[pic] | KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ |

V Bruselu dne 6.12.2006

KOM(2006) 775 v konečném znění

2006/0005 (COD)

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU podle čl. 251 odst. 2 druhého pododstavce Smlouvy o ES týkající se

společného postoje Rady k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady o vyhodnocování povodní a protipovodňových opatřeních

2006/0005 (COD)

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTUpodle čl. 251 odst. 2 druhého pododstavce Smlouvy o EStýkající se

společného postoje Rady k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady o vyhodnocování povodní a protipovodňových opatřeních

(Text s významem pro EHP)

1. SOUVISLOSTI

Datum předání návrhu Evropskému parlamentu a Radě (dokument KOM(2006)15 v konečném znění – 2006/0005 COD): | 18. 1. 2006 |

Datum vydání stanoviska Evropského hospodářského a sociálního výboru: | 17. 5. 2006 |

Datum vydání stanoviska Evropského parlamentu, první čtení: | 13. 6. 2006 |

Datum přijetí společného postoje: | 23. 11. 2006 |

2. CÍL NÁVRHU KOMISE

Cílem navrhované směrnice je omezit a řídit rizika, která povodně představují pro lidské zdraví, životní prostředí, infrastrukturu a majetek. Směrnice navrhuje třístupňový přístup, který zahrnuje předběžné vyhodnocení povodní s cílem určit oblasti, kde hrozí výrazné nebezpečí povodní, a následné mapování rizika povodní a vytváření plánů řízení povodňových rizik v oblastech těchto povodí, včetně pobřežních oblastí. Ve všech etapách bude zajištěna koordinace v rámci povodí, která sdílí několik členských států a třetích zemí, koordinace s rámcovou směrnicí o vodě (2000/60/ES) a účast veřejnosti. Navrhovaná směrnice poskytuje členským státům značnou volnost při stanovování stupně požadované ochrany a opatření, která je třeba přijmout k dosažení tohoto stupně, a při vytváření časových harmonogramů provádění plánů řízení povodňových rizik.

3. PŘIPOMÍNKY TÝKAJÍCÍ SE SPOLEČNÉHO POSTOJE

3.1 Všeobecné připomínky

Komise přijala plně, z části nebo v zásadě 59 (včetně samostatného hlasování) ze 76 změn navržených Evropským parlamentem v prvním čtení. 35 z těchto 59 změn je zahrnuto do společného postoje.

Komise přijala všechny změny, které vedly k dalšímu ujasnění vazeb na směrnici 2000/60/ES, význam úvah o změně klimatu a využití stávajících nástrojů.

Komise zamítla zejména změny, které omezovaly působnost směrnice na povodně způsobné konkrétními příčinami, které zaváděly příliš podrobné požadavky nebo by mohly vytvářet nejasné právní situace.

3.2 Podrobné vyjádření

3.2.1 Změny Parlamentu, které Komise přijala a které byly v plném nebo částečném znění zahrnuty do společného postoje.

Do společného postoje byly řádně zapracovány tyto změny: číslo 1 (název), 2, 11, 16, 25 (body odůvodnění), 26, 28, 29, 30, 32, 33, 39, 40, 52, 66 a 86 (články).

V bodech odůvodnění tohoto společného postoje se odráží zásada solidarity ve společném povodí obsažená ve změnách 6, 8 a 12 , ale naopak se zde neodrážejí přidané úvahy o spolupráci při hledání vyrovnávacích oblastí (změna 6) ani o nevhodné správě řek, která je příčinou rostoucího rizika (změna 8).

Změny 7 a 10 jsou v zásadě začleněny v podobě stručného odkazu na změnu klimatu v bodě odůvodnění 2. Částečně zavedená změna 38 (článek 5) rovněž připojuje povinné zvážení „předvídatelného využívání půdy nebo změny klimatu“ v předběžných vyhodnoceních povodňových rizik, jež také není ve společném postoji zohledněno.

