„Účelem tohoto dopisu je vyjádřit naše porozumění výkladu některých ustanovení závazného prohlášení o jmenné evidenci cestujících (Passenger Name Record, PNR), vydaného dne 11. května 2004 Ministerstvem vnitřní bezpečnosti (Department of Homeland Security, DHS). Pro účely tohoto dopisu se zkratkou DHS rozumí Úřad pro cla a ochranu hranic (Bureau of Customs and Border Protection), Úřad pro přistěhovalectví a výběr cel (U.S. Immigration and Customs Enforcement) a Úřad ministra (Office of the Secretary), jakož i subjekty, jež tento úřad přímo podporují, ale nikoliv další složky Ministerstva vnitřní bezpečnosti, jako jsou Služby občanství a přistěhovalectví (Citizenship and Immigration Services), Správa bezpečnosti v dopravě (Transportation Security Administration), Tajná služba Spojených států (United States Secret Service), Pobřežní stráž Spojených států (United States Coast Guard) a Federální agentura pro zvládání mimořádných situací (Federal Emergency Management Agency). Těšíme se na to, že tyto i další záležitosti budeme dále přezkoumávat v souvislosti s budoucími rozhovory, které povedou k celkové, vzájemné dohodě založené na společných zásadách.

Sdílení a sdělování PNR

Zákon o reformě zpravodajských služeb a předcházení terorismu z roku 2004 (The Intelligence Reform and Terrorism Prevention Act of 2004) prezidentovi uložil, aby vytvořil prostředí pro výměnu informací, ‚jež usnadňuje sdílení informací o terorismu‘. Po vstupu tohoto zákona v platnost dne 25. října 2005 vydal prezident prezidentský dekret č. 13388 (Executive Order 13388), kterým nařídil, aby DHS a jiné agentury ‚neprodleně poskytly přístup k … informacím o terorismu vedoucímu jakékoliv jiné agentury s působností v oblasti potírání terorismu‘, a kterým zřídil mechanismus k zavedení prostředí pro výměnu informací.

Podle odstavce 35 závazného prohlášení (kde se uvádí, že ‚žádné ustanovení tohoto závazného prohlášení nebrání využití nebo předání údajů PNR v rámci jakéhokoli trestního řízení nebo v jiných případech stanovených zákonem‘, a umožňuje DHS, aby ‚poskytlo Evropské komisi objasnění k ustanovením kteréhokoli právního předpisu Spojených států, který se věcně dotýká ustanovení tohoto závazného prohlášení‘) Spojené státy nyní poskytují EU objasnění, že některá ustanovení závazného prohlášení, která omezují výměnu informací mezi agenturami Spojených států, zejména odstavce 17, 28, 29, 30, 31 a 32 nebo jejich části, mohou bránit zavedení prostředí pro výměnu informací, požadovaného výše uvedeným zákonem a prezidentským dekretem.

Vzhledem k tomuto vývoji a v souladu s tím, co je uvedeno níže, by se mělo závazné prohlášení vykládat a uplatňovat způsobem, který nebude bránit výměně údajů PNR mezi DHS a jinými orgány vlády Spojených států odpovědnými za předcházení a potírání terorismu a souvisejících trestných činů, jak je stanoveno v odstavci 3 závazného prohlášení.

DHS proto usnadní zpřístupnění údajů PNR (aniž by umožňovalo bezpodmínečný přímý elektronický přístup) vládním orgánům Spojených států s působností v oblasti potírání terorismu, které údaje PNR potřebují k předcházení a potírání terorismu a souvisejících trestných činů ve věcech (týkajících se hrozeb, letů, fyzických osob a sledovaných tras), kterými se zabývají nebo které vyšetřují. DHS zajistí, aby tyto orgány dodržovaly normy ochrany údajů srovnatelné s normami platnými pro DHS, zejména pokud jde o omezení účelu, uchovávání údajů, další sdělování, osvětu a odbornou přípravu, bezpečnostní normy a sankce za zneužití, jakož i postupy pro poskytování informací, vyřizování stížností a zjednávání nápravy. Před zavedením usnadněného přístupu každý přijímající orgán písemně potvrdí DHS, že uvedené normy dodržuje. DHS bude písemně informovat EU o tom o zavedení takového usnadněného přístupu a o plnění příslušných norem před tím, než dohoda pozbude platnosti.

Doba dřívějšího přístupu pro PNR

Zatímco odstavec 14 omezuje kolikrát lze informace z PNR čerpat, předávání údajů DHS se tímto ustanovením nijak neomezuje. Systém předávání údajů je považován Evropskou unií za méně rušivý z hlediska ochrany osobních údajů. Systém předávání však nedává leteckým společnostem žádnou možnost rozhodnout kdy, jak a které údaje předat. Podle práva Spojených států je toto rozhodnutí v pravomoci DHS. Proto se rozumí, že DHS využije takovou metodu předávání potřebných údajů PNR, která odpovídá potřebám agentury účinně zhodnotit rizika, a to se zřetelem na ekonomický dopad na letecké dopravce.

