[pic] | KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ |

V Bruselu dne 24.7.2006

KOM(2006) 416 v konečném znění

23. VÝROČNÍ ZPRÁVA KOMISE

O KONTROLE PROVÁDĚNÍ PRÁVA SPOLEČENSTVÍ (2005) {SEC(2006) 999}{SEC(2006) 1005}

23. VÝROČNÍ ZPRÁVA KOMISE

O KONTROLE PROVÁDĚNÍ PRÁVA SPOLEČENSTVÍ(2005)

Na základě žádostí Evropského parlamentu (usnesení ze dne 9. února 1983) a členských států (bod 2 prohlášení č. 19 připojeného ke smlouvě podepsané v Maastrichtu dne 7. února 1992) vydává Evropská komise každý rok zprávu o kontrole provádění práva Společenství. V této zprávě rovněž odpovídá na dotazy Evropské rady nebo Rady, které se týkají konkrétních odvětví.

1.1 Úvod

Při výkonu svých výlučných funkcí strážkyně Smluv Komise podle článku 211 Smlouvy o ES zaručuje a kontroluje jednotné provádění práva Společenství členskými státy. Článek 226 Smlouvy o ES stanoví, že Komise může zahájit řízení s členským státem, který přijal nebo nezrušil právní předpisy nebo pravidla, která jsou v rozporu s právem Společenství.

Bílá kniha o evropské správě věcí veřejných[1], kterou Komise zveřejnila v roce 2001, zdůrazňuje, že odpovědnost za provádění práva Společenství nesou v první řadě správní a soudní orgány členských států. Hlavním cílem řízení o nesplnění povinnosti je působit na členské státy, aby dobrovolně a co nejrychleji dosáhly souladu s právem Společenství. Komise se snažila zlepšovat spolupráci s členskými státy pomocí doplňkových nebo alternativních metod řešení problémů.

Kontrola provádění práva Společenství má zásadní význam pro dodržování práva obecně a přispívá k tomu, aby se zásada Společenství založeného na dodržování práva stala pro evropské občany i hospodářské subjekty realitou. Mnohé stížnosti občanů členských států významně napomáhají při zjišťování případů porušení práva Společenství.

23. výroční zpráva včetně příloh, které mají podobu „pracovních dokumentů útvarů Komise“, příspěvků útvarů Komise (SEC(2006) 1005) a statistických příloh (SEC(2006) 999) shrnuje činnost Komise související s kontrolou provádění práva Společenství v roce 2005.

1.2. Rozšíření Unie a oznamování opatření přijatých k provedení směrnic

V roce 2005 probíhaly přípravy na rozšíření Unie o Bulharsko a Rumunsko. Integrovaný systém pro elektronické oznamování vnitrostátních opatření k provedení směrnic pro 25 členských států byl přizpůsoben tak, aby umožnil Bulharsku a Rumunsku splnit závazky předběžného oznamování směrnic, jež tvoří „acquis communautaire “. Obě země oznámily první opatření na konci roku 2005.

V průběhu roku 2005 se do systému elektronického oznamování zapojily Nizozemsko, Švédsko, a Francie, která byla posledním členským státem, jenž dosud tento systém nevyužíval, se nacházela v pokročilé fázi přípravy na zapojení.

V lednu 2005 oznámilo 25 členských států v průměru 97,69 % vnitrostátních prováděcích opatření. V březnu činil tento průměr 98,12 % , v květnu 98,69 % , v červenci 98,78 % , v září 98.88 % a v listopadu 98,92%[2].

1.3 Řízení o nesplnění povinnosti

Celkový počet řízení o nesplnění povinnosti zahájených Komisí se snížil z 2993 řízení v roce 2004 na 2653 v roce 2005. K 31. prosinci 2004 se projednávalo 1697 z 2653 zaevidovaných věcí. Počet stížností, které Komise obdržela, se mírně zvýšil z 1146 stížností v roce 2004 na 1154 v roce 2005. Všechny stížnosti představují přibližně 43,5 % z celkového počtu případů nesplnění povinnosti zjištěných v roce 2005. Zvýšil se počet řízení, která Komise zahájila na základě svého vlastního šetření z 328 v roce 2004 na 433 v roce 2005 ve všech 25 státech.

Ve všech 25 členských státech EU se snížil počet řízení vedených kvůli neoznámení prováděcích opatření oproti předchozímu roku o 29 %: z 1519 na 1079 případů. Toto snížení souviselo s tím, že údaje za rok 2004 zahrnovaly jak pravidelná řízení pro neprovedení směrnic, u nichž uplynula lhůta pro provedení v 15 členských státech, tak řízení z důvodu neoznámení prováděcích opatření 10 novými členskými státy ohledně veškerého „předvstupního acquis communautaire“.

