[pic] | KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ | V Bruselu dne 20.11.2006 KOM(2006) 684 v konečném znění 2006/0236 (COD) Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY kterým se zakazuje uvádět na trh, dovážet do Společenství a vyvážet z něj kočičí a psí kůže a výrobky obsahující tyto kůže (předložený Komisí){SEC(2006) 1448}{SEC(2006) 1449} DŮVODOVÁ ZPRÁVA 1. SOUVISLOSTI NÁVRHU ( Odůvodnění a cíle návrhu Záměrem tohoto návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady je zakázat uvádění kočičích a psích kůží a výrobků z nich na trh, jejich dovoz do Společenství a vývoz z něj. Návrh také stanoví informační požadavky, které by měly zabezpečit poskytování informací o nových detekčních metodách Komisi a výměnu těchto informací mezi členskými státy za účelem případného zavedení společných detekčních metod na úrovni EU sloužících k identifikaci živočišného druhu, z něhož kožešiny a kožešinové výrobky dovážené nebo uváděné na trh pocházejí. Tyto zákazy mají nahradit rozličná platná opatření zavedená v několika členských státech za účelem provádění zákazu výroby a/nebo obchodu s kůžemi z koček a psů a snaží se předejít překážkám fungování vnitřního trhu a zajistit tak volný pohyb kožešin a kožešinových výrobků obecně. Cílem ustanovení předlohy nařízení je rovněž zajistit, aby kočičí a psí kůže a výrobky obsahující tyto kůže (kůže se používají také jako podšívka nebo ozdoby na oblečení nebo na hračkách) vyrobené za hranicemi Společenství nemohly být dováženy do nebo vyváženy ze Společenství. Existují důkazy, že kočičí a psí kůže a výrobky obsahující tyto kůže v současné době vstupují do EU a jsou v ní obchodovány, aniž by byly řádně hlášeny, i když je obtížné kvantifikovat podíl kočičích a psích kůží na celkovém objemu obchodu s kožešinami obecně. Dostupné důkazy naznačují, že většina těchto výrobků pochází ze třetích zemí, neboť v členských státech není zvykem chovat kočky a psy pro účely produkce kůží. Spotřebitele již řadu let znepokojuje možnost, že by si mohli koupit kočičí nebo psí kůži nebo výrobky z těchto kůží. Tito živočichové jsou považováni za společníky lidí, a proto nejsou jejich kůže nebo výrobky z nich obecně eticky přijatelné. Komise i členské státy obdržely v uplynulých letech obrovský počet dopisů a peticí k problematice obchodu s kočičími a psími kůžemi, které vyjadřovaly hluboké rozhořčení a odpor spotřebitelů, politiků a občanů k obchodu s kočičími a psími kůžemi nebo výrobky z těchto kůží. Tyto postoje podnítily scény prezentované na internetu a vysílané v televizi, ukazující, jak jsou kočky a psi zneužíváni k produkci kůží a jak je s nimi zacházeno v Asii. Publicistické materiály ukazují krutost, s níž jsou zvířata zabíjena nebo stahována zaživa. Znepokojení spotřebitelů částečně vysvětluje skutečnost, že člověk nedokáže snadno odlišit kočičí a psí kůži od jiné kožešiny a syntetických materiálů imitujících kožešinu. Vzhledem k tomu, že kočičí a psí kůže je navíc levnější než jiné typy kožešiny a lze jí nahradit dražší typy kožešiny, existuje motivace k nekalým nebo podvodným praktikám ve využívání kožešinových výrobků, včetně podvodného nebo klamavého označování a jiných praktik usilujících o utajení skutečné povahy nebo původu výrobku. V důsledku znepokojení vyjádřeného spotřebiteli a občany několik členských států přijalo (nebo v současné době přijímá či zkoumá) právní předpisy, jejichž cílem je omezení nebo zákaz hospodářských činností souvisejících s produkcí kůží z koček a psů. Vnitrostátní zákonodárné orgány řeší tento problém různými opatřeními od zákazu chovu koček a psů pro účely produkce kůže až po zákaz výroby a/nebo dovozu kůže z těchto zvířat nebo po požadavky na označování. V některých případech jsou omezení zaměřena pouze na kočky a psy, zatímco v jiných se vztahují i na další domácí zvířata. Rostoucí informovanost veřejnosti a její tlak na vnitrostátní zákonodárné orgány pravděpodobně povedou k dalším legislativním podnětům v členských státech reagujícím na všeobecné znepokojení vyvolané dostupnými informacemi a údaji o porážení domácích zvířat pro účely produkce kůže. Patnáct členských států již zavedlo právní předpisy omezující výrobu kočičích a psích kůží nebo obchod s výrobky obsahujícími tyto kůže. Navzdory