[pic] | KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ | V Bruselu dne 5.9.2007 KOM(2007) 501 v konečném znění SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ O POLITICE UMÍSŤOVÁNÍ ÚTVARŮ KOMISE V BRUSELU A LUCEMBURKU SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ O POLITICE UMÍSŤOVÁNÍ ÚTVARŮ KOMISE V BRUSELU A LUCEMBURKU 1. ÚVOD V roce 1997 členské státy v Amsterdamu rozhodly, že hlavní sídlo Evropské komise bude v Bruselu, a potvrdily rozhodnutí ze dne 8. dubna 1965, jež vymezuje specifické činnosti Komise, které budou vykonávány v Lucemburku. Od té doby Komise třikrát vymezila cíle své politiky v oblasti budov. Svými sděleními o politice v oblasti budov v Bruselu a Lucemburku z roku 1996, o nemovitostní politice v Bruselu z roku 1999 a o politice v oblasti budov a infrastruktury v Bruselu[1] z roku 2003 Komise zdůraznila a potvrdila tyto tři následující cíle: - Racionální přístup k umísťování útvarů a lepší pracovní podmínky pro zaměstnance; - Zintenzívnění akviziční politiky; - Zohlednění dopadu politiky Komise v oblasti budov na městské prostředí Bruselu posílením dialogu s belgickými úřady. Od roku 2003 se situace v Bruselu a Lucemburku vyvinula do té míry, že je třeba stávající politiku v této oblasti upravit tak, aby došlo k zohlednění stávajících cílů a vývoje na trhu. Komise chce rovněž nadále uvádět v soulad politiky prováděné v Bruselu a Lucemburku a přihlížet přitom na specifičnost obou měst. Nejvýznamnější změny se uskutečnily v oblasti průměrné tržní ceny a celkové obsazené plochy v obou městech. Větší důraz je kladen také na životní prostředí a potřebu snížit uhlíkovou stopu Komise, na bezpečnost, veřejný pořádek a na vztahy s úřady hostitelské země. Vzhledem k výše uvedeným okolnostem vymezuje Komise tímto sdělením hlavní zaměření své politiky a budoucí požadavky, přičemž se zaměřuje hlavně na následující aspekty: - Definice dlouhodobého strategického plánu požadavků na prostor. Tento plán se bude opírat o hlavní možnosti volby a požadavky Komise, jež se týkají budoucího umístění budov i budoucích projektů v oblasti nemovitostí. - Pokračování v úsilí o racionalizaci aktuálního portfolia nemovitostí zejména soustředěním útvarů Komise do menšího počtu větších budov. Tím bude umožněno účinnější využití moderních budov vhodných pro daný účel. - V Bruselu se jedná o podporu koncepce přestavby Evropské čtvrti ze strany belgických úřadů. V tomto stadiu je navrhováno, aby tato oblast zůstala centrem činnosti Komise. Tato přítomnost by měla být doplněna rozvojem omezeného počtu významných středisek mimo Evropskou čtvrť, čímž by došlo k rozšíření prostorového rozmístění Komise a vyvinutí tlaku na snížení cen nemovitostí. - V Lucembursku se jedná o potvrzení čtvrti Kirchberg, jakožto hlavního střediska Komise. - Revize metodologie zadávání zakázek na trhu s nemovitostmi, jež má být prováděna od 1. ledna 2008 a jejímž cílem je zajistit jak ideální poměr mezi kvalitou a cenou – zejména co nejlepším využitím vyjednávací pozice – tak průhlednost vůči trhu. - Kombinace výše uvedených prvků by měla umožnit dostatečnou investici do provádění celé řady obecných zásad– zejména s cílem zajistit odolné a vysoce kvalitní budovy neohrožující životní prostředí a zlepšit pracovní podmínky zaměstnanců. Tyto prvky se vzájemně posilují. Společně se stávající spoluprácí s místními úřady, v případě Belgie zejména s bruselským regionem, jež se zavázal usnadňovat provádění tohoto strategického přístupu, je Komise ve výjimečném postavení, které ji umožňuje zasadit se o důležité a trvalé zlepšení politiky v oblasti budov, a to ve prospěch instituce, jejích zaměstnanců a hostitelských zemí. 2. SOUčASNÁ SITUACE 2.1. Stávající situace 2.1.1. Brusel Na konci června 2007 byly Komisí v Bruselu obsazeny prostory představující přibližně 865 000 m², tedy přes 61 budov[2], ve kterých pracovalo téměř 22 000 zaměstnanců (úředníků a smluvních zaměstnanců). Většinou se jedná o budovy malé nebo velmi malé (o rozloze do 15 000 m², což činí dvě třetiny celkové rozlohy) a pouze 8 z nich přesahuje 20 000 m². V Bruselu jsou prostory Komise[3] původně seskupeny do tří různých oblastí[4]: - Evropská čtvrť [5] (710 000 m² s téměř 19 000 zaměstnanci); - Oblast Beaulieu (80 000 m² se 2 000 zaměstnanci); - Ulice Rue de Genève/oblast Da Vinci (56 500 m² s 1 250 zaměstnanci). 2.1.2. Lucembursko V Lucemburku bylo na konci června 2007 Komisí obsazeno přes 5 kancelářských budov, tedy kolem 125 000 m² kancelářských prostor, ve kterých pracovalo zhruba přes 3 740 zaměstnanců (úředníků a smluvních zaměstnanců). Prostory Komise v Lucemburku byly původně seskupeny do dvou různých oblastí: Čtvrť Kirchberg a čtvrť Gasperich. 2.1.3. Obecný vývoj V průběhu posledních desíti let Komise prováděla obecnou politiku získávání budov, hlavně metodou dlouhodobé nájemní smlouvy (tzv. emphyteosis), a to obvykle na dobu 27 let. Současná situace je nicméně charakterizovaná řadou nedostatků, z nichž mnohé byly uvedeny ve zprávách Evropského účetního dvora a doplněny závěry interního auditu v roce 2007. I přes přijetí sdělení týkajících se politiky v oblasti budov v minulosti, provádění zásad o něž se opírají – a z nichž se celá řada odráží v tomto dokumentu – ztroskotalo na praxi spočívající v zavádění změn v tak velkém množství budov, neboť velká většina budov je příliš malá nebo není možno je vhodně upravit. Důležitá změna by mohla být navíc zavedena pouze s aktivní spoluprácí a partnerstvím příslušných orgánů hostitelské země, což však nebylo v minulosti dostatečně realizováno. Stávající přístup, jež byl vymezen v předchozích sděleních týkajících se politiky budov, musí být posílen a racionalizován následujícím způsobem: - definicí dostatečně dlouhodobého plánování prostorových požadavků s cílem vyhnout se postupným akvizicím nebo pronájmu budov. Tento úkol bude v prvé řadě podniknut úřady Komise pro infrastrukturu a logistiku (OIL a OIB) prostřednictvím víceletého rámce (MAPF), který je schválen příslušnými řídícími výbory úřadů[6]; - větším průzkumem trhu, průhledností a hospodářskou soutěží, pokud jde o zadávání zakázek na trhu s nemovitostmi[7]; - omezením počtu budov v lokalitě Evropské čtvrti v Bruselu s cílem zamezit stoupajícímu tlaku na náklady; - zohledněním nákladů spojených s životností získaných budov, jež vedou v budoucnu k velkým výdajům spojeným s rekonstrukcí, v mnoha případech před ukončením platnosti kupní smlouvy nebo platnosti smlouvy na požívací právo. V tomto ohledu bude vyhotovena studie, která má být ukončena do konce roku 2008; - zvýšením stávajícího úsilí o omezení rozptýlení Komise do velkého množství budov, což má za následek růst nákladů na infrastrukturu IKT (informační a komunikační technologie) a na správu úzce spjatých útvarů. Tato situace si dále vyžaduje další nepotřebné prostory a Komisi brání v úsporách z rozsahu, jež by pro organizaci takové dimenze jako je Komise měly být dosažitelné. Dochází ke snížení symbolického dopadu souvisejícího s přítomností této instituce v hostitelské zemi a tím ke komplikacím v územním plánování v hostitelských zemích; - uvědoměním si potřeby budovat nová partnerství s úřady hostitelské země a posílit ta, jež započala v minulosti, zejména v regionu hlavního města Bruselu. V tomto ohledu začala hrát užitečnou roli pracovní skupina „EU – Belgie“[8]; - uvědoměním si potřeby dalšího posílení doposud vynaloženého úsilí, jehož cílem je zvýšení účinnosti v oblasti spotřeby energie. Přitom je třeba přihlížet na stále větší důležitost opatření, jež se týká boje s klimatickými změnami v posledních letech. Na základě tohoto přístupu by mělo dojít k opravdovému zlepšení. Díky vývoji daleko prostornějších, účinnějších budov a díky schopnosti plně využít naší pozice na trhu s nemovitostmi posílením potřebných prvků hospodářské soutěže na různých úrovních – včetně zdokonaleného průzkumu trhu– bude možné uskutečnit tolik potřebné zdokonalování budov tak, aby bylo zajištěno jak uspokojení potřeb Komise a jejich zaměstnanců, tak i soulad s politikami obecněji prosazovanými Evropskou unií. 2.2. Budoucí požadavky na prostor v Bruselu a Lucemburku Krátkodobé, střednědobé a dlouhodobé požadavky Komise na prostor jsou od roku 2003 předmětem komplexního víceletého plánu[9] (MAPF), jež je každý rok důsledně aktualizován v souladu s cyklem strategického plánování a programování Komise (SPP). Ten je ukazatelem metrů čtverečních požadovaných každý rok a ukazatelem vypršení platnosti kupních smluv, smluv o pronájmu a dalších dohod[10]. Toto dlouhodobé plánování zahrnující období 15 let bude stále více a více hlavním nástrojem, který umožní Komisi přijímat důležitá strategická rozhodnutí. Všechna budoucí rozhodnutí týkající se umístění budov, nových střednědobých návrhů a možného vývoje nového střediska / nových středisek budou muset být založena na tomto plánu a budou s ním nutně v souladu. Brusel Důsledkem přistoupení desíti nových států v roce 2004 bylo přijetí 2 500 osob, které byly nebo budou zaměstnány Komisí v Bruselu v období od roku 2004 do roku 2008. Kromě tohoto počtu se po přistoupení Bulharska a Rumunska v roce 2007 očekává dalších 850 nových zaměstnanců. Plánovaný růst počtu zaměstnanců vyvolá, pokud jde o současnou situaci[11], v průběhu tří následujících let dodatečné požadavky na kancelářské prostory. Podle odhadů se jedná přibližně o 35 000 m². V tomto ohledu bude věnována zvláštní pozornost vybudování nových konferenčních prostor. Lucembursko Pokud jde o Lucemburk, mělo by být v této lokalitě umístěno 200 zaměstnanců. Do tohoto počtu nejsou zahrnuty osoby, které byly nebo budou zaměstnány Komisí v období od roku 2004 do roku 2008 v důsledku přistoupení desíti nových států, zejména v rámci rozšíření EU-2. Získání chybějících prostor bude vyžadovat nárůst kancelářských prostor o 12 000 m². Konsolidace IT-infrastruktury a umístění různých informačních systémů generálních ředitelství v datovém centru by vyžadovaly brát v úvahu možnosti spíše rozsáhlého rozšíření jak budoucího datového centra, tak jeho nového záložního centra (back-up centre), a to ve vzdálenosti umožňující naprosto bezpečnou telekomunikaci s velmi vysokým tokem dat. Ta by byla umístěna v nových budovách Komise a zejména v budově Jean Monnet 2. Podrobná studie hodnotící náklady / účinnost tohoto přístupu bude aktualizována v roce 2007. Nicméně aby Komise předešla jakékoli nepředvídané události související s bezpečností, uvažuje se o pronájmu počítačových sálů. 3. ZVÝšENÍ ÚčINNOSTI A PROVÁZANOSTI SESKUPENÍM ÚTVARů KOMISE DO MENšÍHO POčTU VěTšÍCH BUDOV Současné portfolio nemovitostí bude podstatně racionalizováno seskupením útvarů do menšího počtu větších budov (v zásadě nejméně 50–100 000 m² na každou budovu nebo komplex). V současné době se účinnost budov (hlavně co se týká poměru mezi použitelným čistým prostorem a celkovou rozlohou v metrech čtverečních) hodně liší a v mnoha případech je podstatně omezena jejich malou velikostí. Bylo by vhodné vyhnout se rozptýlení generálních ředitelství do několika budov, soustředit jedno GŘ pouze do jedné budovy, přičemž nová budova by měla být přednostně přidělena generálnímu ředitelství, jež sídlí v méně účinných budovách. To nabízí spoustu možností, jak zvýšit účinnost (účinnější využití prostoru, sdílená příslušenství, seskupení a sdílení infrastruktury informačních a komunikačních technologií (ICT) a souvisejících služeb, náklady na kontrolu vstupu a na bezpečnost, správa budov, spotřeba vody, vytápění a chlazení, osvětlení, výtahy a další služby) bez negativního dopadu na zaměstnance a s možností úsporného hospodaření. 4. ZDOKONALENÍ SCHOPNOSTI KOMISE JEDNAT NA TRHU S NEMOVITOSTMI Existují dva základní způsoby, jakými by Komise byla schopna zdokonalit svou schopnost jednat na trhu s nemovitostmi a co nejlépe vytěžit ze svého odpovídajícího postavení, co se týká výhodných vyjednávacích podmínek při zadávání zakázek a financování. 