[pic] | KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ |

V Bruselu dne 13.4.2007

KOM(2007) 184 v konečném znění

SDĚLENÍ KOMISE RADĚ

Rámec pro evropský průzkum jazykových znalostí

SDĚLENÍ KOMISE RADĚ

Rámec pro evropský průzkum jazykových znalostí

ÚVOD

Mnohojazyčnost je jednou z hlavních hodnot Evropy. Je součástí toho, co dělá Evropu jedinečnou a přispívá k bohatství její kultury a společnosti. Studium jazyků poskytuje lidem lepší možnosti zaměstnání, hlubší porozumění vlastní kultuře i kultuře ostatních a zvyšuje jejich mobilitu.

Zlepšování jazykových dovedností v Evropě je také důležitým cílem na cestě ke zlepšení dovedností a znalostí populace jako součásti lisabonské strategie růstu a zaměstnanosti. Evropská rada vyzvala v Barceloně v březnu 2002 k provádění dalších opatření „…vedoucích ke zlepšení zvládání základních dovedností zejména výukou alespoň dvou cizích jazyků od útlého věku.“ Současně „ vyzvala k vytvoření evropského ukazatele jazykových znalostí v roce 2003 “[1] .

Komise a členské státy tedy podniknou řadu různých aktivit směřujících ke zlepšení dobrých přístupů k politice jazykové výuky v rámci strategie Vzdělávání a odborná příprava 2010[2].

Ve svém sdělení Evropský ukazatel jazykových znalostí z roku 2005[3] Komise navrhla podrobný strategický přístup pro vytvoření evropského průzkumu jazykových znalostí jako prostředku pro sběr údajů potřebných pro vytvoření evropského ukazatele úrovně. Na tomto základě se Rada v květnu 2006[4] dohodla na řadě klíčových témat týkajících se Evropského ukazatele jazykových kompetencí a zdůraznila, že by průzkum měl být proveden co nejdříve. Rada vyzvala Komisi, aby zřídila Poradní výbor pro evropský ukazatel jazykových znalostí (dále jen výbor) sestavený z národních odborníků, kteří by radili Komisi při přípravě a provádění průzkumu.[5] Práce výboru tvořila důležitý přípěvek při psaní tohoto sdělení. Rada navíc požádala Komisi, aby jí podala zprávu o postupu práce. Toto sdělení je odpovědí na daný požadavek.

Komise nedávno předložila sdělení o uceleném rámci ukazatelů a referenčních kritérií[6], aby obecně podpořila strategii vzdělávání a odborné přípravy. Rámec navrhuje vytvoření souboru dvaceti klíčových ukazatelů, které pokryjí hlavní oblasti. Vytvoření ukazatele pro jazykové znalosti bude obzvláště náročné.

Toto sdělení obsahuje závěry ze všech významných oblastí týkajících se přípravy průzkumu zdůrazněných v závěrech Rady v květnu 2006. Vyzývá Radu, aby vzala na vědomí navržený rámec průzkumu. Komise bude na tomto základě schopna provést průzkum ve spolupráci s výborem a členskými státy. Současné sdělení předpokládá, že průzkum bude probíhat v prvních šesti měsících roku 2009.

Rámec pro evropský průzkum jazykových znalostí

Evropský průzkum má za cíl poskytnout členským státům, tvůrcům politiky, učitelům a odborníkům spolehlivé a srovnatelné údaje o znalostech cizích jazyků v Evropské unii. Poskytne přehled o jazykových dovednostech mladých lidí, o tom, kde lze nalézt dobré postupy a výsledky, a o pokroku směrem k cíli zlepšení učení se cizímu jazyku.

Průzkum provede Komise, které bude radit výbor v úzké spolupráci se členskými státy.

Testované jazykové dovednosti

V prvním kole sběru údajů budou testy vytvořeny pro tři jazykové dovednosti: čtení , poslech a psaní . Komise se ujme iniciativy při včasném vytvoření nástrojů pro čtvrtou dovednost, ústní projev , které se použijí v následujících průzkumech.

