P6_TA(2006)0239

Transatlantické hospodářské vztahy

Usnesení Evropského parlamentu o transatlantických hospodářských vztazích mezi EU a USA (2005/2082(INI))

Evropský parlament,

- s ohledem na transatlantické prohlášení o vztazích EU a USA z roku 1990, Nový transatlantický program (NTP) ze dne 3. prosince 1995 [1] a Transatlantické hospodářské partnerství (THP) ze dne 18. května 1998 [2],

- s ohledem na sdělení Komise z 11. března 1998 s názvem "Nový transatlantický trh" (NTT) (KOM(1998)0125),

- s ohledem na Bonnskou deklaraci ze dne 21. června 1999 [3] a zejména na její oddíly "Podpora prosperity a rozvoje v rychle se měnícím světě" a "Zlepšování včasného varování",

- s ohledem na "Pozitivní hospodářský program" ze dne 2. května 2002 [4],

- s ohledem na své usnesení o transatlantických vztazích ze dne 9. června 2005 [5] a na svá předchozí usnesení ze dne 17. května 2001 [6], 13. prosince 2001 [7], 15. května 2002 [8] a 19. června 2003 [9] a na svá usnesení ze dne 22. dubna 2004 [10] a 13. ledna 2005 [11],

- s ohledem na sdělení Komise ze dne 20. března 2001 s názvem "Posílení transatlantických vztahů: zaměření se na strategii a dosahování výsledků" (KOM(2001)0154),

- s ohledem na sdělení Komise ze dne 18. května 2005 s názvem "Silnější partnerství EU a USA a otevřenější trh pro 21. století" (KOM(2005)0196),

- s ohledem na prohlášení z roku 2004 s názvem "Posílení našeho hospodářského partnerství" [12],

- s ohledem na výsledky schůzky na nejvyšší úrovni mezi EU a USA ze dne 20. června 2005 ve Washingtonu a zejména s ohledem na jeho ekonomické iniciativu: "Iniciativa Evropské unie a Spojených států k posílení transatlantické hospodářské integrace a růstu",

- s ohledem na společný pracovní program EU-USA pro provádění výše uvedené hospodářské iniciativy přijatý na neformální schůzce ministrů hospodářství EU a USA dne 30. listopadu 2005,

- s ohledem na návrh rezoluce kongresu USA č. 77 o transatlantických vztazích předloženou dne 9. února 2005,

- s ohledem na studii OECD o přínosech uvolnění trhu s produkty a snížení překážek pro mezinárodní obchod a investování ("Preferenční obchodní dohody na trzích sezemědělskými produkty a s potravinami - případ Evropské unie a Spojených států", zveřejněnou v březnu 2005),

- s ohledem na své usnesení ze dne 1. prosince 2005 o přípravách šesté ministerské konference Světové obchodní organizace (WTO) v Hongkongu [13],

- s ohledem na slyšení Evropského parlamentu organizované Výborem pro mezinárodní obchod dne 26. května 2005 týkající se transatlantických hospodářských vztahů,

- s ohledem na pracovní dokument Výboru pro mezinárodní obchod (PE 364.940),

- s ohledem na své usnesení ze dne 1. června 2006 o zlepšení vzájemných vztahů mezi EU a USA v rámci Dohody o transatlantickém partnerství [14],

- s ohledem na článek 45 jednacího řádu,

- s ohledem na zprávu Výboru pro mezinárodní obchod a stanoviska Hospodářského a měnového výboru, Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku, Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů, Výboru pro dopravu a cestovní ruch a Výboru pro kulturu a vzdělávání (A6-0131/2006),

A. vzhledem k tomu, že se toto usnesení zaměřuje především na hospodářské vztahy mezi EU a USA, je třeba uznat, že transatlantický vztah zahrnuje všechny evropské a americké státy,

B. vzhledem k tomu, že prohlubování integrace představuje přirozený vývoj dvou ekonomik, které mají podobný základ, bohatství zdrojů a hospodářský model, které však z historických, kulturních a hospodářských důvodů nikdy nebudou stejné,

C. vzhledem k tomu, že hospodářské vazby mezi EU a USA jsou důležitým stabilizujícím faktorem transatlantických vztahů obecně a v posledních desetiletích se rozšířily tak významně, že oba partneři mají rostoucí podíl na oboustranném hospodářském rozvoji,

D. vzhledem k tomu, že pozitivní dopady pevných politických a hospodářských vztahů a rozvoje společných norem mezi EU a USA se automaticky přelévají i do zemí Severoamerické dohody o volném obchodu,

E. vzhledem k tomu, že Evropská unie a Spojené státy by se v rámci svého partnerství a také v širším rámci světové správy věcí veřejných měly zavázat, že budou podporovat mezinárodní a mnohostranné normy v oblasti obchodu (WTO), v sociální oblasti (MOP) a v oblasti životního prostředí (Mezivládní panel klimatické změny IPCC a Program Spojených národů pro životní prostředí UNEP),

F. vzhledem k tomu, že nejvýznamnější obchodní překážky mezi EU a USA jsou v zemědělství, kde zahrnují cla, kvóty, výrobní, vývozní a daňové dotace a technické překážky, a vzhledem k tomu, že zatímco jsou postupně odbourávána cla na výrobky s výjimkou výrobků citlivých odvětví, ochrana obchodu v oblasti služeb zůstává na vysoké úrovni,

G. vzhledem k tomu, že je zapotřebí větší politické vedení a vize s cílem aktualizovat NTP z roku 1995 a THP z roku 1998 s ohledem na nové skutečnosti a staré spory s cílem nadále prohlubovat transatlantické vazby,

H. vzhledem k tomu, že Evropa a Spojené státy si musejí do budoucna jasně uvědomit, že pevnější transatlantické svazky budou mít celosvětový dopad, a proto musejí patřičně zohlednit zájmy ostatních hospodářských aktérů, zemí a národů, aby docházelo ke spravedlivější dělbě prosperity a aby bylo možné úspěšně čelit globálním výzvám ve vzájemně provázaných oblastech bezpečnosti, světového řízení hospodářství, životního prostředí a snižování chudoby,

I. vzhledem k tomu, že na dvoustranné hospodářské partnerství mezi EU a USA a na multilaterální program by se mělo nahlížet s ohledem na to, že se jedná o doplňující se a vzájemně se posilující pozitivní proces, a vzhledem k tomu, že přínos ještě více integrovaného trhu přeroste v širší hospodářské partnerství Evropy a Amerik, budou-li v regionálních jednáních o integraci trhů patřičně zohledněny regionální zájmy,

J. vzhledem k tomu, že z důvodu zabránění rozkladu transatlantického trhu je třeba v rámci transatlantického hospodářského partnerství vhodně řídit použití rozdílných hospodářských a právních nástrojů a postupů na řešení stejných situací,

K. vzhledem k tomu, že z větší harmonizace regulačního prostředí pro vztahy mezi EU a USA by měly obecně prospěch všechny země a konkrétně sousední obchodní partneři a rozvojové země,

