27.7.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 175/74

1.1

Výbor se domnívá, že návrh zavádějící evropský rámec kvalifikací je potřebný vzhledem k tomu, že odpovídající transparentnost v oblasti kvalifikací a schopností posiluje mobilitu v rámci EU a zajišťuje standardizovaný a všeobecný přístup na evropský trh práce tím, že umožňuje, aby osvědčení získaná v jednom členském státě byla použita i v jiném členském státě. Výbor však v navrženém modelu zjistil řadu problémů, což může bránit jeho provádění. Tyto problémy jsou uvedeny v tomto stanovisku.

1.2

EHSV bere na vědomí, že právní úprava zvolená pro přijetí návrhu je doporučení, které podle článku 249 Smlouvy o založení Evropského společenství není závazné.

1.3

EHSV se domnívá, že deskriptory modelu musí být jasnější a jednodušší, zejména pokud jde o profesní kvalifikace, aby byly pro veřejnost, podniky a experty srozumitelnější. Kromě toho by měla existovat příloha, která by členským státům poskytla reference, z nichž by vycházely národní rámce kvalifikací, čímž by se zajistila jednotnost referenčních systémů, jež mají být vytvořeny.

2.1

Návrh, jenž je předmětem stanoviska EHSV, splňuje jeden z cílů stanovených na zasedání Evropské rady v Lisabonu v roce 2000, při kterém se dospělo k závěru, že zlepšením transparentnosti kvalifikací a podporou celoživotního vzdělávání bude možné přizpůsobit evropské systémy vzdělávání a odborné přípravy, aby dosáhly cílů stanovených Radou, pokud jde o konkurenceschopnost, růst, zaměstnanost a sociální soudržnost v Evropě.

2.2

Evropská Rada tento závěr uznala na zasedání v Barceloně v roce 2002 a usnesla se, že členské státy by měly podporovat spolupráci a budovat mosty mezi formálním, neformálním a informálním vzděláváním. Tato skutečnost byla považována za nezbytný předpoklad vytvoření Evropského prostoru celoživotního vzdělávání na základě výsledků boloňského procesu v oblasti vysokoškolského vzdělávání s cílem učinit z evropských systémů vzdělávání a odborné přípravy do roku 2010 celosvětové měřítko kvality.

2.3

Evropská rada na zasedání v Seville v témže roce vyzvala Komisi, aby v úzké spolupráci s Radou a členskými státy rozvíjela rámec pro uznávání kvalifikací v oblasti vzdělávání a odborné přípravy.

2.4

Průběžná zpráva Rady a Komise z roku 2004 o provádění programu „Vzdělávání a odborná příprava 2010“ zdůraznila potřebu vytvořit evropský rámec kvalifikací. Evropská rada na zasedaní v Kodani na podzim 2004 také zdůraznila, že je nutné přednostně vypracovat otevřený a flexibilní evropský rámec kvalifikací založený na transparentnosti a vzájemném uznávání, který by se stal společným standardem pro vzdělávání a odbornou přípravu.

2.5

Konference ministrů odpovědných za vysokoškolské vzdělávání konaná na jaře 2005 v Bergenu, na které byl přijat rámec kvalifikací v evropském vysokoškolském vzdělávání, zdůraznil význam souladu mezi Evropským prostorem vysokoškolského vzdělávání a evropským rámcem kvalifikací.

2.6

Hlavní směry zaměstnanosti (2005–2008) v souvislosti s revizí lisabonské strategie zdůraznily potřebu zajistit v celé Evropě přístup k pružnému vzdělávání, zvětšit možnosti mobility pro posluchače a studenty, zlepšovat transparentnost kvalifikací a uznávání platnosti neformálního vzdělávání.

2.7

Evropská rada na zasedání v březnu 2005 vyzvala k přijetí evropského rámce kvalifikací v roce 2006. Toto usnesení bylo potvrzeno na zasedání Evropské rady v březnu 2006.

