[pic] | KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ |

V Bruselu dne 7.2.2007

KOM(2007)49 v konečném znění

ZPRÁVA KOMISE RADĚ, EVROPSKÉMU PARLAMENTU, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

o rovnosti žen a mužů – 2007

OBSAH

1. Úvod 3

2. Hlavní směry vývoje 3

2.1 Politiky a legislativa 3

2.2 Nerovnosti mezi ženami a muži 5

3. Strategické úkoly a obecné zásady 6

3.1 Odstranění rozdílů mezi ženami a muži na trhu práce 6

3.2 Podpora větší rovnováhy v rozdělení soukromých a rodičovských povinností mezi ženami a muži 7

3.3 Záruka plné podpory politikám rovnosti žen a mužů ze strany politik soudržnosti a programů pro rozvoj venkova 8

3.4 Zajištění účinného provádění právního rámce 8

4. Závěry 9

ANNEX 10

1. ÚVOD

Evropská rada na svém zasedání na jaře 2003 vyzvala Komisi k podávání ročních zpráv o dosaženém pokroku při podporování rovnosti žen a mužů a zásadách pro začleňování otázky rovnosti žen a mužů do jednotlivých politik. Tato zpráva je čtvrtou odpovědí na uvedenou výzvu.

V oblasti rovnosti žen a mužů byly v roce 2006 učiněny dva významné kroky: Komise přijala Plán pro dosažení rovného postavení žen a mužů pro období 2006 – 2010 a Evropská rada přijala Evropský pakt pro rovnost žen a mužů. Tyto dvě klíčové iniciativy dokazují aktivní přístup EU při dosahování cíle, skutečné rovnosti žen a mužů.

EU se chystá se svými současnými 27 členy oslavit 50. výročí politiky rovnosti žen a mužů a Evropský rok rovných příležitostí pro všechny. Politika rovnosti se navíc jeví jako spojovací článek mezi dvěmi hlavními zájmy: jedním je růst a zaměstnanost a druhým jsou demografické změny. Bude potřebovat plnou podporu politiky soudržnosti, jejíž nové programové období začne v roce 2007.

2. HLAVNÍ SMěRY VÝVOJE

2.1 Politiky a legislativa

Přijetím Plánu pro dosažení rovného postavení žen a mužů [1] dne 1. března 2006 definovala Komise své priority a rámec pro opatření v oblasti podpory rovnosti do roku 2010, čímž pokračuje ve svém poslání podporovat rovnost žen a mužů a zajistit, aby všechny její politiky směřovaly k tomuto cíli. Plán představuje závazek Komise ještě zintenzívnit činnost v této oblasti. Každý rok bude vypracována podrobná monitorovací zpráva.

Na zasedání Evropské rady ve dnech 23. a 24. března 2006 odsouhlasily členské státy Evropský pakt pro rovnost žen a mužů [2]. Pakt je důkazem vůle a odhodlání členských států zavázat se k provádění politik směřujících k podpoře zaměstnanosti žen a zajištění větší rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem, a reagovat tak na demografické výzvy. Z tohoto pohledu se rozvoj zařízení pro péči o děti jeví nezbytným ke splnění barcelonských cílů[3].

Stárnutí obyvatelstva spojené s poklesem porodnosti představuje pro naše společnosti vážné výzvy, uvedené ve sdělení o demografické budoucnosti Evropy [4] přijatém Komisí dne 12. října 2006. Je zcela jasné, že politiky rovnosti žen a mužů významně přispějí k odpovědi na tyto výzvy. Na jedné straně stimulací zaměstnanosti žen, čímž bude kompenzováno předpokládané snížení aktivní populace, a na straně druhé podporou individuální volby žen a mužů, včetně počtu dětí, které si přejí.

Současně Komise zahájila formální konzultaci se sociálními partnery [5] o možném zaměření akce Společenství v oblasti sladění pracovního, soukromého a rodinného života, včetně podpory flexibilních pracovních podmínek, rozvoje zařízení pro péči o děti a případného přezkoumání existujících ustanovení týkajících se mateřské a rodičovské dovolené[6].

V roce 2006 byla přijata směrnice[7], která zjednodušuje a modernizuje stávající právní předpisy Společenství týkající se rovného zacházení pro muže a ženy v oblasti přístupu k zaměstnání, čímž se významně zlepšil právní rámec pro rovnost žen a mužů. Větší srozumitelnost práva by měla podpořit jeho lepší uplatňování a přispět tím k cíli „zlepšení tvorby právních předpisů“. Členské státy musí zajistit provedení směrnice do vnitrostátních právních předpisů nejpozději v srpnu 2008. Co se týče provádění směrnice o rovném zacházení[8] z roku 2002, proti devíti členským státům byla zahájena řízení pro nesplnění povinností, přičemž čtyři z nich ke konci roku 2006 stále probíhají.

Nařízení, kterým se zakládá Evropský institut pro rovnost žen a mužů , bylo přijato v prosinci 2006[9]. Institut má poskytovat důležitou technickou podporu rozvoji politik rovnosti žen a mužů.

V roce 2006 byly přijaty nové právní předpisy pro strukturální fondy [10] a strategické obecné zásady Společenství pro soudružnost[11] pro období 2007 – 2013, které předpokládají jak specifické akce, tak začlenění hlediska rovnosti do všech ostatních akcí[12]. Jejich provádění bude v kompetenci zejména členských států prostřednictvím národních strategických referenčních rámců a operačních programů. Nařízení o Evropském fondu pro rozvoj venkova rovněž začleňuje princip rovnosti žen a mužů[13] do politiky podpory rozvoje venkova. Ostatně i program Společenství PROGRESS[14] obsahuje část věnovanou rovnosti žen a mužů, která podpoří provádění evropské politiky rovnosti v oblasti zaměstnanosti a sociální solidarity.

Chudoba se často dotýká žen, zvláště těch starších nebo samoživitelek. Ani systémy zdravotnictví a sociální ochrany ne vždy zohledňují rozdílné potřeby žen a mužů. Proto podpora rovnosti žen a mužů figuruje mezi obecnými cíli nového rámce sociální ochrany a začlenění , který přijala Evropská rada v březnu 2006[15]. Jeho provádění by mělo pomoci vést politiky zaměřené na snižování rozdílů mezi ženami a muži v těchto oblastech.

Co se týče násilí a obchodu s lidmi , Komise ve svém sdělení ze srpna 2006 prezentovala akční plán zaměřený na mapování trestné činnosti a trestního soudnictví[16], včetně sledování obchodu s lidmi, násilí páchaného na ženách a domácího násilí. Díky tomuto sdělení se značně zlepší povědomí o těchto negativních jevech, jejichž oběťmi jsou hlavně ženy.

Rovné postavení žen a mužů je považováno za faktor ekonomického rozvoje také v rámci vnějších vztahů EU. Komise připravuje pro začátek roku 2007 sdělení, které se bude týkat začlenění rovnosti žen a mužů do rozvojové spolupráce . V listopadu 2006 byl v rámci evropsko-středomořského partnerství ( Euromed) přijat pětiletý akční plán pro posílení role žen ve společnosti ve středomořských zemích. Tento plán představuje rámec pro spolupráci EU a středomořských zemí při posilování role žen v sociální, politické, hospodářské a kulturní sféře.

