15.1.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 10/39

1.1

EHSV vítá sdělení Komise a souhlasí s analýzou a popisem, jež Komise předkládá ve svém dokumentu. Účinné reagování na rizika celosvětové změny klimatu a zároveň i další uspokojování vysoké poptávky po energii jsou významné mezinárodní výzvy.

1.2

Emise CO2 z uhelných elektráren v EU tvoří 24 % všech emisí CO2 (v EU). Tyto elektrárny jsou proto nejvhodnější pro instalaci zařízení pro zachycování a skladování CO2. To znamená zavádění systémů zachycování a trvalého skladování CO2.

1.3

Uhlí zůstane v evropské skladbě zdrojů energie velmi pravděpodobně i v následujících desetiletích. Zvláštní znaky uhlí – jeho disponibilita, finanční dostupnost a úloha při stabilizaci trhů s energií – zajistí, že bude i nadále nejdůležitějším zdrojem paliva pro úspornou výrobu elektřiny. Zásoby uhlí jsou na světě i v EU rozmístěny nerovnoměrně. Uhelná technologie má schopnost výrazně snižovat emise CO2  (1). V krátkodobém až střednědobém horizontu to vyžaduje zajištění tržních a regulačních rámců, které podpoří investice do nejnovějších technologií, jež zvýší účinnost výroby energie z uhlí, a sníží tak specifické emise CO2.

1.4

V současné době neexistují osvědčené nákladově efektivní komerční prostředky, které by sloužily k odstranění a sekvestraci většiny emisí CO2 z uhelných elektráren, jedná se o technologii, která teprve vzniká. Vyhlídky na vytvoření a komercializaci takových technologií s téměř nulovými emisemi uhlíku v průběhu následujících dvou desetiletí jsou však slibné.

1.5

EHSV potvrzuje svůj názor, že velikost výzvy, jejímž předmětem je omezení emisí, znamená, že všechny možné životaschopné energetické zdroje a technologie musejí rozvíjet svůj praktický a komerční potenciál. Přechod k udržitelné energii představuje významnou úlohu pro uhlí, jiná fosilní paliva a jaderné i obnovitelné technologie a úsporu energie, přičemž okamžik a míru jejich přínosu určí technická proveditelnost a finanční dostupnost.

1.6

EHSV oceňuje, že v dlouhodobé perspektivě, po roce 2020, by zachycování a skladování CO2 nabídlo potenciál dosažení téměř nulových emisí CO2 z uhelných elektráren. Jsou zapotřebí nové uhelné elektrárny pro výrobu asi 350 GW elektřiny do roku 2020 a asi 500 GW do roku 2030, odhadované náklady investic dosahují 600–800 mld. eur. Pro dosažení této možnosti je nyní nezbytný koordinovaný výzkum, vývoj a demonstrace.

1.7

S neustálým zvyšováním účinnosti elektráren a rozvojem technologií pro dosažení téměř nulových emisí bude uhlí přispívat ke splnění požadavků na preventivní ochranu klimatu. Pozitivní zkušenosti se zachycováním a skladováním CO2 však nesmějí vést k tomu, že již nyní budou na základě obecného rozšíření technologií zachycování a skladování CO2 schvalovány strategie a cíle energetické politiky jako „závazná opatření“.

1.8

Zjednodušení postupů pro udělování licencí, jakož i postupná harmonizace těchto postupů prostřednictvím spolupráce vnitrostátních regulačních úřadů je nezbytná pro co největší zkrácení dlouhých období potřebných k realizaci stavebních projektů, aniž by došlo k porušení nejpřísnějších bezpečnostních norem.

1.9

EHSV rovněž upozorňuje na skutečnost, že ačkoli je uhlí nejdůležitějším palivem pro výrobu elektřiny a významnou složkou pro výrobu oceli a jiné průmyslové procesy, bude hrát zásadní roli v plnění budoucích potřeb energie a napomůže při přechodu k vodíkovému hospodářství. Zkapalňování uhlí umožňuje nahradit surovou ropu; z uhlí lze rovněž vyrábět syntetický plyn.

