[pic] | KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ |

V Bruselu dne 13.6.2007

KOM(2007) 324 v konečném znění

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ

o provádění nařízení Rady (ES) č. 814/2000 o informačních opatřeních v oblasti společné zemědělské politiky {SEC(2007) 800}

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ

o provádění nařízení Rady (ES) č. 814/2000 o informačních opatřeních v oblasti společné zemědělské politiky

PRVNÍ čÁST OPATřENÍ PODLE NAřÍZENÍ RADY (ES) č. 814/2000

I. Úvod

Tato zpráva se týká provádění nařízení Rady (ES) č. 814/2000 v období 2003–2006.

Cíle informačních opatření v oblasti společné zemědělské politiky stanovené podle nařízení (ES) č. 814/2000 jsou tyto:

napomáhat osvětě společné zemědělské politiky a provádění a rozvoji této politiky, |

podporovat evropský zemědělský model a pochopení jeho fungování, |

informovat zemědělce a další osoby žijící ve venkovských oblastech, |

posilovat povědomí veřejnosti o otázkách a cílech společné zemědělské politiky (dále jen „SZP“). |

- Opatření spadají do dvou hlavních kategorií:

opatření na spolufinancování EZOZF, což mohou být buď programy nebo specifická opatření předložená třetími organizacemi, |

opatření z podnětu Komise a financovaná EZOZF do výše 100 % („přímá opatření“). |

- Rada rozhodla (článek 8 nařízení (ES) č. 814/2000), že Evropskému parlamentu a Radě bude každé dva roky předložena zpráva o provádění nařízení. Tato zpráva je druhou v pořadí. První zpráva zahrnující období 2000–2002 byla předložena v květnu 2003[1].

Vypracování prováděcích opatření, kterými se stanovila prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 814/2000, a zejména těch, které se týkají dotací udělených třetím stranám, bylo popsáno ve zprávě z května 2003. Mezitím došlo k menší technické změně prováděcích pravidel.[2]

Tato zpráva Evropskému parlamentu a Radě měla být původně předložena v prosinci 2005. Byla odložena na později, aby bylo možné dokončit hodnocení opatření přijatých podle tohoto nařízení, které se provádí ve zvláštním rámci hodnotící politiky Komise na období 2000–2005, a aby Komise mohla vzít v úvahu zjištění tohoto hodnocení[3]. Plné znění i shrnutí lze nalézt na portálu Europa na adrese: http://ec.europa.eu/agriculture/eval/reports/cap_info/index_en.htm.

Přílohy a seznam zkratek uvedených v textu lze nalézt v průvodním pracovním dokumentu útvarů Komise.

II. Rozpočet

Na informační opatření bylo na období 2003–2006 každoročně poskytnuto 6,5 milionů EUR z položky B1-382 (jak byla známa v roce 2003) a v důsledku změn z nomenklaturní položky 05 08 06 pro rozpočtové roky 2004–2006.

Rozdělení prostředků mezi opatření přijatá Komisí a opatření přijatá třetími organizacemi (dotace) bylo následující:

2003: přímá opatření (2 500 000) (38 %) – dotace (4 000 000) (62 %),2004: přímá opatření (2 500 000) (38 %) – dotace (4 000 000) (62 %),2005: přímá opatření (3 000 000) (46 %) – dotace (3 500 000) (54 %),2006: přímá opatření (3 700 000) (57 %) – dotace (2 800 000) (43 %).

S výjimkou roku 2006, kdy bylo zaznamenáno významné zvýšení využívání, však roční rozpočty zůstaly do značné míry nevyčerpané (plnění 64 % v roce 2003, 51 % v roce 2004, 61 % v roce 2005 a 98 % v roce 2006; viz podrobné údaje uvedené v tabulce 2, v bodě IV). Omezené využívání možností financování lze přičíst hlavně nedočerpání rozpočtu určeného na dotace. Protože mnohé žádosti o dotaci obsahovaly chyby nebo byly v nedostatečné kvalitě, splňovala pouze malá část projektů všechny požadavky (kritéria způsobilosti, vyloučení, výběru a poskytování).

