7.7.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 156/14

—

usuzuje, že jednotný trh potřebuje nový podnět, aby v následujících letech mohl čelit výzvám. Jednotný trh nyní tvoří 27 členských států, což ho činí mnohem různorodějším než při jeho vzniku. Jednotný trh teď navíc funguje v globálním prostředí. Musí se tedy přizpůsobit a změnit se z interního projektu EU na účinný nástroj ke zlepšení schopnosti EU účinně konkurovat zbytku světa, k posílení územní, hospodářské a sociální soudržnosti a musí splnit cíle stanovené v lisabonské agendě. Místní a regionální orgány hrají klíčovou úlohu při dosahování těchto cílů;

—

vyzývá Evropskou komisi a členské státy, aby v úzké spolupráci s místními a regionálními orgány vypracovaly studie, jejichž cílem by bylo určit překážky, jimž v současné době regiony, města a obce čelí při uplatňování jednotného trhu, a stanovit možná řešení vytvoření jednotného trhu vhodného pro 21. století;

—

doporučuje Evropské komisi, aby svou činnost zaměřila na další zavádění jednotného trhu v sektoru služeb, práce a financí. Volný pohyb zboží je relativně úspěšný, zatímco jednotný trh je méně účinný v sektoru služeb, práce a financí.

1.

souhlasí s Evropskou komisí a Evropskou radou, že evropská ekonomika v 21. století čelí významným novým výzvám a příležitostem. Výbor regionů proto vítá závazek Evropské komise provést v roce 2007 rozsáhlý přezkum jak jednotného trhu, tak evropské společnosti. Výbor regionů také vítá žádost Evropské komise, aby k přezkumům přispěl tímto předběžným stanoviskem;

2.

usuzuje, že jednotný trh potřebuje nový podnět, aby v následujících letech mohl čelit výzvám. Jednotný trh nyní tvoří 27 členských států, což ho činí mnohem různorodějším než při jeho vzniku. Jednotný trh teď navíc funguje v globálním prostředí. Jednotný trh se podle tohoto stanoviska tedy musí přizpůsobit a změnit se z interního projektu EU na účinný nástroj ke zlepšení schopnosti EU účinně konkurovat zbytku světa, k posílení územní, hospodářské a sociální soudržnosti a musí splnit cíle stanovené v lisabonské agendě. Místní a regionální orgány hrají klíčovou úlohu při dosahování těchto cílů;

3.

uznává, že volný pohyb zboží, osob, služeb a kapitálu je základním principem Evropské unie a základem jednotného trhu. Mělo by se pamatovat také na to, že projekt evropské integrace se týkal a stále týká nejen jednotného trhu, ale že je poháněn cílem zachovat mír pomocí budování solidarity a soudržnosti mezi národy v Evropě;

4.

zdůrazňuje význam zapojení všech subjektů před přijetím rozhodnutí prostřednictvím rozvíjení veřejných konzultací a to, že zvláštní pozornost by v rámci studií o dopadu měla být věnována důsledkům evropských právních předpisů v územní, sociální a environmentální oblasti;

5.

doporučuje, aby Evropská komise a členské státy lépe využily tvořivého a inovačního potenciálu místních a regionálních orgánů v Evropě tím, že se budou zabývat nedostatečným prováděním. Souvisí to především s potřebou zvýšit otevřenost a zabývat se ochranářskými politikami v některých členských státech, jež brání malým a středním podnikům v investování na nových trzích v celé EU a ve světě;

6.

vyzývá Evropskou komisi a členské státy, aby v úzké spolupráci s místními a regionálními orgány vypracovaly studie, jejichž cílem by bylo určit překážky, jimž v současné době regiony, města a obce čelí při uplatňování jednotného trhu, a stanovit možná řešení vytvoření jednotného trhu vhodného pro 21. století;

7.

poznamenává, že úloha místních a regionálních orgánů se neomezuje na přizpůsobení se hospodářským změnám a na podporu společností na jednotném trhu. Místní a regionální orgány hrají rovněž důležitou roli na jednotném trhu jakožto organizátoři a poskytovatelé veřejných služeb;

8.

uznává, že zjišťování sociálního stavu je úzce spjato s účinným fungováním jednotného trhu. Zjišťování stavu evropské společnosti by mělo připustit, že tradičně definované sociální problémy (například chudoba a tělesné postižení) mohou zesílit následkem stárnoucí populace a trvající nezaměstnanosti. Současně se mohou objevit nové sociální problémy v důsledku měnícího se uspořádání rodiny a globalizace. Zjišťování sociálního stavu by mělo vést ke společnému přístupu k analýze a výměně osvědčených postupů na evropské úrovni a mezi členskými státy;

9.

doporučuje, aby Evropská komise systematičtěji prováděla srovnávací analýzy, měření a posouzení hospodářské výkonnosti a rozvoje politik národních a regionálních hospodářství vzhledem k našim zámořským konkurentům, zejména USA, Číně a Indii, ale i ostatním členským státům a regionům EU;

10.