1.10

Vhodný politický a ekonomický rámec je i nadále nezbytný pro těžbu autochtonního lignitu a černého uhlí. Těžba uhlí a přeměna energie mohou být významným přínosem pro místní prosperitu a zaměstnanost. Zachování podílu výroby energie z fosilních paliv (na základě uhlí) v současné výši je nesmírně důležité také z hlediska sociální situace v nových členských státech: Z celkového počtu 286 500 pracovních sil zaměstnaných v odvětví těžby uhlí v EU je 212 100 osob zaměstnáno v odvětví těžby uhlí v nových členských státech. Provozovatelé dolů by se měli zaměřit na zlepšení velmi tvrdých pracovních podmínek horníků, jejich odborných znalostí, bezpečnosti při práci a pracovního prostředí, a to v uhelném průmyslu v celé EU.

1.11

EHSV rovněž zastává názor, že co se týče časového rámce pro zachycování a skladování CO2 a požadavků na dobu nutnou k jeho realizaci, je Komise v tomto dokumentu a jeho načasování optimistická. Komise by se nyní měla zaměřit na opatření, která by do roku 2015 pomohla uvést do provozu 10–12 ukázkových elektráren a která by vytvořila rámec pro zachycování a skladování CO2, jenž by pokrýval hlavní rizika, byl spolehlivý a zároveň nebyl příliš omezující. Přechodná fáze výroby s vyšší účinností je velmi žádoucí a jakýkoli nadměrný spěch a příliš omezující regulační rámec by mohly vážně poškodit tuto koncepci důležitou z celosvětového hlediska.

1.12

EHSV rovněž vybízí k intenzivnímu výzkumu a vývoji v oblasti obnovitelných a alternativních zdrojů energie, které by měly přispět k bezpečné skladbě zdrojů energie v EU. Zároveň by měl být bez jakýchkoli nepřiměřených prodlev plně realizován jednotný evropský trh s energií.

2.1

Výbor se otázkou fosilních paliv zabýval již v několika jiných stanoviscích, naposledy v průzkumném stanovisku k tématu Zásobování EU energií: strategie pro optimální energetický mix (2), v němž se uvádí, že EU by měla vložit vážné úsilí do čistých uhelných technologií – zlepšené účinnosti elektráren a komerčních aplikací zachycování a skladování uhlíku. Používání plynu vzrůstalo a stále vzrůstá, což je způsobeno také politicky motivovanou volbou. Nyní je zřejmé, že pokračování tohoto trendu je problematické. Plyn může stěží dále nahrazovat uhlí, ani nemůže nahradit jadernou energii z důvodů emisí, neboť je stejně jako ropa cennou surovinou pro využití v průmyslu s vysokou přidanou hodnotou.

2.2

Dne 10. ledna 2007 Komise vydala tento návrh dokumentu Udržitelná výroba energie z fosilních paliv v rámci balíčku zabývajícího se energií a klimatem s názvem An Energy Policy for Europe – the need for action (Energetická politika pro Evropu – potřeba opatření).

2.3

Další části balíčku se věnují nejprve návrhu cílů v oblasti změny klimatu, konkrétně snížení skleníkových plynů o 30 % pro vyspělé země či v každém případě o 20 % pro EU samotnou. Balíček se dále zabývá vnitřním trhem zemního plynu a elektřiny, vzájemným propojením elektrické a plynárenské sítě, budoucí úlohou jaderné energie v návrhu Jaderného ukázkového programu, plánem podpory obnovitelných zdrojů – zejména biopaliv pro dopravu a budoucím Evropským strategickým plánem energetických technologií. Dne 9. března 2007 Evropská rada podpořila tyto cíle i hlavní politický obsah balíčku.

2.4

Toto sdělení představuje globální pohled na kroky nezbytné pro pokračující přínos fosilních paliv a zvláště uhlí pro zabezpečení a diverzifikaci dodávek energie pro Evropu a svět způsobem, který je slučitelný s cíli strategie udržitelného rozvoje a politiky v oblasti změny klimatu. Zohledňuje dosavadní práci a názory přednesené během roku 2006 v rámci druhého Evropského programu pro změnu klimatu, skupiny na vrcholné úrovni pro konkurenceschopnost, energii a životní prostředí a v rámci příprav na 7. rámcový program pro výzkum a technologické platformy pro elektrárny na fosilní paliva s nulovými emisemi.

