[pic] | KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ |

V Bruselu dne 22.9.2006

KOM(2006) 500 v konečném znění

2006/0172 (CNS)

ZPRÁVA KOMISE RADĚ

o přezkumu režimu energetických plodin (podle článku 92 nařízení Rady (ES) č. 1782/2003, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce) {SEK(2006) 1167}

Návrh

NAŘÍZENÍ RADY,

kterým se mění a opravuje nařízení (ES) č. 1782/2003, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce a kterým se mění nařízení (ES) č. 1698/2005 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV)

(předložená Komisí)

ZPRÁVA KOMISE RADĚ

o přezkumu režimu energetických plodin(podle článku 92 nařízení Rady (ES) č. 1782/2003, kterým se stanoví společná pravidlapro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce)

OBSAH

1. Úvod 3

2. Rozsah působnosti zprávy 3

3. Současná situace a poslední vývoj v EU-15 4

3.1. Používání režimu 4

3.2. Plodiny a plochy využívající režim energetických plodin 5

3.3. Perspektivy krátkodobého vývoje energetických plodin v EU-15 5

3.4. Předběžné závěry z hodnotící zprávy 5

4. Situace v nových členských státech a přizpůsbení režimu 6

4.1. Právní postavení podpory pro energetické plodiny 6

4.2. Provádění iniciativy v oblasti biopaliv 7

4.3. Perspektivy krátkodobého vývoje energetických plodin v nových členských státech 7

5. Budoucnost – jak by bylo možné režim zlepšit 7

5.1. Rozšíření podpory energetických plodin na všechny nové členské státy 7

5.2. Přizpůsobení maximální zaručené plochy (MZP) 8

5.3. Zavedení vnitrostátní podpory pro zahájení pěstování víceletých plodin 8

5.4. Možnosti zjednodušení režimu podpory pro energetické plodiny 8

6. Závěr 9

1. ÚVOD

Komise v rámci přípravy reformy SZP v roce 2003 navrhla nahradit stávající režim nepotravinářské produkce na půdě vyňaté z produkce (dále režim NFSA, z anglického non-food set-aside scheme) takzvaným „uhlíkovým kreditem“, tedy finanční podporou pro energetické plodiny nezávislou na konkrétní plodině, jejímž cílem je nahradit oxid uhličitý. Režim pěstování na půdě vyňaté z produkce by se přitom změnil na povinný dlouhodobý nestřídavý režim pěstování na půdě vyňaté z produkce.

Výsledkem reformy SZP v roce 2003, tj. nařízení Rady (ES) č. 1782/2003, je zachování současného režimu pěstování na půdě vyňaté z produkce (a režim NFSA) a v kapitole 5 uvedeného nařízení zavedení nové podpory pro produkci energetických plodin. Tato podpora dosahuje výše 45 EUR na hektar pro maximální zaručenou plochu (MZP) 1 500 000 hektarů nerozdělenou mezi členské státy.

Tyto dva režimy ( nepotravinářská produkce na půdě vyňaté z produkce a podpora energetických plodin ) probíhají současně a přispívají k podpoře rozvoje energetických plodin. Zemědělci se pro jeden z režimů mohou rozhodnout podle své konkrétní situace. Podporu pro energetické plodiny nicméně nelze poskytnout na plochy vyňaté z produkce, ale zemědělci produkující suroviny na energetické účely na půdě vyňaté z produkce v rámci režimu NFSA jsou oprávněni obdržet platbu na půdu vyňatou z produkce nebo hodnotu nároku na platbu.

Komise v souladu s článkem 92 nařízení Rady předloží Radě do 31. prosince 2006 zprávu o provádění režimu a případně přiloží návrhy, které zohledňují provádění iniciativy EU v oblasti biopaliv.

2. Rozsah působnosti zprávy

Tato zpráva zohledňuje zkušenosti získané během prvních dvou let provádění režimu a poslední vývoj iniciativy EU v oblasti biopaliv včetně akčního plánu pro biomasu[1] a sdělení Komise o biopalivech[2], dále závěry 2708. zasedání Rady ze dne 20. února 2006, ve kterém delegace „ vyzývají Komisi, aby při přezkumu režimu pro energetické plodiny zajistila jeho soulad s celkovou politikou EU týkající se biopaliv, aby byly dány dostatečné podněty pro rozvoj energetických plodin ve všech členských státech a aby při tomto přezkumu vyřešila zjednodušení režimu pro energetické plodiny “, a závěry Rady pro energetiku ze dne 8. června 2006, které Komisi vyzvaly ke „zjednodušení administrativních postupů souvisejících s produkcí a k používání bioenergií v souvislosti se SZP a k posouzení používání režimu pro energetické plodiny ve všech členských státech.“

Na tomto základě zpráva zjišťuje, jak by mohla být dále zvyšována efektivita režimu od roku 2007. Proto, a v důsledku časového omezení, nemůže tato zpráva zahrnovat vztah mezi režimem energetických plodin a probíhajícím přezkumem směrnice o biopalivech. Zpráva nemůže zohledňovat ani závěry jarního zasedání Rady v roce 2006, kde se představitelé států a vlád shodli, že by mohl být přidám nový cíl – 8 % pro biopaliva pro rok 2015. Možný dopad výsledku tohoto vývoje na režim energetických plodin a dalších opatření SZP, jež se vztahují na biopaliva a biomasu, bude muset být přezkoumán později.