2.2 Nerovnosti mezi ženami a muži

Zaměstnanost žen, a to i mezi staršími ročníky, během posledních let dále značně stoupala. Tento fakt nicméně nesmí zakrývat situaci na trhu, která je jasně nevýhodná pro ženy oproti mužům. Nerovnosti zůstávají velké a jsou vždy v neprospěch žen. Rozdíly v pracovních podmínkách a segregace trhu práce se nezmenšují, čehož dokladem je stále velký rozdíl v odměňování.

Ženská pracovní síla zůstává i nadále hnací silou růstu zaměstnanosti v Evropě. Od zahájení lisabonské strategie v roce 2000 obsadily ženy šest z osmi milionů vytvořených pracovních míst v EU. Rok 2005 byl dvanáctým rokem v řadě, kdy rostla míra zaměstnanosti žen , která dosáhla 56,3 %, což je o 2,7 % více než v roce 2000, oproti zvýšení míry zaměstnanosti mužů o 0,1 %. Pokračování této pozitivní tendence[17] by znamenalo uskutečnění lisabonského cíle 60% míry zaměstnanosti žen v roce 2010. Stejně tak se míra zaměstnanosti žen starších než 55 let zvyšovala o trochu rychleji než u mužů a dosáhla dnešní hodnoty 33,7 %, což je o téměř 7 % více než v roce 2000.

V důsledku toho se snížil rozdíl mezi mírou zaměstnanosti žen a mužů na 15 % v roce 2005, což představuje snížení o 2,6 % za pět let. Je nutné dodat, že rozdíly závisí na věku, protože mezi mladými lidmi (15-24 let) je rozdíl pouhých 5,9 %, mezi pracovníky ve věku 25 až 54 let je to 16,7 % a rozdíl kulminuje na 18,1 % u pracovníků starších než 55 let. Pozitivní vývoj zaměstnanosti žen se odráží také v proporcionálně rychlejším poklesu jejich míry nezaměstnanosti , kde rozdíl oproti mužům klesl z 2,8 v roce 2000 na 2,0 v roce 2005.

I přes tento pozitivní vývoj však zůstávají obtíže žen sladit pracovní a soukromý život a nerovnováha v rozdělení domácích a rodinných povinností markantní. Je překvapující, že pokud mají mezi 20 a 49 lety dítě ženy, jejich míra zaměstnanosti klesá o 15 %, zatímco u mužů o 6 % stoupá. Navíc neustále se zvyšující požadavky na flexibilitu pracovníků z velké části zatěžují právě ženy. Téměř třetina jich pracuje na poloviční úvazek (32,9 % v roce 2006) oproti pouhým 7,7 % mužů; 14,8 % zaměstnaných žen má smlouvu na dobu určitou, což je o jedno procento více než u mužů. Využívání flexibilních pracovních podmínek může sice odrážet osobní preference, ale rozdíl mezi ženami a muži ukazuje nerovnováhu ve využívání jejich času.

Ostatně trh práce zůstává ve velké míře rozdělený. Vývoj ukazatelů profesní a sektorové segregace pohlaví nejeví žádné podstatné známky snižování. Zdá se tedy, že ke zvyšování zaměstnanosti žen dochází zejména v oblastech a profesích, kde jsou ženy již z velké části zastoupeny. Téměř čtyři zaměstnankyně z deseti pracují buď ve veřejné správě, školství nebo zdravotnictví a sociální péči, zatímco polovina zaměstnankyň pracuje v administrativě, jako prodavačky nebo jako málo kvalifikovaná či nekvalifikovaná síla.

Navíc existuje trvalá nerovnováha mezi ženami a muži na rozhodovacích pozicích , jak v politice, tak v ekonomice. Ženy představují méně než jednu třetinu vedoucích pracovníků a v roce 2005 byla pouze jedna žena na každých deset mužů ve správních radách 50 největších vybraných evropských společností. V národních parlamentech je průměrné zastoupení žen pouhých 24 %. V Evropském parlamentu je to 33 %.

Segregaci najdeme v oblasti vzdělání . I přesto, že většina čerstvých absolventů vysoké školy jsou od nynějška ženy (59 %), oblasti studia zůstávají nadále velmi stereotypní. Téměř polovina žen má diplom v oblasti pedagogiky, humanitních věd, umělecky zaměřených oborů a zdravotnictví, zatímco diplomovaných mužů v těchto oborech je méně než čtvrtina. Opačná situace je v technických oborech, které přitahují pouze jednu diplomovanou ženu z deseti oproti čtyřem diplomovaným mužům z deseti.

Jedním z důsledků těchto rozdílů a nerovností, které zakoušejí ženy na trhu práce, je stále přítomný rozdíl v odměňování žen a mužů. Ženy si vydělají v průměru o 15 % méně než muži za hodinu práce[18].

V sociální oblasti představuje vyloučení a chudoba největší riziko pro ženy, zvláště starší a samoživitelky. Riziko chudoby u žen starších 65 let je 20 %, což je o 5 % více než u mužů, zatímco u rodičů samoživitelů[19] je to 34 %. Míra dlouhodobé nezaměstnanosti se dotýká 4,5 % žen, což je o 1 % více než mužů. Ženy zároveň tvoří většinu neaktivních osob a jsou tak zvláště vystaveny rizikům chudoby.

3. STRATEGICKÉ ÚKOLY A OBECNÉ ZÁSADY

Evropská rada na svém zasedání na jaře 2006 zdůraznila, že politiky rovnosti žen a mužů jsou základním předpokladem pro hospodářský růst, prosperitu a konkurenceschopnost. I evropská strategie růstu a zaměstnanosti potvrzuje přispění rovnosti žen a mužů k realizaci lisabonských cílů. Pro plné využití produktivního potenciálu evropské pracovní síly je nezbytné podporovat permanentní účast žen na trhu práce a odstranit rozdíly mezi ženami a muži ve všech oblastech. Při odstraňování těchto rozdílů bude nutné aktivně podpořit politiky rovnosti politikou soudržnosti a účinným prováděním právních předpisů v oblasti rovného zacházení. Komise v souladu s prioritami stanovenými v Plánu pro dosažení rovného postavení žen a mužů podpoří akce členských států v mnoha klíčových oblastech, kde je stále ještě potřeba dosáhnout významného pokroku.

3.1 Odstranění rozdílů mezi ženami a muži na trhu práce

Přístup k dobře odměněné a kvalitní práci je zárukou ekonomické nezávislosti žen a mužů. Neustále však přetrvávají velké rozdíly mezi ženami a muži, zejména v oblasti pracovních podmínek (práce na částečný úvazek, smlouvy na dobu určitou) a v oblastech činností a profesích. Analýza příčin těchto rozdílů a jejich konkrétní řešení je nezbytné.