4.1. Rostoucí konkurence na trhu: Revidovaná metodologie nákupu a pronájmu budov Stávající postupy zadávání zakázek plně vyhovují požadavkům finančního nařízení (článek 91 finančního nařízení[12], čl. 116 odst. 1 a čl. 126 odst. 1 písm. h prováděcích pravidel.). Interní audit nicméně také potvrdil, že jsou navrženy způsobem, který není ani zárukou dostatečně vysokého stupně průhlednosti, ani všech potřebných prvků úplné hospodářské soutěže, které by mohly zaručit co nejlepší poměr mezi kvalitou a cenou. Z tohoto důvodu pociťuje Komise potřebu zvýšit průhlednost a tedy i hospodářskou soutěž v oblasti postupů spojených s pronájmem a koupí budov. Bylo tudíž navrženo vyvinout novou metodologii, která by zdokonalila stávající postupy plánované zákonodárcem za účelem uzavření smluv o nemovitostech, a to jednak přidáním prvku systematického průzkumu trhu metodou zveřejnění zprávy o průzkumu v oblasti budov a jednak dalším vymezením struktury a objasněním postupů uvnitř Komise. Navrhovaná metodologie uvedená v tomto sdělení se zaměřuje na ochranu nutné pravomoci Komise v oblasti veřejných zakázek týkajících se nemovitostí a zároveň má za cíl nejlepší poměr mezi cenou a kvalitou. Ačkoli zůstává navrhovaná metodologie ve sféře postupů stanovených finančním nařízením a jeho prováděcími pravidly, objasňuje a vypracovává procedurální fáze průzkumu a vyjednávání. Výhoda této volby spočívá v dodržování platného předpisového rámce a ve zlepšení průhlednosti. Rovněž se navrhuje prozkoumat dopad této nové metodologie tři roky od jejího zavedení a věnovat přitom zvláštní pozornost její účinnosti. Navrhovaná metodologie je založena na čtyřech zásadách: - lepší informace o trhu metodou každoročního zveřejnění odhadu potřeb Komise na stávající rok a na čtyři následující roky. Tato informace bude uveřejněna v Úředním věstníku EU a na příslušných webových stránkách Komise na začátku každého roku. Tato informace o trhu bude doplňkem k soustavnému průzkumu trhu prováděnému úřady OIB/OIL, jež se týká použitelnosti nemovitostí. - zvýšení konkurence mezi hospodářskými subjekty díky soustavnému zveřejňování specifických potřeb pro každý nový návrh týkající se nemovitostí v Úředním věstníku EU a na příslušných webových stránkách Komise a díky zavádění principu soustavného vyjednávání finančních podmínek s několika účastníky současně. - zvýšená průhlednost postupu, jak v oblasti interní, tak externí, zejména soustavným zveřejňováním: - minimálních požadavků pro každý konkrétní návrh; - kritérií pro vyloučení; - výsledků postupu. - větší spolupráce a větší vzájemné působení mezi dotyčnými útvary Komise díky zprovoznění multidisciplinárního výboru – Výboru v oblasti nemovitostí. Úkolem tohoto výboru je vyjádřit své stanovisko pověřené schvalující osobě[13] ve všech etapách stanovených metodologií. Toto stanovisko se týká zejména: - upřesnění a funkce každého návrhu před uveřejněním; - kriterií, jež budou používána k hodnocení každého návrhu; - hodnocení a výběru návrhů, které budou předmětem jednání; - výběru nakonec zvoleného návrhu. Výbor bude mít možnost požádat kdykoli, zejména v klíčových etapách postupu, o interní a/nebo externí odbornou konzultaci[14] týkající se jakékoliv otázky technického a/nebo finančního charakteru. Navrhovaná metodologie předpokládá 6 fází: - Přípravná fáze: identifikace víceletých potřeb a zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie a na příslušných webových stránkách Komise, - Fáze 1: založena na přípravné fázi, identifikaci každoročních potřeb, - Fáze 2: zveřejnění specifických potřeb, - Fáze 3: analýza všech obdržených návrhů; přijetí / odmítnutí návrhu; komparativní finanční analýza všech přijatelných nabídek, jež byly obdrženy, a předběžný výběr tří návrhů, - Fáze 4: technická analýza a vyjednávání finančních podmínek tří zvolených návrhů a výběr jednoho návrhu pro zahájení fáze 5, - Fáze 5: technická studie a analýza rozpočtových potřeb, vypracování smlouvy pro návrh vybraný ve fázi 4, - Fáze 6: konzultace mezi útvary po výsledné fázi 5 a po podpisu smlouvy. Na závěr fází 1, 3, 4 a 5 poskytne výbor pověřený nemovitostmi poradní stanovisko. Komise bude mít nadále pravomoc se kdykoliv s řádným odůvodněním rozhodnout tuto novou metodologii nepoužít – úplně nebo jen částečně – s cílem zajistit co nejlepší poměr mezi kvalitou a cenou Aby navíc došlo k většímu zprůhlednění a hospodářským subjektům se dostalo plné informovanosti ohledně povinných postupů Komise, uveřejní Komise v roce 2008 informační příručku o postupech a vysvětlí tak novou metodologii a podmínky vztahující se k pronájmu a nákupu budov. Tato příručka bude mít dvojí účel: 1. Shromáždí a vysvětlí interní postupy a právní rámec vyplývající z finančního nařízení[15], na jejichž základě je třeba provádět veřejné zakázky týkající se pronájmu či nákupu budov. 2. Stanoví všeobecné podmínky, na základě kterých může Komise nakupovat nebo si pronajmout budovy, a uvede postupy, jež mají být použity. 