Z důvodu uvedeného časového omezení se tato zpráva nezabývá otázkami, které by vyžadovaly hlubší analýzu (např. vztahem mezi režimem NFSA a režimy energetických plodin nebo příspěvkem režimů k příjmu zemědělců). Tyto otázky se budou řešit v rámci celkového přezkumu SZP v roce 2008, kdy se bude zohledňovat také výsledek přezkumu směrnice o biopalivech, a to například ve vztahu k:

- potřebě dalších opatření na podporu používání bioplaiv;

- k míře, v jaké jsou potřebná vedlejší opatření ze strany nabídky spolu s opatřeními na straně poptávky;

- a k potřebě dalšího pobízení zemědělců přejít na pěstování víceletých plodin.

3. SOUčASNÁ SITUACE A POSLEDNÍ VÝVOJ V EU-15

3.1 . Používání režimu

Podpora pro energetické plodiny byla poprvé použita v roce 2004. Oblasti, pro které se přímá platba na energetické plodiny nárokovala v prvních dvou letech provádění režimu, se nacházely značně pod maximální zaručenou plochou 1,5 milionů hektarů – celková plocha činila asi 300 000 hektarů v roce 2004 (zhruba 20 %) a 570 000 hektarů v roce 2005 (38 %). Nejdůležitějšími zeměmi, které tento režim v roce 2005 použily, bylo Německo, Francie a Spojené království. Předběžné dostupné údaje pro rok 2006 ukazují, že tendence silného růstu pokračuje. Přesné údaje pro rok 2006 dají členské státy k dispozici v polovině září 2006.

Existuje nicméně určité množství produkce energetických plodin, které nevyužívá výhod plynoucích z vyňaté půdy a ani podpory pro energetické plodiny. Podle vnitřních odhadů Generálního ředitelství pro zemědělství (DG AGRI) nepožadovalo podporu asi 24 % plochy osázené řepkou, která se v hospodářském roce 2004/05 používala na výrobu bionafty, a 38 % v roce 2005/06.

Možné důvody této situace lze shrnout následujícím způsobem:

a. Podpora pro energetické plodiny a režim NFSA jsou dva vzájemně se doplňující režimy. Zatímco v režimu NFSA nevznikají alternativní náklady na suroviny, u režimu energetických plodin suroviny soutěží na trhu s potravinářskými a krmnými plodinami. Proto režim energetických plodin nenahrazuje produkci plodin určených k produkci energie na půdě vyňaté z produkce, ale pro zemědělce představuje další možnost, jak získat zvláštní podporu.

b. Pravidla řízení režimu se mohou zdát složitá a to může omezovat jeho rozvoj. Některé problémy by se však zřejmě daly zmírnit díky možnosti zavedené spolu s reformou v oblasti cukru – totiž že by se nákupčí mohl podílet na řízení režimu.

c. Povinnost zemědělců uzavřít smlouvu s nákupčím / zpracovatelem ke dni odeslání jediné žádosti znamená, že zemědělci přestávají být flexibilní a nemohou volně rozhodovat o uvádění plodin na trh (potravinářské nebo nepotravinářské účely v závislosti na tržní ceně). Pravděpodobně dojde k tomu, že někteří zemědělci budou produkovat energetické plodiny mimo režim energetických plodin a mimo režim NFSA a že nebudou pobírat konkrétní podporu, protože podle nich nebudou finanční výhody poskytované těmito režimy natolik zajímavé, aby zcela pokryly nevýhody spojené s povinností uzavřít smlouvu. Povinnost uzavřít smlouvu je nicméně základním prvkem obou těchto režimů, a to jak z hlediska kontrolovatelnosti, tak z hlediska řízení činnosti zpracovatelů.

3.2 . Plodiny a plochy využívající režim energetických plodin

Plochy osázené energetickými plodinami v roce 2004 a 2005 v jednotlivých členských státech nepoužívající RJPP[3] (EU-15 plus Malta a Slovensko) jsou uvedeny v příloze I a plodiny pěstované v rámci tohoto režimu v jednotlivých členských státech v roce 2004 jsou uvedeny v příloze II této zprávy.

3.3 . Perspektivy krátkodobého vývoje energetických plodin v EU-15

Údaje o vývoji produkce bioethanolu a bionafty a nedávno vytvořené kapacity ukazují dramatický nárůst v poptávce po energetických plodinách v několika následujících letech (detaily jsou uvedeny v příloze III a IV této zprávy[4]).

Například v případě bioethanolu se produkční kapacity zřejmě zvýší v letech 2005 až 2008 čtyřnásobně, hlavní kapacity produkce budou přitom ve Francii, Německu a Španělsku. V roce 2005 bylo v provozu 13 podniků na výrobu bioethanolu, v roce 2008 jich však celkově může existovat na 42. Podobně by se mohla v letech 2005 až 2007 téměř zdvojnásobit kapacita produkce bionafty. Nejvíce by se přitom investovalo v Německu, ve Francii a ve Španělsku.

3.4 . Předběžné závěry z hodnotící zprávy

V okamžiku zpracovávání této zprávy provádí DEIAgra – Università degli studi di Bologna na základě smlouvy s Generálním ředitelstvím pro zemědělství (DG AGRI) studii o provádění opatření společné zemědělské politiky (SZP) v oblasti energetických plodin a o bioenergetickém trhu. Předběžné závěry jsou založeny především na práci na regionální úrovni pro omezený počet druhů výroby bioenergie, které se považují za nejvíce reprezentativní. Platnost výsledků se proto omezuje na ty regiony a na ty druhy bioenergie[5] , které byly zkoumány.

