[pic] | KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ |

V Bruselu dne 6.11.2007

KOM(2007) 649 v konečném znění

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ

Posílení boje proti terorismu

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ

Posílení boje proti terorismu

I. Hrozba

Terorismus je v dnešní době mezinárodním jevem. V boji s ním již sice bylo dosaženo značného pokroku na celém světě i v EU, mezinárodní terorismus však i nadále představuje celosvětovou hrozbu. Teroristické organizace stále mění svou strukturu v reakci na globální snahu o potírání terorismu. Teroristické skupiny mohou být rozptýleny v různých zemích a vyvíjet činnost bez ohledu na tradiční hranice států, přičemž pro své zločinné aktivity využívají obrovský potenciál komunikačních technologií, například internetu nebo mobilních telefonů. Internet teroristé běžně používají pro šíření propagandy, výcvik, indoktrinaci, nábor stoupenců a získávání finančních prostředků. Některé teroristické organizace také internet používají k plánování operací a přihlašují se jeho prostřednictvím k provedeným útokům a zveřejňují informace o nich.

Tato hrozba představuje pro Evropskou unii a její členské státy závažný problém. Europol a Eurojust mohou – a také by měly – hrát v odezvě na ni určitou úlohu, avšak zásadní je spolupráce mezi členskými státy a jejich vnitrostátními orgány. Tato spolupráce se během posledních let v důsledku společného obecného ohrožení výrazně prohloubila.

Teroristé zaútočí kdykoliv, kdekoliv a pomocí jakýchkoliv prostředků, když se domnívají, že jim to zajistí co možná největší účinek. V dnešní době existují chemické, biologické, radiologické a jaderné zbraně. S výjimkou jaderných zbraní se jedná o prostředky, které jsou poměrně levné a proti kterým se do velké míry nelze účinně bránit tradiční vojenskou technikou.

Neměli bychom polevit. Chování obyvatel našich měst, ve kterých v posledních letech teroristé udeřili, je pro nás všechny příkladem. Díky tomu, jak se s útoky vyrovnali, se mohou i nadále těšit ze základních práv, na kterých jsou naše společnosti založeny, a tato práva nadále ochraňovat, i když vědí, že radikálové možná plánují další útok. Musíme nalézt rovnováhu mezi tím, že si budeme toto riziko uvědomovat a budeme přijímat vhodná a odpovídající opatření, aby nedošlo k jeho naplnění, a tím, že nechceme, aby nám toto riziko zásadně ovlivňovalo náš každodenní život. Narušení života společnosti je totiž jedním ze základních cílů teroristů.

II. Postup v rámci EU: hlavní opatření

Evropská unie podporuje členské státy v jejich odezvě na tuto celosvětovou hrozbu. Občany lze úspěšně ochraňovat, pouze pokud se budeme touto hrozbou zabývat společně. Neměli bychom očekávat, že se budeme cítit v bezpečí, aniž bychom za zajišťování bezpečnosti přijali určitou odpovědnost.

Evropa bezpečnost zajišťuje a mohla by – a také by měla – své úsilí v budoucnu ještě posílit. Naše hodnoty a náš způsob života nemůžeme považovat za samozřejmost – jsou velmi křehké a měli bychom je trvale ochraňovat. Při boji s terorismem je třeba zcela respektovat základní práva. Teroristé naše základní práva ohrožují. Komise je plně odhodlána základní práva chránit a podporovat. V rozsahu, v kterém nám to umožňují, bychom měli vytvořit nezbytná a zákonná bezpečnostní opatření.

Proti terorismu se musíme v celé EU sjednotit. Musíme spolupracovat solidárně. Terorismus ohrožuje nás všechny – naši bezpečnost, způsob života i naše ideály. Na tuto sdílenou hrozbu je třeba reagovat společnou odpovědí.