2.8

Tento návrh a zejména deskriptory definující evropský rámec kvalifikací (ERK) byly vypracovány na základě metodického konzultačního procesu vedeného Komisí za spolupráce Evropského střediska pro rozvoj odborné přípravy (Cedefop) a skupiny pro monitorování boloňského procesu, pracovního dokumentu Na cestě k evropskému rámci kvalifikací pro celoživotní vzdělávání  (1), k němuž přispělo 32 zemí zapojených do programu „Vzdělávání a odborná příprava 2010“, sociální partneři, odvětvové organizace, vzdělávací instituce a nevládní organizace, diskusí na konferenci konané v Budapešti v únoru 2006 a práce provedené skupinou odborníků a poradců pomáhajících Komisi.

2.9

Po provedení posouzení dopadu možných podob, které by ERK mohl mít, bylo rozhodnuto zvolit doporučení Evropského parlamentu a Rady.

2.10

Evropský parlament koncem září 2006 schválil zprávu o vytvoření evropského rámce kvalifikací (2).

3.1

Návrh doporučení obsahuje referenční nástroj, který umožní srovnávat úrovně kvalifikací různých národních systémů kvalifikací. Vychází ze souboru osmi referenčních úrovní popsaných prostřednictvím vzdělávacích výsledků a zahrnujících všeobecné vzdělávání, vzdělávání dospělých, odborné vzdělávání a odbornou přípravu a vysokoškolské vzdělávání. Návrh obsahuje text doporučení, řadu definicí a dvě přílohy (první stanovuje deskriptory k určování úrovní ERK, druhá se týká zásad zajišťování kvality vzdělávání a odborné přípravy).

3.2

Evropský parlament a Rada doporučují, aby členské státy:

3.3

Evropský parlament a Rada podporují záměr Komise:

3.4

Osm referenčních úrovní je v příloze I popsáno podle vzdělávacích výsledků jednotlivce na základě toho, co dotyčná osoba ví, čemu rozumí a co umí. Tato hlediska jsou vyjádřena v deskriptorech úrovně na základě znalostí, dovedností a schopností.

4.1

Výbor s výhradou následujících poznámek vítá návrh doporučení, který mu byl předložen k vypracování stanoviska. Výbor se domnívá, že odpovídající transparentnost v oblasti kvalifikací a schopností posiluje mobilitu v rámci EU a zajišťuje standardizovaný a všeobecný přístup na evropský trh práce tím, že umožňuje, aby osvědčení získaná v jednom členském státě byla použita i v jiném členském státě.

4.2

EHSV v závěrech svého stanoviska (3) k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o uznávání odborných kvalifikací (4) podpořil vytvoření společného souboru zásad pro uznávání všech kvalifikací, tj. vysokoškolského vzdělávání, odborného vzdělávání a odborné přípravy a neformálního a informálního vzdělávání. Výbor je toho názoru, že evropský rámec kvalifikací je důležitým krokem k uznávání a transparentnosti kvalifikací.

4.3

Protože ERK je založen na vzdělávacích výsledcích, měl by pomoci přiblížit vzdělávání a odbornou přípravu potřebám trhu práce, což by také zjednodušilo uznávání platnosti neformálního a informálního vzdělávání a tím i převádění a využívání kvalifikací mezi jednotlivými zeměmi a systémy vzdělávání nebo odborné přípravy. Podle názoru EHSV jde spolu s vlivem, který budou mít referenční úrovně na zaměstnanost, o nejdůležitější výhody iniciativy.

4.4

Evropský rámec kvalifikací by měl pokrývat požadavky vzdělávání jednotlivce: uznávání platnosti znalostí, dovedností a jeho společenskou integraci, zaměstnatelnost a rozvoj a využívání lidských zdrojů. Uznávání platnosti neformálního a informálního vzdělávání evropských pracujících by mělo být jednou z priorit řídících evropský rámec kvalifikací.

4.5

Výbor se domnívá, že ERK přispěje k tomu, aby se systémy evropského vzdělávání a odborné přípravy staly jasnějšími a obecně přístupnějšími občanům. Pracující v EU a jejich potenciální zaměstnavatelé potřebují referenční rámec, který jim umožní porovnat kvalifikace získané jednotlivcem v jednom či více členských státech s referenčními kvalifikacemi v členském státě, do něhož se dotyčná osoba chce přestěhovat za prací. Výbor proto vítá účinek, který návrh bude mít na překonání překážek pro nadnárodní mobilitu. Evropský rámec kvalifikací by měl propojit systémy odborné přípravy a usnadnit mobilitu mezi odbornou přípravou a všeobecným vzděláváním (včetně vysokoškolského vzdělávání).

