[pic] | KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ |

V Bruselu dne 16.01.2007

KOM(2007)5 v konečném znění

ZPRÁVA KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU

O CÍLECH UVEDENÝCH V ČL. 7 ODST. 2 PÍSM. B) SMĚRNICE 2000/53/ES O VOZIDLECH S UKONČENOU ŽIVOTNOSTÍ {SEK(2007)14}{SEK(2007)15}

1. Úvod

Směrnice 2000/53/ES o vozidlech s ukončenou životností stanoví tyto cíle pro opětné použití, recyklaci a využití vozidel s ukončenou životností:

- 85% opětné použití a využití a 80% opětné použití a recyklace do 1. ledna 2006 („cíle pro rok 2006“),

- 95% opětné použití a využití a 85% opětné použití a recyklace do 1. ledna 2015 („cíle pro rok 2015“).

Směrnice stanoví, že Evropský parlament a Rada přezkoumají cíle pro rok 2015 na základě zprávy Komise. Ve své zprávě Komise přihlédne k vývoji složení materiálů vozidel a k dalším relevantním aspektům souvisejícím se životním prostředím a týkajícím se vozidel.

Na základě výše uvedeného pověření Komise připravila tuto zprávu. Základním prvkem této zprávy bylo posouzení dopadů na životní prostředí a hospodářských a sociálních dopadů uvedených cílů a alternativní možnosti. Shrnutí zprávy o posouzení dopadů, v němž jsou uvedeny důsledky případné úpravy cílů stanovených směrnicí, je obsaženo v příloze tohoto sdělení.

2. Proces posuzování

Posouzení dopadů zahrnovalo analýzu dostupných informací vyplývajících ze studie o nákladech a přínosech směrnice o vozidlech s ukončenou životností, kterou pro Komisi provedl externí poradce, z formálních a neformálních konzultací zúčastněných stran v rámci pracovní skupiny složené z více zúčastněných stran a z elektronických konzultací týkajících se závěrečné zprávy o studii, ze schůzek s odborníky z členských států a z interně vypracovaného scénáře, v němž jsou obsaženy hospodářské dopady možností a jejich dopady na životní prostředí.

Posouzení se zkomplikovalo tím, že se směrnice o vozidlech s ukončenou životností nachází v raném stádiu provádění členskými státy a informace týkající se úrovní recyklace a využití, které jsou v současnosti dosahovány v členských státech, jsou omezené. První zprávy o cílech, které obsahují informace za rok 2006, mají členské státy předložit v roce 2008.

Informace, které Komise měla k dispozici, jí však umožnily provést přiměřené hodnocení stávající situace a odhadnout budoucí vývoj v oblasti využití a recyklace vozidel a vyvodit závěry o tom, zda by se cíle stanovené směrnicí o vozidlech s ukončenou životností pro rok 2015 měly nebo neměly změnit[1].

3. Výsledky posouzení

Z posouzení vyplývá, že cíle stanovené směrnicí o vozidlech s ukončenou životností představují významné přínosy pro životní prostředí a přínosy hospodářské a že zrušením či snížením těchto cílů by se tyto přínosy omezily. Význam těchto přínosů je těsně spojen s ekologickou inovací, bez níž by šíření stávající technologie znamenalo pouze omezené hospodářské přínosy a přínosy pro životní prostředí, zatímco ekologická inovace by vedla k výraznému zvýšení přínosů.

Tyto přínosy vyplývají ze zvýšení podílu materiálů (zejména některých plastů), které se recyklují a využívají, a ze snížení podílu vozidel s ukončenou životností ukládaných na skládky.

Dopady cílů na životní prostředí

Kovy se s ohledem na veškeré stanovené cíle budou nadále ve vysoké míře recyklovat kvůli vysoké hodnotě kovu. Vyšší recyklační cíle by však umožnily zvýšit recyklaci takových kovů, které se v současnosti ztrácejí na skládkách v důsledku špatné separace zbytků po drcení.

Recyklace a využití plastů ze zbytků po drcení bude nezbytné ke splnění stávajících cílů pro rok 2015. Rozhodujícím činitelem pro odhad dopadů cílů pro recyklaci a využití na životní prostředí je rovněž účinnost recyklace a využití různých plastů ze zbytků po drcení, pokud jde o ochranu životního prostředí.

Na základě scénáře, z něhož vyplývá, že stávající cíle pro rok 2015 stimulují technologický pokrok umožňující rozsáhlejší separaci plastů ze zbytků po drcení[2], mohou cíle pro rok 2015 představovat přínos pro životní prostředí v několika ohledech, včetně odhadovaných úspor v rozmezí 280 000 a 980 000 tun ekvivalentu CO2 ročně, snížení fotochemické oxidace, acidifikace, znečištění vod a eutrofizace, jakož i snížení množství vytvořeného odpadu. Skutečný přínos pro životní prostředí však bude záviset na technologickém rozvoji, který uvedené cíle budou stimulovat.

