P6_TA(2006)0242

Obchod a chudoba

Usnesení Evropského parlamentu o obchodu a chudobě: navrhování obchodních politik pro co největší přínos obchodu při snižování chudoby (2006/2031(INI))

Evropský parlament,

- s ohledem na svá usnesení ze dne 25. října 2001 o otevřenosti a demokracii v mezinárodním obchodě [1], ze dne 13. prosince 2001 o jednání WTO v Kataru [2], ze dne 3. září 2002 o obchodě a rozvoji pro vymýcení chudoby [3], ze dne 30. ledna 2003 o hladu ve světě a odstranění překážek při obchodu s nejchudšími zeměmi [4], ze dne 12. února 2003 o jednání WTO o obchodu v zemědělství [5], ze dne 15. května 2003 o budování kapacit v rozvojových zemích [6], ze dne 3. července 2003 o přípravách na pátou konferenci ministrů WTO (Cancún, Mexiko, 10.- 14. září 2003) [7], ze dne 4. září 2003 o sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu o obchodu a rozvoji - pomoc rozvojovým zemím, aby profitovaly z obchodu [8], ze dne 25. září 2003 o páté konferenci ministrů WTO v Cancúnu [9], ze dne 24. února 2005 o opatřeních proti hladu a chudobě [10], ze dne 12. května 2005 o hodnocení jednacího kola v Dohá po rozhodnutí Generální rady WTO ze dne 1. srpna 2004 [11], ze dne 6. července 2005 o celosvětové akci boje proti chudobě: učinit chudobu minulostí [12], ze dne 1. prosince 2005 o přípravách šesté ministerské konference Světové obchodní organizace v Hong Kongu [13],

- s ohledem na své postoje ze dne 9. března 2005 k návrhu nařízení Rady o uplatňování systému všeobecných celních preferencí [14] a ze dne 1. prosince 2005 k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o nucených licencích na patenty týkající se výroby farmaceutických výrobků na vývoz do zemí s problémy v oblasti veřejného zdraví [15],

- s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 980/2005 ze dne 27. června 2005 o uplatňování systému všeobecných celních preferencí [16],

- s ohledem na sdělení Komise "Urychlení procesu směřujícího k dosažení rozvojových cílů tisíciletí - přínos Evropské unie" (KOM(2005)0132), "Urychlení pokroku směřujícího k dosažení rozvojových cílů tisíciletí - financování rozvoje a účinnost pomoci" (KOM(2005)0133) a "Soudržnost politik v rámci rozvoje - Jak urychlit pokrok směrem k dosažení rozvojových cílů tisíciletí" (KOM(2005)0134),

- s ohledem na konečné prohlášení parlamentní konference o WTO z 12. a 15. prosince 2005 a z 24.- 26. listopadu 2004,

- s ohledem na ministerské prohlášení ze šestého zasedání konference ministrů WTO, které bylo přijato dne 18. prosince 2005 v Hong Kongu,

- s ohledem na rozhodnutí přijaté Generální radou WTO ze dne 1. srpna 2004,

- s ohledem na ministerské prohlášení ze čtvrtého zasedání konference ministrů WTO, přijaté dne 14. listopadu 2001 v Dohá,

- s ohledem na Sutherlandovu zprávu o budoucnosti WTO,

- s ohledem na Deklaraci tisíciletí vydanou OSN dne 8. září 2000, která stanoví rozvojové cíle tisíciletí jako kritéria společně ustanovená mezinárodním společenstvím, jejichž cílem je odstranění chudoby,

- s ohledem na dokument OSN "Rozvojové cíle tisíciletí - zpráva 2005",

- s ohledem na závěry světového summitu OSN z roku 2005,

- s ohledem na zprávu týmu projektu tisíciletí OSN pod vedením profesora Jeffrey Sachse nazvanou "Investice do rozvoje: praktický plán, jak dosáhnout rozvojových cílů tisíciletí",

- s ohledem na rezoluce Valného shromáždění OSN A/RES/46/121, A/RES/47/134, A/RES/49/179, A/RES/47/196, A/RES/50/107,

- s ohledem na Úmluvu o odstranění všech forem diskriminace žen (CEDAW) přijatou v roce 1979 Valným shromážděním OSN a na příslušný opční protokol,

- s ohledem na komuniké vydané dne 8. července 2005 skupinou G8 v Gleneagles,

- s ohledem na zprávu Konference OSN o obchodu a rozvoji (UNCTAD) - "Nejméně rozvinuté země 2002: vyváznout z pasti chudoby",

- s ohledem na zprávu o africké ekonomice za rok 2004 nazvanou "Otevírání afrického obchodního potenciálu", kterou vypracovala Hospodářská komise OSN pro Afriku,

- s ohledem na "Kvintet proti hladu", který byl vytvořen na Světovém summitu boje proti hladu, který vedl ke globální výzvě k boji proti chudobě, přednesené na Světovém sociálním fóru v lednu 2005 brazilským prezidentem Luizem Ináciem Lulou da Silvou,

- s ohledem na Newyorkskou deklaraci o boji proti hladu a chudobě ze dne 20. září 2004, která byla podepsána 111 národními vládami, včetně všech členských států EU,

- s ohledem na závazek ze Světového potravinového summitu v roce 1996 snížit počet hladovějících do roku 2015 o polovinu,

- s ohledem na článek 45 jednacího řádu,

- s ohledem na zprávu Výboru pro mezinárodní obchod a stanoviska Výboru pro rozvoj a Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A6-0179/2006),

A. vzhledem k tomu, že boj proti chudobě představuje absolutní prioritu,

B. vzhledem k tomu, že vztah mezi obchodem na jedné straně a vymýcením chudoby a rozvojem na straně druhé je nesmírně složitý a závisí na zvláštních okolnostech, které často souvisejí s mnoha faktory, jako je velikost domácího trhu, možnosti přírodních zdrojů, vzdálenosti a přírodní podmínky, ale zejména s kvalitou domácích politik, které vhodně, či nevhodně ovlivňují mezinárodní obchod,

C. vzhledem k tomu, že obchod je nástrojem rozvoje a boje s chudobou, ale přesto více než jedna miliarda lidí po celém světě, zejména v nejméně rozvinutých zemích, stále bojuje s extrémní chudobou a žije za méně než 1 USD na den a 1,5 - 3 miliardy lidí žijí pod hranicí chudoby za méně než 2 USD na den a vzhledem k tomu, navzdory faktu, že hospodářský růst v Číně a Indii přispěl k výraznému poklesu počtu chudých, takže poměr lidí žijících v extrémní chudobě za méně než 1 USD na den se snížil od roku 1981 téměř o polovinu ze 40 % na 21% celosvětové populace,

