16.2.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 44/15


Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k návrhu nařízení Rady o založení „společného podniku ARTEMIS“ pro provádění společné technologické iniciativy v oblasti vestavěných počítačových systémů

KOM(2007) 243 v konečném znění – 2007/0088 (CNS)

(2008/C 44/03)

Dne 11. června 2007 se Rada Evropské unie, v souladu s článkem 95 Smlouvy o založení Evropského společenství, rozhodla konzultovat Evropský hospodářský a sociální výbor ve věci výše uvedené.

Specializovaná sekce Jednotný trh, výroba a spotřeba, kterou Výbor pověřil přípravou podkladů na toto téma, přijala stanovisko dne 4. října 2007. Zpravodajem byl pan DANTIN.

Na 439. plenárním zasedání, které se konalo ve dnech 24. a 25. října 2007 (jednání dne 24. října), přijal Evropský hospodářský a sociální výbor následující stanovisko 127 hlasy pro, 2 hlasy proti a 3 členové se zdrželi hlasování.

1.   Závěry a doporučení

1.1

EHSV obecně schvaluje strategii Komise. Domnívá se, že obnovení investic do výzkumu a vývoje je vhodným prostředkem pro to, aby evropské podniky získaly bezpečný referenční rámec v rámci nového právního nástroje, který by umožnil překonat současnou rozdrobenost financování v EU a zamezil by nerovnoměrnému rozložení programů, které prakticky neumožnily hodnocení dosažených výsledků.

1.2

Výbor souhlasí s ohlášeným záměrem, aby byly výsledky ARTEMIS předkládány každoročně. Výbor však lituje, že chybí podrobné hodnocení fungování a výsledků, jichž bylo dosaženo v bývalých evropských technologických platformách (ETP).

1.3

Z hlediska Výboru představuje společný podnik ARTEMIS, založený na partnerství soukromého a veřejného sektoru, solidní základ pro vytvoření evropského výzkumného prostoru (ERA) a významný příspěvek ke konkurenceschopnosti evropských podniků.

1.4

Tím, že je příznivě nakloněn k předloženému návrhu, EHSV zdůrazňuje, jak důležitá je navržená inovační strategie pro investice, která sdružuje zdroje Společenství, zúčastněných podniků, různých členských států a struktur výzkumu a vývoje.

1.5

Co se týče tohoto asociačního inovačního systému, který se může ukázat jako komplexní, pokud se týče používání výrobků výzkumu, které budou zavedeny, EHSV je potěšen významem a upřesněním, které jsou věnovány duševnímu vlastnictví v článku 24 nařízení o společném podniku.

1.6

Výbor považuje za nezbytné:

skutečné zjednodušení postupů, zejména kvůli negativní úloze, kterou sehrála administrativní komplexnost v předcházejících programech výzkumu a vývoje;

informační program, který by umožnil přispět k mobilizaci potřebných hospodářských zdrojů;

vypracování programů odborné přípravy, které by sladily kvalifikaci pracovníků a pracovní místa společného podniku ARTEMIS. To proto, aby byly vytvořeny potřebné podmínky pro zajištění vedoucí úlohy průmyslu v tomto strategickém sektoru.

2.   Úvod

2.1

Zkoumaný návrh nařízení Rady je zaměřen na zahájení zcela prvních evropských partnerství soukromého a veřejného sektoru v oblasti výzkumu a vývoje. Určuje jednu ze dvou prvních společných technologických iniciativ (Joint Technology Initiatives – JTI). Týká se oblasti vestavěných počítačových systémů (1).

2.2

JTI si kladou za cíl, aby bylo všeobecně, částečně nebo celkově průmyslu, výzkumným organizacím, členským státům a Komisi umožněno sloučit své zdroje ve prospěch cílených výzkumných programů.

