15.1.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 10/8

1.1

Evropské strojírenství je významným a strategickým průmyslovým odvětvím evropského hospodářství. V roce 2006 činil obrat tohoto odvětví několik stovek miliard eur a byl dosažen více než 130 000 podniky, které vyvážejí třetinu své produkce. Strojírenství a elektrotechnický průmysl zaměstnává v Unii přes 4 miliony vysoce kvalifikovaných pracovníků a vykazuje se významnou přidanou hodnotu.

1.2

Strojírenství a elektrotechnický průmysl, více než jiná odvětví, umožňuje uskutečňovat cíle lisabonské agendy díky rozvoji celoživotního vzdělávání, výměně zkušeností a osvědčených postupů, udržování své konkurenceschopnosti na co nejvyšší úrovni a schopnosti proniknout na světové trhy.

1.3

Výbor podporuje iniciativy Komise zaměřené na posílení konkurenceschopnosti tohoto odvětví a zlepšení výchozího právního rámce prostřednictvím lepší a účinnější právní úpravy zohledňující situaci v odvětví, ve kterém působí desítky tisíc malých a středních podniků. Mít lepší právní předpisy, alespoň co se týče tohoto odvětví, neznamená nemít žádné předpisy, ale poskytnout stabilní a jasný rámec pro snadné uplatňování předpisů s co nejnižšími administrativními náklady.

1.4

Výbor vyjadřuje své uspokojení nad tím, že od Komise obdržel tento delikátní úkol vymezit s co nejširším souhlasem okruhy, ve kterých má dojít k zjednodušení stávajících právních předpisů Společenství, tak jako u činností, které přiměly zákonodárné orgány zlepšit a zjednodušit právní úpravy.

1.5

Výbor bere na vědomí, že v tomto odvětví probíhají nejrůznější zákonodárné iniciativy, a je tedy třeba sladit různé existující zájmy: ekonomické, sociální, environmentální. Uskutečnění vnitřního trhu nesmí ohrozit jiné zájmy, které si zasluhují vysokou pozornost, jako je zdraví a bezpečnost pracovníků, ochrana spotřebitele, ochrana životního prostředí, a to vše v rámci cílů lisabonské agendy. Dle názoru Výboru je zapotřebí integrovaná strategie, koordinovaná mezi různými iniciativami.

1.6

Výbor vítá návrhy Komise obsažené ve sdělení ze dne 17. února 2007, které mají změnit nový přístup a posílit význam činnosti členských států při dohledu nad trhem, a které pro tento účel ne vždy stanoví dostatečné prostředky. Výbor doufá, že budou personálně posíleny útvary Komise zabývající se koordinací, monitorováním a v některých případech i kontrolou řízení způsobů akreditace, činnosti oznámených subjektů a kvality jejich certifikací. Je třeba podpořit vytvoření „komunikační platformy“ mezi hospodářskými subjekty a členskými státy, které musejí jednat rovnoměrně a soudržně s cíli směrnic a politik Společenství, a provádět tak postupnou konvergenci systémů a modelů sledování trhů.

1.7

Výbor požaduje, aby v rámci normalizace bylo všem zainteresovaným stranám umožněno podílet se ex ante na stanovování pravidel, a to posílením jak účasti v technických výborech, zejména na místní úrovni, tak posouzení dopadu, aniž by se v přemrštěné míře využívalo elektronické konzultace, což je užitečný nástroj, který však zejména v této oblasti nemůže být jediným nástrojem konzultací zainteresovaných stran.

1.8

V souvislosti s „harmonizovanou“ normalizací se Výbor domnívá, že zejména malým a středním podnikům by měla být zpřístupněna zdarma nebo nanejvýš za symbolickou cenu, a upozorňuje na rozdíly v zacházení s podniky, které se nenacházejí ve státech, v jejichž jazycích se předpisy vydávají (angličtina, francouzština a někdy i němčina), a s ostatními podniky, které nemusejí nést často značné náklady na překlad.

1.9

Výbor zdůrazňuje, že je třeba odstranit veškeré neoprávněné administrativní náklady, čímž se výrazně sníží zátěž pro výrobní systém.