obecné shodě, která panuje mezi všemi členskými státy ohledně nepřijatelnosti obchodu s kočičími a psími kůžemi a výrobky z nich ve Společenství a jejich dovozu do něj, se obchodníci vzhledem k současné existenci rozdílných právních nástrojů, z nichž všechny usilují o nápravu stejného problému, potýkají s řadou odlišných právních požadavků v jednotlivých členských státech, v nichž chtějí obchodovat, do nichž chtějí dovážet nebo z nichž chtějí vyvážet. V důsledku toho může být vnitřní trh s kožešinami roztříštěný: a) vzhledem k tomu, že vedle sebe současně exituje řada odlišných právních požadavků bránících volnému oběhu „normální“ kožešiny, která byla zákonně dovezena do Společenství nebo v něm vyrobena, na území Společenství a jelikož obchodní toky ve Společenství jsou předmětem řady odlišných omezení prosazovaných na vnitrostátní úrovni; b) jelikož obchodníci musejí přizpůsobovat své obchodní postupy odlišným ustanovením platným v každém členském státě, následkem čehož jsou vystaveni zvýšeným nákladům kupříkladu následkem nutnosti obeznámit se se specifickými právními předpisy nebo zajistit soulad s požadavky na označování; c) jelikož spotřebitelé kožešinových výrobků většinou nechtějí nakupovat v zahraničí vzhledem k nejistotě ohledně platného právního rámce v cizí zemi. Tato nejistota působí jako odrazující činitel na ty spotřebitele, kteří se chtějí vyhnout nákupu kočičí a psí kůže nebo jakémukoli přispění k obchodu s nimi. Smlouva neumožňuje Společenství vydávat právní předpisy na základě etického znepokojení. Některé členské státy naproti tomu při přijímání právních předpisů v otázkách, jako je tato, k tomuto znepokojení přihlížejí. Smlouva nicméně umožňuje Společenství přijímat opatření, jejichž cílem je odstranění překážek, které mohou mít vliv na fungování vnitřního trhu. Obchod s kožešinami z kožešinových zvířat je podle právních předpisů Společenství zákonným obchodem. Je proto třeba čelit překážkám bránícím tomuto obchodu. Z ustálené judikatury Soudního dvora vyplývá, že existují-li rozdíly mezi právními a správními předpisy členských států, které omezují základní svobody, a mají tudíž přímý vliv na fungování vnitřního trhu, jsou opatření Společenství odstraňující tyto překážky oprávněná. Jak rozhodl Soudní dvůr v rozsudku ze dne 14. prosince 2004 ve věci C-434/02 (Arnold André), „existují-li překážky obchodu, nebo je-li pravděpodobné, že tyto překážky vyvstanou v budoucnosti z důvodu, že členské státy přijaly nebo právě přijímají ve vztahu k výrobku nebo kategorii výrobků rozdílná opatření takového rázu, že zajišťují různou úroveň ochrany, a tím zabraňují dotčenému výrobku nebo výrobkům ve volném pohybu ve Společenství, článek 95 ES opravňuje zákonodárce Společenství, aby zasáhl tak, že přijme vhodná opatření jednak v souladu s odstavcem 3 uvedeného článku a jednak v souladu s právními zásadami uvedenými ve Smlouvě nebo v judikatuře, zejména se zásadou proporcionality. V závislosti na okolnostech mohou tato vhodná opatření spočívat v […] dočasném či definitivním zákazu uvádění některého výrobku nebo výrobků na trh“. Rovněž s ohledem na rostoucí informovanost a znepokojení veřejnosti nad výskytem kočičích a psích kůží na trzích kožešin a kožešinových výrobků je pravděpodobné, že přijetím nových pravidel zamezujících uvádění kočičích a psích kůží na trh v členských státech by vznikly další překážky volného pohybu těchto výrobků. Sladění odlišných zákazů a/nebo jiných v současné době platných restriktivních opatření je nejsnazší a nejlehčí způsob, jak odstranit překážky na trhu kožešin z kožešinových zvířat. Důkazy předložené Komisi vedou k závěru, že převážná většina výrobků z kočičích a psích kůží vyskytujících se ve Společenství pochází ze třetích zemí. Zákaz obchodu proto musí být doprovázen odpovídajícím zákazem dovozu těchto výrobků do Společenství. Zákaz dovozu posiluje zákaz obchodu ve Společenství a zároveň je odpovědí na etické obavy spotřebitelů v EU, pokud jde o možné zavádění kůží a kožešin z nehumánně chovaných a porážených zvířat do Společenství. Zákaz vývozu by měl zajistit, aby se kočičí a psí kůže a výrobky obsahující tyto kůže nevyráběly ve Společenství na vývoz. ( Obecné souvislosti Existuje silný politický tlak na zákaz obchodu s kočičími a psími