2.3

Na rozdíl od tradiční strategie, kdy se projekty financují z veřejných zdrojů od případu k případu, se JTI týkají obsáhlých výzkumných programů se společnými strategickými výzkumnými cíly. Tento nový přístup by měl vytvořit kritické množství pro evropský výzkum a inovaci, upevnit vědeckou komunitu v hlavních strategických oblastech a sladit financování projektů tak, aby bylo možné využívat rychleji výsledky výzkumu.

2.4

Tento návrh stanovuje právní rámec pro vytvoření ARTEMIS, JTI v oblasti vestavěných počítačových systémů.

2.5

JTI ARTEMIS se týká neviditelných počítačů (integrovaných systémů), jejichž pomocí fungují četné stroje, od automobilů až po letadla a telefony včetně energetických sítí a mnoho domácích spotřebičů jako např. pračky, televize atd.

2.6

Podle předpovědí bude ve světě do roku 2010 více než 16 miliard integrovaných procesorů a do roku 2020 více než 40 miliard. V roce 2010 budou tyto neviditelné vestavěné počítačové systémy a zařízení představovat 30 až 40 % hodnoty nových výrobků: v oblasti elektroniky pro širokou veřejnost (41 %), v telekomunikacích (37 %), v automobilech (36 %) a ve zdravotnických vybaveních (33 %).

2.7

Rozpočet ARTEMIS věnovaný výzkumu dosáhne do sedmi let celkové výše 2,7 mld. eur. 60 % by mělo pocházet z průmyslu, 410 mil. eur z Komise a 800 mil. eur z programů členských států.

3.   Souvislosti

3.1

Informační a komunikační technologie (IKT) mají zásadní hospodářský a sociální význam a hrají významnou úlohu v provádění obnovené Lisabonské strategie, která zdůrazňuje, že znalosti a inovace ve Společenství přispívají k podpoře růstu a zaměstnanosti.

3.2

Ve světovém měřítku to vypadá tak, že zatímco celkové výdaje na výzkum a vývoj by se měly v příštích deseti letech zvýšit o přibližně 170 %, plánuje se, že výdaje na vestavěné počítačové systémy se zvýší o 225 %, což znamená nárůst z 58 mld. eur v roce 2002 na 132 mld. eur v roce 2015 (2).

3.3

V EU představuje výzkum a vývoj v oblasti IKT přibližně 18 % celkových výdajů na výzkum a vývoj, ve Spojených státech odpovídají tyto výdaje 34 % a 35 % v Japonsku (3). Převedeno na počet obyvatel představují výdaje v EU kolem 80 EUR na osobu, zatímco ve Spojených státech obnášejí 350 EUR a v Japonsku 400 EUR. Výzkum v oblasti vestavěných počítačových systémů je podstatnou částí výzkumu IKT. V Evropě představuje 380 mil. z veřejných fondů a více než 50 % rozpočtu podniků je věnováno výzkumu v souvislosti s informační a komunikační technologií.

3.4

Aby v blízké budoucnosti Evropská unie obstála v tomto sektoru s velkým potenciálem rozvoje, musí v této strategické oblasti zvýšit své investice a lépe je uplatnit, spíše než stavět na struktuře výzkumu, která rozptyluje úsilí a vede k duplicitě využití. V současné době nedisponují podniky v Evropské unii rámcem, který by umožnil vyvíjet technologie a potřebné standardy.

3.4.1

Obecně brzdí pokrok nedostatečná koordinace cílů podniků v oblasti výzkumu a vývoje, duplicitní využívání a ne zrovna optimální využití omezených prostředků na výzkum.

3.4.2

Návrh Komise zamýšlí změnit tuto situaci.

4.   Návrh Komise

4.1

Rozhodnutí o zřízení společného podniku ARTEMIS, který je předmětem dokumentu KOM(2007) 243 v konečném znění, vychází z rozhodnutí č. 1982/2006/EHS o 7. rámcovém programu, který stanoví příspěvek Společenství k navazování dlouhodobých partnerství ve veřejném a soukromém sektoru v evropském měřítku v oblasti vědeckého výzkumu.