souhlasí s analýzou Komise týkající se nutnosti lépe zohlednit mezinárodní prostředí s cílem zachovat trh Společenství konkurenceschopný a přitažlivý. Integrovanější vnitřní trh je skutečně odpovědí na výzvu globalizace, pomůže využít její příležitosti, a tak sníží negativní vnímaní globalizace. V tomto kontextu Výbor regionů zdůrazňuje, že místní a regionální orgány v celé EU jsou též součástí stále globalizovanější ekonomiky, v níž se objem světového obchodu se zbožím každých deset let zdvojnásobí. S ohledem na konkurenci vysoce znalostních ekonomik budou evropské podniky muset být výrazně inovačnější, disponovat většími dovednostmi a být kreativnější, aby byly konkurenceschopné;

11.

doporučuje, aby byl jednotný trh plně chápán jako dynamický nástroj evropského sociálního a hospodářského růstu. Jednotný trh musí být podpořen, aby se vyvíjel a vhodně reagoval na měnící se zákonitosti a výzvy globální ekonomiky, a tak účinně zvýšil hospodářský růst EU vytvořením všech nezbytných předpokladů a politických i hospodářských podmínek;

12.

domnívá se, že společný přístup k vypracování souboru minimálních sociálních standardů vycházejících ze společné vize by měl být vypracován na evropské úrovni. Zvláštní zásady upravující rovné zacházení, pokud jde o pracovní podmínky, by měly být vytvořeny tam, kde se nacházejí pracovní místa, a měly by být podpořeny dohodou mezi sociálními partnery. Vzhledem k vývoji globálního trhu je mnoho výzev, kterým jednotný trh čelí, ze své podstaty externích;

13.

doporučuje Evropské komisi zaměřit se na podporu rozvoje dovedností prostřednictvím rovnosti příležitostí a investováním do celoživotního vzdělávání a zajistit tak, aby politiky vzdělávání a odborné přípravy poskytovaly dovednosti, které občané potřebují k nalezení vhodného zaměstnání a k tomu, aby reagovali na potřeby podnikání;

14.

zdůrazňuje, že rozvoj dovedností je hlavní výzvou, jíž čelí evropské regiony, a spolu s inovacemi, podnikáním, hospodářskou soutěží a investicemi představuje jednu z klíčových hnacích sil produktivity. Výbor regionů zdůrazňuje význam zlepšení schopnosti investovat do rozvoje dovedností členských států a místních a regionálních orgánů, aby se udržitelným způsobem v souladu s lisabonskou agendou zajistilo celoživotní vzdělávání v praxi a podpora aktivních politik trhu práce;

15.

doporučuje, aby Evropská komise, po poradě s členskými státy a místními a regionálními orgány, stanovila strategický rámec a naplánovala prostředky na podporu rozvoje strategií zaměřených na regionální a místní dovednosti;

16.

doporučuje Evropské komisi a členským státům, aby se zaměření budoucího jednotného trhu na dovednosti a zaměstnanost rozvíjelo, v případě potřeby, na základě výkonu na místní a regionální úrovni. Současně s větší regionální autonomií a odpovědností by programy dovedností, jako například ty, jejichž provedení umožnil program Evropského sociálního fondu, měly zajistit orientaci na regionální a místní trhy práce, aby bylo možné řešit typické výzvy, jimž regiony čelí;

17.

navrhuje, aby Evropská komise a členské státy stavěly na silných stránkách EU jako znalostní ekonomiky a spíše podporovaly přenositelnost dovedností a zaměstnanost svých občanů, než aby se snažily konkurovat ekonomikám s konkurenční výhodou v nekvalifikované pracovní síle a zaměstnáních s nízkou přidanou hodnotou. Rozvoj dovedností a celoživotní vzdělávání jsou nezbytnými prvky každého programu, který má vést k větší účinnosti jednotného trhu;

18.

připomíná v této souvislosti, že celosvětová hospodářská soutěž a orientace na znalostní ekonomiku a hospodářství založené na službách vytváří nové výzvy pro rozvoj dovedností a vzdělávání. Nekvalifikovaná a málo placená pracovní místa by neměla vytvořit novou skupinu „chudých pracujících“. Je tedy nezbytné zaměřit sociální zabezpečení zejména na pomoc potřebným prostřednictvím vzdělávání a odborné přípravy, slušného platu a pracovních podmínek pro všechny a zajištění zvýšené sociální mobility;

19.

podporuje názor Evropské rady na význam sociálního rozměru EU (1). Výbor regionů proto také vítá žádost Rady, aby Evropská komise a Parlament věnovaly patřičnou pozornost sociálnímu dopadu evropských právních předpisů;

20.

zdůrazňuje, že jednotný trh by měl být chápán jako důležitá součást širší evropské společnosti. EU by se proto měla více zabývat sociálními aspekty politik jednotného trhu a měla by vycházet z různých regionálních identit a přístupů k socio-ekonomickému rozvoji a snažit se uplatňovat společné evropské zásady, spíše než zavádět jednotnou či pouze „ekonomicky“ motivovanou politiku;

21.

