28.2.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 46/1

1–3

4–9

10–19

20–27

1.

Předlohou se aktualizují prováděcí pravidla k současnému finančnímu nařízení, aby zohledňovala změny provedené ve finančním nařízení. Jak nové finanční nařízení, tak nová prováděcí pravidla mají vstoupit v platnost v roce 2007, aby mohly být uplatněny na novou generaci výdajových programů.

2.

Účetní dvůr posoudil předlohu Komise podle těchto zásad:

3.

Účetní dvůr soudí, že navrhované změny tyto podmínky ve většině případů splňují. Současně však Účetní dvůr vyjadřuje znepokojení v souvislosti s řadou případů, kdy:

4.

Prováděcí pravidla mají sloužit jako nepostradatelný doplněk finančního nařízení, který stanoví podrobná a techničtější pravidla se zásadním významem pro uplatňování finančního nařízení. Měla by tedy upravovat všechna ustanovení finančního nařízení, která by jinak umožňovala nevhodné či nejednotné uplatňování. Účetní dvůr zjistil, že v níže uvedených oblastech tomu tak podle jeho soudu není.

5.

Článek 23a uvádí definici efektivní a účinné vnitřní kontroly. Účetní dvůr tuto iniciativu vítá, avšak odkaz na „osvědčené mezinárodní postupy“ považuje za nedostatečný, neboť pro některé z klíčových otázek, jako je ověřování zákonnosti a správnosti podkladových transakcí, neexistují oficiálně stanovené osvědčené postupy. Účetní dvůr doporučuje, aby prováděcí pravidla obsahovala hlavní zásady efektivní kontroly, jak jsou vymezeny ve stanovisku Účetního dvora č. 2/2004, především společné zásady a standardy kontroly, základní prvky systémů a kontrolních postupů, definici povinností a postupů zajišťujících kvalitu jednotlivých kontrolních úrovní a celkový dohled nad systémy.

6.

V čl. 35 odst. 4 se odkazuje na „mezinárodně uznávané normy“ a v čl. 43 odst. 6 písm. a) na „mezinárodní normy“ pro zadávání zakázek. Jelikož takové normy oficiálně neexistují, tato formulace by mohla vést k nejistotě a nejednotnosti. Účetní dvůr proto doporučuje, aby hlavní normy – doplňující normy uvedené v čl. 43 odst. 6 písm. a) –, které jsou tímto odkazem zamýšleny, byly v prováděcích pravidlech specifikovány.

7.

V článku 42b se připouští, že Komise nemá žádnou odpovědnost za účinnost postupů vnitřní kontroly, když náklady na kontroly nejsou hrazeny z rozpočtu Společenství. Ovšem základní prvky účinného systému nastíněné v čl. 23a odst. 2 mají význam i pro efektivitu, a Komise v tomto druhém ohledu nemá odpovědnost. Účetní dvůr proto doporučuje, aby se zřetelně rozlišovalo mezi odpovědností členských států a odpovědností Komise, jak to stanoví Smlouva.

8.

Čl. 43 odst. 4 písm. g) požaduje, aby dohody uzavřené s mezinárodními organizacemi obsahovaly „podrobná pravidla pro kontroly prováděné Komisí“. Měly by též upravovat právo Účetního dvora na přístup k dostatečným informacím, aby se Účetní dvůr mohl spolehnout na audit organizace, a bude-li to nezbytné, přímo provést audit dané činnosti v souladu s mezinárodními auditními standardy.

9.

Čl. 43 odst. 6 písm. b) stanoví, že granty musí zahrnovat spolufinancování. Z důvodů jednotnosti by měl článek obsahovat odkaz na odchylky od zásady spolufinancování uvedené v článku 253.

10.