Celkově budou dopady jakýchkoliv snížených cílů na životní prostředí horší než dopady současných cílů pro rok 2015. Směrnice o vozidlech s ukončenou životností sice podnítila technologický rozvoj v oblasti zpracování vozidel s ukončenou životností, nové metody se však ještě nerozšířily na evropském recyklačním trhu. Další vývoj zpracovatelských technologií na recyklaci určitých druhů plastů by znamenal podstatné přínosy z recyklace uvedených plastů pro životní prostředí. Další podpora technologického rozvoje je nadále potřebná k překonání nedostatků trhu a je pravděpodobné, že změna nástrojů nebo snížení cílů směrnice o vozidlech s ukončenou životností by tento rozvoj zpomalilo nebo dokonce zastavilo, čímž by se ohrozila spolehlivost plánování.

Hospodářské dopady cílů

Případné hospodářské dopady různých cílů budou záviset na stavu technologického rozvoje v roce 2015. Se současnými cíli by se čistá přidaná hodnota ze zpracování průměrného vozidla s ukončenou životností v nejlepším případě pohybovala mezi 120 a 90 EUR, přičemž celková maximální hodnota procesu zpracování vozidla s ukončenou životností by při odhadovaném počtu vozidel s ukončenou životností v roce 2015 činila přibližně 1,6 miliardy EUR ročně. Dokonce i v případě nulového technologického rozvoje by hospodářský přínos stále ještě představoval 55 až 80 EUR na vozidlo s ukončenou životností.

Ztráta hospodářského přínosu pro proces zpracování vozidel s ukončenou životností by v případě snížení 85% cíle pro recyklaci o 5 % byla maximálně 1,1 miliardy EUR ročně.

Cíl pro využití, který je nižší než současných 95 %, bude mít dopad na hospodářské náklady pouze tehdy, pokud ceny za ukládání na skládky budou v roce 2015 nižší než 80 až 100 EUR za tunu. Snížení cíle pro využití by jinak neznamenalo žádný rozdíl v nákladech na zpracování.

Zpracování vozidel s ukončenou životností na základě cílů 85% recyklace a 95% využití celkově představuje významné hospodářské přínosy v porovnání s nižšími cíli. Vyšší cíle navíc mohou stimulovat rozvoj a komercializaci již existujících a nových technologií zpracování, čímž by se zajistila vyšší účinnost zdrojů usnadněním recyklace zvýšeného podílu odpadních plastů a výroba kvalitních druhotných surovin za nižší ceny než získávání surových materiálů. Tím se sníží náklady hospodářství EU z hlediska nákladů na energii (plasty jako náhrada za paliva nebo na výrobu elektrické energie) a nákladů na suroviny pro zpracování plastů. Dokonce i v případě nízké inovace poskytují nejlepší technologie, které jsou v současnosti k dispozici, v porovnání s metodami používanými v současnosti výhody z hlediska nákladů.

Jiné možnosti, které byly vyloučeny v raném stadiu

Některé zúčastněné strany navrhly možnosti, jako např. zrušení cíle pro recyklaci nebo nahrazení cílů úplným nebo částečným zákazem ukládání na skládky.

Tyto možnosti nebyly důkladně posouzeny vzhledem k tomu, že posouzení cílů pro rok 2015, které jsou v současnosti stanoveny směrnicí, postačovalo k tomu, aby se potvrdilo, že odstranění cílů nebo zavedení zákazu ukládání na skládky by výrazně snížilo hospodářské přínosy a přínosy pro životní prostředí, zejména v důsledku ztráty hospodářských přínosů recyklace a jejích přínosů pro životní prostředí. Takové možnosti by navíc pravděpodobně přesahovaly rámec úlohy definované směrnicí a vedly by k jejímu zásadnímu přezkumu. Uvedený proces by mohl snadno ohrozit současný pokrok v oblasti inovace nakládání s odpady.

4. Hlavní otázky

Hlavním podnětem pro posílení hospodářských přínosů zvýšené recyklace a využití vozidel s ukončenou životností a jejich přínosů pro životní prostředí, je ekologická inovace.

Existují důkazy o tom, že směrnice o vozidlech s ukončenou životností podnítila technologický rozvoj v oblasti zpracování vozidel s ukončenou životností; nové způsoby zpracování odpadu však ještě nejsou na evropský recyklační trh v plné míře uváděny. Inovaci v oblasti technologického rozvoje moderních technologií na zpracování zbytků po drcení brzdí několik selhání trhu, z nichž některé jsou společné pro průmyslovou inovaci jako celek, některé se týkají ekologické inovace a některé jsou specifické pro trhy s recykláty po drcení a s recykláty z plastů. Tuto situaci dále zhoršuje nejistota v souvislosti s budoucími cíli pro vozidla s ukončenou životností.