Podpora pro energetické plodiny může představovat relevantní procento z rozpětí trhu[6], které může zemědělec obdržet ze stejné plodiny pod podmínkou, že rozpětí trhu je úzké nebo záporné. O tom svědčí především následující příklady: kukuřice používaná na produkci bioplynu v Dolním Sasku, slunečnice na bionaftu a ječmen na bioethanol v Castilla y Leon, chrastice rákosovitá pro přímé spalování v elektrárnách v Oulu (Finsko). Pokud je rozpětí trhu širší, představuje podpora pro energetické plodiny nižší procento z rozpětí trhu, které však není zanedbatelné[7], jak vyplývá z následujících příkladů: kukuřice na výrobu bioplynu v Korutansku, semena řepky na bionaftu v Dolním Sasku, pšenice na bioethanol v Champagne-Ardennes, semena řepky na bionaftu v Haute-Normandie. Znamená to, že podpora pro energetické plodiny motivuje zemědělce s úzkým rozpětím trhu s plodinami vhodnými na produkci energie k tomu, aby plodiny spíše určili na energetické účely, než je posílali na jiná odbytiště. Plochy čerpající podporu pro energetické plodiny vykazují příznivou dynamiku – téměř ve všech státech EU-15 docházelo v letech 2004 až 2005 k růstu v řádu tří desetinných míst. Maximální zaručené plochy nicméně v prvních dvou letech provádění dosaženo nebylo.

Režim NFSA umožňující zemědělcům produkovat nepotravinářskou produkcí na půdě povinně vyňaté z produkce byl v praxi významným opatřením ve prospěch rozvoje energetických plodin. Těm bylo totiž v rámci režimu NFSA určeno více než 95 % ploch.

Pěstování energetických plodin není motivováno pouze zvláštní podporou, jakou je podpora pro energetické plodiny a režim NFSA. Podpora pro energetické plodiny je především spojována s velkou administrativní zátěží a jistou neflexibilitou, pokud jde o zvolené odbytiště. Při žádání o podporu na energetické plodiny přicházejí zemědělci v okamžiku sklizně o možnost svobodně se rozhodnout mezi různými druhy využití plodin (potravinářské, nepotravinářské využití včetně energie, krmivo). Protože to znamená potenciální ztrátu zisku, může to omezit využívání podpory pro energetické plodiny. Navíc ty plochy, na kterých se energetické plodiny pěstují bez podpory pro energetické plodiny a mimo režim NFSA, byly v posledních letech rozsáhlé[8]. Rozpětí trhu jsou u energetických plodin v některých případech skutečně velká. Do zavedení režimu jednotné platby byla navíc většina plodin pěstovaných za účelem produkce energie způsobilá pro podporu poskytovanou plodinám na orné půdě.

4. Situace v nových členských státech a přizpůsbení režimu

4.1. Právní postavení podpory pro energetické plodiny

V rámci reformy SZP (článek 143b nařízení Rady (ES) č. 1782/2003) se nové členské státy mohou rozhodnout používat režim jednotné platby na plochu (RJPP), který zahrnuje platbu jednotných částek na hektar zemědělské půdy až do výše vnitrostátního stropu stanovenou na základě součtu přímých plateb, na které by měl daný nový členský stát nárok v daném roce.

Současná pravidla RJPP vylučují používání režimu energetických plodin v členských státech uplatňujících RJPP. Protože neexistuje povinnost vyjmout půdu z produkce, nemají tyto členské státy ani možnost pěstovat energetické plodiny na půdě vyňaté z produkce.

V souladu se článkem 143c nařízení Rady (ES) č. 1782/2003 se však nový členský stát používající RJPP může rozhodnout, že přizná zemědělcům doplňkovou vnitrostátní přímou platbu (doplňková vnitrostátní přímá platba nebo „doplnění“) pro energetické plodiny po schválení Komisí. Maximální částka takových vnitrostátních doplnění by měla brát v úvahu současnou úroveň „postupného zavádění“ v souladu s článkem 143a nařízení Rady (ES) č. 1782/2003.

Nové členské státy, které se rozhodnou neuplatňovat RJPP (Slovinsko, Malta), podléhají stejným podmínkám jako státy EU-15 s tou výjimkou, že se uplatňuje „postupné zavádění“ podle článku 143a nařízení Rady (ES) č. 1782/2003. Proto se uplatňuje režim podpory pro energetické plodiny a jeho maximální zaručená plocha a plocha povinně vyňatá z produkce (včetně možnosti pěstovat energetické plodiny na těchto plochách).

4.2. Provádění iniciativy v oblasti biopaliv

Dostupné údaje o spotřebě biopaliv a cíle vnitrostátních iniciativ pro EU-25 ukazují, že pro provádění iniciativy EU v oblasti biopaliv stanovilo mnoho členských států své cíle v souladu s cíli členských států EU-15 nebo je přesáhlo. Všechny nové členské státy již rovněž přijaly vnitrostátní opatření (např. osvobození od spotřební daně) na podporu produkce a užívání biopaliv.

Některé nové členské státy již poskytují vnitrostátní podporu na produkci energetických plodin[9] v rámci doplňkové vnitrostátní přímé platby, což potvrzuje značný zájem o tyto plodiny v těchto zemích.

