[pic] | KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ | V Bruselu dne 20.7.2006 KOM(2006) 417 v konečném znění SDĚLENÍ KOMISE RADĚ o evropské politice v oblasti účasti a informovanosti mládežePokračování bílé knihy o novém podnětu pro evropskou mládež:provádění společných cílů v oblasti účasti a informovanosti mládeže v zájmu podpory jejího aktivního evropského občanství{SEK(2006) 1006} 1. ÚVOD 1.1. Důležitý okamžik Politika mládeže je pro naplnění cílů Evropské unie (EU) naprosto zásadní. Spojuje v sobě prvky lisabonské strategie pro růst a zaměstnanost a politiky v oblasti občanství, jelikož má zároveň usnadnit začlenění mladých lidí na trh práce a rozvíjet jejich aktivní občanství. Mladí lidé nejsou neměnná, stejnorodá skupina a jejich potřeby a způsoby vyjádření se neustále vyvíjejí. Poměr mladých lidí v evropské populaci se snižuje a dospělými se stávají později. Vývoj kariéry je u jednotlivých mladých lidí stále rozmanitější a jejich začlenění na pracovní trh někdy složité. Navíc se stále méně zajímají o věci veřejné, takže hrozí nebezpečí jejich nedostatečné občanské angažovanosti. Tento dokument má za úkol zhodnotit následné kroky členských států v souvislosti se společnými cíli v oblasti účasti a informovanosti mládeže přijatými Radou v roce 2003 v rámci otevřené metody koordinace pro mládež a navrhnout další zlepšení. Je doplněn pracovním dokumentem útvarů Komise s podrobnou analýzou národních zpráv členských států o účasti a informovanosti. Tato zpráva je však také součástí širšího souboru opatření, která Evropská unie podniká s cílem přiblížit Evropu občanům, a přichází v důležitém okamžiku diskuse o budoucnosti EU[1]. Ve své bílé knize o evropské komunikační politice[2] a v plánu D pro demokracii, dialog a diskusi[3] Komise nedávno znovu deklarovala potřebu poskytnout občanům – a zejména těm mladým – nástroje, díky nimž by se mohli aktivně účastnit rozhodovacího procesu v EU, a tím posílit jejich pocit, že evropský projekt je i jejich projektem. Toto prohlášení bylo potvrzeno na nejvyšší politické úrovni[4] a rovněž samotnými mladými lidmi, kteří vyjádřili vůli podílet se aktivněji na vývoji Evropské unie a stát se aktivními evropskými občany[5]. Měli by být vyslyšeni a zásada zapojení mládeže do evropských záležitostí, zmíněná již v bílé knize o mládeži[6] zveřejněné Komisí v roce 2001, by měla být dále posílena. Od přijetí bílé knihy o mládeži bylo v této oblasti rozvinuto několik iniciativ. To poukazuje na rostoucí důležitost politiky mládeže v Evropě a v členských státech. Bílá kniha například v roce 2002[7] vedla k přijetí rámce evropské spolupráce v oblasti mládeže, v němž se členské státy dohodly, že na jedné straně více zohlední mládež v některých důležitých politikách pro začlenění mládeže do společnosti a její profesionální integraci, a na straně druhé budou rozvíjet její aktivní a odpovědné občanství. Co se týče otázky aktivního občanství v tomto rámci evropské spolupráce, členské státy se dohodly, že se zaměří na čtyři priority týkající se mládeže, pro něž použijí otevřenou metodu koordinace, a to na účast, informovanost, dobrovolné činnosti a lepší poznání mládeže a porozumění jí. V oblasti účasti a informovanosti[8] byly společné cíle členskými státy přijaty v roce 2003, v oblasti dobrovolné činnosti[9] a lepšího poznání mládeže[10] v roce 2004. V rámci otevřené metody koordinace v otázkách mládeže se členské státy zavázaly předložit v průběhu období čtyř let zprávu o provádění jednotlivých priorit. Tento okamžik je tedy pro politiku mládeže velmi důležitý, neboť toto sdělení přichází právě v době, kdy byly Komisi poprvé předloženy zprávy o provádění výše zmíněných priorit. Zkušenosti získané při předkládání prvních zpráv o účasti a informovanosti by měly pomoci při předkládání zpráv o zbývajících dvou prioritách, a to dobrovolné činnosti (konec roku 2006) a lepším poznání mládeže a porozumění