3.1

Dokument Komise zkoumá úlohu fosilních paliv ve výrobě energie a uvádí, že fosilní paliva představují důležitý prvek ve skladbě zdrojů energie v Evropské unii i v mnoha dalších ekonomikách. Jsou zvláště významná pro výrobu elektřiny: přes 50 % elektřiny v EU v současnosti pochází z fosilních paliv (především uhlí a zemního plynu), v některých zemích jejich podíl dosahuje dokonce 80 % (Polsko, Řecko). Uhlí je dnes klíčovou složkou přispívající k zabezpečení dodávek energie v EU a bude tomu tak i nadále. Uhlí představuje fosilní palivo s daleko největšími a nejrozšířenějšími celosvětovými zásobami, jejichž trvání se odhaduje v případě lignitu asi na 130 a v případě černého uhlí na 200 let.

3.2

Uhlí však může nadále představovat cenný přínos pro zabezpečení dodávek energie a hospodářství EU i světa jako celku pouze pomocí technologií umožňujících drastické snížení uhlíkové stopy v důsledku jeho spalování. Jestliže dojde k rozvoji takových technologií v dostatečném měřítku, mohou také poskytnout řešení pro spalování ostatních fosilních paliv, včetně výroby elektrické energie spalováním plynu. EU proto potřebuje vyvinout technologická řešení pro udržitelné využívání uhlí nejen proto, aby uhlí zachovala ve své skladbě zdrojů energie, ale také proto, aby zajistila, že celosvětový nárůst spotřeby uhlí bude možný bez nevratného poškození globálního klimatu.

3.3

„Ekologické uhelné technologie“ vznikly a jsou dnes velmi rozšířeny v odvětví výroby elektrické energie a výrazně snižují emise SO2, NOx, částic a prachu z uhelných elektráren. Ekologické uhelné technologie rovněž přinesly trvalý nárůst energetické účinnosti přeměny uhlí na elektřinu. Tyto úspěchy jsou důležitými kroky pro další pokrok k novým technologickým řešením označovaným jako „udržitelné uhelné technologie“, které budou zahrnovat koncepce zachycování a skladování CO2 při výrobě elektřiny z uhlí.

3.4

Komise vidí dobrou šanci dosáhnout během příštích 10 až 15 let komerční životaschopnosti udržitelných uhelných technologií. To si však vyžádá velkorysé průmyslové investice do několika ukázkových elektráren, a to jak v EU, tak i jinde, a související politické iniciativy pro relativně dlouhé období, které začíná prakticky nyní a potrvá možná až do roku 2020, nebo dokonce i déle.

3.5

Pro usnadnění tohoto vývoje Komise podstatně zvýší financování výzkumu a vývoje v oblasti energetiky, přičemž demonstraci technologií udržitelných fosilních paliv zařadí mezi priority pro období 2007–2013. Evropský strategický plán energetických technologií poskytne vhodný nástroj pro celkovou koordinaci těchto snah ve výzkumu a vývoji i v demonstračních projektech a pro maximalizaci součinnosti jak na úrovni EU, tak na úrovni vnitrostátní. Komise na základě úspěšných výsledků projektů v oblasti výzkumu a vývoje určí nejvhodnější způsob podpory návrhu, výstavby a provozu až dvanácti rozsáhlých demonstračních projektů technologií udržitelných fosilních paliv v komerční výrobě elektřiny do roku 2015.

3.6

Komise na základě nedávných a plánovaných investic vyhodnotí, zda nové elektrárny na fosilní paliva vybudované nebo plánované v EU využívají nejlepší dostupné technologie co do účinnosti a zda jsou nové uhelné a plynové elektrárny, pokud nebudou vybaveny příslušnými systémy, připraveny na pozdější doplnění technologií zachycování a skladování CO2, („připravenost k používání technologie zachycování CO2“). Pokud se ukáže, že tomu tak není, zváží Komise návrh právně závazných nástrojů, který by byl učiněn co nejdříve po řádném posouzení dopadů.

3.7

Komise v roce 2007 vyhodnotí potenciální rizika zachycování a skladování CO2 a stanoví také požadavky na udělování licencí pro zachycování a skladování CO2 a požadavky na odpovídající řízení zjištěných rizik a dopadů. Jakmile bude vyvinut rámec pro řádné řízení, bude možné jej zkombinovat se změnami ve stávajícím rámci environmentálních právních předpisů na úrovni EU, aby se odstranily veškeré zbytečné překážky pro technologie zachycování a skladování CO2. Komise také posoudí, zda se mají pozměnit stávající nástroje (například směrnice o posuzování vlivů na životní prostředí nebo směrnice o integrované prevenci a omezování znečištění) nebo navrhnout samostatný regulační rámec. Posoudí, která hlediska regulačního rámce by měla být spíše řešena na úrovni EU a která případně na úrovni vnitrostátní.