4.6

Výbor oceňuje analýzu týkající se právní úpravy ERK, kterou Komise provedla ve svém hodnocení dopadu (5), a konstatuje, že členské státy víceméně podpořily následná doporučení v oblasti vzdělávání, odborné přípravy a mobility. Výbor se však domnívá, že doporučení jako nezávazný právní akt, a tudíž bez právního závazku pro příjemce, se může ukázat jako krátkodobý nástroj, který by ve střednědobém horizontu neumožnil dosažení svého cíle, zejména musí-li být vytvořen vztah k pomyslným národním rámcům kvalifikací (NRK) každého členského státu.

4.7

Pět členských států EU kromě toho v této souvislosti a v souladu s výsledky konference konané v Budapešti v únoru 2006 již vytvořilo národní rámec kvalifikací, ostatní pak tento rámec buď právě vytvářejí, nebo vyjádřily úmysl tak učinit, případně ho ve své zemi vytvářet nebudou.

4.8

Tento počáteční přístup podle Výboru znamená, že s dokončením projektu by mohly být značné potíže a že ERK bez národního rámce kvalifikací postrádá obsah. Jak Komise uvádí ve svém dokumentu Na cestě k evropskému rámci kvalifikací pro celoživotní vzdělávání  (6), „z hlediska ERK by bylo optimální, kdyby každá země vytvořila jediný národní rámec kvalifikací a tento jediný národní rámec propojila s ERK“.

4.9

Výbor se domnívá, že přednost by měla dostat účinná validace a uznávání různých druhů kvalifikací vyplývajících z formálního, neformálního a informálního vzdělávání napříč zeměmi a oblastmi vzdělávání, a to pomocí větší transparentnosti a lepšího zajišťování kvality. Jde o opětovné zdůraznění názoru Rady vyjádřeného v usnesení ze dne 27. června 2002 o celoživotním vzdělávání (7). Mělo by se také připomenout, že Rada v tomto usnesení vyzývá Komisi, aby rozvíjela rámec pro uznávání kvalifikací v souvislosti s vysokoškolským vzděláváním a odbornou přípravou. Výbor bere v úvahu tento nový argument a zdůrazňuje proto, že úsilí o dokončení osmi referenčních úrovní ERK nelze odložit až na konec procesu a nemůže podléhat vůli členských států, nebo dokonce právnímu přístupu doporučení.

4.10

EHSV se domnívá, že Komise by měla vyjasnit důsledky pro celý proces v případě, že by jeden nebo více členských států nepřijalo národní rámec kvalifikací nebo ho nepropojilo s ERK. Vzhledem k výše uvedenému se Výbor domnívá, že Komise by měla tuto možnost a její případná řešení analyzovat, aby pak stále mohla reagovat na nepředvídané situace. Závěrečný dokument musí členské státy stimulovat k tomu, aby tento nástroj přijaly.

4.11

EHSV nepožaduje vytvoření jednotného systému vzdělávání a odborné přípravy v EU, ani si nedělá nárok na to, aby členským státům říkal, jaké kvalifikace by měla poskytovat jejich vzdělávací centra. Výbor však chce dát na vědomí, že je třeba sloučit opatření přijímaná při hledání transparentnosti, uznávání a převádění kvalifikací mezi členskými státy. To si rovněž vyžádá propracované mechanismy garance kvality, zejména akreditace certifikátorů, na úrovni členských států. Bez tohoto rámce činností nemá mobilita studentů a posluchačů téměř žádný význam a mobilita pracujících je omezená.

Rozhodnutí týkající se národního rámce kvalifikací by na národní a regionální úrovni měla být přijímána společně se sociálními partnery. Tito partneři by měli s odpovědnými orgány určit a přijmout zásady, pravidla a cíle provedení národního rámce kvalifikací. V úvahu by se měla vzít i úloha organizací občanské společnosti činných v této oblasti.