Čl. 60 odst. 7 finančního nařízení stanoví povinnost pověřených schvalujících osob každoročně předkládat zprávu o své činnosti. Prováděcí pravidla tuto povinnost dostatečně neupravují. Lze uvést tyto příklady: pouze Komise je povinna předkládat shrnutí výročních zpráv o činnosti, ačkoli by se tato povinnost mohla vhodně vztahovat i na jiné orgány, které předkládají více než jednu výroční zprávu o činnosti (například Parlament a Rada); pro předložení zpráv se nestanoví žádná lhůta, ačkoli shrnutí Komise má být vypracováno do 15. června roku n + 1; není stanoveno, komu jsou zprávy určeny, ani nejsou stanoveny požadavky týkající se jejich zveřejnění. Kromě toho existují další povinnosti každoročně předkládat zprávy, například zprávu o dodržení lhůt, kterou stanoví čl. 106 odst. 6, a povinnosti předkládat zprávy stanovené v článku 54 a čl. 87 odst. 5, které by mohly být začleněny do výroční zprávy o činnosti. Tak je to v současné době stanoveno pouze pro Komisi. Podle názoru Účetního dvora je toto velké množství výročních zpráv o činnosti a dalších zpráv s různou formou, obsahem, časovými lhůtami a zveřejněním v rozporu se zásadou zjednodušení.

11.

Z důvodů jednotnosti a zjednodušení Účetní dvůr doporučuje, aby prováděcí pravidla stanovila požadavky na obsah a zveřejnění výročních zpráv o činnosti, které budou stejným způsobem uplatňovat všechny orgány a které budou zahrnovat povinnosti související s předkládáním zpráv, jak jsou uvedeny v předchozím bodě.

12.

V čl. 117 odst. 1 čtvrtém pododstavci se uvádí, že „v odvětvích, která podléhají rychlému vývoji cen a technologií, by rámcové smlouvy bez opětovného vyhlášení soutěže měly obsahovat ustanovení o střednědobém přezkumu. Neodráží-li již původně stanovené podmínky cenové trendy nebo technologický rozvoj, nesmí zadavatel dotčenou rámcovou smlouvu použít a přijme vhodná opatření k jejímu vypovězení“. Toto ustanovení by mělo platit jen pro rámcové smlouvy, jejichž zvláštní smlouvy byly uzavřeny bez opětovného vyhlášení soutěže. Rámcová smlouva by měla též stanovit, co se v případě její výpovědi stane s probíhajícími zvláštními smlouvami. Podmínky tohoto ustanovení jsou nejasné, takže hrozí nebezpečí, že se stane zdrojem soudních sporů. Místo stanovení střednědobého přezkumu by tedy prováděcí pravidla měla požadovat, aby se rámcové smlouvy upravily tak, aby jejich délka byla vhodně uzpůsobena oblastem, které podléhají rychlému technologickému a ekonomickému vývoji, a aby obsahovaly doložku o revizi cen. Kromě toho by smlouvy, jejichž smluvními stranami je několik hospodářských subjektů, měly stanovit, že zvláštní smlouvy se uzavírají s opětovným vyhlášením soutěže.

13.

Čl. 118 odst. 4 druhý pododstavec bod ii) je nadbytečný, jelikož článek 158a ukládá lhůtu pozastavení v délce deseti dní ode dne následujícího poté, kdy bylo zveřejněno oznámení zadání zakázky v Úředním věstníku Evropské unie.

14.

Čl. 130 odst. 4 písm. c), kterým se navrhuje změnit vzorovou smlouvu, pokud jde o rozhodné právo, je nadbytečný, protože smluvní strany budou automaticky vázány Smlouvami a platnými rozhodnutími a předpisy, aniž je třeba to výslovně uvádět. Vzhledem k tomu, že tato změna se týká pouze Komise, ostatní orgány již nejsou povinny ve svých smlouvách rozhodné právo uvádět. Účetní dvůr tedy doporučuje, aby bylo zachováno stávající znění článku.

15.

