P6_TA(2006)0528

Čas zařadit vyšší rychlost - zavedení nového partnerství pro zaměstnanost a růst

Usnesení Evropského parlamentu k tématu "Čas zařadit vyšší rychlost - Nové partnerství pro růst a zaměstnanost" (2006/2138(INI))

Evropský parlament,

- s ohledem na sdělení Komise nazvané "Plnění lisabonského programu Společenství: Moderní politika malých a středních podniků pro růst a zaměstnanost" (KOM(2005)0551),

- s ohledem na sdělení Komise nazvané "Čas zařadit vyšší rychlost - Nové partnerství pro růst a zaměstnanost" (KOM(2006)0030),

- s ohledem na sdělení Komise nazvané "Provádění lisabonského programu Společenství pro růst a zaměstnanost: Převod podniků - Kontinuita prostřednictvím nového začátku" (KOM(2006)0117),

- s ohledem na závěry předsednictví ze zasedání Evropské rady v Lisabonu ve dnechb 23. a 24. března 2000, zasedání Evropské rady ve Stockholmu ve dnech 23. a 24. března 2001, zasedání Evropské rady v Barceloně ve dnech 15. a 16. března 2002 a zasedání Evropské rady v Bruselu ve dnech 22. a 23. března 2005, 15. a 16. prosince 2005, a 23. a 24. března 2006,

- s ohledem na zasedání Evropské rady v Göteborgu ve dnech 15. až 16. června 2001, která rozhodla sloučit Lisabonskou strategii se strategií udržitelného rozvoje,

- s ohledem na závěry neformální schůzky hlav států v Hampton Court dne 27. října 2005,

- s ohledem na doporučení Rady 2005/601/ES ze dne 12. července 2005 týkající se hlavních směrů hospodářských politik členských států a Společenství (2005-2008) [1],

- s ohledem na sdělení Komise nazvané "Společně k růstu a zaměstnanosti - Nový začátek Lisabonské strategie" (KOM(2005)0024),

- s ohledem na sdělení Komise nazvané "Integrované hlavní směry pro růst a zaměstnanost (2005-2008)" (KOM(2005)0141),

- s ohledem na sdělení Komise nazvané "Společné akce pro růst a zaměstnanost: Lisabonský program Společenství" (KOM(2005)0330),

- s ohledem na 25 národních programů reforem (NPR) předložených členskými státy a na hodnocení těchto NPR Komisí v části 2 výše uvedeného sdělení "Čas zařadit vyšší rychlost - Nové partnerství pro růst a zaměstnanost",

- s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 z 11. července 2006 o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti [2] a na sdělení Komise s názvem "Politika soudržnosti pro podporu růstu a zaměstnanosti: Strategické obecné zásady Společenství, 2007 — 2013" (KOM(2005)0299),

- s ohledem na návrh Komise na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o sedmém rámcovém programu Evropského společenství pro výzkum, technický rozvoj a demonstrace (2007 až 2013) (KOM(2005)0119) a na postoj Parlamentu v této věci ze dne 15. června 2006 [3],

- s ohledem na sdělení Komise nazvané "Provádění lisabonského programu Společenství: Více výzkumu a inovací - Investice ve prospěch růstu a zaměstnanosti - Společný přístup" (KOM(2005)0488) a doprovodné pracovní dokumenty pro zaměstnance Komise (SEK(2005)1253 a SEK(2005)1289),

- s ohledem na Evropskou tabulku inovačních ukazatelů 2005 - Srovnávací studii výkonnosti inovací,

- s ohledem na zprávu nezávislé skupiny expertů pro výzkum, vývoj a inovace, ustavené na základě zasedání Evropské rady v Hampton Court, nazvanou "Budování inovativní Evropy" (tzv. "Ahova zpráva") z ledna 2006,

- s ohledem na sdělení Komise "Uvádění znalostí do praxe: široce založená inovační strategie pro EU" (KOM(2006)0502),

- s ohledem na doporučení Komise 94/1069/ES ze dne 7. prosince 1994 o převodu malých a středních podniků [4],

- s ohledem na konečnou zprávu skupiny expertů z května 2002 o projektu postupu BEST, který se týká převodu malých a středních podniků,

- s ohledem na průzkum Flash Eurobarometr č. 160 "Podnikatelský duch" z dubna 2004 a na analytickou zprávu z června 2004,

