23.12.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 318/210

—

vytvořit plán pro převedení činnosti ze společného podniku na Úřad pro dohled, aby byla zajištěna právní jistota tohoto převodu,

—

vyřešit po právní a praktické stránce otázku převedení činnosti prováděné orgány třetích zemí (Číny a Izraele), které byly zapojeny do společného podniku, na Úřad pro dohled,

—

zajistit efektivní převedení zbylých finančních prostředků společného podniku na Úřad pro dohled,

—

dbát na to, aby nedošlo k překrývání pravomocí mezi společným podnikem a Úřadem pro dohled do ukončení činnosti společného podniku,

—

zajistit, aby nedošlo k přerušení jednání o licenční smlouvě,

—

zaručit mezinárodní zodpovědnost států, které vypouštějí satelity konstelace Galileo.

2.1

Převedení činnosti ze společného podniku GALILEO (GJU) na Úřad pro dohled GALILEO (GSA) musí být dokončeno koncem roku 2006. Aby byl v budoucnu program GALILEO úspěšný, je nezbytné, aby převedení činnosti proběhlo za optimálních podmínek jak po právní, tak po personální, finanční a rozpočtové stránce.

2.2

Taktéž je třeba, aby se pokračovalo v jednání o licenční smlouvě, která zahájil společný podnik a v nichž bude pokračovat Úřad pro dohled.

2.3

Dále je třeba se zabývat specifickou otázkou mezinárodní zodpovědnosti států v rámci programu GALILEO, protože tato otázka musí být vyřešena v tutéž dobu, kdy budou ukončeny diskuse o licenční smlouvě a následně se budou vypouštět satelity konstelace GALILEO.

3.1.1

GALILEO je rozsáhlý vědecký a technický projekt, který je pro Evropskou unii symbolem. Systémy radionavigace prostřednictvím satelitů jsou strategickou otázkou, kterou Evropa nemohla zanedbat. Proto se rozhodla financovat a vytvořit vlastní globální infrastrukturu navigačních satelitů (GNSS) a po vzoru Spojených států a Ruska.

3.1.2

GALILEO bude celosvětově poskytovat služby vysoce přesné, jisté a zaručené lokalizace a podávat ucelené informace. Bude poskytovat nezávislé navigační a lokalizační služby pod civilní kontrolou, ale bude zároveň kompatibilní a interoperabilní s oběma stávajícími vojenskými systémy: s americkým systémem GPS (Global Positioning System) a ruským systémem GLONASS. GALILEO bude též poskytovat zabezpečené vládní služby, které budou za jakýchkoli podmínek dostupné oprávněným uživatelům.

3.1.3

Evropský systém bude sestávat z konstelace třiceti satelitů a pozemních stanic, které jsou nezbytné pro optimální provoz systému a měly by být funkční koncem roku 2010.

3.1.4

Tento program vedou a podporují dva hlavní subjekty: Evropská unie zastoupená Evropskou komisí a Evropská kosmická agentura (ESA). Evropská komise a ESA zřídily společný podnik GALILEO (GJU), který byl pověřen kontrolou programu a řízením financování Evropské unie pro GALILEO.

3.1.5

Po fázi validace na oběžné dráze (etapa IOV- In Orbit Validation) bude celý systém převeden z GJU na Úřad pro dohled GALILEO (GALILEO Supervisory Authority – GSA), regulační agenturu Společenství, jež podepíše licenční smlouvu se skupinou soukromých podniků.

3.1.6

Celkové náklady na vytvoření, rozvoj a validaci na oběžné dráze se pro program GALILEO odhadují na 1 500 miliónů eur.

3.1.7

V současné době probíhají jednání o licenční smlouvě mezi GJU a konsorciem evropských podniků (AENA, ALCATEL, EADS, FINMECCANICA, HISPASAT, IMMARSAT, TELEOP, THALES).

3.1.8

Nyní se stanovuje způsob, jak převést činnost z GJU na GSA, a je třeba dbát na to, aby nezpůsobil zpoždění, problémy a zdvojení nákladů.