Průměrná doba projednávání všech případů nesplnění povinnosti za období 1999 až 2002 od registrace případů v uvedeném období až do odeslání žádosti o vypracování stanoviska Soudnímu dvoru na základě článku 226 Smlouvy o ES činila 24 měsíců. Průměrná doba projednávání případů nesplnění povinnosti vycházejících z odůvodněných stížností a případů zjištěných útvary Komise činila 35 měsíců. Průměrná doba projednávání případů nesplnění povinnosti vyplývajících z neoznámení vnitrostátních opatření k provedení směrnic činila 15 měsíců.

1.4 Provádění sdělení Komise „o lepším sledování používání evropského práva Společenství“ KOM(2002)725

Útvary Komise konkretizovaly provádění tohoto sdělení urychlením analýzy a řešení případů nesplnění povinnosti a dosažením většího dodržování kodexu řádného úředního chování v oblasti styků se stěžovateli. Základní zásada rovného zacházení se členskými státy byla dodržena v kombinaci se širokým rozsahem nelegislativních opatření s cílem předjímat možné problémy při provádění. V této souvislosti je třeba zdůraznit zavádění preventivních mechanismů s cílem usnadnit provádění „obtížných“ směrnic, systémů oznamování návrhů nových předpisů, účast na fórech s cílem prezentovat prováděcí pokyny, posilování mnohostranných kontaktů například formou souhrnných schůzí na téma „provádění“, konference, semináře a „workshopy“; vytváření „ prováděcích sítí“ a dvoustranných konzultačních mechanismů s cílem zahájit „strukturovaný dialog“ a posílení komunikace s veřejností, zejména prostřednictvím internetových stránek Europa. V oblasti řešení problémů a stížností se výrazně zvýšilo využití sítě SOLVIT. Úloha inspekcí v oblasti bezpečnosti potravin, vzdušné, námořní a jaderné bezpečnosti a rovněž v oblasti radioaktivity v životním prostředí byla i nadále významná.

1.5 Nesplnění povinnosti související s peticemi předloženými Evropskému parlamentu

Petice Parlamentu jsou cenným zdrojem informací pro vyhledávání případů nesplnění povinnosti z hlediska práva Společenství. Statistiky ukazují, že čtvrtina až třetina peticí souvisí s řízením o nesplnění povinnosti nebo vede k jeho zahájení. V souvislosti s některými tématy, jako je například registrace vozidel nebo urbanistické zákony ve Španělsku, je podáváno více petic, a totéž platí i o stížnostech. V mnoha případech jsou vedle těchto stížností zároveň předkládány stížnosti Komisi. Počet petic se v jednotlivých odvětvích značně liší, od 10 v odvětví podniky a průmysl po 179 v oblasti ochrany životního prostředí. Petice se soustředily zejména na odvětví životního prostředí a vnitřního trhu.

Značný počet petic z oblasti ochrany životního prostředí, souvisejících s dosud neuzavřenými řízeními o nesplnění povinnosti, se týkal dokončení posouzení dopadu na životní prostředí. Některé případy se týkaly výstavby dálnic, vedení vysokého napětí nebo letišť, jiné zvláštních oblastí ochrany přírody nebo života v přírodě. Další petice v oblasti volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin se týkaly ochrany divokých ptáků před lovem v některých nových členských státech a rovněž ochrany vlků a želv. Petice se týkaly rovněž celé řady jakostních norem pro vodu a často identifikovaly konkrétní problémy závislé na místních podmínkách.

V klíčových oblastech vnitřního trhu bylo rovněž podáno velké množství petic zahrnujících široké rozpětí problémů. Značný počet petic jako obvykle souvisel s jednotlivými problémy v oblasti uznávání odborných kvalifikací, většinou v důsledku opožděného provádění směrnic. Velká řada petic se týkala rovněž odvětví finančních služeb a vztahovala se z velké části k právům akcionářů, bankovnictví a pojištění. Přestože se v mnoha peticích neobjevují problémy spadající do oblasti práva Společenství, umožňuje toto řízení poskytovat dotčeným osobám vysvětlení . Petice se týkaly i jednotlivých velmi známých případů, jako například „Lloyds” a „Equitable Life Assurance Society”, stejně jako problémů s přeshraničními platbami v eurech. Další významnou oblast petičních aktivit představovaly služby obecně, například opakující se problémy s instalací parabolických antén. A řadu problémů včetně některých problémů z oblasti zadávání veřejných zakázek, které byly součástí zprávy Petičního výboru Parlamentu ze dne 13. prosince 2005, konečně vznesly i petice týkající se zákonů upravujících rozvoj měst ve španělské Valencii.