- Příčiny segregace trhu práce, která je způsobena zejména stereotypním výběrem oborů vzdělávání, odborného vzdělávání a kariéry, by měly být aktivně odstraňovány;

- Je nutné vyvinout větší úsilí při odstraňování překážek, které brání ženám v přístupu k rozhodovacím a vedoucím pozicím;

- Ve spolupráci se všemi zúčastněnými stranami by se mělo pokračovat v úsilí vyvíjeném při snižování rozdílů v odměňování žen a mužů. Zvláštní pozornost by měla být věnována nízkým mzdám v převážně ženských odvětvích a oblastech a důvodům, které vedou ke snižování mezd v profesích a odvětvích, které se feminizují;

- Při přípravě, provádění a sledování politik „spojení flexibility a jistoty[20]“ by měl být brán v úvahu jejich odlišný dopad na ženy a na muže a mělo by se zabránit tomu, aby se žen více týkalo hledisko „flexibility“ a mužů hledisko „jistoty“;

- Politiky a opatření zaměřené na zvýšení zaměstnanosti specifických cílových skupin, jako jsou mladí lidé, starší pracující, dlouhodobě nezaměstnaní, národnostní menšiny, migrující pracovníci nebo zdravotně postižené osoby, by měly brát v úvahu v každé této skupině specifickou situaci a překážky žen a mužů.

3.2 Podpora větší rovnováhy v rozdělení soukromých a rodičovských povinností mezi ženami a muži

Existují mnohá omezení, která brání jednotlivcům ve svobodné volbě, jak sladit pracovní a soukromý život, například nedostatek zařízení pro péči o děti, finanční hledisko, znevýhodnění v kariéře, riziko ztráty kompetencí, obtíže při návratu do pracovního procesu nebo tlak stereotypů Měly být přezkoumány podmínky pracovního volna, aby se přispělo k lepšímu rozdělení soukromých a rodičovských povinností mezi ženy a muže a podpořila se tak kvalita životních podmínek dětí.

- Je vhodné se ujistit, že rodičovská dovolená se vztahuje stejnou měrou na muže i ženy, a zejména že je individuální (nepřevoditelná), finančně atraktivní, rozdělitelná na části a že její délka není brzdou návratu do zaměstnání;

- S přihlédnutím ke stárnutí populace EU je nezbytné dále rozvíjet dostupná zařízení péče o osoby, které to potřebují. Mohlo by se také uvažovat o zavedení „synovské / dceřiné dovolené“, která by umožnila pečovat o staré rodiče a která by byla atraktivní jak pro ženy, tak pro muže;

- Je vhodné podporovat otcovskou dovolenou, která umožňuje zapojení otce do domácích a rodičovských povinností hned od narození dítěte;

- Všechny zainteresované strany by měly zintenzívnit boj proti stereotypům na všech úrovních se zaměřením zvláště na muže a podniky;

- Je důležité udržet zaměstnatelnost pracovníků na rodičovské dovolené pomocí doprovodných opatření během rodičovské dovolené a po návratu do zaměstnání. Mezi tato opatření patří ta, která pomáhají udržet kompetence zaměstnance, přístup k odborné přípravě a záruka pokračování v kariéře;

- Podnikům, a zvláště těm malým a středním, by měla být poskytnuta pomoc při provádění opatření pro nalezení rovnováhy mezi životem pracovním, soukromým a rodinným.

3.3 Záruka plné podpory politikám rovnosti žen a mužů ze strany politik soudržnosti a programů pro rozvoj venkova

Rok 2007 je prvním rokem nového programového období politiky soudržnosti a programů pro rozvoj venkova. Politiky byly přeorientovány tak, aby se více přiblížily cílům stanoveným v Lisabonu a podpořily tak hospodářský růst, produktivitu a vytváření pracovních míst. Pro provádění politik rovnosti žen a mužů je nutné plně využívat potenciálu fondů.

- Členské státy by měly zajistit podporu rovnosti žen a mužů a začlenění hlediska rovnosti žen a mužů do každé etapy provádění fondů, zejména tím, že do něj zapojí subjekty pověřené prosazováním rovnosti žen a mužů[21];

- Programové dokumenty fondů by měly podporovat a uvést do praxe dualitní přístup politiky rovnosti pomocí specifických opatření podporujících rovnost a pozorným sledováním způsobu, jakým ostatní projekty a řízení fondů mohou ovlivnit ženy a muže[22];

- Fondy by měly přispívat k zlepšování přístupu žen k zaměstnání, zvyšovat jejich zaměstnanost a jejich profesní růst a podporovat plnění stanovených cílů v oblasti struktur zařízení pro péči o děti a rozvoj dalších zařízení pro péči a usnadňovat k nim přístup[23]. Fondy by také měly podporovat podnikání žen, a to i prostřednictvím služeb podnikům a přístupu k financování[24];

- Měly by být podporovány akce pro šíření informací a výměnu osvědčených postupů a kampaně s cílem zvýšit povědomí o otázce rovnosti žen a mužů a měl by být posilován dialog mezi zúčastněnými stranami[25].

3.4 Zajištění účinného provádění právního rámce

Acquis communautaire v oblasti rovnosti žen a mužů přispělo k pokroku dosaženému za posledních 50 let a neustále se vyvíjí a modernizuje, aby bylo jasnější a účinnější. Nicméně je důležité zajistit účinné provádění právních předpisů, které překračují pouhé provádění acquis communautaire. Národní orgány mají za úkol aktivně podporovat provádění těchto právních předpisů tak, aby zajistily plné uplatňování práva.

- Je důležité přijmout opatření, která pomohou zvýšit schopnosti aktérů soudního systému v oblasti rovnosti žen a mužů, zvláště soudců a advokátů, a zajistí, aby měli potřebné vzdělání a potřebnou technickou pomoc při řešení problematiky týkajících se rovnosti žen a mužů;

- Členské státy a sociální partneři by měli aktivně podporovat účinné provádění právních předpisů týkajících se rovného zacházení pro muže a ženy a vytvořit podmínky pro jejich dodržování;

- Subjekty pověřené prosazováním rovnosti stanovené ve směrnici 2002/73[26] mohou hrát aktivní roli při provádění právních předpisů. Pro tuto práci by měly získat podporu ve formě potřebných finančních prostředků a lidských zdrojů a zajištění všech pravomocí uvedených ve směrnici.

4. Závěry

Na základě této zprávy a v souladu s prioritami uvedenými v plánu pro dosažení rovného postavení žen a mužů a v Evropském paktu pro rovnost žen a mužů se Evropská rada vyzývá, aby usilovně naléhala na členské státy, aby ve spolupráci se všemi zúčastněnými stranami plnily výše uvedené úkoly.Zvláštní pozornost by přitom měla být věnována:

- použití všech prostředků k odstranění rozdílů v odměňování žen a mužů;

- posílení začleňování hlediska rovnosti žen a mužů do provádění politik zaměstnanosti;

- pokračování v úsilí vyvíjeném k tomu, aby mohli muži a ženy sladit pracovní, soukromý a rodinný život, a podpoře sociálních partnerů při provádění opatření v tomto duchu;

- takovému přístupu k otázkám spojeným s demografickými změnami, který by zohledňoval a podporoval rovnost žen a mužů;

- plnému využití potenciálu, politiky soudržnosti a programů pro rozvoj venkova při podpoře rovnosti žen a mužů prostřednictvím programů spolufinancovaných strukturálními fondy;

- rychlému provedení směrnice 2006/54/ES týkající se rovného zacházení pro muže a ženy (přepracování) a směrnice 2004/113/ES týkající se rovného zacházení s muži a ženami v přístupu ke zboží a službám a jejich poskytování.

