13.7.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 161/48

1.1

Výbor souhlasí, že je důležité zlepšit udržitelné využívání pesticidů, aby se optimalizovaly pozitivní dopady a snížily nepříznivé dopady na zemědělství, životní prostředí, provozovatele, obchodníky a na celou společnost jako celek.

1.2

Výbor v zásadě vítá návrh Komise, pokud se týče přístupu k problematice velkého významu pro blaho evropských občanů, udržení kvality života a ekosystému a pro rozvoj venkova, na druhé straně pro pozitivní vývoj výrobků, aby zůstaly konkurenceschopné na vnitřním a mezinárodním trhu, i pokud se týče stále lepší kvality.

1.3

Výbor se domnívá, že struktura akčních plánů vypracovaných na národní úrovni je vhodná pro stanovení cílů snížení rizika a pro zahájení skutečné politiky harmonizace na evropské úrovni.

1.3.1

Obsah plánů musí být převeden do vhodných opatření na národní, regionální a místní úrovni, především s ohledem na tři rozměry udržitelnosti, tj. hospodářský, sociální a environmentální dopad.

1.4

Podle Výboru představují vzdělávání a informace základní prvky pro racionální a udržitelné využívání systémů ochrany zemědělské výroby a pro zamezení případných negativních dopadů na životní prostředí.

1.4.1

Vzdělávání musí pokrýt všechny příslušné sektory včetně veřejných subjektů a orgánů jakož i neprofesních uživatelů. Proto musí být zachovány národní systémy vzdělávání, které jsou již řízeny dobře ověřenými organizacemi.

1.5

Výbor se domnívá, že osvětové kampaně by měly být objektivní a neutrální, měly by ozřejmit jak užitek pro výrobu, tak rizika, a měly by být zaměřeny zejména na neprofesní uživatele, především na místní veřejné subjekty a orgány.

1.6

Pokud se týče zavedení opatření předběžné opatrnosti v obzvláště citlivých oblastech, jako jsou např. předpisy týkající se leteckého postřiku, bylo by podle úsudku Výboru žádoucí upřednostnit jistý stupeň subsidiarity.

1.7

Výbor se domnívá, že je důležité vyhradit vhodný prostor pro zemědělský výzkum a výzkum přípravků na ochranu rostlin, aby se co nejvíce snížilo riziko, které ještě existuje při používání chemických látek a chemických sloučenin.

1.8

Podle Výboru by také měla být věnována patřičná pozornost spolupráci jak s mezinárodními organizacemi, jako jsou FAO, OECD a WHO, tak i se sousedními regiony.

1.9

Globalizace zemědělských a potravinových trhů vyžaduje podle názoru Výboru opatření Společenství k šíření evropských standardů kvality výroby a zdravotnictví na celosvětové úrovni, především prostřednictvím jejich uznání v Codexu Alimentarius.

2.1

Pod pojmem pesticidy rozumíme účinné látky a produkty, které byly vyvinuty, aby ovlivnily základní procesy v živých organismech, a byly proto schopné zabíjet nebo regulovat škodlivé organismy (1). Návrh Komise se ale odvolává také na specifickou definici přípravků na ochranu rostlin (2).

2.2

Pesticidy jsou považovány za zásadní pro ochranu plodin před hmyzem, hlodavci a přirozenými patogenními činiteli, ale mohou se také hromadit v životním prostředí a způsobovat vážné riziko pro zdraví lidí a zvířat, zejména když začnou znečišťovat pitnou vodu. K případným rizikům pro člověka patří rakovina, genetické poruchy a trvalé narušení imunitního systému.

2.3

Rizika pro lidské zdraví mohou být způsobena přímou nebo nepřímou expozicí pesticidům, jejich nesprávným používáním, nebo v důsledku neúmyslných událostí, především během nebo po jejich použití pro zemědělské účely, pro péči o zelené plochy nebo pro další aktivity.