4.2. Průzkum prostředků vedoucích k optimalizaci finančních řešení a mechanismů Jedním ze základních kriterií používaných při vyjednávání v oblasti nemovitostí jsou vynaložené náklady. Komise proto neustále kontroluje tržní trendy a hledá příležitosti, jak najít rovnováhu mezi prostorovými potřebami a rozpočtovými prostředky, jež jsou k dispozici. Obecnou zásadou je, že Komise bude na základě stávající zkušenosti soustavně provádět tutéž akviziční politiku, která byla stanovená v minulých letech. Kromě stability, které bylo dosaženo díky této politice, Komise rovněž zavedla nový způsob financování akvizic, kterým je „uzavření koupě s odloženými splátkami“[16]. Uskutečnění koupě s odloženými splátkami je obecně z právního i finančního hlediska jednodušší než původní právní forma dlouhodobých nájemních smluv (tzv. emphyteusis). Aby došlo k zachování jisté flexibility, Komise má v plánu ponechat si v každém případě určité množství budov v pronájmu nebo v rámci požívacího práva. Studie, jejímž cílem je určit správnou rovnováhu mezi akvizicí a pronájmem nebo požívacím právem, bude ukončena v roce 2008. Její výsledky budou použity k dalšímu zdokonalení celkového přístupu Komise v této oblasti. Aby došlo ke kompletnímu využití možných výhod akviziční politiky, je nicméně důležité vzít plně v úvahu celkové náklady na životnost budov. Akviziční smlouvy, jež byly podepsány např. na dobu 27 let, výrazně přesahují očekávanou dobu životnosti kancelářských budov – odhadovanou na přibližně 20 let – tedy dobu, po jejímž uplynutí je nutné budovu důkladně rekonstruovat. Tato akviziční politika bude mít tudíž dopad na budoucí náklady na údržbu a renovaci, neboť Komise bude muset začlenit do svého souhrnného víceletého plánování budoucí renovační práce na budovách, jež vlastní, a následná dočasná řešení pro zaměstnance, kterých se tato situace bude týkat. Potřeba uvolnit – a to i dočasně – budovy, pro které je renovace nutná, se odrazí na portfoliu nemovitostí, a to hlavně z toho důvodu, že bude v takové situaci pravděpodobně nutné nebo doporučeníhodné přistoupit ke krátkodobým pronájmům a/nebo prodeji budov. Bude třeba stanovit vhodné mechanismy a prozkoumat je z hlediska jejich provozní, právní a daňové proveditelnosti, aby bylo možno se vyrovnat s touto zvláštní situací. Zatímco akvizice bude nadále standardní volbou, proveditelnost nových přístupů souvisejících s financováním bude podrobně prozkoumána současně s doposud používanými mechanismy. Spočívá to ve dvou možnostech: - Uzavření smlouvy o pronájmu včetně smlouvy o poskytování služeb, kterými by se majitel budovy zavázal poskytovat určitou úroveň služeb a uspokojení po dobu platnosti smlouvy, nebo po dobu partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem. - Uzavření finančních dohod prostřednictvím Evropské investiční banky podle doporučení Evropského účetního dvora. 5. STRATEGICKÝ PřÍSTUP K UMÍSTěNÍ BUDOV 5.1. Komise v Bruselu Kvůli kapacitním požadavkům a na základě dostupných finančních zdrojů Komise uplatňovala řadu let politiku omezené diverzifikace a decentralizace svých kancelářských prostor mimo Evropskou čtvrť, a to tak, že vytvářela dodatečné komplexy v dalších bruselských čtvrtích, ve kterých je územní plán měst stejně důležitý. S ohledem na jasnou dlouhodobou strategii je nyní nutný nově zpracovaný přístup. V tomto kontextu existují tři hlavní možnosti volby: 5.1.1. Ponechat si Evropskou čtvrť a vybudovat z ní jediné ústředí soustřeďující všechny činnosti s výjimkou archívů a dalších přidružených útvarů. Výhodou této volby je nejen vytvoření silné symbolické přítomnosti v Bruselu, vzájemné provázanosti a identity, ale i zvýšení úspor z rozsahu. Cestování po Bruselu by se tím snížilo a u zaměstnanců, z nichž naprostá většina chce pracovat v Evropské čtvrti[17], by se toto opatření setkalo s pozitivním ohlasem. To si vyžádá větší seskupení stávajících budov a výstavbu většího počtu nových seskupení budov. Tento vývoj však nebude možno realizovat v celém svém rozsahu, pokud Komise nezaujme nový přístup k prostorovému využití, který by umožnil, aby byly požadavky po všech stránkách dostatečně sníženy. Koncentrace do jediného ústředí by Komisi významně ubralo na již malé pružnosti při uspokojování budoucích potřeb, poněkud by omezovalo možnosti prostorového rozpětí a zvětšovalo by tlak na ceny nemovitostí. Je možné, že by to navíc znesnadnilo integraci do místního prostředí. 5.1.2. Metoda existence několika ústředí založená na přestavbě Evropské čtvrti jako hlavního střediska činností Komise a na třech rozsáhlých ústředích mimo Evropskou čtvrť. Tento přístup by potvrdil skutečnost, že Evropská čtvrť je ústřední lokalitou v Bruselu, a bude v oněch místech vyžadovat větší seskupení a výstavbu, jak je uvedeno v bodě 5.1.1. Omezený počet maximálně tří dalších ústředí by byl navíc postupně rozvinut (v souladu s obecnými zásadami, jež jsou níže uvedené v pododdílu 6). Každé ústředí by mělo mít většinou dostatečnou kritickou rozlohu, aby bylo realizovatelné a aby nabízelo potřebné úspory z rozsahu – pohybující se pro jedno ústředí od 100 000 do 250 000 m² . Bylo by třeba provést výběr vhodných ústředí v těsné spolupráci s regionálními nebo místními orgány, ale předběžný průzkum ukazuje, že existuje celá řada možných realizovatelných středisek, která by mohla být v příštích pěti až desíti letech budována. Tento přístup by mohl být velkým přínosem i přes některé nevýhody (dodatečné cestování mezi středisky, zeměpisné rozptýlení zaměstnanců a možné riziko dalších nákladů způsobených potřebou vybudovat v těchto lokalitách sociální infrastrukturu jako např. stravovací zařízení). Vyřešil by obavy Účetního dvora týkající se potřeby diverzifikace, jejímž cílem by bylo snížení narůstajícího tlaku na trh s nemovitostmi v Evropské čtvrti zavedením silného prvku hospodářské soutěže, a orgány hostitelské země by vítaly možnost lepšího zajištění multifunkčního prostorového využití v Evropské čtvrti. 5.1.3. Vytvoření jediného, nového střediska pro chod Komise mimo Evropskou čtvrť Tento přístup je založen na výstavbě nového „evropského městečka“ na zastavěném pozemku/v netknuté lokalitě mimo Evropskou čtvrť. Byl by výhodný, neboť by shromáždil všechny útvary a zaměstnance ve specifické moderní lokalitě a poskytnul by pružnost a kapacitu pro rozšíření a/nebo reorganizaci služeb. Předběžný průzkum ukázal, že existuje celá řada výhodných lokalit, které přicházejí v úvahu. To nicméně představuje některé podstatné nevýhody: lhůta potřebná pro výběr, plánování a výstavbu je velmi dlouhá a takové středisko by nemohlo být hotové v přijatelném časovém období. Vzdálenost mezi Komisí a dalšími institucemi by mohla být také příliš velká. * * * V tomto stadiu se z těchto tří možnosti voleb zdá být nejvýhodnější volba 5.1.2. 