[pic] | KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ |

V Bruselu dne 13.9.2006

KOM(2006) 490 v konecném znení

SDĚLENÍ KOMISE

Výroční zpráva šesti evropských koordinátorů o dosaženém pokroku v realizaci některých projektů transevropské dopravní sítě

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

Realizace velkých projektů transevropské dopravní sítě vyžaduje vynaložení značných finančních prostředků a vzhledem k nadnárodní povaze těchto projektů i neustálou spolupráci mezi členskými státy, přes jejichž území tyto projekty vedou.

Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady ze dne 29. dubna 2004 o hlavních směrech pro rozvoj transevropské dopravní sítě[1] zavádí nový mechanismus, jehož cílem je umožnit takovou spolupráci a překonat překážky mezi členskými státy spojené s investičními postupy a rozhodnutími. Tento mechanismus dává Komisi možnost určit evropské koordinátory a usnadnit tak koordinované provádění některých projektů mezi členskými státy.

Dne 20. července 2005 po konzultaci Evropského parlamentu a souhlasu dotčených členských států Komise jmenovala šest evropských koordinátorů[2], jimiž jsou: Loyola de Palacio, Karel Van Miert, Etienne Davignon, Péter Balázs, Pavel Telička a Karel Vinck.

Rozhodnutím Komise bylo koordinátorům uděleno přesné pověření pro jejich činnost a stanoveny hlavní úkoly, které jim byly svěřeny (viz příloha 1). V tomto rámci bylo stanoveno, že koordinátoři každoročně vyhotoví „ zprávu o dosaženém pokroku v realizaci projektů “, za účelem jejího předání Evropskému parlamentu a dotčeným členským státům prostřednictvím Komise. Pověřovací dopis rovněž stanoví, že koordinátoři poskytnou Komisi „ svou pomoc při plánování finančních podpor Společenství na období 2007-2013“.

V tomto sdělení jsou shrnuty připomínky, analýzy a doporučení koordinátorů obsažená v jejich výročních zprávách o činnosti (dále jen „zpráva“) týkajících se jim svěřených projektů.

1. PRVNÍ DůLEžITÁ DÍLčÍ ZPRÁVA

Vzhledem k tomu, že interinstitucionální dohoda o finančním rámci Unie byla s konečnou platností uzavřena až dne 17. května 2006, činnost koordinátorů od července 2005 do června 2006 probíhala v období, které se vyznačovalo určitou nejistotou ohledně finanční podpory Společenství těmto velkým projektům po roce 2006.

Z analýzy koordinátorů však vyplývá, že tyto projekty/koridory jsou značně závislé na podpoře Společenství vzhledem k tomu, že některé úseky mají význam převážně pro Společenství . Přínos Společenství je rozhodující zejména pro přeshraniční úseky, vzhledem k finanční zátěži, kterou by v období rozpočtových omezení byly dotčené členské státy jen těžko schopné nést samy. Zpráva mimo jiné vyzdvihla skutečnost, že u některých projektů, které jsou plánované na dva nebo tři víceleté rozpočty, panuje nejistota ohledně případné podpory Společenství po roce 2013.

Poslání koordinátorů umožnilo vyzdvihnout kromě finančních otázek i důležitost posílené spolupráce mezi členskými státy, která umožní řádné provádění projektů. Možnost celkového přístupu k projektu nebo koridoru usnadnila vědomí příslušných orgánů o nezbytnosti zavést společné plánovací nebo řídící struktury . Některé z nich existovaly již v minulosti, jiné byly nebo budou zanedlouho zavedeny díky doporučením koordinátorů, což je pro tyto koridory samo o sobě značným pokrokem. Vzhledem k tomu, že se upřednostnilo spíše provádění společných studií proveditelnosti s cílem rozhodnout o zahájení operací nejpozději do roku 2010, projekt ještě zcela nedozrál.

Činnost koordinátorů přispěla k lepšímu pochopení projektů, zlepšila povědomí příslušných orgánů o nutnosti posílení vzájemné spolupráce s rovnocennými protějšky v jiných členských státech , umožnila střednědobé a dlouhodobé zamyšlení nejen nad rozvojem infrastruktury, ale i nad rozvojem služeb, které bude třeba na těchto koridorech poskytovat. Klíčovým aspektem v tomto kontextu je nutnost zajistit interoperabilitu sítí a harmonizovat správní postupy. Je to důkazem skutečnosti, že realizace těchto velkých koridorů není sama o sobě cílem , ale že koridory představují hlavní složku transevropské dopravní sítě. Chybějící klíčový článek může mít nepříznivé důsledky pro správné fungování evropské dopravní sítě jako celku a může omezit účinnost vnitrostátních sítí. Musí proto spočívat na ucelené dopravní politice . Nevytvoření transevropských dopravních sítí jako celku by pro evropskou ekonomii znamenalo ztrátu hospodářské konkurenceschopnosti.