4.2

Tato partnerství se stávají společnými technologickými iniciativami (JTI) a vycházejí z bývalých evropských technologických platforem (ETP).

4.3

Ve svém rozhodnutí č. 971/2006/ES o zvláštních programech spolupráce (4) Komise zdůraznila nutnost uskutečňování partnerství veřejného a soukromého sektoru a uvedla šest oblastí, ve kterých je vytvoření společných technologických iniciativ vhodné k novému spuštění evropského výzkumu. Jsou to:

vodíkové a palivové články,

letectví a letecká doprava (5),

inovativní léčiva (6),

vestavěné počítačové systémy,

nanoelektronika (7),

GMES (Globální monitoring životního prostředí a bezpečnosti).

4.4

V kontextu této hlavní strategie stanoví zkoumané nařízení, které je předmětem návrhu KOM(2007) 243, provedení nařízení Rady o založení společného podniku ARTEMIS pro provádění společné technologické iniciativy v oblasti vestavěných počítačových systémů.

4.5

Rozhodnutí založit podnik týkající se zásadního tématu vestavování inteligence patří do strategické oblasti, která zahrnuje odvětví automobilového průmyslu, domácí spotřebiče, komunikační zařízení, řídící systémy a kancelářskou techniku.

4.6

Předpokládá se, že v uvedených odvětvích se význam vestavěných počítačových systémů, který je již dnes značný, rozvine citelně v průběhu příštích pěti let: část vestavěných systémů v hodnotě konečných výrobků by měla dosáhnout 35 až 40 % a jejich celkový počet by měl obnášet v roce 2010 16 mld. a 40 mld. v roce 2020.

4.7

Zřízení JTI je motivováno především vůlí vytvořit evropský program pro výzkum a vývoj, který by evropskému hospodářství pomohl získat vedoucí postavení ve světě v oblasti vestavěných počítačových systémů, které jsou v klíčových odvětvích nezbytnou inovací pro konkurenceschopnost a rozvoj evropských podniků.

4.8

Iniciativa ARTEMIS má podle Komise zásadní úlohu v tom, aby se zamezilo tomu, k čemu došlo v evropském průmyslu v odvětví osobních počítačů a internetu, kde vzhledem k nedostatku investic do výzkumu a vývoje byla výroba přeložena mimo Evropu (do Spojených států, Japonska atd.).

4.9

Vytvoření JTI ARTEMIS následovalo po obsáhlých konzultacích zainteresovaných stran a po řadě iniciativ a významných konferencích na úrovni Společenství. Cíle a záměry této iniciativy byly předem předloženy k posouzení akademickému světu a podnikům, kteří se ke zkoumanému návrhu vyjádřili ke svým zkušenostem v oblasti vestavěných počítačových systémů. Členské státy jsou si vědomy, že výzvám budoucnosti lze čelit pouze na úrovni Společenství.

4.10   Právní základ

Návrh spočívá v nařízení Rady, které by obsahovalo přílohu se stanovami společného podniku. Zakládá se na článku 171 Smlouvy o ES. Společný podnik bude orgánem Společenství. Přestože je jeho rozpočet dán článkem 185 nařízení Rady 1605/2002, musí zohlednit zvláštnosti této iniciativy, jelikož se jedná o partnerství soukromého a veřejného sektoru s významným příspěvkem soukromého sektoru, který je minimálně ve výši příspěvku veřejného sektoru.

4.11   Založení

Zakládajícími členy společné technologické iniciativy (JTI) jsou Evropské společenství, které zastupuje Komise, členské státy, které vyjádřili záměr podílet se na JTI a ARTEMISIA (sdružení zastupující mnoho podniků příslušného odvětví a další organizace pro výzkum a vývoj). Statuty uvádějí seznam subjektů, které by se později mohly stát členy společného podniku ARTEMIS, zejména země zapojené do 7. rámcového programu, které nejsou členy EU, jakož i všechny ostatní právní subjekty, které mohou přispět k cílům společného podniku ARTEMIS.