5.2. Komise v Lucemburku Během devadesátých let dvacátého století byla Komise nucena obsadit prostory v jižní části města – v lokalitě zvané Gasperich - kvůli nárůstu počtu zaměstnanců a potřebě opustit určité budovy, jež obsazovala v oblasti Plateau de Kirchberg. Toto druhé ústředí Komise nabylo definitivního rázu od chvíle, kdy získalo budovu EUROFORUM, která měla původně patřit útvarům generálního ředitelství pro energii a dopravu GŘ TREN a dalším útvarům Komise, jež vyžadovaly vysokou úroveň ochrany. Vzhledem k výstavbě nové budovy Jean Monnet (tak zvané JMO2) v oblasti Plateau de Kirchberg má Komise v plánu opustit ve střednědobém horizontu malé budovy, které má obsazeny v lokalitě Gasperich. Co se týče stávající budovy JMO1, končí platnost povolení k provozu v prosinci 2014. Její obsazení Komisí v období od roku 2007 do roku 2014 má být formálně schváleno podpisem nájemní smlouvy s „Urbanizačními fondy Kirchbergu“. Budova JMO2 o celkové rozloze 120 000 m² by měla nahradit budovu JMO1. Měla by být umístěna v oblasti Plateau de Kirchberg, na malém pozemku, jež stát Lucemburk pravděpodobně nabídne Komisi za symbolickou cenu 1 eura. Memorandum o porozumění má vymezit pracovní podmínky mezi státem Lucemburk a Komisí. Sociální infrastruktura v oblasti Plateau de Kirchberg byla vybudována v osmdesátých letech 20. století a její životnost bude ukončena po roce 2010. Do konce roku 2007 zahájí tudíž Komise přípravné studie o umístění a vymezení potřeb na dalších několik let. Mezitím byla navrhnuta dočasná řešení, jako je rozšíření stávajícího „Střediska pro malé děti“. Komise by měla také s dalšími institucemi zvážit možnost využití Interinstitucionálního střediska pro společenské aktivity. 5.3. Agentury Byla zahájena obecná interní debata o agenturách, výkonných agenturách a dalších případech vyžadujících pracovní prostory (např. pro zaměstnance, kteří se připojili k výzkumného programu). Na základě výsledků této analýzy budou muset být pro tyto případy stanoveny jak všechny aspekty politiky v oblasti budov, tak příslušné role úřadů OIB/OIL a dotyčných útvarů. Vzhledem ke stávající kvalifikaci zaměstnanců úřadů OIB a OIL je možné očekávat, že ponesou zodpovědnost za pořizování a správu kancelářských prostor pro výkonné agentury na základě dohod o rozsahu služeb vymezujících mimo jiné odměňování poskytnutých služeb. 6. ARCHITEKTURA A OBECNÉ ZÁSADY POLITIKY V OBLASTI BUDOV Výhody vyplývající ze zvýšené účinnosti portfolia nemovitostí, jakož i ze snížení počtu obsazených budov, umožňují provádění strategie týkající se politiky v oblasti budov, která je sestavena z celé řady vzájemně propojených obecných zásad a pravidel hospodaření. Dohromady představují globální a udržitelnou strategii, jež by měla přispět k důležitým zlepšením kvality a charakteristik budov a tím také ke zlepšení profesního života zaměstnanců, kteří v nich pracují. Tyto zásady budou samy o sobě hodnotícími kritérii pro výstavbu nebo akvizici nových budov a budou sloužit jako základ pro soutěž mezi eventuálními středisky činností Komise. V prvé řadě je hlavním cílem Komise zajistit svému stávajícímu i budoucímu portfoliu nemovitostí co nejlepší poměr mezi kvalitou a cenou. Prováděním obecných zásad uvedených v tomto sdělení má Komise za cíl zajistit v budoucnu účelnější budovy pro své zaměstnance a zajistit jim přinejmenším tytéž podmínky, co se týče pohodlí, nezávisle na umístění budovy. Nakonec přitom bude brát ohled na omezení vyplývající z dohody mezi členskými státy v rámci finančního výhledu. Samotný účel těchto opatření je v dlouhodobém horizontu umožnit Komisi zlepšit kvalitu jejích budov a zvýšit tudíž hodnotu jejich aktiv tím, že budou vybrány pouze vysoce kvalitní a vysoce efektivní budovy umístěné na strategických místech, a to pomocí příslušných postupů a vyjednávání. Zároveň se bude dbát na to, aby byl zachován naprostý soulad s rozpočtovými omezeními. 6.1. Lidský a funkční rozměr Budovy obsazené Komisí jsou zároveň mocným symbolem přítomnosti instituce a mají výrazný dopad na městské prostředí, ve kterém jsou umístěny. Budovy Komise by tudíž neměly být skvrnou v krajině, ale naopak pozitivně přispívat do života ve městě. Komise, jakožto hlavní aktér na trhu s nemovitostmi, stanoví velmi vysoké standardy týkající se svého vlastního rozvoje ve snaze zlepšit kvalitu sousedství, poskytnout pozitivní image Evropy v očích občanů a zajistit moderní a vhodné pracovní prostředí pro zaměstnance i návštěvníky. Budoucí politika Komise v oblasti budov by tudíž měla být založena na následujících zásadách: 6.1.1. Kvalita budov Design budov Komise (a zvláště návrhy mimořádného významu) by měly mít velmi vysokou architektonickou úroveň, což by prostřednictvím pozitivního a rozumného symbolického vyjádření zdůrazňovalo podstatu přítomnosti instituce a zaručilo by dodání vysoce efektivních budov. Komise je toho názoru, že její výsledky na tomto poli budou vynikající díky uspořádání výběrových řízení v oblasti architektury, jež se týkají všech důležitých projektů v tomto oboru a/nebo díky účasti ve výběrových komisích těchto řízení. Využití tohoto typu výběrových řízení by nemělo způsobit dodatečné dlouhodobé náklady a musí vést k neutralitě z hlediska rozpočtu. Náklady budou hodnoceny na základě možných zisků v podobě zlepšení kvality, funkčnosti a efektivity. 6.1.2. Začlenění se do městského prostředí Budovy Komise by měly být plně začleněny do městského prostředí, ve kterém se nachází, a měly by tak přispívat k naprostému souladu mezi budovami používanými pro účely výkonu povolání, budovami obytnými a budovami sloužícími ke komerčním účelům. Měly by nabízet veřejné prostory a umožnit zaměstnancům Komise sociální začlenění v hostitelské zemi. K zajištění co nejoptimálnějšího smíšeného využití těchto budov je třeba úzké spolupráce s místními úřady a urbanisty a dohledu na to, aby byly brány v úvahu hodnoty, které evropské instituce představují a podporují, image Komise, stejně tak jako bezpečnostní hlediska. 