D. vzhledem k tomu, že vymýcení chudoby vyžaduje demokratickou účast a změny v ekonomických strukturách, aby byla zajištěna spravedlivější distribuce bohatství,

E. vzhledem k tomu, že chudoba je definována jako "stav, kdy lidská bytost trpí trvalým či chronickým nedostatkem zdrojů, kapacit, možností výběru, bezpečí a práv, které jsou nezbytné pro zajištění přiměřené životní úrovně a jiných občanských, kulturních, hospodářských, politických a sociálních práv",

F. vzhledem k tomu, že hrubý domácí produkt (HDP) na osobu za posledních 25 let vzrostl ve všech rozvojových zemích o 30 %, avšak rozdíl mezi příjmy na osobu mezi nejchudšími a nejbohatšími zeměmi se ve stejném období víc než zdvojnásobil,

G. vzhledem k tomu, že rychlost populačního růstu v rozvojových zemích znamená, že rychlost hospodářského růstu, jíž bylo dosaženo, nebude v mnoha případech stačit na takové zvýšení růstu HDP na osobu, které by přineslo průlom v boji proti chudobě v řadě nejméně rozvinutých zemí,

H. vzhledem k tomu, že nezbytnou podmínkou k vytvoření řádného vztahu mezi obchodem a chudobou je mír; pro mír je nezbytná řádná správa, včetně dobrého řízení výnosů z přírodních zdrojů; vzhledem k tomu, že specializace vývozu na některé produkty, zejména na diamanty, ropu, dřevo a plodiny obsahující omamné látky, je spojena s vyšším rizikem konfliktů; vzhledem k tomu, že 60 % nejméně rozvinutých zemí zažilo v posledních 15 letech občanskou válku různé intenzity a trvání, která ve většině případů propukla po období hospodářské stagnace a recese a zanechala po sobě dlouhodobé negativní důsledky pro celostátní i regionální hospodářský růst,

I. vzhledem k tomu, že podíl nejchudších zemí na světovém obchodu se za poslední dekádu snížil a jejich závislost na výrobcích s nízkou hodnotou a velmi kolísavými cenami se zvýšila,

J. vzhledem k tomu, že je nezbytné vytvořit spravedlivý systém multilaterárního obchodu, jehož cílem bude vymýcení chudoby, plná zaměstnanost, posílení demokracie a podpora udržitelného rozvoje; vzhledem k tomu, že tento systém musí být založen na vyrovnaných a dobře cílených pravidlech, která jsou nezbytná k tomu, aby se nejchudší země mohly účinněji zapojit do mezinárodního obchodu, diverzifikovat své ekonomiky, vyrovnat se s globalizací a zajistit, že prospěch z globalizace bude rovnoměrně rozdělen,

K. vzhledem k tomu, že tzv. "rozvojové" země vytvářejí nesourodý celek států, jejichž sociální a hospodářská situace, výrobní struktury a vývozní kapacity jsou značně rozdílné; vzhledem k tomu, že pokud jde o schopnost rozvojových zemí získat nové trhy ve světovém měřítku v liberalizovaném prostředí, je jazýček vah vychýlen ve prospěch rychle se rozvíjejících ekonomik na úkor zranitelnějších zemí, zejména zemí sub-saharské Afriky,

L. vzhledem k tomu, že evropská obchodní politika uplatňovaná vůči třetím zemím, která upřednostňuje rozrůzněný přístup k obchodu prostřednictvím systému obchodních preferencí, umožňuje nejchudším zemím využívat specifických a výhodných podmínek pro vývoz (nižší cla, než jsou obvyklá, kvóty na bezcelní vývoz nebo na vývoz se sníženým clem atd.),

M. vzhledem k tomu, že podle zprávy Světové banky, programu OSN pro životní prostředí a rozvojového programu OSN nazvané "Světové zdroje 2005: bohatství chudých: správa ekosystémů k boji proti chudobě" tři čtvrtiny chudých lidí na světě bydlí v zemědělských oblastech a jsou úplně závislí na svém životním prostředí,

N. vzhledem k tomu, že zemědělství poskytuje zaměstnání a živobytí více než 60 % pracovní síly v nejméně rozvinutých zemích, přestože je to současně nejvíce nevyrovnané odvětví, a vzhledem k tomu, že přístup zemědělských produktů na trh je jednou z klíčových otázek pro snížení chudoby,

O. vzhledem k tomu, že chudí lidé mají obtížný přístup k vodě, půdě, energii a přístup k základním službám, jako je zdravotní péče a vzdělání, a k základnímu zboží, jako jsou léky,

P. vzhledem k tomu, že se za posledních 30 let vleklý hladomor a dětská práce v rozvojových zemích snížily na polovinu, průměrná délka života vzrostla ze 46 na 64 let a dětská úmrtnost klesla z 18 na 8%; vzhledem k tomu, že dnes má 70 % lidí v rozvojových zemích přístup k čisté pitné vodě, zatímco v roce 1980 to bylo jen 45 %,

Q. vzhledem k tomu, že život a živobytí většiny lidí ve většině nejméně rozvinutých zemí nejsou přímo spojeny s mezinárodním hospodářstvím a je zde velká pravděpodobnost, že růst založený na vývozu by mohl vést k "enklávnímu růstu" v zemích, které vyvážejí zpracované zboží, nerosty a ropu, což je zejména zřejmé u nejméně rozvinutých zemí vyvážejících zemědělské produkty, kde se snižují zisky z obchodu se zemědělskými plodinami a zemědělskými produkty v neprospěch pěstitelů a rostou ve prospěch obchodníků; vzhledem k tomu, že hospodářský růst vyžaduje nejen pouhé rozšíření vývozu, ale rovněž inkluzívní celohospodářské rozšíření možností příjmů, zejména posílení rozvojových vztahů mezi zemědělskými a nezemědělskými činnostmi,

R. vzhledem k tomu, že pokoušejí-li se nejchudší země planety soupeřit s cenami na světových trzích se zemědělskými plodinami, musí svou výrobu zaměřit na omezené množství produktů určených výhradně na vývoz; vzhledem k tomu, že v důsledku toho se pěstují monokulturní plodiny a upouští se od pěstování tradičních potravinářských plodin nezbytných k výživě místního obyvatelstva a roste závislost na dovozu základních produktů a na nekontrolovatelných výkyvech na světových trzích,