V tomto kontextu mají připomínky koordinátorů velký význam, neboť poukazují na nutnost rozvíjet integrovanou politiku sítí . Tato politika se nesmí omezovat (pouze) na „velké realizace“ s krátkodobými cíli, ale má být klíčovým prvkem udržitelné dopravní politiky s dlouhodobějšími cíli .

2. PRVNÍ POVZBUZUJÍCÍ VÝSLEDKY

Je třeba zdůraznit, že u všech dotčených koridorů měla přítomnost evropského koordinátora kladný účinek na posílení dialogu mezi jednotlivými zúčastněnými stranami. Koordinátoři vesměs zdůraznili důležitost tohoto aspektu a v uvedených orgánech nalezli partnery s velkým zájmem o tuto problematiku.

V tomto rámci se každý z koordinátorů pokusil vytvořit si co nejobjektivnější představu o tom, jak pokračují práce na koridoru, o obtížích, které se vyskytují na některých z jeho úseků, a o nezbytné finanční podpoře Společenství. Zprávy přiložené k tomuto sdělení jsou přehledem o činnostech provedených za poslední rok a o dosud nevyřešených otázkách. V nadcházejících měsících jim koordinátoři věnují zvýšenou pozornost.

Komise zná nyní tyto velké koridory pojímané v celku mnohem přesněji než dříve, kdy byl každý projekt posuzován samostatně, což mělo za následek pouze omezenou představu o významu projektů a s nimi spojených obtížích. Tam, kde se dříve v nejlepším případě pouze sčítaly přidané „vnitrostátní“ hodnoty jednotlivých úseků, umožňuje tento přístup zejména lepší posouzení přidané „transevropské“ hodnoty koridoru. Z těchto zpráv nepřímo vyplývá, že „neprovedení“ nebo pouze částečné provedení těchto hlavních os by mělo velice negativní dopad na transevropské sítě a na Společenství celkově, neboť by ho ochudilo o významný prvek řádného fungování vnitřního trhu a přímo by tím vyvolalo ztrátu jeho hospodářské konkurenceschopnosti.

3. HLAVNÍ DOPORUčENÍ

Koordinátoři, ve snaze podpořit Komisi při stanovení hledisek pro určení úrovně financování jednotlivých způsobilých projektů ze strany Společenství v rámci rozpočtových let 2007-2013, vydávají tato doporučení:

1. prioritní koncentrace volných finančních prostředků na přeshraniční úseky a hlavní zúžené úseky s vysokou přidanou hodnotou Společenství, která přispěje k co nejrychlejší realizaci skutečné transevropské vzájemně propojené a interoperabilní sítě ;

2. nutnost zohlednit aspekty spojené s interoperabilitou již ve fázi koncepce projektů;

3. uplatnění dostatečně podněcující míry podpory, aby se umožnilo zahájení prací na přeshraničních a zúžených úsecích. V návrhu ze dne 24. května 2006 Komise navrhla míru podpory ve výši 20 % z celkových nákladů u prioritních projektů a až do 30 % u přeshraničních úseků uvedených projektů. U projektů na rozvoj systému ERTMS dosahuje míra navrhované podpory 50 %[3].

Koordinátoři jsou přesvědčeni, že pouze optimální koordinace jednotlivých intervencí Společenství přispěje k realizaci těchto prioritních projektů ve lhůtách, které byly stanoveny v rozhodnutí o hlavních směrech TEN-T.

V této souvislosti by měla být věnována zvláštní pozornost prioritním úsekům v připravovaných vnitrostátních strategických rámcích pro plánování strukturálních fondů a fondu soudržnosti 2007-2013, jejichž způsob provádění je výhodnější než způsob používaný pro rozpočet TEN. U vhodných projektů je rovněž třeba rozvíjet inovační systémy financování typu partnerství veřejné a soukromé sféry (VSP).„Pilotní skupina transevropských sítí“, která se v současnosti těmito otázkami zabývá[4], byla vytvořena ve stejné době jako funkce koordinátora. Skupina do konce roku 2006 vypracuje zprávu pro Komisi. V rámci této skupiny byli vyslechnuti všichni koordinátoři. Mohli tak Komisi informovat nejen o stavu každého projektu, ale i o svých úvahách ohledně kroků, které je třeba podniknout pro přitažlivější financování těchto velkých infrastruktur a lepší koordinaci finanční podpory Společenství, která je poskytována z různých fondů.

4. ZÁVěRY

Přidělení koordinátorů na pět prioritních koridorů a na horizontální projekt ERTMS představuje pozitivní zkušenost, která s sebou přinesla dynamiku.