2.4

Rizika spojená s jednotlivými aktivními prvky obsaženými v pesticidech jsou hodnocena v rámci schvalovacího procesu, ale chybí přiměřené hodnocení dopadu expozice chemickým sloučeninám na úrovni členských států. Proto by za současné situace bylo velmi obtížné hodnotit celkový dopad všech aktuálně používaných látek na lidské zdraví (3).

2.5

Dopad nepřímé expozice osob, které se nacházejí nebo bydlí v oblasti, kde se pesticidy používají (únik rozprašovaných látek do vzduchu) nebo osob, které se chovají jako spotřebitelé (zbytkové látky v zemědělských výrobcích nebo ve vodě), může být ještě vážnější u obzvláště citlivých skupin. Zejména poslední výzkum (4) poukázal na mimořádnou citlivost plodů, jejichž neurologický rozvoj byl ovlivněn, jestliže byly jejich matky vystaveny pesticidům.

2.6

Je nutno zohlednit rizika, které životnímu prostředí způsobují přílišné a nežádané imise chemických látek ve vodě, ve vzduchu a v půdě, se zhoubnými dopady na rostliny, volně žijící rostliny a zvířata, na kvalitu různých složek životního prostředí a na biologickou rozmanitost obecně.

2.6.1

Na druhé straně nelze zapomínat, že moderní společnost používá širokou škálu hnojiv, biocidních přípravků, potravinových přídavků, insekticidů, pesticidů a herbicidů s četnými pozitivními účinky, protože umožňují vyšší kvalitu a bezpečnost potravin.

2.7

Jestliže se uvedené látky používají zodpovědně, zaručují, že na trhu jsou suroviny, potraviny a ovoce a zelenina dobré kvality s nižšími cenami a dostupné všem spotřebitelům. Použití výrobků chránících sklizeň zajišťuje vysoký výnos, snižuje úroveň přírodních toxinů způsobených plísněmi a bakteriemi, snižuje ztráty na sklizních a pomáhá zajistit na vnitřním a světovém trhu dostatečnou a udržitelnou nabídku potravin.

2.7.1

Ostatně jsou již všechny fungicidní, insekticidní a herbicidní látky podrobeny přísnému schvalovacímu procesu a teprve potom smí být uvedeny na trh a používány.

2.8

Výbor souhlasí, že je důležité zlepšit udržitelnost využívání pesticidů s cílem zlepšit jejich pozitivní dopad a snížit negativní dopad na životní prostředí, na spotřebitele a hospodářské subjekty: tento cíl by také přispěl ke zhodnocení pověsti hospodářských subjektů a zemědělských podniků, které obezřetně používají přípravky na ochranu rostlin.

2.9

Výbor se domnívá, že by se měly více zdůraznit pozitivní dopady, které má pro zemědělce racionálnější a odůvodněné používání přípravků na ochranu rostlin. Kromě toho již sami zemědělci dlouhá léta vyvíjejí racionálnější technologie, jako např. integrované řízení úrody a integrovaný boj proti škůdcům, a s výraznějším zaměřením na integrované zemědělství. Tento trend by měl být podporován.

2.10

Opravdovou výzvou budoucnosti není jen dodávat jak tradiční tak ekologické bezpečné a vysoce kvalitní výrobky „opatrnějším“ spotřebitelům, ale také uspokojit poptávku spotřebitelů, kteří hledají výrobky s „mírnější“ cenou a přitom jim nabídnout stejně platnou záruku kvality.

2.11

Problematika týkající se začlenění environmentálních aspektů do používání pesticidů zapadá do rámce priorit vytyčených v šestém akčním programu pro životní prostředí (2002-2012) Evropské unie, který předpokládal vypracování a spuštění sedmi tematických strategií.

2.12

Existuje jednoznačně vzájemný vztah mezi tím, co bylo předloženo v již schválených tematických strategiích – obzvláště ve strategii ochrany podzemních vod a přirozené fauny a flóry, ochrany půdy, řízení odpadů a ve strategii o zbytkových látkách a obalech – a v návrhu předložené rámcové směrnice.