3.8

Komise je názoru, že k usnadnění hladkého a rychlého přechodu k výrobě elektřiny z uhlí s využitím systémů zachycování a skladování CO2 je nutný jasný a předvídatelný dlouhodobý rámec. To je nutné k tomu, aby energetické podniky mohly provádět požadované investice a výzkum a při tom si mohly být jisty tím, že jejich konkurenti budou postupovat obdobným způsobem. Na základě informací, které jsou v současné době dostupné, se Komise domnívá, že od roku 2020 by měly být všechny nové uhelné elektrárny vybudovány již se zařízeními pro zachycování a skladování CO2. Stávající elektrárny by pak měly postupně přejít na tentýž přístup. Komise zhodnotí, jaký je optimální časový plán modernizace elektráren na fosilní paliva na období poté, co bude demonstrována komerční životaschopnost udržitelných uhelných technologií.

3.9

Odhady nákladů na zachycování CO2 při výrobě elektřiny a následné skladování při současné úrovni vývoje technologií dosahují až 70 EUR na tunu CO2, což by pro využití těchto technologií ve velkém měřítku znamenalo prozatím nedostupně vysoké náklady. Dostupné modely a studie se střednědobým až dlouhodobým výhledem proto odhadují náklady na zachycování a skladování CO2 do roku 2020 přibližně na 20–30 EUR/t CO2. To se v modelech promítá tak, že do roku 2020 nebo brzy poté se náklady na výrobu elektřiny z uhlí se zachycováním a skladováním CO2 zvýší pouze o 10 % nad současnou úroveň, nebo dokonce zůstanou na téže úrovni.

3.10

Možné negativní environmentální dopady udržitelného využívání fosilních paliv a uplatnění systémů zachycování a skladování CO2 spočívají především v možném úniku CO2 při jeho skladování. Dopady úniku mohou být jak lokální (na místní biosféru), tak globální (na klima). Zpráva mezinárodní skupiny expertů na změnu klimatu však dospěla k závěru, že na základě dosavadních zkušeností část CO2 zachycená v dobře zvolených a řízených skladovacích místech velmi pravděpodobně v průběhu 100 let překročí 99 %. Výběr a řízení těchto míst jsou tedy klíčovými faktory pro minimalizaci rizika. Vyhodnocení dopadů provedené Komisí pro umožnění právního rámce stanoví veškerá možná rizika a navrhne příslušná bezpečnostní opatření.

3.11

Technologie udržitelných fosilních paliv a zejména zachycování a skladování CO2 mají podle očekávání zajistit významné příznivé dopady. Mohou účinným způsobem eliminovat až 90 % emisí uhlíku z elektráren na fosilní paliva. To lze vyjádřit jako celkové snížení emisí CO2 v EU-27 do roku 2030 o 25–30 % ve srovnání s rokem 2000. Včasné zapojení třetích zemí do rozvoje a uplatnění udržitelných uhelných technologií a zvláště jejich složky zachycování a skladování CO2 je nezbytné pro udržitelný globální hospodářský rozvoj a pro řešení změny klimatu ve scénáři s rostoucím celosvětovým využíváním uhelných zdrojů. Úspěch udržitelných uhelných technologií a zvláště komercializace zachycování a skladování CO2 ve velkém měřítku také poskytnou lepší přístup k energii v nejchudších částech světa, jež stále nemají příležitost ji využívat.

4.1

EHSV vítá sdělení Komise a souhlasí s analýzou a popisem, jež Komise předkládá ve svém dokumentu. Účinné reagování na rizika celosvětové změny klimatu a zároveň i další uspokojování vysoké poptávky vyspělých ekonomik a rychle rostoucí poptávky rozvíjejících se ekonomik po energii jsou významné mezinárodní výzvy.