kůžemi nebo výrobky z těchto kůží. Členské státy již několikrát žádaly Komisi, aby vznesla podnět směřující k zákazu obchodu s kočičími a psími kůžemi nebo výrobky obsahujícími tyto kůže ve Společenství. V prosinci 2003 přijal Evropský parlament prohlášení o zákazu obchodu s kočičími a psími kůžemi, v němž vyzval Komisi, aby v rámci svých pravomocí v souvislosti s ochranou vnitřního trhu připravila předlohu nařízení o zákazu dovozu, vývozu, prodeje a výroby kočičích a psích kůží a obnovila tak důvěru spotřebitelů a maloobchodníků v EU a zakázala tento obchod. Rada ministrů zemědělství v listopadu 2003 a opětovně v květnu 2005 vyzvala převážnou většinou svých členů k tomu, aby byly na úrovni Společenství podniknuty kroky, které zakáží obchodování s kočičími a psími kůžemi a výrobky z těchto kůží. Ministři zdůraznili, že zákaz na úrovni Společenství by byl účinnější než vnitrostátní zákazy, které nemohou být účinné. Některé členské státy již zákaz obchodu s kočičími a psími kůžemi zavedly. ( Soulad s ostatními politikami a cíli Unie Navrhované zákazy jsou v souladu s běžnými zemědělskými postupy ve Společenství a nepoškozují jiná ustanovení Společenství platná v zemědělství. Vykázáním výrobků, proti nimž má výhrady většina spotřebitelů a občanů, z trhu tento návrh napomáhá k obnovení důvěry spotřebitelů v přijatelnost výrobků, jejichž uvádění na trh je regulováno na úrovni Společenství. Zákaz dovozu je navíc v souladu s čl. XX písm. a) Všeobecné dohody o clech a obchodu (GATT), podle něhož je přijetí nebo prosazování opatření nezbytných pro ochranu obecných mravních zásad jakoukoli smluvní stranou povoleno za podmínky, že taková opatření nejsou uplatňována způsobem, který by představoval svévolnou nebo neoprávněnou diskriminaci. Předmětné přijetí zákazu obchodu ve Společenství zajišťuje soulad s požadavky GATT. 2. KONZULTACE ZÚčASTNěNÝCH STRAN A POSOUZENÍ DOPADů ( Konzultace zúčastněných stran Členské státy vyjádřily přání zakázat obchod s kočičími a psími kůžemi v průběhu zasedání Rady ministrů zemědělství v listopadu 2003 a květnu 2005 a zdůraznily, že vnitrostátní zákazy obchodu nejsou tak účinné jako akce na úrovni Společenství. Několik poslanců Evropského parlamentu vedlo aktivní kampaň za zahájení iniciativy Společenství. Komise v uplynulých letech obdržela obrovský počet dopisů od znepokojených občanů vyjadřujících své hluboké rozhořčení a odpor vůči tomuto obchodu. Komise byla ve spojení s Mezinárodní federací pro obchod s kožešinami (International Fur Trade Federation) , která zdůraznila, že její členové, kteří se zaměřují hlavně na horní segment trhu, neobchodují s kočičími a psími kůžemi, avšak zároveň připustila, že obchod s kočičími a psími kůžemi je obtížné odhalit. Federace rovněž vyjádřila své obavy ohledně možných dalších iniciativ zaměřených na celkový zákaz kožešin na trhu EU, který by zcela zničil jejich obchody. Oblast působnosti a odůvodnění tohoto návrhu tyto obavy zohledňují. ( Sběr a využití výsledků odborných konzultací Z EUROSTATU byly získány údaje o obchodu s kožešinami, z nichž vyplývají tyto číselné hodnoty: DOVOZ SUROVÝCH KOŽEŠIN DO EU 25 CELKEM (v tunách) Rok | Dovoz celkem | Z Číny | Hlavní zdroj | 1998 | 1 101,5 | 22,1 | Norsko 383,1 | 2005 | 1 254,9 | 39,3 | Kanada 288,7 | DOVOZ VYČINĚNÝCH KOŽEŠIN DO EU 25 CELKEM (v tunách) Rok | Dovoz celkem | Z Číny | Hlavní zdroj | 1998 | 3 780,4 | 531,5 | Čína | 2005 | 4 051,8 | 1 295,6 | Čína | DOVOZ ODĚVŮ, ODĚVNÍCH DOPLŇKŮ A JINÝCH PŘEDMĚTŮ Z KOŽEŠIN spadajících pod kód 4303 DO EU 25 CELKEM (v tunách) Rok | Dovoz celkem | Z Číny | Hlavní zdroj | 1998 | 1 985,5 | 890,2 | Čína | 2005 | 3 001,6 | 2 128 | Čína | Z výše uvedených důvodů nejsou k dispozici žádné oficiální údaje o obchodu s kočičími a psími kůžemi. Členským státům byl zaslán dotazník určený ke shromáždění informací o platných a připravovaných právních předpisech v této věci a o metodách detekce používaných k prosazení vnitrostátních zákazů (výsledky viz část Posouzení dopadů). ( Posouzení dopadů Byly určeny tyto politické varianty: Žádná akce Tato varianta by ponechala současnou situaci beze změny a nevyřešila by tedy existující překážky fungování vnitřního trhu pro kožešinové výrobky. Nevyřešila by ani pravděpodobný výskyt dalších narušení