Za účelem lepšího využívání rozpočtu určeného na dotace a po přezkoumání nejčastějších chyb žadatelů byly výzvy k podávání návrhů 2005/C 252/06[4] týkajících se spolufinancovaných opatření v rámci rozpočtu na rok 2006 a 2006/C 236/07[5] týkajících se spolufinancovaných opatření v rámci rozpočtu na rok 2007 dále zjednodušeny a znění bylo vyjasněno tak, aby žadatelům pomohlo vyvarovat se těchto chyb. Úspěch tohoto úsilí se odráží ve značně zvýšeném využívání rozpočtu určeného na dotace na rok 2006.

III. Rozdělení mezi financovanými opatřeními (na základě položek závazků)

První zpráva o nařízení Rady (ES) č. 814/2000 popisovala, jak Komise v období 2000–2002 postupně zdokonalovala pravidla pro prováděná opatření. Zmiňovala také revizi prováděcích pravidel uvedených v nařízení Komise (ES) č. 2208/2002, kterými se řídilo poskytování dotací v období 2003–2006[6]. Tím byla do systému zavedena významná zlepšení: zjednodušení, zvýšení transparentnosti, lepší hodnocení navrhovaných informačních opatření, lepší stanovení obsahu sdělení, která je třeba předávat, a lepší rozšiřování. Každoroční výzva k podávání návrhů byla postupně upřesňována a rozvíjena v reakci na nové politické klima, ve kterém SZP fungovala. Silný důraz byl kladen na informování zemědělců a širší veřejnosti o změnách politického směřování, zejména na reformu z roku 2003 a následné související reformy.

1. Dotace (komunikační opatření přijatá z podnětu třetích organizací)

Ve vykazovaném období využila Komise rozpočtovou položku na spolufinancování řady akcí, včetně seminářů, konferencí, publikací, výměnných návštěv a dalších aktivit, které všechny – jak přímo, tak i nepřímo – pomohly zlepšit úroveň chápání SZP mezi občany EU.

Jsou přípustné dva druhy opatření, specifická informační opatření a roční pracovní programy. Specifické informační opatření je nezávislá a svébytná informační akce krátkého trvání prováděná na základě jediného rozpočtu. Příkladem specifického opatření ve vykazovaném období je jedna konference nebo jeden seminář atd. Roční pracovní program je program, který sestává ze dvou až pěti specifických informačních opatření.

Nejvyšší přípustná míra financování pro výše uvedená opatření činí 50 % způsobilých nákladů. Ve výjimečných případech blíže určených v prováděcím nařízení a definovaných ve výzvě k podávání návrhů však tato míra může být zvýšena na 75 %.

Ve vykazovaném období bylo spolufinancováno 35 programů a 70 specifických opatření. Je třeba poznamenat, že každý program obsahuje řadu opatření a že 35 financovaných programů obsahovalo 99 specifických opatření, což tedy celkově činí 169 opatření za čtyři roky. Dotace byly uděleny na 121 konferencí a seminářů, 11 návštěv, 22 publikací, 11 audiovizuálních produkcí a 4 webové portály.

Níže uvedená tabulka ukazuje počet obdržených a úspěšných žádostí členských států.

Tabulka I [pic]

Příloha 1 podává přehled dotací ve vykazovaném období. Podrobné informace o jednotlivých dotacích lze nalézt na portálu Europa na adrese: http://ec.europa.eu/agriculture/grants/capinfo/index_en.htm

Je důležité zdůraznit, že se díky multiplikačnímu účinku odborného tisku a médií značný počet spolufinancovaných opatření dotýkal širšího publika než jen přímých účastníků. Je to důsledkem většího důrazu kladeného v posledních letech ve výzvách k podávání návrhů na lepší rozšiřování obsahu sdělení a nutnost, aby žadatelé vypracovali mediální plány, včetně cílových skupin.

Stejně jako dříve sídlí mnoho příjemců v Belgii, kde mají sídlo nejvýznamnější socioprofesní organizace na úrovni EU (včetně COPA-COGECA, AEFPR, CEJA). Významný počet těchto opatření byl prováděn také v Itálii a ve Španělsku. Je to důsledek trvale vysokého počtu žádostí z těchto zemí.

V letech 2003–2006 bylo stále poměrně málo žádostí ze severní části EU-15. Po rozšíření je počet žádostí z nových členských států velmi malý. Útvary Komise se zamýšlejí nad možnými důvody tohoto stavu a budou zkoumat, jaké další komunikační kanály mimo zveřejňování každoroční výzvy k podávání návrhů v Úředním věstníku Evropské unie a na portálu Europa by mohlo být vhodné použít, aby se výzvám k podávání návrhů dostalo větší publicity. V této souvislosti bude zvláštní pozornost věnována specifičnostem nových členských států.