jí (konec roku 2008). Budou rovněž podkladem pro obecné zhodnocení rámce evropské spolupráce v oblasti mládeže na konci roku 2009. Větší zohlednění mládeže v některých politikách důležitých pro mladé lidi, obhajované v bílé knize o mládeži jako druhý pilíř rozvoje politiky mládeže, bylo významně posíleno v roce 2005, kdy byl přijat Evropský pakt pro mládež[11] soustřeďující se zejména na integraci mladých lidí do profesionálního a společenského života v revidované lisabonské strategii. Tento rámec politik doplňuje program „Mládež“, který je vnímán jako cenný prostředek pro podporu aktivního evropského občanství u mládeže i její integrace do společnosti. Tyto cíle ještě posílí budoucí program „Mládež v akci“. 1.2. Obecné zhodnocení situace Členské státy ve svých zprávách obecně uznávají vliv, který mají opatření na podporu mládeže na společnost jako takovou. To potvrzuje důležitost mezigeneračního a celoživotního přístupu k politikám mládeže. Státy uznávají, že evropské priority pro účast a informovanost poskytly národním politikám mládeže impuls a i nadále významně přispívají k rozvoji aktivního občanství mládeže. Jsou si však vědomy toho, že je nezbytné další úsilí a že tento proces bude prospěšný, pokud budou členské státy – v souladu se zásadou subsidiarity – i nadále spolupracovat mezi sebou i s regionálními a místními orgány na svém území. Zapojení mladých lidí, včetně těch, kteří mají jen omezené příležitosti, na všech úrovních vytváření a provádění politik je nezbytné pro vybudování trvale udržitelných politik a participativní demokracie. Dialog probíhající mezi mládeží a evropskými institucemi by se tedy měl dále rozvíjet. 2. INFORMACE PRO MLÁDEŽ 2.1. Provádění společných cílů v oblasti informovanosti 2.1.1. Přístup mladých lidí k informacím Členské státy sice vytvořily řadu informačních nástrojů pro mládež, avšak pouze asi 12 z nich vypracovalo informační strategii zabývající se všemi otázkami, které mohou mladé lidi zajímat, a to na místní, regionální, národní i evropské úrovni. Členské státy vyzdvihují informační internetové stránky pro mládež jakožto hlavní nástroj šíření informací. V 19 členských státech v současné době fungují národní portály pro mládež. Velký úspěch mělo vytvoření Evropského portálu pro mládež v roce 2003 a jeho propojení s národními portály. Státy uznávají, že to zlepšilo spolupráci napříč ministerstvy a výměnu v oblasti informování mládeže. Členské státy také projevují jasnou vůli dále rozvíjet personalizované informační kanceláře a zabývat se problematikou mladých lidí s omezenými příležitostmi, kteří nemají přístup k informačním kanálům, zejména jim zpřístupnit nástroje informační společnosti, jako např. internet. Po obsahové stránce se opatření zaměřovala zejména na otázky volného času, mládežnických organizací a dobrovolné činnosti, přičemž informování o účasti, vzdělávání, zaměstnání a cestování v Evropě bylo někdy zanedbáváno. Ve Spojeném království (Anglii) nabízí národní informační a poradenská služba pro mládež s názvem Connexions Direct (CXD) poradenství po telefonu, prostřednictvím textových zpráv, poradců online a emailu. Ve Slovinsku věnují poradenská a informační centra pro mládež pozornost zejména mladé romské populaci. Na Kypru a ve Španělsku byly vytvořeny mobilní týmy, které mají informovat mládež ve venkovských oblastech. 2.1.2. Kvalitní informace Většina členských států používá pro zajištění kvality informací poskytovaných informačními službami pro mládež Evropskou chartu informací pro mládež. Jako důležité jsou vnímány také kontakty s jinými informačními centry, neboť zlepšují dovednosti a kvalifikace pracovníků v těchto informačních centrech pro mládež. Evropské sítě EURODESK, ERYICA a EYCA hrají důležitou roli při vytváření školicích kurzů pro své členy. Ve Francii má 32 informačních center pro mládež financovaných vnitrostátními orgány vlastní strukturu školení zaměstnanců, která zajišťuje požadovanou úroveň kvality. Používají Evropskou chartu informací pro mládež spolu s dalšími vnitrostátními normami pro kvalitu. Evropské informační sítě pro mládež vypracovaly soubor opatření pro zajištění kvality. 