S hrozbou terorismu je většinou třeba se vyrovnat na vnitrostátní úrovni, a to i navzdory tomu, že stávající hrozba je převážně mezinárodní. Činnost na úrovni EU doplňuje toto úsilí a soustřední se na prevenci, ochranu, postihy a reakce v případě, že dojde k útoku. Tyto čtyři aspekty jsou základem strategie EU pro boj proti terorismu, která byla původně přijata v roce 2001 a naposledy aktualizována v prosinci 2005. Akční plán na provádění této strategie byl naposledy aktualizován na jaře roku 2007.

Jelikož terorismus je celosvětovým fenoménem, EU také v oblastech protiteroristické legislativy, uplatňování práva a soudní spolupráce úzce spolupracuje s partnerskými zeměmi a s mezinárodními organizacemi. Boj proti terorismu je v jeho různých podobách stálým bodem na programu jednání ministrů spravedlnosti a vnitřních věcí se strategickými partnery a také na jiných fórech jako například v OSN nebo na jednáních skupiny G8. Výsledkem této spolupráce jsou zejména dohody se Spojenými státy a s Kanadou o předávání údajů jmenné evidence cestujících, které usnadňují odhalování teroristických rizik, avšak zároveň zajišťují ochranu osobních údajů. EU je jedním z hlavních poskytovatelů technické pomoci třetím zemím po celém světě a pomáhá jim s prováděním rezoluce č. 1373 (2001) Rady bezpečnosti OSN.

Strategie EU pro boj proti terorismu určuje způsoby, jakými může EU k boji proti terorismu přispět. Mezi hlavní opatření identifikovaná v této strategii patří:

- zastavení násilné radikalizace,

- ochrana naší kritické infrastruktury,

- zlepšení výměny informací mezi národními orgány a ve vhodných případech spolupráce se všemi zainteresovanými stranami,

- odezva na nekonvenční hrozby,

- lepší odhalování hrozeb,

- znemožnění přístupu teroristů k finančním zdrojům,

- pomoc obětem,

- výzkum a technologický vývoj.

Komise v červnu 2006 navrhla rámec pro vyhodnocení politik v oblasti svobody, bezpečnosti a práva[1]. Vyhodnocování protiteroristických politik je obzvlášť důležité vzhledem k možným změnám v hodnocení rizik a k vlivu těchto politik na základní práva a fungování trhů. Komise bude průběžně vyhodnocovat přijímané protiteroristické politiky a opatření předložená v souboru opatření, který byl dnes přijat.

NÁSILNÁ RADIKALIZACE

Základní součástí prevence terorismu je pochopení motivace, která vede k teroristickým aktivitám. Komise nyní vyvíjí strategii pro identifikaci faktorů, které přispívají k násilné radikalizaci, a pro reakci na tyto faktory[2]. Analýza této složité oblasti je důležitá a Komise financuje studie, konference a projekty, aby umožnila výměnu zkušeností a lepší pochopení této problematiky. Například letos byly zadány k vypracování studie faktorů, které vyvolávají násilnou radikalizaci, ideologií radikálů a metod náboru používaných k získání stoupenců terorismu. Všechny tyto aktivity probíhají v rámci zvláštní strategie EU pro boj proti radikalizaci a podle zvláštního akčního plánu. V této strategii se stanoví, že „Komise tuto strategii podporuje prostřednictvím účinného směrování svých politik, včetně poskytnutí prostředků určených na výzkum, uspořádání konferencí, podporu vzdělávání a mezikulturního zapojení, a sledováním situace na celoevropské úrovni.“

OCHRANA KRITICKÉ INFRASTRUKTURY

Ochrana naší kritické infrastruktury, jako například silnic, železnic, mostů, informační a komunikační infrastruktury a elektráren, je naprosto zásadní. Tato infrastruktura je v rámci EU i celosvětově do velké míry závislá na dalších faktorech: míra bezpečnosti v jednom konkrétním státě závisí na zabezpečení poskytovaném ostatními.

EU přispívá tím, že stanoví minimální bezpečnostní standardy a v maximální možné míře se snaží eliminovat slabiny a zranitelné body[3]. Opatření na úrovni EU napomáhají členským státům, plně však respektují zásadu subsidiarity. V konečném důsledku je za opatření na ochranu kritické infrastruktury vždy odpovědný členský stát, na jehož území se tato infrastruktura nachází.