4.12   Financování

Provozní náklady společného podniku ARTEMIS uvedené v článku 4 jsou hrazeny z těchto příspěvků:

finanční příspěvek ARTEMISIA v maximální výši 20 mil. eur nebo 1 % celkových nákladů na projekty, nicméně ne více než 30 mil. eur;

finanční příspěvek Společenství v maximální výši 10 mil. eur;

věcné příspěvky členských států ARTEMIS.

Výzkumná a vývojová činnost společného podniku ARTEMIS za období do 31. prosince 2017 bude hrazena z těchto příspěvků:

finančního příspěvku Společenství v maximální výši 410 mil. eur;

příspěvků členských států ARTEMIS, převedených přímo organizacím pro výzkum a vývoj, které se účastní výzkumných a vývojových projektů;

věcných příspěvků organizací pro výzkum a vývoj.

4.12.1

Pro období do 31. prosince 2013 bude obnášet maximální příspěvek Komise 420 mil. eur. Tyto fondy pocházejí ze zvláštního programu Spolupráce, který provádí 7. rámcový program pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace v souladu s nařízením Rady č. 1605/2002, odstavec 2, článek 54. V roce 2008 bude vyčleněno 42,5 mil. eur.

4.12.2

Tato významná investice je oprávněná tím, že budoucí výsledky ARTEMIS v příslušných oblastech budou zároveň důležitými referenčními body pro všechny politiky Společenství, zejména politiky životního prostředí, dopravy, energetiky a vnitřního trhu. Přispějí tak konkrétním způsobem k provádění lisabonských cílů konkurenceschopnosti a barcelonských cílů v souvislosti s výdaji v oblasti výzkumu. Navržená iniciativa je součástí ambiciózní strategie Společenství, která mimo jiné obsahuje návrh na zřízení Evropského technologického institutu (ETI).

4.13   Duševní vlastnictví

Společný podnik ARTEMIS se bude řídit pravidly upravujícími šíření výsledků výzkumu, která v případě potřeby zajistí ochranu duševního vlastnictví vznikajícího při výzkumné a vývojové činnosti a používání a šíření výsledků výzkumu. Článek 24 nařízení o společném podniku tuto zásadu přesně rozvíjí.

4.14

Podle Komise zřízení společného podniku ARTEMIS poskytne Společenství tyto objektivní výhody:

integraci úsilí jednotlivých států zaměřením na společné cíle určené na evropské úrovni, což umožní vytvořit evropský výzkumný prostor v oblasti vestavěných počítačových systémů;

větší flexibilitu při mobilizaci zdrojů členských států;

pákový efekt finančního příspěvku Společenství vůči členským státům a podnikům;

účinnost programů a odstranění slabých stránek předchozích iniciativ;

ekonomická efektivnost plynoucí ze zkracování lhůt zahájení projektů;

zlepšení konkurenceschopnosti hospodářství EU tím, že se urychlí zavádění výsledků výzkumu na trh.

5.   Obecné připomínky

5.1

EHSV obecně schvaluje strategii Komise. Domnívá se, že obnovení investic do výzkumu a vývoje je vhodným prostředkem pro to, aby evropské podniky získaly bezpečný referenční rámec týkající se nového právního nástroje, který by umožnil překonat současnou rozdrobenost financování v EU a zamezil by nerovnoměrnému rozložení programů, které téměř neumožnily hodnocení dosažených výsledků.

5.2

Jak je uvedeno v odstavci 4.2, společné technologické iniciativy vyvstávají z činnosti bývalých evropských technologických platforem (ETP). Těm se však zřídka podařilo dosáhnout strategického cíle oživit výzkum v Evropě, kterým byli pověřeni, zejména z důvodu nedostatečné pravomoci hlavních zainteresovaných stran. Založení společné technologické iniciativy vyplývá částečně z neúspěchu úlohy evropských technologických platforem, které měly hlavně přinést významný příspěvek průmyslu, co se týče konkurenceschopnosti.