Částečně zohledněná změna 20 rovněž zdůrazňuje význam účasti veřejnosti.

Změny 17, 24, 31, 37, 41, 55 a 71 zavádějí požadavky na používání stávajících nástrojů a jsou do společného postoje v zásadě začleněny (článek 13) . Nicméně požadavky Evropského parlamentu, aby takové stávající vyhodnocení, mapy a plány splňovaly požadavky příslušných článků směrnice, jsou přísnější než méně přísná kritéria ekvivalence obsažená ve společném postoji. Společný postoj rovněž posunuje datum, do něhož bude možné tyto nástroje kvalifikovat pro výjimky podle tohoto článku, na den 12. prosince 2012, zatímco změna 71 uvádí datum vstupu v platnost.

Ačkoli části změn 35 a 60 (totožná formulace) týkající se nákladů a výhod se ve společném postoji odrážejí (článek 7) , tyto změny rovněž zavádějí návratnost nákladů a internalizaci nákladů na životní prostředí a na využívání zdrojů, které Komise přijímá za předpokladu, že jsou v souladu se zásadami a postupy pro návratnost nákladů, jak ji uplatňuje směrnice 2000/60/ES.

Změny 46 a 48 doplňují důležité detaily požadované v plánech řízení povodňových rizik, které lze považovat za zahrnuté do společného postoje (čl. 6 odst. 5 písm. d) .

Změna 49 je částečně začleněna do společného postoje (čl. 6 odst. 5 písm. c) , pokud jde o zaměření na konkrétní zdroje znečištění a konkrétní citlivé oblasti z hlediska škod na životním prostředí, spíše než z hlediska odhadu potenciálu škod na životním prostředí a na hospodářství. Ve společném postoji však nejsou zahrnuty všechny zdroje, které změna zavedla, zejména difúzní zdroje znečištění a menší zařízení, které nejsou typu IPPC (směrnice 96/61/ES). Tato změna rovněž zavádí požadavek zohlednění škod na pozemních ekosystémech, které společný postoj nezahrnuje.

Ačkoli ve společném postoji jsou obsaženy záplavové oblasti a jejich role jako oblastí k zadržování povodní a dopravních cest, změna 54 doplňuje detailnější analýzu povodňových procesů a dlouhodobý vývoj plánů krizového řízení povodní (článek 7) . To je třeba vidět v kontextu zjednodušení, která v předběžném vyhodnocení povodňových rizik provedla Rada (článek 4) .

Přestože ve společném postoji zůstaly části změny 56 týkající se přeshraniční spolupráce, není zahrnut konkrétní požadavek, aby byly zavedeny plány řízení povodňových rizik ( kapitola IV ), které zapojí místní a regionální orgány , a aby využívání povodňových oblastí ze strany obyvatel bylo přizpůsobeno identifikovanému riziku. Komise nicméně podporuje formulaci tohoto článku společného postoje, pokud jde o nestrukturální opatření a snížení pravděpodobnosti povodní.

Přestože smysl první části změny 61 ve společném postoji z větší části zůstal ( čl. 7 odst. 4 ), doplnění o „ jiná opatření “, která mohou zvýšit povodňová rizika v oblastech po proudu i proti proudu, zachována nezůstala.

Ačkoli smysl změny 64 zůstal ve společném postoji zachován ( článek 8 ), tato změna rovněž upřesňuje, že k provádění této směrnice, pokud jde o třetí země, lze použít mezinárodní dohody.

Přestože ve společném postoji ( článek 10 ) se v zásadě odráží změna 68 , která zdůrazňuje veškeré povinnosti v rámci Aarhuské úmluvy včetně účasti veřejnosti, je třeba poznamenat, že společný postoj v příslušné hlavě nahrazuje účast veřejnosti konzultací.