tohoto trhu v důsledku dalšího přijímání nových legislativních opatření jednotlivými členskými státy. Rostoucí znepokojení veřejnosti ohledně uvádění kočičích a psích kůží nebo výrobků z nich na vnitřní trh navzdory všeobecnému odmítavému postoji k takovýmto výrobkům by také zůstalo nevyřešeno. Vnitrostátní zákazy nebo jiná restriktivní opatření přijatá na vnitrostátní úrovni ve vztahu k obchodu s kočičími a psími kůžemi nejsou schopna rozptýlit znepokojení spotřebitelů. Zákaz obchodu, dovozu a vývozu kočičích a psích kůží a výrobků, které je obsahují Tato varianta by řešila přímo jádro problému (nežádoucí přítomnost kočičích a psích kůží na trhu kožešin a kožešinových výrobků), který je v současné době ošetřen celou řadou rozmanitých nástrojů na úrovni členských států, čímž by se odbourala nutnost, aby obchodníci s kožešinami a kožešinovými výrobky přizpůsobovali své obchodní praktiky různým požadavkům platným v různých členských státech. Současně by tato varianta byla odpovědí na požadavek veřejnosti, aby již kočičí a psí kůže nebo výrobky z nich nebyly dováženy a/nebo uváděny na vnitřní trh. Zamezí se tomu, aby spotřebitele odrazoval nákup kožešin nebo kožešinových výrobků, protože si nejsou jisti, zda kupují kožešiny z tradičních kožešinových zvířat. K dispozici je pouze omezené množství oficiálních údajů o obchodu nebo dovozu kočičích a psích kůží nebo výrobků obsahujících tyto kůže, i když z dostupných neoficiálních důkazů lze předpokládat, že tyto výrobky představují okrajovou část celkového objemu kožešin a kožešinových výrobků obchodovaných ve Společenství nebo do něj dovážených. Z tohoto důvodu není možné přesně kvantifikovat dopad zákazu obchodu a dovozu těchto výrobků. Z tohoto důvodu by také bylo možné předpokládat, že objem obchodu s kožešinami a kožešinovými výrobky získanými ze zvířat běžně chovaných pro produkci kožešin pravděpodobně nebude prosazováním navrhovaného zákazu nepříznivě ovlivněn. Toto tvrzení samozřejmě neplatí pro obchod s kočičími a psími kůžemi a výrobky obsahujícími tyto kůže, které nejsou jako takové přihlášeny a které jsou v mnoha členských státech předmětem nezákonného obchodu. Samoregulace Již existují systémy dobrovolného označování, jejichž cílem je identifikace živočišného druhu, z něhož kožešina pochází. Tyto iniciativy jsou podporovány sdruženími obchodníků kožešinami v Itálii, Německu, Norsku a Spojeném království. V září 2003 představila Mezinárodní federace pro obchod s kožešinami (International Fur Trade Federation) , federace obchodních sdružení a organizací zastupujících všechna odvětví obchodu s kožešinami ve 30 zemích celého světa[1], novou iniciativu v oblasti označování, která by měla přispět ke zlepšení informovanosti spotřebitelů. Toto označení obsahuje odborný latinský název i běžný název živočišného druhu buď v místním jazyce a/nebo v anglickém překladu. Systém schválila v Itálii italská organizace pro normalizaci (UNI)[2]. Tento systém označování se používá hlavně pro vysoce kvalitní kožešiny. Obchodníci používající kočičí a psí kůže nebo výrobky obsahující tyto kůže obvykle vzhledem ke specifické povaze svého obchodu dobrovolné systémy označování nedodržují. Některé stávající systémy navíc nepamatují na označování kožešin používaných v ozdobných prvcích a podšívkách nebo na hračkách. Systémy dobrovolného označování nedokáží uspokojivě řešit podvodné praktiky v označování a nezákonný obchod a k předcházení zavádění kočičích a psích kůží do Společenství se v podstatě nedají použít. Spotřebitelé jsou znepokojeni, že by si mohli zakoupit kočičí a psí kůže, i když výrobek obsahuje označení, neboť v tisku a televizi se objevily zprávy, že kočičí a psí kůže jsou podvodně prodávány pod názvem jiného živočišného druhu nebo pod smyšleným jménem. Systém povinného označování Tato varianta by zahrnovala zavedení požadavku povinného označování všech kožešin a výrobků obsahujících kožešiny, přičemž všechny takové výrobky by musely být označeny způsobem umožňujícím identifikaci živočišného druhu, z něhož byla kožešina (nebo kožešinový prvek) získána. Takovýto všeobecný požadavek by představoval pro všechny obchodníky kožešinami (včetně těch, kteří neobchodují kočičími a psími kůžemi) značnou zátěž, která by nebyla úměrná požadovanému výsledku, neboť kočičí a psí kůže představují pouze malou část kožešin obchodovaných na evropském trhu. Povinné označování by bylo zvláště zatěžující a nákladné v případě drobných výrobků obsahujících kožešinu, kde by pouhá přítomnost drobného kožešinového prvku zakládala povinnost označit původ použité kožešiny. 