5.2.1

EHSV lituje, že v návrhu Komise chybí podrobnější rámec o činnosti, která byla dříve uskutečněna v souvislosti s evropskými technologickými platformami. Nebylo provedeno žádné zhodnocení, nejsou uvedeny dosažené výsledky a není zmíněn žádný bibliografický odkaz.

5.2.2

Co se týče JTI, Výbor z tohoto důvodu schvaluje úmysl předkládat každoroční zprávu s hodnocením dosažených výsledků a pokroku.

5.3

Z hlediska Výboru představuje společný podnik ARTEMIS, založený na partnerství soukromého a veřejného sektoru, solidní základ pro vytvoření evropského výzkumného prostoru a významný příspěvek ke konkurenceschopnosti evropských podniků.

5.4

Budoucí dostupnost stále inteligentnějších systémů může významně přispět k vyrábění stále zabezpečenějších výrobků a zároveň se bude moci podílet na poskytování odborné přípravy a kvalifikace na vysoké úrovni, jež by usnadňovaly rozvoj zaměstnanosti.

5.5

Svým souhlasem s předloženým návrhem chce Výbor zdůraznit v první řadě důležitost průkopnické strategie, která je navržena v oblasti investic.

5.5.1

Co se týče výzkumných a vývojových programů, je to poprvé, kdy se čerpá nejen ze zdrojů Společenství a podniků, což je neobvyklé a jež představuje ARTEMISIA, ale také z původních zdrojů zúčastněných různých členských států a struktur výzkumu a vývoje.

5.5.2

Co se týče tohoto asociačního inovačního systému, který se může ukázat jako komplexní, pokud se týče používání výrobků výzkumu, které budou zavedeny, EHSV těší význam a upřesnění, které jsou věnovány duševnímu vlastnictví v článku 24 nařízení o společném podniku.

5.6

Pro realizaci svých cílů a maximalizaci veškerého potenciálu, který tento nový systém představuje, se Výbor nicméně domnívá, že je nezbytné:

opravdové zjednodušení postupů v celém průběhu různých činností výzkumu a vývoje, počínaje výběrem činností až po šíření výsledků a s tím, že ARTEMIS ponese hlavní odpovědnost za tyto úkoly. Složitá administrativa, nejistota financování a instituční odkazy jsou některé z důvodů minulé neúspěšnosti předchozích programů VaV;

rozsáhlý informační program o možnostech, které nabízí podnik ARTEMIS, zejména o jeho schopnosti mobilizovat potřebné hospodářské zdroje se zřetelem na nové formy financování;

vytvoření vhodných programů odborného vzdělávání, tak aby byla k dispozici vysoce kvalifikovaná pracovní síla s nezbytnými znalostmi pro výzkum a vývoj, které vyžaduje ARTEMIS a které budou mít vysoce strategický význam pro budoucnost průmyslu EU. Tato vysoká kvalifikovanost, která odpovídá technické náročnosti, jež je nezbytná pro pracovní místa ve výzkumu a vývoji, která budou vytvořena, budou mít navíc tlumící účinek na odliv vědeckých pracovníků a zároveň budou představovat jednu z nezbytných podmínek pro zajištění vedoucí úlohy průmyslu Evropské unie v těchto strategických sektorech.

V Bruselu dne 24. října 2007

předseda

Evropského hospodářského a sociálního výboru

Dimitris DIMITRIADIS


(1)  Tomuto tématu se věnuje stanovisko INT/363.

(2)  Software Intensive Systems in the Future, IDATE/TNO, 2005.

(3)  Sdělení Komise: „i2010 – evropská informační společnost pro růst a zaměstnanost“, Evropská komise, 2005.

(4)  Úř. věst. L 400, 30.12.2006, s. 1.

(5)  INT/369.

(6)  INT/363.

(7)  INT/370.