2.12.1

Tematická strategie o udržitelném využívání pesticidů předpokládá čtyři nová opatření na ochranu životního prostředí a zdraví: jedním z nich je návrh směrnice na stanovení rámce, který by umožnil větší udržitelnost při využívání pesticidů, která je předmětem tohoto stanoviska.

2.12.2

Komise také vypracovala zhodnocení dopadu různých případných scénářů na základě použití plánovaných opatření pro udržitelné využívání pesticidů a jejich nákladů: „Ztráty (pro průmysl přípravků na ochranu rostlin a pro zemědělce, kteří musí platit za školení a certifikaci a za údržbu aplikačního zařízení) a přínosy (pro zemědělce s menší spotřebou a školicí, údržbářské nebo certifikační firmy) jsou vyrovnané“ (5).

2.13

Čisté globální zatížení, které odpovídá snížení externích nákladů je tudíž jasně pozitivní: „Extrapolace z obsáhlé studie v Německu vede k závěru, že optimalizované užívání pesticidů by mělo v EU každoročně vytvořit celkový přínos více než 200 milionů EUR, a to díky snížení vnějších faktorů, jako jsou např. nepříznivé účinky na životní prostředí a lidské zdraví“ (6).

2.14

EHSV již v roce 2003 (7) uvítal iniciativu Komise týkající se vypracování tematické strategie pro využívání pesticidů. Výbor považuje za nutné zde explicitně uvést také aspekt ochrany plodin, které lze dosáhnout jak na základě použití pesticidů, tak jinými technikami, tj. biopesticidy, výtažkem z rostlin, preventivními metodami, organickými metodami a odolností rostliny vůči některým škůdcům: je nutno zhodnotit rizika a výhody tohoto aspektu na solidní vědecké bázi.

3.1

Návrh Komise si klade za cíl chránit zdraví lidí, zvířat a životní prostředí před nebezpečným, nevhodným nebo přílišným využíváním pesticidů v zemědělství a v ekosystému prostřednictvím snížení rizik a negativních dopadů „způsobem, který je v souladu s nezbytnou ochranou plodin“.

3.2

Návrh obzvláště předpokládá:

4.1

Výbor vítá návrh Komise, pokud se týče jejího přístupu k problematice velmi důležité pro blaho evropských občanů a spotřebitelů, pro zachování kvality života, pro zemědělství a ekosystém.

4.2

Roční hodnota prodeje pesticidů ve světovém měřítku je hodnocena na 25 miliard eur a využívání pesticidů zůstává v rozvojových zemích velmi rozšířené, i když příslušné trhy stagnují nebo se zmenšují (8). Dále globalizace zemědělských a potravinářských trhů vyžaduje věnovat čím dál větší pozornost dodržování patřičných výrobních a zdravotních standardů Potravinářského kodexu ze strany všech, aby se ani na těchto trzích neprojevil Greshamův zákon (9).

4.3

Kromě toho se v různých částech světa plýtvá nebo zbytečně využívá obrovské množství pesticidů a velký počet lidí trpí intoxikacemi, protože zemědělci, hospodářské subjekty a místní orgány neznají nové aplikační technologie nebo nejsou informováni o nejnovějších poznatcích v tomto směru, a protože zařízení pro použití pesticidů jsou často zastaralá nebo nejsou vhodně udržována. Navíc nebezpečné látky, které jsou již v EU zakázány, se stále používají v rozvojových zemích (10).

4.4

Výbor považuje za obzvláště účelné zavedení národních akčních plánů obsahujících kvantitativní cíle a časový harmonogram provádění pro určení opatření vyhovujících potřebě snížení rizika na národní, regionální a místní úrovni s ohledem na tři rozměry udržitelnosti, tj. hospodářský, sociální a environmentální dopad.

4.5

Sociálně odpovědné využívání ochranných přípravků zemědělské výroby je zásadním předpokladem k dosažení čím dál pokročilejších sociálních cílů tak, aby na jedné straně zemědělci nesli svou odpovědnost v potravinářském řetězci tím, že budou pro spotřebitele vyrábět vysoce kvalitní potraviny, a na druhé straně zajištěním patřičné úrovně konkurenceschopnosti v zemědělství v rámci Lisabonské strategie jak na vnitřním tak na světovém trhu.