Tyto údaje ukazují, že nové členské státy se velmi snaží o splnění iniciativy v oblasti biopaliv. Mají stejné povinnosti a závazky jako ostatní členské státy.

Údaje o oblastech osázených energetickými plodinami v nových členských státech jsou omezeně dostupné. Údaje o produkčních kapacitách pro bionaftu (viz. příloha III této zprávy) nicméně ukazuje, že zatímco v členských státech činí poměr orné půdy 30 % celkové orné půdy v EU-25, činí kapacita výroby bionafty pouhých 8–10 % kapacity v celé EU. Zatímco se kapacity produkce v letech 2005 až 2006 zvýšily téměř o 50 %, jednalo se u nových členských států o pouze 20 % zvýšení.

4.3 . Perspektivy krátkodobého vývoje energetických plodin v nových členských státech

Přílohy III a IV uvádí údaje a analýzu trendů v oblasti energetických plodin, o zpracovatelských kapacitách a o produkci biopaliv včetně údajů o současných a budoucích výrobních kapacitách v nových členských státech.

V nových členských státech vznikají nové kapacity na produkci bioethanolu. Zatímco v roce 2005 pouze Polsko (2 závody) a Maďarsko (2 závody) měly celkovou kapacitu 135 000 tun, dosáhne pravděpodobně v roce 2008 kapacita téměř 1 128 000 tun v celkem šesti nových členských státech, a to ve 20 jednotkách. Zejména Maďarsko, Polsko a Česká republika by se mohly stát novými významnými producenty bioethanolu. Podobně se mohou mezi lety 2005 až 2007 také zdvojnásobit produkční kapacity a v nových členských státech mít přibližně desetiprocentní podíl, především v Polsku a v České republice.

5. Budoucnost – JAK BY BYLO MOžNÉ REžIM ZLEPšIT

5.1. Rozšíření podpory energetických plodin na všechny nové členské státy

Na základě strategických cílů stanovených ve strategii EU v oblasti biopaliv, zkušeností získaných během dvou let provádění režimu, rozvoje odvětví energetických plodin v celé EU a na základě závěrů 2708. zasedání Rady ze dne 20. února 2006 navrhuje Komise rozšířit režim energetických plodin od roku 2007 na všechny členské státy včetně nových členských států uplatňujících RJPP. Komise se domnívá, že v nových členských státech se mají pro produkci energetických plodin poskytovat stejné podněty jako ve státech EU-15. Proto by měl být režim zaveden za stejných podmínek, jaké se v současnosti uplatňují pro EU-15, včetně plného vyplácení podpory pro energetické plodiny.

5.2 . Přizpůsobení maximální zaručené plochy (MZP)

V nových členských státech se nachází asi 30 milionů hektarů orné půdy, tedy asi 30 % celkové orné půdy Unie (104,3 mil. hektarů). Na základě odhadů uvedených v této zprávě není důvod pro domněnku, že potenciál produkce v nových členských státech je nižší než ve státech EU-15. Pokud vezmeme v úvahu tu skutečnost, že na nové členské státy uplatňující RJPP se nevztahuje režim NFSA a že ve vnitrozemních zemích[10] (Maďarsko, Česká a Slovenská republika) by se mohl používat vyšší podíl plochy na produkci energetických plodin, mohla by tato produkce výrazně stoupnout, pokud by byl režim podpory energetických plodin rozšířen.

Vzhledem k tendencím vývoje plochy osázené energetickými plodinami mezi lety 2004 až 2006 ve státech EU-15 a vzhledem k plánované revizi SZP v roce 2008 je otázkou, zda současná MZP bude stačit na pokrytí poptávky v letech 2007 až 2008, aniž by se výrazně překročila, což by vedlo u energetických plodin ke snížení platby na hektar. Po dokončení reformy v oblasti cukru se cukrová třtina stala způsobilou pro podporu pro energetické plodiny. To by znamenalo potencionální zvýšení plochy osázené energetickými plodinami.

Komise se domnívá, že rozšíření režimu energetických plodin na nové členské státy od roku 2007 by vyžadovalo zvýšení MZP pro energetické plodiny alespoň v poměru k jejich orné půdě.

5.3. Zavedení vnitrostátní podpory pro zahájení pěstování víceletých plodin

Ustanovení čl. 56 odst. 4 nařízení Rady (ES) č. 1782/2003 poskytuje členským státům možnost udělovat vnitrostátní pomoc až do výše 50 % nákladů spojených se zahájením pěstování víceletých plodin určených k produkci biomasy na půdě vyňaté z produkce. Rozšíření této možnosti na plochy osázené energetickými plodinami by umožnilo zvýšit úroveň podpory bez dalších výdajů SZP. Vzhledem k současnému malému poměru víceletých plodin na půdě osázené energetickými plodinami by takovéto opatření mohlo také zlepšit současnou nerovnováhu, která je ve prospěch olejnatých semen. Tato podpora by také mohla pobídnout k alternativnímu a méně intenzivnímu používání orné půdy nižší kvality nebo půdy se sklonem k erozím, a používání režimu by tak dále prospělo životnímu prostředí.

5.4. Možnosti zjednodušení režimu podpory pro energetické plodiny

Cílem režimu energetických plodin je motivovat k pěstování plodin, které jsou určené především na produkci určitých energetických produktů, tj. biopaliv nebo energie produkované z biomasy (viz. článek 88 nařízení (ES) č. 1782/2003).