Účelem evropského průzkumu je změřit „v každém členském státě celkové znalosti cizích jazyků“ [7]. V konečné podobě by měl testovat všechny čtyři jazykové dovednosti: čtení, poslech, psaní a ústní projev . Nicméně některé dovednosti se testují snadněji než jiné. Testy produktivních ústních dovedností mohou vyžadovat osobní testování za přítomnosti zkoušejícího a jsou složitější než testování receptivních dovedností.

Závěry Rady z května 2006 uvádějí, že by bylo z praktických důvodů vhodné, aby v prvním kole sběru údajů byly testy přístupné pro tři jazykové dovednosti, které mohou být hodnocené nejsnadněji (poslech, čtení a psaní). Výbor tento přístup podporuje.

První kolo průzkumu by tedy mělo pokrývat zmíněné tři dovednosti. Komise se včas ujme iniciativy, aby i čtvrtá dovednost, ústní projev , byla zařazena do dalších kol průzkumu.

Testované jazyky

Evropský průzkum by měl v každém členském státě pokrýt testování prvního a druhého nejčastěji vyučovaného evropského úředního jazyka Evropské unie, a to angličtiny, francouzštiny, němčiny, španělštiny a italštiny.

Rámec testování bude přístupný všem zemím, které chtějí zajistit, aby jako národní varianta bylo v prvním kole průzkumu obsaženo i testování jiných jazyků než těchto pěti.

Závěry Rady z května 2006 doporučily, aby testy byly v prvním kole průzkumu přístupné „… v těch úředních jazycích Evropské unie, které jsou v členských státech vyučovány nejvíce v takové míře, jež je dostatečná pro zajištění dostatečně velkého vzorku testovaných osob, “ a aby „členské státy samy určily, které úřední jazyky budou testovány“ [8] . Počet jazyků, které by měly být hodnoceny v prvním kole průzkumu, by tedy měl být omezen na angličtinu, francouzštinu, němčinu, španělštinu a italštinu , což jsou ve členských státech nejvíce vyučované evropské úřední cizí jazyky.[9] Průzkum by tedy měl v každém členském státě pokrýt dva nejvíce vyučované z těchto jazyků.

Testovací nástroj bude nicméně zpřístupněn a pokud členské státy chtějí, mohou ho použít pro testování znalostí jiných jazyků než dvou nejvíce vyučovaných z uvedeného seznamu pěti. Komise se před dalšími koly testů ujme iniciativy, aby zajistila, že průzkum pokrývá všechny evropské úřední jazyky vyučované v Evropské unii.

Referenční rámec

Průzkum by měl být založen na nástroji, který by měřil škálu zvyšující se úrovně znalostí od úrovně A1 po úroveň B2 na stupnici Společného evropského referenčního rámce pro jazyky.

Rada vyzvala Komisi, aby vytvořila evropský ukazatel jazykových znalostí, a uvedla, že „ výsledky testů by měly být založeny na stupnici Společného evropského referenčního rámce pro jazyky “[10].

Společný evropský referenční rámec (dále jen „SERR“) je vodítkem používaným při popisu výsledků dosažených těmi, kdo se učí cizí jazyky. Jeho hlavním cílem je poskytnout rámec pro metody hodnocení a vyučování, který se týká všech jazyků v Evropě. SERR se skládá ze stupnice se šesti úrovněmi pro různé jazykové dovednosti rozdělené do tří široce pojatých úrovní: uživatel základů jazyka (A1-A2), samostatný uživatel (B1-B2) a zkušený uživatel (C1-C2).

Těchto šest referenčních úrovní je obecně uznáváno a používáno ve členských státech jako standard pro odstupňování jazykové znalosti jednotlivců. Několik evropských zemí již při testování jazykových dovedností testy vycházející ze stupnice SERR použilo.