3. PRÁVNÍ STRÁNKA NÁVRHU ( Shrnutí navrhovaných akcí Navrhované nařízení Evropského parlamentu a Rady zakazuje uvádět na trh, dovážet a vyvážet kočičí a psí kůže a výrobky obsahující tyto kůže a vyžaduje, aby se členské státy navzájem informovaly o analytických metodách používaných k identifikaci kočičích a psích kůží. ( Právní základ Návrh je založen na článcích 95 a 133 Smlouvy. Při přípravě tohoto návrhu Komise náležitě zohlednila judikaturu Soudního dvora, v níž Soudní dvůr stanovil podmínky pro použití článku 95 (rozsudky ve věcech Arnold André ze dne 14. prosince 2004, C-434/02, bod 34, a Swedish Match, C-210/03, bod 33; British American Tobacco a Imperial Tobacco, C-491/01 ze dne 10. prosince 2002, body 60 a 61; C-66/04 z prosince 2005, bod 41, a C-154/04 a C-155/04 (Alliance for Natural Health), bod 32). Vzhledem k tomu, že návrh usiluje také o zákaz dovozu a vývozu dotčených výrobků do/ze Společenství, je také nezbytný odkaz na ustanovení článku 133. Návrh má vlastně dvě části, kterými souběžně sleduje dva různé cíle (zákaz obchodu ve Společenství a zákaz dovozu a vývozu), které jsou neoddělitelně spjaty, aniž by některý z nich byl ve vztahu k druhému druhořadý a vedlejší. Postupy stanovené pro přijetí právních předpisů Společenství podle článků 95 a 133 nejsou vzájemně neslučitelné. ( Zásada subsidiarity Cílem návrhu je sladění právních předpisů upravujících obchod s kočičími a psími kůžemi nebo výrobky z těchto kůží. Toto sladění na úrovni Společenství je nezbytné pro odstranění překážek na trhu Společenství pro kožešiny vyráběné z kožešinových zvířat. Tohoto výsledku lze dosáhnout pouze s pomocí opatření přijatých na úrovni Společenství. Vnitrostátní opatření (včetně úplných zákazů), která jsou ze své podstaty vynutitelná pouze v částech vnitřního trhu, se jeví jako neúčinná a způsobují roztříštění trhu s kožešinami. Členské státy vyjádřily názor, že je zapotřebí přijmout zákaz obchodu s kočičími a psími kůžemi a výrobky obsahujícími tyto kůže na úrovni Společenství, neboť vnitrostátní zákazy nejsou tak účinné. Členské státy, které již zavedly vnitrostátní zákaz, zdůraznily, že je zapotřebí zavést jednotný zákaz na úrovni Společenství, který vykáže kočičí a psí kůže z vnitřního trhu. Návrh je proto v souladu se zásadou subsidiarity. ( Zásada proporcionality Návrh je v souladu se zásadou proporcionality z těchto důvodů: Označováním kožešin a kožešinových výrobků nelze nahradit zákaz obchodu s kočičími a psími kůžemi nebo výrobky z těchto kůží. Takové označení není schopno zcela rozptýlit znepokojení spotřebitelů nad skutečností, že kočky a psi mohou být poráženi pro účely produkce kůží a že by v případě podvodného nebo klamného označení mohli zakoupit kočičí a psí kůže. Varianta zavést všeobecný požadavek povinného označování všech kožešin a kožešinových výrobků by v současnosti navíc představovala další neúměrné zatížení výrobního odvětví. Třebaže takové zatížení by nepochybně bylo variantou, o níž by se dalo uvažovat, pokud by byl zkoumán plošný přístup k obchodu s kožešinami, v daném případě se jeví jako nevhodné, neboť řešeným problémem je přítomnost kůží získaných z živočišných druhů považovaných za společníky člověka, jako jsou kočky a psi, na trhu, která je obecně vnímána jako nežádoucí. Dále se navrhuje poskytnout omezenou možnost odchýlit se od všeobecného zákazu kočičích a psích kůží a výrobků obsahujících tyto kůže, pokud lze zaručit, že tyto pocházejí z koček a psů, kteří nebyli chováni nebo utraceni pro účely produkce kůží, a pokud jsou tyto náležitě označeny, a dále pro kůže dovážené do Společenství nebo vyvážené ze Společenství výhradně pro osobní použití. Za daných okolností je zákaz těchto kůží nejméně zatěžujícím opatřením, které lze přijmout. ( Volba nástrojů Navrhovaný nástroj: nařízení. Nařízení nabízí výhody všeobecného a jednotného uplatňování, je závazné v celém svém rozsahu a ke stejnému dni přímo použitelné ve všech členských