4.6

Hospodářský rozměr udržitelnosti zajišťuje, aby se používaly výrobky jen v nezbytné míře, a různé nemoci se tak držely pod prahem nebezpečí, aby se zlepšila úroveň výnosu plodin a byl kromě hospodárnosti řízení zemědělství zajištěn dostatek zemědělských výrobků.

4.7

Pokud se týče životního prostředí, zamezilo by se rizikům pocházejícím z přílišného náhodného množství chemických látek obsažených ve vodě, v půdě, ve vzduchu a v zušlechtěných zemědělských a potravinářských výrobcích. Tyto látky mají zhoubný vliv na lidi, flóru a faunu, na kvalitu životního prostředí a obecně na biologickou rozmanitost. Kromě toho je nutné mít na paměti, že je nutné předcházet rozšiřování a množení chorob rostlin.

4.8

Při zavádění národních akčních plánů je důležité, aby přijatá opatření vycházela ze směrnic a kritérií společných pro celou EU, aby nedocházelo k narušení hospodářské soutěže na vnitřním trhu.

4.9

Výchova, vzdělávání a informování představují základní prvky v souvislosti s racionálním a udržitelným využíváním systému ochrany zemědělské výroby, jakož i předpoklad pro zajištění osvědčených zemědělských postupů a zamezení případným nepříznivým environmentálním dopadům: toto platí zejména pro integrované vzdělávání všech příslušných sektorů včetně veřejných subjektů a orgánů jakož i neprofesních uživatelů.

4.10

Členské státy zavedly různé systémy vzdělávání založené na národních mechanizmech a legislativních pravidlech a řízené dobře osvědčenými subjekty. Výbor se proto domnívá, že je nutný orientační flexibilní rámec Společenství umožňující integraci s požadavky různých skupin uživatelů, vycházející z didaktiky a obsahu dohodnutých zainteresovanými stranami na evropské úrovni (11) a projednávaných v rámci sektorového dialogu a partnerství mezi sociálními stranami přímo na příslušném území.

4.11

Totéž platí pro informační kampaně a kampaně na zvyšování povědomí o výhodách případných postupů na ochranu plodin a o nebezpečí zhoubných dopadů, které musí být objektivní a neutrální. Tyto kampaně by mohly být v jednotlivých členských státech financovány také prostřednictvím daně z výrobků pro ochranu sklizně. Takto sebrané prostředky by mohly být použity pro zvýšení povědomí uživatelů, především neprofesních, prostřednictvím různých prostředků a obzvláště prostřednictvím jednoduchých technických pokynů aktualizovaných přes internet.

4.12

Výbor považuje za důležité, aby členské státy vytvořily systémy pravidelné technické kontroly a údržby zařízení pro aplikaci používaných pesticidů na základě společných a harmonizovaných pravidel založených na základních požadavcích.

4.13

Pokud se týče zavedení opatření předběžné opatrnosti v oblasti obzvláště citlivé, jako je ochrana vod (12) – které musí být v souladu s příslušnou rámcovou směrnicí – a v sektorech stanovených v rámci Natura 2000, bude nutno přihlédnout k místním podmínkám a různým druhům plodin, např. rýži.

4.13.1

Výbor se domnívá, že je důležité zajistit používání osvědčených postupů, aby se snížila rizika, a stanovit vyváženým a rozumným způsobem společná ustanovení a minimální parametry s tím, že výběr opatření a jejich přísné monitorování by mělo být ponecháno v odpovědnosti členských států, bez zavedení obecného zákazu, protože Výbor považuje toto opatření za přehnané.

4.14

Pokud se týče předepsání přísných mezních hodnot pro letecký postřik, Výbor považuje za nezbytné pozorně zhodnotit skutečnost, že existují zeměpisné oblasti a situace, kde tuto praxi nelze nahradit jinými metodami a že je možná nutné udělit velmi omezené výjimky pro tento druh zásahu, tak aby byl zajištěn maximální stupeň bezpečnosti a profesní odpovědnosti hospodářských subjektů, s cílem zamezit nepříznivým dopadům na lidské zdraví a na životní prostředí. Členské státy a veřejné orgány, odpovědné na různých úrovních, by měly provádět systematické monitorování stupňů bezpečnosti a profesní odpovědnosti podle jednotných postupů hodnocení rizik.