Návrh obecného rámce pro opatření na ochranu kritické infrastruktury je projednáván v Radě a Komise doufá, že tato jednání brzo přinesou výsledky. To by nám mělo umožnit zaměřit se na ta aktiva a na ty oblasti, které vyžadují zvýšenou pozornost.

ZABEZPEčENÍ MěSTSKÉ DOPRAVY

V odpovědi na výzvu hlav států a předsedů vlád EU[4] Komise vyhodnotila, jak by Evropské společenství mohlo nejlépe přispívat k ochraně městské dopravy[5] před teroristickými útoky.

Zvýšení zabezpečení systémů městské dopravy při současném zachování plného a neomezeného rozsahu služeb je velice náročným úkolem. Až na jen velmi málo výjimek nebyly vybavení ani infrastruktura podporující městskou dopravu původně vybrány nebo navrženy s ohledem na zabezpečení proti teroristickým útokům. Pro dosažení vyšší úrovně bezpečnosti v evropských systémech městské dopravy je nezbytná úzká spolupráce na evropské úrovni mezi členskými státy a všemi zúčastněnými vnitrostátními orgány a dopravci. Aby Komise takovou spolupráci usnadnila, zřídí zvláštní pracovní skupinu odborníků na zabezpečení městské dopravy, která bude úzce spolupracovat s jinými pracovními skupinami zřízenými na základě obecného rámce pro ochranu kritické infrastruktury. Podrobnější informace o tomto konkrétním opatření lze nalézt v příloze k tomuto sdělení.

VÝMěNA INFORMACÍ

Výměna informací – v souladu se základními právy včetně práva na ochranu údajů – je naprosto zásadní. Návrh týkající se jmenné evidence cestujících (PNR), který je součástí tohoto souboru opatření, je toho důkazem. Velký kus práce odvedla Komise. Poskytovatelé telekomunikačních a internetových služeb nyní v důsledku směrnice o uchovávání údajů musí uchovávat své údaje. První krok v zajišťování zásady dostupnosti přišel s prümskou smlouvou: databáze členských států uchovávající údaje o otiscích prstů, DNA a registraci vozidel budou brzo přístupné orgánům ostatních členských států.

Komise hodlá financovat aktivity, jejichž cílem bude zajistit, aby tato výměna fungovala nebo aby fungovala ještě lépe. Bylo již dosaženo dohody, na základě které budou mít donucovací orgány přístup do vízového informačního systému (VIS), jakmile bude uveden do provozu. Přístup do VIS umožní policii a jiným donucovacím orgánům a rovněž Europolu nahlížet do údajů ve vízovém informačním systému. Budou v něm uchovávány údaje o 70 milionech osob týkající se pobytových nebo tranzitních víz pro schengenský prostor. Tyto údaje budou obsahovat fotografii a otisky všech deseti prstů žadatelů o víza. VIS se stane největším světovým systémem evidujícím otisky prstů.

Veškerý tento vývoj je třeba podpořit kvalitním právním rámcem pro ochranu údajů. Očekává se, že Rada úspěšně dokončí svá jednání o návrhu rámcového rozhodnutí, který k této problematice předložila Komise, do konce letošního roku.

CHEMICKÉ, BIOLOGICKÉ, RADIOLOGICKÉ A JADERNÉ ZBRANě (ZBRANě CBRN)

Přestože teroristé jako svou zbraň nejčastěji používají výbušniny, je rovněž nezbytné zabránit jim v přístupu k chemickým, biologickým, radiologickým a jaderným zbraním. Některé z těchto zbraní jsou schopny nakazit tisíce osob, znečistit půdu, budovy a dopravní infrastrukturu, zničit zemědělství a nakazit populace zvířat a ovlivnit potravinový řetězec. Zelená kniha o biologické připravenosti byla přijata v červenci 2007.

