Zveřejnění žádosti podle čl. 6 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 510/2006 o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin

(2006/C 204/07)

Toto zveřejnění uděluje právo podat proti zápisu námitky podle článku 7 nařízení Rady (ES) č. 510/2006. Komise musí obdržet námitky do 6 měsíců po tomto zveřejnění.

PŘEHLED

NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 510/2006

Žádost o zápis podle článku 5 a čl. 17 odst. 2

„ŽATECKÝ CHMEL“

č. ES: CZ/PDO/005/0402/19.10.2004

CHOP ( X ) CHZO ( )

Tento přehled byl vypracován pouze pro informační účely. Veškeré údaje naleznou zúčastněné strany v úplném znění specifikace produktu, které je možné získat od vnitrostátních orgánů uvedených v oddíle 1 nebo od Evropské komise (1).

1.   Příslušný orgán členského státu:

2.   Skupina:

3.   Druh produktu:

Třída č. 1.8 – chmel

4.   Specifikace (přehled požadavků podle čl. 4 odst. 2)

4.1   Název: „Žatecký chmel“

4.2   Popis: Specifickou vlastností Žateckého chmele je vzhled hlávky (středně až dlouze vejčitá, hmotnost 100 hlávek 13 – 17 gramů, vřeténko jemné, pravidelné, 12 – 16 mm dlouhé), jemné chmelové aroma a zlatá barva lupulinu. Charakteristická pro Žatecký chmel je červená barva révy, jemné vřeténko, nízký obsah myrcenu a vyrovnaný obsah alfa a beta kyselin. Skladba chmelových pryskyřic je charakteristická poměrně nízkým obsahem alfa hořkých kyselin v rozmezí 2,5 – 5,5 %. Obsah beta hořkých kyselin je vyšší než obsah alfa hořkých kyselin, takže jejich vzájemný poměr se nejčastěji nalézá v rozmezí 0,60 – 0,80. Obsah myrcenu je v rozmezí 25 – 40 %. Dalším charakteristickým znakem je přítomnost velkého množství beta-farnesenu (mezi 14 – 20 %), který je u jiných chmelů obsažen jen v minimálním množství. Celkový charakter vůně Žateckého chmele je dán vzájemným poměrem všech jednotlivých složek chmelových silic. Žatecký chmel je poloraný. Na trh se dodává lisovaný nebo granulovaný.

4.3   Zeměpisná oblast: Žatecký chmel je pěstován v tzv. Žatecké chmelařské oblasti. Jedná se o katastrální území v okresech Louny, Rakovník, Chomutov, Kladno, Plzeň-sever, Rokycany. Bližší určení je ve specifikaci.

4.4   Důkaz původu: Chmel v ČR podléhá certifikaci, ta je upravena jak zákonem č.97/1996 Sb., o ochraně chmele, tak nařízeními EU, Nařízení Rady 1952/2005, Nařízení Komise 1784/77 a Nařízení Komise 890/78. Institucí pověřenou prováděním certifikace chmele v ČR je ÚKZÚZ (Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský dále jen ústav).

Dokladovatelnost původu je zaručena postupem, který je upraven zákonem. Producent vyprodukovaný chmel zváží, náležitě označí, zaplombuje a vystaví prohlášení o počtu a váze označených obalů s chmelem podle katastrálních území a odrůd chmele. Ústav provádí ověřování předem označeného chmele a chmelových produktů s vystavením ověřovací listiny a zajišťuje provádění kontroly nad dodržováním povinností stanovených zákonem o ochraně chmele a předpisy Evropských společenství. Ústav vede také evidenci chmelnic a evidenci pěstitelů chmele.

Státní zemědělská a potravinářská inspekce provádí kontroly specifikací a vydává rozhodnutí v součinnosti s ÚKZÚZ.

4.5   Způsob produkce: Žatecký chmel je pěstován v chmelových konstrukcích v Žatecké chmelařské oblasti. Jarní práce začínají v dubnu řezem a drátkováním, následuje zavádění, kultivace a chemická ochrana. V průběhu vegetace se provádí několik postřiků proti živočišným škůdcům a chorobám. Sklizeň chmele probíhá v druhé půlce srpna a začátkem září. Chmel je zpracován do formy lisovaného nebo granulovaného chmele.

Chmelové konstrukce jsou postavené z dřevěných (a v některých případech betonových) sloupů. Dále je použit drát nebo u nových konstrukcí ocelové lano. Konstrukce je cca. 7 m vysoká (optimální výška pro chmel pěstovaný v této oblasti). Na 1 ha chmelnice je vysázeno 2 500 – 3 500 chmelových rostlin v závislosti na použitém sponu (dán agrotechnikou, růstovými vlastnostmi rostliny a optimalizací struktury porostu). Chmel je rostlina trvalá, která zůstává na jednom stanovišti až 20 let. Pro produkci se na chmelnici pěstují pouze samičí rostliny. Přítomnost samčích rostlin je nežádoucí z hlediska ovlivnění kvality chmele.

Žatecký chmel se ve své tradiční oblasti pěstuje již přes tisíc let. Jako Žatecký chmel se mohou označovat pouze tyto klony: Lučan (registrace 1941), Blato (1952), Osvaldův klon 31 (1952), Osvaldův klon 72 (1952), Osvaldův klon 114 (1952), Siřem (1969), Zlatan (1976), Podlešák (1989) a Blšanka (1993).

4.6   Souvislosti: Základem jedinečnosti Žateckého chmele (viz 4.2) jsou specifické přírodní podmínky v Žatecké chmelařské oblasti. Tato oblast je od severozápadu chráněna Krušnými horami, Doupovskými vrchy a Českým středohořím, které vytvářejí tzv. dešťový stín. Proto zde průměrný roční úhrn srážek představuje pouze okolo 450 mm. Rozložení srážek je však pro vývoj chmele příznivé (za vegetační období jsou průměrné srážky kolem 260 mm). Průměrná roční teplota je 8 – 9 °C (v průběhu vegetace pak 14 – 16 °C). Spolu s klimatickými podmínkami má na kvalitu chmele vliv i půda této oblasti. Jedná se zejména o permské červenky, ale i o lehčí opukové půdy. Na růst a vývoj chmele působí také poloha chmelnic, která je určována zejména nadmořskou výškou (200 – 500 m n.m.), umístěním v reliéfu terénu, jeho svažitostí a expozicí ke světovým stranám. Jedná se zejména o široká otevřená údolí s volným prouděním vzduchu, dostatečně chráněná před prudkými západními a severními větry. Vzhledem k těmto podmínkám by tento chmel v jiných oblastech nedosahoval takové kvality ani výkonnosti. Prostředí ovlivňuje především obsah látek a vzrůst. Výše uvedené podmínky (kombinace průměrných srážek, teplot, půdních profilů, nadmořské výšky, světla) jsou jedinečné pro Žateckou chmelařskou oblast. Jiné chmelařské oblasti ve světě se budou vždy v některé ze základních podmínek odlišovat (tj. například vyššími srážkami, vyššími průměrnými teplotami, kratší průměrnou délkou dne /denního světla/ ve vegetačním období).

4.7   Kontrolní subjekt:

Konečné rozhodnutí přísluší Státní zemědělské a potravinářské inspekci.

4.8   Označování: Na každém souhrnném balení je uváděn nápis ŽATECKÝ CHMEL.

4.9   Vnitrostátní požadavky: —

(1)  Evropská komise, Generální ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova, oddělení pro politiku jakosti zemědělských produktů – B-1049 Brusel.