3.2.1

Tento společný podnik byl zřízen rozhodnutím Rady Evropské unie prostřednictvím nařízení 876/2002 ze dne 21. května 2002 na základě článku 171 Smlouvy o Evropské unii, který stanoví, že „Společenství může zakládat společné podniky nebo jiné struktury potřebné k účinnému uskutečnění výzkumných programů, programů technologického rozvoje a demonstrace prováděných Společenstvím“. Nařízení dále v příloze uvádí stanovy GJU.

3.2.2

Členové GJU jsou:

3.2.3

Článek 1 b) stanov stanoví, že podniky, včetně podniků třetích zemí, se mohou stát členy společného podniku. K tomuto podniku v současné době patří čínská organizace (National Remote Sensing Center of China – NRSCC) a izraelská obchodní společnost (MATIMOP). Tyto dva subjekty zasedají ve správní radě a mají hlasovací právo v poměru ke svým příspěvkům.

3.2.4

GJU má složitou právní povahu, která je daná složením jeho správní rady. Nařízení stanoví, že tento podnik musí být považován za mezinárodní orgán z hlediska evropské daňové legislativy, co se týče daně z obratu a spotřební daně. Uvádí, že nemá ekonomický účel. Podle Komise je GJU právní povahou spíše podobný sdružení než obchodnímu podniku, jelikož GJU získává příspěvky pouze od členů a nemá žádný příjem. Belgické daňové úřady (GJU podléhá belgickému právu ve všem, co nestanovuje výše uvedené nařízení) ostatně usoudily, že se nejedná o obchodní společnost, ale o právnickou osobu (která v belgickém právním systému odpovídá pojmu sdružení).

3.2.5

Jeho kapitál je rozdělen takto:

3.2.6

Kvůli specifické právní povaze GJU a z toho důvodu, že GJU dostává pouze příspěvky, Komise navrhla, aby byl termín „kapitál“ nahrazen termínem „příspěvky“, kvůli čemuž je třeba změnit stanovy, což správní rada GJU schválila 2. června 2006. Evropský účetní dvůr ostatně již dříve uvedl, že použití termínu „kapitál“ nebylo vhodné, protože rozpočtová položka, která se týká GJU, neumožňuje kapitálový vklad.

3.2.7

Hlavním úkolem GJU je úspěšně dokončit vývojovou fázi programu GALILEO prostřednictvím jak veřejného, tak soukromého financování, a zajistit rozsáhlé demonstrační projekty. Úkolem GJU je též vyvíjet výzkumnou a vývojovou činnost, jež je nezbytná pro úspěšné dokončení vývojové fáze a pro koordinaci činnosti v této oblasti, a dále v této návaznosti zodpovídat za smlouvy v oblasti výzkumu uzavřené v souvislosti s rámcovým programem pro výzkum a vývoj Evropské komise (6. rámcový program pro výzkum a vývoj).

3.2.8

GJU je řízen:

3.2.9

Dále Rada Evropské unie vytvořila dozorčí a bezpečnostní radu pro kontrolu jeho činnosti.

3.2.10

GJU byl zřízen na dobu 4 let počínaje 28. květnem 2002 (zveřejnění v Úředním věstníku), což odpovídalo počáteční vývojové fázi programu GALILEO. Nařízení stanoví, že doba trvání GJU může být prodloužena až do konce vývojové fáze, avšak nestanovuje způsoby tohoto prodloužení. Vzhledem k vytvoření GSA Komise navrhla ukončit činnost GJU dne 31. prosince 2006, což vyžaduje změnu stanov, které jsou přílohou nařízení Rady 876/2002 ze dne 21. května 2002, a stanovisko Evropského parlamentu a EHSV. Závěrem postupu konzultace dozorčí rady GJU a řídícího výboru ESA pro navigaci zahájeného dne 10. března 2006 bylo schválení úprav stanov správní radou dne 2. června 2006, což umožnilo Komisi dne 29. června 2006 přijmout návrh nařízení upravujícího stanovy GJU. Nyní probíhá přijetí tohoto nařízení Radou Evropské unie.