Výbor informoval Komisi o tom, že nejčastější úrovní podle stupnice EU pro testování jazykových dovedností je v rámci nižšího sekundárního vzdělání (ISCED 2) a vyššího sekundárního vzdělání (ISCED 3), je-li na této úrovni druhý cizí jazyk vyučován, rozsah znalostí od uživatel základů jazyka po samostatný uživatel (úroveň A1 až B2). V příslušném věku a na této úrovni vzdělávání má velmi málo žáků poznávací kapacitu k dosažení vyšší úrovně než B2. Test skládající se ze šesti úrovní by byl velmi problematický a drahý. Je tedy navrženo, aby se vytvořily testy, které by pokryly čtyři úrovně SERR od A1 do B2.

Jednotlivé úrovně SERR jsou široké a studentům trvá dlouho, než postoupí z jedné úrovně do další. Rozdíl mezi úrovněmi (především mezi úrovněmi A2 a B1) může být pro praktické využití se začátečníky a mladšími studenty příliš velký. Z tohoto důvodu by měl být vytvořen takový testovací nástroj, který umožní měřit na škále úrovně znalostí mezi úrovněmi A1 a B2. To také umožní přesnější měření statistických údajů jako je odchylka, střední hodnota a průměr výsledků pro každou testovanou dovednost.

Shromažďované údaje o souvisejících tématech

Za účelem shromáždění informací o souvisejících tématech umožňujících rozbor případných faktorů, které mohou mít vliv na jazykové znalosti žáků, bude pro studenty, učitele, ředitele a vlády vytvořen dotazník.

Záměrem není jen provést průzkum jazykových znalostí, ale také průzkum, který by poskytl informace o učení se jazykům, o vyučovacích metodách a o učebních osnovách.

Informace o souvisejících tématech umožní popsat úroveň jazykových znalostí žáků v závislosti na možných determinantech. Prvky jako například socio-ekonomické zázemí žáků a specifické aspekty jako například status migranta, jazyk, kterým se mluví doma; to, jestli je učení se cizímu jazyku povinné nebo dobrovolné; má-li učitel oficiální vzdělání pro vyučování jazyků, nebo je-li rodilý mluvčí; „rozdělení“ žáků a pohlaví – to vše může ovlivnit výsledky a měly by se o tom sbírat údaje.

Tyto údaje o souvisejících tématech se budou zaměřovat na otázky týkající se jednotlivých žáků, škol a typu učebních osnov, struktury systémů vzdělávání a odborné přípravy a vládní politiky vzdělávání. Měly by být vytvořeny zvláštní dotazníky určené vzorku studentů, učitelů a ředitelů škol a úředníkům v oblasti vzdělávání. Tyto dotazníky budou navrženy tak, aby umožnily důkladný rozbor politiky, který by měl přinést odpovědi týkající se příčin a výsledků v rozvoji jazykových znalostí. Aby bylo usnadněno mezinárodní srovnání, měly by se použít existující koncepce a klasifikace a také by měly být posouzeny možnosti propojení s mezinárodními průzkumy, aby byl umožněn mnohorozměrný sekundární rozbor výsledků.

Soubor testovaný během průzkumu

„Základní soubor“ průzkumu by statisticky vzato měl znamenat celkový počet žáků zapsaných v posledním ročníku nižšího sekundárního vzdělání (ISCED 2), nebo ve druhém ročníku vyššího sekundárního vzdělání (ISCED 3), není-li druhý cizí jazyk v nižším sekundárním vzdělání vyučován.

„Cílovým souborem“ jsou žáci zapsaní ve školách ze základního souboru, kteří se učí testovaný jazyk.

Průzkum bude respektovat obecné vědecké standardy pro výběr vzorků používané v mezinárodních průzkumech, aby bylo zajištěno, že údaje z průzkumu jsou spolehlivé a mohou být mezi zeměmi porovnány. Aby mohly být analyzovány a vysvětleny rozdíly ve výsledcích mezi členskými státy, měla by velikost vzorku zohlednit potřebu sběru informací o souvisejících tématech. Průzkum by měl mít za cíl získání spolehlivých a srovnatelných výsledků s nejmenším možným vzorkem.