4.12

Návrh stanoví zřízení poradní skupiny pro ERK, která bude odpovědná za kontrolu, koordinaci a zajištění kvality a shody při procesu uvádění systémů kvalifikací v soulad s ERK. Výbor se v tomto ohledu, a s cílem zajistit jednotná kritéria při uvádění národních systémů v soulad s ERK, domnívá, že poradní skupina by vzhledem k profilu navrhovaných členů měla být odpovědná i za ověřování souladu mezi národními úrovněmi a referenčním rámcem, dříve než bude tento vztah nezměnitelný.

5.1

Ke konci strany 9 českého znění návrhu je zmíněno 25 členských států EU. V souvislosti s posledním rozšířením by se zmínka o jejich počtu měla změnit na 27.

5.2

Výbor se domnívá, že termíny uvedené v doporučení pro členské státy, zejména v odstavci 2, jsou příliš krátké vzhledem k situaci s národními rámci kvalifikací v členských státech. Výbor si je vědom toho, že tento termín je dobrovolný, konstatuje však, že časový rámec bude vzhledem k současné situaci pravděpodobně delší.

5.3

Úkoly svěřené návrhem Komisi podle odstavce 3 zahrnují monitorování přijatých opatření a informování Evropského parlamentu a Rady o získaných zkušenostech, včetně možného přezkumu doporučení. Výbor se domnívá, že mají-li být zcela dodrženy čl. 149 odst. 4 a čl. 150 odst. 4 Smlouvy o založení Evropského společenství, měla by zpráva být určena i Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru.

5.4

Pokud jde o deskriptory stanovené v příloze I návrhu, Výbor se domnívá, že by měly být formulovány jednodušeji, aby byly srozumitelnější, jasnější a konkrétnější, a měla by se použít méně akademická slova bližší vyjadřování v oblasti odborné přípravy, protože se tato kritéria mají použít pro vytvoření vztahů mezi úrovněmi. Přílohu obsahující deskriptory by také mohla doprovázet druhá, vysvětlující příloha, což by umožnilo přiřadit kvalifikace k úrovním, a tak zjednodušit pozdější přenesení těchto kvalifikací mezi členskými státy na komparativním základě.

5.5

Jasné definice zjednodušují porozumění smyslu termínů použitých v posuzovaném dokumentu. Výbor se v této souvislosti domnívá, že některé definice obsažené v dokumentu Komise Na cestě k evropskému rámci kvalifikací pro celoživotní vzdělávání  (8) jsou jasnější, než definice v projednávaném dokumentu. Výbor například konkrétně navrhuje, aby se definice „dovedností“ nahradila definicí uvedenou na straně 47 zmíněného dokumentu.

5.6

Výbor podporuje shodu zavedenou mezi posledními třemi úrovněmi ERK a akademickými stupni boloňského rámce kvalifikací (bakalář, magistr a doktor). Znalosti, dovednosti a schopnosti nabyté v těchto etapách vzdělávání by měly být klasifikovány podle úrovně vzdělání dosažené při vysokoškolském studiu.

5.7

Výbor souhlasí, že je nutné nadále aplikovat kritéria kvality na všech úrovních vzdělávání a odborné přípravy v členských státech. Výbor tento fakt několikrát opětovně zdůraznil jak ve stanovisku k návrhu doporučení Rady o evropské spolupráci při zajišťování kvality v oblasti vysokoškolského vzdělávání (9), tak ve stanovisku k návrhu doporučení Rady a Evropského parlamentu o další evropské spolupráci při zajišťování kvality v oblasti vysokoškolského vzdělávání (10). Výbor v posledně zmíněném stanovisku konkrétně uvedl, že „požadavek na vysokou kvalitu vzdělávání a školení je velmi důležitý pro dosažení cílů Lisabonské strategie“.

5.8

Výbor v celosti schvaluje obsah přílohy II návrhu. Domnívá se však, že příloha II by se měla jmenovat „Zásady trvalého zvyšování kvality ve vzdělávání a odborné přípravě“ za účelem přizpůsobení se současným trendům v oblasti kvality ve všech oblastech, čímž by se text přílohy uvedl v soulad s tímto názvem.

5.9

Výbor doporučuje, aby členské státy, jejich centra vzdělávání a odborné přípravy a sociální partneři pracovali s modelem vytvořeným Evropskou nadací pro management kvality (EFQM). Tento uznávaný model, podporovaný EU, by mohl být referenčním rámcem, na němž vzdělávací instituce založí své procesy trvalého zvyšování kvality.