L. vzhledem k tomu, že akční plán pro finanční služby měl za podpory Parlamentu významnou úlohu při vytváření konkurenceschopnějších kapitálových trhů EU, což posílilo konkurenceschopnost Evropy,

M. vzhledem k tomu, že stále rychlejší rozvoj, který je vlastní naší technické a informační společnosti, předznamenává nutnost toho, aby EU zkvalitnila a posílila své snahy v odvětví vědecko-technického výzkumu s cílem dostatečně překonat "technologický rozdíl", který ji odděluje od příslušného odvětví v USA, a zajistila tak přiměřené podmínky pro rovnováhu dvoustranného obchodu,

N. vzhledem k tomu, že posílení transatlantických ekonomických vztahů se může stát impulzem důležitým pro plnění lisabonských cílů,

Transatlantický trh de facto

1. zdůrazňuje, že i když se v uplynulých letech mohlo zdát, že napětí ve vztazích mezi EU a USA někdy postihlo hospodářskou oblast; a i když se mohlo rovněž zdát, že přitažlivost spojená s globalizací a novými trhy, jako je Čína, Indie a Brazílie, snížila rozsah nebo význam vzájemných hospodářských vazeb mezi EU a Spojenými státy; ve skutečnosti, jak jasně ukazují nedávné práce [15], je pravdou opak:

a) obchod mezi oběma těmito velkými trhy dosáhl nevídané úrovně, kdy pouze obchodní výměna dosahuje jedné miliardy EUR denně;

b) pokračuje výrazný růst obchodu se službami, kdy vývoz EU do USA činí téměř 120 mld. EUR, což tvoří třetinu celkového objemu vnějšího obchodu se službami EU a vede k přebytku obchodu se službami s USA ve výši 15 mld. EUR;

c) vzájemné zahraniční přímé investice (nejhlubší forma přeshraniční integrace) přes Atlantik podstatně vzrostly a nyní dosahují přes 1,5 bilionu EUR;

d) zisky evropských a amerických poboček na opačných trzích vzrostly od roku 2003 na rekordní hodnoty;

2. v této souvislosti zdůrazňuje, že odrazem těchto hospodářských vztahů mezi EU a USA je podstatný rozsah zaměstnanosti, jelikož transatlantická ekonomika již dala na obou stranách vzniknout téměř 7 milionům pracovních míst, které jsou tak i nadále závislé na jejím fungování a rozšiřování;

3. konstatuje, že i když se hospodářství EU a Spojených států staly natolik provázanými a integrovanými, že tvoří skutečný transatlantický trh, zůstává v důsledku přetrvávajících překážek obchodu dosud nevyužit velký potenciál pro růst a zaměstnanost;

4. konstatuje, že vztahy mezi EU a USA jsou do značné míry zastíněny politickým konflikty a velmi často charakterizovány rétorikou a obchodními spory; poznamenává, že na obou stranách Atlantiku je podceňováno, jak hluboce integrovanou se stala transatlantická ekonomika; varuje proto před riziky spojenými s tím, že se tento jedinečný vztah bude považovat za daný a bude se k němu přistupovat s lehkovážnou nedbalostí namísto potřebné míry politické angažovanosti a pozornosti;

5. obává se, že stávající rámec transatlantického vztahu neodráží dostatečně výše zmíněnou skutečnost; proto žádá o vytvoření více vizionářského a strategického přístupu, který by odpovídajícím způsobem reagoval na naléhavé ekonomické otázky ovlivňující hospodářství EU a USA, například politiky hospodářské soutěže, standardizaci řízení firem, slučitelné nebo společné normy a účinnější spolupráci při vytváření právních norem;

Cesta vpřed: pevnější transatlantické hospodářské partnerství

6. konstatuje, že výše uvedené sdělení Komise ze dne 18. května 2005 je dobrým základem pro podstatné posílení transatlantických hospodářských vztahů; zdůrazňuje, že je třeba další práce, aby se ze skutečnosti transatlantického trhu stala funkční a strategická koncepce, která bude moci získat dostatečnou veřejnou a politickou podporu;

7. doporučuje, aby se do příštího summitu v roce 2006 EU a USA dohodly na aktualizaci NTP z roku 1995 a THP z roku 1998 a vytvořily novou dohodu o transatlantickém partnerství, která by pokrývala obě tyto oblasti a vedla do roku 2015 k dosažení "transatlantického trhu bez překážek" s dřívějším cílovým datem pro finanční služby a kapitálové trhy do roku 2010; tento krok by se měl zakládat na ekonomické iniciativě přijaté na summitu EU a USA v červnu 2005 a na společném pracovním programu EU a USA, který stanovuje konkrétní úkoly pro jednotlivá odvětví s cílem zvážit pokrok dosažený v letech 2005-2006 a konkretizovat kroky, které je třeba přijmout v budoucnu;

8. zdůrazňuje, že hospodářská kapitola navrhované dohody o partnerství by měla být nově uspořádána, tak aby zahrnovala: spolupráci v oblasti vytváření právních norem, soubor horizontálních operačních nástrojů (včetně účinného systému včasného varování a dohodu třetí generace o používání práva hospodářské soutěže), odvětvové dohody o hospodářské spolupráci založené na výše uvedeném společném pracovním programu EU a USA;

9. zdůrazňuje, že posilování transatlantické hospodářské spolupráce by nemělo vést k harmonizaci regulačníspolupráce směrem dolů, která by dále oslabila důvěru spotřebitelů, pokud jde o zdraví a bezpečnost; naléhavě proto žádá, aby byl oživen transatlantický spotřebitelský dialog a transatlantický dialog v oblasti životního prostředí za účelem vypracování "osvědčených postupů" pro lepší ochranu zdraví spotřebitelů, bezpečnost a ochranu životního prostředí, a tím byla umožněna existence udržitelnějšího transatlantického trhu;

10. znovu potvrzuje, že v současném prostředí rostoucích mezinárodních tlaků na konkurenceschopnost je vize takového společného hospodářského prostoru z hlediska přijetí vyšších politických závazků k zásadnějšímu hospodářskému programu posilujícímu konkurenceschopnost ekonomik obou partnerů založených na znalostech zásadní; podporuje růst a inovace, a vytváří tak nové pracovní příležitosti a zvyšuje prosperitu;

11. konstatuje, že růstový potenciál mezinárodního obchodu je brzděn roztříštěností mezinárodního regulačního prostředí, a zdůrazňuje, že pro pokrok směrem k více harmonizovanému regulačnímu prostředí, v němž by hospodářské subjekty všech zemí obecně a rozvojových zemí konkrétně mohly svou činnost vyvíjet s nižšími náklady a větší svobodou, je nezbytná užší regulační spolupráce mezi EU a USA;

12. zdůrazňuje, že příznivý stav hospodářství Spojených států a Evropské unie a posilování jejich hospodářských vazeb, zejména na úrovni institucionálních nástrojů, se díky váze obou těchto oblastí nemalou měrou podílí na růstu a rozvoji celosvětového hospodářství;