3.2.2 Změny Parlamentu přijaté Komisí, ale nezačleněné do společného postoje.

Změny 3 a 4 přidávají do bodů odůvodnění více podrobností a poznámek k rizikům pro životní prostředí a k příčinám rostoucích povodňových rizik, zejména faktory ovlivněné lidmi, především změnu klimatu. Změna 5 (odůvodnění) týkající se vertikální koordinace (vnitrostátních, regionálních a místních orgánů) není do společného postoje zahrnuta. Ačkoli odkaz na Chartu základních práv zůstal zachován ( bod odůvodnění 19 ), změna 9 rovněž doplňuje odkaz na závěry Rady ze dne 14. října 2004, zejména rostoucí rizika povodní v důsledku změny klimatu, a tento odkaz není do společného postoje zahrnut. Změna 13 upřesňuje význam integrace řízení povodňových rizik do ostatních politik EU. Změna 15 doplňuje poznámku týkající se oblastí s nízkými povodňovými riziky jako potenciálních oblastí zmírňování povodní; společný postoj však zmiňuje oblasti pro případné zadržování povodní (článek 7) . Změna 18 zdůrazňuje, že je důležité zabývat se v plánech potenciálním znečištěním životního prostředí , které souvisí s povodněmi. Změny 19 a 21 doplňují technické podrobnosti týkající se předvídání povodní .

Změna 34 se zabývá zejména zohledněním poklesu půdy v předběžném vyhodnocení povodňových rizik. Změna 36 navrhuje posoudit účinnost stávajících struktur vytvořených člověkem v předběžném vyhodnocení povodňových rizik ( článek 4 ).

Změna 58 doplňuje, že do plánů řízení povodňových rizik bude zahrnuto rovněž posouzení záchranných opatření a opatření na obnovu , což znamená, že do oblasti působnosti směrnice bude zařazena část cyklu řízení povodňových plánů týkající se přezkoumání.

Změna 62 doplňuje požadavek sdělení v případě změny časového plánu provádění v povodích společných pro různé členské státy v průběhu šestiletého období mezi plány řízení povodňových rizik.

Samostatné hlasování o článku 13 (ve společném postoji článek 9) posiluje úzkou spolupráci a integraci mezi navrhovanou směrnicí a směrnicí 2000/60/ES , přičemž společný postoj Rady omezuje požadavky tím, že požadavek úzké spolupráce odstraňuje a umožňuje, aby taková koordinace byla fakultativní ( článek 9, bod odůvodnění 16) .

Bylo navrženo, aby změna 69 týkající se informování veřejnosti jako součásti přípravných opatření byla zařazena do článku o účasti veřejnosti, ale Komise má za to, že by měla být začleněna do plánů řízení povodňových rizik (článek 7) .

Změna 73 požaduje, aby Komise v pravidelných zprávách o provádění informovala rovněž o vlivech změny klimatu.

Změna 74 zavádí požadavek klasifikovat možná opatření podle stupně, jakým mají usnadňovat provádění ve vztahu k cílům směrnice 2000/60/ES (která je již v platnosti a již má vliv na volbu řízení povodňových rizik).

3.2.3 Změny Parlamentu odmítnuté Komisí, ale začleněné do společného postoje.

Změny 44 (mapování oblastí ohrožených erozí), 57 (část o nestrukturálních opatřeních), 59 (začleněná do společného postoje v příloze jako příklad jiných právních předpisů, v jejichž případě by do plánů řízení povodňových rizik měly být zařazeny souhrny příslušných opatření) a 65 (koordinace ve společných oblastech povodí) Komise zamítla z důvodu subsidiarity nebo duplicity s jinými povinnostmi. V souvislosti s globálním pojetím společného postoje však Komise může tyto změny přijmout, jak jsou uvedeny ve společném postoji.

3.2.4 Pozměňovací návrhy Parlamentu zamítnuté Komisí a nezačleněné do společného postoje

Změny 14, 23, 27, 42, 43, 47, 50, 51, 53, 63, 70, 72, 75 a 85 zamítla Komise i Rada. Změna 45 (lingvistická) je ve znění společného postoje nadbytečná.