2.1.3. Účast mladých lidí na informování Pro splnění tohoto společného cíle nepodnikly členské státy téměř žádná opatření. Několik národních zpráv nicméně uvádí, že informační strategie nebo vytváření informačních materiálů může být konzultováno s mladými lidmi nebo mládežnickými organizacemi. Na Slovensku spolupracují informační centra pro mládež s dobrovolníky, kteří šíří informace pro mládež ve školách, na univerzitách a jinde. 2.2. Zaznamenané překážky Členské státy narazily na různé překážky, které lze rozdělit do následujících kategorií: 1. Metodika: pro některé členské státy je velmi složité definovat okamžik, počínaje kterým budou hodnotit pokrok, a stanovit ukazatele pro hodnocení dosaženého pokroku. 2. Koordinace jednotlivých subjektů: zlepšení koordinace jednotlivých institucionálních subjektů, které mají na různých úrovních pravomoci v otázkách mládeže, je velmi složité. 3. Nedostatek zdrojů, zejména na místní úrovni . 2.3. Hlavní oblasti pro další spolupráci Členské státy obecně požadují další provádění přijatých společných cílů a směrů činnosti. Hlavním úkolem pro nejbližší budoucnost bude vytvoření koherentní národní informační strategie, lepší propojení národních rad mládeže, větší zaměření na mládež s omezenými příležitostmi a šíření Evropské charty informací pro mládež. 3. ÚČAST MLADÝCH LIDÍ NA DEMOKRATICKÉM ŽIVOTĚ 3.1. Provádění společných cílů v oblasti účasti Analýza zpráv poukazuje na určitý stupeň souladu mezi politikami mládeže v jednotlivých zemích, jelikož opatření na podporu účasti mládeže jsou prováděna koordinovaněji. Společné cíle v oblasti účasti mládeže jsou primárně plněny následujícím způsobem: 3.1.1. Posílení rámců Zlepšil se právní rámec v oblasti účasti mládeže. Některé členské státy přijaly právní předpisy o konzultování mládeže a další vypracovaly strategické akční plány nebo se dohodly na nových závazcích v této oblasti. Irsko přijalo zákon o mládeži, Česká republika koncepci pro mládež, Portugalsko národní program reforem v oblasti mládeže, Švédsko návrh zákona – „Pravomoc rozhodovat“, Estonsko a Slovinsko strategický plán, Lotyšsko politický program pro mládež, Slovensko plán účasti mládeže a Itálie poskytla zvláštní finanční prostředky na podporu politiky mládeže. 3.1.2. Podpora participativních a zastupitelských struktur Byla přijata řada opatření s cílem podpořit participativní struktury a dialog s partnery v oblastech týkajících se mládeže. Ve většině členských států již existují národní rady mládeže a značně vzrostl počet jejich regionálních a místních poboček. Rozvíjely se i další struktury, jako parlamenty mládeže nebo specifické výbory mládeže. Je však potřebná větší interakce mezi místními, regionálními, národními a evropskými úrovněmi. V posledních dvou letech také proběhlo více pravidelných konzultací, setkání a slyšení mezi mladými lidmi a rozhodovacími orgány. V některých případech byl takový dialog i formalizován dohodami o partnerství. Některé země jmenovaly ombudsmana nebo korespondenta pro záležitosti mládeže na ministerstvech, jejichž portfolia se dotýkají mládeže, zatímco jiné země se rozhodly uplatňovat spíše horizontální postupy, jako např. setkání mezi jednotlivými ministerstvy. Zprávy jednotlivých států poukazují na nezbytnost většího úsilí na místní úrovni a nutnost odstranit překážky ovlivňující účast některých skupin mládeže. Zvláštní pozornost by také měla být věnována systematickému a strukturovanému konzultování mládeže v otázkách, které se jí týkají. To se týká nejen otázek souvisejících s otevřenou metodou koordinace nebo Evropským paktem pro mládež, ale všech oblastí, kde mohou mít názory mládeže svůj vliv a význam. Některé