18.8.2006 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 195/64 |
Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru – Příspěvek k zasedání Evropské rady ve dnech 15. a 16. června 2006 – Období pro úvahu
(2006/C 195/17)
Dne 15. února 2006 se Evropský hospodářský a sociální výbor, v souladu s ustanovením čl. 29 odst. 2 Jednacího řádu, rozhodl vypracovat stanovisko k Příspěvku k zasedání Evropské rady ve dnech 15. a 16. června 2006 – Období pro úvahu
a v souladu s článkem 20 Jednacího řádu jmenoval pana MALOSSE hlavním zpravodajem.
Na 427. plenárním zasedání, které se konalo ve dnech 17. a 18. května 2006 (jednání ze dne 17. května 2006), přijal Evropský hospodářský a sociální výbor následující stanovisko 133 hlasy pro, 1 hlasem proti a 8 členů se zdrželo hlasování.
1. |
EHSV v prvé řadě vítá záměr předsednictví Rady neomezovat se na pouhé zhodnocení iniciativ uskutečněných během období pro úvahu, ale vytyčit také další fáze probíhajícího procesu. |
2. |
EHSV v této souvislosti znovu potvrzuje svůj postoj vyjádřený ve stanoviscích ze dne 24. září 2003 (1) a 28. října 2004 (2), podle kterého je Ústavní smlouva základním nástrojem, jenž napomáhá Unii čelit výzvám, se kterými se potýká. Zejména znovu zdůrazňuje, že je důležité připojit k ní Listinu základních práv, jež zakládá politiky Unie na právech občanů, ustanovení o uspořádání institucí a opatření v oblasti správy Unie, jež jí zajišťují lepší zviditelnění a účinnost. |
3. |
EHSV také bere ohled na usnesení Evropského parlamentu na téma „Období reflexe: struktura, témata a rámec pro hodnocení diskuse o Evropské unii“ ze dne 19. ledna 2006. |
4. |
ESHV je toho názoru, že:
|
5. |
EHSV předložil Evropské radě, jejíž zasedání se bude konat ve dnech 15. a 16. června 2006, následující doporučení: |
5.1 Odpovědné funkce
5.1.1 |
Nalézt rychlé řešení krize identity, kterou v současné době prochází Evropská unie, představuje velkou odpovědnost, jež je v zásadě v rukou členských států, a tedy v rukou Evropské rady. Červnový summit proto musí představit jasnou vizi o budoucnosti Evropy a nalézt cestu, jak vyvést Unii z dnešní bezvýchodné politické situace. EHSV se v tomto ohledu domnívá, že řešení pro „překlenutí krizové situace“ musí zachovat přínos a rovnováhu, jež představuje Ústavní smlouva, a zohlednit, že Smlouva byla do dnešního dne ratifikována 15 členskými státy. |
5.1.2 |
V souladu s článkem IV-443 (4) této Ústavní smlouvy oba neúspěchy při procesu ratifikace, jejichž důvody samozřejmě nelze ignorovat, nevedou nutně ke zrušení tohoto textu. |
5.2 Lepší evropská správa
5.2.1 |
Evropské instituce, Komise, Evropský parlament a Rada, by měly zavést nejvíce inovující prvky v oblasti evropské správy obsažené v Ústavní smlouvě. EHSV se proto vyslovuje pro bezodkladné rozšíření a posílení procesu konzultací s organizacemi občanské společnosti před každým důležitým legislativním návrhem. Stejně tak vyzývá Komisi, aby prostudovala podmínky pro zavedení práva občanů předkládat legislativní návrhy. |
5.2.2 |
V těchto souvislostech a také v rámci analýz dopadu by instituce měly častěji využívat schopností EHSV, jenž přispívá k obsahové stránce politik Unie svými průzkumnými stanovisky a informačními zprávami. |
5.2.3 |
Výbor tedy bude ve svých aktivitách pokračovat, zejména ve spolupráci s národními hospodářskými a sociálními radami a obdobnými institucemi, aby tak mohl rozhodujícím způsobem přispět k podpoře a vytváření strukturovanějšího dialogu a spolupráce mezi institucemi Unie a organizovanou občanskou společností. |
5.2.4 |
Bylo by též třeba rozpracovat zásadu „funkční subsidiarity“, aby se tak čím dál větší díl odpovědnosti Unie přiděloval územním samosprávám a organizacím občanské společnosti, aby se občané rychleji sžili s evropskou realitou. Kontrolu subsidiarity by bylo třeba rozšířit nejen na územní samosprávy, ale i na organizace občanské společnosti. |
5.3 Obohacení politik Společenství a evropského občanství
5.3.1 |
Jedním z úkolů institucí Unie je obohatit evropské politiky, a prokázat tak jejich účinnost a kladný dopad na každodenní život občanů: zaměstnanost, mobilitu, životní prostředí, společenský pokrok, politiku mládeže, podnikatelský rozvoj, boj proti diskriminaci a sociálnímu vyloučení atd. Měly by také pokračovat v realizaci velkých evropských projektů, jež napomohou k ztotožnění se s Unií (transevropské sítě, vesmírný program atd.), a zahájit projekty nové (evropské občanské služby a evropský systém prevence a zvládání následků katastrof). |
5.3.2 |