13. vyzývá transatlantické partnerství, jež vytváří zhruba 57% světového hrubého domácího produktu a zůstává dvojitým motorem světové ekonomiky, aby se v prostředí vyznačujícím se rostoucí vzájemnou závislostí, vznikem nových hospodářských velmocí a rostoucím počtem globálních výzev, které jdou napříč hranicemi států, chopilo globální vůdčí úlohy; v tomto ohledu doporučuje hlubší a systematičtější konzultování společných hospodářských otázek s ostatními významnými hospodářskými aktéry (včetně Indie, Japonska, Brazílie, Kanady, Mexika, Chile, Ruska a Číny);

14. domnívá se, že v zájmu mezinárodního hospodářství jako celku, s výjimkou těchto zvláštních oblastí hospodářství, je pro účely větší bezpečnosti a stability obchodu potřebné hledat vhodné a užší formy lepší koordinace z hlediska měnových výkyvů;

Rozvojová agenda z Dohá

15. zdůrazňuje, že jak EU, tak USA mají zvláštní odpovědnost a sdílejí společné cíle, a proto mají veškerý zájem na tom, aby konstruktivně spolupracovaly v rámci probíhajících mnohostranných jednání WTO; vyzývá oba partnery, aby respektovali ambiciózní a široce založený program rozvojové agendy z Dohá s plným ohledem na dimenzi rozvoje, a tak připravily cestu pro úspěšné završení jednání v roce 2006;

16. naléhá na EU a USA, aby zůstaly nadále plně zavázány mnohostranným jednáním WTO a nezapojovaly se do soupeření o dvoustranné či regionální obchodní dohody; znovu opakuje svou výzvu, aby Komise bez předchozí smysluplné konzultace s Evropským parlamentem nerozhodovala o vhodnosti či uskutečnitelnosti možných nových dvoustranných či regionálních obchodních dohod;

17. doufá, že bez ohledu na to, zda bude úspěšně uzavřeno kolo v Dohá, dojde k podstatnému snížení nejvyšších cel a dalších významných cel mezi EU a USA;

18. vítá dohodu v rámci WTO o konečném odstranění všech forem zemědělských vývozních dotací, včetně dotací ve formě potravinové pomoci a jiných soustav vývozních náhrad, do roku 2013 a zdůrazňuje, že srovnatelného pokroku musí být dosaženo také v oblastech domácí podpory a přístupu na trh;

19. vyzývá Spojené státy, aby odstranily celní překážky, například celní uživatelské poplatky a nadměrné fakturační požadavky na dovozce; vyjadřuje politování nad skutečností, že Úřad USA pro celní správu a ochranu hranic neuznává EU jako celní unii a jednu "zemi původu"; vyzývá vládu USA, aby zvrátila svůj nepříznivý postoj vůči členství EU ve Světové celní organizaci (WCO);

Navázání na hospodářskou iniciativu a na neformální schůzku ministrů hospodářství EU a USA ze dne 30. listopadu 2005

20. podporuje skutečnost, že na schůzce ministrů hospodářství EU a USA byl přijat společný pracovní program pro provádění ekonomického prohlášení, které obsahuje konkrétní činnosti v 11 oblastech s cílem dosáhnout pokroku v transatlantické hospodářské integraci; vyzývá však oba partnery, aby se zapojili do opravdového provádění a prohlubování tohoto společného pracovního programu s větším a ambicióznějším smyslem pro pevné směřování, dlouhodobé strategické cíle a podrobný harmonogram pro provádění společných akcí a projektů, které berou v úvahu specifickou úlohu nezávislých regulačních agentur; poznamenává v tomto ohledu, že zúčastněné subjekty z již zavedených transatlantických dialogů, včetně skupin spotřebitelů, odborů a ekologických hnutí by měly být aktivněji zapojeny do procesu monitorování a revize ekonomické iniciativy a pracovního programu;

21. zastává názor, že ekonomická kapitola navrhované dohody o partnerství by měla v souladu s ekonomickou iniciativou obsahovat konkrétní podněty k odstranění necelních překážek v klíčových odvětvích trhu postupným sbližováním regulace a vzájemným uznáváním předpisů a norem;

Podpora spolupráce v oblasti regulace a norem

22. vítá skutečnost, že závazek "zřídit regulační fórum pro spolupráci na vysoké úrovni", klíčový prvek prohlášení ze summitu v červnu 2005, se konečně začal naplňovat návrhem zorganizovat nejméně dvě schůzky v roce 2006; doporučuje rychlé a úplné provedení časového plánu na rok 2005 pro regulační spolupráci mezi EU a USA; varuje, že bez dostatečného a včasného zapojení a různých zúčastněných subjektů a agentur a podpory z jejich strany nedosáhne regulační spolupráce očekávaných výsledků;

23. opakuje, že v EU i v USA čeká na vyřešení značný počet překážek obchodu a investic, a se znepokojením konstatuje rostoucí tlak na to, aby se na zahraniční konkurenci reagovalo ochrannými a nespravedlivými obchodními opatřeními; zdůrazňuje, že k odstranění většiny těchto problémů by mělo přispět obnovení závazku k dodržování zásad otevřenosti, průhlednosti a právního státu, které se odrážejí v hospodářské iniciativě a navrhované Dohodě o transatlantickém partnerství;

24. zdůrazňuje, že pozici jedné z nejzávažnějších překážek obchodu a investic mezi EU a USA zaujaly překážky v právních předpisech, a varuje zejména před zvyšováním počtu neoprávněných doplňkových právních úprav na úrovni států, nevyužíváním příslušných mezinárodních norem jako základu při tvorbě technických předpisů, a praxí nadměrného spoléhání na certifikaci třetích stran v USA;

25. vyjadřuje znepokojení nad nejasným vymezením "národní bezpečnosti" v USA a jejím nadměrným využíváním k omezování obchodu a investic; zejména vyjadřuje politování nad tzv. Berryho dodatkem, který využívá ministerstvo obrany, a nad tzv. Exon-Floriovým dodatkem z roku 1988 a nad následnými předpisy omezujícími zahraniční investice do podniků, které se byť jen okrajově týkají národní bezpečnosti, a vlastnictví těchto podniků;

26. konstatuje, že rozdíly mezi soudními předpisy a praxí uznávání rozsudků mezi zeměmi EU a mezi státy USA významně ovlivňují právní spory týkající se transatlantických transakcí; vyzývá EU a USA, aby přezkoumaly uskutečnitelnost dohody o jurisdikci, uznávání a vykonávání rozsudků v občanských a obchodních věcech;

27. konstatuje, že transatlantický telekomunikační trh stále trpí regulačními překážkami a neslučitelností norem, což vede k situaci, kdy přestože devět z deseti největších telekomunikačních společností ve světě má sídlo v EU nebo v USA, nevyvíjí žádná americká ani evropská společnost významnou činnost na obou kontinentech zároveň;