1.10

Výbor doufá, že Komise vážně uváží potřebu zvýšit stabilitu normalizace a vyhoví doporučením hospodářských subjektů a hlavních zainteresovaných stran. V souvislosti s výchozím právním rámcem a právním základem Výbor doporučuje Komisi, aby před vydáním právního předpisu zhodnotila, zda by cílů nebylo možno dosáhnout jinak, například samoregulací nebo společnou regulací, aby byla zaručena co nejvyšší úroveň transparentnosti a účasti všech zainteresovaných stran a aby měla neustále na zřeteli hlavní předmět právního předpisu a jeho obsah jakožto nezbytný referenční bod pro uplatňování jednotlivých článků smlouvy jakožto právního základu.

1.11

Výbor požaduje, aby byly odstraněny technické překážky uskutečnění vnitřního trhu. Neoprávněná vnitrostátní a místní nařízení jsou skutečnou a nepřekonatelnou překážkou volného pohybu zboží.

1.12

Výbor doporučuje, aby budoucím právním předpisům vždy předcházelo pečlivé posouzení dopadu ex ante, se zohledněním stupně proporcionality, ale po jejich vydání také následovalo velmi přísné monitorování, aby bylo možné napravit jinak neodstranitelné škody pro budoucnost podniků v tomto odvětví.

1.13

V souladu s legitimními zásadami bezpečnosti pracovníků, občanů a životního prostředí bude při určování všech těchto společných iniciativ zaměřených na podporování růstu zaměstnanosti a konkurenceschopnosti v tomto odvětví hrát zásadní roli evropský odvětvový sociální dialog. Sociální odpovědnost podniků může usnadnit tuto stálou výměnu názorů mezi podniky a zainteresovanými stranami, aby se zamezilo nesprávným zvyklostem, zvýšilo se povědomí a celoživotní vzdělávání a udržovaly se dobré vztahy s příslušným územím a s konečnými spotřebiteli.

2.1

Evropská komise z podnětu svých místopředsedů, paní Margot Wallströmové a pana Güntera Verheugena, požádala Evropský hospodářský a sociální výbor o vypracování průzkumného stanoviska, aby byla vypracována analýza celkové soudržnosti rámce právních předpisů pro průmyslové odvětví, zejména pro strojírenství, a byl vymezen prostor pro možné zjednodušení. Analýza by kromě specifických odvětvových právních předpisů měla postihovat celý předpisový rámec týkající se strojírenství.

2.2

Vzhledem k zapojení zainteresovaných stran do tohoto procesu zjednodušování, především pokud se jedná o určení pravidel, která jsou při řízení obzvláště problematická, Komise uznává, že Výbor má značné a bohaté zkušenosti a skutečně pluralitní složení, aby mohl být ideálním místem pro úvahu a sloučení hledisek hospodářských subjektů, pracovníků a občanské společnosti v Evropě.

2.3

Vzhledem ke zkušenostem, které Výbor nasbíral díky svým četným stanoviskům o zlepšení právních předpisů a jejich zjednodušení (1), a k článku 8 Dohody o spolupráci mezi Evropskou komisí a EHSV svěřuje Komise Výboru tento důležitý úkol. Bude-li práce Výboru plodná a konstruktivní, navrhuje Komise rozšířit tuto žádost i na četné další oblasti, které jsou důležité pro agendu Komise i Výboru v oblasti zlepšení právních předpisů.

2.4

Komise následně lépe ozřejmila svůj postoj, když vysvětlila, že zlepšit právní předpisy neznamená je omezit a že je spíše naopak třeba zachovat přinejmenším stejnou úroveň ochrany pro pracovníky, spotřebitele a životní prostředí, s cílem zajistit právní rámec, který by umožnil zlepšení konkurenceschopnosti.

3.1

Výbor předem prohlašuje, že má mimořádný zájem na úkolu sjednocení různých existujících zájmů a předložení návrhu na zlepšení a zjednodušení stávajícího právního a zákonného rámce. Nejlepším přínosem Výboru je jeho schopnost ovlivnit rozhodovací proces hledáním co nejširšího konsensu mezi zástupci občanské společnosti, jejichž zájmy se liší. Zjevná věrnost zásadám a hodnotám Společenství, vyrovnanost, kvalita a inovace jeho stanovisek z něj činí významného a silného partnera evropských institucí. Podnět či dokonce výzva, kterou tato žádost Komise představuje pro všechny členy Výboru v jejich snaze o plné využití této příležitosti, by mohla posílit úlohu místa k setkávání, diskusi a dialogu, kterou organizované občanské společnosti přisuzují smlouvy.