Během dvou let provádění režimu si dané odvětví několikrát stěžovalo na složitost režimu – to by mohlo mít také negativní dopad na účast zemědělců a nákupčích / zpracovatelů na režimu. Proto by bylo vhodné přezkoumat další možnosti zjednodušení prováděcích pravidel, aniž by se ohrozila efektivnost režimu.

Na základě závěrů 2708. zasedání Rady (viz. oddíl 2) má Komise v úmyslu předložit Řídícímu výboru pro přímé platby návrh na zjednodušení provádění režimu energetických plodin před koncem roku 2006. Možné oblasti, ve kterých by bylo možné zjednodušit prováděcí pravidla pro energetické plodiny, by mohly být:

- přezkum systému záruk na úrovni zpracovatelů – namísto systému, ve kterém jsou nákupčí a/ nebo zpracovatelé nuceni složit záruku na každou smlouvu a každý druh suroviny, by vznikl systém, kde by zemědělci dodávali suroviny schváleným nákupčím / zpracovatelům, a díky tomu by měli nárok na podporu energetických plodin;

- zjednodušení na úrovni zemědělců – přezkum stávajících kontrolních opatření v případě, kdy se obiloviny a olejnatá semena používají v zemědělských podnicích k energetickým účelům.

6. ZÁVěR

a. Bylo by vhodné zpřístupnit režim energetických plodin ve všech členských státech, a to včetně nových členských států, aby se tak podpořilo jejich podílení se na iniciativě EU v oblasti biopaliv. To si vyžádá především přizpůsobení maximální zaručené plochy. Dodatečným nákladem pro rozpočet Společenství bude částka v maximální výši 4,5 mil. EUR na každých dalších 100 000 hektarů MZP. Komise chce v přiměřené lhůtě předložit Radě odpovídající návrh. Přizpůsobení maximální zaručené plochy bude muset zohlednit možné používání režimu v letech 2007 až 2008 a bude se přezkoumávat v rámci celkového přezkumu SZP v roce 2008.

b. Výrazné zjednodušení prováděcích pravidel by zvýšilo atraktivitu režimu jak pro zemědělce, tak pro zpracovatele, a pokud jde o podporu rozvoje energetických plodin, zvýšilo by vliv režimu. Komise důkladně prověří možnosti zjednodušení prováděcích pravidel tohoto režimu a zajistí, aby riziko zneužívání podpory zůstalo pod kontrolou.

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

Rada před třemi lety dosáhla politické shody o reformě SZP v roce 2003. Položila tím základ pro zásadní změnu způsobu, jakým EU poskytuje podporu příjmu zemědělcům a jakým zavádí novou podporu pro pěstování energetických plodin s ohledem na udržitelnější rozvoj zemědělských a venkovských oblastí EU.

Na komplexní ohodnocení dopadu této reformy je zatím příliš brzy. Na základě dostupných zkušeností se nicméně zdá, že i když byla reforma v podstatě provedena úspěšně, lze provést některá konkrétní vylepšení, která zvýší efektivitu a/nebo přinesou zjednodušení.

Cílem tohoto návrhu je používat od roku 2007 konkrétní vylepšení, která byla zjištěna. Jedná se o:

- závěry zprávy Komise Radě o provádění režimu energetických plodin, tj. používání režimu v nových členských státech za stejných podmínek jako v ostatních členských státech a povolování státní podpory na zavádění víceletých plodin určených k produkci biomasy na půdě, která využívá režimu energetických plodin;

- možnost pro nové členské státy používající režim jednotných plateb dále uplatňovat tento jednoduchý způsob poskytování podpory příjmu zemědělcům až do konce roku 2010; výjimka pro zavedení požadavků stanovených právními předpisy v oblasti podléhající podmíněnosti, se kterými se momentálně počítá u členských států používajících režim jednotných plateb na plochu, se nicméně neprodlouží déle než do roku 2008; v zájmu zajištění souladu základní úrovně (předmět možných sankcí) pro opatření osy II v rámci rozvoje venkova s ukončením prodloužení, měl by být změněn článek 51 nařízení Rady (ES) č. 1698/2005;

- zjednodušení pravidel způsobilosti podle jednotného režimu plateb pro půdu osázenou olivovníky;

- zavedení některých potřebných pravidel týkajících se přímých plateb souvisejících s odvětvím cukru.

2006/0172 (CNS)

Návrh

NAŘÍZENÍ RADY,

kterým se mění a opravuje nařízení (ES) č. 1782/2003, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce a kterým se mění nařízení (ES) č. 1698/2005 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 36 a čl. 37 odst. 2 třetí pododstavec uvedené smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu[11],

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Nařízení Rady (ES) č. 1782/2003[12] stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a některé režimy podpor pro zemědělce.

(2) Ustanovení čl. 42 odst. 8 nařízení (ES) č. 1782/2003 zakazuje převod platebních nároků stanovených za použití vnitrostátní rezervy, vyjma případů dědictví. V případě fúzí a rozdělení je také vhodné povolit zemědělcům převést platební nároky přidělené z vnitrostátní rezervy do vznikajícího nového podniku nebo podniků.

(3) Zkušenosti ukazují, že pravidla pro podporu příjmu oddělenou od produkce týkající se způsobilosti zemědělských oblastí mohou být jednoduchá. Především je vhodné zjednodušit pravidla způsobilosti použitelná na režim jednotné platby pro zemědělské oblasti osázené olivovníky.