Podpora otevřených a konkurenceschopných kapitálových trhů

28. požaduje vzájemné uznávání účetních standardů, po němž by následovalo jejich postupné sbližování založené na spolehlivém regulačním dohledu, aby společnosti mohly používat na obou trzích jednotný standard a aby se snížily ceny kótování; žádá však Komisi, aby bedlivě sledovala scénář postupu k úplné rovnocennosti standardů Rady pro mezinárodní účetní standardy a Rady pro finanční účetní standardy s cílem zabránit protěžování Spojených států;

29. požaduje zlepšení dialogu o regulaci finančních trhů pomocí revize politiky v otázkách transatlantických finančních služeb mezi Parlamentem, Komisí, příslušnými orgány USA a hospodářskými výbory Kongresu USA, jež by se konala dvakrát ročně, a to před každým výročním summitem USA a EU a po něm; vyjadřuje spokojenost s prácí, kterou dosud vykonali členové tohoto odvětví, jako je sdružení pro Futures and Options Association;

30. důrazně odmítá skutečnost, že Spojené státy americké odkládají uplatňování dohody Basilej II o kapitálových požadavcích, a žádá USA, aby splnily své závazky v zájmu vytvoření celosvětově rovných podmínek pro banky; je přesvědčen, že rozdílné přístupy by mohly překážet bankám z EU, které mají pobočky v USA, při vytváření integrovaného systému řízení rizik;

31. vyjadřuje nespokojenost s tím, že zajišťovatelé z EU musejí v USA poskytovat plnou záruku rizik, čelit značně diskriminačním předpisům jednotlivých států, které vyžadují nepřiměřené financování závazků udržováním přehnané výše zajištění (na zajišťovatele akreditované v USA se tyto požadavky na zajištění nevztahují); vyzývá příslušné orgány USA, aby v transatlantických ekonomických vztazích usilovaly o další vzájemné uznávání a o jednotné požadavky na solventnost a výkaznictví;

32. trvá na urychleném sblížení pravidel pro zrušení obchodování titulů na akciových burzách v USA, která v současné době vznáší neúnosné požadavky na podniky z EU, které si přejí zrušit registraci; vítá poslední návrh americké komise pro cenné papíry používat jako hlavní kritérium objemy obchodování a nikoli počet akcionářů; žádá Komisi, aby tyto nové změny sledovala s cílem ochránit zájmy EU;

33. věří v důsledný dialog týkající se řízení podniků a v harmonizaci požadavků na řízení podniků a dohledu nad nimi, tedy v dialog, který by se vyhnul extrateritoriálním případům jako "Sarbanes-Oxley", například zlepšením transatlantického dialogu o řízení společností; požaduje důkladnější dohled nad světovými investičními fondy ze strany EU a USA;

34. žádá Komisi, aby aktualizovala uplatňování směrnice EU o dani z úspor, pokud jde o USA;

Spolupráce v boji proti praní špinavých peněz a financování terorismu

35. konstatuje, že otevřené trhy jsou do značné míry závislé na bezpečných a spolehlivých strukturách a že pro globální obchodní vztahy je nezbytná důvěra a jistota; vyjadřuje podporu úzké spolupráci EU a USA proti podnikovým a finančním podvodům, praní špinavých peněz a financování terorizmu a aby se zároveň předešlo zbytečnému narušení normálních obchodních a soukromých transakcí;

Podněcování inovací a rozvoje technologií

36. vítá cíl zvýšit synergické působení přes Atlantik ve značném počtu klíčových oblastí pro rozvoj silnějších ekonomik založených na znalostech;

37. podporuje vytváření transatlantických výzkumných partnerství s účastí malých a středních podniků ve společných výzkumných projektech a přijímání opatření na posílení návratu evropských výzkumných pracovníků do Evropy;

38. zdůrazňuje, že je pro obě strany prospěšné podporovat spolupráci v oblasti výzkumu a vývoje a věnovat se investičním programům, např. v těchto oblastech:

a) technologie pro vysokorychlostní povrchovou dopravu a zejména nové typy vysoce výkonných systémů hromadné dopravy pro městské oblastí,

b) vývoj syntetických paliv a systémů elektrického pohonu pro automobily, nákladní vozidla a autobusy, využívání palivových článků apod.,

c) vývoj nových technologií pro snižování emisí skleníkových plynů,

39. v tomto ohledu připomíná členským státům a USA závazek přijatý oběma stranami ve společném prohlášení z roku 2003 o podpoře vodíkového hospodářství a vítá dosažený pokrok, je však toho názoru, že je třeba další spolupráce;

40. domnívá se, že pro obě ekonomiky jsou velmi důležité informační a komunikační technologie; doporučuje proto přijmout soubor společných opatření s cílem:

a) povzbudit nasazení klíčových technologií jako širokopásmové technologie, zařízení pro identifikaci radiových frekvencí a dalších inovativních technologií s ohledem na jejich interoperabilitu,

b) zabezpečit sítě a usnadnit tok informací, kdy zároveň musí být obzvláštní pozornost věnována problému nevyžádané elektronické pošty,

c) zajistit úzkou spolupráci agentur činných v oblasti kybernetické bezpečnosti,

d) zabývat se otázkou vysokých nákladů na roaming;

41. věří, že sedmý rámcový program pro výzkum a vývoj se stane jedinečnou příležitostí ke společným opatřením s cílem:

a) označit prioritní oblasti výzkumné spolupráce směřující k rozvoji nových transatlantických trhů (např. technologie vodíkových palivových článků a nanotechnologie),

b) společného výzkumu v oblastech souvisejících s civilní obranou a v oblasti spolehlivosti složitých síťových systémů a informačních infrastruktur, o které se opírají technologie informační společnosti,

c) podporovat intenzivní spolupráci mezi Evropskou radou pro výzkum a Národní vědeckou nadací (National Science Foundation);

42. domnívá se, že nové i stávající vesmírné programy skýtají jisté příležitosti pro společné projekty při průzkumu vesmíru, a to v těchto oblastech:

a) podpora spolupráce v klíčových oblastech jako pozorování Země, družicová navigace (např. prostřednictvím systémů Galileo a GPS), elektronická komunikace, vesmírná věda a průzkum vesmíru,

b) řešení překážek v právních předpisech bránících vytvoření dobře fungujícího transatlantického trhu pro vesmírný průmysl,

c) odstraňování zbytečných kontrol v rámci předpisů USA týkajících se mezinárodního obchodu se zbraněmi a liberalizace mezinárodního trhu odpalovacích zařízení;

43. vyzývá Komisi, aby k doplnění stávajícího společného výzkumu pandemických onemocnění předložila návrh společného programu na výzkum malárie;

44. podporuje kroky k posílení podnikání a podstupování rizik v EU, které by se opíraly o vhodné příklady Spojených států v této oblasti;

Posílení obchodu, cestování a bezpečnosti

45. konstatuje, že vízová politika nyní spadá do výlučné pravomoci Společenství; vyzývá Komisi, aby bezodkladně zahájila vyjednávání s vládou USA s cílem rozšířit platnost bezvízového programu na všechny evropské občany a odstranit současnou diskriminaci, jíž trpí zejména občané nových členských států;