3.2

Výbor má příležitost předem určit oblasti, ve kterých je třeba vyvíjet činnost v zájmu zlepšení výchozího rámce předpisů, a ta otevírá novou cestu pro spolupráci mezi evropskými institucemi. Je očividné, že všechny zainteresované strany – každá za sebe – již Komisi oznámily své potřeby a přání. Výrobci, zpracovatelé, pracovníci, spotřebitelé, normalizační orgány a veřejné orgány již dali najevo, jakým způsobem chtějí stávající právní předpisy „zlepšit“. Dosud uplatňovaný postup konzultací však neposkytl přesnou syntézu různých potřeb a zanechal vždy u jedné či druhé strany dojem, že nebyly dostatečně vyslyšeny.

3.3

Výbor může tuto syntézu vytvořit jednak díky svým vlastním bohatým a hodnotným zkušenostem, a jednak díky síti významných kontaktů, kterých jeho členové mohou využít k získání důležitých kvalifikovaných příspěvků. K tomuto tématu se již Výbor částečně vyjádřil ve svém stanovisku z vlastní iniciativy Průmyslová změna v odvětví strojírenství (2).

3.4

Výbor konstatuje, že probíhají nebo byly oznámeny různé iniciativy v oblasti právních předpisů Společenství pro průmyslovou výrobu a zejména pro strojírenství. Tyto iniciativy se zabývají komplexními problémy nejrůznější povahy. Bylo by vhodné tyto problémy prozkoumat, aby se zohlednily různé zájmy chráněné právními předpisy EU: volný pohyb zboží, zdraví a bezpečnost pracovníků, ochrana spotřebitele, ochrana životního prostředí, hospodářské i sociální cíle Lisabonské strategie. Tyto právní předpisy pocházejí z různých právních nástrojů a obdobná studie nebyla dosud nikdy provedena. Výbor se domnívá, že přišel okamžik, kdy by se celá tato problematika měla začít řešit vyváženým a strukturovaným způsobem.

3.5

V oblasti výroby průmyslových materiálů a jejich uvádění na trh byly právní předpisy Společenství vypracovávány postupně. Obecně to umožnilo harmonizaci práva, která podstatně zjednodušila právní prostředí, v němž se podniky pohybují, i když je třeba zdůraznit, že tento proces ještě není završen.

3.6

Právní předpisy Společenství, které byly přijímány od druhé poloviny 80. let, se dělí do dvou hlavních skupin: jedny se týkají trhu, druhé pracovišť. Účinné uplatňování těchto právních předpisů předpokládá zapojení velkého počtu různých subjektů: normalizačních orgánů a oznámených subjektů, projektantů a výrobců, dovozců a distributorů, překladačů a instalatérů, veřejných kontrolních a pořádkových orgánů (včetně celnic a justice), podnikatelů, pracovníků a zástupců pracovníků, atd. Organizace spotřebitelů vyjádřily svůj zvláštní zájem o konkrétní a skutečné zapojení, které je doposud považováno za nedostatečné. Spolupráce mezi všemi těmito subjekty je stejně důležitá jako spolupráce mezi veřejnými orgány na vnitrostátní a evropské úrovni.

3.7

Uplatňování těchto pravidel zřejmě nečiní žádné velké obtíže, avšak nehledě na toto celkově kladné hodnocení nesmí být opomíjeny určité konkrétní problémy.

4.1

Každoročně dochází v EU v důsledku pracovních úrazů k 6 000 až 8 000 případům úmrtí (40 % smrtelně zraněných je mladších 35 let) a ke stovkám tisíců případů invalidity. Část těchto úrazů je způsobena pracovními nástroji. V některých případech jsou na vině neúčinné osobní ochranné prostředky či nedostatečné vzdělání. Přibližně čtvrtina pracovníků v EU prohlašuje, že pro svoji bezpečnost a ochranu zdraví musí používat osobní ochranné prostředky. Hlavní fyzikální činitele, které jsou rizikovým faktorem práce, jsou obecně spojené s pracovními nástroji: hluk, vibrace, ionizující a neionizující záření. Ergonomické faktory hrají v oblasti zdraví a bezpečnosti při práci zásadní roli. Pracovní nástroje mohou mít v určitých případech velký význam při expozici chemickým látkám a účinnost osobních ochranných prostředků může být v některých případech klíčová.