Tyto projekty lze nyní ztotožnit s evropským koordinátorem, tj. konkrétní osobou, na niž je možné se v případě potřeby obrátit. Úloha koordinátorů je zúčastněnými aktéry na vnitrostátní i místní úrovni vnímána kladně.Činnost koordinátorů se mimo jiné vyznačuje velkou transparentností, zejména vůči Evropskému parlamentu. V období od ledna do května 2006 byli všichni koordinátoři vyslechnuti výborem „pro dopravu a cestovní ruch“ Evropského parlamentu, který seznámili s uskutečněnými akcemi.

Zatím jde o první zprávu, týká se však klíčového roku. Měsíce do konce roku 2006 budou pravděpodobně nejdůležitější pro plánování a systém financování několika těchto velkých projektů.

Dotčené členské státy rozhodnou o budoucnosti přeshraničních úseků v souvislosti s výší podpory Společenství, která jim bude udělena. V případě příliš nízké podpory Společenství není vyloučeno, že realizace některých projektů by se mohla odložit nebo opozdit.Koordinátoři proto doporučují, aby se pro dosažení co nejlepšího účinku zvolila možnost koncentrace podpory z rozpočtu TEN. Komise však připomíná, že finanční potřeby, které jednotliví koordinátoři považují za nezbytné pro jim svěřené projekty, musejí být součástí celkového rozboru finančních prostředků nezbytných pro TEN v rámci celkové víceletého plánování 2007-2013 týkajícího se 30 projektů stanovených v rozhodnutí Parlamentu a Rady ze dne 29. dubna 2004.

Jednotlivé příspěvky koordinátorů rovněž zdůrazňují nutnost integrovaného přístupu, který neodděluje infrastrukturu od jejího budoucího využití. Z tohoto důvodu se činnost koordinátorů týká i aspektů spojených se zavedením systému ERTMS, s prohloubením interoperability na určitých klíčových koridorech nebo se sazbami za infrastrukturu. Zvolený přístup „koridor“ rovněž umožnil učinit si přesnou představu o těchto prioritních osách a během uplynulého roku došlo ke značným pokrokům.

Ačkoli přínos koordinátorů nelze přesně kvantifikovat, nejedná se o abstraktní pojem. Již dosažené výsledky prokázaly, že činnost koordinátorů byla rozhodující pro uzavření některých dohod, případně pro zveřejnění pevných závazků dotčených členských států vypracovat studie nebo zahájit činnosti, což jsou rozhodnutí, která byla ještě před několika měsíci nemyslitelná. Činnost koordinátorů rovněž umožnila odhalit u některých koridorů i závažné problémy. Transparentnost týkající se stavu těchto koridorů je další zárukou pro Komisi, která v okamžiku rozhodování o finančním zapojení do některých operací bude dokonale obeznámena se stavem věcí.

Komise děkuje evropským koordinátorům za práci vykonanou v souladu s jejich pověřením během prvního roku činnosti. Došlo k významnému pokroku. Komise je vyzývá, aby ve své činnosti pokračovali v souladu s pověřovacím dopisem.

Informace, které jí koordinátoři sdělí během příštích šesti měsíců, Komise využije spolu s dalšími údaji při přípravě celkového finančního plánování transevropských dopravních sítí na období 2007-2013. Během svého dalšího poslání by koordinátoři měli obdržet záruky o finančních závazcích členských států zúčastněných na těchto prioritních projektech.

Příloha I Seznam koordinátorů.

- P. Karel Van Miert pro prioritní projekt č. 1 („Železniční osa Berlín-Verona/Milán-Bologna-Neapol-Messina-Palermo“)

- P. Etienne Davignon pro prioritní projekt č. 3 („Vysokorychlostní železniční osa v jihozápadní Evropě“)

- Pí. Loyola de Palacio pro prioritní projekt č. 6 („Železniční osa Lyon-Terst-Divača/Koper-Divača-Ljubljana-Budapešť-ukrajinská hranice“)

- P. Péter Balázs pro prioritní projekt č. 17 („Železniční osa Paříž-Štrasburk-Stuttgart-Vídeň-Bratislava“)

- P. Pavel Telička pro prioritní projekt č. 27 („Železniční osa „Rail Baltica“ Varšava-Kaunas-Riga-Talin-Helsinky“)

- P. Karel Vinck pro projekt „ERTMS“.

[1] Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 884/2004/ES ze dne 29. dubna 2004, (Úř. věst. L 167, 30.4.2004, s.1).

[2] Rozhodnutí Komise č. K (2005) 2754 ze dne 20. července 2005.

[3] KOM(2006) 245 v konečném znění.

[4] Skupině, která je složena z místopředsedkyně Komise pro informační společnost a média a z komisařů pro regionální politiku, pro finanční plánování a rozpočet, pro životní prostředí, pro hospodářské a měnové záležitosti a pro energii, předsedá místopředseda Komise pro dopravu.