46. zdůrazňuje, že těžkopádné postupy pro získávání víz způsobují společnostem a občanům zvýšené náklady; vítá iniciativu "důvěryhodná osoba", jež by měla být založena na společně vyvinutých standardech, jako prostředek k usnadnění služebních a turistických cest;

47. vyjadřuje politování nad skutečností, že většina občanů EU nadále podléhá přísným vízovým kontrolám, což brzdí volný pohyb a výměnu pracovníků a všech osob, které musejí do USA cestovat nebo tam pobývat služebně; vyzývá USA, aby v tomto ohledu prokázaly větší pružnost, zejména u těch evropských občanů, kteří do USA cestují za služebními účely pravidelně;

Podpora energetické účinnosti

48. vzhledem k nezbytnosti energetické politiky pro hospodářský rozvoj a její neoddělitelnosti od klíčových geopolitických otázek a zahraniční politiky doporučuje, aby vznikla upřímnější a otevřenější výměna ohledně způsobů zvyšování otevřenosti světového obchodu s energií, celosvětové podpory obnovitelné energie, rozvoje užší spolupráce s partnery z řad dodavatelů a vymezení společné strategie na zabezpečení zásobování energií a dalších politik na podporu geopolitické a hospodářské stability v producentských a průjezdních zemích;

49. lituje skutečnosti, že vůdčí úlohu v mezinárodní politice klimatu zastává pouze Evropská unie, že USA jsou největším světovým producentem skleníkových plynů a že z toho důvodu přetrvává nutnost naléhat na USA na všech politických úrovních, aby přijaly zodpovědnost ve vztahu ke klimatickým změnám; lituje proto, že je americká vláda i nadále neochotná navázat jakoukoliv smysluplnou mezinárodní spolupráci v oblasti klimatických změn, konstatuje však, že učinila mírný krok kupředu, neboť je nyní ochotná zapojit se do důkladného pokrokového dialogu, jak bylo dohodnuto v prosinci 2005 na konferenci stran rámcové úmluvy OSN o změně klimatu v Montrealu; vítá skutečnost, že nově vznikající zájmové seskupení v USA, včetně členů Kongresu z obou komor a obou stran, státních zákonodárců, místních orgánů, nevládních organizací a zástupců obchodní společnosti, vyžaduje ctižádostivější program, který by se zabýval emisemi skleníkových plynů;

50. je toho názoru, že odvětví energetiky představuje společnou výzvu pro EU i pro USA a že ačkoli byly samostatně na obou stranách přijata významná opatření, vyžaduje toto odvětví vzájemně prospěšný přístup, jehož cílem je:

a) vypracovat společnou strategii, která bude řešit vysokou závislost na zdrojích fosilních paliv uplatňováním konkrétních opatření týkajících se energetické účinnosti, obnovitelné energie a zabezpečení dodávek z hlediska energie i v odvětví dopravy,

b) vyvinout čisté technologie kombinované výroby tepla a elektřiny a obnovitelné technologie (např. zachycování a uchovávání uhlíku a další technologie s nízkým obsahem uhlíku),

c) vybídnout USA a rychle se rozvíjející země jako Indii a Čínu, aby po ukončení platnosti Kjótského protokolu společně s EU vytvořily opatření s cílem dosáhnout dlouhodobého a hospodářsky přijatelného snížení emisí a reagovat na škody, které již klimatické změny způsobily, odpovídajícím způsobem z věcného hlediska a z hlediska nákladů a životního prostředí,

d) uznat významnou úlohu, kterou hraje jaderná energie v zajišťování energie bez obsahu uhlíku, a pokračovat ve společném vývoji této nezbytné technologie a způsobů, kterým může usnadnit vodíkové hospodářství,

e) vyvinout - spolu s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii - společný návrh multilaterálního rámce celosvětové jaderné politiky, který posílí bezpečnost a zamezí zneužívání jaderného materiálu pro vojenské účely,

f) následně vyvinout společnou strategii také ve vztahu k ostatním zemím s velkou či případně rychle rostoucí poptávkou po energii a k zemím vyrábějícím energii;

51. zdůrazňuje, že je třeba posílit vědeckou spolupráci EU a USA v oblasti biopaliv, a doporučuje, aby byla co nejdříve realizována iniciativa usilující o společný pracovní program EU a USA v oblasti biopaliv, který se zaměřuje konkrétně na bioetanol druhé generace a bionaftu;

Práva duševního vlastnictví

52. vítá dohodu dosaženou na schůzce ministrů hospodářství EU a USA vypracovat do summitu v roce 2006 strategii spolupráce v oblasti prosazování práv duševního vlastnictví, která se bude věnovat vymáhání práva ve třetích zemích, zejména v Číně a v Rusku, zlepšené spolupráci při vybírání cel a na hranicích, partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem a koordinované technické pomoci třetím zemím;

53. vyjadřuje politování nad nedostatkem vzájemného porozumění v otázce zeměpisných označení; lituje, že současná existence značně rozdílných patentových systémů (USA se drží zásady prvního vynálezce, zatímco zbytek světa zásady prvního ohlašovatele) přináší společnostem EU i nadále značné potíže; vyzývá Kongres USA, aby patentový systém reformoval směrem k zásadě prvního ohlašovatele;

54. vyzývá EU a USA, aby s využitím patřičných kanálů spolupracovaly v boji proti porušování práv duševního vlastnictví ve třetích zemích, zejména v Číně a Rusku;

Investice

55. doporučuje, aby na summitu v roce 2006 byl formálně přijat souhrnný seznam stanovující hlavní přetrvávající překážky pro vzájemné investice spolu se seznamem požadovaných zvláštních akcí ke snížení nebo odstranění těchto překážek plně v souladu s pravidly vnitřního trhu, včetně ustanovení souvisejících s veřejnými službami, a zásadou obezřetnosti;

56. podporuje opatření k usnadnění investic a postupné odstraňování všech překážek pro transatlantické investice prostřednictvím a) sladění účetních standardů, b) vytvoření rovných podmínek na finančních trzích, c) vzájemně spravedlivé politiky hospodářské soutěže a d) postupného odstraňování ochranářských opatření, jež se v určitých odvětvích stále uplatňují; zpochybňuje zbývající omezení v otázkách vlastnictví podílů v USA, zejména v oblasti obrany a letectví, a podporuje reformu výboru USA pro zahraniční investice; vyzývá Komisi, aby vypracovala studii na téma překážek v oblasti obchodního převzetí na vnitřním trhu, které znevýhodňují nabyvatele z EU oproti jejich protějškům z USA; vyzývá Komisi, aby zajistila, že omezení vlastnictví v EU nebude možno použít jako odůvodnění pro zachování omezení ze strany USA;

Politika hospodářské soutěže a prosazování práva

57. požaduje vytvoření společného transatlantického rámce pro politiku hospodářské soutěže, který zlepší koordinaci činností spojených s prosazováním práva a usnadní výměnu důvěrných informací; trvá na tom, že pro vytvoření konkurenceschopného a jednotného transatlantického trhu je nezbytné stejné uplatňování pravidel hospodářské soutěže na obou stranách Atlantiku, a to bez ohledu na zemi, v níž má daný podnik sídlo;