4.2

Zvláštní pozornost musí být věnována výrobkům určeným pro širokou spotřebu blíže nedefinovaných skupin spotřebitelů, které jistě nebyly informovány o případných rizicích strojů, jež zakoupily nebo pronajaly. Ve statistikách nejsou uváděny mnohé nehody spotřebitelů, ke kterým bohužel velmi často dochází z důvodu nesprávného zacházení se stroji.

5.1

Konstatuje se, že spolupráce mezi hospodářskými subjekty činnými na jednotném trhu se potýká se skutečnými problémy i se značnou zdráhavostí, co se týče plně transparentního jednání: u soukromých subjektů je to způsobeno snahou chránit se před konkurencí nebo možnými sankcemi, u veřejných subjektů občas velmi strnulou byrokratickou nečinností. Je například zcela jasné, že je třeba posílit spolupráci mezi výrobními a zpracovatelskými podniky nebo zvýšit transparentnost způsobu, jakým normalizační orgány, orgány zajišťující dozor, oznámené subjekty a poradci, kteří zajišťují technickou podporu podnikatelům, vykládají základní požadavky směrnic „nového přístupu“.

5.2

Na tento problém se Komise soustředila ve své nedávné iniciativě přezkumu „nového přístupu“, kterou vyhlásila dne 14. února 2007 jakožto nový balíček pro pohyb výrobků na vnitřním trhu. Tento balíček sestává z návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví požadavky na akreditaci a dozor nad trhem týkající se uvádění výrobků na trh [KOM(2007) 37 v konečném znění (3)] a z návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o společném rámci pro uvádění výrobků na trh [KOM(2007) 53 v konečném znění (4)]. Cílem balíčku je posílit systémy dohledu nad trhem, aby bylo možné vyloučit nebezpečné výrobky, odstranit je z vnitřního trhu Společenství a podnikat kroky proti podvodným podnikům. Kontrolní, certifikační a inspekční orgány zapojené do testování výrobků budou při akreditaci podrobeny přísnějším kontrolám, aby byly zajištěny jednotné právní předpisy jak pro podniky, tak pro kontrolní orgány. (V současné době je v EU činných přibližně 1 800 oznámených subjektů, tedy laboratoří a inspekčních a certifikačních středisek, což jsou soukromá zařízení, jejichž činnost akredituje veřejná správa.) Je třeba podotknout, že mezi těmito „nezávislými“ orgány se nacházejí subjekty, které spadají přímo pod sdružení výrobních podniků, u nichž by se střet zájmů mohl stát skutečně problémem! V jednom členském státě je například pouze v odvětví výtahů akreditováno více než 80 oznámených subjektů.

5.2.1

22 let po vydání usnesení Rady ze dne 7. května 1985, které začleňuje zásady nového přístupu navrhuje Komise aktualizaci a posílení dohledu nad trhy, čímž by se označení CE stalo věrohodnějším. Výbor se domnívá, že metoda nového přístupu, který se týká 25 směrnic, z nichž 21 obsahuje specifická ustanovení o udělování označení a 4 ne, přinesla dobré výsledky a podpořila rozvoj vnitřního trhu, ale zároveň se domnívá, že navržená revize je vhodná. Budou muset být rozšířeny pravomoci a povinnosti členských států, ale i Komise, jež musí posílit své útvary, aby mohla trvale monitorovat činnosti dohledu nad trhy, způsoby akreditace oznámených subjektů a v některých případech i činnost těchto subjektů. Velká většina odvětvových organizací se v rámci výzkumu Komise vyslovila pro toto posílení vnitrostátních, a tedy i evropských, orgánů.