státech, aniž by byly nutné další správní náklady na transpozici do vnitrostátního práva vnitrostátním právním aktem. Pouze bude-li to nezbytné pro jednotné prosazování nařízení, mohou být postupem projednávání ve výborech stanovena společná pravidla týkající se analytických metod používaných pro účely kontroly. Jiné prostředky by nebyly přiměřené. Směrnice vyžaduje přijetí vnitrostátních prováděcích opatření a zvyšuje riziko nejednotného uplatňování. Prosazení zákazu leží na bedrech členských států, kterým je ponechána volnost v tom, jak zajistí, aby již kočičí a psí kůže a výrobky z těchto kůží nebyly uváděny na trh, dováženy a vyváženy, a jaké metody vytvoří k prosazování zákazu. ( Prosazování zákazu Předpokladem prosazování navrhovaného zákazu je dostupnost a zdokonalení analytických metod sloužících k rozlišení kočičích a psích kůží od kůží a kožešin jiných živočišných druhů (zejména liščích a vlčích). Protože většina kůží z koček a psů je vyráběna a zpracovávána ve třetích zemí a vstupuje do Společenství jako součást oblečení nebo hraček, tyto analytické metody musejí umožňovat identifikaci kočičích a psích kůží i po jejich ošetření (např. barvení, neboť barvení může zničit přirozenou strukturu kůže, a dokonce i DNA). V současné době je k dispozici několik metod, které jsou podle zpráv používány příslušnými orgány těch členských států, kde je již zaveden zákaz obchodu, dovozu nebo vývozu. Metodami, které podle hodnocení provedených orgány členských států poskytují nejspolehlivější výsledky, jsou: mikroskopie, testování DNA a hmotnostní spektrometrie MALDI-TOF. Tyto metody mají různé stupně spolehlivosti. Zejména hmotnostní spektrometrie MALDI-TOF je obecně schopna detekovat kůži z koček a psů domácích a poslední výsledky naznačují, že je tomu pravděpodobně tak i v případě ošetřené kůže. V EU se v současné době nachází nejméně jedna laboratoř, která komerčně nabízí tento typ analýzy kožešin. Komise zjistila, že technologii potřebnou pro provádění hmotnostní spektrometrie MALDI-TOF má k dispozici několik laboratoří v členských státech. Po vstupu zákazu v platnost tak budou i další laboratoře schopny provádět tuto analýzu, vytvoří-li si potřebnou databázi. Navzdory tomu, že jsou pro detekci kočičích a psích kůží v současné době používány různé techniky, zavedení zákazu na úrovni EU by mělo v budoucnu přinést pozitivní výsledek v podobě zavedení společného přístupu k jeho prosazování v členských státech. Z tohoto důvodu je vhodné, aby si členské státy vyměňovaly informace o těchto technikách a poskytly je Komisi, aby tak subjekty odpovědné za prosazováníměly vždy aktuální informace o inovacích v této oblasti. 4. ROZPOčTOVÉ DůSLEDKY Návrh nemá žádné důsledky pro rozpočet Společenství. 5. DALšÍ INFORMACE ( Přezkum / revize / doložka o časovém omezení Návrh neobsahuje žádná z těchto ustanovení. ( Srovnávací tabulka Nepoužije se pro tento návrh. ( Evropský hospodářský prostor Navrhovaný akt se týká věcí EHP, a proto by měl být rozšířen na celý Evropský hospodářský prostor. 2006/0236 (COD) Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY kterým se zakazuje uvádět na trh, dovážet do Společenství a vyvážet z něj kočičí a psí kůže a výrobky obsahující tyto kůže (Text s významem pro EHP) EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE, s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na články 95 a 133 této smlouvy, s ohledem na návrh Komise[3], s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru[4], v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy[5], vzhledem k těmto důvodům: (1) Existují důkazy o přítomnosti neoznačených kůží z koček a psů a výrobků obsahujících tyto kůže ve Společenství. V důsledku toho jsou spotřebitelé znepokojeni možností, že by si mohli koupit kočičí a psí kůže a výrobky obsahující tyto kůže. Dne 18. prosince 2003 přijal Evropský parlament prohlášení, v němž vyjádřil své znepokojení nad tímto obchodem a vyzval k jeho ukončení, aby byla obnovena důvěra evropských spotřebitelů a maloobchodníků. Jak je patrné ze závěrů předsednictví o Akčním plánu Společenství na ochranu zvířat a zajištění jejich dobrých životních podmínek 2006–2010[6], byla na zasedání Rady ve složení pro zemědělství a rybolov dne 19. června 2006 zdůrazněna potřeba přijmout