58. podporuje cíl uzavřít se Spojenými státy další dohodu o hospodářské soutěži, která umožní výměnu důvěrných informací při vyšetřování podle příslušných právních předpisů EU a USA o hospodářské soutěži;

Zadávání veřejných zakázek

59. doporučuje, aby byl na summitu v roce 2006 formálně přijat souhrnný seznam stanovující právní, praktické a technické překážky pro přeshraniční zadávání veřejných zakázek mezi oběma partnery spolu se seznamem opatření na řešení těchto překážek, který zohlední zvláštní případ služeb obecného zájmu; vybízí oba partnery, aby pokročili nad rámec stávajících nebo budoucích závazků dohody o zadávání vládních zakázek, a tím umožnili na jedné straně rozšířit škálu příležitostí pro obě strany a na straně druhé posílit konkurenceschopnost Evropy a vytvořit nové trhy pro podniky EU, zejména pro malé a střední podniky (MSP);

60. podporuje posilování spolupráce mezi EU a USA, pokud jde o otevírání trhu veřejných zakázek; zdůrazňuje, že přijetí rovných podmínek soutěže v tomto odvětví vytvoří nové příležitosti pro podniky Společenství, a zejména pro MSP;

61. lituje, že Spojené státy udržují širokou škálu diskriminačních ustanovení typu "kupujte americké zboží", k nimž jsou přidávána další taková opatření vztahující se na programy infrastruktury financované z federálních prostředků; konkrétně lituje toho, že pro Evropské společnosti v oblasti obrany je stále obtížné obchodovat na obranném trhu ve Spojených státech a získat americké obranné technologie, a to z důvodu absence opravdového transatlantického "oboustranného vztahu" ve veřejných zakázkách v oblasti obrany a v odvětví obranného průmyslu obecně; vyzývá Kongres USA, aby přijal realitu transatlantického hospodářství, a to i na trzích se vztahem k bezpečnosti;

Služby/vzájemné uznávání kvalifikace

62. konstatuje, že pouze komora architektů přiměla příslušné orgány na obou stranách, aby se v rámci pracovního programu začaly zabývat vzájemným uznáváním odborné kvalifikace; uznává, že jiné profese nejspíše dávají přednost tomu, aby byly postupy uznávání kvalifikace vyřizovány v rámci partnerských sdružení v EU a USA; vyzývá Komisi, aby příslušným výborům Evropského parlamentu předložila zprávu o stávajících překážkách vzájemného uznávání odborné kvalifikace na obou stranách;

63. konstatuje, že přetrvávající hluboké rozdíly v horizontálním uznávání diplomů a odborné kvalifikace mezi jednotlivými státy USA ztěžují další rozvoj transatlantického trhu, zejména v odvětví služeb; naléhavě vyzývá Komisi, aby zahájila vyjednávání v konkrétních odvětvích, jako jsou pilotní oprávnění, s cílem uzavřít dohody a aby naléhala na USA, aby vytvořily systém založený na evropském modelu, v němž jsou na vnitřním trhu EU vzájemně uznávány takřka všechny diplomy a odborné kvalifikace;

Služby/služby letecké dopravy

64. vítá pokrok, k němuž v poslední době došlo v jednáních o liberalizaci leteckých služeb mezi EU a USA, a zdůrazňuje, že je třeba do nejdříve dospět k úplné dohodě založené na reciprocitě, která by vyřešila problém maximální možné míry majetkové účasti v amerických leteckých společnostech;

65. trvá na tom, aby vzhledem k důležitosti obchodu a cestovního ruchu pro obě strany obsahovala dohoda o transatlantickém partnerství, jejíž uzavření se předpokládá v roce 2007, bezpodmínečně také samostatnou kapitolu týkající se dopravní politiky, jež by byla doplněna o vrcholné schůzky, setkání členů výborů Kongresu USA a Evropského parlamentu zodpovědných za dopravu, o setkání ministra dopravy Spojených států a evropského komisaře odpovědného za tuto oblast a úředníků Komise EU a dále o spolupráci agentur pro leteckou bezpečnost a příslušných federálních správních orgánů;

Urovnávání sporů mezi EU a USA v rámci WTO

66. zdůrazňuje, že i když panely WTO mohou vyvolávat velké politické třenice, obchodní nebo ekonomické spory jsou přirozenou součástí transatlantických ekonomických vztahů;

67. doporučuje společnou strategii založenou na třech bodech, jak snížit počet sporů mezi největšími světovými obchodními velmocemi, které přerůstají do sporů na širší půdě WTO, kterými jsou:

a) formální závazek na nejvyšší úrovni dodržovat schválená mnohostranná obchodní pravidla a rychle a zcela realizovat rozhodnutí poroty WTO,

b) posílený politický závazek vyčerpat všechny dvoustranné diplomatické prostředky předtím, než se strany uchýlí k mechanizmu WTO pro řešení sporů, s ohledem na nutnost chránit legitimní zájem hospodářských subjektů a obchodníků,

c) oba partneři musejí uznat, že zákonodárci a vlády mají legitimní právo chránit zdraví a životní prostředí svých občanů, ale že EU a USA musejí zajistit, že jejich předpisy v této oblasti nebudou diskriminační, budou přiměřen a vědecky podložené, aby se předešlo zneužití ochranářských principů, a současně zůstanou v souladu s vnitřními nařízeními a zásadou obezřetnosti;

68. žádá Komisi, aby Evropskému parlamentu předložila zprávu hodnotící výhody a nevýhody formálnějšího mechanizmu řešení dvojstranných obchodních sporů s ohledem na stávající podobná ujednání mezi EU a jinými třetími zeměmi;

69. konstatuje, že metodika používaná orgány USA u věcí týkajících se ochrany obchodu představuje v některých případech neoprávněnou překážku obchodu, a zdůrazňuje, že toto zjevně protekcionistické uplatňování nástrojů USA na ochranu obchodu již bylo úspěšně napadeno - nejen Evropskou unií - v rámci mechanismu řešení sporů WTO, například v případě tzv. Byrdova dodatku nebo ochrany amerického ocelářství;

70. vítá Kongresem USA schválený "zákon o snižování schodku 2005", kterým se ruší "Byrdův dodatek", ale lituje, že v důsledku přechodného ustanovení nebude toto zrušení účinné okamžitě; vyzývá proto Kongres USA, aby neprodleně zrušil přechodné ustanovení, aby již nepokračovalo rozdělování vybraných antidumpingových a antisubvnčních cel americkým společnostem, které již řadu let narušuje soutěžní podmínky na americkém trhu na úkor dováženého zboží;

71. znovu konstatuje znepokojení nad výraznou přímou a nepřímou vládní podporou amerického průmyslu prostřednictvím přímých dotací, ochranářských právních předpisů a daňové politiky; zejména zdůrazňuje, že všechny zprávy poroty WTO a odvolacího orgánu WTO o tzv. systému zahraničních obchodních společností dospěly k závěru, že přes některé výrazné změny příslušné právní úpravy USA stále ještě plně nedodržují dřívější rozhodnutí WTO a doporučení orgánu WTO pro řešení sporů; vyzývá proto Kongres USA, aby uvedl tzv. zákon o tvorbě amerických pracovních míst, obsahující ustanovení o ochraně předchozího stavu (tzv. "grandfathering"), plně do souladu s dřívějšími rozhodnutími WTO a doporučeními orgánu WTO pro řešení sporů;

