27.4.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 93/25

1.1

EHSV by si přál, aby se následující opatření stala součástí priorit Komise v oblasti jednotného trhu.

1.1.1

K překonání zbývajících překážek v dokončení jednotného trhu je třeba uvést do rovnováhy hospodářskou dynamiku, sociální rozměr a udržitelný rozvoj. Jednotný trh bude možné dokončit pouze pokud se všichni občané (zaměstnavatelé, zaměstnanci, spotřebitelé atd.) budou domnívat, že je to v jejich zájmu. Z jednotného trhu by mělo mít prospěch co nejvíce stran a pro strany, které budou škodné, by měla být vytvořena kompenzační opatření. Veřejný skepticismus vůči Evropě lze překonat pouze pokud se politiky budou zabývat naléhavými obavami občanů. Samotné sdělení nebude postačující.

1.1.2

Je třeba plně využít kapacity jednotného trhu, aby bylo možné čelit výzvám globalizace (vyrovnat se s celosvětovou hospodářskou soutěží, zajistit růst a zaměstnanost, vytvořit nezbytnou infrastrukturu, překonat klimatickou změnu, zabezpečit dodávky energie, reagovat na rostoucí vliv finančních trhů na hospodářství jako celek) a využít příležitostí z nich vyplývajících. Opatření na podporu liberalizace a hospodářské soutěže musí být tedy doprovázena podpůrnou makroekonomickou politikou zaměřenou na růst a zaměstnanost a opatřeními pro budování znalostní společnosti, zatímco souhrnným cílem Evropské unie zůstává zlepšení životních a pracovních podmínek jejích obyvatel (cíl zapsaný v preambuli Římské smlouvy a převzatý všemi následujícími smlouvami). To významně napomůže dokončení jednotného trhu.

1.1.3

Evropa musí více investovat do vzdělání, odborné přípravy a výzkumu na národní a evropské úrovni. Investice do vzdělání, odborné přípravy a výzkumu jsou pro Evropu nutností, nikoli luxusem. Z tohoto důvodu je naplnění Evropského výzkumného prostoru a celoživotního učení prioritou.

1.1.4

Důvěryhodnost politiky EU v oblasti výzkumu je velmi podrývána opakovanými neúspěchy při zavádění patentu Společenství. Vzhledem k tomu, že v přijatelném časovém horizontu nebylo možné docílit shody ohledně definice tohoto nástroje, jež má klíčový význam pro znalostní ekonomiku, o kterou EU tvrdošíjně usiluje, měli bychom nyní vážně promyslet, zda by bylo vhodné zavést tento nástroj hned od počátku ve všech členských státech EU, když je stále nemožné dosáhnout jednomyslné shody (1).

1.1.5

EHSV se domnívá, že kromě důležitého problému patentů a s ním spojené záležitosti duševního vlastnictví by na úrovni EU měla být řešena také otázka hospodářského zpravodajství. V této souvislosti se EHSV domnívá, zda by neměly být učiněny kroky k posílení úlohy Evropské agentury pro bezpečnost sítí a informací (ENISA) (2) a k jejímu zviditelnění u hospodářských subjektů, a to s cílem napomoci udržet konkurenceschopnost podniků EU a zabránit konkurentům mimo EU v přístupu k tajným údajům týkajícím se jejich výrobního, výzkumného a inovačního procesu.

1.1.6

V rámci transatlantických vztahů by měly mít Komise a Rada vyšší požadavky vůči Spojeným státům na respektování zásady nediskriminace. Měly by se tak zasadit o zrušení Committee on Foreign Investments in the US (CFIUS, Výbor pro zahraniční investice v USA), který byl zřízen před více než 30 lety s cílem analyzovat, popř. zakázat účast zahraničních subjektů v amerických podnicích pouze na základě kritéria „národní bezpečnosti“, které ostatně není definováno. Stejně tak jsou obchodní spory mezi zahraničními a americkými podniky řešeny ve prospěch amerických firem.

1.1.6.1

Pokud by nebylo možné zaručit nediskriminaci v rámci sloučení podniků, jejich získání do vlastnictví či v rámci obchodní praxe, EU by měla vážně uvažovat o možnosti předkládat tyto záležitosti Orgánu pro řešení sporů WTO, nebo zřídit mechanismy podobné CFIUS. Tyto zásady musí též platit pro vztahy s ostatními partnery EU.

1.1.7

Přístup, jehož podstatou je lepší tvorba právních předpisů, může zjednodušit podmínky pro podnikání a také vytvářet větší transparentnost pro občany a spotřebitele. Menší počet právních předpisů však nemusí nutně vytvářet lepší právní rámec. EHSV je rovněž zastáncem využívání právních nástrojů v důležitých oblastech, jakými jsou např. ty, které jsou pokryty minimální zdravotní a bezpečnostní legislativou, kde je zavádění vnitrostátních předpisů nedostatečné.