ANNEX

This statistical annex provides an overview of the situation of women and men in the EU, its evolution over time and remaining gender gaps in different fields such as the labour market, education, presence in decision making positions and social inclusion. Indicators have been chosen according to their relevance in covering aspects of the lives of women and men and the availability of comparable and reliable data. These indicators were already presented in the previous reports in order to facilitate the follow-up from one year to another.

Employment rates

Over the last few years, progress has been achieved towards the Lisbon target of reaching an employment rate for women of 60% by 2010. Female employment rate has risen from 53.6% in 2000 to 56.3% in 2005 whereas over the same period male employment rate has remained stable (from 71.2% to 71.3%). As a result, the gap between women's and men's employment rates decreased from 17.6 percentage points (p.p.) in 2000 to 15 p.p. in 2005. At national level, significant differences exist across the EU, with an employment rate gap below 10 p.p. in Finland, Sweden, Denmark, the Baltic countries, Bulgaria and Slovenia but exceeding 20 p.p. in Cyprus, Spain, Italy, Greece and Malta. The gap between female and male employment rates remains much higher amongst older workers (55 to 64 years) at 18.1 p.p. in 2005, down from 20 p.p. in 2000. This reduction was due to a strong rise in the employment rate of older female workers, from 26.9% in 2000 to 33.7% in 2005.

Unemployment rates

The positive evolution of female employment was reflected in unemployment figures, as the gap between women's and men's unemployment rates narrowed from 2.8 p.p. in 2000 to 2.0 p.p. in 2005. This decrease occurred notably in countries where the gap was the highest in 2000 (Spain, Italy, Cyprus, Germany, France and Poland). Nevertheless women were still more likely to be unemployed than men as the unemployment rate was 9.9% among women in 2005 whereas it was 7.9% among men.

Part-time work

Women's participation in the labour market is still largely characterised by a high share of part-time work. In 2006, the share of women employees working part-time was 32.9% in the EU while the corresponding figure for men was 7.7%. The share of female part-timers exceeded 30% in France, Denmark and Luxembourg, 40% in Sweden, Austria, Belgium, United Kingdom and Germany and even reached 75% in the Netherlands. Conversely, the share of part-timers among female workers was very low in Bulgaria, Slovakia, Hungary, the Czech Republic and Latvia.

Reconciliation of professional , private and family life

Women's participation to employment is affected by their predominant role in the care of children and other dependant persons, such as elderly or disabled persons. The difficulties faced by women in reconciling their professional and private life are evidenced by the strong impact of parenthood on employment rates. Participation in employment and the amount of time worked by women between 20 and 49 years are closely linked to the number and age of their children, which is less the case for men. In 2005, the employment rate for women aged 20-49 was 61.1% when they had children under 12, compared with 76% when they did not. For men with children under 12, however, the employment rate was higher (91.5%) than for those without children (85.6%).

Education and research

In most Member States, more women than men reach a high level of education. However, once graduated, the presence of women clearly decreases at each step of the typical academic career. Indeed, women are more numerous and more successful than men at first degree level (59% of ISCED5a graduates), but their share decreases amongst PhDs (43% of ISCED6 graduates), and reaches a minimum amongst full professors (15% of Grade A full professors). Moreover, study fields continue to be greatly segmented with a low presence of women in engineering or science and technology and a high one in health, education or the humanities.

Segregation

The choice of study fields certainly impacts on the gender segregation of the labour markets evidenced both for occupations and economic sectors. Estonia, Cyprus, Slovakia, Finland and Hungary face high segregation in occupations whilst sectoral segregation is the highest in Estonia, Slovakia, Lithuania, Ireland, Finland and Sweden. In consequence of segregated labour markets there is an under-representation of women in sectors crucial for economic development and usually well remunerated. For example, only 29% of scientists and engineers in the EU are women.

Decision-making

The average number of female members of national parliaments (single/lower houses) was 24% in 2006, just 1 p.p. above the 2004 level. This share exceeds 30% in Germany, Austria, Spain and Belgium and 40% in Finland, the Netherlands, Denmark and Sweden. However, it was below 15% in Greece, France, Slovenia, Ireland and Romania and did not exceed 10% in Malta and Hungary. Regarding decision-making in the economic sphere, women's share among managers in enterprises and administrations was 32% in 2005, just 1 p.p. above the 2000 level. This share exceeded 35% in Baltic countries and France while it was lower than 15% in Malta and Cyprus.

At risk of poverty rate for older people

The consequence of the disadvantaged position of women on the labour market was visible in the gender gap in poverty risk, especially among older persons (aged 65 and over). The share of people being at risk of poverty (having an income below the threshold set at 60% of the national median income) is significantly higher for women than for men in the EU (20% vs. 15%) in almost all Member States. The gap exceeds 10 p.p. in five countries: Romania, Bulgaria, Ireland, Slovenia and Estonia.

Average age of women at first child

The average age of women at child bearing is still increasing, reaching 28.3 years in 2004. It is under 25 years for Bulgaria, Romania and the Baltic countries but was the highest in Germany, the Netherlands, Spain and the United Kingdom.

[pic]

[pic]

[pic]

[pic]

[pic]

[pic]

[pic]

[pic]

[pic]

[pic]

[pic]

[pic]

[pic]

[pic]

[pic]

[pic]

[pic]

[pic]