S. vzhledem k tomu, že podle studie založené na údajích Světové banky, Mezinárodního měnového fondu (MMF) a OSN stála liberalizace obchodu sub-saharskou Afriku za posledních 20 let 272 miliard USD; vzhledem k tomu, že masová chudoba posiluje sklon k hospodářské stagnaci a mnoho zemí v regionu provádí velmi náročné hospodářské reformy, aby se z této chudoby dostaly; vzhledem k tomu, že v této souvislosti jsou nezbytné odborné znalosti a pomoc mezinárodního společenství,

T. vzhledem k tomu, že dosažení rozvojových cílů tisíciletí a boj proti globální chudobě budou vyžadovat obchodní prostředí, v němž budou mít rozvojové země skutečný přístup na trhy rozvinutých zemí, spravedlivější obchodní praktiky, přísná a vynutitelná pravidla ochrany životního prostředí a sociálních práv, účinné snižování neudržitelného dluhu a zvyšování nikoli rozsahu, ale spíše účinnosti pomoci od všech dárců, a její spojení s programy na reformu hospodářských a sociálních struktur a zlepšení demokratické správy,

U. vzhledem k tomu, že zvýšení objemu vývozu chudých zemí je nezbytnou podmínkou jejich rozvoje, ale samo o sobě ke zvýšení nepostačuje; vzhledem k tomu, že i když toto přispívá ke zvýšení úrovně vyrobeného bohatství, nezaručuje automaticky zlepšení sociálních podmínek, v nichž žije místní obyvatelstvo pracující ve výrobním odvětví,

V. vzhledem k tomu, že vnější obchod může být důležitým nástrojem pro společenský a ekonomický vývoj, kdy státy mohou své trhy v první fázi chránit a postupně je v další fázi otevřít, když mají silnou institucionální strukturu a jasná společenská a ekologická pravidla,vzhledem k tomu, že nejméně rozvinuté země v Africe provedly rozsáhlejší a rychlejší liberalizaci než nejméně rozvinuté země v Asii, které měly obecně lepší výsledky, pokud jde o zmírnění chudoby, a byly rovněž úspěšnější v rozvoji vývozů výrobků s vyšší tržní dynamikou, částečně prostřednictvím regionálního obchodu a investičních vazeb a díky jejich silnému institucionálnímu rámci,

W. vzhledem k tomu, že vnější obchod je důležitým nástrojem pro společenský a ekonomický vývoj; vzhledem k tomu, že studie založené na údajích z MMF, Světové banky, OSN a jiných zdrojů poukazují na přímou vazbu mezi hospodářskou nezávislostí země a její prosperitou,

X. vzhledem k tomu, že liberalizace omezuje nebo odstraňuje nerovnosti a podněcuje ke zvýšení investic, přenosu technologií a prostřednictvím konkurence k vyšší hospodářské výkonnosti; vzhledem k tomu, že odstraňování obchodních překážek může být důležitým podnětem, aby rozvojové země změnily svou výrobu, tak aby měly prospěch ze svých poměrných výhod spočívajících v nízkých nákladech na pracovní sílu a v možnostech přírodních zdrojů,

Y. vzhledem k tomu, že vnější obchod může být příležitostí ke zmírnění chudoby pod podmínkou, že budou obchodní politiky svědomitě prováděny souběžně s doplňkovými domácími a mezinárodními politikami,

Z. vzhledem k tomu, že v letech 1999-2001 tvořily vývozy a dovozy zboží a služeb v průměru 51% HDP nejméně rozvinutých zemí, což bylo více, než poměr v zemích OECD s vysokými příjmy, u nichž ve stejném období tvořily 43 %; avšak vzhledem k tomu, že aby byl prospěch z mezinárodního obchodu udržitelný, musí být spojen s investicemi do materiálního, lidského, sociálního a institucionálního kapitálu a musí být doplněn podporou podnikání, inovacemi a technologickým pokrokem, který závisí na trvalém, účinném a efektivním poskytování mezinárodní pomoci a snížení závazků plynoucích ze zadlužení,

AA. vzhledem k tomu, že zapojení rozvojových zemí a zejména nejméně rozvinutých zemí do světového obchodu je jedním z hlavních cílů rozvojové agendy z Dohá,

BB. vzhledem k tomu, že podpora volného a spravedlivého obchodu s ekologickými a společenskými pravidly v rámci multilaterálního obchodního systému, spravedlivé začlenění rozvojových zemí do světového obchodního systému a lepší fungování WTO musí být jedním z významných cílů odpovědností obchodní politiky EU, protože EU je největší obchodní seskupení na světě a nejdůležitější obchodní partner rozvojových zemí,

CC. vzhledem k tomu, že podle posledních zpráv Komise téměř 70 % světových celních a jiných překážek, stanovených na základě objemu dovozu, se týká obchodu mezi rozvojovými zeměmi,

DD. vzhledem k tomu, že rozvojové země souhlasily v Marrakéši se zahájením jednání o službách za předpokladu, že bude zaručena plná flexibilita týkající se začlenění jakéhokoli sektoru služeb do jednání nebo jeho vyčlenění z jednání,

EE. vzhledem k tomu, že průmyslové země vlastní 90 % všech patentů, a vzhledem k tomu, že v případě léčiv je to často spojeno s obtížemi při řešení problémů veřejného zdraví,

FF. vzhledem k tomu, že větší obchod se službami mezi rozvinutými a rozvojovými zeměmi je příležitostí pro přenos důležitého know-how, což může rovněž zlepšit přístup k základním službám, komunikacím, a fungujícímu bankovnímu sektoru a pojišťovnictví,

GG. vzhledem k tomu, že 70 % z 1,3 miliardy lidí žijících v chudobě jsou ženy; vzhledem k tomu, že na celém světě jsou ženy, které nemají možnost zlepšit svou ekonomickou i společenskou situaci, jako například vlastnická či dědická práva či přístup ke vzdělání a zaměstnání a přitom mají další povinnosti, jako jsou péče o děti a domácnost,