3.2.11

S cílem podporovat široké využívání navigačních systémů prostřednictvím satelitů a umožnit orgánům třetích zemí, aby se účastnily GJU, bylo podepsáno několik mezinárodních dohod mezi Evropskou unií a třetími zeměmi (Čínou, Izraelem, Indií, Ukrajinou a dalšími) a jedná se o dalších dohodách (s Marokem, Koreou, Ruskem a Argentinou). Tyto dohody výslovně vylučují jakoukoli spolupráci týkající se služeb vyhrazených vládním účelům. GJU uzavřel dvě technické dohody o spolupráci s reprezentativními orgány dvou států (National Remote Sensing Center za Čínu a Matimop za Izrael), což v souladu se stanovami GJU umožňuje zástupcům těchto orgánů účastnit se správní rady GJU.

3.2.12

Článek 21 stanov stanoví zrušení GJU.

3.3.1

Tento úřad byl zřízen rozhodnutím Rady Evropské unie prostřednictvím nařízení 1321/2004 ze dne 12. července 2004. Jedná se o agenturu Společenství, jež je právnickou osobou.

3.3.2

Účelem úřadu je zajištění řízení evropských programů GNSS ve smyslu veřejných zájmů; je regulačním orgánem těchto programů.

3.3.3

Úkoly úřadu, jež stanovuje článek 2 nařízení, jsou tyto:

3.3.4

Je třeba zdůraznit, že GSA bude vlastníkem systému a zejména aktiv nabytých držitelem licence a bude pověřen ochranou a zhodnocením investic Společenství.

3.3.5

GSA je řízen správní radou (jedním zástupcem za každý stát a za Komisi), bezpečnostní radou a vědecko-technickým výborem. Výkonný ředitel zastupuje úřad a je pověřen jeho řízením.

3.4.2

Pokud byly původně při zahájení programu GALILEO úkoly přidělené oběma orgánům odlišné a byl pro ně stanoven jiný časový harmonogram provádění, v současné době se zdá, že vzhledem ke zpoždění vývojové fáze (přibližně 2 roky) a ke skutečnému zřízení GSA (ředitel byl jmenován v květnu 2005) je nezbytné, aby z ekonomických, právních a technických důvodů bylo GSA povoleno již nyní vyvíjet činnost a co nejrychleji zrušit GJU (2), a to ještě před koncem vývojové a validační fáze. Za tímto účelem je třeba zajistit postupné převedení činnosti z GJU na GSA, včetně činností související se smlouvami v oblasti výzkumu, jež GJU uzavřela, a zejména již nyní intenzivně zapojit pracovníky GSA do jednání o licenční smlouvě, která musí být podepsána a řízena regulačním orgánem.

3.4.3

Datum ukončení činnosti GJU se nyní plánuje k 31. prosinci 2006, pod podmínkou, že členové přijmou změny ve stanovách GJU. Obecný plán přechodu a převodu činností a know-how GJU byl dohodnut řediteli GJU s GSA a byl předán dozorčí radě a správní radě GJU v únoru 2006. Tento plán bude muset být upřesněn a uzpůsoben tak, aby tento přechod proběhl co nejrychleji a za optimálních podmínek.

3.4.4

V tomto přechodném období musí oba orgány úzce spolupracovat, aby umožnily bezproblémový a hladký přesun činnosti a znalostí. Toto období by mělo též GSA umožnit, aby byl plně funkční a předešel veškerým problémům s nedostatkem zaměstnanců v období, kdy se uskuteční hlavní činnosti, jež umožní úspěch programu.

3.4.5

Činnost musí být naplánována s ohledem na ukončení činnosti koncem prosince 2006, která umožní zahájení likvidační fáze začátkem r. 2007. Tento přechod by se měl též uskutečnit co nejdříve, aby regulační orgán mohl stanovit a provést bezpečnostní pravidla platná pro GALILEO, určit pravidla pro práva duševního vlastnictví a koordinovat činnost a postoje členských států v záležitosti frekvencí nezbytných pro využívání systému GALILEO.

3.4.6

Plán pro přechod bude muset stanovit opatření zajišťující sladění činnosti obou orgánů a podmínky pro řešení případných neshod mezi nimi. V současné době platí, že v případě problémů s prováděním přechodu zastává ředitel GŘ pro energetiku a dopravu funkci zprostředkovatele mezi GJU a GSA.