Při určení, kdy má dojít k prvnímu předání údajů má DHS možnost získat PNR více než 72 hodin před odbavením letu, je-li daná akce zásadní pro potírání trestných činů uvedených v odstavci 3. Kromě toho, i když se vyskytují případy, kdy vláda Spojených států má konkrétní informace o nějaké hrozbě, nejsou ve většině případů dostupné zpravodajské informace zcela určité a mohou vyžadovat rozhození širších sítí ve snaze odhalit jak povahu hrozby tak osoby, které jsou do ní zapojeny. Odstavci 14 proto rozumíme tak, že umožňuje přístup do PNR před lhůtou 72 hodin, pokud jsou náznaky, že včasný přístup pravděpodobně pomůže odvrátit konkrétní hrozbu proti určitému letu, řadě letů, trase, nebo jiné okolnosti spojené s trestnými činy uvedenými v odstavci 3 závazného prohlášení. Při používání této možnosti bude DHS jednat s rozvahou a přiměřeně.

Jakmile to bude proveditelné, přejde DHS v souladu se závazným prohlášením na systém předávání údajů PNR a nejpozději do konce roku 2006 provede potřebné zkoušky alespoň jednoho systému, který je v současné době ve vývoji, pokud návrh, který se má vyzkoušet, vyhovuje technickým požadavkům DHS. Aniž by se odchylovaly od závazného prohlášení nebo předjímaly případné budoucí potřeby systému, musí případné filtry používané v systému předávání, jakož i návrh samotného systému, umožnit předávání jakýchkoli údajů v rezervačních nebo odbavovacích systémech leteckých společností DHS za výjimečných okolností, za kterých je zvýšené sdělování zcela nezbytné z důvodu ohrožení životních zájmů osob, jichž se údaje týkají, nebo jiných osob.

Uchovávání údajů

Některé důležité způsoby použití údajů PNR pomáhají identifikovat možné teroristy; i údaje, které jsou více než 3,5 roku staré, mohou být rozhodující při zjišťování spojení mezi osobami podezřívanými z terorismu. Platnost této dohody skončí před zničením údajů požadovaných podle odstavce 15 závazného prohlášení a otázkami, zda se mají údaje PNR shromážděné podle závazného prohlášení zničit a kdy, se budou Spojené státy a Evropská unie zabývat v rámci budoucích jednání.

Společný přezkum

Vzhledem k rozsáhlé společné analýze závazného prohlášení provedené v září roku 2005 a ke skončení platnosti dohody před příštím společným přezkumem bude otázka, jak a zda provést společný přezkum v roce 2007, položena v rámci jednání o budoucí dohodě.

Prvky údajů

Pole často cestujících osob může obsahovat adresy, telefonní čísla, adresy elektronické pošty; všechny tyto údaje, jakož i samotné číslo často cestující osoby, může poskytnout rozhodující důkazy o spojení s terorismem. Podobně informace o počtu zavazadel cestujícího může mít hodnotu v souvislosti s potíráním terorismu. Závazné prohlášení opravňuje DHS doplnit prvky údajů k 34 prvkům dříve uvedeným v příloze ‚A‘ závazného prohlášení, pokud jsou tyto údaje nezbytné pro splnění účelů uvedených v odstavci 3.

Tímto dopisem Spojené státy konzultovaly EU ve smyslu odstavce 7 v souvislosti s položkou 11 přílohy A ohledně potřeby DHS získávat číslo přidělené často cestující osobě a kterýkoli prvek údajů uvedený v příloze A závazného prohlášení, ať už se tento prvek nachází kdekoli.

Životně důležité zájmy osob, jichž se údaje týkají, a jiných osob

Uznávaje možnou důležitost údajů PNR v souvislosti s nakažlivými nemocemi a jinými riziky pro cestující, DHS znovu potvrzuje, že přístup k těmto informacím povoluje odstavec 34, který stanoví, že závazné prohlášení nesmí bránit používání údajů PNR v zájmu ochrany životně důležitých zájmů osob, jichž se údaje týkají, nebo jiných osob, ani omezovat přímou dostupnost údajů PNR příslušným orgánům za účely uvedenými v odstavci 3 PNR. ‚Životně důležité zájmy‘ zahrnují okolnosti, za kterých by mohlo jít osobám, jichž se údaje týkají, nebo jiným osobám o život, a zahrnuje přístup k informacím potřebným k zajištění toho, že osoby, které jsou nosiči nebezpečné nakažlivé nemoci nebo jí byly vystaveny, mohou být pohotově identifikovány, vyhledány a neprodleně informovány. Tyto údaje budou chráněny způsobem úměrným své povaze a budou používány výlučně pro účely, pro které byly získány.