Tyto informace potvrzují rozsah, různorodost a význam projednávaných problémů i podrobný charakter prací, které je Komise povinna provést s cílem prošetřit, vysvětlit a řešit různé otázky jak v důsledku své pravomoci zahajovat řízení o nesplnění povinnosti, tak potřeby průběžně informovat stěžovatele i Petiční výbor.

1.6 Nejvýznamnější vývoj jednotlivých oblastí činnosti Komise

Tato část podává přehled nejdůležitějších informací z každého odvětví.

V oblasti zemědělství se kontrola provádění práva Společenství odvíjí kolem dvou os: jedna z nich se zaměřuje na odstraňování překážek, které brání volnému pohybu zemědělských produktů, a druhá na účinné a správné provádění specifických mechanismů právních předpisů pro zemědělství.

Potvrdila se silná tendence ke snižování klasických překážek volnému pohybu zemědělských produktů.

Při kontrolách provádění specifických pravidel společné zemědělské politiky Komise zvláště dbala na to, aby ochrana některých zeměpisných označení na úrovni Společenství v rámci politiky jakosti zemědělských produktů nebyla oslabena postoji ani výkladem, který by byl v rozporu s právem Společenství a který byl zaznamenán například v Německu ohledně značky „Parmigiano Reggiano“.

Komise rovněž členským státům připomínala jejich povinnost zasílat výroční zprávy o všech stávajících režimech státních podpor v zemědělském odvětví.

Kontrola oznamování vnitrostátních prováděcích opatření směrnic týkajících se zemědělského odvětví umožnila získat sdělení o vnitrostátních opatřeních provádějících dotčené směrnice.

V odvětví vzdělávání a kultury si je Komise vědoma přetrvávajících obtíží v oblasti uznávání diplomů. V oblasti akademického uznávání je vyloučena jakákoli harmonizace legislativní cestou. Jedná se spíše o podporu politické spolupráce a sbližování systémů. Vnitrostátní orgány se však musí zdržet veškeré přímé i nepřímé diskriminace na základě státní příslušnosti.

Komise sledovala případy týkající se nákladů a délky trvání postupů akademického uznávání. Důsledkem příliš vysokého finančního poplatku požadovaného za uznání titulů získaných v jiných členských státech mohou být překážky přeshraniční mobility studentů a jejich přístupu ke vzdělání. Pokud jde o podmínky přístupu ke vzdělání, předpisy Společenství zaručují rovné zacházení se studenty ze zemí Společenství jako s občany daného státu (čl. 12, 149, 150 Smlouvy o ES). Komise zahájila řízení o nesplnění povinnosti proti Rakousku ohledně podmínek přístupu státních příslušníků Společenství k rakouskému univerzitnímu vzdělání, o něž byl Soudní dvůr požádán v roce 2004. Aby vyhovělo rozsudku soudu, přijalo Rakousko určitá opatření, která v současné době analyzují útvary Komise.

Komise i nadále dostává v návaznosti na rozsudek Bidar (C209/03) značný počet dopisů občanů týkajících se stipendií, půjček a jiných otázek.

V oblasti zaměstnanosti je nutno připomenout, že ve věci volného pohybu pracovníků se kontrola provádění práva Společenství týká zejména problémů s nesprávným prováděním Smlouvy o ES a příslušných nařízení, o němž se Komise dozvídá ze stížností jednotlivých občanů. V ostatních věcech (pracovní podmínky, bezpečnost a ochrana zdraví při práci a rovné zacházení se ženami a muži) se řízení o nesplnění povinnosti zabývá zejména problémy souvisejícími s nesouladem vnitrostátních prováděcích opatření se směrnicemi nebo s neoznámením vnitrostátních opatření.

Pokud se týká oblasti nediskriminace (dříve článek 13 Smlouvy o ES), vydal Soudní dvůr první rozsudky, které odsuzovaly dotčené členské státy pro nedostatečné oznamování jejich prováděcích opatření směrnic 2000/43 a/nebo 2000/78, u nichž lhůta pro provádění uplynula v roce 2003. Jejich řízení se od té doby odehrávají v souladu s článkem 228 Smlouvy o ES. Mimoto byla po podrobném přezkoumání prováděcích opatření ke směrnici 2000/43 proti celé řadě členských států EU 15 zahájena řízení pro nesoulad vnitrostátních prováděcích opatření se směrnicemi.

Další významnou prioritou byla kontrola provádění acquis communautaire novými členskými státy. Proces pravidelného a systematického dohledu pokračoval i po 1. květnu 2004.