3.5.1

V současném znění nařízení, jímž se zřizuje Úřad pro dohled, není uvedeno, že tento orgán bude aktivní při vývojové fázi, jíž je pověřena ESA. Bude tedy třeba toto nařízení změnit, aby byla tato pravomoc udělena Úřadu pro dohled, k čemuž bude nutné stanovisko Parlamentu (a nikoli nezbytně stanovisko EHSV). Dohoda mezi GJU a GSA by měla zajistit právní jistotu převádění aktiv z GJU na GSA stanovením konkrétního plánu pro převod činnosti s určením úlohy jednotlivých zainteresovaných orgánů a subjektů, s jasným stanovením aktiv a pasiv, s konkrétními způsoby převodu, s plánováním přechodné fáze, s úkoly, jež musí být nutně splněny, s finančními a daňovými dopady převodu atd. Rozhodnutí, jež budou muset být přijata v souvislosti s převedením aktiv z GJU na GSA, by měla vyžadovat aktivní zapojení několika orgánů, jako je dozorčí rada GJU, správní rada GJU, rada ESA, správní rada Úřadu pro dohled GALILEO, Evropská komise, Rada a Evropský parlament.

3.5.2

Je třeba upozornit na to, že navzdory článku 6 stanov GJU, který stanoví, že společný podnik je vlastníkem veškerého vytvořeného hmotného a nehmotného majetku či majetku, který je mu postoupen ve vývojové fázi GALILEA, se zdá, že velká část složek vytvořených v rámci programu GALILEO, včetně satelitů, pravděpodobně nejsou vlastnictvím GJU, ale ESA, a to v rámci programu GalileoSat. Z článku IV Přílohy III Úmluvy ESA skutečně vyplývá, že ESA, která jedná jménem účastnických států, je vlastníkem satelitů, kosmických systémů a dalšího majetku vytvořeného v rámci programu ESA, jakož i zařízení a vybavení nabytého za účelem jeho plnění. Jakýkoli převod majetku musí být tedy rozhodnut radou ESA. Proto se zdá, že dokud rada ESA nerozhodla o převodu majetku či o postoupení užívacích práv ve prospěch GJU, tento podnik na ně nemá žádné právo. Komise soudí, že právo Společenství je použitelné a že po změně stanov GSA a GJU a zrušení GJU bude veškerý majetek automaticky převeden na Úřad pro dohled. Proto by výklad ESA a Komise mohl být rozdílný.

3.5.3

Z toho důvodu se zdá, že by tato situace mohla vyvolat diskuse o výkladu článku 7 smlouvy mezi GJU a ESA, který stanoví, že vlastnictví satelitů a ostatního hmotného a nehmotného majetku vytvořeného v rámci programu nabývá ESA jménem GJU.

3.5.4

Je pravda, že pojem „jménem“ vykládá ESA na základě znění článku VI Přílohy III Úmluvy ESA. V tomto kontextu tento výraz znamená, že ESA získává výsledky vývoje uskutečněné jménem členských států v daném programu ESA a že tyto státy mohou požádat agenturu o užívací právo na výsledky, více či méně omezené podle potřeb, jež vyjádří (využívání k obchodním a vědeckým účelům atd.).

3.5.5

Tento postoj se zdá být potvrzený v textu Prohlášení programu GalileoSat (čl. 12), v němž se stanoví, že ESA je vlastníkem veškerého hmotného i nehmotného majetku programu GalileoSat.

3.5.6

Co se týče EGNOS, ESA je však pouze vlastníkem hmotného majetku jménem států účastnících se programu a právo duševního vlastnictví je nadále majetkem smluvních stran ESA v souladu s pravidly agentury.

3.5.7

Výraz „nabytý ESA jménem GJU“ tedy ESA interpretuje jako „nabytý ESA v zájmu GJU“.