72. vítá skutečnost, že dlouhotrvající spor týkající se zahraničních společností byl ukončen, když Kongres USA zrušil úlevy z daně ze zisku poskytované americkým společnostem, jež byly obsaženy v zákoně o tvorbě amerických pracovních míst a nebyly slučitelné s pravidly WTO;

73. lituje, že USA a EU se ve věci Airbus - Boeing zbytečně účastní právního sporu, který je pravděpodobně největší, nejsložitější a nejnákladnější v historii WTO; vyzývá obě strany, aby vystupňovaly konzultace na nejvyšší úrovni s cílem prozkoumat možnosti dosažení pragmatického řešení, aniž by bylo nutno se zbytečně uchylovat k mechanizmům WTO;

74. zdůrazňuje, že v případu geneticky modifikovaných organismů, kterým se zabývá WTO, nejsou nijak zpochybňovány evropské předpisy o schvalování biotechnologických produktů pro trh, ale tento případ se týká zastaralých postupů hodnocení biotechnologických produktů, které od zahájení řízení před porotou WTO byly již mezitím revidovány;

75. vítá rozhodnutí ES podřídit se rozhodnutí WTO a upravit své předpisy týkající se hormonů platné od roku 2003; přeje si vyřešení přetrvávajících neshod mezi USA (a Kanadou) na jedné straně a EU na straně druhé ohledně pokračujícího uplatňování odvetných opatření a naléhavě žádá USA, aby zrušily obchodní sankce, které vůči evropským výrobkům uplatňují od roku 1999;

76. lituje toho, že USA dosud neopustily antidumpingovou metodiku známou jako tzv. "nulování", přestože ve věci ložního prádla WTO tyto praktiky jednoznačně odsoudila;

77. zdůrazňuje, že mechanismus WTO pro řešení sporů je ústředním prvkem zajišťujícím bezpečnost a předvídatelnost mnohostranného obchodního systému; vyjadřuje znepokojení nad skutečností, že v některých případech zaujímají Spojené státy přístup neslučitelný s jejich mezinárodními závazky, když uplatňují nebo odmítají zrušit zákony, jež porušují závazky v rámci WTO a vážně poškozují hospodářská odvětví EU a třetích zemí; vyzývá proto Kongres USA, aby se do budoucna více podřizoval závěrům WTO přijatým v rámci řešení sporů;

Ostatní globální otázky

78. lituje, že součástí hospodářské iniciativy a pracovního programu není spolupráce v otázkách měnové a makroekonomické politiky; opětovně vyjadřuje znepokojení nad potenciálně nebezpečnými dopady dvojího schodku USA - federálního rozpočtu a běžného účtu - na globální ekonomiku; vyzývá proto Evropskou centrální banku a centrální banku USA k užší spolupráci v otázkách celosvětové měnové politiky a finanční stability;

79. znovu vyzývá transatlantické partnery ke společnému přehodnocení jejich strategií a nástrojů rozvojové pomoci a humanitární pomoci, včetně jejich koordinace s brettonwoodskými institucemi, s cílem zvýšit účinnost, ucelenost a vzájemné doplňování reakcí EU a USA na globální výzvy, zejména v boji proti chudobě, nakažlivým chorobám a poškozování životního prostředí;

80. vyzývá Komisi, aby vyhodnotila stávající mechanismy financování a programy ve vztahu k financování společných programů EU a USA v třetích zemích s cílem vypracovat účinnější a produktivnější postup;

81. domnívá se, že "kulturní klíč" může přispět k posílení transatlantických vztahů, a podpořit tak partnerství a vzájemné porozumění mezi Evropany a Američany;

82. vyzývá EU a USA, aby ve svých hospodářských vztazích vzali v úvahu úlohu a specifika v oblasti kultury a vzdělávání;

83. vyzývá proto k zahájení transatlantického dialogu v oblasti kultury (včetně audiovizuální oblasti) a vzdělávání, který přispěje k pravidelné výměně osvědčených postupů a zkušeností, týkajících se především:

a) boje proti pirátství a padělání,

b) zavedení dokonalejších legálních možností šíření zvukového a audiovizuálního obsahu prostřednictvím Internetu a zajištění jejich slučitelnosti s autorskými právy a odměnami,

c) poznávání amerického a evropského dědictví v oblasti kinematografie, zejména znalosti evropských filmů v Americe, kde jsou promítány v užším měřítku, s cílem podporovat vzájemné porozumění,

d) podpory vyrovnanějšího vztahu v oblasti distribuce filmů a prevence nekalé konkurence nebo zneužívání vedoucího postavení na některých trzích uvnitř Evropské unie, stejně jako odstranění případných právních nebo věcných překážek distribuce evropských audiovizuálních produktů v USA,

e) zavedení vhodných mechanizmů k rozvoji a posílení kulturní turistiky mezi oběma světadíly;

84. pokud jde o vzdělávání, žádá, aby byl tento dialog zaměřen především na:

a) posílení vzájemného uznávání odborných kvalifikací zejména v uměleckých oborech s cílem usnadnit mobilitu "činitelů v oblasti kultury" a výměnu umělců a účinkujících,

b) podporu výzkumu a výměny univerzitních pedagogů, výzkumných pracovníků a studentů v oblastech, které připívají k prohloubení hospodářských a vědeckých vztahů mezi EU a USA, zejm éna s ohledem na jejich program spolupráce v oblasti vysokoškolského a odborného vzdělávání [16],

c) zvyšování povědomí o významu, který se přikládá společnosti založené na znalostech, a posilování celoživotního vzdělávání,

85. jsa si vědom čl. 133 a článku 151 Smlouvy o ES, domnívá se, že zvláštní povaha audiovizuálního odvětví vyžaduje, aby byla při transatlantických výměnách respektována kulturní a jazyková rozmanitost Evropské unie; v této souvislosti žádá zavedení vhodných opatření zaměřených na podporu kulturní rozmanitosti a na rozšíření kulturních výměn;

86. vyzývá evropské orgány, aby zvyšovaly informovanost své americké partnery o činnosti Evropské unie na podporu Úmluvy UNESCO o ochraně a podpoře rozmanitosti kulturních projevů;

87. zdůrazňuje, že je důležité zaměřit se na otázku ochrany údajů v kontextu transatlantických vztahů; poznamenává, že vzhledem k nedostatečné ochraně údajů v jistých aspektech transatlantické výměny by bylo vhodné vyhodnotit oblasti, kde se výměna informací se třetími zeměmi jeví jako dobrá (jako jsou např. zásady ochrany údajů na bezpečném místě - Safe Harbour Privacy Principle), s cílem rozšířit úspěšná řešení do více oblastí;