5.3

Výbor vítá tuto iniciativu, jež omezuje prostor a rozdíly při hodnocení, které brání rozvoji vnitřního trhu a způsobují další konkurenční nevýhody pro ty hospodářské subjekty, které dodržují předpisy. Narušování hospodářské soutěže způsobené „roztržitým“ dohledem je nesmírně závažným problémem, který ukazuje jednu z hranic při uplatňování nového přístupu. Mimoto má jednoduchý a jasný právní rámec zásadní význam především pro malé a střední podniky a je velmi důležité posílit spolupráci mezi orgány dohledu nad trhy jak v EU/EHP, tak i na mezinárodní úrovni. Je třeba podpořit vytvoření „komunikační platformy“ mezi hospodářskými subjekty a členskými státy, které musejí jednat rovnoměrně a soudržně s cíli směrnic a politik Společenství, a provádět tak postupnou konvergenci systémů a modelů sledování trhů. Zásadní význam má zapojení celních úřadů do těchto činností.

5.4

Na evropské úrovni by byla vhodná větší spolupráce mezi všemi zainteresovanými generálními ředitelstvími (např. ENTR, ENV, EMPL, SANCO), která by mohla spolupracovat na vypracování „příruček“ k uplatňování platných směrnic, které přirozeně nemohou nahradit právní předpisy, ale mohou být významným přínosem a mohou uspořit vysoké finanční částky vynaložené na zbytečné poradenství.

5.5

V případě sezónních výrobků, jako je zahradní technika, je zapotřebí stanovit zjednodušené a zrychlené postupy, aby nebyly promrhány tržní příležitosti. Za tímto účelem Výbor navrhuje zřídit „středisko pro mediaci“, na které bude možné se obracet za účelem zachování zvláštností a ospravedlnění požadavků, za současného zaručení přísného uplatňování všech právních předpisů, zejména předpisů o bezpečnosti.

6.1

Další priorita vyhlášená Komisí se týká snížení zbytečných administrativních povinností, které mají značný dopad na konkurenceschopnost. Výbor se zájmem sleduje úsilí Komise v této oblasti spočívající v akčním programu předloženém dne 24. ledna 2007, jehož cílem je snížit do roku 2012 administrativní povinnosti o čtvrtinu.

6.2

Komise by mohla pomoci s konkrétním řešením některých problémů při uplatňování směrnic, například tím, že bude shromažďovat veškerá sdělení, která mají být v současnosti zasílána jednotlivým členským státům, což je nesmírně obtížné už jen z důvodu zjištění správné adresy. To je případ směrnice 2000/14/ES o emisích hluku, podle níž se prohlášení o shodě zasílá členskému státu a Komisi, nebo směrnice 97/68/ES o emisích ze spalovacích motorů určených pro nesilniční pojízdné stroje, podle níž musí podniky z důvodu „flexibility“ informovat úřady jednotlivých členských států, které jsou pro tyto účely příslušné, o obdržení schválení a podávat pololetní zprávy.

6.3

Podniky se při praktickém uplatňování směrnic o ochraně zaměstnanců před fyzikálními činiteli setkávají s mnoha problémy. Zejména směrnice 2002/44/ES o vibracích nebo směrnice 2006/25/ES o rizicích spojeným s fyzikálními činiteli (optickým zářením z umělých zdrojů) představují problém především pro malé a střední podniky. Tyto problémy by mohlo přinést i uplatňování příští směrnice o optických zářeních z umělých zdrojů. Jsou zapotřebí příručky a prováděcí předpisy, jinak tyto směrnice nesplní svůj účel. V případě, že konkrétní uplatnění těchto směrnic není ve skutečnosti možné, bude přirozeně třeba rychle dokončit nezbytné změny, aby podniky mohly dodržet své právní závazky.

6.4

V oblasti průmyslové výroby a především ve strojírenství by se měly vzít v úvahu různé potřeby co se týče administrativních povinností. Zjistitelnost zásahů různých subjektů je zásadní nejen pro bezpečnost uživatelů, ale i pro právní jistotu ve smluvních vztazích na trhu. Je tedy třeba nalézt vyvážené řešení, které by umožnilo zachovat transparentnost a zjistitelnost a zbytečně nezvyšovalo administrativní náklady.