V závěrech Rady[11] je uvedeno, že průzkum bude shromažďovat údaje z reprezentativního vzorku žáků ve vzdělávání a odborné přípravě v závěru nižšího sekundárního vzdělání (ISCED 2). Není-li druhý cizí jazyk vyučován před koncem ISCED 2, vzorek žáků by měl být vybrán ze žáků vyššího sekundárního vzdělání (ISCED 3).

Co se týče otázky, na které úrovni vyššího sekundárního vzdělání mají být žáci testováni, výbor radí, aby údaje byly shromažďovány od žáků ve druhém ročníku ISCED 3. Do konce ISCED 3 dokončí někteří žáci své vzdělávání, nebo jsou v případě některých zemí zapsáni do vzdělávání, kde se cizí jazyky již nevyučují. Navíc jsou žáci a učitelé v posledním roce vyššího sekundárního vzdělání zaneprázdněni závěrečnými zkouškami, a mohou tedy být méně otevření spolupráci na průzkumu. První ročník vyššího sekundárního vzdělání je považován za příliš brzký, protože v některých zemích se žáci začínají učit druhý cizí jazyk teprve ve druhém ročníku. Na základě rady výboru by měl průzkum v případě zemí, kde se druhý cizí jazyk před koncem ISCED 2 nevyučuje, shromažďovat údaje od žáků ve druhém ročníku ISCED 3.

Podle rady výboru by měl průzkum testovat pouze žáky zapsané ve školách, kteří se testovaný jazyk učí.

Věk žáků na konci ISCED 2 a ve druhém ročníku ISCED 3 se mezi členskými státy liší. Na konci ISCED 2 se pohybuje mezi 14-ti a 16-ti lety. Ročník, kdy se začíná vyučovat první a druhý cizí jazyk, se mezi členskými státy také liší. Z tohoto důvodu se bude u žáků testovaných během průzkumu lišit věk a doba, po kterou se cizí jazyk učí. Výbor zdůrazňuje, že by to mělo být při rozboru výsledků průzkumu bráno v úvahu.

Nástroje testování

Během průzkumu by členským státům měly být nabídnuty počítačové testy používající software s otevřeným zdrojovým kódem i testy v papírové podobě. Nástroj testování by měl umožnit adaptivní testování.

Mezinárodní zkušenosti s testováním znalostí pomocí počítačových testů byly shromažďovány během posledních let. DIALANG je internetový test, který v současnosti provádí diagnostické testy ve 14-ti různých evropských jazycích. Mezinárodní průzkumy jako například PISA a TIMSS vytvořily pilotní studie používající počítačové testování. Členské státy mají zkušenosti se sítěmi používajícími software s otevřeným zdrojovým kódem. Provedení průzkumu používajícího počítačové testy by bylo významným evropským úspěchem.

Nástroj testování by měl být zemím zpřístupněn, aby jej mohly přizpůsobit domácím potřebám mimo průzkum, a měl by tedy být vytvořen podle protokolu o softwaru s otevřeným zdrojovým kódem[12].

Počítačové testování představuje výzvu v porovnání s tradičními testovacími metodami založenými na testech v papírové podobě. Přes počítač je snazší ověřit a doručit receptivní dovednosti jako například poslech a čtení než produktivní dovednosti jako například psaní. Výbor zdůraznil několik možných úskalí při používání počítačového testování spojených s otázkami softwarové kompatibility, rychlosti připojení k internetu a dovedností žáků týkajících se práce s počítačem a psaní na něm. Zároveň je s počítačovým testováním spojena řada výhod, například známkování, kódování a statistické zpracování údajů, které může být rychlejší, méně chybné, a tedy efektivnější. Počítačové testování je také považováno za lepší nástroj pro adaptivní testy, u kterých je výběr otázek pro jednotlivé testované osoby přizpůsoben konkrétní úrovni znalostí dané osoby.