Podle čl. 93 odst. 2 písm. b) finančního nařízení musí subdodavatelé, pokud jde o vyloučení ze zadávání zakázek, splňovat stejná kritéria jako hlavní dodavatelé. Avšak čl. 130 odst. 5 zajišťuje ochranu finančních zájmů Společenství nedostatečně. Za prvé, zájemce či uchazeč je povinen předložit informace pouze o „finančních a provozních kapacitách“ subdodavatelů namísto „finanční, hospodářské, technické a odborné způsobilosti“, jak to vyžaduje čl. 135 odst. 2 při posuzování dodavatele či uchazeče. Za druhé, informace poskytované podle čl. 130 odst. 5 nezahrnují informace, na jejichž základě se posuzuje, zda subdodavatelé budou či nebudou vyloučeni ze zadávání zakázek podle čl. 93 odst. 1 finančního nařízení. Nebudou-li k dispozici dostatečné informace, hrozí nebezpečí, že zájemce, který by byl ze zadávání zakázek vyloučen, by byl nepřímo přijat jako subdodavatel.

16.

Články 145 a 146 stanoví povinnosti v souvislosti s interinstitucionálními postupy pro zadávání zakázek. V současné podobě tyto články vyžadují, aby každý účastnický orgán zřídil komisi pro otevírání nabídek a výbor pro hodnocení nabídek, což představuje zbytečné zdvojování činností. Účetní dvůr doporučuje, aby zadavatel odpovědný za interinstitucionální zadávání zakázek dostal pravomoc jmenovat jedinou interinstitucionální otevírací komisi a jediný interinstitucionální hodnotící výbor.

17.

Čl. 158a odst. 1 uvádí, že žádosti nebo připomínky neúspěšných nebo poškozených uchazečů nebo zájemců „je třeba zaslat v průběhu deseti kalendářních dnů po oznámení o zamítnutí nebo rozhodnutí o zadání zakázky (…)“. To bude deset dní poté, co uchazeč oznámení obdržel, což se tedy nemusí shodovat s desetidenní lhůtou pozastavení, před jejímž vypršením nemůže být smlouva podepsána a která začíná plynout „ode dne současného zaslání rozhodnutí o zadání zakázky (…)“. Účetní dvůr doporučuje, aby se tyto dva požadavky sladily, a byla tak zajištěna průhlednost a nevznikala právní nejistota.

18.

Článek 169a stanoví, že Komise by měla přijmout řadu opatření, jejichž prostřednictvím by žadatele o granty informovala a pomáhala jim. Některá z nich, například kontrola „rozsahu a srozumitelnosti (…) formulářů“ a pořádání seminářů pro žadatele, by pro neúspěšné žadatele mohla být důvodem pro odvolání. To by mohlo komplikovat řízení a zdržovat postup. Účetní dvůr doporučuje, aby se tyto podrobnosti stanovily pouze v provozních pokynech.

19.

Článek 172a stanoví kritéria způsobilosti. Kritéria v odstavci 1 obsahují opakování, jako písmeno a) s písmenem c) a písmeno d) s písmenem e). Kritéria v odstavci 2 představují zbytečně podrobnou úpravu, protože jako nezávazná budou stanovena v základním aktu. Účetní dvůr doporučuje, aby se požadavky racionalizovaly a zjednodušily v souladu s přílohou k tomuto stanovisku.

20.

Čl. 3 odst. 2 stanoví limity pro zpětné získávání úroků z předběžného financování pro vnější akce (10) (250 000 EUR) a humanitární pomoc (750 000 EUR) jako mnohem vyšší částky, než určuje základní pravidlo (50 000 EUR). U částek nižších než tyto limity existuje možnost značných příjmů z úroků, což je v rozporu se zásadou neziskovosti stanovenou v čl. 109 odst. 2 finančního nařízení. Aby byla tato zásada dodržena a nebylo nutno složitým způsobem zpětně získávat úroky, Účetní dvůr doporučuje, aby příjemce přidělil veškeré úroky z částek předběžného financování na dotyčný program nebo akci.