- s ohledem na závěrečnou zprávu pracovní skupiny pro rizikový kapitál, složené ze zástupců ministerstva obchodu USA, odboru pro mezinárodní obchod a generálního ředitelství Evropské komise pro podnikání a průmysl, z října 2005,

- s ohledem na návrh Komise na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí rámcový program pro konkurenceschopnost a inovaci (2007-2013) (KOM(2005)0121), a na postoj Parlamentu v této věci ze dne 1. června 2006 [5],

- s ohledem na sdělení Komise nazvané "Provádění lisabonského programu Společenství: Strategie pro zjednodušení právního prostředí" (KOM(2005)0535),

- s ohledem na sdělení Komise nazvané "Plnění lisabonského programu Společenství: Podpora podnikatelského smýšlení prostřednictvím vzdělávání a školství" (KOM(2006)0033),

- s ohledem na zelenou knihu Komise o energetické účinnosti aneb méně znamená více (KOM(2005)0265) a na usnesení Parlamentu ze dne 1. června 2006 [6],

- s ohledem na sdělení Komise nazvané "Akční plán pro biomasu" (KOM(2005)0628),

- s ohledem na iniciativu i2010, především na akční plán "eGovernment v rámci iniciativy i2010: Urychlování zavádění elektronické veřejné správy v Evropě ve prospěch všech" (KOM(2006)0173),

- s ohledem na zelenou knihu Komise o evropské strategii pro udržitelnou, konkurenceschopnou a bezpečnou energii (KOM(2006)0105),

- s ohledem na své usnesení ze dne 29. září 2005 o podílu obnovitelných zdrojů energie v EU a návrhy konkrétních opatření [7],

- s ohledem na své usnesení ze dne 19. ledna 2006 o uplatňování Evropské charty pro malé podniky [8],

- s ohledem na své usnesení ze dne 14. března 2006 o evropské informační společnosti pro růst a zaměstnanost [9],

- s ohledem na své usnesení ze dne 15. března 2006 o příspěvku pro jarní zasedání Evropské rady 2006 ohledně Lisabonské strategie [10],

- s ohledem na své usnesení ze dne 23. března 2006 o zajištění dodávek energie v Evropské unii [11],

- s ohledem na své usnesení ze dne 5. července 2006 o provádění lisabonského programu Společenství: Více výzkumu a inovací - investice ve prospěch růstu a zaměstnanosti: společný přístup [12],

- s ohledem na článek 45 jednacího řádu,

- s ohledem na zprávu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a stanoviska Výboru pro zaměstnanost a sociální věci, Výboru pro kulturu a vzdělávání a Výboru pro právní záležitosti (A6-0384/2006),

A. vzhledem k tomu, že EU musí na změnu pravidel nové globální ekonomiky a na růst tempa globálních trhů reagovat strategickou změnou svého postoje, aby zabránila dalšímu zpomalování dlouhodobého hospodářského růstu,

B. vzhledem k tomu, že má-li být dosaženo dlouhodobého hospodářského růstu, musejí EU a její členské státy zaplnit mezeru mezi výzkumem a trhy v Evropské unii,

C. vzhledem k tomu, že přístup na světový trh nabízí malým a středním podnikům nová výhodná odbytiště, nižší náklady na výzkum a vývoj, lepší přístup k financování, výhody z rozsahu, technologické výhody a příležitosti k rozložení rizik,

D. vzhledem k tomu, že pokrok při plnění cílů Lisabonské strategie není v celé EU rovnoměrný a že panují značné rozdíly v celkové úrovni technického rozvoje a výkonnosti členských států,

E. vzhledem k tomu, že proces zjednodušování právních předpisů s sebou nese závažné problémy spojené s úpravou právních předpisů, jež si žádají mechanismy nebo postupy ověřování této správnosti,

F. vzhledem k tomu, že neschopnost uplatňovat důležité právní předpisy ES a z toho vyplývající roztříštěnost trhu brání hospodářskému růstu a vytváření konkurence vedoucí k úsporám z rozsahu potřebným pro vysokou konkurenceschopnost hospodářství v EU,

G. vzhledem k tomu, že se EU musí přetvořit na dokonalejší hospodářství založené na znalostech, neboť tvorba, převod a použití nových znalostí představuje hlavní zdroj hospodářského růstu a trvalé konkurenční výhody,

H. vzhledem k tomu, že členské státy musejí pokračovat ve zvládání problémů spojených se společenskodemografickou změnou a udržitelností sociálních modelů a využít této příležitosti k vývoji inovativních procesů, služeb a produktů,