Vytvoření nástrojů pro počítačové testování je podstatně dražší než tradiční testy v papírové podobě, nicméně je třeba dívat se na tyto náklady s ohledem na výhody efektivnějšího provedení průzkumu a lepší základy pro přizpůsobení testů potřebám jednotlivých zemí a další vývoj testů pro případné následující průzkumy.

Na tomto základě by zavedení počítačového testování bylo v souvislosti s průzkumem nejvhodnějším krokem vpřed. Výbor nicméně zdůrazňuje, že v zemích je úroveň připravenosti týkající se testování na počítačích různá. Průzkum by měl být založen na počítačovém testování jako možnosti nebo doplňku a na testech v papírové podobě.

Výdaje na provedení průzkumu

Národní výdaje na provedení průzkumu budou záviset na konečné struktuře průzkumu. Z důvodu úspor z rozsahu by při průzkumu měly být využity národní zkušenosti. Mezinárodní výdaje budou hrazeny Evropskou unií.

Úroveň národních výdajů na mezinárodní průzkumy pro testování dovedností závisí především na použitých testovacích metodách, na velikosti vzorku, na počtu testovaných dovedností a na použitých dotaznících o souvisejících tématech. Národní výdaje na tyto průzkumy pokrývají zejména provedení testů ve členských státech, zřízení a chod podpůrných organizačních struktur, školení národních a školních koordinátorů a zkoušejících, tisk testů, kódování výsledků testů, postupy pro zajištění kvality a překladatelské potřeby.

Jako měřítko pro porovnání nákladů na průzkum lze použít strukturu a výdaje mezinárodních průzkumů testujících dovednosti žáků jako například PISA a TIMSS. Výbor se nicméně domnívá, že průzkum by mohl být dražší než jiné mezinárodní průzkumy, protože bude obsahovat poslechové testy a protože by jeho organizace mohla být složitější, a to z důvodu většího množství zahrnutých témat, úrovní a oblastí než u jiných mezinárodních průzkumů.

Výbor jednal o možnosti využití existujících národních schopností, zkušeností a organizačních struktur pro provedení průzkumu a tím i zajištění úspor z rozsahu (viz níže).

Mezinárodní výdaje na průzkum budou v rámci programu celoživotního učení (2007 – 2013) hrazeny po dohodě s programovým výborem Evropskou unií. Mezinárodní výdaje budou zahrnovat výdaje týkající se vytváření testů, koordinace a sledování pilotních testů, stanovení vzorku a metod výběru, vytváření a koordinace úplné sady testů i rozboru a zpracování výsledků.

Všechna rozhodnutí ohledně průzkumu, která zahrnují národní výdaje, budou přijata v úzké spolupráci s výborem a členskými státy.

Národní organizační struktury pro provádění průzkumu

Účastnící se země zajistí, aby pro provedení průzkumu byly k dispozici potřebné organizační struktury.

Členské státy se ujmou iniciativy a zajistí, aby pro provedení průzkumu byly k dispozici potřebné organizační struktury a aby povinnosti byly definované od samého počátku. Většina členských států má zkušenosti z národních průzkumů nebo z účasti na podobných mezinárodních průzkumech a může z těchto zkušeností čerpat. Zkušenosti z průzkumů jako například PISA a TIMSS mohou být použity jako základ pro plánování národních organizačních struktur a v mnoha případech mohou být potřebné schopnosti a zkušenosti nalezeny mezi domácími odborníky, kteří mají zkušenost s těmito průzkumy. Proto by se mělo využít schopností a uspořádání již existujících úřadů.

Provedení průzkumu

Komise podnikne kroky vedoucí k přípravě průzkumu o jazykových znalostech. Technické práce by měly být zahájeny v březnu 2007, aby testy mohly být provedeny na začátku roku 2009.