HH. vzhledem k tomu, že ve většině zemí nemají ženy stejný přístup ke vzdělání, odbornému výcviku, finanční pomoci, technologiím a informacím jako muži, ačkoliv jsou to věci nezbytné k tomu, aby bylo ženám umožněno těžit z nových ekonomických příležitostí, které pramení z rozmachu mezinárodního obchodu,

II. vzhledem k tomu, že dopad politik rozmachu obchodu na ženy závisí na postavení žen v místních, regionálních a národních ekonomikách, stejně jako na jejich roli v sociální reprodukci rodinného života a sociálních služeb; vzhledem k tomu, že zaměstnanost žen zůstává klíčem k ekonomické nezávislosti a má hluboký dopad na postavení žen v celé společnosti,

JJ. vzhledem k tomu, že v mnoha rozvojových zemích si ženy z nižších tříd společnosti vydělávají na živobytí převážně drobným zemědělstvím nebo prací v textilním a oděvním průmyslu, který se zaměřuje na vývoz,

KK. vzhledem k tomu, že pokud mají ženy větší vliv na to, jak je nakládáno s rodinnými příjmy, v poměru k nim více investují do vzdělání svých dětí, do zdravotní péče a do výživy, což napomáhá boji proti chudobě,

LL. vzhledem k tomu, že vytváření bohatství je nezbytné k sociálnímu pokroku a EU je největší světový vývozce a druhý největší dovozce a svým vlivem v rámci WTO a prostřednictvím svých bilaterálních dohod formuje mezinárodní obchodní politiku a pravidla,

1. varuje, že pokud se nepodaří vymýtit chudobu, budou celkové náklady obrovské, pokud jde o utrpení lidí, nestabilitu, konflikty, opakující se pohromy, mezinárodní trestnou činnost, obchod s drogami, hospodářskou stagnaci, nelegální migraci a předčasná úmrtí;

2. domnívá se, že obchod může napomoci vytvoření konkrétních příležitostí pro rozvojové země a zejména pro nejméně rozvinuté země, ale že může skutečně vést k vymýcení chudoby a k dosažení rozvoje pouze ve spojení s kvalitními domácími politikami;

3. uznává, že zásada volného pohybu zboží a služeb může sloužit jako účinný způsob, jak pomoci chudým zemím, aby se rozvíjely, podmínkou však je, aby byly brány v úvahu jejich specifické problémy a zájmy;

4. vyzývá Komisi, aby se v mezinárodních jednáních zaměřila na prosazování obchodních pravidel a práva na rozvoj, zejména pravidel v oblasti životního prostředí a sociální oblasti, aby tak přispěla k odstranění příčin chudoby;

5. vyzývá k tomu, aby byl zhodnocen celkový dopad současných obchodních politik na životní prostředí, citlivá odvětví, jako je lesnictví a rybolov, a chudobu v rozvojových zemích a v EU a dopad zvýšených nákladů, které ochrana zákazníka a obchodní překážky současných evropských obchodních politik způsobily evropským spotřebitelům a dopad takto způsobených překážek rozvoje na chudé lidi v rozvojových zemích;

6. opětovně zdůrazňuje, že spravedlivý obchod může být jedním z účinných nástrojů pro snižování chudoby; domnívá se však, že boj proti chudobě především vyžaduje, aby se na dosažení všech osmi rozvojových cílů OSN pohlíželo při probíhajících jednáních o světovém obchodním režimu a dohodách o hospodářském partnerství (EPA) jako na nadřazený cíl;

7. naléhavě vyzývá rozvojové země, aby obchod začlenily do svých národních rozvojových politik a do politik na snížení chudoby; domnívá se však, že opatření týkající se obchodu je třeba vypracovat tak, aby neškodila vnitřním rozvojovým strategiím a strategiím na omezení chudoby, které rozvojové země přijaly;

8. klade důraz na sdělení Mezinárodní organizace práce z prosince 2005 poukazující na možnou úlohu mikrofinancování v boji proti chudobě a otroctví v důsledku zadlužení a rovněž jakožto nástroje pomáhajícího vymýtit dětskou práci prostřednictvím zvýšení příjmů rodin; žádá, aby byly provedeny studie hodnotící účinnost a skutečný potenciál mikrofinancování;

9. je pevně přesvědčen o tom, že obchod v kombinaci s pomocí a oddlužením má zásadní význam pro dosažení rozvojových cílů tisíciletí do roku 2015; připomíná však, že rozvojová pomoc z veřejných zdrojů si do roku 2015 vyžádá značné finanční prostředky ke splnění tohoto společného záměru; za tímto účelem žádá, aby byly prostudovány a zavedeny nové udržitelné mechanismy financování, které umožní dosáhnout těchto cílů;

10. vítá oznámení předsedy Komise z října 2005, že bude v rámci EU podnikat pomocí zvláštních programů určité kroky ve prospěch obětí globalizace; zvažuje, že tyto programy by měly být doplněny posílením sociálních a ekologických pravidel v EU a posílením kontroly výrobního zboží, které je dováženo do EU, nebo služeb poskytovaných v EU;

11. vítá rozhodnutí přijaté na výše zmíněném summitu G8 o komplexním finančním a ekonomickém plánu na podporu pokroku v Africe, kde je koncentrována největší chudoba a obzvláště vítá rozhodnutí úplně zrušit zbývající dluhy velmi zadlužených chudých zemí vůči MMF, Světové bance a Africkému rozvojovému fondu, což je způsob, jak dosáhnout rozvojových cílů tisíciletí; zdůrazňuje, že tuto iniciativu je třeba rozšířit na ty rozvojové země, které prakticky dokázaly, že pracují na odstranění korupce, zvyšování průhlednosti a využívání zdrojů uvolněných zrušením dluhu na strategie zmírnění chudoby;

12. vítá ochotu komisaře Mandelsona, kterou vyjádřil v prohlášení ze dne 9. února 2006 na ostrově Mauritius, rozlišovat mezi chudými zeměmi podle úrovně jejich rozvoje a zachovat systém celních preferencí, který k těmto rozdílům přihlédne;

13. vítá asymetričnost obchodních vztahů mezi Evropskou unií a chudými zeměmi ve prospěch těchto zemí; domnívá se, že tento druh vztahů se musí stát základem pro regulaci obchodu na světové úrovni; vyzývá Komisi, aby ve Světové obchodní organizaci hájila zavedení několika různých koeficientů pro výpočet snížení cla podle situace daných skupin zemí;