(4) V současné době se na členské státy Českou republiku, Estonsko, Kypr, Lotyšsko, Litvu, Maďarsko, Maltu, Polsko, Slovinsko a Slovensko (tzv. nové členské státy), které uplatňují režim jednotné platby na plochu, nevztahuje režim podpory Společenství pro energetické plodiny. Přezkum režimu energetických plodin podle článku 92 nařízení (ES) č. 1782/2003 ukázal, že je vhodné rozšířit podporu pro energetické plodiny na všechny členské státy od roku 2007, a to za stejných podmínek. Proto by maximální zaručená plocha měla být proporcionálně zvýšena, rozvrh zvýšení pro zavádění režimů podpor v nových členských státech by se neměl vztahovat na režim energetických plodin a pravidla pro režim jednotné platby na plochu by měla být změněna.

(5) Za účelem posílení úlohy víceletých energetických plodin a za účelem motivování ke zvýšení produkce těchto plodin by členské státy měly být oprávněny poskytovat vnitrostátní podporu až do výše 50 % nákladů souvisejících se zavedením víceletých plodin na plochy, u kterých byla podána žádost o podporu pro energetické plodiny.

(6) Producenti cukrové řepy a třtiny v nových členských státech využívali od přistoupení k EU podporu cen v rámci nařízení Rady (ES) č. 1260/2001 ze dne 19. června 2001 o společné organizaci trhů v odvětví cukru[13]. Na podporu Společenství producentům cukrové řepy a třtiny stanovenou v kapitole 10f nařízení (ES) č. 1782/2003 by se proto neměl vztahovat rozvrh zvýšení podle článku 143a uvedeného nařízení, s účinností ode dne používání podpory pro producenty cukrové řepy a cukrové třtiny.

(7) Zkušenosti ukazují, že režim jednotné platby na plochu je účinným a jednoduchým nástrojem poskytujícím zemědělcům podporu příjmu oddělenou od produkce. Z důvodu zjednodušení je vhodné povolit členským státům používat jej nadále až do konce roku 2010. Za vhodné se nicméně nepovažuje prodlužovat déle něž do roku 2008 výjimky pro zavedení požadavků stanovených právními předpisy v oblasti podléhající podmíněnosti poskytované členskými státy, které používají režim jednotné platby na plochu. Za účelem zajištění provázanosti některých opatření na rozvoj venkova s tímto neprodloužením by se měl vzít v úvahu článek 51 nařízení Rady (ES) č. 1698/2005[14].

(8) Za normálních okolností se zemědělci mohou sami vzájemně dohodnout na podmínkách, za jakých se převádí podnik (nebo jeho část) s nárokem na oddělenou platbu na cukr. V případě dědictví je však vhodné stanovit, že dědici bude poskytnuta oddělená platba na cukr.

(9) Nařízení (ES) č. 1782/2003 a nařízení (ES) č. 1698/2005 by měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(10) Nařízením Rady (ES) č. 247/2006 ze dne 30. ledna 2006, kterým se stanoví zvláštní opatření v oblasti zemědělství ve prospěch nejvzdálenějších regionů Unie[15], byla pozměněna příloha I nařízení (ES) č. 1782/2003. Kvůli chybě se v záznamech o olivovém oleji a o chmelu nebraly v úvahu změny v uvedené příloze zavedené nařízením Komise (ES) č. 2183/2005 ze dne 22. prosince 2005, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce a kterým se mění nařízení (ES) č. 795/2004, kterým se stanoví prováděcí pravidla k režimu jednotné platby podle nařízení Rady (ES) č. 1782/2003[16]. Příloha I nařízení (ES) č. 1782/2003 by proto měla být odpovídajícím způsobem opravena, s účinností ode dne použití nařízení (ES) č. 2183/2005,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Nařízení (ES) č. 1782/2003 se mění takto:

1) V čl. 42 odst. 8 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„S výjimkou případu převodu na základě dědictví nebo předpokládaného dědictví a případu fúzí a rozdělení a odchylně od článku 46 se nároky stanovené při použití vnitrostátní rezervy během pěti let od jejich přiznání nepřevádějí. V případě fúzí nebo rozdělení zůstanou zemědělci řídícímu nový podnik (zemědělcům řídícím nové podniky) nároky původně přidělené z vnitrostátní rezervy až do ukončení pětiletého období.“

2) V čl. 44 odst. 2 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„“Hektarem, na který lze poskytnout podporu“, se rozumí zemědělská plocha osázená chmelem nebo plocha, která dočasně musí ležet ladem, nebo plocha osázená olivovníky.“

3) V článku 51 se písmeno a) nahrazuje tímto:

„a) trvalých kultur, kromě olivovníků nebo chmele;“

4) V článku 60 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1. Pokud členský stát využije možnosti stanovené v článku 59, mohou zemědělci odchylně od čl. 51 písm. b) a písm. c) a v souladu s ustanoveními tohoto článku rovněž využívat pozemky ohlášené v souladu s čl. 44 odst. 3 pro produkci produktů uvedených v čl. 1 odst. 2 nařízení (ES) č. 2200/96 nebo v čl. 1 odst. 2 nařízení (ES) č. 2201/96 a brambor jiných než těch, které jsou určeny pro výrobu škrobu, pro které se poskytuje podpora podle článku 93 tohoto nařízení, s výjimkou plodin uvedených v čl. 51 písm. a).“