6.1.3. Uspokojení související s pracovním prostředím Je třeba řádně přihlédnout k fyzickému prostředí, ve kterém zaměstnanci pracují, a to tak, že bude podle potřeby zaveden pružnější způsob vyjednávání a vytvořeno příjemné, zdravé a moderní pracovní prostředí, které je lákavé a motivující. V každém případě a obzvláště v situaci, kdy bude scénář uvedený v bodě 5.1.2. proveden tak, jak bylo stanoveno, by bylo vhodné uvažovat o nových metodách přidělování prostoru a jeho zařizování, zejména o uspořádání pracovišť v případě velkoprostorových kanceláří. Od stále častějšího uplatnění koncepce jako je práce na dálku (tele-working), pružná pracovní doba a práce na částečný úvazek se očekává, že bude mít vliv na potřeby Komise týkající se kancelářských prostor. Příslušné útvary tudíž provedou analýzu dopadu těchto nových pracovních metod, jak v souvislosti s kvalitou profesního života, tak v souvislosti s možnými úsporami. O výsledcích této analýzy budou informovat. Částečně by toto zvýšení efektivity mělo být investováno do zlepšení kvality pracovního prostředí a uspokojení zaměstnanců, ať už se jedná o kancelářský materiál či zařízení, nebo o vybavení kanceláří. 6.1.4. Přístup do budov pro zdravotně postižené osoby Přístup do budov pro zdravotně postižené osoby je velmi důležitý. Všechny nově získané budovy budou muset být tudíž přístupné zdravotně postiženým osobám a stávající budovy budou, pokud to bude možné, za tímto účelem postupně upraveny. 6.1.5. Sociální vybavení Politika Komise týkající se koncepce „spokojenosti zaměstnanců na pracovišti“[18] si vzala jako jeden ze svých cílů lépe sladit soukromý a profesní život s ohledem na změny v postoji k práci, na pracovní metody a na změny související s posláním žen a mužů. Zajištění vysoce kvalitních zařízení poskytujících péči o děti je hlavním prvkem politiky Komise týkající se uspokojení potřeb zaměstnanců. Aby poptávka po místech v jeslích, ve školních družinách a v zařízeních organizujících aktivity v průběhu školních prázdnin byla uspokojená, je naprosto zřejmé, že si musí Komise ponechat stávající zařízení pro děti a budovat zařízení další. Kromě několika dočasných řešení, jež byla nalezena s cílem co nejlépe čelit stávajícímu nedostatku míst v jeslích, musí navíc Komise rozvíjet další projekty jeslí v Evropské čtvrti a jejím nejbližším okolí a/nebo v souladu s novou politikou týkající se ústředí Komise. První odhad ukazuje potřebu rychle zajistit jedno nebo více zařízení, ve kterých by mohlo být umístěno 450 dětí. Dokument hodnotící situaci související s budoucími projekty jeslí bude ukončen do konce roku 2007 a sdělen rozpočtovému orgánu[19]. Komise nadále zajistí existenci kaváren a samoobslužných restaurací přímo na pracovišti nebo v jeho blízkosti a nabídne tak zaměstnancům širokou škálu vysoce kvalitního a zdravého občerstvení a jídla. 6.1.6. Evropské školy a školní družiny Prvořadého významu je ten fakt, aby nabídka míst v evropských školách v Bruselu a Lucemburku plně odpovídala poptávce. To bude vyžadovat ze strany úřadů hostitelské země, aby projevily ještě pevnější odhodlání zajistit plánování a inauguraci nových škol ve stanovené lhůtě a postarat se o to, aby byla Evropská škola umístěna poblíž hlavních středisek aktivit a/nebo rezidenčních čtvrtí, ve kterých existuje v souladu s touto politikou určitá koncentrace zaměstnanců Komise. Tento přístup bude odpovídat oprávněným potřebám zaměstnanců a jejich dětem a poslouží také ke snížení znečištění životního prostředí spojeného s dopravou (viz. dále uvedený odstavec 6.2.2.). Co se týče peče o děti po vyučování, dočasné řešení umožnilo krátkodobě poskytnout stávající zařízení, ale v dlouhodobém horizontu se uvažuje o vytvoření ústřední družiny a/nebo dalšího zařízení v lokalitě budoucí čtvrté evropské školy. V této politice začleňování zařízení pro školní družiny do evropských škol se bude nadále pokračovat. V Lucembursku budou stávající školní družiny v budoucnu rozšířeny. V období od 2007–2010 budou navíc současně s výstavbou druhé evropské školy budována také nová integrovaná zařízení, jež budou zahrnovat služby denní péče a školní družiny. 6.1.7. Sociální jistota, bezpečnost a zdraví Naprostá přednost bude dána zdraví a bezpečnosti osob pracujících v Komisi z toho důvodu, aby příslušné vnitrostátní normy a směrnice byly dodržovány[20] a aby situace odpovídala iniciativám Komise v oblasti veřejného zdraví, pokud jde zejména o zdravé stravování, sportovní aktivity a správnou ergonomii v práci. Komise je například připravena prostudovat možnosti účasti na sportovních střediscích na interinstitucionální úrovni. Zvláštní pozornost bude věnována také aspektům souvisejícím se znečištěním ovzduší. S rostoucím počtem bezpečnostních událostí a atentátů jak v evropském, tak v celosvětovém měřítku, jež se odehrály v posledních letech, si je Komise vědoma potřeby zaručit, aby její zaměstnanci i její majetek byl řádně chráněn. Za tímto účelem budou nadále pevnou součástí plánování a chodu stávajících i nových středisek Komise účinná a přiměřená bezpečnostní opatření odpovídající ohodnocení míry hrozby, která byla vyhotovena pro budovy a služby. Bude se jednat mimo jiné o záruku, že každá nově postavená budova bude projektována takovým způsobem, aby odpovídala požadavkům na bezpečnost, zejména co se týká kontrol při vstupu do budovy. 6.2. Snížení uhlíkové stopy Komise Pro další snížení uhlíkové stopy této instituce prostřednictvím strategie týkající se politiky v oblasti budov, existuje značný prostor, jež lze rozdělit do tří oblastí: emise CO2 pocházející z budov, co nejlepší využití sítě veřejné dopravy a větší součinnost z hlediska správy budov. Komise stanoví strategii směřující ke snížení své uhlíkové stopy v souladu se svým střednědobým hodnocením Šestého akčního programu Společenství pro životní prostředí[21]. V oblasti nemovitostí se bude tato strategie zakládat na zásadách stanovených v tomto sdělení. 