Employment rates (women and men aged 15-64) in EU Member States – 2000 and 2005

Women | Men | Gender gap |

2000 | 2005 | 2000 | 2005 | 2000 | 2005 |

EU (25 countries) | 53.6 | 56.3 | 71.2 | 71.3 | 17.6 | 15 |

Belgium | 51.5 | 53.8 | 69.5 | 68.3 | 18 | 14.5 |

Czech Republic | 56.9 | 56.3 | 73.2 | 73.3 | 16.3 | 17 |

Denmark | 71.6 | 71.9 | 80.8 | 79.8 | 9.2 | 7.9 |

Germany | 58.1 | 59.6 | 72.9 | 71.2 | 14.8 | 11.6 |

Estonia | 56.9 | 62.1 | 64.3 | 67 | 7.4 | 4.9 |

Greece | 41.7 | 46.1 | 71.5 | 74.2 | 29.8 | 28.1 |

Spain | 41.3 | 51.2 | 71.2 | 75.2 | 29.9 | 24 |

France | 55.2 | 57.6 | 69.2 | 68.8 | 14 | 11.2 |

Ireland | 53.9 | 58.3 | 76.3 | 76.9 | 22.4 | 18.6 |

Italy | 39.6 | 45.3 | 68 | 69.9 | 28.4 | 24.6 |

Cyprus | 53.5 | 58.4 | 78.7 | 79.2 | 25.2 | 20.8 |

Latvia | 53.8 | 59.3 | 61.5 | 67.6 | 7.7 | 8.3 |

Lithuania | 57.7 | 59.4 | 60.5 | 66.1 | 2.8 | 6.7 |

Luxembourg | 50.1 | 53.7 | 75 | 73.3 | 24.9 | 19.6 |

Hungary | 49.7 | 51 | 63.1 | 63.1 | 13.4 | 12.1 |

Malta | 33.1 | 33.7 | 75 | 73.8 | 41.9 | 40.1 |

Netherlands | 63.5 | 66.4 | 82.1 | 79.9 | 18.6 | 13.5 |

Austria | 59.6 | 62 | 77.3 | 75.4 | 17.7 | 13.4 |

Poland | 48.9 | 46.8 | 61.2 | 58.9 | 12.3 | 12.1 |

Portugal | 60.5 | 61.7 | 76.5 | 73.4 | 16 | 11.7 |

Slovenia | 58.4 | 61.3 | 67.2 | 70.4 | 8.8 | 9.1 |

Slovakia | 51.5 | 50.9 | 62.2 | 64.6 | 10.7 | 13.7 |

Finland | 64.2 | 66.5 | 70.1 | 70.3 | 5.9 | 3.8 |

Sweden | 70.9 | 70.4 | 75.1 | 74.4 | 4.2 | 4 |

United Kingdom | 64.7 | 65.9 | 77.8 | 77.6 | 13.1 | 11.7 |

Bulgaria | 46.3 | 51.7 | 54.7 | 60 | 8.4 | 8.3 |

Romania | 57.5 | 51.5 | 68.6 | 63.7 | 11.1 | 12.2 |

Eurostat, Labour Force Survey (LFS), annual averages

Employment rates of older workers (women and men aged 55-64) in EU Member States – 2000 and 2005

Women | Men | Gender gap |

2000 | 2005 | 2000 | 2005 | 2000 | 2005 |

EU (25 countries) | 26.9 | 33.7 | 46.9 | 51.8 | 20 | 18.1 |

Belgium | 16.6 | 22.1 | 36.4 | 41.7 | 19.8 | 19.6 |

Czech Republic | 22.4 | 30.9 | 51.7 | 59.3 | 29.3 | 28.4 |

Denmark | 46.6 | 53.5 | 64.1 | 65.6 | 17.5 | 12.1 |

Germany | 29 | 37.5 | 46.4 | 53.5 | 17.4 | 16 |

Estonia | 39 | 53.7 | 55.9 | 59.3 | 16.9 | 5.6 |

Greece | 24.3 | 25.8 | 55.2 | 58.8 | 30.9 | 33 |

Spain | 20.2 | 27.4 | 54.9 | 59.7 | 34.7 | 32.3 |

France | 26.3 | 35.2 | 33.6 | 40.7 | 7.3 | 5.5 |

Ireland | 27.2 | 37.3 | 63.2 | 65.7 | 36 | 28.4 |

Italy | 15.3 | 20.8 | 40.9 | 42.7 | 25.6 | 21.9 |

Cyprus | 32.1 | 31.5 | 67.3 | 70.8 | 35.2 | 39.3 |

Latvia | 26.7 | 45.3 | 48.4 | 55.2 | 21.7 | 9.9 |

Lithuania | 32.6 | 41.7 | 50.6 | 59.1 | 18 | 17.4 |

Luxembourg | 16.4 | 24.9 | 37.2 | 38.3 | 20.8 | 13.4 |

Hungary | 13.3 | 26.7 | 33.2 | 40.6 | 19.9 | 13.9 |

Malta | 8.4 | 12.4 | 50.8 | 50.8 | 42.4 | 38.4 |

Netherlands | 26.1 | 35.2 | 50.2 | 56.9 | 24.1 | 21.7 |

Austria | 17.2 | 22.9 | 41.2 | 41.3 | 24 | 18.4 |

Poland | 21.4 | 19.7 | 36.7 | 35.9 | 15.3 | 16.2 |

Portugal | 40.6 | 43.7 | 62.1 | 58.1 | 21.5 | 14.4 |

Slovenia | 13.8 | 18.5 | 32.3 | 43.1 | 18.5 | 24.6 |

Slovakia | 9.8 | 15.6 | 35.4 | 47.8 | 25.6 | 32.2 |

Finland | 40.4 | 52.7 | 42.9 | 52.8 | 2.5 | 0.1 |

Sweden | 62.1 | 66.7 | 67.8 | 72 | 5.7 | 5.3 |

United Kingdom | 41.7 | 48.1 | 60.1 | 66 | 18.4 | 17.9 |

Bulgaria | 10.3 | 25.5 | 33.2 | 45.5 | 22.9 | 20 |

Romania | 43.8 | 33.1 | 56 | 46.7 | 12.2 | 13.6 |

Eurostat, Labour Force Survey (LFS), annual averages

Unemployment rates (women and men aged 15 and over) in EU Member States – 2000 and 2005

In this table, the gender gap is calculated as women's unemployment rate minus men's unemployment rate

Women | Men | Gender gap |

2000 | 2005 | 2000 | 2005 | 2000 | 2005 |

EU (25 countries) | 10.2 | 9.9 | 7.4 | 7.9 | 2.8 | 2 |

Belgium | 8.5 | 9.5 | 5.6 | 7.6 | 2.9 | 1.9 |

Czech Republic | 10.3 | 9.8 | 7.3 | 6.5 | 3 | 3.3 |

Denmark | 4.8 | 5.3 | 3.9 | 4.4 | 0.9 | 0.9 |

Germany | 8.7 | 10.3 | 6 | 8.9 | 2.7 | 1.4 |

Estonia | 11.8 | 7.1 | 13.8 | 8.8 | -2 | -1.7 |

Greece | 17.2 | 15.3 | 7.5 | 6.1 | 9.7 | 9.2 |

Spain | 16 | 12.2 | 7.9 | 7 | 8.1 | 5.2 |

France | 10.9 | 10.9 | 7.6 | 9 | 3.3 | 1.9 |

Ireland | 4.2 | 4 | 4.3 | 4.6 | -0.1 | -0.6 |

Italy | 13.6 | 10.1 | 7.8 | 6.2 | 5.8 | 3.9 |

Cyprus | 7.2 | 6.5 | 3.2 | 4.3 | 4 | 2.2 |

Latvia | 12.9 | 8.7 | 14.4 | 9.1 | -1.5 | -0.4 |

Lithuania | 14.1 | 8.3 | 18.6 | 8.2 | -4.5 | 0.1 |

Luxembourg | 3.1 | 5.9 | 1.8 | 3.5 | 1.3 | 2.4 |

Hungary | 5.6 | 7.4 | 7 | 7 | -1.4 | 0.4 |

Malta | 7.4 | 9 | 6.4 | 6.5 | 1 | 2.5 |

Netherlands | 3.6 | 5.1 | 2.2 | 4.4 | 1.4 | 0.7 |

Austria | 4.3 | 5.5 | 3.1 | 4.9 | 1.2 | 0.6 |

Poland | 18.1 | 19.1 | 14.4 | 16.6 | 3.7 | 2.5 |

Portugal | 4.9 | 8.7 | 3.2 | 6.7 | 1.7 | 2 |

Slovenia | 7 | 7 | 6.5 | 6.1 | 0.5 | 0.9 |

Slovakia | 18.6 | 17.2 | 18.9 | 15.5 | -0.3 | 1.7 |

Finland | 10.6 | 8.6 | 9.1 | 8.2 | 1.5 | 0.4 |

Sweden | 5.3 | 7.7 | 5.9 | 7.9 | -0.6 | -0.2 |

United Kingdom | 4.8 | 4.3 | 5.8 | 5.1 | -1 | -0.8 |

Bulgaria | 16.2 | 9.8 | 16.7 | 10.3 | -0.5 | -0.5 |

Romania | 6.3 | 7.6 | 7.2 | 8.3 | -0.9 | -0.7 |

Eurostat, Labour Force Survey (LFS), annual averages

Share of part-time workers in total employment, in EU Member States - 2001 and 2006