5) V čl. 71g se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1. Zemědělci mohou odchylně od čl. 51 písm. b) a písm. c) a v souladu s ustanoveními tohoto článku rovněž využívat pozemky ohlášené v souladu s čl. 44 odst. 3 pro produkci produktů uvedených v čl. 1 odst. 2 nařízení (ES) č. 2200/96 nebo v čl. 1 odst. 2 nařízení (ES) č. 2201/96 a brambor jiných než těch, které jsou určeny pro výrobu škrobu, pro které se poskytuje podpora podle článku 93 tohoto nařízení, s výjimkou plodin uvedených v čl. 51 písm. a).“

6) V článku 88 se vkládá nový odstavec, který zní:

„Články 143a a 143c se nevztahují na podporu pro energetické plodiny.“

7) V článku 89 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1. Stanovuje se maximální zaručená plocha 2 000 000 ha, na kterou lze poskytnout podporu.“

8) Vkládá se nový článek 90a, který zní:

„Článek 90aVnitrostátní podpora

Členské státy jsou oprávněny poskytnout vnitrostátní podporu až do výše 50 % nákladů spojených se zavedením víceletých plodin na půdě, u které byla podána žádost o podporu pro energetické plodiny.”

9) V článku 110 s se doplňuje odstavec, který zní:

„Články 143a a 143c se nevztahují na podporu pro producenty cukrové řepy a cukrové třtiny.“

10) Článek 143b se mění takto:

a) odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1. Nové členské státy se mohou nejpozději ke dni přistoupení rozhodnout, že po dobu použitelnosti uvedenou v odstavci 9 nahradí přímé platby, kromě podpory pro energetické plodiny stanovené v hlavě IV kapitole 5, jednotnou platbou na plochu, jež se vypočítá podle odstavce 2.“

b) v odstavci 6 se třetí pododstavec nahrazuje tímto:

„Od 1. ledna 2005 a do 31. prosince 2008 není použití článků 3, 4, 6, 7 a 9 povinné pro nové členské státy, pokud se tato ustanovení týkají požadavků stanovených právními předpisy.“

c) odstavec 9 se nahrazuje tímto:

„9. S výhradou odstavce 11 může každý nový členský stát používat režim jednotné platby na plochu do konce roku 2010. Nové členské státy oznámí Komisi svůj záměr ukončit používání tohoto režimu do 1. srpna posledního roku použitelnosti.“

d) v odstavci 11 se třetí pododstavec nahrazuje tímto:

„Až do konce doby použitelnosti režimu jednotné platby na plochu podle odstavce 9 se použijí procentní podíly stanovené v článku 143a. Je-li použitelnost režimu jednotné platby na plochu prodloužena přes konec roku 2010 na základě rozhodnutí přijatého podle tohoto odstavce písmene b) prvního pododstavce, použije se procentní podíl stanovený ve článku 143a pro rok 2010 až do konce posledního roku použitelnosti režimu jednotné platby na plochu.“

11) Článek 143a se mění takto:

a) v odstavci 1 prvním pododstavci se první věta nahrazuje tímto:

„Odchylně od článku 143b se nové členské státy uplatňující režim jednotné platby na plochu mohou rozhodnout nejpozději do 30. dubna 2006, že za roky 2006 až 2010 poskytnou oddělenou platbu za cukr zemědělcům způsobilým podle režimu jednotné platby na plochu.“

b) doplňuje se odstavec 6, který zní:

„6. V případě dědictví nebo předpokládaného dědictví se oddělená platba za cukr poskytuje zemědělci, který podnik zdědil, pod podmínkou, že je tento zemědělec způsobilý podle režimu jednotné platby na plochu.“

12) Příloha I se mění v souladu s přílohou tohoto nařízení.

Článek 2

V čl. 51 odst. 3 nařízení (ES) č. 1698/2005 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Odchylka stanovená v prvním pododstavci se použije do 31. prosince 2008.“

Článek 3

Toto nařízení vstupuje v platnost sedmým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie .

Použije se ode dne 1. ledna 2007. Nicméně čl. 1 odstavce 9, 11 a 12 se použijí ode dne 1. ledna 2006.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne ….

Za Radu

předseda / předsedkyně

PŘÍLOHA

Příloha I nařízení (ES) č. 1782/2003 se mění takto:

1) Údaje v položce "olivový olej" se nahrazují tímto:

„

Olivový olej | Hlava IV kapitola 10b tohoto nařízení | Podpora na plochu |

Ustanovení čl. 48a odst. 11 nařízení Komise (ES) č. 795/20041 | Pro Maltu a Slovinsko v roce 2006 |

1 Úř. věst. L 141, 30.4.2004, s. 1. |

“

2) Údaje v položce "chmel" se nahrazují tímto:

„

Chmel | Hlava IV kapitola 10d tohoto nařízení (***) (*****) | Podpora na plochu |

Ustanovení čl. 48a odst. 12 nařízení (ES) č. 795/2004 | Pro Slovinsko v roce 2006 |

“

FINANČNÍ VÝKAZ |

1. | ROZPOČTOVÝ OKRUH: 05 03 02 27 | POLOŽKY (PNR NA ROK 2007): 34,6 milionu EUR |

2. | NÁZEV: Nařízení Rady, kterým se mění a opravuje nařízení (ES) č. 1782/2003, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce a kterým se mění nařízení (ES) č. 1698/2005 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) |