Mimoto bylo provedeno podrobné prošetření vnitrostátních prováděcích opatření přijatých jednotlivými členskými státy EU 15 při uplatňování přechodných ustanovení připojených k aktu o přistoupení z roku 2003. Případně byla zahájena řízení o nesplnění povinnosti.

V oblasti podniky a průmysl (vnitřní trh s výrobky) existovalo ke dni 31. prosince 2005 celkem 504 směrnic a byl proveden článek 28 Smlouvy o ES. 333 řízení o nesplnění povinnosti zahájených v roce 2005 v rámci těchto právních předpisů (194 ve vztahu ke směrnicím a 141 ve vztahu k článku 28 Smlouvy o ES) představuje 9,4 % z celkového počtu řízení zahájených Komisí v roce 2005. To znamená zvýšení počtu řízení vedených GŘ pro podnikání a průmysl v porovnání s lety 2004 (249 dosud neuzavřených řízení) a 2003 (218 dosud neuzavřených řízení).

V oblasti směrnic se obdobně jako v předchozích letech nejvíce dosud neuzavřených řízení týká řízení o nesplnění povinnosti oznámení vnitrostátních prováděcích opatření (129, z nichž 101 bylo zahájeno v roce 2005). Nejvíc těchto případů se týkalo farmaceutického odvětví a odvětví motorových vozidel. V roce 2005 bylo zahájeno projednávání 15 nových případů pro nesoulad vnitrostátních prováděcích opatření se směrnicemi a 10 pro nesprávné provádění (oproti 53 případům pro nesoulad a 10 pro nesprávné provádění v roce 2003 a 6 případům pro nesoulad a 3 pro nesprávné provádění v roce 2004).

Jako v předchozích letech hrála i v tomto roce velmi významnou úlohu směrnice 98/34/ES o postupu předběžného oznamování návrhů národních technických pravidel výrobků z hlediska předcházení překážkám fungování vnitřního trhu a umožnění výměny informací s členskými státy i mezi nimi navzájem. Počet oznámení v roce 2005 se zejména v důsledku rozšíření EU zvýšil o více než 30 % vzhledem k tomu, že nové členské státy jsou autory přibližně třetiny obdržených oznámení.

V oblasti životního prostředí bylo v roce 2005 i nadále významnou prioritou Komise včasné a správné provádění práva EU. Komise i nadále kladla důraz na zvýšení efektivity řešení neuzavřených řízení o nesplnění povinnosti. Toto odvětví však stále vykazuje nejvyšší počet neuzavřených řízení v rámci Komise. V roce 2005 se tohoto odvětví týkala přibližně jedna čtvrtina celkového počtu neuzavřených případů nesouladu s právem Společenství[3].

Snížení počtu neuzavřených případů je způsobeno především racionálnějším přístupem ke stížnostem a k neplnění povinností. Upřednostňovanou formou řešení v členských státech je praxe seskupování případů týkajících se téhož předmětu a vedení horizontálních řízení, která řeší systémové problémy nesprávného provádění. Řada neuzavřených případů byla rovněž vyřešena v důsledku proaktivní průběžné kontroly při organizovaných setkáních a dvoustranných jednáních s členskými státy. Snížení počtu případů umožní útvarům Komise, aby se zaměřily na nesprávné provádění směrnic, nesoulad se základními podpůrnými povinnostmi dle právních předpisů Společenství v oblasti životního prostředí a na systémové problémy nesprávného provádění.

Z důvodů pomoci při řešení stížností a nesplnění povinnosti, byly v roce 2005 založeny pracovní skupiny pro zavádění v rámci Generálního ředitelství životního prostředí. Výsledkem práce těchto pracovních skupin bylo nalezení komplexního souboru proaktivních opatření na podporu zavádění právních předpisů týkajících se přírody, vzduchu, odpadů, vod a předpisů na posouzení vlivu vzhledem k tomu, že se jednalo o pět odvětví s nejvyšším počtem neuzavřených řízení. Tato řízení společně činila přibližně 90 % celkového počtu stížností a případů nesplnění povinnosti v oblasti životního prostředí.

Priority v oblasti politiky hospodářské soutěže v roce 2005 zahrnovaly kontrolu provedení směrnice o hospodářské soutěži, která byla součástí právního rámce o elektronických komunikacích, a provedení směrnice o transparentnosti (obě směrnice vycházejí z článku 86 Smlouvy o ES). Pokud jde o individuální případy, řešila Komise několik stížností, na něž se vztahoval článek 86 spolu s článkem 82 Smlouvy o ES.