3.5.8

Nicméně z jednání s ESA nevyplývá, že ESA si nepřeje provést převedení aktiv na GJU či na GSA. Avšak ESA oznámila, že tento převod vyžaduje povolení rady ESA (prostou většinou) a že je ještě třeba stanovit způsoby převodu. Z daňových důvodů a také proto, že by to bylo vhodnější, by ESA dávala přednost možnosti přímého převodu z ESA na GSA, jelikož soudí, že v tomto případě by subjekty třetích zemí, které se podílejí na kapitálu GJU, neměly nárok na majetek, jehož vlastnictví ESA převádí. Tento majetek by nespadal do vlastnictví GJU a nepodléhal by tedy způsobům zrušení GJU.

3.5.9

Otázka specifického případu majetku a práv duševního vlastnictví vytvořených subjekty třetích zemí je vyřešena mezinárodními dohodami uzavřenými na jedné straně mezi Unií a třetími zeměmi, jež nejsou členy EU, a na druhé straně mezi subjekty třetích zemí GJU (3).

3.5.10

Nicméně se zdá, že v nařízení GSA je jasně stanoveno, že Úřad pro dohled je vlastníkem veškerého hmotného i nehmotného majetku, který je mu postoupen GJU po vývojové fázi či který byl vytvořen nebo rozšířen držitelem licence ve vývojové a provozní fázi. Nařízení GSA stanoví, že způsoby převodu vlastnictví budou v souvislosti s GJU stanoveny při zrušení, jež stanovuje článek 21 stanov GJU. Co se týče EGNOS, úřad je vlastníkem veškerého hmotného i nehmotného majetku náležejícího EGNOS pod podmínkou dohody s investory EGNOS o podmínkách a způsobech převodu vlastnictví ESA veškerého zařízení či vybavení EGNOS či jejich částí. Z této poznámky vyplývá, že z hlediska Komise by jakýkoli převod mezi GSA a ESA nebyl nutný, protože veškerý hmotný i nehmotný majetek náleží GJU (oproti současnému výkladu ESA, jež se zakládá na Úmluvě a Prohlášení o programu).

3.5.11

Mezi právní akty, jež je třeba provést, je třeba zmínit především:

3.7.1

Je třeba vytvořit plán na snížení počtu zaměstnanců GJU, s přesně časově vymezenými etapami, které budou v souladu s plánováním převodu činnosti, aby nedošlo k tomu, že by počet zaměstnanců koncem prosince 2006 byl příliš vysoký, dále provést bilanci pracovních smluv a ověřit, že vyvázání z pracovního poměru nepovede ke sporům, které by mohly bránit převedení aktiv. Je třeba zaznamenat, že přibližně 24 zaměstnanců by mělo pokračovat v činnosti až do ukončení jednání o licenční smlouvě, a to nejpozději do 31. prosince 2006. Likvidační fázi GJU po 31. prosinci 2006 by mělo provést přibližně 6 zaměstnanců.

3.7.2

Dále je nezbytné mít jasnou představu o rozšiřování GSA, zejména o plánu na nábor zaměstnanců agentury, aby bylo možné ověřit soulad s plánem na převod činnosti GJU. Je třeba zaznamenat, že GSA musí dodržovat postupy Společenství a čelit obtížím týkajícím se náboru zaměstnanců (výše mezd, délka smluv omezená na 3 roky, dosud nestanovené stálé sídlo agentury), které brzdí organizaci GSA.

3.8.1

Při zrušení GJU je důležité, aby zbývající finanční prostředky (jež se přibližně odhadují na 46 miliónů eur) byly převedeny na GSA. Komise si přeje, aby převedení finančních prostředků GJU na GSA bylo provedeno, jakmile bude Úřad pro dohled oprávněn řídit ukončení vývojové fáze. Takto by při ukončení činnosti společného podniku byly jediné finanční prostředky, které bude mít k dispozici, ty prostředky, jež jsou nezbytné pro likvidaci.

3.8.2

Revidovaný rozpočet GJU na rok 2006, který potvrzuje zvýšení ze 7 miliónů eur oproti rozpočtu odhlasovanému v r. 2005, jenž počítal se zrušením v květnu 2006 (místo 14 miliónů eur, které GJU původně požadovala, aniž by brala v úvahu převedení činnosti na GSA), umožňuje maximálně flexibilně pokrýt převod činnosti na GSA nejpozději do konce roku 2006. Tento revidovaný rozpočet byl schválen správní radou a dozorčí radou GJU koncem února.