Women | Men |

2001 | 2006 | 2001 | 2006 |

EU (25 countries) | 29.8 | 32.9 | 6.2 | 7.7 |

Belgium | 36.8 | 42.6 | 5.2 | 7.9 |

Czech Republic | 8.6 | 8.7 | 2.2 | 2.3 |

Denmark | 31.6 | 35.9 | 10.2 | 12.8 |

Germany | 39.3 | 45.8 | 5.3 | 9.3 |

Estonia | 10.4 | 11.6 | 4.7 | 4.6 |

Greece | 7.2 | 10.4 | 2.3 | 3 |

Spain | 17.3 | 23.5 | 2.8 | 4.5 |

France | 30.4 | 30.7 | 5.0 | 5.8 |

Ireland | 31.3 | : | 6.5 | : |

Italy | 17.8 | 26.7 | 3.8 | 4.7 |

Cyprus | 12.9 | 12 | 5 | 4.6 |

Latvia | 12.1 | 8.7 | 7.9 | 4.6 |

Lithuania | 10 | 11.8 | 7.6 | 6.5 |

Luxembourg | 25.6 | 38.2 | 1.8 | 2.5 |

Hungary | 5.1 | 5.7 | 2 | 2.8 |

Malta | 17.1 | 21.8 | 3.7 | 4.5 |

Netherlands | 71.3 | 74.7 | 20 | 23.2 |

Austria | 33.6 | 40.7 | 4.3 | 6.5 |

Poland | 12.6 | 13.5 | 8.2 | 7.1 |

Portugal | 16.7 | 15.9 | 6.9 | 7.5 |

Slovenia | 7.4 | 11.8 | 5 | 7.8 |

Slovakia | 3.8 | 4.8 | 1.2 | 1.2 |

Finland | 16.7 | 18.2 | 7.6 | 9.2 |

Sweden | 32.7 | 40.3 | 10.8 | 11.7 |

United Kingdom | 44.3 | 42.6 | 9 | 10.6 |

Bulgaria | 3.9 | 2.7 | 3.1 | 1.6 |

Romania | 19.1 | 10.2 | 14.7 | 9.3 |

Eurostat, Labour Force Survey (LFS) - Spring results

Pay gap between women and men in unadjusted form in EU Member States - 2005 (Difference between men’s and women’s average gross hourly earnings as a percentage of men’s average gross hourly earnings)

2005 (1) |

EU (25 countries) | 15 |

Belgium | 6 |

Czech Republic | 19 |

Denmark | 17 |

Germany | 22 |

Estonia | 24 |

Greece | 9 |

Spain | 13 |

France | 12 |

Ireland | 11 |

Italy | 7 |

Cyprus | 25 |

Latvia | 17 |

Lithuania | 15 |

Luxembourg | 14 |

Hungary | 11 |

Malta | 4 |

Netherlands | 18 |

Austria | 18 |

Poland | 10 |

Portugal | 5 |

Slovenia | 8 |

Slovakia | 24 |

Finland | 19 |

Sweden | 16 |

United Kingdom | 20 |

Bulgaria | 16 |

Romania | 13 |

Source: Eurostat. Administrative data are used for LU, Labour Force Survey for FR and MT. Provisional results of EU-SILC (Statistics on Income and Living Conditions) are used for BE, EL, ES, IE, IT, AT, PT, and UK. All other sources are national surveys. SI: Provisional results.

Exception to the reference year: (1) 2004: BE, DK, EE, FI, IE, IT, PT

NB: EU25 estimates are population weighted-averages of the latest available values.

Educational attainment (at least upper secondary school) of women and men aged 20 - 24, in EU Member States – 2005

Women | Men |

EU (25 countries) | 80.3 | 74.7 |

Belgium | 85.3 | 78.4 |

Czech Republic | 91.1 | 91.3 |

Denmark | 80.5 | 73.8 |

Germany | 72.5 | 70.4 |

Estonia | 87.6 | 77.6 |

Greece | 88.5 | 79.7 |

Spain | 68.5 | 55.4 |

France | 85 | 80.1 |

Ireland | 88.9 | 82.6 |

Italy | 78.1 | 69.2 |

Cyprus | 89.1 | 71.1 |

Latvia | 85.2 | 74.7 |

Lithuania | 91.8 | 83.9 |

Luxembourg | 75.8 | 66.6 |

Hungary | 84.9 | 81.9 |

Malta | 57 | 50.5 |

Netherlands | 79.9 | 71.4 |

Austria | 87.3 | 84.6 |

Poland | 93.3 | 88.9 |

Portugal | 57.5 | 40.8 |

Slovenia | 93.2 | 88 |

Slovakia | 92.6 | 91 |

Finland | 85.7 | 81 |

Sweden | 88.7 | 86.4 |

United Kingdom | 78.9 | 77.4 |

Bulgaria | 77.1 | 75.9 |

Romania | 76.8 | 75.2 |

Source: Eurostat, Labour Force Survey (LFS), annual averages.

NB: IE: Provisional value. Students living abroad for one year or more and conscripts on compulsory military service are not covered by the EU Labour Force Survey, which may imply lower rates than those available at national level. This is especially relevant for CY.