14. vyzývá Komisi, aby podpořila důslednou celní politiku umožňující rozrůznit obchodní politiku v souladu s potřebami nejzranitelnějších zemí; nabádá v této souvislosti aby byla zachována vhodná úroveň všeobecné celní ochrany, aby se zachovaly poměrné výhody obsažené ve všeobecném systému preferencí, jehož tyto země využívají a který jim umožňuje uvolnit prostředky nezbytné k modernizaci jejich výrobních struktur;

15. připomíná, že v rámci partnerské dohody z Cotonou se Evropská unie zavázala podporovat udržitelný rozvoj a odstraňování chudoby ve skupině afrických, karibských a tichomořských zemí (AKT); a domnívá se, že EU by jako významný obchodní partner v multilaterálních organizacích mohla přispět k posílení postavení rozvojových zemí tím, že by navrhla koherentnější a srozumitelnější politiku v souladu s článkem 178 Smlouvy o ES; zdůrazňuje nicméně významný přínos dalších mezinárodních dárců;

16. zdůrazňuje důležitost odpuštění dluhů postupným rušením dluhů nejméně rozvinutých zemí, jejichž vlády dodržují lidská práva a zásady řádné správy a pro které je prioritou odstranění chudoby a hospodářský rozvoj;

17. vyzývá EU, aby zahájila, rozvinula a pomohla zavést programy, které ukončí zadluženost, tak abychom dosáhli rozvojových cílů tisíciletí;

18. poznamenává, že podle Konference OSN o obchodu a rozvoji 50 nejméně rozvinutých zemí, tj. více než třetina zemí AKT, tvořilo v roce 2004 více než 11 % světové populace (742 milionů), ale vytvářelo pouze 0,6 % celosvětového HDP;

19. domnívá se, že je důležité vzít v úvahu právo na rozvoj občanů chudých zemí, a nejen zájmy vlád těchto zemí, a že chudé země musí rozhodovat a řídit své vlastní rozvojové strategie a hospodářské politiky; domnívá se, že právo na industrializaci je právo na rozvoj, a proto se domnívá, že každá země a zejména rozvojové země, jejichž průmyslový rozvoj je v rané fázi, má právo chránit svůj průmysl, aby mohla zakročit proti sociálnímu nebo ekologickému dumpingu; domnívá se ovšem, že by na základě těchto úvah neměly tyto země jednostranně porušovat své povinnosti vyplývající z mezinárodních dohod a smluv;

20. bere na vědomí nejnovější studie Konference OSN o obchodu a rozvoji a dalších institucí, které ukazují, že rozsáhlá liberalizace obchodu v nejméně rozvinutých zemích nebyla dostatečně využita k výraznému a udržitelnému snížení chudoby a přispěla k úpadku obchodu v rozvojových zemích, zejména v afrických zemích; varuje před důsledky úplné ztráty výnosů z cel v nejméně rozvinutých zemích bez náhrady zdůrazňuje, že tyto země mají právo samy rozhodovat o tom, jak rychle otevřou své trhy ve všech oblastech;

21. soudí, že v průběhu šesté ministerské konference WTO bylo dosaženo určitého pokroku, pokud jde o zvláštní produkty, zvláštní ochranný mechanismus (SSM) a zvláštní a diferencované zacházení (SDT), a to s přihlédnutím k obavám rozvojových zemí z dopadů liberalizace obchodu a reciprocity; zdůrazňuje však, že stále zbývá udělat mnoho práce; zdůrazňuje, že zvláštní a diferencované zacházení se musí plně odrážet v jednáních o způsobech, jak snížit tarify platné pro obchod se zemědělskými produkty a průmyslovými výrobky, aby měly chudší rozvojové země dostatek času na stabilizaci svých snah o industrializaci;

22. vyzývá vlády rozvojových zemí, aby vytvořily a zavedly národní rozvojové strategie zahrnující obchod, které účinně podpoří zmírnění chudoby; upozorňuje na to, že toto úsilí musí podpořit mezinárodní rozvojoví partneři prostřednictvím finanční a technické pomoci za účelem vytvoření veřejných i soukromých obchodních kapacit;

23. vyzývá nejméně rozvinuté země, aby podpořily postupný hospodářský přechod, v němž bude trvalý hospodářský růst stále více založen na mobilizaci domácích zdrojů, lákání přímých zahraničních investic a využívání finančních trhů, a aby zajistily, že za dovoz se bude čím dál více platit vývozem, spíše než aby se pokrýval z podpor; upozorňuje na to, že toho může být nejlépe dosaženo, pokud budou mezinárodní podpora, zmírnění dluhu, obchodní preference a opatření na usnadnění přímých zahraničních investic a přenosu technologií působit společně za účelem podpory rozvoje a snížení chudoby;

24. vyzývá vlády rozvojových zemí, a zejména nejméně rozvinutých zemí, jež vyvážejí zemědělské produkty, aby čelily rostoucímu tlaku obyvatelstva na půdu a ničení životného prostředí tam kde jsou farmy příliš malé a sklizně příliš nízké pro to, aby uživily domácnosti, prostřednictvím rozvoje nezemědělských obchodovatelných produktů podporujících zaměstnanost a prostřednictvím technologické změny činností zaměřených na zajištění živobytí; upozorňuje, že toto lze kombinovat s řešením problému "růstu enkláv" prostřednictvím rozvoje infrastruktur spojených s obchodem, jako je vnitrostátní doprava a spoje, vyšší integrace domácího trhu a rozvoj nových příležitostí pro vývoz včetně zpracovaných výrobků a cestovního ruchu;

25. zdůrazňuje, že EU se musí nadále zapojovat do iniciativ týkajících se sociální odpovědnosti společností, tak aby dospěla ke koncepci závazných a odpovědných pravidel pro společnosti z EU obchodující a vyrábějící ve třetích zemích v souladu s lidskými právy a normami Mezinárodní organizace práce;

26. vyzývá EU, aby do svého hodnocení dopadů obchodních dohod na udržitelnost začlenila zejména následky obchodu na odpad, tak aby se dospělo k pravidlům pro škodlivý odpad;

27. domnívá se, že je nezbytné rozvíjet obchodní vztahy mezi rozvojovými zeměmi, rozvíjet meziregionální rozměr "Jih-Jih", vytvářet místní trhy a zajistit lepší přístup obyvatel ke zboží a službám, zejména však zajistit přístup k základním službám, jako je zabezpečení pitné vody, zdravotní péče, energie, dopravy a vzdělání pomocí veřejných investičních programů v souladu s Rozvojovými cíli tisíciletí;