Zachováním cílů, které v současností stanoví směrnice pro rok 2015, by se mohla napravit některá z těchto selhání trhu a zajistit poměrně významné přínosy pro životní prostředí a přínosy hospodářské. Úroveň cílů určí rychlost technologického pokroku v odvětví zpracování vozidel s ukončenou životností. Vzhledem k tomu, že cíl 85% recyklace by přispěl k vytvoření určitých trhů s moderními technologiemi používanými po drcení a na recyklaci polymerů, výrazně by se tím zvýšily investice do výzkumu a vývoje v oblasti nových technologií. Ke splnění cílů do roku 2015 je k dispozici sedm let určených ke komercializaci a dalšímu výzkumu a vývoji a dva roky určené ke komerční instalaci technologií. Je velmi pravděpodobné, že investice do výzkumu a vývoje povedou k dalšímu komerčnímu rozvoji stávajících technologií nebo k rozvoji nových technologií zpracování. Dokonce i bez dalšího technologického rozvoje by cíle 85% recyklace a 95% využití podpořily rozšíření stávajících nejúčinnějších technologií.

Stimulováním výzkumu a vývoje v oblasti zpracování odpadů může EU získat světové postavení na trhu s technologiemi s velkým potenciálem a posílit své postavení vývozce technologií. Zdroje odpadu z vozidel s ukončenou životností rostou na celém světě a mnoho zemí vyvíjí pro vozidla s ukončenou životností recyklační politiky. Stejné technologie se navíc mohou používat i pro zpracování jiných toků odpadů, jako například elektronického odpadu. Technologie, které poskytují výrobky z těchto toků odpadů, které mohou nahradit v současnosti používané surové materiály za nižší ceny, mají obrovský celosvětový potenciál.

5. Závěry

Cíle stanovené pro rok 2015 směrnicí o vozidlech s ukončenou životností mohou představovat významné přínosy pro životní prostředí a přínosy hospodářské. Zrušením nebo snížením těchto cílů by se omezily oba druhy těchto přínosů.

Vzhledem k tomu, že jakýkoliv odhad pro nadcházejících 9 let v sobě zahrnuje určitý stupeň nejistoty, Komise dospěla k závěru, že cíle pro rok 2015 spočívající v dosažení 85% opětného použití/recyklace a 95% opětovného použití/využití jsou optimální jak z hlediska účinnosti, pokud jde o životní prostředí, tak i s ohledem na hospodářskou účinnost.

Tyto cíle by měly zůstat stabilní, aby se zaručila spolehlivost investic do nákladově nejefektivnějších technologií zpracování odpadu. Komise proto nenavrhuje revizi cílů.

Mělo by se však zohlednit hlavní zjištění, že rozsah přínosů pro životní prostředí a přínosů hospodářských bude úzce souviset s rychlostí ekologické inovace. Dále je důležité zmínit, že rozptýlení nejistoty týkající se zachování cílů stanovených směrnicí pro rok 2015 samo o sobě sníží význam zjištěných nedostatků na trhu a překážek ekologické inovace. Za účelem podpory ekologické inovace v této oblasti a pokračování propagace a používání moderních technologií Komise bude:

- spolufinancovat výzkumné iniciativy v rámci Evropského fondu pro regionální rozvoj a Fondu soudržnosti a financovat integrační výzkum prostřednictvím nadcházejícího sedmého rámcového programu pro výzkum;

- rozvíjet projekty a iniciativy související s rámcovým programem pro konkurenceschopnost a inovaci;

- aktivně podporovat inovační technologie v oblasti drcení a recyklace plastů.

Komise v roce 2009 předloží zprávu o provádění směrnice o vozidlech s ukončenou životností v členských státech. V této zprávě se bude kromě jiného hodnotit potřeba řešit problém neharmonizovaného provádění směrnice. Budou se v ní hodnotit zejména náklady na provádění a pohyb zboží mezi členskými státy a posoudí se, zda by se na některá ustanovení směrnice měl vztahovat článek 95 Smlouvy. Ve zprávě se rovněž posoudí pokrok dosažený v oblasti ekologické inovace a zohlední se související vývoj, jako například výsledky současného přezkumu rámcové směrnice o odpadech a výsledky projektu CARS 21.

[1] Průměrná hmotnost vozidel, na něž se vztahuje směrnice o vozidlech s ukončenou životností, se zvyšuje a údaje týkající se skutečné hmotnosti vozidel s ukončenou životností se liší. Průměrná hmotnost vozidla s ukončenou životností v roce 2015, která se použila ve zprávě, je 1 025 kg. Vážený průměr hmotnosti automobilů od všech výrobců však vykazuje vyšší hmotnost vozidel s ukončenou životností, a to 1 280 kg do roku 2019. Použije-li se tato vyšší hmotnost, bude oblast dopadů stejná, ale dopady budou silnější. Rozdíl vyplývající z odlišných předpokládaných hmotností je podrobně popsán v posouzení dopadů a jeho přílohách.

[2] Použil se příklad nárazníku z polypropylenu (PP) / ethylenpropylenového dienového kaučuku (EPDM), který byl vybrán, protože polypropylen je zřejmě nejvíce recyklovaným polymerem, jehož dopady na životní prostředí jsou do značné míry charakteristické pro dopady většiny ostatních polymerů, u nichž je recyklace pravděpodobná.