Members of single/lower houses of national parliaments in EU Member States - Distribution by sex 2004 and 2006

2004 | 2006 |

Women | Men | Women | Men |

EU (25 countries) | 23 | 77 | 24 | 76 |

Belgium | 33 | 67 | 36 | 64 |

Czech Republic | 15 | 85 | 16 | 84 |

Denmark | 38 | 62 | 39 | 61 |

Germany | 32 | 68 | 33 | 67 |

Estonia | 15 | 85 | 20 | 80 |

Greece | 13 | 87 | 13 | 87 |

Spain | 35 | 65 | 36 | 64 |

France | 13 | 87 | 13 | 87 |

Ireland | 12 | 88 | 12 | 88 |

Italy | 12 | 88 | 17 | 83 |

Cyprus | 9 | 91 | 16 | 84 |

Latvia | 17 | 83 | 21 | 79 |

Lithuania | 22 | 78 | 23 | 77 |

Luxembourg | 24 | 76 | 24 | 76 |

Hungary | 9 | 91 | 10 | 90 |

Malta | 9 | 91 | 9 | 91 |

Netherlands | 38 | 62 | 39 | 61 |

Austria | 36 | 64 | 33 | 67 |

Poland | 21 | 79 | 19 | 81 |

Portugal | 20 | 80 | 25 | 75 |

Slovenia | 13 | 87 | 13 | 87 |

Slovakia | 17 | 83 | 21 | 79 |

Finland | 40 | 60 | 38 | 62 |

Sweden | 48 | 52 | 48 | 52 |

United Kingdom | 18 | 82 | 20 | 80 |

Bulgaria | : | : | 21 | 79 |

Romania | : | : | 11 | 89 |

Source: European Commission, Employment, Social affairs and Equal opportunities DG, Database on Women and Men in Decision making. NB: The indicator has been developed within the framework of the follow-up of the Beijing Platform for Action in the EU Council of Ministers.

Data for 2004 are not available for BG and RO.

Distribution of managers by sex in EU Member States – 2000 and 2005

2000 | 2005 |

Women | Men | Women | Men |

EU (25 countries) | 30.6 | 69.4 | 32.2 | 67.8 |

Belgium | 32.2 | 67.8 | 32.9 | 67.1 |

Czech Republic | 24.1 | 75.9 | 30.3 | 69.7 |

Denmark | 24.0 | 76.0 | 23.0 | 77.0 |

Germany | 27.1 | 72.9 | 26.3 | 73.7 |

Estonia | 39.8 | 60.2 | 37.5 | 62.5 |

Greece | 25.1 | 74.9 | 25.8 | 74.2 |

Spain | 31.7 | 68.3 | 32.3 | 67.7 |

France | 35.0 | 65.0 | 38.0 | 62.0 |

Ireland | 26.1 | 73.9 | 30.2 | 69.8 |

Italy | 17.3 | 82.7 | 31.9 | 68.1 |

Cyprus | 15.0 | 85.0 | 13.6 | 86.4 |

Latvia | 37.3 | 62.7 | 44.3 | 55.7 |

Lithuania | 43.1 | 56.9 | 42.7 | 57.3 |

Luxembourg | 27.1 | 72.9 | 23.8 | 76.2 |

Hungary | 33.1 | 66.9 | 34.3 | 65.7 |

Malta | 17.7 | 82.3 | 14.5 | 85.5 |

Netherlands | 25.3 | 74.7 | 25.6 | 74.4 |

Austria | 30.3 | 69.7 | 27.0 | 73.0 |

Poland | 32.7 | 67.3 | 32.5 | 67.5 |

Portugal | 31.3 | 68.7 | 34.2 | 65.8 |

Slovenia | 29.1 | 70.9 | 32.8 | 67.2 |

Slovakia | 30.8 | 69.2 | 31.2 | 68.8 |

Finland | 25.9 | 74.1 | 29.7 | 70.3 |

Sweden | 30.1 | 69.9 | 29.8 | 70.2 |

United Kingdom | 34.1 | 65.9 | 34.5 | 65.5 |

Bulgaria | 30.0 | 70.0 | 34.3 | 65.7 |

Romania | : | : | 30.7 | 69.3 |

Eurostat, Labour Force Survey (LFS), spring data

NB: Managers are persons classified in ISCO 12 and 13.

CY, MT: data lack reliability due to the small sample size. IT: change in data collection method.

Gender segregation in occupations and in economic sectors in EU Member States, in 2001 and 2005

Gender segregation in occupations | Gender segregation in economic sectors |

2001 | 2005 | 2001 | 2005 |

Belgium | 26.1 | 26.2 | 18.1 | 18.1 |

Czech Republic | 29.2 | 28.4 | 18.9 | 19.1 |

Denmark | 28.1 | 26.9 | 19 | 18.7 |

Germany | 27 | 26.5 | 18.2 | 18.2 |

Estonia | 32.4 | 30.8 | 24.4 | 23.7 |

Greece | 21.5 | 22.5 | 15.4 | 15.9 |

Spain | 24.9 | 26.6 | 19.3 | 20.4 |

France | 26.6 | 26.3 | 17.4 | 17.6 |

Ireland | 26.7 | 27.2 | 20.7 | 22.4 |

Italy | 21.9 | 23.9 | 15.2 | 17.9 |

Cyprus | 29.5 | 30.6 | 17.5 | 20.9 |

Latvia | 29.7 | 27.1 | 21 | 21 |

Lithuania | 28.4 | 27.4 | 20.8 | 22.4 |

Luxembourg | 26.8 | 26.4 | 19.6 | 17.4 |

Hungary | 28.3 | 28.4 | 19.3 | 19.8 |

Malta | 17.2 | 24.3 | 15.2 | 15.2 |

Netherlands | 25 | 26.2 | 18.1 | 17.5 |

Austria | 27.2 | 26 | 20.3 | 18.3 |

Poland | 25.6 | 25.5 | 13.9 | 19 |

Portugal | 26.3 | 25.9 | 21.2 | 20.5 |

Slovenia | 26.8 | 27.6 | 17.4 | 18.3 |

Slovakia | 31.2 | 29.5 | 22.8 | 22.4 |

Finland | 29.6 | 28.9 | 21.9 | 22.2 |

Sweden | 28 | 27.4 | 21.2 | 21.6 |

United Kingdom | 26.8 | 25.9 | 18.8 | 18.5 |

Bulgaria | 27.0 | 27.8 | 17.5 | 19.2 |

Romania | : | 22.3 | 13.8 | 15.0 |

Eurostat, Labour Force Survey (LFS) – Spring data

Gender segregation in sectors is calculated as the average national share of employment for women and men applied to each sector; differences are added up to produce the total amount of gender imbalance expressed as a proportion of total employment (NACE classification).

Gender segregation in occupations is calculated as the average national share of employment for women and men applied to each occupation; differences are added up to produce the total amount of gender imbalance expressed as a proportion of total employment (ISCO classification).

Employment rates of women and men (aged 25-49), depending on whether they have children (under 12) – 2005