I. vzhledem k tomu, že štědře financovaný výzkum a vývoj vede k inovacím, hospodářskému růstu, tvorbě pracovních míst a výzkumu na špičkové úrovni,

J. vzhledem k tomu, že EU musí dbát na dynamičnost kultury podnikání podporou aktivních politik, například politiky celoživotního vzdělávání, zvyšování kvalifikace, osobního profesního poradenství, zprostředkování zaměstnání pro mladé uchazeče a odborné přípravy,

K. vzhledem k tomu, že evropský prostor informací a komunikace musí viditelněji a aktivněji podporovat podnikání a kulturu vzdělávání,

L. vzhledem k tomu, že malé a střední podniky mají 70 % podíl na celkové zaměstnanosti, zatímco pouze 44 % malých a středních podniků provádí vnitrofiremní inovace,

M. vzhledem k tomu, že malé a střední podniky jsou základním kamenem hospodářské a sociální soudržnosti, neboť zaměstnávají v celé EU více než 75 milionů lidí, čímž v některých průmyslových odvětvích přispívají k zaměstnanosti až 80 %; vzhledem k tomu, že s ohledem na roli, kterou hrají v oblasti hospodářského rozvoje a inovací a na podíl na trhu, který představují, je nezbytné, aby se jim dostalo komplexní podpory,

N. vzhledem k tomu, že členské státy musejí zajišťovat prostředí umožňující vývoj v soukromém sektoru a řešit konkrétní potřeby malých a středních podniků, včetně podpůrného podnikatelského prostředí a právních předpisů, odpovídajících základních služeb infrastruktury, přístupu ke krátkodobému i dlouhodobému financování za přijatelné sazby, přístupu k akciovému a rizikovému kapitálu, poradenství a poznatků o tržních příležitostech,

O. vzhledem k tomu, že partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem představuje cenný nástroj na dosažení kvality a finanční udržitelnosti veřejných služeb,

P. vzhledem k tomu, že malé a střední podniky mohou trpět slabými podnikatelskými dovednostmi, jakož i nedostatky ve využívání informačních a komunikačních technologií a v účetnictví a mohou mít potíže s jazykovou výbavou, řízením výroby a podnikovým plánováním, s nedostatkem zdrojů a nedostatečnou schopností dosáhnout kritického množství výroby,

Q. vzhledem k tomu, že podpora pro zprostředkovatelské organizace zastupující malé a střední podniky je nenahraditelná vzhledem k zásadní povaze jejich činnosti v oblasti poskytování informací, podpory a zajištění pro malé a střední podniky, především ty nejmenší,

R. vzhledem k tomu, že malé a střední podniky se zapojují do přeshraničních i světových trhů, a to se stalo strategickým předpokladem jejich dalšího rozvoje,

S. vzhledem k tomu, že jedna z hlavních překážek úspěšného podnikání, inovací a vývoje výrobků vyplývá z nedostatečné rozmanitosti forem financování dostupných v rámci kapitálového řetězce,

T. vzhledem k tomu, že EU by měla podporovat inkubaci a preinkubaci potenciálních projektů na založení firmy v tržně orientovaném akademickém prostředí, a měla by jim tak pomoci získat větší kritické množství produkce, vyšší hodnocení a vyšší počáteční investice od vlastníků rizikového kapitálu,

U. vzhledem k tomu, že patentování je ve srovnání se Spojenými státy (10250 EUR) i Japonskem (5460 EUR) v EU velmi nákladné (46700 EUR) a je naléhavě nutné zavést patent Společenství,

V. vzhledem k tomu, že národní plány rozvoje musejí řešit potřeby malých a středních podniků i velkých podniků trvalým způsobem,

W. vzhledem k tomu, že 23 milionů malých a středních podniků v Evropě je dokladem o vysoké míře různorodosti podnikatelských situací, které musejí být zohledněny při tvorbě a provádění politiky Společenství, především v rámci NPR, zejména pokud jde o specifika mikropodniků a domáckého průmyslu, které představují 95 % malých a středních podniků v Evropě,

X. vzhledem k tomu, že jasná pravidla státní podpory by napomohla hospodářskému rozvoji a inovaci podniků ve znevýhodněných komunitách a regionech,