co nejdříve pravidla upravující obchod s kočičími a psími kůžemi. (2) V reakci na znepokojení spotřebitelů již několik členských států přijalo právní předpisy k zákazu produkce kůží z koček a psů a obchodování s nimi. (3) Ustanovení členských států upravující obchod, dovoz, výrobu a označování kožešin a kožešinových výrobků sloužící k zamezení uvádění kočičích a psích kůží na trh nebo jejich jiného používání pro komerční účely, se liší. Zatímco některé členské státy přijaly úplný zákaz výroby kůží z koček a psů prostřednictvím zákazu chovu nebo porážení těchto zvířat pro účely produkce kůží, jiné členské státy přijaly omezení výroby a nebo dovozů těchto kůží a výrobků obsahujících tyto kůže. V některých členských státech byly zavedeny požadavky na označování. Rostoucí informovanost veřejnosti o této problematice pravděpodobně povede další členské státy k přijetí dalších restriktivních opatření na vnitrostátní úrovni. (4) Následkem toho obchodníci s kožešinami, zejména ti, kteří prodávají kožešiny, u nichž není uveden živočišný druh, z něhož kožešina pochází, nebo které nejsou snadno rozpoznatelné, nebo ti, kteří nakupují výrobky obsahující takové kožešiny, čelí nebezpečí, že nebudou moci dotčené výrobky v jednom nebo více členských státech zákonně prodávat nebo že je jejich obchodování v jednom nebo více členských státech předmětem dalších požadavků usilujících o zamezení používání kočičích a psích kůží. (5) Rozdíly mezi vnitrostátními opatřeními týkajícími se kočičích a psích kůží představují překážku obchodu s kožešinami obecně. Tato opatření brání hladkému fungování vnitřního trhu, neboť existence odlišných právních požadavků narušuje výrobu kožešiny obecně a znesnadňuje volný oběh kožešiny, která byla zákonně dovezena do Společenství nebo v něm vyrobena, na území Společenství. Odlišné právní požadavky v jednotlivých členských státech navíc přinášejí další zatížení a náklady pro obchodníky s kožešinami. (6) Běžní spotřebitelé kožešinových výrobků navíc mají obavy nakupovat v jiných členských státech vzhledem k nejistotě ohledně platného právního rámce v zahraničí. (7) Opatření stanovená v tomto nařízení by proto měla usnadňovat uvádění kožešin a kožešinových výrobků z jiných živočišných druhů než koček a psů na trh a předejít narušení vnitřního trhu s kožešinami a kožešinovými výrobky obecně. (8) Pro odstranění současné roztříštěnosti vnitřního trhu pro kožešiny a kožešinové výrobky je zapotřebí provést sladění, přičemž nejúčinnějším a nejpřiměřenějším nástrojem k odstranění překážek obchodu pramenících z odlišných vnitrostátních požadavků by byl zákaz uvádět na trh ve Společenství a dovážet a vyvážet kočičí a psí kůže a výrobky obsahující tyto kůže. (9) Požadavek označování by nebyl pro dosažení stejného výsledku vhodný, neboť by neúměrně zatěžoval všechny obchodníky s kožešinami, bez ohledu na to, zda obchodují s kočičími a psími kůžemi, či nikoli. Byl by též nepřiměřeně nákladný v případech, kdy kožešina tvoří pouze malou část výrobku. (10) Ve Společenství není zvykem chovat kočky a psy pro účely produkce kůží ani vyrábět kůže z dovezených kočičích a psích kůží. Ve skutečnosti se jeví, že převážná většina výrobků z kočičích a psích kůží vyskytujících se ve Společenství pochází ze třetích zemí. Zákaz obchodu ve Společenství by proto měl být v zájmu zvýšení účinnosti doprovázen zákazem dovozu těchto výrobků do Společenství. Tento zákaz dovozu by byl zároveň odpovědí na etické obavy občanů z možného zavádění kůží z koček a psů do Společenství, zejména proto, že existují známky toho, že tato zvířata mohou být chována a porážena nehumánním způsobem. (11) Zákaz vývozu by měl dále zajistit, aby se kočičí a psí kůže a výrobky obsahující tyto kůže nevyráběly ve Společenství na vývoz. (12) Je nicméně vhodné poskytnout možnost odchýlit se od všeobecného zákazu uvádět na trh, dovážet do Společenství a vyvážet z něj kočičí a psí kůže a výrobky obsahující tyto kůže, pokud lze zaručit, že tyto pocházejí z koček a psů, kteří nebyli chováni nebo utraceni pro účely produkce kůží, a pokud jsou tyto náležitě označeny, a nebudou proto mít žádný nepříznivý účinek na důvěru spotřebitelů v kožešiny a kožešinové výrobky. Dále je vhodné umožnit odchylku od zákazu, je-li kůže dovážena do