88. vítá nedávnou studii Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) o makroekonomických přínosech dalšího prohlubování hospodářské integrace mezi EU a USA, která odhaduje zvýšení HDP na obyvatele, jež by přineslo podstatné omezení překážek přístupu na trh, přímých zahraničních investic a obchodu, na 2-3,5% v EU a 1-3% v USA;

89. žádá EU, aby provedla podrobnější a komplexnější studii, která a) označí důsledky odstranění zbývajících tarifních a netarifních překážek obchodu a investic mezi EU a USA; b) plně přezkoumá potenciál případného sblížení regulace ex ante nebo ex post; c) vyhodnotí dopady sblížení regulace EU a USA nebo sbližování s třetími zeměmi; d) přezkoumá uskutečnitelnost "regulačního mostu", díky němuž zboží nebo služba budou po svém schválení povoleny na celém transatlantickém trhu;

Transatlantické dialogy

90. zdůrazňuje význam transatlantických dialogů při posilování vazeb mezi EU a USA; konstatuje, že se dialogy, v jejichž rámci se pracuje na důležitých otázkách v jednotlivých oblastech a vytváří cenný příspěvek k utváření transatlantického vztahu, jeho cílů a činností, úzce zapojují do transatlantického rozhodování a pomáhají zajistit, aby úsilí v jednotlivých oblastech skutečně odráželo reálné potřeby občanů;

91. konstatuje, že transatlantický dialog zákonodárců (TDZ) napomohl posílení vztahů mezi parlamenty EU a USA; opakuje, že je zapotřebí budovat synergie mezi TDZ a ostatními dialogy v rámci NTP, mimo jiné zahájením nových společně financovaných programů výměny mezi zaměstnanci legislativy a založením malého sekretariátu TDZ;

92. zdůrazňuje, že 61. setkání transatlantického dialogu zákonodárců, které se konalo ve Vídni ve dnech 18.- 21. dubna 2006, znovu potvrdilo nesmírné výhody, které by pro naše voliče mohly plynout z odstranění překážek, jež brání transatlantickým hospodářským vztahům, a poukázalo na to, že by vztah mezi Spojenými státy a Evropskou unií měl být obnoven nahrazením stávající struktury dohodou o partnerství mezi EU a USA;

93. konstatuje, že byla úspěšně změněna forma transatlantického dialogu podniků tak, aby podniky mohly účinněji přispívat k posilování hospodářského partnerství;

94. zdůrazňuje, že obě strany transatlantického pracovního dialogu by měly při formulování reakcí a doporučení ohledně společných otázek začít vystupovat více proaktivně a viditelněji; doporučuje, aby se transatlantický pracovní dialog zaměřil na kritické oblasti spolupráce pomocí přístupu, který by se více orientoval na odvětví;

95. konstatuje, že vědecko-technická dohoda mezi EU a USA představuje klíčový nástroj prohlubování vědeckých vztahů mezi EU a USA; volá po zahájení oficiálního transatlantického výzkumného dialogu, který by podporoval a koordinoval výzkumnou spolupráci a nové iniciativy ve vybraných vědeckých odvětvích nad rámec stávajících struktur;

96. konstatuje, že k upevňování vazeb mezi EU a USA přispívají i jiné transatlantické dialogy existující mimo oficiální dohody; doporučuje přezkoumání současné struktury transatlantických dialogů a prozkoumání nových slibných oblastí pro možné posílení spolupráce;

Úloha Evropského parlamentu

97. zdůrazňuje, že zatímco se úkoly vytyčené v ekonomické iniciativě týkají především regulátorů, k dosažení integrovaného transatlantického trhu bude vhodné také aktivní zapojení parlamentů na obou stranách; zdůrazňuje, že summit EU a USA by měl zahrnovat parlamentní účast na odpovídající úrovni, aby byl zajištěn příspěvek parlamentů do tohoto administrativního procesu vedeného dvěma výkonnými orgány; žádá o to, aby byla před každým summitem svolána schůzka mezi transatlantickým dialogem zákonodárců a skupinou vyšších úředníků k výměně názorů na pokrok při plnění pracovního programu;

98. žádá o to, aby byla před každým summitem svolána schůzka transatlantického dialogu zákonodárců a skupiny vyšších úředníků k výměně názorů na příslušné hospodářské otázky a zejména na pokrok při plnění pracovního programu;

99. doporučuje, aby se příštího summitu EU a USA zúčastnili alespoň předseda Evropského parlamentu a nejvyšší představitelé Kongresu USA a aby do budoucna platilo obecné pravidlo, že se na přípravě a samotném pořádání všech summitů EU a USA budou podílet Evropský parlament a Kongres USA;

100. vítá snahu o posílení transatlantického dialogu zákonodárců mezi Evropským parlamentem a Kongresem USA, zejména o zavedení účinného mechanizmu "včasného varování" a systému předávání zpráv mezi parlamentními výbory na obou stranách Atlantiku;

101. vyzývá Sněmovnu reprezentantů, aby k zajištění kontinuity transatlantického dialogu zákonodárců zvážila ustavení stálé delegace; kromě toho by měl být zřízen pravidelný dialog mezi Evropským parlamentem a Senátem USA;

102. vyzývá svůj příslušný výbor, aby použil rozpočet na rok 2007 na poskytnutí nezbytných prostředků pro zřízení stálého zastoupení Evropského parlamentu ve Washingtonu, které by zajistilo přímo institucionalizaci vlastní činnosti Parlamentu a umožnilo dokonalejší propojení mezi EP a Kongresem Spojených států;

*

* *

103. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států a prezidentovi a Kongresu Spojených států amerických.

[1] Podepsán na summitu EU-USA v Madridu.

[2] Společné prohlášení přijaté na summitu EU-USA v Londýně.

[3] Podepsána na summitu EU-USA v Bonnu.

[4] Schválen na summitu EU-USA ve Washingtonu.

[5] Úř. věst. C 124 E, 25.5.2006, s. 556.

[6] Úř. věst. C 34 E, 7.2.2002, s. 359.

[7] Úř. věst. C 177 E, 25.7.2002, s. 288.

[8] Úř. věst. C 180 E, 31.7.2003, s. 392.

[9] Úř. věst. C 69 E, 19.3.2004, s. 124.

[10] Úř. věst. C 104 E, 30.4.2004, s. 1043.

[11] Úř. věst. C 247 E, 6.10.2005, s. 151.

[12] Podepsán na summitu EU-USA konaném v Shannonu ve dnech 25.- 26. června 2004.

[13] Přijaté texty, P6_TA(2005)0461.

[14] Přijaté texty, P6_TA(2006)0238.

[15] Daniel S. HAMILTON/Joseph P. QUINLAN (eds.) Deep Integration: How Transatlantic Markets are Leading Globalization. June 2005; Francisco CABRILLO, Jaime GARCÍA-LEGAZ and Pedro SCHWARTZ, A case for an open Atlantic Prosperity Area, FAES, 2006.

[16] Úř. věst. L 71, 13.3.2001, s. 8.

--------------------------------------------------