země jmenovaly zvláštní osoby, které mají na starost problematiku mládeže, jako např. ombudsmana ve Finsku , národního korespondenta pro mládež ve Spojeném království a koordinátory pro mládež v obcích v Litvě . Další země vytvořily konzultační struktury, jako např. výbory mládeže a místní rady v Lucembursku a Belgii , parlamenty mládeže na Kypru a Maltě, participativní struktury pro mládež v Řecku a ve Španělsku a speciální participativní struktury pro znevýhodněnou mládež v Německu a pro venkovské oblasti v Polsku a na podporu projektů pro mládež v Rakousku . Co se týče účasti mladých lidí na zastupitelské demokracii, nedostatek zájmu z jejich strany se prohloubil a je potřeba jej naléhavě řešit. Této situaci se věnuje jen malý počet členských států. Postupy na zvýšení účasti mladých lidí ve volbách existují: - v Nizozemsku : paralelní hlasování pro mládež; - ve Finsku : možnost volit v místních volbách už od 16 let věku; - ve Francii : automatická registrace na seznamy voličů; - v Belgii , Nizozemsku a Spojeném království : využívání internetu. 3.1.3. Podpora projektů Mezi obecné zásady veřejných opatření patří to, že: i) mladí lidé musí být hlavními aktéry participativních projektů, ii) člověk se nejlépe naučí nové věci tím, že si je vyzkouší v praxi, iii) aktivní účast mladých lidí je třeba podporovat ve všech oblastech, v nichž probíhají projekty. Řada členských států upozorňuje na své úsilí o zpřístupnění aktivit a projektů mladým lidem s omezenými příležitostmi. Podpora projektů a struktur, zejména mládežnických organizací, je zásadní. V této oblasti má významný vliv program „Mládež“. Ve Francii byl vytvořen program „Envie d'agir“ na podporu a ocenění prvních projektů mladých lidí nebo pro mladé lidi, financování inovativních a kreativních projektů, dobrovolné činnosti a podnikatelských projektů. Dánsko ve spolupráci s několika obcemi a mládežnickými organizacemi nebo kluby založilo projekt „politika mládeže v dánských obcích“, který má zdůraznit nutnost více zapojit mladé lidi do vytváření politik. 3.2. Zaznamenané překážky Členské státy narazily na různé překážky, které lze rozdělit do následujících kategorií: 1. Metodika: pro některé členské státy je velmi složité definovat okamžik, počínaje kterým budou hodnotit pokrok, a stanovit ukazatele pro hodnocení dosaženého pokroku. 2. Nedostatek přímé či nepřímé podpory : státní orgány si musí uvědomit, že je důležité nejen přidělit strukturám a projektům finanční prostředky, ale i poskytovat jim stálou podporu, ať už prostřednictvím právních předpisů, rozvoje partnerství s mládeží nebo vytvářením společných nástrojů, jako jsou pokyny pro účast. 3. Nedostatečná angažovanost mladých lidí : mladí lidé mají samozřejmě právo neangažovat se. Pro podporu jejich aktivní účasti, zejména v zastupitelské demokracii, by se nicméně dalo udělat ještě více. Lze využít vlivu jejich vrstevníků, kteří by se jako „vyslanci“ podělili o své zkušenosti. Účast mládeže by se také mohla zvýšit, pokud by byl více uznáván a propagován přínos zvýšené angažovanosti pro jednotlivce i společnost. 4. Strnulost institucionálních aktérů – v oblasti mládeže i v jiných oblastech: je třeba zlepšit spolupráci mezi subjekty na místní, regionální a národní úrovni. Měl by se dále podporovat rozvoj struktur s účastí mládeže a vést dialog s mladými lidmi o větším množství témat. Pro zvýšení účasti mládeže na místní úrovni je nezbytná mobilizace místních orgánů. 3.3. Hlavní oblasti pro další spolupráci Členské státy podporují další provádění přijatých společných cílů a směrů činnosti. Potvrzují důležitost většího zapojení místních orgánů, vytvoření odpovídajících mechanismů pro širší konzultování všech mladých lidí o větším množství témat, využívání nástrojů informační společnosti pro interaktivní účast na politikách, jako např. používání blogů k diskusím o veřejné politice (tzv. policy blogging), posílení účasti mládeže ve volbách, o němž již diskutovali ministři pro mládež[12], a také podpory výchovy k angažovanosti a k občanství. Bylo by možné lépe využít možností, které nabízejí školy, zlepšit osnovy předmětů občanské výchovy a lépe využít prostředků škol k organizaci aktivit propagujících „výchovu k aktivní účasti skrze skutečnou účast“. 