7.1

Technická normalizace hraje důležitou úlohu při fungování pravidel Společenství a propůjčuje konkrétní obsah základním bezpečnostním požadavkům stanoveným v právních předpisech. Dodržování norem předpokládá soulad se směrnicemi. Certifikaci, pokud je ze strany akreditovaných oznámených subjektů nezbytná, nelze provádět mimo normativní rámec tvořený právními předpisy.

7.2

Evropské normalizační orgány jako celek vykonávaly na základě mandátu Komise velmi přínosnou práci. Vypracování norem, na kterém se dnes podílí omezený počet subjektů, by se v každém případě mělo provádět za větší účasti zainteresovaných stran, což by usnadnilo následný dialog. Většina zpracovatelských podniků nemá ani adekvátní prostředky, ani zdroje, aby mohla tuto činnost vykonávat pravidelně. Účast pracovníků a spotřebitelů je ještě nižší. Za takové situace je obtížné zohlednit význam získaných zkušeností. Některé normy nejsou schopny uspokojit všechny obavy zjištěné v této oblasti. Výbor doufá, že se v tomto odvětví bude posilovat účast zainteresovaných stran v technických výborech, zejména na místní úrovni, kde má rozhodovací pravomoc skutečně několik málo osob. Výbor s obavami podotýká, že rostoucí náklady normalizace se mohou stát brzdou konkurenceschopnosti, ale i bezpečnosti, například tam, kde se stroje používají jinak, než jak je stanoveno v předpisech. Některé MSP ve východní Evropě jsou ochotny „riskovat“ nebo se uchylovat ke „kličkám“.

7.3

Výbor vítá iniciativy vyhlášené dne 15. března 2007 v akčním plánu pro evropskou normalizaci, v němž jsou všechny členské státy vyzývány k tomu, aby podávaly zprávy o stavu jeho uskutečňování a o opatřeních přijatých na podporu zapojení všech zainteresovaných stran do normalizace na evropské i mezinárodní úrovni. Komise by předložené připomínky měla shromažďovat a začleňovat je do evropské normalizace. Zapojení MSP do procesu normalizace má zásadní význam jak na evropské úrovni, tak i na úrovni národní, a jejich přínos k budoucím procesům musí být účinnější a konkrétnější.

7.4

V určitých případech není pro podniky snadné dodržet závazky vyplývající z právních předpisů o ochraně zdraví a bezpečnosti. Od okamžiku, kdy se určitý stroj začne používat, je totiž pro posouzení rizik nezbytná určitá komplementárnost mezi výrobcem a podnikem, ve kterém se stroj používá. Pokud v předpisech není stanoveno poskytování odpovídajících informací o přetrvávajícím riziku, které musí mít podnik na zřeteli, mohou nastat problémy. Nemají-li podnikatelé správné informace o přetrvávajícím riziku spojeném se strojem, který pořídili, budou jen stěží moci splnit povinnost posouzení rizik, kterou stanoví rámcová směrnice 89/391/EHS a jejích 19 zvláštních doplňujících směrnic o aktivní a pasivní ochraně zaměstnanců.

7.5

Z důvodu vysokých pořizovacích nákladů může být šíření norem pro malé a střední podniky problematické. Když normalizace vyústí v proces certifikace, jsou administrativní náklady obecně daleko vyšší, než náklady vyplývající přímo z právních předpisů.

7.6

Analýza rizik vypracovaná odborníky CEN má mimořádný význam pro podniky, které ji musí rozšířit o zvláštní analýzu pracovního prostředí, ve kterém se stroj používá. Náklady těchto harmonizovaných norem jsou vysoké, zejména pro MSP. Výbor doporučuje přezkoumat návrh, aby „harmonizované“ normy plynoucí z mandátu, který má CEN od Evropské unie, byly poskytovány zdarma nebo za symbolickou cenu, a tyto podniky tak mohly plnit své zákonné povinnosti. K bezplatnému šíření po internetu již ostatně úspěšně přikročilo telekomunikační odvětví a umístilo přímo na webové stránky některé normy ETSI (Evropský institut pro normalizaci v telekomunikacích).