4.2

Emise CO2 z uhelných elektráren v EU tvoří 24 % všech emisí CO2 (v EU). Emise vznikající při výrobě energie v elektrárnách na fosilní paliva jsou velmi koncentrované v důsledku vysoké spotřeby paliv ve velkých spalovacích zařízeních. Tyto elektrárny jsou proto nejvhodnější pro instalaci zařízení pro zachycování a skladování CO2. To znamená realizaci systémů zachycování a trvalého skladování CO2. Tyto systémy tvoří tři relativně nezávislé fáze:

4.3

Uhlí zůstane v evropské skladbě zdrojů energie velmi pravděpodobně i v následujících desetiletích. Zvláštní znaky uhlí – jeho disponibilita, finanční dostupnost a úloha při stabilizaci trhů s energií – zajistí, že bude i nadále nejdůležitějším zdrojem paliva pro úspornou výrobu elektřiny. Zásoby uhlí jsou na světě i v EU rozmístěny nerovnoměrně. Celosvětově je povzbudivé, že největší zásoby uhlí se nacházejí v ekonomicky vyspělých a politicky stabilních zemích. Zásoby ve vyspělých zemích EU byly z velké části vyčerpány v důsledku nedávného dlouhého období těžební činnosti a několik zemí EU se rozhodlo pro postupné omezování těžby uhlí či dokonce pro její zastavení.

4.4

Pouze třetina zemí EU se může spolehnout na vlastní zásoby uhlí, zatímco zbývající dvě třetiny zemí jsou většinou závislé na dovozu černého uhlí. Těžba černého uhlí v EU dosáhla v roce 2006 161,6 mil. tun a 235,3 mil. tun bylo dovezeno. V témž roce bylo spotřebováno 373,8 mil. tun lignitu, přičemž tato spotřeba byla pokryta z místních zdrojů. Proto je zapotřebí, aby byly vytvořeny a obecně přijaty životaschopné prostředky k významnému snížení specifických emisí CO2 vznikajících při výrobě energie z uhlí.

4.5

Uhelná technologie má schopnost výrazně snižovat emise CO2  (3). V krátkodobém až střednědobém horizontu to vyžaduje zajištění tržních a regulačních rámců, které podpoří investice do nejnovějších technologií, jež zvýší účinnost výroby energie z uhlí, a sníží tak specifické emise CO2. Komise, vlády členských států a průmysl by nyní měly rovněž spolupracovat proto, aby podpořily celosvětový koordinovaný výzkum, rozvoj a demonstraci ekologických uhelných technologií, jako je zachycování a skladování uhlíku, které v dlouhodobější perspektivě povedou k dosažení téměř nulových emisí CO2 při používání uhlí.

4.6

V současné době neexistují osvědčené nákladově efektivní prostředky, které by sloužily k odstranění a sekvestraci většiny emisí CO2 z uhelných elektráren, jedná se o technologii, která teprve vzniká. Vyhlídky na vytvoření a komercializaci takových technologií s téměř nulovými emisemi uhlíku v průběhu následujících dvou desetiletí jsou však slibné. Předpokládá se, že instalace zařízení pro zachycování a skladování CO2 v elektrárnách sníží účinnost výroby energie, protože tato zařízení samotná určitou energii spotřebovávají. Celková účinnost se liší v závislosti na použité technologii, technologie OXYFUEL, která bývá upřednostňována, vyžaduje 8 až 10 % vyrobené energie, ostatní technologie jí spotřebují dokonce ještě více. To znamená, že by na 1 MWh energie dodané do sítě bylo potřeba více paliva, a že je tedy nutné, aby účinnost výroby byla vyšší. Zařízení, která by byla v budoucnu modernizována pro zachycování a skladování CO2 by při provozu vykazovala ještě vyšší spotřebu energie.

4.7

Do té doby představuje zvyšování účinnosti stávajících a nových uhelných elektráren nákladově efektivní způsob, jak omezit růst emisí CO2. Projektanti by se měli zaměřit na zavedení nejlepší dostupné komerční technologie pro značné množství nových uhelných elektráren, které je třeba v blízké budoucnosti vytvořit. Tam, kde je to praktické, je velmi žádoucí, aby tyto elektrárny byly navrženy tak, aby umožňovaly nákladově efektivní modernizaci pro zachycování a skladování CO2, až zmíněná technologie bude dostupná pro komerční aplikaci.

4.8

EHSV potvrzuje svůj názor, že velikost výzvy, jejímž předmětem je omezení emisí, znamená, že všechny možné životaschopné energetické zdroje a technologie musejí rozvíjet svůj praktický a komerční potenciál. Přechod k udržitelné energii představuje významnou úlohu pro uhlí, jiná fosilní paliva a jaderné i obnovitelné technologie a úsporu energie, přičemž okamžik a míru jejich přínosu určí technická proveditelnost a finanční dostupnost.