3.8.3

Rozpočet GSA na rok 2006 musí zohlednit dodatečný nábor zaměstnanců v průběhu roku 2006, a proto musí být navýšen. Poté, co správní rada GSA dne 23. ledna 2006 přijala nový návrh na rozpočet na rok 2006 v přibližné výši 8 miliónů eur (místo původního rozpočtu 5 miliónů eur, který byl odhlasován v r. 2005 na rok 2006), bude muset být ve druhém pololetí roku 2006 revidovaný návrh rozpočtu postupně projednán Radou ve složení hospodářství a finance a Evropským parlamentem. Navýšení rozpočtu GSA na navrhovanou částku představuje podmínku pro to, aby GSA mohla provést nezbytný nábor zaměstnanců a provádět převedené činnosti. Konečné úspory z rozpočtu GJU získané díky postupnému převedení činnosti na GSA by měly v podstatě pokrýt zvýšení rozpočtu GSA, což by mělo ujistit poslance o tom, že evropské fondy jsou v rámci tohoto převodu účelně využívány, ačkoli ve skutečnosti pocházejí finanční prostředky a dané rozpočty z rozdílných zdrojů.

3.8.4

Odhad nákladů na likvidaci GJU (zejména nákladů na zaměstnance pro likvidaci) a finanční důsledky ohledně daní a DPH (např. převodní poplatky) převodu aktiv musí být proveden co nejdříve. Belgické úřady, jež GJU zaslaly doporučující dopis, považují GJU za právnickou osobu ve smyslu belgického práva (jež je chápána jako sdružení) a nikoli za obchodní společnost, a proto by GJU neměl podléhat žádnému zdanění likvidačního zůstatku. Zdanění by tedy mělo být velmi nízké, tím spíše, že velká většina finančních prostředků byla převedena před likvidací. Je zřejmé, že tuto otázku je třeba řešit předem, abychom se vyvarovali nepříjemného překvapení.

3.9.1

Revidovaný rozpočet GJU na rok 2006 této organizaci umožní pokračovat ve vyjednávání o licenční smlouvě s cílem uzavřít jednání nejpozději do 31. prosince 2006, přičemž podpoří převod know-how do GSA a zapojení GSA do jednání podle toho, jak se bude postupně zvyšovat význam GSA.

3.9.2

Je třeba zdůraznit, že v zápisech různých kontrolních orgánů GJU a GSA bylo uvedeno, že za řízení vyjednávání, pokud jednání nebude ukončeno do 31. prosince 2006, převezme zodpovědnost GSA počínaje 1. lednem 2007.

3.9.3

GJU dále bude muset zavést postup či vytvořit akční plán, který by umožnil splnit technické úkoly a dokončit technickou dokumentaci před zrušením GJU.

3.9.4

Úloha a úkoly ESA ve fázi přebírání a validace systému a později pro technický vývoj systému a jeho udržování v provozním stavu po validaci bude třeba upřesnit v rámci rámcové smlouvy, kterou uzavře GSA a ESA. Účast ESA ve správní radě GSA v úloze pozorovatele a nikoli člena, jak je tomu v rámci GJU, totiž neumožňuje plnit tak aktivní úlohu jako při rozhodování. Nařízení GSA stanoví, že spolupráce s ESA by měla v případě potřeby (5) maximálně využívat možností poskytovaných rámcovou dohodou mezi Evropským společenstvím a ESA ze dne 25. listopadu 2003, a že ESA by mohla být vyzvána, aby poskytla technickou a vědeckou podporu úřadu (6). V každém případě bude muset být do konce roku 2006 uzavřena dohoda mezi Úřadem pro dohled a ESA, aby byla pokryta činnost týkající se konce vývojové fáze, a bude muset být uzavřena další dohoda kolem r. 2008, aby byly upraveny vztahy mezi Úřadem pro dohled a ESA po konci vývojové fáze, během fáze přebírání a validace systému a v případě potřeby pro provozní fázi.