Y. vzhledem k tomu, že zhruba dvě třetiny zaměstnanosti v EU tvoří rodinné podniky,

Z. vzhledem k tomu, že je třeba zdůraznit úlohu a rozvoj stávajících programů EU, jako je Leonardo da Vinci, které podporují mobilitu, inovaci a kvalitu odborné přípravy prostřednictvím mezinárodního partnerství (podniky, vzdělávací zařízení, styčná místa ...);

Úspěšné soutěžení EU na světovém trhu

1. připomíná členským státům, že jedinou cestou úspěšného soutěžení na světovém trhu je vytvořit evropskou společnost založenou na znalostech špičkové úrovně;

2. uznává význam prosazování kultury, v níž jsou vysoce ceněny inovace, a nutnost proniknutí této kultury do všech oblastí národních strategií konkurenceschopnosti;

3. zdůrazňuje skutečnost, že síla organizace bude čím dál více spočívat nikoli v nepostradatelných kompetencích, nýbrž v nepostradatelných kompetentních jednotlivcích;

4. naléhavě žádá členské státy, aby podporovaly podnikatelského ducha od samotného počátku vzdělávání a aby větší podporu věnovaly celoživotnímu vzdělávání;

5. zdůrazňuje zlepšení kvality a účinnosti systémů vzdělávání a odborné přípravy, mají-li být nezbytné prostředky poskytovány účinně, zejména prostřednictvím vyšších soukromých investic do vyššího vzdělávání a pokračující odborné přípravy;

6. naléhavě vyzývá Komisi, aby přijala opatření k odstranění nesourodosti mezi obchodním právem jednotlivých zemí, aby se zajistila otevřenost a soutěžní charakter trhu;

7. zdůrazňuje potřebu posilovat na jedné straně spolupráci mezi regiony, které se potýkají se stejnými problémy a výzvami, a to podporou budování kontaktů mezi podniky v těchto regionech, a na druhé straně mezi přeshraničními regiony, s cílem podpořit rozvoj a koordinaci politik, které uspokojují jejich potřeby; zdůrazňuje potřebu vytvoření skupin malých a středních podniků (tzv. clusterů) kolem průmyslových zón, veřejných laboratoří a univerzit, které by v Evropě vytvářely dynamické prostředí a byly by schopny využít vědecké poznatky a vytvořit pracovní místa založená na znalostech;

8. zdůrazňuje potřebu rozpoznat konkrétní situaci a podporovat rozvoj průmyslových clusterů a zón z evropských programů se zohledněním jejich specifické povahy a poskytovat jim dostatečnou podporu; žádá Komisi, aby podpořila výměnu osvědčených postupů mezi členskými státy v oblasti zakládání podnikatelských "clusterů" a při zlepšování kontaktů mezi podniky a vysokými školami, jelikož jsou obě tyto činnosti považovány z hlediska podpory inovace a tvorby podniků za cenné;

9. naléhavě požaduje pokrok v transatlantických hospodářských vztazích, aby se vytvořila zóna volného obchodu, která by byla větší než jednotný evropský trh;

10. naléhavě vyzývá členské státy, aby dále otevíraly trh a ve svých právních předpisech provedly dosud neprovedené předpisy, které byly připraveny k tomuto účelu, a tím zvyšovaly sourodost a konkurenceschopnost Evropy ve světovém měřítku;

11. naléhavě vyzývá členské státy, aby dovršily rozvoj a integraci sektoru služeb, a tím povzbudily míru růstu produktivity práce;

12. uznává, že Evropa potřebuje skutečně jednotnou energetickou politiku, která by zaručovala zajištění dodávek a minimální poškozování životního prostředí;

13. zdůrazňuje skutečnost, že zjednodušení právní úpravy představuje zásadní, i když obtížně uskutečnitelný cíl a že v některých aspektech je toto zjednodušení částečně spjato s kodifikací; naléhavě žádá Komisi, aby ke zjednodušení přispěla navržením jednoduchého mechanizmu ověřování právní správnosti změn prováděných v evropské právní úpravě s cílem jejího zjednodušení a navrhla členským státům, aby v oblastech, v nichž to uznají za potřebné, zavedly podobný mechanizmus, což bude pro každý z nich podnětem k zahájení tohoto procesu;

Dejme tvořivosti Evropanů volný průchod

14. zdůrazňuje nutnost, aby členské státy znovu oživily znalosti, výzkum a inovace; domnívá se, že výzkum je klíčovou podmínkou pro úspěšnou inovaci a hospodářský růst; má za to, že je nezbytné vytvořit evropskou společnost založenou na znalostech, která by využívala celoživotní vzdělávání, jazykového vzdělávání a informační a komunikační technologie (IKT) ke snižování mezer v kvalifikaci a nezaměstnanosti, a tím i ke zvýšení mobility pracovníků v rámci EU;