V oblasti informační společnosti se právní rámec pro elektronické komunikace z roku 2002 zaměřuje na tři hlavní cíle lisabonské strategie – vytvořit stabilní a předvídatelné právní prostředí, podporovat inovace a nové investice do komunikačních sítí a služeb. Vzhledem k tomu, že všechny členské státy s výjimkou jednoho (Řecka) dokončily provádění, stálo v popředí zájmu sledování správného zavádění. Komise přezkoumávala zejména hlavní problémy vyjádřené v příloze zprávy o provádění z roku 2004[4]. Řízení o nesplnění povinnosti se soustředila především na přechodný režim, nezávislost a na pravomoci VRO v plném rozsahu, na zpoždění při kontrole dotčených trhů, označení univerzálního poskytovatele služeb a rovněž na spotřebitelskou problematiku, jako je například přenositelnost čísel, informační služby o telefonních číslech, jednotné evropské číslo tísňového volání (112) a ochrana proti nevyžádané poště.

Hlavním cílem směrnice „Televize bez hranic“ je vytvořit podmínky nezbytné pro volný pohyb televizních programů v rámci Unie. Aby Komise mohla určit, zda členské státy správně aplikují pravidla výše uvedené směrnice na televizní reklamu, má k dispozici zejména dohled nezávislého konzultanta zvoleného na základě veřejného výběrového řízení.

Směrnice o opakovaném užívání informací z veřejného sektoru (IVS) sleduje tři hlavní cíle: za prvé, usnadnit vytvoření služeb založených na IVS v rámci celého Společenství; za druhé posílit účinné přeshraniční opakované užívání IVS pro služby s přidanou hodnotou, a konečně omezit narušování hospodářské soutěže na trhu Společenství. Přednostně byla zahájena řízení o nesplnění povinnosti proti těm členským státům, které včas neoznámily vnitrostátní prováděcí opatření.

V oblasti právo, svoboda a bezpečnost vypršely v roce 2005 lhůty členských států pro provedení dvou významných směrnic [5] zaručujících podstatná práva státních příslušníků třetích zemí. Lhůta pro provedení dalších dvou směrnic obdobného významu uplyne v roce 2006 (Směrnice 2003/109[6] a 2004/83[7]). Z tohoto důvodu byla v roce 2005 prioritou v oblasti imigrace a azylu nabídka asistence členským státům v procesu provádění a aplikace těchto aktů. Další významnou otázkou vyplývající rovněž z Haagského programu bylo účinné monitorování uplatňování těchto aktů v členských státech. Dále byla zahájena externí studie týkající se monitorování uplatňování i provádění směrnice 2003/9/ES členskými státy.

V oblasti vnitřního trhu požadovala Komise v průběhu roku 2005 posílení politického významu akcí v oblasti uplatňování práva Společenství.

V rámci opatření přijatých v návaznosti na doporučení ze dne 12. července 2004 o osvědčených postupech v otázce provádění[8], bylo GŘ pro vnitřní trh v návaznosti na dopis komisaře McCreevyho ze dne 3. května 2005 všem členským státům schopno shromáždit informace o způsobu využití tohoto doporučení na vnitrostátní úrovni. Ze šetření vyplynulo, že řada doporučení Komise byla převedena do podoby konkrétních akcí.

V oblasti kontroly provádění přezkoumalo GŘ pro vnitřní trh v roce 2005 většinu z celkového počtu přibližně 1300 vnitrostátních prováděcích opatření oznámených novými členskými státy, která se týkala acquis platného ke dni 1. května 2004. Díky tomuto značnému úsilí bylo možno zahájit 259 řízení o nesplnění povinnosti, z nichž jen 85 zůstává dosud neuzavřeno.

GŘ pro vnitřní trh rovněž v roce 2005 zvažovalo způsob, který by mu umožnil optimalizovat právní i ekonomický dopad řízení o nesplnění povinnosti, za která zodpovídá. Tyto úvahy vycházejí z prvních správních opatření interní povahy přijatých od roku 2003 v rámci provedení Oznámení z roku 2002.

V oblasti zdraví a ochrany spotřebitele přezkoumává Komise uplatňování právních předpisů Společenství pomocí různých akcí, které zohledňují specifický ráz jednotlivých odvětví.

Cílem integrovaného přístupu k bezpečnosti v potravinářství je zajistit vysokou úroveň bezpečnosti, zdraví zvířat a řádného zacházení se zvířaty a zdraví rostlin v rámci Evropské unie pomocí koherentních opatření zahrnujících celý proces od chovatele až ke spotřebiteli a odpovídajícího dohledu při současném zaručení efektivního fungování vnitřního trhu.