21.

Čl. 35 odst. 6 uvádí, že „nezávislý externí audit“ musí být proveden „auditorem či auditorskou firmou, která je přinejmenším funkčně nezávislá na subjektu“, který je kontrolován. Použití výrazu „funkčně“ by se mohlo vykládat tak, že tyto audity mohou provádět útvary interního auditu, což by bylo v rozporu se zásadou finančního nařízení, podle níž by auditor měl být externí. Dále Účetní dvůr navrhuje, aby prováděcí pravidla odkazovala na normy, kterými se má auditor řídit – například mezinárodní auditní standardy –, a výslovně stanovila, že Komise a Účetní dvůr mají přístup k pracovním dokumentům auditora.

22.

Čl. 43 odst. 2 písm. d) vymezuje Evropskou investiční banku a Evropský investiční fond jako mezinárodní organizace podle článku 53 finančního nařízení. To je však v rozporu s čl. 54 odst. 2 písm. b) finančního nařízení, v němž se tyto organizace označují jako „specializované subjekty Společenství“ a který by měl být základem pro veškeré svěřené pravomoci.

23.

Čl. 118 odst. 4 třetí pododstavec upravuje situaci, kdy jsou rámcové smlouvy pod limity pro zveřejnění stanovenými v článku 158, zatímco zvláštní zakázky získané na jejich základě tyto limity překračují. Aby však byl dodržen článek 90 finančního nařízení – a zamezilo se nevhodnému používání rámcové smlouvy –, musí zadavatel před podpisem rámcové smlouvy nejprve odhadnout hodnotu zakázek, které mají být na jejím základě uzavřeny. Navrhovaná pravidla jsou tedy v rozporu s finančním nařízením nebo přinejmenším nadbytečná.

24.

Článek 125c umožňuje orgánům rozhodnout, že „se použijí procesní předpisy uplatňované vůči zadavateli z členského státu za předpokladu, že je možné je považovat za rovnocenné s předpisy daného orgánu“. To je v rozporu s článkem 91 finančního nařízení, který neumožňuje použít jiné postupy než postupy stanovené ve finančním nařízení. Navrhovaný článek navíc dostatečně nerozvíjí pravidla pro provádění článku 91 finančního nařízení:„(…) mohou tento orgán a tento zadavatel provést zadávací řízení společně za podmínek stanovených v prováděcích pravidlech“. Kupříkladu nespecifikuje, kdo by měl učinit konečné rozhodnutí o udělení zakázky nebo podle kterého právního řádu by se rozhodoval případný spor.

25.

Čl. 160e odst. 1 uvádí, že „v ročním pracovním plánu (je) stanoveno, zda budou granty poskytované na základě rozhodnutí nebo i písemné dohody“. Použití slova „i“ je zjevně v rozporu s článkem 108 finančního nařízení, kde se uvádí, že granty „jsou předmětem buď písemné dohody, nebo rozhodnutí Komise oznámeného úspěšnému žadateli“. Účetní dvůr doporučuje tuto nejasnost odstranit.

26.

Revidovaný článek 122 finančního nařízení uvádí, že zpráva o rozpočtovém a finančním řízení by měla zahrnovat informace o úrovni čerpání prostředků a souhrnné informace o převodech prostředků. Článek 185 prováděcích pravidel však poskytované informace nevymezuje, ale stanoví další požadavky – dosažení cílů a události s vlivem na činnosti. Účetní dvůr doporučuje, aby prováděcí pravidla upravovala všechny aspekty předkládání zpráv.

27.

Kromě výše uvedeného se změny v článcích 28a, 30a, 33, 72, 73a, 96 a čl. 166 odst. 3 písm. a) návrhu finančního nařízení musí odrazit v odpovídajících článcích 23a, 23b, 78, 84, 85b, 134b a čl. 233a odst. 1 bodě i) prováděcích pravidel.