15. zdůrazňuje, že klíčovými prvky pro zlepšování konkurenceschopnosti malých a středních podniků jsou informační a komunikační technologie, e-learning a e-business; domnívá se, že je proto třeba dále prosazovat projekty, které podporují uplatňování takových příležitostí v malých a středních podnicích;

16. Podporuje co nejširší využívání "Klíčových kompetencí pro celoživotní vzdělávání" k naplnění potřeb evropských studentů zajištěním rovnosti a přístupu, především pak pro ty skupiny, které potřebují podporu svého vzdělávacího potenciálu, například osoby s nízkou úrovní základních dovedností, osoby, které předčasně ukončily školní docházku, dlouhodobě nezaměstnané, migranty a osoby se zdravotním postižením;

17. vyzdvihuje skutečnost, že jediný způsob, jak zajistit trh pro malé a střední podniky a průmysl z EU je zacelit mezeru, která v EU existuje mezi výzkumem a marketingem inovativních postupů, služeb a produktů;

18. vyzdvihuje nutnost otevřených inovačních modelů, méně lineárních a dynamičtějších, které podnikům přinesou určité výhody;

19. naléhavě vyzývá členské státy, aby podporovaly nejen širší užívání osobních počítačů, ale i softwarových balíků, neboť tyto prostředky rozvíjející myšlení mohou zvyšovat účinnost různých administrativních úkolů;

20. zdůrazňuje potřebu uživatelsky přívětivého patentu Společenství a zvýšení reciprocity mezi patentovými systémy Evropy, USA a Japonska, aby byly co nejlépe chráněny evropské podniky a myšlenky, zejména prosazování jejich využívání malými a středními podniky;

21. schvaluje cíle strategie EU pro přístup na trh a vyzývá EU, aby činila více na propagaci své databáze ve společenství malých a středních podniků a udržovala ji v aktuálním stavu; doporučuje členským státům a regionálním a místním orgánům, aby vytvořily informační centra ("one-stop information shops"), a doporučuje vládám, aby více svých služeb poskytovaly prostřednictvím Internetu (e-government);

22. naléhavě vyzývá Komisi, aby prostřednictvím sítě informačních center EU (EIC - Euro Info Centre Network) podpořila širší přístup na mezinárodní trhy;

23. naléhavě vyzývá Komisi, aby zreformovala a rozšířila tuto síť tím, že by do ní zapojila různé podpůrné agentury exitující v rámci národních sítí, které jsou schopny poskytovat malým a středním podnikům komplexní a spolehlivé služby;

24. zdůrazňuje, že je tudíž nutno, aby byla síť EIC vyhodnocena, zlepšena a reorganizována se zřetelem jak na efektivitu jejího fungování, tak i na dopady její činnosti tak, aby byla schopna fungovat cíleněji a rychleji; domnívá se, že tato střediska bude zapotřebí přeměnit na "jednotná kontaktní místa" pro potřeby malých a středních podniků, které se na vnitřním trhu setkávají s překážkami, a vytvořit z nich skutečné prostředníky mezi MSP a členskými státy, které by jednotlivé problémy řešily tak, že by co nejpraktičtějším a nejpragmatičtějším způsobem uplatňovaly právní předpisy Společenství; uznává, že k dosažení těchto cílů budou EIC potřebovat více finančních prostředků;

25. vyzývá Komisi, aby aktivně prosazovala myšlenku lepší viditelnosti EIC, a zdůrazňuje, že všechny MSP by měly mít snadný a bezplatný přístup k informacím, službám a radám poskytovaným EIC nezávisle na tom, zda jsou členy organizace, která vykonává funkci EIC; vyzývá Komisi, aby zajistila, že panely malých a středních podniků organizované EIC zahrnou i malé a střední podniky mimo hostitelskou organizaci; má za to, že je zásadní, aby Komise stanovila ambiciózní cíle k prosazení využívání a viditelnosti EIC mezi všemi malými a středními podniky a nikoli pouze mezi těmi, které jsou členy hostitelské organizace;