Komise zahájí práci na přípravě testovacích nástrojů a na provedení průzkumu. Stanoví metody výběru a kritéria pro výběr účastnících se institucí a testovaných osob, podle potřeby zajistí souhlas příslušných orgánů a ujistí se, že kvalita těchto výsledků odpovídá obecným mezinárodním standardům pro takovéto průzkumy. Naplánuje a provede průzkum, shromáždí údaje a analyzuje a shrne konečné výsledky. Práce bude provedena v úzké spolupráci s výborem a členskými státy.

Výbor navrhuje, aby testy proběhly v první polovině kalendářního roku, a ne na začátku školního roku. První průzkum by tedy měl být proveden na začátku roku 2009.

Aby testy mohly proběhnout na začátku roku 2009, měly by přípravné práce začít v březnu 2007. Ty by měly vést k vytvoření testu a pilotních testů, které budou provedeny na jaře roku 2008. Na základě zkušeností z pilotních testů by měly být vytvořeny úplné testy, které ve členských státech proběhnou na začátku roku 2009.

Výbor se bude během celého období i nadále setkávat a bude ve všech fázích přípravy a provádění průzkumu[13] pracovat v úzké spolupráci s Komisí.

Závěr

Komise vyzývá Radu, aby vzala na vědomí navržený rámec průzkumu předložený v tomto sdělení týkající se těchto témat:

- Testované dovednosti

- Testované jazyky

- Používané úrovně SERR

- Sběr informací o souvisejících tématech

- Cílový a základní testovaný soubor

- Vytvoření testovacích nástrojů, tj. počítačových testů i testů v papírové podobě

- Provedení průzkumu

Na tomto základě bude Komise schopna zahájit přípravy na průzkum. Ty budou probíhat v úzké spolupráci s výborem a členskými státy. Testovací nástroje by měly být vytvořeny s ohledem na provedení průzkumu na začátku roku 2009.

PŘÍLOHA

Seznam členů Poradního výboru pro evropský ukazatel jazykových znalostí

Council of Europe | Mr | Sheils | Joseph |

Eurydice | Ms | Baidak | Nathalie |

Belgie (Německé společenství) | not yet nominated |

Bulharsko | not yet nominated |

Slovinsko | waiting for new nomination |

[1] Závěry předsednictví, Barcelona, část I, odstavec 43.1. Březen 2002.

[2] Nová rámcová strategie pro mnohojazyčnost, KOM (2005) 596 v konečném znění

[3] Evropský ukazatel jazykových znalostí, KOM (2005) 356 v konečném znění

[4] Závěry Rady ze dne 18. a 19. března 2006 o Evropském ukazateli jazykových kompetencí (2006/C 172/01)

[5] Výbor byl zřízen Komisí rozhodnutím Komise ze dne 26. října 2006. Během roku 2006 se výbor setkal dvakrát.

[6] Ucelený rámec ukazatelů a referenčních kritérií pro sledování pokroku při plnění lisabonských cílů v oblasti vzdělávání a odborné přípravy KOM (2007) 61 v konečném znění

[7] KOM (2005) 356 v konečném znění

[8] Závěry Rady (2006/C 172/01)

[9] Eurostat UOE.

[10] Závěry Rady (2006/C 172/01)

[11] Závěry Rady (2006/C 172/01)

[12] Středisko pro výzkum celoživotního učení (CRELL / Společné výzkumné středisko, Ispra) v současné době provádí projekt výzkumu a vývoje počítačových nástrojů pro hodnocení na bázi otevřeného zdroje pro hodnocení dovedností a zohledňuje při tom probíhající výzkumné iniciativy v této oblasti.

[13] Finanční a lidské zdroje pro průzkum ukazatele cizích jazyků již byly uvedeny ve finanční příloze dokumentu KOM (2005) 356 v konečném znění

52007DC0184