8.1

Výbor zdůrazňuje, že není vždy nutné měnit směrnice, které se osvědčily. Práce a výsledky, které vedou k celkovému zlepšení základní směrnice 98/37/ES, proslulé směrnice o strojních zařízeních, byly zvláště spletité, ale nakonec byla dosaženo optimální rovnováhy mezi různými zájmy. V některém jiném případě by možná bylo bývalo lepší nedělat tolik takzvaných „zlepšení“, například neměnit směrnici 73/23/EHS o elektrických zařízení určených pro používání v určitých mezích napětí nebo – jak poznamenalo sdružení výrobců strojních zařízení ve své poznámce ze dne 5. listopadu 2004 – neslučovat směrnici 87/404/EHS a směrnici 97/23/ES o sbližování právních předpisů členských států týkajících se tlakových zařízeních.

8.2

Trh jasně ukázal potřebu stabilního a jasného právního rámce, aby bylo možné v klidu plánovat investice a přizpůsobit se jasným předpisům, které se nemění příliš často. Na druhé straně existuje konkrétní nebezpečí, že „zjednodušení“ by mohlo způsobit vyšší administrativní náklady a náklady na složitější postup posuzování shody.

8.3

V souvislosti s možností uplatnit článek 95 smlouvy Výbor chápe požadavky výrobních podniků, avšak zdůrazňuje, že výchozí právní rámec, o který je třeba se při vydávání směrnic opřít, musí být v souladu se základními zásadami smluv, zejména se zásadou právního základu různých předpisů. Je zřejmé, že cíl a obsah právního aktu je prioritní a představuje objektivní referencí, kterou se uplatňování různých předpisů musí řídit. K tomu se v různých rozsudcích vyjádřil i Evropský soudní dvůr, například když v jednom nedávném rozsudku vyloučil možnost existence smíšeného právního základu v případě, když jsou právní odkazy ve vzájemném rozporu nebo by jejich kombinace omezovala práva parlamentu. U průmyslových vzorů výrobků, u kterých převažuje jiný účel, není vždy proveditelná snaha podniků odvolávat se na čl. 95 odst. 3 smlouvy, který jak známo omezuje pravomoci členských států a posiluje právní předpisy Společenství, jak je stanoveno například v článku 137 nebo 175 (5). Podniky totiž poukazují na dodatečné náklady (které jsou převedeny na konečného uživatele), kterým musí čelit, aby mohly provést změny v designu a při výrobě strojů, na základě podmínek všech jednotlivých členských států. Je třeba navrhnout komplementární legislativní modely, které by se nepřekrývaly, ale zásadním způsobem omezovaly možnost členských států přijmout jasná a různá opatření řídící se zásadou přiměřenosti a proporcionality.

8.4

Nedávná směrnice REACH ukazuje významný obrat v ochraně spotřebitelů a pracovníků. Výbor souhlasil s přijatými technickými řešeními i s pružností spojenou s možností zjednodušení a s určitým znepokojením konstatoval, že malé a střední podniky by se mohly dostat do určitých obtíží, zejména pokud by kontroly při dovozu nebyly tak přísné, jak to vyžaduje uplatňování této zásadní směrnice. Výbor v této souvislosti vyzývá Komisi, aby pozorně monitorovala způsoby dohledu členských států nad trhem, které právě v odvětví, o které v tomto stanovisku jde, dávaly v minulosti najevo určité obtíže spojené s účinným plněním svého úkolu, a to i z důvodu závažného nedostatku prostředků, které měly k dispozici příslušné dozorčí orgány. V tomto ohledu by na základě zásady přednosti výroby v rámci členských států bylo možné stanovit rozdělení úkolů mezi dozorčí orgány například podle různých druhů výrobků (ventily, zvedací a manipulační technika, čerpadla a kompresory, stroje pro výrobní průmysl atd.).

8.5

I přes významný přínos strojírenství pro celé evropské hospodářství vzniká dojem, že členské státy do institucionálních činností, které jim byly svěřeny, investují velmi málo. Komise by tyto údaje mohla požadovat pro jejich srovnání s výsledky dosaženými v praxi. Kvalita a množství kontrol často závisí na individuálních schopnostech/ochotě, ale téměř vždy na dostupných zdrojích.