Without children | With children | Difference |

Women | Men | Women | Men | Women | Men |

EU (25 countries) | 76 | 85.6 | 61.1 | 91.5 | -14.9 | 5.9 |

Belgium | 76.2 | 87.2 | 70.1 | 92.4 | -6.1 | 5.2 |

Czech Republic | 86.5 | 90.5 | 54.4 | 94 | -32.1 | 3.5 |

Germany | 78.9 | 82.3 | 55.7 | 89.2 | -23.2 | 6.9 |

Estonia | 87.8 | 82.8 | 59.4 | 91.4 | -28.4 | 8.6 |

Greece | 58.7 | 85.4 | 55.9 | 96.1 | -2.8 | 10.7 |

Spain | 66.5 | 89.7 | 56.5 | 93 | -10 | 3.3 |

France | 77.3 | 84.7 | 66.9 | 91.4 | -10.4 | 6.7 |

Italy | 64.7 | 90.6 | 53.4 | 93.8 | -11.3 | 3.2 |

Cyprus | 73.9 | 90.4 | 67.6 | 96.1 | -6.3 | 5.7 |

Latvia | 80.9 | 83 | 65.1 | 90.2 | -15.8 | 7.2 |

Lithuania | 83.9 | 87 | 77.3 | 90.4 | -6.6 | 3.4 |

Luxembourg | 76.6 | 93.7 | 63.7 | 97.2 | -12.9 | 3.5 |

Hungary | 78.9 | 82.7 | 48.5 | 86.2 | -30.4 | 3.5 |

Malta | 36.9 | 88.9 | 28 | 93.1 | -8.9 | 4.2 |

Netherlands | 81.5 | 88.1 | 71.3 | 94.1 | -10.2 | 6 |

Austria | 83.2 | 88.8 | 68.4 | 93.7 | -14.8 | 4.9 |

Poland | 71.5 | 80.4 | 60.5 | 87.2 | -11 | 6.8 |

Portugal | 77.3 | 90.6 | 76.6 | 94.5 | -0.7 | 3.9 |

Slovenia | 82.7 | 87.1 | 84.5 | 94.3 | 1.8 | 7.2 |

Slovakia | 79.6 | 85.4 | 55.7 | 87.7 | -23.9 | 2.3 |

Finland | 79.4 | 78.8 | 70 | 91.8 | -9.4 | 13 |

United Kingdom | 83.2 | 87.2 | 63.3 | 91.2 | -19.9 | 4 |

Bulgaria | 75.1 | 77.1 | 61.4 | 81.5 | -13.7 | 4.4 |

Romania | 70.4 | 83.1 | 64.6 | 86.2 | -5.8 | 3.1 |

Source : Eurostat, European Labour Force Survey, annual averages.

Notes: No data for DK, IE and SE.

At-risk-of-poverty rate after social transfers for older people (women and men aged 65 years and over) in EU Member States – 2003

Women | Men |

EU (25 countries) | 20 | 15 |

Belgium | 21 | 20 |

Denmark | 18 | 16 |

Germany | 18 | 10 |

Estonia | 22 | 7 |

Greece | 30 | 26 |

Spain | 32 | 27 |

France | 17 | 14 |

Ireland | 45 | 34 |

Italy | 18 | 13 |

Cyprus | 55 | 48 |

Latvia | 17 | 7 |

Lithuania | 15 | 5 |

Luxembourg | 6 | 6 |

Hungary | 12 | 6 |

Netherlands | 7 | 6 |

Austria | 20 | 13 |

Poland | 7 | 4 |

Portugal | 30 | 29 |

Slovenia | 23 | 11 |

Slovakia | 11 | 11 |

Finland | 20 | 11 |

Sweden | 18 | 9 |

United Kingdom | 27 | 21 |

Source: Eurostat. SILC and national sources.

NB: 1) At risk of poverty rate for elderly persons: The share of persons aged 65+ with an income below the risk-of-poverty threshold, which is set at 60% of the national median income. Income must be understood as equivalised disposable income (sum from all sources, adjusted for household size and composition). Gender breakdown is based on assumption of equal sharing of resources within household. It should be noted that the data is drawn from the reference European source (EU-SILC) where available, but that during the transition to data collection under the EU-SILC regulations, ex post harmonised national sources are still used for around half of the countries. In consequence, whilst every effort has been made, for this reason indicators cannot be considered to be fully comparable

EU aggregates are computed as population weighted averages of available national values. Data is presented for income reference year 2003. No data is available for CZ or MT for this reference year. NL and SK : provisional values.

Average age of women at birth of first child - 2000 and 2004

2000 | 2004 |

EU (25 countries) | 27.7 | 28.3 |

Czech Republic | 25.0 | 26.3 |

Denmark | 27.7 | 28.4 |

Germany | 28.2 | 28.8 |

Estonia | 24.0 | 24.8 |

Greece | 28.0 | 28.0 |

Spain | 29.1 | 29.2 |

France | 27.9 | 28.4 |

Ireland | 27.6 | 28.0 |

Cyprus | 26.2 | 27.2 |

Latvia | 24.4 | 24.7 |

Lithuania | 23.9 | 24.8 |

Luxembourg | 28.4 | 28.7 |

Hungary | 25.1 | 26.3 |

Netherlands | 28.6 | 28.9 |

Austria | 26.4 | 27.0 |

Poland | 24.5 | 25.5 |

Portugal | 26.5 | 27.1 |

Slovenia | 26.5 | 27.5 |

Slovakia | 24.2 | 25.3 |

Finland | 27.4 | 27.8 |

Sweden | 27.9 | 28.6 |

United Kingdom | 29.1 | 29.7 |

Bulgaria | 23.5 | 24.4 |

Romania | 23.6 | 24.5 |

Source: Eurostat, Demography statistics.

NB: No data available for BE, IT and MT for both years. UK: Scotland and Northern Ireland not included

For DE, LU, UK and BG: birth order of current marriage: the comparability with other countries is limited.

Exceptions to the reference years:

(1) DE, EE, EL and ES: 2003.

[1] KOM(2006) 92 v konečném znění.

[2] Závěry předsednictví, 7775/1/06/ REV 1.

[3] Poskytnout zařízení pro péči o děti pro 33 % dětí ve věku 0 až 3 roky a pro 90 % dětí od 3 let do věku povinné školní docházky do roku 2010.

[4] KOM(2006) 571 v konečném znění.

[5] SEK(2006) 1245.

[6] Směrnice 92/85/EHS a 96/34/ES.

[7] Směrnice 2006/54/ES.

[8] Směrnice 2002/73/ES.

[9] Nařízení (ES) č. 1922/2006.

[10] Zejména nařízení (ES) č. 1081/2006 a 1083/2006.

[11] Rozhodnutí Rady 2006/702/ES.

[12] Článek 16 nařízení (ES) č. 1083/2006.

[13] Článek 8 nařízení (ES) č. 1698/2005.

[14] Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1672/2006/ES ze dne 24. října 2006.

[15] Na základě dokumentu Rady 6801/06 ze dne 27. února 2006.

[16] KOM(2006) 437 v konečném znění.

[17] Odhady Evropské komise naznačují, že zvyšování míry zaměstnanosti žen bude pokračovat až do roku 2025, kdy dosáhne 65 % a na této hranici se ustálí. Více na:http://ec.europa.eu/economy_finance/publications/european_economy/2006/eesp106en.pdf

[18] Relativní rozdíl průměrné hrubé hodinové mzdy mužů a žen.

[19] Skupina tvořená převážně ženami.

[20] Politiky, které se snaží současně zvýšit pružnost trhu práce (flexibilita) a posílit jistotu zaměstnání.

[21] Články 11 a 16 nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 a články 6 a 8 nařízení Rady (ES) č. 1698/2005.

[22] Bod 1 směrů politiky Společenství.

[23] Bod 1.3.1 strategických obecných zásad Společenství.

[24] Bod 1.2.4 strategických obecných zásad Společenství.

[25] Bod 1.3.1 strategických obecných zásad Společenství.

[26] Článek 8a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/73/ES ze dne 23. září 2002.