4.1

Satelity vypouštěné během fáze IOV jsou v současné době vlastnictvím ESA (vývoj satelitů v rámci programu ESA GalileoSat). Tyto satelity by měly být převedeny jako vlastnictví na GSA po fázi validace na oběžné dráze.

4.2

V souladu s dohodou mezi GJU a ESA je ESA zodpovědná za vypouštění prvních satelitů fáze IOV a za jejich registraci na úřadu Spojených národů. (Office of Outer Space Affairs ve Vídni). První satelit konstelace (GIOVE A) byl vypuštěn v prosinci 2005 provozovatelem Starsemem z Bajkonuru raketou Sojuz-ST.

4.3

V praxi by měla ESA postupovat stejným způsobem jako pro převedení vlastnictví satelitů, které vyvíjí pro třetí strany, jako tomu je např. v případě Météosat či Metop (převod ESA-Eumetsat). Příslušné orgány by následně měly být písemně upozorněny na převedení vlastnictví satelitů na oběžné dráze.

4.4

Vzhledem k ustanovení Kosmické smlouvy z r. 1967 a Úmluvy o mezinárodní zodpovědnosti z r. 1972 je třeba uvažovat o systému zodpovědnosti plynoucí z vypouštění a využívání satelitů GALILEO na oběžné dráze.

4.5

Vzhledem k různým kritériím, která byla zvolena pro označení státu jako „státu vypouštějícího satelity“, aby mohl nést mezinárodní zodpovědnost v případě škody způsobené kosmickými objekty na zemi či na oběžné dráze, by mohla být ESA považována za „stát vypouštějící satelity“, protože je chápána jako stát, který „umožňuje vypouštění“ satelitů ve fázi IOV a uzavírá smlouvu o vypouštění s příslušným provozovatelem.

4.6

Též by mohla vyvstat otázka, zda může být Belgie považována za stát, který vypouští satelity, vzhledem k tomu, že GJU, který je intenzivně zapojen do vývoje a vypouštění satelitů ve fázi IOV, podléhá její soudní pravomoci (sídlo GJU je v Bruselu). Vzhledem k národnímu belgickému právu se zdá, že belgická federace může nést zodpovědnost pouze v případě, že se kosmická činnost provádí z jejího území či ze zařízení, jejichž vlastníkem je belgický stát, nebo která spadají pod jeho soudní pravomoc či kontrolu (7), což není tento případ. Z hlediska mezinárodního práva však tato otázka není vyřešena.

4.7

Dále po zrušení GJU a převedení činnost z GJU na GSA se GSA stane orgánem, jehož jménem budou satelity vypouštěny, a z toho důvodu mezinárodní právnická osoba, za niž je považována, by též mohla být chápána jako stát vypouštějící satelity. Proto by mělo být analyzováno označení státu EU vypouštějícího satelity nejen vzhledem k vypouštění satelitů ve fázi IOV, ale též k vypouštění dalších satelitů konstelace Galileo ve vývojové a provozní fázi.

4.8

Co se týče vývojové a provozní fáze, mohl by nést zodpovědnost stát, v němž sídlí provozovatel odpovídající za konstelaci (společnost, jež je držitelem licence) a umožňující vypouštění satelitů. Sídlo držitele licence bylo ustanoveno ve Francii (Toulouse) v souladu s dohodou ze dne 5. prosince 2005 mezi hlavními stranami licence, a proto by Francie mohla nést zodpovědnost.

4.9

Konečně stát, jehož soudní pravomoci podléhá provozovatel vypouštějící satelity, bude též považován za stát, který vypouští satelity, případně za stát, jehož území nebo zařízení jsou využívána. Pokud bude vybraným provozovatelem francouzská společnost Arianespace, Francie by mohla být pokládána za stát vypouštějící satelity.

4.10

Vzhledem k zapojení několika států vypouštějících satelity je třeba vyjasnit vztahy mezi jednotlivými subjekty ohledně zodpovědnosti a podílu na riziku mezi jednotlivými státy vypouštějícími satelity v případě škody při vypouštění a provozu satelitů.