28. domnívá se, že nedostatek hospodářské integrace a vysoká cla a jiné překážky obchodu mezi rozvojovými zeměmi brzdí všechny potenciální faktory rozvoje těchto zemí; domnívá se, že větší otevření obchodu mezi zeměmi Jihu by rozvojovým zemím přineslo prospěch; avšak konstatuje, že nejméně rozvinuté země mohly být v rámci obchodu Jih-Jih opomíjeny, a tak podporuje přímé zahraniční investice do regionů, přenos technologií a levnější financování nejméně rozvinutých zemí vyspělejšími rozvojovými zeměmi a trojstranné vztahy s rozvinutými zeměmi, stejně jako speciální ustanovení v rámci regionálních dohod; upozorňuje na to, že je důležité vytvořit regionální trhy; má za to, že vyspělejší země by měly dát dobrý příklad tím, že odstraní obchodní překážky za účelem podpory obchodu mezi chudými zeměmi;

29. je potěšen, že EU provedla iniciativu "Vše kromě zbraní", která nejméně rozvinutým zemím umožnila vyvážet veškerou svou výrobu na evropský trh bez cel a kvót; velmi podněcuje všechny rozvinuté země a všechny vyspělé rozvojové země, aby následovaly tento příklad; je potěšen dohodou, která bylo v této souvislosti uzavřena na posledních vyjednáváních Světové obchodní organizace v Hongkongu; lituje však, že nadále mohou existovat omezení na výrobky, které jsou pro nejméně rozvinuté země velmi důležité;

30. varuje před skutečným rizikem, že dojde k podvodnému obcházení iniciativy "Vše kromě zbraní" formou nezákonného třístranného obchodu, který nebezpečně naruší rovnováhu trhů a výhodnost cen, aniž by z takového obchodu měli skutečný zisk místní obyvatelé chudých zemí, kteří pracují ve výrobním odvětví;

31. vyzývá Komisi, aby současně s otevřením trhů zavedla vhodné mechanismy regulace obchodu, aby se zabránilo tomuto nebezpečí; navrhuje tedy, aby se iniciativa "Vše kromě zbraní" doplnila ochrannou doložkou, která stanoví maximální úroveň vývozu pro dané země podle jejich skutečné výrobní kapacity; kromě toho žádá Komisi, aby rychle přistoupila ke značnému zvýšení kvality nástrojů na kontrolu zeměpisných označení a označení původu;

32. vyzývá Komisi, aby pracovala na větší průhlednosti v rámci mezinárodních obchodních jednání a vzala na vědomí zájmy těch rozvojových zemí, které nemají dostatek kapacity vést několik obchodních jednání najednou, a vyzývá ji, aby pokračovala v technické pomoci těmto zemím a tuto pomoc zvýšila, a tím jim pomohla zlepšit schopnosti a účinnost při obchodních vyjednáváních;

33. domnívá se, že přiměřené obchodní politiky schválené více stranami jsou základem pro snížení chudoby a že klíčové politické možnosti snížení chudoby lze soustředit kolem tří hlavních problematik:

- přístup na trh a vyrovnání pravidel domácí podpory a podpory vývozu;

- uznání, "zprovoznění" a uplatňování zvláštního a rozrůzněného zacházení a pružnosti pro rozvoj;

- začlenění otázky rozvoje do širšího spektra politik, které nejsou "klasickými nástroji obchodu";

34. zdůrazňuje význam programů technické podpory a posílení kapacit s udržitelným financováním, zejména těch, které pomáhají rozvojovým zemím vyjádřit své obchodní zájmy a zapojit se do obchodních jednání; v této souvislosti vítá zlepšení organizace a rostoucí důvěru rozvojových zemí, zejména těch nejméně rozvinutých;

35. zdůrazňuje důležitost, jakou má budování kapacit pro obchod, s cílem zvýšit schopnost zemí AKT stanovit své potřeby a strategie, schopnost vyjednávat a podporovat regionální integraci a napomáhat tomuto procesu, zejména s cílem dosáhnout diverzifikace, podpořit regionální integraci zvýšením výroby a nabídky a posílením obchodní kapacity a vyrovnáním nákladů na přizpůsobení se a zvýšením schopnosti lákat investice a zároveň chránit nově vznikající místní průmyslová odvětví;

36. vítá rozšíření působnosti programu "pomoci za obchod", který není omezen pouze na nejméně rozvinuté země, nýbrž byl rozšířen také na další rozvojové země; lituje nicméně toho, že tato předem schválená pomoc je nyní podmíněna dodatečnými obchodními ústupky ze strany zemí, které jsou příjemci pomoci; zdůrazňuje, že tuto pomoc je nutno financovat pomocí nových finančních prostředků a vyhnout se přesouvání zdrojů, které už byly vyčleněny na jiné rozvojové iniciativy, například na rozvojové cíle tisíciletí;

37. naléhavě žádá Komisi, aby zahájila speciální program, který by pomohl sub-saharským zemím v oblastech, jako jsou například přístup k vodě a lékům, veřejné služby, zemědělství a přenos know-how různými prostředky, včetně zvýšení obchodu se službami;

38. vítá novou rozvojovou strategii Komise pro Afriku, která přesahuje tradiční humanitární pomoc a jejímž cílem je dosáhnout restrukturalizace hospodářství a společnosti, a vyzývá Komisi a členské státy, aby úzce spolupracovaly na jejím provádění;

39. zdůrazňuje význam vhodné technické podpory na pomoc rozvojovým zemím; zdůrazňuje rovněž potřebu podpořit slabé a citlivé ekonomiky při začleňování trhu do jejich národních rozvojových politik a strategií na zmírnění chudoby;

40. žádá větší pružnost přechodných období, která jsou poskytována rozvojovým zemím pro přijímání závazků v rámci regionálních dohod v rámci Všeobecné dohody o clech a obchodu (GATT);

41. bere na vědomí, že zemědělství je i nadále hlavním zdrojem příjmů a zaměstnání ve většině rozvojových zemí, a to hlavně v případě nejchudších lidí, a proto zdůrazňuje význam nabídky EU zrušit do roku 2013 své vývozní dotace a trvá na tom, že obdobný krok by měly podniknout další členové WTO; vyzývá EU, aby i nadále podporovala zrušení jiných, někdy maskovaných forem podpory vývozu (úvěry na vývoz, potravinová pomoc, státní podniky atd.) za účelem nápravy stávajících rozdílů v obchodu mezi Severem a Jihem a větší ziskovosti zemědělství chudých států;

