15.1.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 10/44


Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o společných pravidlech pro přístup na trh přepravy cestujících autokary a autobusy (přepracované znění)

KOM(2007) 264 v konečném znění – 2007/0097 (COD)

(2008/C 10/11)

Dne 16. července 2007 se Rada, v souladu s čl. 175 odst. 1 Smlouvy o založení Evropského společenství, rozhodla konzultovat Evropský hospodářský a sociální výbor ve věci výše uvedené.

Specializovaná sekce Doprava, energetika, infrastruktura a informační společnost, kterou Výbor pověřil přípravou podkladů na toto téma, přijala stanovisko dne 5. září 2007. Zpravodajem byl pan ALLEN.

Na 438. plenárním zasedání, které se konalo ve dnech 26. a 27. září 2007 (jednání dne 26. září 2007), přijal Evropský hospodářský a sociální výbor následující stanovisko 150 hlasy pro, 1 hlas byl proti a 3 členové se zdrželi hlasování.

1.   Závěry a doporučení

1.1

Výbor vítá návrh nového nařízení. Přijetí návrhu povede ke zrušení nařízení č. 684/92 a nařízení č. 12/98.

1.2

Také v autobusové a autokarové dopravě musí být absolutní prioritou bezpečnost cestujících. Ostatní záležitosti je třeba považovat za druhořadé.

1.3

Nové nařízení by mělo přispět k bezpečnosti silničního provozu přísnějším sledováním mezinárodní autobusové a autokarové dopravy, která je provozovaná v několika členských státech.

1.4

Výbor chválí tento návrh, jelikož spadá do plánu na zlepšení tvorby právních předpisů a je v souladu se závazkem na zjednodušení a aktualizaci acquis.

1.5

EHSV doporučuje:

1.5.1

Musí být dále vyjasněno spojení „závažná porušení nebo opakovaná menší porušení právních předpisů Společenství v oblasti silniční dopravy“. V čem spočívá menší porušení? Kolik menších porušení povede ke správní sankci?

1.5.2

Je také nutné sestavit seznam porušení právních předpisů považovaných za závažná.

1.5.3

Zásada subsidiarity nesmí být použita jako prostředek diskriminace dopravců nerezidentů a tento návrh by měl v tomto směru stanovit větší ochranu.

1.5.4

Prioritou musí být zřízení databáze pro celou EU, v níž bude možné ověřit podrobnosti o licenci a související informace a která usnadní výměnu informací.

1.5.5

Dopravci, kterým byla při provozování kabotážní dopravy uložena správní sankce hostitelským členským státem, by měli mít podle čl. 23 odst. 3 právo se proti této sankci odvolat, a to aniž je dotčeno trestní stíhání.

2.   Úvod

2.1

Směrnice 96/26/ES o přístupu k povolání provozovatele silniční dopravy spolu s nařízeními (EHS) č. 684/92 a (ES) č. 12/98 o přístupu na trh autokarové a autobusové dopravy představovaly původně hlavní součást mezinárodní osobní silniční dopravy.

2.2

Uvedená směrnice zavedla minimální normy kvality, bez jejichž splnění není přístup k povolání možný, a daná dvě nařízení liberalizovala mezinárodní příležitostnou přepravu cestujících, zavedla zvláštní postup při udělování povolení pro mezinárodní linkovou osobní dopravu a povolila kabotážní dopravu v průběhu této mezinárodní dopravy.

2.3

Tato pravidla je nyní třeba uvést do souladu s novým právním rámcem vyplývajícím z nařízení o veřejné železniční a silniční osobní dopravě, které má Parlament a Rada již brzy přijmout. Pravidla by také měla být vyjasněna a v některých případech zjednodušena, jelikož zkušenosti ukazují, že některá právní ustanovení způsobují zbytečné správní zatížení.

2.4

Dopravci zapojení do mezinárodní přepravy cestujících autokary a autobusy musejí být držiteli mezinárodní licence provozovatelů osobní silniční dopravy, kterou vydá odpovědný orgán ve členském státě, kde je dopravce usazen, pokud od této povinnosti není osvobozen.

2.5

Nařízení č. 684/92 otevírá trh mezinárodní přepravy cestujících autokary a autobusy a nařízení č. 12/98 stanoví podmínky provozování dopravy v rámci členského státu pro dopravce nerezidenty.

3.   Shrnutí návrhu

3.1

Cílem návrhu je revize a konsolidace nařízení č. 684/92 a nařízení č. 12/98 o přístupu na trh autokarové a autobusové dopravy. Návrh vyjasňuje stávající právní ustanovení a doplňuje je o určitá hlediska, která mají posílit celkovou soudržnost a snížit správní zatížení.

3.2

Pro účely tohoto nařízení platí následující definice:

3.2.1

Linkovou dopravou se rozumí pravidelná přeprava cestujících v určených intervalech a na určených trasách, přičemž cestující mohou vystupovat a nastupovat na předem určených zastávkách. Tyto spoje musí mít povolení domovského členského státu, ve kterém je dopravce usazen a ve kterém je vozidlo evidováno (jsou vozidla evidována). Povolení opravňuje držitele k provozování linkové dopravy na území všech členských států, jimiž prochází uvedená trasa.