6.2.1. Snížení emisí Je důležité, aby stávající budovy Komise pokračovaly v co možná největším snižování své uhlíkové stopy a aby nové projekty odpovídaly těm nejpřísnějším ekologickým normám s cílem dosažení „uhlíkové neutrality“. To představuje dvojí výhodu, jak snížení emisí skleníkových plynů, tak snížení současných nákladů na energii. - Co se týká stávajících budov, Komise už dávno nastoupila cestu udržitelného rozvoje, jak prostřednictvím svých zákonodárných a politických aktivit, tak svého každodenního řízení, jejichž ukázkou jsou iniciativy Komise v oblasti správy životního prostředí, jako je např. rozhodnutí[22] ze září 2001 zahájit pilotní projekt provádějící nařízení o environmentálním systému řízení a auditu Společenství (EMAS)[23]. Výsledkem tohoto závazku byla certifikace 7 budov v Bruselu[24], jež vyhovovaly požadavkům systému EMAS, ale také 3 500 zaměstnanců a poskytovatelů služeb pracujících pro Komisi, kteří byli vyzváni k tomu, aby zaujali zodpovědný postoj vůči životnímu prostředí v práci i ve všech aspektech svého života. Cílem Komise je postupně rozšířit systém EMAS a začlenit do něj hlavní budovy Komise. U všech renovací se bude dbát na energetickou účinnost. - Co se týká nových staveb a renovací , Komise bude nadále zaujímat integrovaný a synergický postoj, který bere v úvahu všechny fáze životnosti budovy, od použití znovuvyužitelných nebo recyklovatelných materiálů v průběhu výstavby, až po racionální využívání přírodních zdrojů, jako je energie (ve smyslu směrnice 2002/91/ES). 6.2.2. Mobilita Co se týká mobility, je umístění budov a jejich začlenění do sítě veřejné dopravy důležitým faktorem snižujícím dopad na životní prostředí ze strany Komise a jejich zaměstnanců. Hlavní budovy Komise a ústředí činnosti Komise by se tudíž měla nacházet poblíž středisek veřejné hromadné dopravy, včetně vlaků, metra a městských drah (light rail), nebo by zde měly existovat velmi dobré možnosti spojení s veřejnou hromadnou dopravou. Tím by mělo být umožněno použití veřejné hromadné dopravy jak pro cestu do práce, tak pro cestu z práce, ale i mezi budovami Komise a dalšími institucemi Evropské unie, a pro dopravu do evropských škol a jeslí. Komise zdůrazňuje svůj názor, že nejen jesle, ale také evropské školy by měly být umístěny poblíž hlavních středisek aktivit nebo hlavních lokalit, ve kterých zaměstnanci žijí, aby tím došlo ke snížení důsledků dopravy (a zaměstnancům bylo umožněno uvést v soulad jejich profesní a rodinný život). Přístup k budovám by měl být bezpečný i pro cyklisty, v ideálním případě by jim měly být k dispozici cyklistické stezky. V tomto ohledu je nezbytné, aby úřady dané země přijaly potřebná opatření s cílem zaručit dostupnost dostatečného množství spojení veřejné dopravy a další infrastruktury, v rámci stávajícího plánu Komise týkajícího se mobility zaměstnanců v Bruselu v letech 2006-2009[25], který podporuje a doplňuje stávající iniciativy, jejichž cílem je podporovat používání veřejné hromadné dopravy, ale i jiných dopravních prostředků respektujících ochranu životního prostředí. Měla by být přijata další opatření, která by vedla k rozvoji iniciativy Eurobus v Bruselu, a také k dohodě s úřady města Lucemburku, jež se týká používání veřejné hromadné dopravy zaměstnanci Komise. 6.2.3. Součinnost v oblasti správy budov Bylo by vhodné použít pokud možno nejmodernějších technologických novinek, zejména integrované platformy na základě internetového protokolu s cílem sjednotit různé systémy související se správou budov (poplašná zařízení, sítě informačních technologií, kontrolu přístupu, údržbu, správu, atd.) a usnadnit tak integrovanou správu budov Komise. Zavedení společných systémů by mělo umožnit ještě více snížit spotřebu energie, ale také přinést úspory díky účinnější správě a provozu budov. 7. PROVÁDěNÍ POLITIKY KOMISE V OBLASTI BUDOV 7.1. Spolupráce se zúčastněnými stranami 7.1.1. Spolupráce s belgickými úřady Komise přikládá velkou důležitost zlepšení životních podmínek svých zaměstnanců i místních obyvatel v evropské čtvrti. Za tímto účelem se Komise snaží zlepšit fyzický ráz svých budov i jejich začlenění do bruselského městského prostředí. Toho však lze dosáhnout pouze s podporou belgických úřadů, jež je rozhodujícím faktorem úspěchu v souvislosti s prováděním této strategie. Komise tudíž vyzývá belgické úřady k ještě většímu posílení jejich koordinace na všech úrovních s cílem zajistit větší soudržnost mezi různými složkami politiky související s umístěním evropských institucí v Belgii. Komise zde zvláště upozorňuje na potřebu uvést v soulad dva aspekty v pojetí přítomnosti evropských institucí v Belgii: aspekt týkající se kanceláří (infrastruktury a logistiky) a aspekt zaměstnanců. Co se týká zaměstnanců, jedná se zejména o jesle a školní družiny (Evropská komise za ně nese zodpovědnost, ale belgické úřady zde hrají také svou roli, pokud jde o dostupnost budov – a to hlavně z toho důvodu, že musejí vydávat potřebná povolení). Dále se jedná o evropské školy, (pro které má hostitelská země jasně vymezené povinnosti v souladu s mezivládní úmluvou). Komise se také ve velké míře spoléhá na belgické úřady v případě přijetí potřebných opatření vedoucích ke zlepšení celkové dopravní mobility, jež bude mít dopad na Komisi a její zaměstnance. Vzhledem k tomu, že Komise v této oblasti není kompetentní a že její rozpětí pro jednání je zde omezené, je nezbytně nutné, aby belgické úřady dále pracovaly na nových myšlenkách a projektech. Komise se bude nadále aktivně podílet na iniciativách jako je pracovní skupina EU –Belgie, která vznikla za účelem usnadnění dialogu mezi institucemi a úřady hostitelské země, stejně tak jako na fondu pro evropskou čtvrť „Fonds Quartier européen“, (založeném pod záštitou nadace „King Baudouin Foundation“), který podporuje spolupráci, dialog a výměnu názorů a který zvyšuje průhlednost. V tomto ohledu vyzve Komise belgické úřady, aby vybraly příslušné subjekty, jež budou moci řešit určité množství praktických problémů, a zároveň belgické úřady požádá, aby ji pomohly při kontrole dosaženého pokroku v jejich řešení. 