4.11

Je třeba zaznamenat, že již existuje dohoda mezi ESA a Francií (dohody o kosmickém středisku na Guyaně). Tato dohoda obsahuje několik doložek týkajících se mezinárodní zodpovědnosti, zvláště v případě vypouštění, jež provozuje Arianespace, a zdá se být použitelná pro program Galileo. Nevyřešená zůstává otázka mezinárodní zodpovědnosti států, které vypouštějí satelity během provozní fáze satelitů na oběžné dráze, a bylo by pravděpodobně vhodné uvažovat o vytvoření dohody ad hoc mezi Francií a ostatními státy, které vypouštějí satelity (ESA, Belgie, EU).

1)

Rozhodnutí Rady ze dne 19. července 1999 o účasti Evropy na nové generaci navigačních satelitních služeb – Galileo – fáze určení – (199/C 221/01)

2)

Rozhodnutí Rady 98/434/CE ze dne 18.6.1998, Úř. věst. L 194, 10.7.1998, s.15

3)

Nařízení Rady (ES) č. 876/2002 ze dne 21. května 2002 o zřízení společného podniku Galileo, se stanovami GJU v příloze

4)

Bezpečnostní nařízení Rady – rozhodnutí 2001/264/ES ze dne 19. března 2001 – Úř. věst. L 101, 11.4.2001

5)

Dohoda mezi společným podnikem Galileo (GJU) a ASE – ESA/C(2002)51, rev. 1 ze dne 23. dubna 2002

6)

Společný podnik Galileo a proces rozhodování – ESA/PB-NAV(2003)20 ze dne 5. září 2003

7)

Nařízení Rady (ES) č. 1321/2004 ze dne 12. července 2004 o zřízení řídících struktur pro evropské družicové navigační programy

8)

Sdělení Komise „rámec evropských regulačních agentur“ KOM(2002) 718 v konečném znění ze dne 11.12.2002

9)

Dohoda mezi EU a Čínou ze dne 30. října 2003

10)

Dohoda mezi EU a Izraelem ze dne 13. července 2004

11)

Dohoda mezi GJU a NRSCC ze dne 9. října 2004

12)

Dohoda mezi GJU a MATIMOP ze dne 6. září 2005

13)

Dohoda mezi GJU a ESA pro NRSCC ze dne 9. října 2004

14)

Dohoda mezi GJU a ESA pro MATIMOP ze dne 18. října 2005

15)

Práva a povinnosti nových členských států společného podniku Galileo – ESA/PB-NAV(2004)18 rév.2 ze dne 23. června 2004

16)

Galileo IPR – ochrana a vlastnictví – ESA/PB-NAV (2004)26 ze dne 23.9.2004

17)

Práva duševního vlastnictví programu Galileo – GJU-EXC-2004-50 ze dne 2.9.2004

18)

Dohoda mezi partnery o budoucí licenci programu Galileo, 5. prosince 2005

19)

Plán pro převod činnosti a znalostí GJU na GSA (GJU-ADB-2005-13 rév, 11. února 2006)

20)

Sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě o integraci programu EGNOS do programu Galileo, KOM(2003) 123 v konečném znění ze dne 19.3.2003

21)

Rámcová dohoda mezi ESA a Evropským společenstvím, podepsaná dne 25. listopadu 2003 ESA/C-M(2004)4

22)

Stanovisko EHSV k evropskému programu pro satelitní navigaci (GALILEO), TEN/077, 12. 9. 2001

23)

Stanovisko EHSV k návrhu nařízení Rady o vytvoření společného podniku GALILEO (KOM(2001)336 v konečném znění – 2001/0136 CNS), TEN/089, 28. 11. 2001

24)

Stanovisko EHSV ke sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě Průběžná zpráva o výzkumném programu GALILEO vydaná k počátku roku 2004 (KOM(2004)112 v konečném znění) – TEN/179, 20. 6. 2004

25)

Stanovisko EHSV k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o provádění fáze zavádění a provozování evropského programu družicové navigace (KOM(2004)477 v konečném znění – 2004/0156 COD) – TEN/203, 9. 2. 2005