V letech 2003–2006 byly uděleny dotace mimo jiné na semináře a konference o SZP a provádění reformy SZP, WTO a rozvoji venkova. Patřila k nim řada konferencí zkoumajících témata týkající se zemědělství a širší veřejnosti, jakož i rozšíření.

K jednotlivým subjektům, jimž byly v tomto období uděleny dotace, patří organizace pro ochranu životního prostředí a rozvoj venkova na úrovni EU, jako WWF a EUROMONTANA. Vedle tradičních příjemců, jako je COPA-COGECA a CEJA, byly úspěšné mimo jiné také regionální a místní orgány v členských státech, média a vnitrostátní sdružení zemědělců (příslušející často k subjektům na úrovni EU) a některé akademické instituce. U některých spolufinancovaných opatření využívali příjemci možnost zapojit další organizace jako partnery při uskutečňování projektů.

Jak bylo uvedeno výše, byly v období 2003–2006 zdokonaleny postupy pro posuzování a vyhodnocování dotací. Požadavky týkající se předběžného a následného hodnocení byly v každoročních výzvách k podávání návrhů dále upřesňovány. Je třeba také připomenout, že závazky příjemců provádět sebehodnocení ohledně jejich opatření jsou součástí jednotlivých smluv o dotaci uzavřených mezi Komisí a příjemci. Dotace byly udělovány na základě přísného výběrového řízení. V současné době je cílem komunikační strategie GŘ posílit svou schopnost zjišťovat a posuzovat dopad svých informačních opatření. Zprávy o realizaci dotací jsou a nadále budou analyzovány za účelem posouzení celkového dosaženého účinku. To je také v souladu se zjištěními externího hodnocení a s cíli nařízení.

2. Komunikační opatření přijatá z podnětu Komise

Stejně jako v předchozím období byl v letech 2003–2006 značný počet opatření financovaných z podnětu Komise prováděn často s externí technickou pomocí. V letech 2003 a 2004 bylo na tato opatření vyčleněno asi 38 % rozpočtu v roce 2005 se poměr zvýšil na 46 % a v roce 2006 na 57 %.

V příloze II jsou podrobně uvedeny všechny komunikační iniciativy Komise v období 2003–2006 spolu s příslušnými náklady.

Konference/semináře

Organizování konferencí a seminářů bylo i nadále klíčovou činností. Tato kategorie zahrnuje činnosti jako slyšení, semináře pro specifické skupiny (novináře, organizace spotřebitelů atd.), konference EU a mezinárodní konference.

V letech 2003–2006 se Komise stále více zaměřovala v celé řadě politik EU na prohlubování dialogu se zainteresovanými stranami. Proto byl znovu podtržen význam zapojení širokého spektra organizací občanské společnosti do konferencí a seminářů.

Došlo k intenzivnější spolupráci s dalšími institucemi, jako například na konferenci o mladých zemědělcích organizované společně Komisí a Evropským parlamentem v lednu 2005; také na konferenci týkající se „Koexistence geneticky modifikovaných, tradičních a ekologických plodin – svoboda volby“, která se konala od 4. do 6. dubna 2006 ve Vídni a byla organizována společně s rakouským předsednictvím EU. Velká pozornost byla věnována také přípravě na rozšíření.

Účast/stánky na veletrzích

Toto zaměření na občanskou společnost a zapojení všech zainteresovaných subjektů a důraz Komise z roku 2005 na „jednání na místní úrovni“ stále více ovlivňovaly v těchto letech organizování pravidelné účasti Komise na významných každoročních veletrzích, jako je Salon international de l’Agriculture v Paříži a Internationale Grüne Woche v Berlíně, a na veletrzích obecně.

Častá přítomnost komisaře pro zemědělství a rozvoj venkova, ostatních komisařů, členů Evropského parlamentu, jakož i dalších vysokých politiků na národní a regionální úrovni umožnila zlepšit mediální profil účasti Komise na veletrzích.

Veletrhy budou i nadále důležitým nástrojem při získávání široké veřejnosti. Stále bude kladen důraz na úsilí o součinnost a stanovení vhodného obsahu sdělení a činností určených široké veřejnosti, jak je také doporučeno v externím hodnocení.