4. AKTIVNÍ ÚČAST MLÁDEŽE NA VÝVOJI EVROPSKÉ UNIE 4.1. Zlepšený strukturovaný dialog s mládeží o evropském programu Potřeba aktivně zapojit mládež do diskusí a dialogu o vytváření politik je zásadní i ve vztahu k evropskému programu. Komise i členské státy to často připomínají. Proces konzultací v souvislosti s bílou knihou pro mládež z roku 2001, pravidelná setkání s mládežnickými organizacemi, Evropský týden mládeže, konzultace na Evropském portálu pro mládež, akce pro mládež v rámci předsednictví a další konference, kampaně, fóra a konzultace v členských státech – to je jen několik příkladů úsilí, které evropské instituce a členské státy věnují na uplatnění těchto zásad v praxi a větší zapojení mládeže do vývoje v EU. Komise se však domnívá, zejména na základě požadavků trvalého, důvěryhodného a konstruktivního dialogu vznesených mladými lidmi na evropských fórech, že současný prostor pro dialog s mladými lidmi o evropských otázkách je možno více rozvinout a lépe strukturovat na evropské, národní, regionální i místní úrovni. Je třeba využít impulsu poskytnutého výše uvedenými událostmi a nedávnými iniciativami, jako je plán D, a posílit v lidech smysl pro evropské občanství podporováním demokratické infrastruktury, která pomůže vytvořit „lidský most“ a „Evropu tváří“. 4.2. Návrh Komise na zlepšený strukturovaný dialog Aby byl dialog trvalý, důvěryhodný a konstruktivní, musí být: - strukturovaný v souladu s evropským politickým programem pro mládež do roku 2009, tj. mít obecné téma pro každé předsednictví, priority Evropského paktu pro mládež se musí řešit během prvního předsednictví každého roku a priority otevřené metody koordinace během druhého předsednictví, spolu s dalšími horizontálními prioritami v oblasti mládeže a - strukturovaný v prostoru a čase, tj. od místní po evropskou úroveň tak, aby mohl včas a účinně přispívat k vytváření politik v EU, např. v souvislosti s akcemi pro mládež v rámci předsednictví, Evropským týdnem mládeže, předkládáním zpráv v rámci otevřené metody koordinace nebo lisabonské strategie, ratifikací smluv a evropskými volbami. Diskuse s účastí mládeže by také měly být co nejširší a nejrozmanitější, aby měly maximální legitimitu. Musí tedy podporovat účast znevýhodněné mládeže a těch, kteří nepatří k žádným strukturám. Zapojení mladých lidí a rozmanitost by měly být základními principy nevládních organizací mládeže a reprezentativních orgánů. Tyto diskuse by také měly přivést k jednomu stolu aktéry, kteří se zabývají problematikou mládeže přímo i nepřímo, a tím umožnit soudržnější přístup napříč odvětvími. Měla by být zvážena role obcí a škol při vytváření takového prostoru pro dialog ve spolupráci s mládežnickými organizacemi (zejména radami mládeže). Program „Mládež v akci“ na období 2007–2013 by mohl podpořit struktury, jako jsou rady mládeže, za účelem vytvoření takového prostoru pro diskusi, zavedení přeshraničních sítí mládeže a pořádání významných přeshraničních akcí zvyšujících propagaci a účinnost strukturovaného dialogu. 5. ŘÍZENÍ OTEVŘENÉ METODY KOORDINACE Úspěch otevřené metody koordinace závisí na účinném zapojení mládeže do jejího provádění. Mladí lidé a jejich organizace by například měli být konzultováni při přípravě národních zpráv. První předložené zprávy ukazují, že se tak stalo v různých členských státech v různé míře. Členské státy navíc zdůrazňovaly obtížnost hodnocení pokroku dosaženého při plnění společných cílů a při účinné výměně osvědčených postupů. Trvale udržitelné a důvěryhodné politiky mládeže se však mohou dále rozvíjet jen na základě dostatečných znalostí této oblasti. Proto je i nadále nezbytné současné plnění společného cíle „lepšího poznání mládeže a porozumění jí“. V odpovědi na tato očekávání a v reakci na usnesení ze dne 24. května 2005 o hodnocení akcí provedených v rámci evropské spolupráce v oblasti mládeže[13] předkládá Komise určité návrhy, které mají posílit uplatňování otevřené metody koordinace a hodnotící mechanismy (viz bod 6). 