26. zastává názor, že by mělo být vyvinuto úsilí o sdružení všech sítí, které jsou provozovány Společenstvím, a jejich přizpůsobení potřebám malých a středních podniků (např. EIC a center pro přenos inovací); zastává názor, že tato zařízení by mohla být např. začleněna do profesních sdružení malých a středních podniků;

Motor konkurence: předpoklady úspěšné konkurence a malé a střední podniky

27. naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby kdykoliv to bude možné, využívaly zásady "nejdříve myslet na ty nejmenší", která vychází z Evropské charty pro malé podniky, a umožnily tak především mikropodnikům a domáckému průmyslu realizovat svůj růstový a rozvojový potenciál, ať již na místní úrovni nebo na vývozních trzích;

28. naléhavě vyzývá členské státy, aby zvyšovaly profil podnikání a osobní odpovědnosti, odměňovaly úsilí a prosazovaly společenskou hodnotu riskování a podnikání;

29. poznamenává, že ve společnosti založené na znalostech je srdcem konkurenční výhody technický pokrok a špičková úroveň;

30. považuje za nezbytné přiznat významnější úlohu nejen poskytování informací, ale rovněž přenosu osvědčených postupů pro malé a střední podniky a mikropodniky; za tímto účelem považuje za prioritu v této oblasti zprostředkování znalostí souvisejících s podnikáním, včetně znalostí potřebných pro postupy při zadávání veřejných zakázek;

31. naléhavě vyzývá členské státy, aby v zájmu usnadnění zavádění IKT prosazovaly úspěšné modely elektronického obchodování;

32. naléhavě vyzývá členské státy, aby zaváděly společné standardy nebo dobrovolné dohody v oblasti, kde jejich nedostatek poškozuje růst malých a středních podniků;

33. naléhavě vyzývá členské státy, aby pomáhaly oživit evropské podniky snížením byrokracie, zvýšením kvality regulace, snížením administrativního břemene, posílením účasti malých a středních podniků na procesu konzultací a zjednodušením daňových povinností v jejich prospěch a úpravou administrativních postupů a systémů sociálního zabezpečení pro pracovníky a zaměstnavatele; žádá členské státy, aby odstranily administrativní bariery přeshraniční spolupráce mezi malými a středními podniky, průmyslem, výzkumnými ústavy a vysokými školami;

34. doporučuje členským státům, aby zvážily a zavedly vhodné pobídky k nápravě problému nedostatečného počtu začínajících podniků a zavedly zvláštní podpůrná opatření s cílem stimulovat růst jejich velikosti a zaměstnanosti; konstatuje význam převodů podniků pro zachování pracovních míst a kapitálu; vítá nové sdělení o převodu podniků "Provádění lisabonského programu Společenství pro růst a zaměstnanost: Převod podniků - Kontinuita prostřednictvím nového začátku", související s cílem snížit rizika spojená s podnikáním; poznamenává, že úspěch převodu podniků nabývá na významu, neboť evropská populace stárne a v příštích deseti letech ukončí činnost více než třetina evropských podnikatelů; vyzývá proto členské státy, aby převodu podniků věnovaly stejnou politickou pozornost jako zakládání podniků tím, že do vnitrostátní politiky zavedou praktická opatření na provádění Lisabonské strategie a schválí přesný harmonogram;

35. souhlasí s návrhy, které mají usnadnit spouštění nových podniků a zkrátit lhůty a snížit náklady na jejich zakládání, a konstatuje, že zatímco daňové úlevy nejsou problémem, koncepce půjček se sníženým úrokem není automaticky ve shodě s právními předpisy Společenství, neboť tyto předpisy naopak usilují o rovnost podmínek na trhu; navrhuje prosazování příslušných opatření, například daňových pobídek a pružného práva obchodních společností, které umožní podnikům pokračovat v činnosti a především převod rodinných podniků na třetí strany nebo zaměstnance;

Moderní systém sociální ochrany a trh práce

36. naléhavě vyzývá členské státy, aby revidovaly neefektivní sociální modely s ohledem na jejich finanční udržitelnost, změnu celosvětové dynamiky a demografické vzorce s cílem, aby se tyto modely staly udržitelnějšími;

37. naléhavě vyzývá členské státy, aby přijímaly pragmatická politická rozhodnutí na kompenzaci stárnutí jejich obyvatel i poklesu míry porodnosti, například v podobě prodlužování produktivního věku v souladu s růstem standardů zdravotní péče a zavádění politik více zaměřených na rodinu s pobídkami pro plození dětí a péči o děti;