4.9

Ať už jsou racionální očekávání spojená se zachycováním a skladováním CO2 jakkoli pozitivní, nesmějí vést k tomu, že již nyní budou jakoby na základě obecného rozšíření technologií zachycování a skladování CO2 schvalovány strategie a cíle energetické politiky jako „závazná opatření“.

5.1

Uhlí hraje velmi důležitou úlohu ve výrobě elektřiny v Evropě, 70 % elektřiny z uhlí se však vyrábí ve více než 20 let starých elektrárnách. Mírný nárůst spotřeby energie a skutečnost, že většina stávajících elektráren dosahuje konce své technické/ekonomické životnosti, povede k potřebě nových elektráren pro výrobu asi 350 GW elektřiny do roku 2020 a asi 500 GW do roku 2030. Kalkulace nákladů na uhelné elektrárny se zařízením pro zachycování a skladování CO2 v EU se opírá o optimistickou strukturu nákladů na novou elektrárnu dosahující výroby 300 MW a činí 500 mil. eur (přibližně 1,7 mil. eur na 1 MW). Modernizace již moderní elektrárny (postavené od nynějška do roku 2020) vyžaduje investici ve výši 0,5–0,7 mil. eur na MW a náklady na modernizaci stávajících elektráren dosahují ještě vyšší částky, 1 mil. eur na 1 MW. Kdyby byly do roku 2030 na nejvyspělejší úroveň technologie se zachycováním a skladováním CO2 upraveny elektrárny s kapacitou výroby 500 GW, dosáhly by odhadované náklady investic 600–800 mld. eur.

5.2

EHSV oceňuje, že v dlouhodobé perspektivě, po roce 2020, by zachycování a skladování CO2 nabídlo potenciál dosažení téměř nulových emisí CO2 z uhelných elektráren. Pro dosažení této možnosti je nyní nezbytný koordinovaný výzkum, vývoj a demonstrace.

5.2.1

V následujícím desetiletí může být nákladově efektivní snížení emisí CO2 důsledkem zvýšené účinnosti spalování uhlí dosažené prostřednictvím rozsáhlejšího používání nejmodernějších technologií pro uhelné elektrárny.

5.2.2

Tyto strategie se vzájemně doplňují na základě technických řešení, která se musí ověřit: uplatnění moderních, účinných technologií pro výrobu elektřiny v uhelných elektrárnách v krátkodobém až střednědobém horizontu může umožnit zachycování uhlíku, které bude méně nákladné v dlouhodobější perspektivě, pokud jsou tyto elektrárny navrženy tak, aby umožnily nákladově efektivní modernizaci pro zachycování uhlíku, až bude příslušná technologie dostupná pro komerční aplikaci.

5.2.3

7. rámcový program pro výzkum předvídá, že radikální přeměna energetického systému na spolehlivý, konkurenceschopný a udržitelný energetický systém s nižšími nebo nulovými emisemi CO2 vyžaduje nové technologie a nové materiály, které pro soukromé společnosti představují příliš vysoká rizika a příliš nejisté zisky na to, aby poskytly veškeré investice, které jsou pro výzkum, vývoj, demonstrace a uplatnění zapotřebí. Zachycování a skladování CO2 a ekologické uhelné technologie jsou součástí rozpočtu 7. rámcového programu pro výzkum vyčleněného na oblast energetiky, který pro období let 2007 až 2013 činí 2 350 mil. eur.

5.2.4

Je třeba řádně definovat pojem „připravenost k používání technologie zachycování CO2“. Má-li být provádění úspěšné, musejí tvůrci právních předpisů a průmyslové subjekty pracovat společně – komerční trhy nebudou fungovat bez příslušných stabilních politických rámců.

5.2.5

EHSV vidí naléhavou potřebu zvýšení počtu elektráren a jejich modernizace. Vzhledem k plánovanému nárůstu dovážené energie, která do roku 2030 vzroste na 69 %, je pro zabezpečení dodávek energie nepostradatelná značně diverzifikovaná skladba zdrojů energie. Stabilizace použití uhlí při výrobě energie může být významným přínosem pro zabezpečení dodávek energie v EU.