S cílem vyvinout manuál s osvědčenými postupy v otázkách připravenosti a reakce jsou organizovány semináře se zkušenými pracovníky v oblastech vymáhání práva, zdravotnictví a vědy. Těžkým úkolem je zajistit spolupráci mezi orgány, které jsou činné v mnoha různých oblastech: mezi celní správou, policií, armádou, biologickým průmyslem, zdravotnickými organizacemi, akademickými institucemi a ústavy zabývajícími se biologickým výzkumem. Komise také získává informace o oblasti radiologických a jaderných zbraní. Naši společnost i ty, kdo jsou odpovědní za její ochranu, stále znepokojuje strach ze špinavých bomb a jaderného terorismu. Teroristé a jiní zločinci již o tyto zbraně projevili zájem. Propojené ekonomiky a společnosti v dnešním světě nejen vytvářejí základ pro celosvětový rozvoj a spolupráci, ale také usnadňují nezákonné obchodování s radioaktivním a jaderným materiálem. Komise hodlá na začátku roku 2009 předložit soubor opatření týkajících se chemických, biologických, radiologických a jaderných zbraní.

DETEKčNÍ TECHNOLOGIE

Spolehlivé, vyzkoušené, přístupné, nenákladné a navzájem uznávané detekční technologie jsou nepostradatelnou součástí protiteroristických aktivit. Nové technologie by neměly sloužit pouze k zadržování teroristů. Detekční nástroje hrají zásadní úlohu v práci bezpečnostních orgánů. Naprosto klíčová je spolupráce se soukromým sektorem a Komise ji podporuje. Zelená kniha o detekčních technologiích byla vydána v roce 2006 a reakce na ni jsou nyní analyzovány. Detekční problematice se také výrazně věnuje akční plán EU o výbušninách přijatý v rámci nyní předkládaného souboru opatření.

ZNEMOžNěNÍ PřÍSTUPU TERORISTů K FINANčNÍM ZDROJůM

Snahu o to, aby teroristé neměli přístup k finančním zdrojům, je třeba udržet a dále posílit. V současnosti již existuje legislativa ES, avšak stále více se projevuje potřeba podnikat širší, nelegislativní kroky, například přijímat opatření o transparentnosti, která zajistí, že členské státy budou mít nástroje k boji proti financování terorismu. Komise se i nadále s členskými státy snaží vylepšit způsoby, jak zmrazovat a zabavovat aktiva teroristů a příjmy plynoucí z trestné činnosti, a také usiluje o vytvoření minimálních společných standardů pro školení finančních kontrolorů a podporuje účinnou spolupráci mezi finančními zpravodajskými jednotkami na úrovni EU.

OBěTI TERORISMU

Komise klade velký důraz na podporu solidarity s oběťmi terorismu a na pomoc těmto obětem.

Komise poskytuje finanční podporu[6] organizacím, které prosazují zájmy obětí. Financovala inovační a přeshraniční projekty s cílem pomoci obětem, aby se v maximální možné míře jejich životy mohly vrátit do stavu před teroristickým útokem.

VÝZKUM A TECHNOLOGICKÝ VÝVOJ

V roce 2004 Komise zahájila tříletou „Přípravnou akci pro výzkum v oblasti bezpečnosti (PSAR)“. Se třemi ročními rozpočty ve výši 15 milionů EUR byla tato přípravná akce prvním krokem k novému tématu „Bezpečnost“ v sedmém rámcovém programu pro výzkum a technický rozvoj (FP7).

V rámci PSAR bylo financováno 39 projektů[7]. Sedmý rámcový program pro výzkum a technický rozvoj (FP7, 2007–2013), který z PSAR vychází, přinesl výrazné zvýšení rozpočtu na bezpečnostní výzkum na 1,4 mld. EUR a zahrnuje témata jako detekce výbušnin, ochrana proti terorismu využívajícímu zbraně CBRN, krizové řízení a ochrana kritické infrastruktury.

Zároveň s tím bylo vytvořeno Evropské fórum pro výzkum a inovace v oblasti bezpečnosti (ESRIF)[8]. ESRIF rozvine výsledky činnosti tzv. skupiny osobností[9] a Evropského poradního výboru pro výzkum v otázkách bezpečnosti (ESRAB)[10].