38. zdůrazňuje potřebu podporovat podnikatelky, především v přístupu k financím a podnikatelským sítím;

39. zdůrazňuje, že je nutné, aby členské státy pracovaly na úplném začlenění do informační společnosti v celé Evropě;

40. zdůrazňuje potřebu pružnosti pracovního trhu pro řešení změn v sociálních vzorcích a problémů stárnutí společnosti;

41. připomíná Komisi a členským státům, že nemzdové náklady jsou jednou z největších překážek, které podnikům osob samostatně výdělečně činných bez zaměstnanců znemožňují zaměstnávat další pracovníky; naléhá na Komisi a členské státy, aby vzhledem k vysoké míře nezaměstnanosti v Evropě, především pak mezi mladými lidmi, dodržovaly zásadu proporcionality a flexibility při posuzování legislativy EU v oblasti zaměstnanosti;

42. zastává názor, že je nezbytné podporovat investice do lidského kapitálu za účelem zvýšení zaměstnatelnosti pracovníků a za účelem zvýšení produktivity; uznává potřebu programů odborné přípravy a činností specificky zaměřených na podnikatelské aktivity malých a středních podniků včetně odborné přípravy na pracovištích; zdůrazňuje nutnost nabídnout odpovídající odbornou přípravu (školení o nových technologiích) starším pracovníkům a osobám s postižením, aby mohli zůstat v zaměstnání nebo k němu měli snadnější přístup, s tím, že tato odborná příprava by měla odpovídat potřebám zaměstnavatelů a osob s postižením;

43. navrhuje výuku základních obchodních dovedností v rámci osnov středních škol a podporuje zapojení malých a středních podniků do oblastí vzdělávání, v nichž mohou poskytnout doplňující praktické informace a rady; podporuje politiku univerzit zaměřenou na to, aby se součástí jejich osnov staly výukové programy, které odpovídají potřebám hospodářství;

44. zdůrazňuje potřebu podpory malých a středních podniků, které používají postupy šetrné k životnímu prostředí v rámci sociální zodpovědnosti podniků a Evropské strategie pro udržitelný rozvoj;

45. pozitivně hodnotí hledání dialogu a podporu pravidelných konzultací s malými a středními podniky a organizacemi, které je zastupují, jak navrhuje Komise, a vyzývá, aby se tato metoda zavedla systematicky do praxe cestou zapojení evropských podniků, ale také jejich profesních sdružení, nejen do realizace programů Společenství, ale také do fáze jejich vypracování; konstatuje, že postup konzultací představuje ve své současné formě pro malé a střední podniky problém, jelikož osmitýdenní lhůta nedává organizacím zastupujícím malé a střední podniky dostatek času na shromáždění stanovisek a jejich předložení; žádá Komisi, aby co nejdříve tyto překážky přezkoumala;

46. je přesvědčen, že všechna opatření na podporu malých a středních podniků by se měla vztahovat i na osoby samostatně výdělečně činné, zejména pokud jde o různé formy systémů sociálního zabezpečení a poskytovaných dávek a prevence pracovních rizik;

47. doporučuje členským státům, aby co nejvíce usilovaly o vytvoření právního prostředí, které zaručuje malým a středním podnikům pružnost zaměstnávání, aniž se naruší zřetel sociálního zabezpečení;

48. zdůrazňuje potřebu dokončení vnitřního trhu a vyzývá členské státy, aby pomohly naplnit tento společný cíl podporou volného pohybu pracovníků;

49. připomíná, že odhodlání podporovat podnikání je nezbytně důležité zejména v reakci na demografické změny, kdy se očekává, že během následujících deseti let odejde třetina podnikatelů v Evropě do důchodu; vyzývá Komisi, aby usnadnila výměnu osvědčených postupů mezi členskými státy v této oblasti a zvážila například režimy "stříbrného podnikání" pro starší lidi, možnosti, jak lépe stimulovat mladé lidi k zakládání podniků, a zejména podporu podnikatelek, což by mohlo zahrnovat opatření na sladění pracovního a rodinného života;

Finanční udržitelnost

50. naléhavě vyzývá členské státy k dodržování zásad rozpočtové disciplíny, aby byly zajištěny zdravé veřejné finance;

51. doporučuje revizi modelů veřejné služby, jejich financování a řízení, včetně debaty o úloze a přínosech partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem (PPP);