Kromě přijatelných edičních úprav ve změně 22 ( bod odůvodnění 17 ) společný postoj zamítá úpravy týkající se uplatnění čl. 4 odst. 7 směrnice 2000/60/ES o nadřazeném veřejném zájmu, stejně jako Komise, protože ustanovení uvedené směrnice jsou jasná.

3.2.5 Dodatečné změny k návrhu učiněné Radou

Společný postoj obsahuje v porovnání s původním návrhem Komise velké množství změn. Pokud jde o formu, původní znění bylo zjednodušeno spojením několika článků a zjednodušením bodů odůvodnění. Nicméně všechny podstatné prvky původního návrhu Komise jsou zachovány.

Pokud jde o obsah, nejpodstatnější změny ve společném postoji v porovnání s původním návrhem a které nejsou zohledněny v parlamentních změnách, se týkají zjednodušení předběžného posouzení povodňových rizik, posílení mezinárodní spolupráce a omezení koordinace se směrnicí 2000/60/ES.

Omezení definice druhů povodní v působnosti směrnice : Společný postoj doplňuje úplný seznam druhů povodní, na které se má vztahovat směrnice, ale rovněž zahrnuje možnost vyčlenit z působnosti směrnice povodně v důsledku přeplnění kanalizačních sítí (čl. 2 odst. 1, bod odůvodnění 9) .

Jednotky řízení menší než oblasti povodí: Společný postoj stanoví, že pobřežní oblasti a jednotlivá povodí mohou být používána jako jednotky řízení (čl. 3 odst. 2 a následné změny, bod odůvodnění 16) .

Zjednodušení předběžného vyhodnocení povodňového rizika a zohlednění změny klimatu: Společný postoj zjednodušuje předběžné vyhodnocení povodňových rizik, zejména pokud jde o posouzení potenciálu rozšíření a důsledků povodní a faktorů měnících povodňová rizika v budoucnosti (čl. 4 odst. 2) . To zahrnuje zohlednění změny klimatu, jež bylo oslabeno tím, že již není povinné, a do první revize předběžného vyhodnocení povodňových rizik v roce 2018 bude fakultativní (článek 14, bod odůvodnění 14) . Evropský parlament naproti tomu udržuje ambiciózní povahu návrhu Komise, pokud jde o změnu klimatu, a kromě toho navrhuje do předběžného vyhodnocení povodňových rizik podrobnější požadavky. Komise může přijmout skutečnost, že společný postoj odkládá zohlednění změny klimatu pouze s perspektivou celkového kompromisu, ale k závěrům Rady prohlašuje, že občané očekávají, že vliv změny klimatu na povodňová rizika bude řádně posouzen a zvážen.

Časový plán: Společný postoj mění datum finalizace prvního předběžného posouzení povodňových rizik na den 22. prosince 2012, a nikoli 3 roky po vstupu směrnice v platnost (čl. 4 odst. 3).

Spolupráce ve společném povodí: Společný postoj stanoví posílení spolupráce při všech třech etapách směrnice, v předběžném vyhodnocení povodňových rizik (čl. 4 odst. 2 a čl. 5 odst. 2 ), povodňových mapách (čl. 6 odst. 2) a rovněž při plánech řízení povodňových rizik (čl. 7 odst. 4 a článek 8).

Mapy : omezené požadavky, pokud jde o mapování různých variant pravděpodobnosti na základě druhu povodně: Společný postoj zavádí možnost mapovat pouze scénáře s nízkou pravděpodobností (nejextrémnější scénáře) pro povodně způsobené spodními vodami (čl. 6 odst. 7) a pro pobřežní záplavy, pro něž jsou zavedena vhodná ochranná opatření (čl. 6 odst. 6) . Mapování vysoce pravděpodobných povodní (méně extrémní scénáře) je rovněž fakultativní (čl. 6 odst. 3 písm. c). Mezi další zanesené změny patří upřesnění, že mapy se budou vytvářet ve vhodném měřítku, že v mapách povodňových rizik bude uveden rozsah povodní a rovněž způsob, jak v mapách povodňových rizik popsat případné škody na hospodářství a životním prostředí.