Evropské komisi náleží, v souladu s její úlohou a pravomocemi, které jí svěřují Smlouvy, aby vytvářela a navrhovala skutečné společné politiky v oblastech, ve kterých se přidaná hodnota evropského rozměru již nemusí dokazovat (zejména v oblastech energetiky, životního prostředí, výzkumu). Z tohoto důvodu je tedy třeba zvolit v závislosti na jednotlivých odvětvích nejpragmatičtější řešení, ať už se jedná o spolufinancování Evropskou unií a členskými státy, nebo o posílenou spolupráci. |
5.3.3 |
V oblasti vnější politiky a v souladu se závazkem přijatým na zasedání Evropské rady v roce 1998 ve Vídni, je třeba podstatně posílit soudržnost a solidaritu EU, aby nedocházelo k tříštění iniciativ a názorů, jež vyvolává pochybnosti o skutečné ochotě členských států podporovat Unii. Souvislá a přesvědčivá prezentace oprávněných zájmů EU po celém světě by také mohla napomoci ke skutečnému vylepšení postavení Unie v očích evropských občanů a zabezpečit její lepší zviditelnění. |
5.3.4 |
Komise s Radou dodají revidované Lisabonské strategii důvěryhodnost, jen pokud zásadně obohatí politiky Unie a po roce 2010 přijdou s evropskou myšlenkou, která by splňovala očekávání občanů a jejich činnost bude provázet finanční podpora odpovídající svou výší hlásaným cílům. Občané totiž mohou Ústavní smlouvu pochopit lépe, pokud jim bude nabídnuta souhrnná celospolečenská perspektiva, která v současné době chybí. |
5.4 Plné využití existujících Smluv
5.4.1 |
Komise a Rada by neměly čekat novou Smlouvu a již nyní zavést do praxe některá ustanovení Niceské smlouvy, která umožňují přechod k rozhodování kvalifikovanou většinou v některých oblastech sociální politiky a v oblasti spravedlnosti a vnitřních záležitostí. |
5.4.2 |
EHSV doporučuje, aby se Komise a členské státy chopily nové iniciativy ve věci hospodářské správy Unie a posílily proces koordinace hospodářské a rozpočtové politiky členských států, jež by vedl k oživení investic zaměřených na plnění cílů Lisabonské strategie. V tomto ohledu by též bylo užitečné posílit již nyní pravomoci euroskupiny. |
5.4.3 |
Kromě toho také přísluší Radě, aby již nyní napravila zpoždění, nedostatky či dokonce vážné mezery, které přetrvávají v četných oblastech, jimiž jsou zavedení statutů evropského sdružení, evropské vzájemné pojišťovny (mutuelle) a malých podniků a zavedení patentu Společenství. Rychle by také měly být odstraněny překážky týkající se volného pohybu osob, zboží a služeb. Tato zpoždění a nedostatky ohrožují důvěryhodnost institucí Unie a podporují projevy národního egoismu a soutěživosti mezi členskými státy. |
5.4.4 |
Pokud neuspěje návrh evropské legislativy předložený Komisí, která má pravomoc zákonodárné iniciativy a je strážkyní veřejného zájmu, měla by Rada občanům vysvětlit důvody zablokování návrhu, ba dokonce je před nimi obhájit. |
5.5 Důvěryhodné a souvislé informování
5.5.1 |
EHSV žádá členské státy, aby zahájily cílené a soustavné informační kampaně o pozitivních dopadech a přínosu evropské integrace a zavedly „evropskou občanskou nauku“ již na základních školách. Pokud má být toto informování důvěryhodné a nepůsobit jako propaganda, musí se opírat o sítě organizací občanské společnosti a jeho cílem musí být konkrétní diskuse o náplni jednotlivých politik. Úloha Evropské komise je zásadní také pro zajištění koherence komunikačních aktivit na evropské úrovni. Komise by se tedy měla více zapojit do obrany unijních politik a mechanizmů a nespokojovat se s nestranným postojem. |
6. Podporovat vytvoření nové dohody mezi Evropou a jejími občany
6.1 |
Všechny členské státy se podepsáním a ratifikací evropských Smluv dobrovolně začlenily do procesu integrace, jenž se zakládá na vytváření stále užšího svazku mezi národy Evropy. |
6.2 |
Období pro úvahu musí vyřešit nejen současné zablokování institucí, ale musí jej být též využito, a to je to nejdůležitější, k nalezení nového konsensu o účelnosti evropské integrace a o novém politickém projektu, jenž bude realistický, ale zároveň ambiciózní a povzbudí touhu občanů po Evropě, která jim zajistí jak mír, tak i více demokracie a prosperity. Nezbytnou podmínkou pro překonání současné krize evropské identity, která vládne v EU, je obnovit věrohodnost evropské myšlenky a zajistit novou legitimitu integračnímu procesu. |
V Bruselu dne 17. května 2006.
předsedkyně
Evropského hospodářského a sociálního výboru
Anne-Marie SIGMUND
(1) Stanovisko pro mezivládní konferenci v roce 2003 - (Úř. věst. C 10, 14.1.2004).
(2) Stanovisko ke Smlouvě zakládající Ústavu pro Evropu - (Úř. věst. C 120, 20.5.2005).
(3) Stanovisko ke Sdělení Komise - Budování naší společné budoucnosti: politické výzvy a rozpočtové prostředky rozšířené Unie 2007-2013 (KOM(2004) 101 v konečném znění) - (Úř. věst. C 74, 23.3.2005).