4.15

V rámci společné zemědělské politiky se čím dál víc podporuje (13) rozvoj řízení integrovaného pěstování plodin (Integrated Crop Management – ICM)  (14), která by měla postupně a koordinovaně zahrnovat nové techniky integrované ochrany před škůdci (Integrated Pest Management – IPM). Výbor velmi podporuje techniky ICM, které představují milník na cestě k dosažení udržitelných zemědělských systémů.

4.16

Na druhé straně je těžké oddělit různé dopady ochrany plodin od dopadů řady jiných zemědělských postupů (rotace atd.): jestliže mají být členskými státy do roku 2014 povinně vypracovány obecné předpisy IPM, Výbor se domnívá, že to musí být učiněno s plným zapojením uživatelů a s plným zohledněním hlavních technik ICM a technického pokroku a technologického výzkumu v tomto sektoru, který musí být podpořen a posílen také v pracovních programech 7. rámcového programu Společenství pro VaV.

4.17

Výbor se domnívá, že je důležité vyhradit vhodný prostor pro výzkum v oblasti zemědělství a ochrany rostlin týkající se úrovně nezávadnosti nových vyspělých technologií, jakož i snižování rizik vyplývajících z používání chemických látek a chemických sloučenin, v rámci pracovních programů a veřejných soutěží Sedmého rámcového programu pro VaV pro období 2007 – 2013.

4.18

Ve svém stanovisku z vlastní iniciativy o budoucnosti SZP (15) Výbor ukázal různé možnosti, jak lépe integrovat environmentální aspekty do zemědělské politiky. Upozorňuje, že tzv. „druhý pilíř“ zemědělské politiky stanoví, že členské státy při novém plánování strukturálních fondů pro období 2007 – 2013 a v národních a regionálních plánech pro rozvoj venkova podpoří kompenzační mechanizmy pro zemědělce, kterým se podaří snížit rizika spojená s používáním chemických pesticidů (16).

4.19

Stanovení technik IPC musí být v souladu s novými ustanoveními o zavádění výrobků na ochranu plodin na trhu, a standardy technik IPM musí zohlednit různé přírodní a klimatické podmínky v EU.

4.20

S přípravky na ochranu zemědělské výroby je nutno zacházet a skladovat tak, aby se zamezilo jakémukoliv případnému riziku pro zdraví a životní prostředí. Výbor se domnívá, že kromě toho, co bylo navrženo, by měl být na úrovni Společenství stanoven rámec minimálních standardů pro skladování ve velkoobchodech, maloobchodech a u zemědělců (17).

4.21

Pokud se týče systémů harmonizovaných ukazatelů pro povinný sběr a sdělování statistických údajů o zavádění pesticidů na trh a jejich používání, Výbor plně souhlasí, že je nutno mít statistické údaje k dispozici a že je nutno je pravidelně sbírat, na základě rizika a použití harmonizovaných ukazatelů na evropské úrovni.

4.22

Výbor zdůrazňuje, že je důležité sbírat od všech zainteresovaných stran stejnorodé údaje, zamezovat duplicitám a zbytečným zátěžím jak z hlediska administrativního, tak z hlediska technického.

4.23

Ukazatelé by měly být založeny spíše na úrovni rizika než na množství používaných přípravků nebo přítomných zbytkových látek, na dopadu na zdraví, také prostřednictvím analýz WHO a měly by též zohlednit úroveň šíření chorob a patogenních jevů, které postihují výrobu.

4.24

Výbor se domnívá, že je nutno vyhradit vhodný prostor aspektům mezinárodní spolupráce, jak s organizacemi FAO (18) a OECD (19), tak se sousedními regiony, zejména se zeměmi středomořského regionu, Balkánu a zeměmi hraničícími s Unií.