Publikace

Byla vydána řada jednorázových a pravidelných publikací. Významné místo zaujímaly stejně jako dříve reforma SZP, rozvoj venkova a WTO.

V současné době provádí GŘ přezkum těchto publikací v souladu s doporučeními uvedenými v hodnocení. V budoucnu chce vypracovat více publikací on-line, a to i včetně poskytování materiálu, který lze přizpůsobit tak, aby vyhovoval místním potřebám; to by mělo přispět mimo jiné ke splnění jazykových potřeb na místní úrovni.

Webová stránka

Webová stránka „Zemědělství a rozvoj venkova“ se ve vykazovaném období rychle rozvinula, zejména jako důležitý zdroj odborných informací o SZP a rozvoji venkova. Z nedávného hodnocení vyplynulo, že tuto webovou stránku široce využívají klíčové zúčastněné organizace jako zdroj informací.

Významný krok byl také učiněn ke zvýšení transparentnosti v oblasti SZP: byla uveřejněna kapitola, která vede zájemce z řad veřejnosti na webové stránky členského státu obsahující informace o příjemcích plateb SZP.

Za zmínku stojí také zahájení weblogu komisařky Fischer Boel začátkem roku 2007 využívajícího nový, rychle se rozvíjející komunikační prostředek. E-mailová služba „Agriculture Newsdigest“ (přehled novinek v zemědělství), která byla zřízena v roce 2002, je nyní pravidelně rozesílána více než 14 000 uživatelům na celém světě.

Webová stránka jako komunikační nástroj má samozřejmě značný potenciál k rozvoji a také k získání nových a mladších cílových skupin široké veřejnosti. Současná komunikační strategie GŘ předpokládá další vývoj internetové komunikace, zejména s využitím interaktivních nástrojů.

Průzkumy veřejného mínění

GŘ pro zemědělství provádělo i nadále pravidelný průzkum veřejného mínění mezi občany EU o SZP a rozvoji venkova. Nedávno přezkoumalo své otázky v průzkumu Eurobarometru za účelem zlepšení schopnosti zjišťovat povědomí a znalosti politiky a také pro určování různých cílových skupin v široké veřejnosti. To je také v souladu s doporučeními uvedenými v externím hodnocení.

Návštěvy

Vzhledem ke svému potenciálu získat širší veřejnost je věnována větší publicita programu návštěv GŘ, a to jak na internetu, tak i na zainteresovaných vysokých školách a univerzitách. To také odpovídá doporučením uvedeným v externím hodnocení.

IV. Poměr výdajů (závazků a plateb) mezi dotacemi z podnětu třetích stran a informačními opatřeními z podnětu Komise

Tabulka 2 |

Rozpočtová položka 05.0806: Závazky a platby 2003–2006 |

2003 | 2004 | 2005 | 2006 | 2003–2006 |

(**) | Ve vztahu k roku přijetí závazku a následujícímu roku (pravidlo n+1). |

Příloha II: | Rozdělení přímých opatření Komisí 2003–2006 |

Příloha III: | Seznam zkratek. |

[1] Zpráva Komise Evropskému parlamentu a Radě o provádění nařízení Rady (ES) č. 814/2000 o informačních opatřeních v oblasti společné zemědělské politiky (KOM(2003) 235 v konečném znění ze dne 8. května 2003).

[2] Nařízení Komise (ES) č. 1820/2004 ze dne 20. října 2004, kterým se mění nařízení (ES) č. 2208/2002, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 814/2000 o informačních opatřeních v oblasti společné zemědělské politiky (Úř. věst. L 320, 21.10.2004, s. 14).

[3] Evropská komise, GŘ AGRI smlouva AGRI 2005/0421, hodnocení informační politiky v oblasti společné zemědělské politiky, prosinec 2006.

[4] Úř. věst. C 252, 12.10.2005, s. 28.

[5] Úř. věst. C 236, 30.9.2006, s. 71.

[6] Nařízení Komise (ES) č. 2208/2002 ze dne 12. prosince 2002, kterým se stanoví prováděcí pravidla k Nařízení Rady (ES) č. 814/2000 o informačních opatřeních v oblasti společné zemědělské politiky (Úř. věst. L 337, 13.12.2002, s. 21).

[7] Sdělení Komisi „Akční plán ke zlepšení komunikace Komise o Evropě“ (SEK(2005) 985) ze dne 20. července 2005.