1.1.8

Kolektivní dohody mezi sociálními partnery, které jsou zásadní součástí rozhodovacího procesu v mnoha členských státech, mohou také pomoci při vytváření politik a získání souhlasu s opatřeními na evropské úrovni. Obě strany sociálního dialogu však musí být vstřícné, aby k tomu došlo.

1.1.9

Evropská komise a členské státy slíbily do roku 2012 snížit administrativní zatížení pro společnosti o 25 %. EHSV se však obává, že tento slib je příliš neurčitý a musí být upřesněn. Pokud nebude přijat promyšlenější přístup, bude neschopnost splnit tento cíl i nadále snižovat důvěryhodnost.

1.1.10

Tam, kde je to možné, by využití právních předpisů vytvořilo jasnější právní prostředí a bylo by faktorem soudržnosti.

1.1.11

Jednotný trh je založen na vzájemném uznávání odborných kvalifikací a diplomů, což je i případ porodních asistentek, právníků atd., kteří navzdory evropským směrnicím nemohli tohoto uznávání využít.

1.1.12

EHSV připomíná, že vzestupná harmonizace, ačkoliv probíhá v rámci 27 zemí a může být obtížná, je důležitým prvkem jednotného trhu.

1.1.13

Sociální partneři by měli být konzultováni ve všech fázích, aby bylo zajištěno, že dojde k dosažení požadovaného stupně administrativního zjednodušení a lepší tvorby právních předpisů v rozumném časovém rámci. Nechce-li Unie dále ztrácet důvěru svých občanů, je důležité, aby byly v tomto směru dosaženy viditelné výsledky.

1.1.14

EHSV by si přál, aby došlo k rychlejšímu pokroku ve zlepšování jednotného trhu v oblasti služeb. Jinak není možné tvrdit, že je vnitřní trh dokončen. Výbor vítá pozměňovací návrhy Evropského parlamentu ke směrnici o službách, které jsou víceméně v souladu s jeho návrhy. Některé body musí být ještě ujasněny a zlepšeny, například co se týče oblasti služeb obecného zájmu. V současné době, kdy Evropský parlament schválil směrnici o službách, podniky očekávají, že budou skutečně těžit z výhod vyplývajících ze svobody usazování podniku a z volného pohybu přeshraničních služeb.

1.1.15

V oblasti finančních služeb (3) požádal EHSV o dynamickou konsolidaci a současné vyvarování se „pozlacování“. Zdůraznil však, že to musí proběhnout v duchu Lisabonské strategie a v úvahu musí být brány specifické rysy evropského sociálního modelu. To se týká také přeshraničního poskytování těchto služeb (např. obchodování s akciemi a přenosnost penzijního připojištění) a základních finančních služeb, jako např. zajištění všeobecného přístupu k bankovnímu účtu. Vzhledem k rostoucímu vlivu finančních transakcí na ekonomiku a k dynamickým a kreativním inovacím v této oblasti (jako např. zajišťovací investiční fondy a soukromé investiční fondy) musí tento sektor zohlednit výsledná systémová rizika a důsledky pro skutečnou ekonomiku a vytvořit podmínky, které zabrání kontraproduktivním výsledkům. EHSV by vybídl Komisi, aby co nejdříve předložila návrh legislativních opatření zaměřených na zvýšení informací, které poskytují institucionální investoři o svých politikách v oblasti investic a hlasování. Předložení tohoto legislativního návrhu by bylo v souladu s akčním plánem Komise pro modernizaci práva obchodních společností a řízení a správu podniků.

1.1.16

Opatření daňové politiky (v rozsahu, do kterého mohou být přijata na evropské úrovni) musí podporovat dokončení jednotného trhu a vzít v úvahu výše uvedenou rovnováhu mezi hospodářskou dynamikou, sociálním rozměrem a udržitelným rozvojem. To zahrnuje i harmonizaci daňového základu pro zdanění společnosti a zabránění dvojímu zdanění. Dvojí zdanění nemá v jednotném trhu místo.

1.1.17

EHSV rovněž žádá Komisi, aby přezkoumala omezení na jednotném trhu, která prosazují členské státy, veřejné orgány nebo profesní skupiny (4).

1.1.18

Klíčovým problémem je, že návrh produktu, např. produktů pojišťovnictví, je silně ovlivněn místními právními a daňovými opatřeními. To se týká jednak povinného pojištění, ale také mnoha dalších významných pojišťovacích produktů, např. jsou navržena odlišná řešení pokrytí přírodních katastrof v rámci protipožárních pojistek domácností či pokrytí teroristických aktů v rámci běžného pojišťovacího produktu.