42. vítá rozhodnutí zrušit vývozní subvence v zemědělství do roku 2013 a znovu vyzývá k výrazné podpoře při uplatňování již přijatých rozhodnutí; protože však zmíněné vývozní subvence představují pouze 3,5 % celkové zemědělské podpory EU, naléhavě žádá Komisi, aby pokračovala v diskusi o konečném stanovení způsobů, jakými je možné snížit národní zemědělské podpory a cla ve všech průmyslově vyspělých zemích;

43. zdůrazňuje význam, jaký mají pro rozvojové země takové komodity jako cukr, banány a bavlna; vyzývá EU, aby rozvojovým zemím nabídla pomoc nezbytnou k reformě jejich odvětví cukru; lituje, že se nenašlo účinné řešení problému s bavlnou v Hongkongu;

44. opět připomíná, že zachování rozmanitosti biologických druhů je klíčovým faktorem ochrany přírody a boje proti chorobám rostlin a živočichů a že z toho důvodu je preventivní přístup ke geneticky modifikovaným organismům volné používání tradičního osiva a znalostí v zemědělství ze strany zemí a regionů správnou volbou;

45. vyzývá Komisi, aby zajistila větší soudržnost mezi svými politikami obchodu a spolupráce, s cílem poskytnout cílenou podporu k posílení obchodní kapacity a zajistit tak, že objem vývozu a dovozu poroste a zůstane vzájemně vyrovnaný, aby se zabránilo další krizi ze zadlužení v budoucnu a pomohlo vládám rozvojových zemí:

- udržovat a rozvíjet veřejné služby, aby byly napraveny problémy spojené s chudobou, jako jsou například epidemie, negramotnost, nedostatek pitné vody a nemožnost čištění odpadních vod;

- podporovat podmínky nezbytné k vytváření bohatství, jako je přístup k energiím a rozvoj infrastruktur, zejména informačních a komunikačních technologií;

46. domnívá se, že je třeba rozlišovat mezi komerčními službami a veřejnými službami; trvá na tom, že je nezbytné udržet veřejné služby mimo rámec Všeobecné dohody o službách (GATS), zejména pak služby, které usnadňují přístup lidí k základním veřejným statkům, jako je zdraví, vzdělání, pitná voda a energie, a rovněž služeb, které mají význačnou úlohu pro kulturní identitu, jako jsou audiovizuální služby;

47. zdůrazňuje, že rozšíření přístupu na trh pro poskytovatele služeb má význam i pro rozvojové země s tím, že je nutno zachovat schopnost všech členských zemí WTO regulovat své vlastní odvětví služeb v souladu s GATS, včetně možnosti udělení výjimky základním odvětvím, jako je zdravotnictví, školství a audiovizuální služby; s politováním konstatuje, že v rámci jednání WTO nebyl dosud vytvořen specifický rámec pro služby, zejména v oblastech, které jsou zajímavé z hlediska vývozních možností rozvojových zemí; vyzývá k tomu, aby bylo v této oblasti dosaženo podstatného pokroku;

48. vyzývá Komisi, aby zaručila plnou flexibilitu v oblasti služeb a dala každé zemi možnost zahrnout do seznamu služeb nebo z něho vyloučit jakékoliv služby, které budou liberalizovány;

49. vyzývá Komisi, aby uskutečňovala obchodní politiku související se službami, která bude podporovat pohyb fyzických osob v rozvojových zemích a bude přispívat k dostupnosti takových druhů služeb, které mohou pomoci rozvoji a přispět ke zmírnění chudoby;

50. zdůrazňuje, že je nezbytné ponechat nejchudším rozvojovým zemím volnou ruku, pokud jde o stupeň recipročního otevírání trhu, tak aby se chránily nejzranitelnější země a umožnilo se jim, aby samy rozhodly o tempu své liberalizace;

51. zdůrazňuje potřebu dostupných léků, které si lidé budou moci dovolit, pro rozvojové země a současně bere v úvahu zájmy výrobců;

52. zdůrazňuje, že chudoba je velmi často ženský fenomén ("feminizace chudoby") a že je třeba opět zhodnotit dopad obchodních politik na jednotlivá pohlaví, tak abychom vytvořili politiky, které zastaví a zvrátí následky marginalizace, jako je soustředění vlastnictví půdy v mužských rukou, mužská migrace do městských oblastí a růst chudoby venkova, ničení místních trhů, soustředění špatně placených nekvalifikovaných ženských prací v oblastech vyrábějících na vývoz atd., zavedením podnětů a opatření pozitivní diskriminace zaměřených na vlády a společnosti s evropským vlastnictvím;

53. žádá, aby byla provedena systematická analýza v oblasti rovnosti pohlaví v rámci rozmachu obchodu, která by prozkoumala různé tendence a vzala v úvahu složitost souvisejících otázek a faktorů, jako jsou přístup žen k ekonomickým a technickým zdrojům, jejich účast na trhu práce, míra a druhy diskriminace a segregace na trhu práce, přístup žen ke vzdělání a úroveň jejich vzdělanosti a jejich přístup ke zdravotní péči a k sociálním a kulturním zdrojům;

54. konstatuje, že ženy mají poměrně menší prospěch z možností, které nabízí liberalizace obchodu a globalizace, ale jsou hůře postihovány jejich nepříznivými důsledky, a proto usiluje o to, aby EU ve svých programech pomoci týkajících se obchodu věnovala zvláštní pozornost rozšíření možností žen zapojit se do mezinárodního obchodu;

55. konstatuje, že v rámci bilaterálních a multilaterálních obchodních jednání, která vede Komise jménem členských států, Komise nezkoumá vůbec nebo jen velmi málo dopad budoucích obchodních dohod na otázky pohlaví a vyzývá Komisi, aby provedla systematickou analýzu k rozboru této oblasti, pokud jde o dopad evropských návrhů v obchodních jednáních na makroekonomické i mikroekonomické úrovni;

56. žádá mezinárodní hospodářské instituce a Komisi, aby vypracovaly opatření a programy, které by podporovaly postavení žen v ekonomice rozvojových zemí, zejména rozvojem podnikatelského ducha prostřednictvím vzdělávání a poskytováním finanční podpory, včetně mikroúvěrů;