Cílem ESRIF je podporovat vytváření civilní bezpečnostní politiky pomocí vhodných technologií a znalostí tím, že sestaví střednědobý a dlouhodobý společný program výzkumu bezpečnosti, do něhož budou zapojeni všechny evropské zainteresované subjekty na straně nabídky i na straně poptávky. Tento program by měl obsahovat výzkumný plán, který by vycházel z budoucích potřeb veřejnosti i soukromých koncových uživatelů a opíral by se o nejmodernější bezpečnostní technologie.

Společný program výzkumu bezpečnosti bude mít za cíl stát se referenčním dokumentem pro plánování bezpečnostního výzkumu pro nejbližší roky, a to jak na vnitrostátní, regionální nebo odvětvové úrovni, a bude zohledňovat výzkum prováděný na evropské úrovni, jak bylo rozhodnuto v sedmém rámcovém programu pro výzkum a technický rozvoj. Komise zajistí, aby mezi různými protiteroristickými aktivitami a příslušnými pracovními skupinami ESRIF byly vytvořeny nezbytné vazby.

III. Nový soubor návrhů: posílení boje proti terorismu

Všechny prvky tohoto souboru návrhů jsou reakcí na jednoznačné požadavky, aby Komise podnikla opatření, které většinou zazněly v Evropské radě a na zasedáních Rady SVV. Navrhovaná opatření jsou výsledkem pečlivých přípravných prací, které zahrnovaly rozsáhlé konzultace se zainteresovanými subjekty, včetně představitelů členských států, neziskových organizací a jiných veřejných a soukromých subjektů. Nedávné plánované útoky v Německu, Dánsku a Rakousku, jež se podařilo překazit, jsou připomínkou, že hrozba terorismu je bohužel stále reálná a že další opatření jsou nutná. Kromě provádění strategie EU pro boj proti terorismu přispívají navrhovaná opatření také k provádění obecné celosvětové protiteroristické strategie OSN, kterou přijalo Valné shromáždění v září 2006.

Cílem tohoto souboru bezpečnostních opatření je zvýšit bezpečnost Evropy a postavit se hrozbě terorismu následujícími prostředky:

- Vztah k osobám, které podporují terorismus. Šíření teroristické propagandy, výcvik teroristů, financování terorismu, poskytování informací o výrobě bomb a výbušnin a podněcování ke spáchání teroristických trestných činů je třeba označit za trestné činy a postihovat náležitými trestními postihy v celé Evropské unii. Navrhovaná změna rámcového rozhodnutí z roku 2002 zajistí, že všechny členské státy označí tyto aktivity za trestné činy a na jejich pachatele budou uplatňovat trestní postihy, včetně odnětí svobody. Evropský zatýkací rozkaz a příkaz k zajištění důkazů budou pro tento účel rovněž plně využívány.

- Praktické kroky k omezení používání výbušnin. Bude uplatněna řada opatření, jejichž cílem bude zajistit, aby přístup teroristů k výbušninám nebo materiálům k výrobě výbušnin byl obtížnější, a posílit nástroje, které mají k dispozici donucovací orgány, aby mohly teroristům zabránit v používání výbušnin, ať už komerčně vyrobených nebo sestavených svépomocí. Mezi tato opatření patří systémy rychlého varování o ztracených nebo ukradených výbušninách a o podezřelých transakcích, síť odborníků na odstraňování a deaktivaci bomb a prověrky pracovníků v pyrotechnickém průmyslu. Zásadní je spolupráce veřejného a soukromého sektoru.

- Vytvoření evropského systému pro výměnu údajů jmenné evidence cestujících (PNR). Členské státy musí tyto údaje sbírat, zpracovávat je a v případě potřeby je vyměňovat s ostatními státy. PNR je zejména spojován s vyjednáváním mimo EU, zejména se Spojenými státy. Evropská unie je však potenciálním terčem útoku přinejmenším ve stejném rozsahu jako Spojené státy. Jmenná evidence cestujících je důležitá, neboť zkušenosti z minulosti ukazují, že při mnoha připravovaných teroristických útocích jejich pachatelé v určité fázi cestují mezi EU a třetí zemí.