6. ZÁVĚR Analýza národních zpráv o účasti a informovanosti přichází v okamžik důležitý pro EU, kdy mladí lidé chtějí být vnímáni jako partneři těch, kdo vytvářejí politiky, jež se jich dotýkají. Na základě této analýzy Komise navrhuje potvrdit důležitost a platnost společných cílů v oblasti účasti a informovanosti a mírně upravit a vylepšit přijaté směry činnosti takto: V oblasti informovanosti: Zlepšit přístup mládeže k informačním službám - vytvořit, zejména prostřednictvím lepší koordinace informačních služeb na svém území, koherentní a komplexní informační strategie zabývající se všemi otázkami důležitými pro mládež; - podporovat nástroje informační společnosti a inovativní metody informování mládeže, včetně metod, jejichž cílem je umožnit mladým lidem s omezenými příležitosti získat přístup k informacím; Kvalitní informace - dále rozvíjet individuální poradenské služby; - systematicky používat Evropskou chartu informací pro mládež, aby byly zajištěny kvalitní informace; Účast mládeže na informování - zvýšit účast mládeže na veřejných informačních strategiích a posílit roli mládežnických organizací při propagaci informací pro mládež. V oblasti účasti: Zapojení mládeže do občanského života - zajistit strukturované konzultování mládeže v otázkách, které se jí dotýkají, což by mělo zejména zahrnovat posílení role národních rad mládeže v konzultačním procesu a zajištění toho, aby zastupovaly i zájmy mladých lidí, kteří nejsou členy žádné organizace; - rozvíjet místní participativní struktury (např. rady mládeže), systematicky zapojovat mládež do místních rozhodovacích orgánů, zvýšit podporu regionálních a místních orgánů; - analyzovat překážky pro účast některých skupin mládeže, pomoci mládežnickým organizacím při účinnějším zapojování většího počtu mladých lidí, čímž se zajistí jejich reprezentativnost; - rozvíjet nástroje na podporu účasti, jako např. pokyny k participačním mechanismům[14] nebo internetová fóra pro interaktivní účast na politikách; Větší zapojení mládeže do systému zastupitelské demokracie - rozvíjet konkrétní akce pro větší zapojení mládeže do institucí zastupitelské demokracie, např. podporovat jejich zapojení do politických stran, jejich zahrnutí na stranické seznamy a zlepšení jejich pozice na těchto seznamech, zprostředkovat dialog mezi mladými lidmi a politickými představiteli, zdůrazňovat zapojení mladých lidí, kteří se již angažují, a motivovat je k tomu, aby fungovali jako „vyslanci“ mezi svými vrstevníky, lépe využívat nástrojů informační společnosti při volbách; Podpora různých forem výchovy k angažovanosti - rozvíjet synergie s opatřeními v oblasti vzdělávání. Na evropské úrovni toho lze dosáhnout prostřednictvím užších vazeb na otevřenou metodu koordinace v oblasti vzdělávání a odborné přípravy. Na vnitrostátní úrovni toho lze dosáhnout rozvojem iniciativ aktivního občanství v rámci škol; - více uznávat různé formy zapojení mládeže. Účast na vývoji v EU: Ve spolupráci s členskými státy a mládežnickými organizacemi hodlá Komise po dobu tří let podporovat trvalý, strukturovaný dialog v duchu konstruktivního partnerství. V tomto ohledu Komise navrhuje následující konkrétní směry činnosti: Na vnitrostátní, regionální a místní úrovni - vytvořit strukturovaný prostor pro dialog a diskusi, časově sladěný s evropským politickým programem, začínající chronologicky na místní úrovni a zajišťující včasné a účinné zapojení mladých lidí do diskusí o EU; Na evropské úrovni - dohodnout se na