Společenství nebo vyvážena ze Společenství pro osobní použití, a lze proto mít za to, že nebrání hladkému fungování vnitřního trhu. (13) Opatření k zákazu používání koček a psů pro účely produkce kůží by měla být prosazována jednotně v celém Společenství. V jednotlivých členských státech se nicméně k identifikaci kočičích a psích kůží v současné době používají různé techniky, např. testování DNA, mikroskopie a hmotnostní spektrometrie MALDI-TOF. Je vhodné, aby informace o těchto technikách byly poskytovány Komisi, aby tak donucovací orgány měly vždy aktuální informace o inovacích v této oblasti a bylo možno posoudit možnost nařízení jednotné techniky. (14) Opatření nezbytná k provedení tohoto nařízení by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi.[7] Zejména je nezbytné dodržet nový regulativní postup s kontrolou pro opatření obecného významu určená ke změně jiných než podstatných prvků tohoto nařízení, včetně zrušení některých těchto prvků nebo doplněním aktu o nové jiné než podstatné prvky. (15) Členské státy by měly stanovit pravidla k sankcím za porušení ustanovení tohoto nařízení a zajistit, aby tato pravidla byla prováděna v praxi. Tyto sankce musejí být účinné, přiměřené a odrazující. (16) Společenství smí v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy přijmout opatření, neboť cíle přijímaných opatření, jmenovitě zamezení překážkám fungování vnitřního trhu prostřednictvím sladění vnitrostátních zákazů týkajících se obchodu s kočičími a psími kůžemi a výrobků obsahujících tyto kůže na úrovni Společenství, nemohou být uspokojivě dosaženy členskými státy a mohou být lépe dosaženy na úrovni Společenství. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku toto nařízení nepřekračuje rámec toho, co je nezbytné pro dosažení uvedených cílů, PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ: Článek 1 Zákazy Zakazuje se uvádět na trh, dovážet do Společenství nebo vyvážet z něj kůže z koček a psů a výrobky obsahující tyto kůže. Článek 2 Definice Pro účely tohoto nařízení se rozumí: - „kočkou“ živočich druhu felis catus ; - „psem“ živočich druhu canis familiaris . Článek 3 Metody identifikace živočišného druhu, z něhož pochází kožešina Členské státy oznámí Komisi analytické metody používané k identifikaci živočišného druhu, z něhož pochází kožešina do [30. března 2009] a poté vždy nejpozději do [30. března] každého roku. Článek 4 Prováděcí pravomoci V souladu s postupem podle čl. 5 odst. 2 lze přijmout: 1. ustanovení o použití analytických metod k identifikaci živočišného druhu, z něhož kůže pochází; 2. ustanovení odchylující se od zákazů stanovených v článku 1 pro kůže nebo výrobky obsahující kůže: - na nichž je vyznačeno, že pocházejí z koček nebo psů, kteří nebyli chováni nebo poraženi za účelem produkce kůží, nebo - které jsou osobním nebo rodinným majetkem dováženým do Společenství nebo z něj vyváženým. Článek 5 Výbor 1. Komisi je nápomocen Stálý výbor pro potravinový řetězec a zdraví zvířat (dále jen „výbor“). 2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se čl. 5a odst. 1 až 4 a článek 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na ustanovení článku 8 uvedeného rozhodnutí. 3. Výbor přijme svůj jednací řád. Článek 6 Sankce Členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení tohoto nařízení a přijmou veškerá nezbytná opatření, aby zajistily jejich uplatňování. Sankce musejí být účinné, přiměřené a odrazující. Členské státy oznámí tato ustanovení Komisi nejpozději do [dd/mm/rrrr] a neprodleně jí oznámí jakoukoli následnou změnu, která se těchto ustanovení týká. Článek 7 Vstup v platnost a použitelnost Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie . Použije se ode dne [1. ledna 2008]. Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech. V Bruselu dne Za Evropský parlament Za Radu předseda / předsedkyně předseda / předsedkyně[pic][pic][pic] [1] Na internetu: http://www.iftf.com/newhome.html [2] Norma UNI 11007. [3] Úř. věst. C […], […], s. […]. [4] Úř. věst. C […], […], s. […]. [5] Úř. věst. C […], […], s. […]. [6] Dokument Rady č. 10811/06 ze dne 22. června 2006. [7] Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23, ve znění rozhodnutí Rady 2006/512/ES ze dne 17. července 2006, Úř. věst. L 200, 22.7.2006, s. 11.