- Komise také přijímá zprávu o provádění stávajícího rámcového rozhodnutí o boji proti terorismu. Členské státy musí přistoupit s větším odhodláním k začlenění režimu, který byl přijat v roce 2002, do jejich právních řádů, a podpořit tak práci jejich policejních orgánů, žalobců a soudců.

Závěr:

Na úrovni EU musíme nadále pokračovat v boji proti terorismu a zároveň řádně rozvíjet vnější rozměr této politiky. K tomuto boji musíme bezvýhradně přistoupit, jelikož teroristická hrozba je mezinárodním a přeshraničním jevem a jelikož tento boj je v důsledku úspěšného vývoje EU naším společným zájmem v celé Unii. EU k tomuto boji přispívá tím, že podporuje členské státy a zabývá se přeshraničními otázkami. Za ochranu občanů nesou v konečném důsledku odpovědnost členské státy. Bezpečnostní politika musí usilovat o ochranu občanů EU, avšak také respektovat základní práva. Terorismus je složitý problém, který má řadu aspektů. Opatření na úrovni EU se proto snaží zabývat všemi těmito aspekty – prevencí, ochranou, postihy a reakcí v případě, že dojde k útoku. Stávající soubor opatření je důkazem odhodlání Evropské komise pokračovat v boji proti této hrozbě a představuje další prvek naší obrany proti terorismu.

PŘÍLOHA: Zabezpečení městské dopravy

Městská doprava je velmi složitou oblastí, v níž působí mnoho dopravců a místních poskytovatelů služeb a jejíž služby denně využívají miliony cestujících. Je snadno přístupná a vyznačuje se velkým množstvím zastávek a přestupních stanic. Pokud jde o bezpečnost, obecně nedochází k žádnému prověřování cestujících a používají se pouze malá (nebo vůbec žádná) omezení vstupu. Navíc lze nalézt obrovské rozdíly v hodnocení rizik a zranitelnosti u různých způsobů přepravy. Výsledkem této složité situace je, že unifikovaný přístup k bezpečnosti není vhodný.

V současnosti zajišťují zabezpečení městské dopravy dopravci a místní a vnitrostátní orgány. Zatímco v letectví, námořní dopravě a mezinárodní přepravě zboží jsou uplatňována celoevropská opatření, v oblasti městské dopravy žádná srovnatelná opatření neexistují. V letectví a lodní dopravě navíc mohou opatření vycházet z pravidel stanovených mezinárodními organizacemi, pro městskou přepravu osob však žádné mezinárodní organizace ani žádná mezinárodní pravidla neexistují.

Jak bylo zmíněno v bodě 3 tohoto sdělení, zřídí Komise pracovní skupinu odborníků na zabezpečení městské dopravy, která se touto problematikou bude zabývat. Tato skupina umožní výměnu osvědčených postupů i zkušeností (jak pozitivních, tak i negativních) ve čtyřech hlavních oblastech: organizační opatření, dohled a detekce, odolnější vybavení a zařízení a zvládání bezpečnostních incidentů . V dlouhodobějším hledisku by to mohlo vést ke vzniku obecně dohodnutých bezpečnostních kritérií a ukazatelů, které by umožnily orgánům státní správy i dopravcům provádět kontroly vlastní činnosti a sestavovat bezpečnostní plány.

Komise vyzývá všechny členské státy, aby nominovaly národní kontaktní osobu, která bude usnadňovat činnost pracovní skupiny odborníků na zabezpečení městské dopravy, vymezí jasný účel činnosti této skupiny a konzistentnost národních příspěvků a rovněž bude sledovat vývoj činnosti této skupiny. Kontaktní osobou by měl být zástupce příslušného orgánu pro dopravní bezpečnost v daném členském státě.