3. | PRÁVNÍ ZÁKLAD: Článek 36 a čl. 37 odst. 2 třetí pododstavec uvedené smlouvy |

4. | CÍLE: Umožnit novým členským státům používajícím RJPP využívat režim energetických plodin a zároveň zvýšit MZP (maximální zaručenou plochu) celého Společenství z 1,5 mil. ha na 2 mil. ha. V souladu se zásadou přijatou v rámci reformy odvětví cukru se v odvětví cukru zavádí pravidlo nepoužití postupného zavádění pro přechodně vázanou platbu. Nové členské státy mohou pokračovat v RJPP až do konce roku 2010, pravidla RJP pro olivový olej se vyjasňují. |

5. | FINANČNÍ DOPADY | OBDOBÍ 12 MĚSÍCŮ (v milionech EUR) | BĚŽNÝ FINANČNÍ ROK 2006 (v milionech EUR) | NÁSLEDUJÍCÍ FINANČNÍ ROK 2007 (v milionech EUR) |

5.0 | VÝDAJE – FINANCOVANÉ Z ROZPOČTU ES (NÁHRADY / INTERVENCE) – VNITROSTÁTNÍ ORGÁNY – JINÉ | 22,5 | – | – |

5.1 | PŘÍJMY – VLASTNÍ ZDROJE ES (DÁVKY / CLA) – VNITROSTÁTNÍ | – | – | – |

2008 | 2009 | 2010 | 2011+ |

5.0.1 | ODHADOVANÉ VÝDAJE | 22,5 | 22,5 | 22,5 | 22,5 |

5.1.1 | ODHADOVANÉ PŘÍJMY | – | – | – | – |

5.2 | METODA VÝPOČTU: – |

6.0 | MŮŽE BÝT PROJEKT FINANCOVÁN Z POLOŽEK ZAČLENĚNÝCH V PŘÍSLUŠNÉ KAPITOLE STÁVAJÍCÍHO ROZPOČTU? | ANO NE |

6.1 | MŮŽE BÝT PROJEKT FINANCOVÁN PŘEVODEM MEZI KAPITOLAMI STÁVAJÍCÍHO ROZPOČTU? | ANO NE |

6.2 | BUDE POTŘEBA DODATEČNÝ ROZPOČET? | ANO NE |

6.3 | BUDE POTŘEBA ZAČLENIT POLOŽKY DO BUDOUCÍCH ROZPOČTŮ? | ANO NE |

POZNÁMKY: 1) V současné době se odhaduje, že MZP nebude plně využita v roce 2007 a 2008, a to vzhledem ke spíše pomalému přijímání režimu energetických plodin ve starých členských státech, což by v rozpočtu Společenství vedlo k úsporám až do výše 20 mil. EUR v roce 2008 a do výše 10 mil. EUR v roce 2009. 2) Skutečnost, že by nové členské státy používaly povinná pravidla pro vynětí půdy z produkce pouze po roce 2010, by měla určitý nepřímý vliv na trh s obilovinami, který by v roce 2010 a v roce 2011 mohl vést v rozpočtu Společenství k nevyčíslitelným nákladům. |

[1] KOM(2005) 628 ze dne 7.12. 2005.

[2] KOM(2006) 34 ze dne 8.2. 2006.

[3] RJPP: režim jednotné platby na plochu – více viz. 4.1

[4] Například údaje Evropské rady pro bionaftu ukazují, že celková produkce bionafty ve státech EU-25 se v letech 2004 až 2006 zvýšila o 65 %. Odhadovaná kapacita bionafty se zvýšila v letech 2005 až 2006 o 43,5 %.

[5] Korutansko (kukuřice-bioplyn), Dolní Sasko (semena řepky-bionafta, kukuřice-bioplyn), Castilla y Leon (slunečnice-bionafta, suchá nebo zavlažovaná, ječmen-bioethanol, suchý nebo zavlažovaný), Oulu (Finsko) (chrastice rákosovitá-přímé spalování v elektrárnách), Champagne-Ardennes (pšenice-bioethanol), Haute-Normandie (semena řepky-bionafta).

[6] Rozpětí trhu: rozpětí vyplývající ze vzájemného působení tržních sil a přirozené rozmanitosti v produkci plodin, v EUR/ha.

[7] Není nezanedbatelné, pokud podpora pro energetické plodiny představuje více než 10 % rozpětí trhu u dané plodiny.

[8] Viz bod 3.1

[9] Polsko: 7 500 ha pro rychle rostoucí mlazinu (SRC); Maďarsko: plodiny na orné půdě: 30 000 ha, energetická tráva (Miscantus): 11 000 ha, SRC: 2 500 ha.

[10] Členské země bez přímého přístupu k námořního přístavu.

[11] Úř. věst. C …, …., s. ….

[12] Úř. věst. L 270, 21.10.2003, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 953/2006 (Úř. věst. L 175, 29.6.2006, s. 1).

[13] Úř. věst. L 178, 30.6.2001, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 39/2004 (Úř. věst. L 6, 10.1.2004, s. 16).

[14] Úř. věst. L 277, 21.10.2005, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. …./2006 (Úř. věst. L …., …2006, s. …).

[15] Úř. věst. L 42, 14.2.2006, s. 1.

[16] Úř. věst. L 347, 30.12.2005, s. 56.