57. domnívá se, že základem obchodní politiky je sociální rozvoj, a vyzývá příslušné mezinárodní organizace a vlády, aby odstranily všechny formy diskriminace včetně nerovností a překážek mezi pohlavími a platové diskriminace, aby uznaly právo na placenou mateřskou dovolenou a zavedly minimální mzdu; žádá, aby do konzultačního procesu byly zapojeny organizace zastupující pracující ženy;

58. vyzývá činitele mezinárodního obchodu k sociální odpovědnosti a žádá příslušné instituce, aby přijaly specifická opatření s cílem zaručit osobám, které jsou ve znevýhodněném prostředí, spravedlivý přístup k systémům zdravotnictví, k důstojnému bydlení, vodě, soudnictví, vzdělávání, odborné přípravě, celoživotnímu učení, sportu a také ke kultuře, aby nedocházelo k tomu, že předčasně opouštějí školu, a aby byl umožněn plynulý přechod ze školy na trh práce;

59. domnívá se, že obchodní dohody musí respektovat stávající mezinárodní dohody o lidských právech a právech žen, ekologickou udržitelnost a právo na rozvoj a nutnost vymýtit chudobu;

60. připomíná, že mezinárodní obchod ve službách rozvoje a zmírnění chudoby rovněž přispívá k sociálnímu pokroku a důstojnému zaměstnání, že obchodní pravidla nesmí zasahovat do sociálních norem stanovených Mezinárodní organizací práce, že boj proti všem formám vykořisťování v zaměstnání (zákaz nucené práce a zejména dětské práce) a rovněž respektování svobody sdružovat se v odborech jsou zásadní pro organizaci spravedlivého obchodu v zájmu všech; opět potvrzuje, že je nezbytné přezkoumat vzájemné působení obchodu a sociálních otázek;

61. vyzývá Komisi, aby pro budoucí jednání o jakémkoli dalším otevírání trhů zavedla hledisko neobchodních kritérií, tak aby rozšíření obchodu nepoškodilo pracovní podmínky místních obyvatel; současně vyzývá členy Mezinárodní organizace práce, aby se dohodli na společných pravidlech pro rozvojové země, jejichž zvláštní podstata a plán provedení budou muset být určeny ve spolupráci s rozvojovými zeměmi;

62. trvá na tom, že v této oblasti musí WTO respektovat rozhodnutí Mezinárodní organizace práce; navrhuje, aby v této souvislosti, pokud Mezinárodní organizace práce rozhodne o sankcích, měly státy možnost použít obchodní nástroje, jako je zavedení ochranných ustanovení, dočasné přehodnocení celních tarifů nebo také přijetí antidumpingových opatření;

63. zdůrazňuje, že snížení chudoby a podpora udržitelného rozvoje musí být jedním z hlavních záměrů jednání EPA;

64. zdůrazňuje důležitost udržení a posílení rámců multilaterálního obchodu; připomíná, že v rámci Světové obchodní organizace, která je fórem, kde se vytváří systém spravedlivých pravidel mezinárodního obchodu, by měl být kladen důraz na zvýšení schopností rozvojových zemí vyjednávat, aby mohly lépe zastupovat své obchodní zájmy a mohly se začlenit do globální ekonomiky;

65. opět připomíná svůj požadavek naléhavé rozsáhlé reformy WTO, která povede k větší demokratické odpovědnosti, větší průhlednosti a vyšší důvěryhodnosti, a jejího lepšího začlenění do všeobecného rámce světové správy; žádá větší koordinaci a soudržnost mezi různými mezinárodními organizacemi činnými v oblasti obchodu, rozvoje a jeho financování, včetně agentur OSN zabývajících se lidským rozvojem, zdravím, prací a životním prostředím, v zájmu dosažení rozvojových cílů tisíciletí a za účelem upevnění snah zmírnit chudobu a dát šance všem;

66. žádá, aby byl Parlament jakožto legitimní zástupce občanů Evropské unie zapojen do dohod týkajících se mezinárodního obchodu;

67. zdůrazňuje, že boj proti chudobě je úzce spojen s ochranou lidských práv, zřízením demokratických institucí a demokratické správy;

68. vítá prohlášení ze dne 14. září 2005 ze summitu OSN v New Yorku o splnění rozvojových cílů tisíciletí, které navrhuje zvážit zavedení mezinárodních solidárních příspěvků na boj proti AIDS, tuberkulóze a malárii, což by mezinárodnímu společenství umožnilo dodržet své závazky k nejchudším zemím a přispět ke spravedlivému rozdělení nových příjmů, které jsou výsledkem globalizace;

69. domnívá se, že nejen obchod, ale také především hospodářský rozvoj a investice do malých a středních podniků, které dodávají zboží a poskytují služby, mohou v budoucnu vést ke zvýšení bohatství; vyzývá zejména Evropskou investiční banku, aby pro tuto cílovou skupinu vypracovala více programů;

70. zdůrazňuje, že je důležité podporovat nejméně rozvinuté země při odstraňování administrativní zátěže s cílem podněcovat podnikání ve své zemi a nacházet odbyt na trzích v zahraničí, zejména zapojením místních komunit, parlamentů a občanské společnosti v rozvojových zemích do demokratických procesů;

71. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, a vládám a parlamentům členských států.

[1] Úř. věst. C 112 E, 9.5.2002, s. 326.

[2] Úř. věst. C 177 E, 25.7.2002, s. 290.

[3] Úř. věst. C 272 E, 13.11.2003, s. 277.

[4] Úř. věst. C 39 E, 13.2.2004, s. 79.

[5] Úř. věst. C 43 E, 19.2.2004, s. 248.

[6] Úř. věst. C 67 E, 17.3.2004, s. 255.

[7] Úř. věst. C 74 E, 24.3.2004, s. 861.

[8] Úř. věst. C 76 E, 25.3.2004, s. 435.

[9] Úř. věst. C 77 E, 26.3.2004, s. 393.

[10] Úř. věst. C 304 E, 1.12.2005, s. 277.

[11] Úř. věst. C 92 E, 20.4.2006, s. 397.

[12] Přijaté texty, P6_TA(2005)0289.

[13] Přijaté texty, P6_TA(2005)0461.

[14] Úř. věst. C 320 E, 15.12.2005, s. 145.

[15] Přijaté texty, P6_TA(2005)0454.

[16] Úř. věst. L 169, 30.6.2005, s. 1.

--------------------------------------------------