prioritních tématech, která by se měla do roku 2009 projednat na úrovni EU, tj. začlenění do společnosti a rozmanitost v roce 2007, dialog mezi kulturami v roce 2008 a perspektivy další spolupráce v oblasti mládeže v roce 2009. O těchto tématech by se mělo diskutovat spolu s prioritami řešenými v rámci otevřené metody koordinace a Evropského paktu mládeže – v souladu se současnými postupy – a s horizontálními prioritami dohodnutými v oblasti mládeže, jako např. antidiskriminací a zdravím; - Komise podporuje myšlenku neformálního fóra mezi zástupci mládeže, předsednictvími, Evropským parlamentem a Komisí, které by se pravidelně scházelo – zejména před zasedáními Rady ve složení pro vzdělávání, mládež a kulturu na podzim a na jaře v Bruselu – s cílem zlepšit soudržnost, návaznost a pokrok mezi programy jednotlivých předsednictví zaměřených na mládež; - pravidelně za účasti komisařů a zástupců dalších evropských orgánů pořádat Evropský týden mládeže, kterému by měly předcházet konzultace na Evropském portálu pro mládež, kdykoliv to bude možné, s cílem vyvodit závěry z předcházejících akcí, zjistit, jaké jsou vyhlídky do budoucna, a zajistit propagaci evropského programu „Mládež“; - zajišťovat setkání s mladými lidmi, kteří obvykle nemají kontakt s evropskými institucemi; - uspořádat průzkum Eurobarometr zaměřený na mládež (konec roku 2006); - vyzvat Evropské fórum mládeže, aby co nejlépe využilo příležitostí, které nabízejí veřejné konzultace pravidelně prováděné Komisí, zejména prostřednictvím internetu, o politikách relevantních pro mládež; - podněcovat evropské informační sítě, aby podporovaly strukturovaný dialog[15]. Řízení otevřené metody koordinace v oblasti mládeže by sice stále mělo být přizpůsobené této oblasti, ale mělo by být posíleno. Za tímto účelem předkládá Komise následující návrhy: - členské státy se do konce roku 2006 rozhodnou, na které směry činnosti v oblasti účasti a informovanosti se chtějí soustředit, a vypracují akční plány; - členské státy vytvoří návazný mechanismus týkající se mládeže a jejích organizací a připraví hodnotící zprávu do konce roku 2008; - členské státy budou mít příležitost účastnit se na dobrovolném základě pilotních „vzájemných hodnocení“ organizovaných Komisí v oblasti informovanosti a účasti; - členské státy budou podporovat společné cíle na vnitrostátní úrovni u regionálních a místních orgánů, mládežnických organizací a mladých lidí obecně; - Komise bude systematicky konzultovat mladé lidi, a zejména Evropské fórum mládeže, ohledně všech návrhů týkajících se otevřené metody koordinace; - Komise vytvoří pracovní skupinu, která definuje ukazatele pro plnění společných cílů v oblasti účasti a informovanosti. * * * Komise vyzývá Radu, aby podpořila návrhy uvedené v tomto sdělení. [1] Sdělení o programu pro občany (KOM (2006) 211). [2] KOM (2006) 35 v konečném znění ze dne 1. února 2006; Bílá kniha o evropské komunikační politice – Společně s lidmi diskutovat o Evropě. [3] KOM (2005) 494 v konečném znění ze dne 13. října 2005; Sdělení o období reflexe a plánu D (KOM (2006) 212). [4] Viz závěry předsednictví z 15.–16. června, v nichž Evropská rada vítá příspěvek Evropské komise k období reflexe a podporuje Komisi v pokračování a zvýšení úsilí o dialog s občany. [5] „Mládež si bere slovo“, obavy a očekávání mladých Evropanů ohledně vývoje v Evropské unii, analýza Standard Eurobarometr 63, vydání z prosince 2005. [6] 14441/01 – KOM (2001) 681 v konečném znění. [7] Úř. věst. C 168, 13.7.2002, s. 2. [8] Úř. věst. C 295, 5.12.2003, s. 6. [9] Dok. Rady č. 13996/04, 15. 11. 2004, nezveřejněn. [10] Dok. Rady č. 13997/04, 15. 11. 2004, nezveřejněn. [11] Příloha 1 závěrů předsednictví Evropské rady (7619/05). [12] Úř. věst. C 141, 10.6.2005, s. 3. [13] Úř. věst. C 141, 10.6.2005, s. 1. [14] Na základě charty o účasti vypracované Radou Evropy (Evropské fórum mládeže). [15] ERYICA, EURODESK a EYCA