9.1

Ve vnitrostátních právních předpisech zůstává řada technických překážek, které podnikům způsobují závažné problémy. To se týká například nesilničních pojízdných strojů v případech, kdy se pohybují po veřejných komunikacích. Různé právní úpravy, kdy některé členské státy přijímají přísnější opatření, než ostatní, jsou důvodem k tomu, že je nutné si opatřit jiné stroje. Zmatky panují také v terminologii, například mezi pojmy „společnost“ a „podnik“. Povinné kontroly v některých členských státech s sebou přinášejí dodatečné náklady, které se často znásobují v těch zemích, kde kontrolu vývoje, testování nebo dopravy provádějí různé orgány. Výbor doufá, že zejména s ohledem na bezpečnostní opatření bude dosaženo rychlé harmonizace právních předpisů. Například co se týče traktorů, musí být kromě stávajících ustanoveních o zpětných zrcátkách a maximálních povolených rychlostech stanoveny technické specifikace v souvislosti s předními a zadními světly, ale především s brzdnou dráhou. V současnosti se na evropských silnicích pohybují traktory, které mají i více než 40 let. Postupné omlazování vozového parku by zajistilo mnohem výraznější úroveň aktivní i pasivní bezpečnosti.

9.2

Výbor doporučuje, aby se v zájmu právní úpravy používání pracovních strojů na veřejných komunikací zejména:

10.1

Výbor požaduje, aby regulační orgány a zainteresované strany napříště úžeji spolupracovaly na budoucích regulačních politikách, a to prostřednictvím účinného dialogu, přičemž by se vzhledem k nezbytné interakci mezi zúčastněnými subjekty měly vyhýbat konzultacím elektronickou cestou. Podle názoru Výboru umožňují trvalé a časté konzultace o některých specifických tématech předcházet problémům, čímž je zajištěna větší kvalita a účinnost právních předpisů.

10.2

Výbor považuje za důležité, aby byla vypracována metodologie posouzení dopadu různých možností, která by byla společná pro všechny evropské instituce (Parlament, Radu a Komisi) a měla by k dispozici vhodný systém kontroly kvality.

10.3

Komise by měla vždy zvážit, zda cíle, kterých má být dosaženo, skutečně vyžadují zákonný rámec, nebo zda postačí samoregulace či společná regulace. Výbor se domnívá, že mezi různými možnostmi je třeba vybrat tu, která zajistí dosažení stejných cílů s nižšími náklady a nižší administrativní zátěží a zaručí větší transparentnost a co největší možnou účast zainteresovaných stran.

10.4

Zásadní význam má odvětvový sociální dialog mezi stranami. Společný zájem se může uskutečnit prostřednictvím rozvoje odborného vzdělávání zejména v oblasti bezpečnosti při práci, ale také celoživotního vzdělávání, které zvyšuje nejenom kvalifikaci, ale i citlivost k různým problémům při řízení a organizaci spojeným s lepším a bezpečnějším používáním strojních zařízení. Téma sociální odpovědnosti podniků může mít díky pravidelnému dialogu se zástupci občanské společnosti a místních orgánů příznivý vliv na rozvoj kultury bezpečného a produktivního podniku, a to zejména v malých a středních podnicích, kde jsou problémy s řízením rizik očividně větší.

10.5

Výbor se domnívá, že by bylo vhodné zahájit reflexi, která by všem zainteresovaným stranám umožnila zhodnotit výsledky a hranice právních předpisů Společenství. Toto zhodnocení by umožnilo vykročit stejným směrem, aby výsledkem různých probíhajících iniciativ nebyla pouze částečná nebo protichůdná řešení. Rozhodnutí Komise přezkoumat novou směrnici o strojních zařízeních spolu se zainteresovanými stranami se ubírá správným směrem. Tyto iniciativy je přirozeně třeba znásobit. Výbor zejména zdůrazňuje spojení mezi různými iniciativami, například iniciativami spojenými s akčním programem pro snížení zbytečných administrativních povinností a s novým přístupem (Komise na základě veřejných konzultací o budoucnosti vnitřního trhu přijala dne 14. února 2007 návrh nařízení a rozhodnutí Rady a Evropského parlamentu o rámci pro revizi nového přístupu). Výbor je přesvědčen, že dobrá struktura a dobrá koordinace mezi těmito iniciativami může přinést skutečné zlepšení stávajících právních předpisů a jejich soudržného uplatňování ve všech 27 členských státech.