Nejvýznamnější úlohu v oblasti kontroly správného uplatňování těchto ustanovení hraje Potravinový a veterinární úřad (PVÚ). PVÚ provádí inspekce v členských státech i ve třetích zemích vyvážejících do Evropské unie. PVÚ každoročně sestavuje program inspekcí , který stanoví oblasti a země, v nichž je nutno provést inspekci přednostně. V polovině období je program přezkoumán s cílem zajistit jeho aktuálnost a relevanci. Závěry inspekcí jsou zahrnuty do inspekčních zpráv, které obsahují doporučení.

Jedním z opatření Společenství, jehož cílem je zkvalitnit život evropských občanů, je ochrana spotřebitelů. Provádění politiky Společenství v tomto odvětví zahrnuje zejména vypracování právních předpisů Společenství s cílem chránit zájmy, zdraví a bezpečnost spotřebitelů na jednotném trhu. Cílem opatření Společenství je rovněž zavést systémy opravných prostředků umožňující spotřebitelům Společenství uplatnit svá práva, aniž by se museli uchýlit k soudnímu řízení.

Komise, pro kterou je zdraví zásadní prioritou, se snaží zlepšovat veřejné zdraví v Evropské unii, předcházet lidským nemocem a odstraňovat příčiny ohrožení lidského zdraví. V roce 2005 vypršela platnost většiny směrnic týkajících se tohoto odvětví. Opatření Komise se zaměřilo zejména na kontrolu přijímání prováděcích opatření.

V oblasti energetiky a dopravy bylo projednáváno 622 případů nesplnění povinnosti, z toho 247 případů se týkalo neoznámení opatření k provedení směrnic a 375 případů se týkalo nesprávného provedení směrnic nebo nesprávného provádění práva Společenství. Došlo k nárůstu počtu případů nesplnění povinnosti (bylo zahájeno projednávání 314 nových případů nesplnění povinnosti). Ve 12 řízeních o nesplnění povinnosti vynesl Soudní dvůr rozsudky. Míra provedení směrnic v oblasti „energetika“ se zvýšila na 97,6 %; v oblasti „doprava“ se zpoždění v oblasti provádění směrnic vyrovnávají pomaleji, míra provedení směrnic v oblasti „doprava“ činí pouze 96 %.

Je nutno poznamenat, že se obrátil poměr mezi případy neoznámení a jinými případy nesplnění povinnosti (nesoulad vnitrostátních prováděcích opatření se směrnicemi a nesprávné provádění). Poměr případů neoznámení opatření v prosinci 2005 činil maximálně 29 %. Této změně poměru odpovídá i počet odeslaných výzev a odůvodněných stanovisek v případech nesouladu vnitrostátních prováděcích opatření se směrnicemi, který se více než zdvojnásobil.

V oblasti energetiky se Komise rozhodla podat k Soudnímu dvoru žalobu proti 6 členským státům kvůli tomu, že neprovedly do svého vnitrostátního práva jednu ze dvou, případně obě směrnice z roku 2003, které se týkaly vnitřního trhu s elektrickou energií a s plynem. Tyto dvě směrnice jsou nezbytným prvkem zaručujícím otevření evropských trhů s elektrickou energií a s plynem.

Útvary mimoto zintenzívnily stíhání porušování právních předpisů v oblasti Smlouvy o Euratomu formou opatření týkajících se nejen acquis v oblasti radiační ochrany, ale také jiných závazků v oblasti bezpečnostních záruk jaderných materiálů, vnějších vztahů a úlohy Zásobovací agentury Euratomu.

V oblasti dopravy pokračovala Komise v šetření provedení „prvního železničního balíčku“ a správnosti uplatňování směrnice „Eurovignette“ o poplatcích za užívání silnic.

V odvětví letectví zahájila Komise řízení u Soudního dvora proti pěti členským státům, které dosud neoznámily prováděcí opatření ke směrnici z roku 2002 o postupném vyloučení nejhlučnějších letadel z letišť EU. Komise se rovněž rozhodla podat soudnímu dvoru žalobu proti čtyřem členským státům, které dosud ani nezavedly systém účinných, přiměřených a odrazujících sankcí pro letecké společnosti neplnící své povinnosti, ani nedbaly na jejich správné uplatňování v souladu s nařízením zajišťujícím cestujícím v letecké dopravě větší ochranu v případě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo významného zpoždění letů.

A konečně v oblasti námořní bezpečnosti Komise i nadále stíhala členské státy, které nerespektují právní předpisy Společenství o kontrolních opatřeních státu, kterému patří přístav, a o zvýšení dostupnosti a využívání přístavních zařízení pro příjem lodního odpadu a zbytků lodního nákladu.

Udržitelné řízení živých zdrojů v oblasti rybolovu odpovídá dlouhodobým sociálním a ekonomickým zájmům.