1.1.19

Jednou z překážek dokončení jednotného trhu je zachování značných omezení volného pohybu pracovních sil. EHSV naléhá na ty státy, které nepovolují volný pohyb, aby odstranily své překážky týkající se mobility pracovních sil. Volný pohyb osob je jedním ze základních prvků jednotného trhu a mobilita je pro pracovníky atraktivní.

1.1.20

Zdá se, že MSP nemají takový prospěch z jednotného trhu, jaký by mít mohly. Existence výrazných překážek pro obchod se službami v EU je příčinou toho, že tento obchod představuje pouze 20 % veškerého obchodu v Evropě. Směrnice o službách by měla výrazně přispět k podnikatelským a pracovním příležitostem, zejména prostřednictvím navrhovaného třídícího mechanismu a využití jednotných kontaktních míst pro zahraniční poskytovatele služeb.

1.1.21

Transparentnost a otevřenost trhu s veřejnými zakázkami jsou klíčové pro fungování vnitřního trhu. V návaznosti na legislativní balíček týkající se zadávání veřejných zakázek, který byl přijat v roce 2004, je nejdůležitější, aby současná revize tzv. „opravných “směrnic proběhla rychle. Nemělo by být umožněno, aby byly návrhy na reformu předložené Komisí oslabeny, zejména s ohledem na dostatečně dlouhé období nečinnosti mezi přidělením zakázky a podepsáním smlouvy, a s ohledem na důsledky, že nebudou-li splněna určitá kritéria zveřejnění, nebude smlouva účinná.

1.1.22

Otevření trhu s veřejnými zakázkami je předmětem intenzivních konzultací mezi zainteresovanými stranami veřejného a soukromého sektoru, jejichž názory na to, jaký přístup zvolit, se podstatně liší. Při otevření trhu s veřejnými zakázkami je třeba vzít v úvahu důležité aspekty jako zaměstnanost a sociální a ekologická hlediska, které jsou v tomto procesu stejně významné.

1.1.23

Síť řešení sporů SOLVIT pracuje uspokojivě a mohla by být ideálním pomocníkem na překonání právních překážek (často z důvodu nesprávného použití, a to buď kvůli nedostatku informací nebo kvůli nedostatečně vyškoleným úředníkům a protekcionismu), avšak zcela jistě potřebuje více prostředků a zaměstnanců v hlavních městech jednotlivých států. Měla by být vedena strukturovaná propagační kampaň, aby vzniklo mezi MSP povědomí o existenci tohoto mechanismu a možnostech, které poskytuje.

1.1.24

EHSV vypracoval podrobný katalog překážek jednotného trhu (5), který umožní reálně porozumět právním potížím, které stále brzdí úplnou realizaci evropského vnitřního trhu. Nejedná se vždy o překážky způsobené vládou.

1.1.25

V návaznosti na interinstitucionální dohodu z roku 2003 vypracovává EHSV ve spolupráci s Evropskou komisí databázi (PRISM II), aby bylo možné zmapovat iniciativy EU v oblasti koregulace a autoregulace. (6) EHSV a zejména členové jeho Střediska pro sledování jednotného trhu jsou zdrojem, kterého může Komise a členské státy směle využívat. SSJT zejména pořádá každoročně v různých členských státech veřejná slyšení se zvláštním důrazem na otázky zaměstnanosti v nových členských státech.

1.1.26

Vzhledem ke své odbornosti a reprezentativnosti se EHSV domnívá, že by mohl sehrát roli při vypracování posouzení dopadů, které Komise hodlá systematicky zavést. Je velmi důležité, aby legislativní návrhy odrážely pluralitu názorů a byly založeny především na zásadovosti a objektivitě. Přednostní předání posouzení dopadů EHSV a možnost EHSV podat k němu komentáře před odesláním Evropským institucím by ve smyslu partnerství pro obnovení Evropy umožnily lepší přijetí legislativních iniciativ EU (7).

1.1.27

Propagace výhod jednotného trhu pro spotřebitele a jejich povzbuzení, aby jich využili, by měly být chápány jako priorita směřující k rychlému dokončení vnitřního trhu.

2.1

Toto stanovisko je důsledkem žádosti komisařky Wallströmové, místopředsedkyně Evropské komise, o vypracování průzkumného stanoviska, která byla zaslána Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru dne 5. října 2006.

2.2

Výbor byl požádán, aby vzal v úvahu priority stanovené Evropskou komisí, aby přispěl do zprávy, jež má být předložena na jarním summitu Evropské rady v roce 2007, a konečně aby přispěl do závěrečné zprávy.

2.3

Vzhledem k těsnému časovému rozvrhu, ve kterém musel Výbor pracovat, se Výbor rozhodl, že se zaměří pouze na několik klíčových bodů a určí několik klíčových oblastí, ve kterých je podle jeho názoru pokrok žádoucí.