52. doporučuje členským státům, aby podporovaly PPP jako nejvhodnější model poskytování podnikatelské podpory pro malé a střední podniky, včetně vytvoření fondů rizikového kapitálu, a dosáhly tak vytvoření dostatečného pákového efektu pro větší zapojení soukromého sektoru;

53. naléhavě vyzývá členské státy ke zlepšení nedostatečného přístupu malých a středních podniků k veřejným zakázkám, který představuje značnou překážku růstu; připomíná Komisi a členským státům, že směrnice o zadávání veřejných zakázek mají někdy paradoxní účinky, a že například vedly k tomu, že se zadavatelé veřejných zakázek dožadovali poplatků od potenciálních dodavatelů za zpracování jejich nabídek v rámci výběrového řízení; poznamenává, že takovéto poplatky mohou být pro malé podniky limitující a žádá proto Komisi, aby tento bod zvážila při zpracování svého poradního dokumentu k provádění pozměněné směrnice o zadávání veřejných zakázek koncem tohoto roku;

54. je toho názoru, že ekologickou inovaci je možno podpořit i využitím kupní síly veřejných rozpočtů, neboť ekologicky orientované zadávání veřejných zakázek by mohlo pomoci vytvořit kritický objem produkce tak, aby ekologicky smýšlející podniky mohly vstoupit na trh v mnohem větší míře než nyní, což je něco, co prospěje i malým a středním podnikům v Evropě, které jsou v tomto odvětví velmi aktivní;

55. zdůrazňuje používání rozpočtových pobídek investování do rizikového kapitálu, využívání prostředků z Evropského investičního fondu a strukturálních fondů, které by mohly přispět k budování domácí báze investorů rizikového kapitálu;

56. zastává názor, že v souvislosti s financováním a riziky souvisejícími s podnikáním je nezbytné, aby se malým a středním podnikům dostalo kompletních a spolehlivých informací o možných formách sdílení rizik;

57. považuje malé a střední podniky za zásadní součást evropského hospodářství a je toho názoru, že v zájmu využití jejich potenciálu v oblasti výzkumu a vývoje je nutné upravit 7. rámcový program EU tak, aby umožnil účast i menších výzkumných ústavů, a vyhradit proto finance pro malé a střední podniky a skupiny malých podniků a laboratoří;

58. schvaluje přístup, který zaujala Evropská rada na svém bruselském zasedání v březnu 2006, aby se usnadňoval a rozšiřoval přístup podniků k půjčkám Evropské investiční banky, zejména pro malé a střední podniky;

NPR v akci

59. naléhavě vyzývá všechny členské státy, aby věnovaly zvláštní pozornost opatřením pro malé a střední podniky v rámci jejich národních plánů reforem s ohledem na to, že úspěch bude záviset na široké účasti a konzultaci s podnikatelskými organizacemi malých a středních podniků, aby se ověřila jejich účinnost;

60. lituje ztráty konkrétního rozměru, který byl přítomen v Evropské chartě pro malé podniky, a naléhá na Komisi, aby nabídla členským státům možnost pořádat dvoustranné konference (se zúčastněnými subjekty na vnitrostátní úrovni) o postupu konkrétních opatření pro malé a střední podniky při přípravě výročních zpráv o národních plánech reforem;

61. lituje nedostatečné koordinace přístupu mezi národními plány reforem jednotlivých členských států;

62. zdůrazňuje význam předkládání zpráv a komunikace o úspěších a neúspěších národních plánů reforem;

63. naléhavě vyzývá členské státy, aby vyjasnily, jak hodlají postupovat při uskutečňování cílů, které si v rámci národních plánů reforem stanovily;

*

* *

64. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a parlamentům a vládám členských států.

[1] Úř. věst. L 205, 6.8.2005, s. 28.

[2] Úř. věst. L 210, 31.7.2006, p. 25.

[3] Přijaté texty, P6_TA(2006)0265.

[4] Úř. věst. L 385, 31.12.1994, s. 14.

[5] Přijaté texty, P6_TA(2006)0230.

[6] Přijaté texty, P6_TA(2006)0243.

[7] Úř. věst. C 227 E, 21.9.2006, s. 599.

[8] Přijaté texty, P6_TA(2006)0022.

[9] Přijaté texty, P6_TA(2006)0079.

[10] Přijaté texty, P6_TA(2006)0092.

[11] Přijaté texty, P6_TA(2006)0110.

[12] Přijaté texty, P6_TA(2006)0301.

--------------------------------------------------