Při použití pravidel souvisejících se zachováním zdrojů byla věnována zvláštní pozornost standardům kontroly uplatňování technických ochranných opatření (minimální velikost jednotlivých druhů); překročení omezení odlovu; oznamování některých údajů o úlovcích a intenzitě rybolovu a užívání unášených tenatových sítí.

Komise se zavázala k založení Evropské agentury pro kontrolu rybolovu[9], jejímž cílem je posílit účinnost uplatňování předpisů prostřednictvím koordinace prostředků Společenství a vnitrostátních prostředků kontroly a dohledu nad rybolovnými činnostmi.

V oblasti daní a cel byla v roce 2005 zaregistrována a analyzována řada nových žádostí občanů i občanské společnosti. V důsledku vlastního šetření útvarů byly rovněž zjištěny některé nové případy nesplnění povinnosti.

Obecně došlo k významným změnám klíčových činností uplatňování práva Společenství v oblasti daní, kde byla prováděna proaktivnější politika v oblasti nesplnění povinnosti, zejména ve vztahu k novým členským státům. Navzdory tomu, že platné odvozené právo Společenství již bylo provedeno, existuje ve vnitrostátních předpisech dosud celá řada případů možného nesplnění povinnosti.

Rychle se rozvíjející judikatura Evropského soudního dvora v oblasti přímých daní se rovněž přednostně zaměřila na koherentní monitorování a vykonávání rozsudků v různých členských státech. Další klíčovou činností je kontrola slučitelnosti právních předpisů členských států upravujících vyplácení dividend se Smlouvou o ES.

Analytické zkoumání právních předpisů nových členských států v roce 2005 mělo za následek značný počet případů nesplnění povinnosti z důvodu neoznámení zavádění vnitrostátních právních předpisů nebo nesprávného použití platných právních předpisů Společenství v oblasti nepřímých daní (DPH a zdanění osobních vozidel). Bylo rovněž provedeno analytické zkoumání právních předpisů provádějících nové směrnice.

V oblasti rozpočtu obecně musí Komise kontrolovat všechny případy, kdy došlo v důsledku porušení právních předpisů EU k nesprávnému nebo opožděnému zaplacení vlastních zdrojů a ostatních příjmů.

Nejvýznamnější prioritou v oblasti statistik Společenství v průběhu roku byla kontrola provádění právních předpisů Společenství týkajících se statistiky. Aby zajistila správné provádění statistického acquis , snažila se Komise o co nejkvalitnější informovanost a spolupráci s členskými státy. Většina případů byla uzavřena; bylo možno uzavřít 10 ze 13 řízení o nesplnění povinnosti, které byly v roce 2004 dosud neuzavřeny,

Řízení o nesplnění povinnosti s Řeckem z důvodu nedodržení povinnosti předávat Komisi statistické údaje o nadměrných schodcích v souladu s nařízeními Rady (ES) č. 3605/93[10] a č. 2223/96[11] a porušení článku 10 Smlouvy o ES a článku 3 Protokolu o postupu při nadměrném schodku pokračuje. Komise zajistí, že řecké úřady přijmou opatření nezbytná k tomu, aby se nesplnění povinnosti neopakovalo. Dosud nebylo uzavřeno ani řízení zahájené s Řeckem z důvodu nesprávného provádění nařízení Rady (ES) č. 1165/98 o konjunkturálních statistikách. Byla zaslána většina chybějících údajů, které byly předmětem nesplnění povinnosti. Komise se proto domnívá, že se Řecko dostává do souladu s dotyčným nařízením.

V oblasti sociálních statistik bylo možno uzavřít řízení o nesplnění povinnosti s Belgií, která nepředala údaje o úrovni a složení nákladů práce v souladu s nařízením Rady (ES) č. 530/1999[12] vzhledem k tomu, že chybějící statistiky byly předány.

Případ v oblasti zemědělských statistik byl uzavřen po předání výnosu prezidenta provádějícího směrnici 2001/107/ES[13].

Po rozšíření bylo uzavřeno rovněž 8 řízení o porušení právních předpisů s 5 novými členskými státy z důvodu neoznámení vnitrostátních prováděcích opatření. A konečně v oblasti statistik o silniční přepravě zboží uznal Soudní dvůr ve svém rozsudku ze dne 21. července 2005[14] nesplnění povinnosti Řecka s ohledem na nesprávné provádění nařízení Rady (ES) č. 1172/98[15].