3.1

Původní myšlenkou jednotného trhu bylo nahradit různé řady vnitrostátních předpisů jednou řadou předpisů pro celé EU, a vytvořit tak rovné podmínky, které by evropské ekonomice umožnily, aby plně využila svého potenciálu. Ve skutečnosti jsou předpisy ES příliš často považovány za doplnění, nikoli za náhradu, vnitrostátních předpisů.

3.2

Jedním z faktorů, které zvýšily jeho význam, je „globalizace“, která je jak výzvou, tak příležitostí. Této výzvě je možné čelit pouze za předpokladu, že bude plně využito potenciálu jednotného trhu.

3.3

V této souvislosti EHSV podporuje záměr Evropské komise vydat nový politický program založený na novém partnerství, ve kterém budou instituce efektivněji spolupracovat. V rámci tohoto společného programu by měly rovněž národní, regionální a místní vlády převzít odpovědnost za dosažení výsledků a přiblížit Evropu jejím občanům.

3.4

Je třeba se oprostit od názoru, že více legislativy z nějakých důvodů znamená „více Evropy“. Jsou nejefektivnějšími prostředky k dosažení požadovaného cíle? Je třeba věnovat význam propagaci alternativ k právním předpisům, jako jsou např. osvědčené postupy v iniciativách v oblasti koregulace a autoregulace či kolektivní dohody, a podporovat jejich větší používání. Nelze však zapomínat na vedení sociálního dialogu (tak, jak Smlouva vyzývá Komisi o jeho podporu) za účelem dosažení kolektivních dohod.

3.5

Efektivní využívání a kvalitní hodnocení dopadu, oceňování a veřejné konzultace by však měly být více zajištěny v legislativních procesech a procesech vytváření politik. (Měl návrh legislativy zamýšlený účinek? Jestliže ne, proč?) V této souvislosti vydá Výbor průzkumné stanovisko k tématu Kvalitativní normy pro obsah, postupy a metody posouzení sociálního dopadu z hlediska sociálních partnerů a dalších subjektů občanské společnosti.

3.6

Jednotný trh byl úspěšný v některých oblastech, které ovlivňují velký počet spotřebitelů (např. bezpečnost výrobku nebo záruka při prodeji), zatímco v jiných oblastech byl pokrok pomalý a nebyl viditelný nebo zůstal pro konečné uživatele neznámý (např. finanční služby či patent Společenství).

3.7

Mezi hlavními cíly jednotného trhu je i vytváření pracovních míst a mobilita pracovních sil. Školící a vzdělávací programy by se měly více zaměřit na přípravu cesty pro znalostní ekonomiku. Samotné vytvoření jednotného trhu však neodstraní problémy na evropském trhu práce. K tomu budou nutná dodatečná aktivní opatření.

3.8

Legislativní návrhy by měly být vypracovány takovým způsobem, aby byly dobře srozumitelné pro potenciální konečné uživatele, nikoli pouze pro legislativní orgány. Stejná myšlenka by měla platit pro nařízení.

3.9

Je třeba dát vyšší prioritu lepší tvorbě právních předpisů. EHSV na to upozornil v řadě svých stanovisek (8). Existuje řada důkazů jak z vlastní konzultace Komise, tak z členských stratů, že vnitrostátní administrativy často činí směrnice při jejich transpozici do vnitrostátního práva těžkopádnými (tj. gold plating). Tím mnohem více trpí MSP než velké společnosti. Majitelé MSP musí často zkombinovat všechny úkoly, které mohou velké společnosti delegovat na specialisty.

3.10

Lepší provádění a vymáhání právních předpisů je prvořadým předpokladem jednotného trhu. Stanovisko EHSV k „Praxi EU a národních správních orgánů a vazbám mezi nimi“ (9) upozorňuje na současné nedostatky:

3.11

Lepší provádění a vymáhání právních předpisů je zárukou, že nedojde k roztříštění jednotného trhu.

3.12

Existuje zřejmý nedostatek souvislosti v rámci vnitrostátních administrativ a efektivita Evropské unie je ohrožena členskými státy, které se neřídí svými vlastními rozhodnutími. V některých členských státech je na národní úrovni pouze málo komunikační a informační politiky o problematikách jednotného trhu, včetně úspěšných příkladů. Vlády, národní parlamenty nebo média se necítí morálně přesvědčeny, aby zastávaly svou úlohu. Je třeba více zapojit sociální partnery a občanskou společnost, mají-li mít občané Evropy skutečně pocit, že jsou nedílnou součástí vývoje, včetně zablokované Ústavy. Pozornost by však neměla být věnována pouze komunikačním problémům. Prvním krokem pro opětovné získání důvěry občanů EU musí i nadále být nalezení řešení naléhavých problémů Unie.