Plány řízení povodňových rizik: Společný postoj zavádí možnost vytvořit více než jeden plán řízení povodňových rizik v oblasti povodí, pokud jsou tyto plány na úrovni oblasti povodí koordinovány (články 7 a 8) . Stanoví rovněž požadavky možnosti konkrétní spolupráce v mezinárodních dílčích povodích.

Kromě toho požaduje, aby spíše než „úroveň ochrany“ byly stanoveny „cíle řízení povodňových rizik“, čímž se připustí, že vzhledem k nepředvídatelným nebezpečím, jako jsou povodně, není možné zaručit konkrétní úroveň ochrany. Rovněž zavádí možnost zvýšení rizik v zemích nacházejících se po proudu nebo proti proudu za předpokladu, že mezi dotčenými stranami dojde k dohodě (čl. 7 odst. 4) .

Společný postoj rovněž začleňuje řadu dalších upřesnění úlohy plánů řízení povodňových rizik ( článek 7 ) (odkazy na mapy v kapitole III, konkrétní úvahy o ochraně přístavních infrastruktur a navigace, upřesnění, že pozornost bude věnována předvídání povodní a systémům včasného varování jako součásti připravenosti, výslovná možnost využít řízené povodně v některých oblastech ke snížení celkového rizika), které základní části navrhované směrnice nemění.

Prováděcí opatření a změny: Společný postoj posunuje lhůty, kdy mají být stanoveny technické formáty podávání zpráv Komisi, o dva roky před příslušnou lhůtou. Rovněž omezuje případné přizpůsobení směrnice vědeckému a technickému pokroku postupem projednávání ve výboru pouze na přílohu ( článek 11 ).

Srovnávací tabulka: Společný postoj přesunuje požadavek předložit srovnávací tabulku s provedením do vnitrostátního práva ( z článku 17 do bodu odůvodnění 22).

Do přílohy je zahrnut požadavek popsání metody rentabilní analýzy opatření ve společném povodí a rovněž požadavek předložení zprávy o monitorovacích mechanismech pro provádění a požadavek upřesnění týkající se formátu částí plánů.

4. ZÁVĚRY

Komise se domnívá, že společný postoj, který Rada jednohlasně přijala, představuje význačné zlepšení plánů řízení povodňových rizik a mezinárodní spolupráce, a proto ji podpoří. Komise uznává, že přetrvávají některé obavy týkající se lhůty pro zohlednění případného budoucího vývoje, včetně změny klimatu, v předběžném vyhodnocení povodňových rizik a že požadavky na koordinaci se směrnicí 2000/60/ES byly pozměněny. Komise učinila dvě prohlášení, která jsou zahrnuta do záznamu Rady (viz příloha).

PŘÍLOHA

1. Prohlášení Komise ke změně klimatu:

Komise lituje, že politická dohoda nezahrnuje znění, které by zaručilo, aby byl řádně posouzen a zvážen vliv změny klimatu na povodňová rizika.

Komise přesto věří a doufá, že členské státy vezmou předvídané vlivy změny klimatu v úvahu. Občané by tomu jinak neporozuměli.

2. Prohlášení Komise ke srovnávací tabulce ( článek 17, pův. článek 19 )

Komise by v souladu s cíli interinstitucionální dohody o zlepšení tvorby právních předpisů ráda zdůraznila svůj návrh, aby členské státy vytvořily tabulky prokazující soulad mezi směrnicí a opatřeními k provedení do vnitrostátního práva, která členské státy přijaly, aby Komisi umožnily ověřit soulad vnitrostátních opatření s ustanoveními právních předpisů Společenství.

Komise nebude blokovat politický souhlas Rady. Komise však očekává, že tuto otázku, která má průřezovou povahu, budou orgány posuzovat společně.