7.1.2. Spolupráce s lucemburskými úřady Kontakty s lucemburskými úřady jsou udržovány prostřednictvím Ministerstva zahraničních věcí, které zajišťuje koordinaci s dalšími národními ministerstvy nebo veřejnými subjekty. Generální tajemník Ministerstva zahraničních věcí se pravidelně účastní schůzí vedoucích administrativních pracovníků Evropských institucí a subjektů umístěných v Lucemburku. To umožňuje koordinaci politiky v oblasti budov jak mezi institucemi, tak i s místními úřady. Co se týká místních úřadů, Komise vyzývá lucemburské úřady, aby zachovaly stávající spolupráci s cílem nalézt konstruktivní řešení pro všechny přetrvávající problémy. 7.1.3. Spolupráce s dalšími Evropskými institucemi Komise má dlouhou a bohatou zkušenost se spoluprácí s dalšími institucemi a hodlá v ní pokračovat. Co se týká interinstitucionální spolupráce, z kontaktů Komise jasně vyplývá, že další evropské instituce jsou nadmíru spokojeny se službami, které jim Komise poskytuje. Nicméně obecně platí, že interinstitucionální spolupráce v oblastech, jež jsou řízeny útvary Komise pro infrastrukturu a logistiku v Bruselu a Lucemburku, by měla probíhat v závislosti na poptávce instituce, které by neměly být nuceny pracovat společně, pokud se k tomu ovšem dobrovolně nerozhodnou. Další instituce nepožadují okamžité vytvoření plnoprávného interinstitucionálního úřadu, který by vznikl za účelem řízení činností spadajících v současné době pod úřady Komise. Komise však bude nadále otevřena dialogu o možných způsobech budoucí spolupráce založených na konkrétních iniciativách směřujících k větším úsporám z rozsahu. V tomto ohledu by bylo důležité vymezit – na základě posouzení jednotlivých případů – příslušné role a odpovědnosti, včetně pracovní zátěže a výhod pro každou z dotyčných institucí. 7.2. Revize norem týkajících se budov a revize podmínek souvisejících s obsazováním pracovních prostor Aby bylo zaručeno to, že klíčové obecné zásady uvedené v tomto sdělení jsou prováděny, budou stavitelské požadavky politiky Komise v oblasti budov uvedeny v novém dokumentu o „Politice ve stavitelství“, který bude vyhotoven do konce roku 2008 a který bude doplňkem „Příručky o požadavcích na kancelářské prostory“. (Building Standarts Manual, MIT)[26]. Příručka bude přezkoumána, přičemž bude přihlédnuto k posledním technologickým inovacím a směrnicím týkajícím se zdraví a bezpečnosti. Útvary Komise navíc přijmou příručku o podmínkách souvisejících s obsazováním pracovních prostor ( HCM – Housing Conditions Manual ), jež uvádí v soulad pravidla a technická kriteria pro přidělování prostoru generálním ředitelstvím a útvarům komise v Bruselu a v Lucemburku. Vypracují rovněž nový program za účelem hodnocení a pokud možno zlepšení „dobrého stavu“ budov. V navrhované metodologii musí být všechny nové projekty posuzovány na základě referenčních standardů a norem stanovených v příručce MIT a v příručce HCM. [1] SEK(1996) 1095, KOM(1999) 713, KOM(2003) 755. [2] Včetně dalších budov jako konferenční centrum, historické archivy, sociální úřad a úřad pro logistiku. Prostory obsazené zaměstnanci Komise se rozkládají na 804 000 m², v 51 budovách kanceláří. [3] Včetně kanceláří a dalších příslušenství. [4] Některé budovy – jako jsou historické archivy a počítačové sály – jsou umístěny v jiných oblastech, o celkové rozloze 18 500 m². [5] Evropská čtvrť zahrnuje oblast mezi Cour St Michel - Madou Tower, Boulevard Clovis – Square de Meeûs. [6] V souladu s rozhodnutím Komise K(2003)570/5 ze dne 22. července 2003 vymezující administrativní pravidla pro úřad OIB. Vzhledem k dopadu tohoto typu rozhodnutí na rozpočet je navrženo, aby bylo navíc pro oba úřady stanovisko řídících výborů vyjádřeno na základě předběžné dohody, jež bude přijata generálním ředitelstvím pro rozpočet v celkovém balíku víceletého rámce MAPF (Multi-Annual Policy Framework). [7] Viz bod 4.1. [8] Viz oddíl 7.1.1. [9] V současné době tento plán bere v úvahu pouze prostory, které Komise potřebuje, s výjimkou výkonných agentur. [10] Renovace jsou zahrnuty, pokud již byla doba životnosti budov překročena. [11] Viz bod 2.1. [12] Tento článek vymezuje zásady přidělování a postupy v oblasti veřejných zakázek. [13] Ředitel úřadu OIB a ředitel úřadu OIL. [14] Za tímto účelem bude uzavřena úřady OIB a OIL rámcová smlouva s odbornými konzultanty. [15] Nařízení Rady č. 1605/2002. [16] Režim odložených splátek umožňuje Komisi nakoupit budovy a splácet je po několik let (obvykle po dobu 27 let). Vlastnická práva jsou převedena na Komisi v den koupě. [17] Průzkum mezi zaměstnanci „Politika Komise ohledně umísťování budov v Bruselu“, který proběhl od 17. ledna do 2. února 2007. [18] SEK(2006) 500. [19] Tento dokument upozorní zejména na specifickou situaci, v jaké se nachází dva hlavní projekty (Cornet-Leman, Wagon-Lits), v jejichž případě došlo k výraznému zpoždění. [20] Ověřeno GŘ Admin. [21] KOM(2007) 225. [22] Rozhodnutí Komise C(2001)2591 ze dne 7. září 2001 vydat se na cestu procesu vedoucího k uplatňování nařízení EMAS ve svých aktivitách. [23] Nařízení (ES) č. 761 Evropského parlamentu a Rady ministrů ze dne 19. března 2001 o dobrovolné účasti organizací v environmentálním systému řízení a auditu Společenství. [24] BERL, BRE2, BU-5/9, GUIM, HTWG, MO34 a SC11. [25] SEK(2006) 344 – 14.3.2006. [26] Tato příručka, která byla aktualizována v červnu 2004, je referenčním dokumentem a nástrojem umožňujícím posouzení toho, do jaké míry dodržují budovy nebo projekty předložené Komisi vyčíslitelná kriteria, co se týká zejména technických omezení, pohodlí a bezpečnosti.