3.2.2

Zvláštní linkovou dopravou se rozumí přeprava stanovených skupin cestujících s vyloučením jiných osob. Ta zahrnuje:

a)

přepravu pracovníků mezi bydlištěm a pracovištěm,

b)

přepravu žáků a studentů mezi bydlištěm a vzdělávacími institucemi.

Pro zvláštní linkovou dopravu není třeba povolení (licence trasy), je-li upravena smlouvou mezi organizátorem a dopravcem.

3.2.3

Příležitostnou dopravou se rozumí doprava, která není definována jako linková doprava ani jako zvláštní linková doprava a která se vyznačuje zejména tím, že přepravuje skupiny cestujících vytvořené z podnětu zákazníka nebo dopravce. Pro tuto dopravu není třeba povolení (licence trasy).

3.2.4

Dopravou pro vlastní potřebu se rozumí doprava, kterou provozuje podnik pro své zaměstnance nebo nezisková organizace pro své členy v souvislosti se společenskými aktivitami, pokud

a)

dopravní činnost je pouze vedlejší činností dotyčného podniku nebo dotyčné organizace,

b)

použitá vozidla jsou ve vlastnictví dotyčného podniku nebo dotyčné organizace nebo jsou pořizována na dlouhodobou leasingovou smlouvu a jsou řízena zaměstnancem podniku nebo organizace.

Tato doprava je vyjmuta z jakéhokoliv systému povolení, ale podléhá systému osvědčení, která vydávají příslušné orgány členského státu, v němž je vozidlo evidováno.

3.2.5

Kabotáž je vnitrostátní silniční doprava provozovaná dočasně dopravcem nerezidentem.

3.2.6

Kabotážní doprava je povolena pro následující dopravu:

a)

zvláštní linkovou dopravu za předpokladu, že se zakládá na smlouvě mezi organizátorem a dopravcem,

b)

příležitostnou dopravu,

c)

linkovou dopravu prováděnou dopravcem nerezidentem v hostitelském státě v rámci mezinárodní linkové dopravy v souladu s tímto nařízením, s výjimkou městských oblastí a jejich okolí. Kabotážní dopravu nelze provádět nezávisle na této mezinárodní linkové dopravě.

Členské státy uplatňují vnitrostátní právní předpisy na dopravce nerezidenty za stejných podmínek jako na své státní příslušníky.

4.   Obecné připomínky

4.1

Článek 8 zjednodušuje postup získání povolení (licence trasy). Jediným důvodem pro zamítnutí přístupu na trh bude případ, kdy by spoj, o který se žádá, vážně ovlivňoval funkčnost srovnatelného spoje provozovaného v rámci závazku veřejné služby na příslušných přímých úsecích. To je rozumné.

4.2

Tranzitní země, ve kterých nenastupují nebo nevystupují žádní cestující, nebudou konzultovány, ale budou informovány, jakmile bude spoj povolen. Tím se zlepší účinnost systému.

4.3

Použije se zásada subsidiarity, jelikož návrh nespadá do výlučné působnosti Společenství. Zásadní je však ochrana proti diskriminaci dopravců nerezidentů.

4.4

Je třeba dále vyjasnit čl. 18 odst. 2 týkající se jízdenek.

4.5

Dopravce vydá buď jednotlivou nebo souhrnnou jízdenku. Dopravci nelze přisuzovat odpovědnost za situaci, kdy cestující nemá/nemají v případě kontroly oprávněným kontrolorem platnou jízdenku (poté, co dopravce jízdenky vydal). Po vydání jízdenek jsou za jejich předložení oprávněnému kontrolorovi zodpovědní sami cestující.

5.   Konkrétní připomínky

5.1

Z obecného hlediska plní tento návrh účely stanovené Komisí.

5.2

Je třeba dále vyjasnit otázky spojené se závažnými nebo menšími porušeními právních předpisů a se správními sankcemi, které mohou být v jejich souvislosti uvaleny. Povahu a druh porušení spadajících do různých kategorií je třeba definovat stejně v celém Společenství.

5.3

V případě závažného porušení nebo opakovaných menších porušení právních předpisů může hostitelský členský stát požádat členský stát, který vydal licenci pro mezinárodní dopravu, aby uvalil na držitele licence správní sankce (jako např. dočasné nebo trvalé odejmutí některých nebo všech ověřených opisů licence nebo dočasné nebo trvalé odejmutí licence), a to aniž je dotčeno trestní stíhání v hostitelském členském státě.

5.4

Je sice zmíněna možnost odvolat se proti uloženým sankcím nebo zamítnutému vydání povolení, tato odvolání však musí být spravedlivá a nediskriminující z pohledu všech stran.

5.5

Je nutné zřídit databázi pro celou EU, která členským státům usnadní rychlou a účinnou vzájemnou výměnu informací o provozovatelích autobusové a autokarové dopravy. Pokud ve vozidle provádí kontrolu oprávněný kontrolor, mělo by být navíc možné do databáze zadat číslo licence pro mezinárodní dopravu (licence Společenství) a okamžitě získat potřebnou informaci ověřující platnost licence.

V Bruselu dne 26. září 2007

předseda

Evropského hospodářského a sociálního výboru

Dimitris DIMITRIADIS