Zásadní prioritou GŘ pro obchod v oblasti provádění práva Společenství je kontrola, zda členské státy dodržují pravomoci Společenství v oblasti obchodu. Tato výlučná pravomoc je pevně zakotvena v některých odvětvích společné obchodní politiky, zejména obchodu se zbožím, ale nerozvinutá povaha společné obchodní politiky a její postupné rozšiřování do nových odvětví vede někdy k jednorázovým obtížím s členskými státy. Nicméně stálý dialog a úzká spolupráce mezi orgány Rady a útvary Komise umožňují předcházet individuálním žalobám členských států v oblastech výlučné pravomoci a vytvářet společné postoje ve všech odvětvích.

Regionální politika společně s dalšími strukturálními politikami usiluje o posílení politiky hospodářské a sociální soudržnosti odstraněním regionálních rozdílů. Tato politika se provádí intervencemi Evropského fondu pro regionální rozvoj nebo jednotlivými projekty Fondu soudržnosti a pokrývá velmi širokou škálu operací od spolufinancování tradičních i digitálních infrastruktur až po spolufinancování podpory podniků, inovačního vývoje a prací v oblasti životního prostředí.

Intervence se provádějí na základě partnerské spolupráce, tj. v úzké spolupráci Komise s vnitrostátními orgány s ohledem na pravomoci partnerů a na základě zásady subsidiarity.

Prioritním cílem v tomto kontextu je zaručit, aby správa strukturálních fondů vnitrostátními orgány byla v souladu s právem Společenství a s právem na řádné finanční řízení.

Počet řízení o nesplnění povinnosti v oblasti rozšíření v roce 2005 se značně snížil po přistoupení deseti nových členských států v předchozím roce. Komise i nadále stíhala případ nesprávného provádění smlouvy o přidružení s Tureckem jedním z členských států, v jehož důsledku došlo k diskriminaci tureckých pracovníků žádajících o prodloužení povolení k pobytu.

Doplňkové podrobnější informace o různých odvětvích jsou stanoveny v přiloženém dokumentu útvarů Komise. Na druhé pololetí roku se plánuje přijetí analýzy perspektiv kontroly provádění práva společenství.

[1] Evropská správa věcí veřejných – bílá kniha (KOM (2001) 428)

[2] Viz podrobné údaje k jednotlivým členským státům na stránkách generálního sekretariátu na portálu EUROPA : http://europa.eu.int/comm/secretariat_general/sgb/droit_com/index_fr.htm#transpositions

[3] Na konci roku 2005 měla Komise celkem 3562 neuzavřených případů. Procento z celkového počtu případů, připadající na odvětví životního prostředí, se snížilo z 27 % v roce 2004 na 22,4 % v roce 2005.

[4] SEK(2004) 1535 ze dne 2.12.2004.

[5] Směrnice 2003/9 a 2003/86, viz výše.

[6] Směrnice Rady 2003/109/ES ze dne 25. listopadu 2003 o právním postavení státních příslušníků třetích zemí, kteří jsou dlouhodobě pobývajícími rezidenty, Úř. věst. L 16, 23.1.2004, s. 44.

[7] Směrnice Rady 2004/83/EC ze dne 29. dubna 2004 o minimálních normách, které musí splňovat státní příslušníci třetích zemí nebo osoby bez státní příslušnosti, aby mohli žádat o postavení uprchlíka nebo osoby, která z jiných důvodů potřebuje mezinárodní ochranu, a o obsahu poskytované ochrany, Úř. věst. L 304, 30.9.2004, s. 12.

[8] SEK(2004) 918 v konečném znění ze dne 12. července 2004.

[9] Nařízení Rady (ES) č. 768/2005 ze dne 26. dubna 2005 – Úř. věst. L 128, 21.5.2005, s. 1

[10] Nařízení Rady (ES) č. 3605/93 ze dne 22. listopadu 1993 o použití Protokolu o postupu při nadměrném schodku, připojeného ke Smlouvě o založení Evropského společenství.

[11] Nařízení Rady (ES) č. 2223/96 ze dne 25. června 1996 o Evropském systému národních a regionálních účtů ve Společenství.

[12] Nařízení Rady (ES) č. 530/1999 ze dne 9. března 1999 o strukturální statistice výdělků a nákladů práce.

[13] Směrnice Evropského Parlamentu a Rady 2003/107/ES ze dne 5. prosince 2003, kterou se mění směrnice Rady 96/16/ES o statistických zjišťováních o mléku a mléčných výrobcích.

[14] Rozsudek ze dne 21. července 2004, ve věci C-130/04 : Komise Evropských společenství v. Řecká republika..

[15] Nařízení Rady (ES) č. 1172/98 ze dne 25. května 1998 o statistickém vykazování silniční přepravy zboží – Úř. věst. L 163, 6.6.1998, s. 1.