5.2.6

S neustálým zvyšováním účinnosti elektráren a rozvojem technologií pro dosažení téměř nulových emisí bude uhlí přispívat ke splnění požadavků na preventivní ochranu klimatu. Při stanovování pravidel pro obchodování s emisemi by se v každém členském státě EU měla věnovat hlavní pozornost zvýšení účinnosti za účelem dosažení snížení skleníkových plynů.

5.2.7

Zjednodušení postupů pro udělování licencí, jakož i postupná harmonizace těchto postupů prostřednictvím spolupráce vnitrostátních regulačních úřadů je nezbytná pro co největší zkrácení dlouhých období potřebných k realizaci stavebních projektů, aniž by došlo k porušení nejpřísnějších bezpečnostních norem.

5.3

EHSV rovněž upozorňuje na skutečnost, že ačkoli je uhlí nejdůležitějším palivem pro výrobu elektřiny a významnou složkou pro výrobu oceli a jiné průmyslové procesy, bude hrát zásadní roli v plnění budoucích potřeb energie a napomůže při přechodu k vodíkovému hospodářství. Zkapalňování uhlí umožňuje nahradit surovou ropu, z uhlí lze rovněž vyrábět syntetický plyn. Tyto technologie a aplikace by nakonec hrály významnou úlohu také v udržitelné skladbě zdrojů energie. Návrh Komise tyto důležité složky současného a budoucího využití uhlí neobsahuje.

5.4

Probíhající intenzivní diskuse o potenciálu využití uhlí v následujících desetiletích vedla k tomu, že otázky týkající se těžby uhlí musely ustoupit do pozadí. Vhodný politický a ekonomický rámec je však i nadále nezbytný pro těžbu autochtonního lignitu a černého uhlí. Těžba a přeměna energie mohou být významným přínosem pro místní prosperitu a zaměstnanost. Při spalování autochtonního uhlí zůstává přidaná hodnota těžby, přeměny a distribuce v EU. V případě použití ropy či plynu připadá asi 75 % ceny na pokrytí nákladů na dovoz.

5.5

Zachování podílu výroby energie z fosilních paliv (na základě uhlí) v současné výši je nesmírně důležité také z hlediska sociální situace v nových členských státech: Z celkového počtu 286 500 pracovních sil zaměstnaných v odvětví těžby uhlí EU je 212 100 osob zaměstnáno v odvětví těžby uhlí v nových členských státech. K velmi tvrdým pracovním podmínkám horníků v celé EU je třeba přistupovat odpovědně.

5.6

Zmenšování oblastí pro těžbu uhlí v souvislosti s regionálním plánováním, jakož i přílišná zátěž vyplývající z nařízení na ochranu životního prostředí v minulosti často vedly ke zbytečným prodlevám a dalším finančním nákladům pro doly. Umístění zásob a mobilita důlního provozu při těžbě surových materiálů vytváří ve srovnání s jinými průmyslovými odvětvími specifické výzvy. Tuto zvláštní situaci je třeba brát v úvahu zejména při vytváření právního rámce pro environmentální otázky, například právních předpisů týkajících se odpadů, ochrany půdy a vody.

5.7

EHSV rovněž zastává názor, že co se týče časového rámce pro zachycování a skladování CO2 a požadavků na dobu nutnou k jeho realizaci, je Komise v tomto dokumentu a jeho načasování optimistická. Ačkoli principy jsou známy, technologické řešení by vyžadovalo poněkud delší dobu a nelze očekávat žádný prudký pokrok, který by vyvážil ustavičnou intenzivní práci na provádění této koncepce. Komise by se nyní měla zaměřit na opatření, která by do roku 2015 pomohla uvést do provozu 10–12 ukázkových elektráren a která by vytvořila rámec pro zachycování a skladování CO2, jenž by pokrýval hlavní rizika, byl spolehlivý a zároveň nebyl příliš omezující. Přechodná fáze výroby s vyšší účinností je velmi žádoucí a jakýkoli nadměrný spěch a příliš omezující regulační rámec by mohly vážně poškodit tuto důležitou koncepci.

5.8

EHSV rovněž vybízí k intenzivnímu výzkumu a vývoji v oblasti obnovitelných a alternativních zdrojů energie, které by měly přispět k bezpečné skladbě zdrojů energie v EU. Zároveň by měl být bez jakýchkoli nepřiměřených prodlev plně realizován jednotný evropský trh s energií.