Členské státy, orgány státní správy i dopravci jsou vyzýváni k tomu, aby zaváděli a testovali nové bezpečnostní koncepce, technologie a hardwarová a softwarová řešení. Všechny takto získané zkušenosti mohou být užitečné v celém Společenství, pokud budou sdíleny v rámci pracovní skupiny odborníků na zabezpečení městské dopravy a v evropském technologickém rejstříku nebo prostřednictvím praktického zaškolování pracovníků v rámci spolupráce mezi dopravci. Komise navíc sestaví stálý seznam probíhajících výzkumných a rozvojových projektů v této oblasti financovaných z veřejných zdrojů, a zejména se zaměří na projekty věnující se lidskému faktoru a novým technologiím. Zástupci budou vyzváni, aby se aktivně zapojili a v oblastech, kde to bude vhodné, identifikovali nové výzkumné potřeby související s bezpečností.

V neposlední řadě podnikne Komise vhodné kroky, aby zajistila, že projekty související s městskou dopravou financované ze zdrojů EU se budou, bude-li to považováno za nutné, zabývat také bezpečnostními aspekty.

[1] Sdělení o vyhodnocení politik EU v oblasti svobody, bezpečnosti a práva (KOM(2006) 332) ze dne 28. června 2006.

[2] Viz například sdělení KOM(2005) 313 vydané v září 2005.

[3] Komise přijala dne 12. prosince 2006 Sdělení o Evropském programu na ochranu kritické infrastruktury (EPCIP) KOM(2006) 786 v konečném znění a Návrh směrnice o určování a označování evropské kritické infrastruktury a o posouzení potřeby zvýšit její ochranu KOM(2006) 787 v konečném znění.

[4] Rada Evropské unie – Prohlášení o boji proti terorismu ze dne 29. března 2004 (dokument 07906/04).

[5] Městská doprava je vymezena jako hromadná pozemní doprava osob pomocí autobusů, pozemních a podzemních vlaků a tramvají (tzv. lehké železnice).

[6] Rozhodnutí Rady ze dne 12. února 2007, kterým se na období 2007–2013 zavádí zvláštní program „Trestní soudnictví“ jakožto součást obecného programu Základní práva a spravedlnost.

[7] Popis všech 39 výzkumných projektů PSAR, včetně jejich konečných a průběžných výsledků, naleznete na internetové stránce http://ec.europa.eu/enterprise/security/articles/article_2007-02-23_en.htm.

[8] Vytvoření ESRIF bylo ohlášeno ve sdělení Komise o dialogu mezi veřejným a soukromým sektorem o výzkumu a inovacích v oblasti bezpečnosti (KOM(2007) 511 v konečném znění) ze dne 11. září 2007.

[9] Takzvaná skupina osobností byla sestavena v roce 2003. Ve své závěrečné zprávě (Výzkum pro bezpečnou Evropu: Zpráva skupiny osobností v oblasti bezpečnostního výzkumu, 15. března 2004, http://ec.europa.eu/enterprise/security/doc/gop_en.pdf) tato skupina doporučila zařazení tématu bezpečnostní výzkum do FP7, přičemž minimální částka určená na tento výzkum měla dosahovat 1 mld. EUR ročně, a dále doporučila zřízení Evropského poradního výboru pro výzkum v otázkách bezpečnosti (ESRAB).

[10] ESRAB byl zřízen rozhodnutím Komise 2005/516/ES dne 22. dubna 2005 a svou závěrečnou zprávu zveřejnil 22. září 2006. Doporučuje, aby byl proveden multidisciplinární výzkum zaměřený na konkrétní úkoly. V definici projektu a jeho provádění by měl kombinovat požadavky koncových uživatelů a dodavatelů. Zpráva identifikuje řadu oblastí, včetně zabezpečení infrastruktur, v nichž chce stimulovat inovace a zlepšit využití výzkumu nakupovaných výrobků a služeb. V neposlední řadě zpráva ESRAB také navrhuje vytvoření Evropské bezpečnostní rady (pozdějšího ESRIF), která by podpořila intenzivnější dialog a společný názor na evropské bezpečnostní potřeby. V této radě by se měli nebyrokratickým způsobem setkávat autoritativní zástupci veřejného a soukromého sektoru, společně vyvinout strategickou bezpečnostní agendu a působit jako případný referenční orgán pro provádění stávajících programů a iniciativ.