doporučuje, aby Evropská komise i nadále zabezpečovala sociální a spotřebitelská práva za současného uvolňování trhu služeb (například pomocí budoucí směrnice o službách);

22.

považuje za nezbytné zohlednit specifický charakter úlohy veřejných služeb vzhledem k uplatňování pravidel vnitřního trhu, jak prokázala diskuse o směrnici týkající se služeb;

23.

doporučuje, aby Evropská komise výslovně zvážila dopad současných a budoucích demografických změn na další úspěch a směřování jednotného trhu. Pozornost by se měla věnovat především nerovnoměrnému dopadu současných a budoucích migračních toků obyvatelstva. Rovnost příležitostí je základním principem moderní Evropy; diskriminace není alternativou;

24.

doporučuje, aby Evropská komise přijala ucelenější a strukturovanější přístup, a mohla se tak lépe zabývat sociálním rozměrem jednotného trhu. Vedoucími zásadami politiky EU musejí být blahobyt a zájmy evropských občanů a podniků, které jsou i klíčem k zabezpečení příležitostí jednotného trhu. Konkurenceschopnost regionů by proto měla být chápána na základě možností jak občanů, tak podniků;

25.

doporučuje, aby EU ochraňovala zranitelnější členy evropské společnosti. Globalizace světových trhů poskytuje další příležitosti k povzbuzení ekonomik EU. Avšak i přes podporu dalšího hospodářského růstu, který by měl vést k vytváření pracovních míst a blahobytu, některé vrstvy evropské společnosti nemusí mít z tohoto růstu prospěch. V důsledku demografických změn a stárnoucí populace by se tradiční politiky sociální péče měly přizpůsobit těmto novým výzvám. Politiky EU by tedy měly využívat příležitostí růstu a musí zajistit rovnost příležitostí a pomoci struktuře sociální péče, aby se vyrovnala s výzvami vyvíjejícího se evropského jednotného trhu. To bude vyžadovat struktury sociální péče, zejména vzdělávání a odbornou přípravu, které se lépe zaměří na ty, kdo to nejvíce potřebují, a současně zajistí odpovídající prostředky a podněty, a které rozvinou inovační přístupy k poskytování účinné sociální péče;

26.

doporučuje, aby Evropská komise a členské státy konzultovaly místní a regionální orgány a spolupracovaly s nimi, a tak podnítily diskusi a zapojily občany do cílů prosperity, solidarity a bezpečnosti a programu pro zaměstnanost a hospodářský růst. Je třeba se zmínit o důležité úloze, kterou sociální partneři a sociální dialog mohou hrát na všech úrovních s cílem zhodnotit fungování trhu, podpořit udržitelné politiky ekonomické migrace, bojovat proti nezákonným pracovním podmínkám a odstranit diskriminaci jak na pracovišti, tak na trhu práce v širším smyslu;

27.

zdůrazňuje, že výhody jednotného trhu nebyly partnerům, občanům ani podnikům účinně sděleny. Aby byl jednotný trh úspěšný, je bezpodmínečně nutné znovu spojit Evropu s jejími občany. Výbor regionů proto navrhuje, aby místní a regionální orgány převzaly v tomto procesu vedoucí úlohu, protože jsou úrovní státní správy, která je nejblíže občanům. Doporučuje se, aby Evropská komise ve spolupráci s Výborem regionů vytvořila proces řízený komunikací a politikou, a tak se snažila splnit a také splnila očekávání občanů a podnikatelské sféry, a aby je zapojila do evropských cílů prosperity, solidarity a bezpečnosti a programu pro růst a zaměstnanost. Je to nezbytné pro budoucí důvěru a podporu v EU;

28.

doporučuje, aby Evropská komise, členské státy a místní a regionální orgány za účelem zmírnění obav občanů a podniků, zejména malých a středních podniků, lépe komunikovaly o tom, jak zvládat ekonomické a sociální přizpůsobování, jež je důsledkem globalizace a zvýšené konkurence;

29.

doporučuje Evropské komisi, aby svou činnost zaměřila na další zavádění jednotného trhu v sektoru služeb, práce a financí. Volný pohyb zboží je relativně úspěšný, zatímco jednotný trh je méně účinný v sektoru služeb, práce a financí;

30.

apeluje na členské státy, aby podpořily místní a regionální orgány při dalším zavádění koordinovaných, zjednodušených a integrovaných struktur podpory obchodu na nejvhodnější geografické úrovni. Tyto struktury mají značný potenciál poskytovat informace ohledně příležitostí v oblasti zadávání veřejných zakázek a pomoc při objasňování postupu udělování veřejných zakázek. Místní a regionální orgány také mají významnou úlohu při podporování MSP, protože představují významné odběratele zboží a služeb, jež MSP poskytují;

31.

doporučuje Evropské komisi, aby po poradě s podnikatelskou sférou podporovala evropskou konkurenceschopnost zavedením účinného evropského patentového systému, který podpoří majitele patentů při vymáhání jejich práv duševního vlastnictví i snižování nákladů a současně poskytne lepší podněty k inovacím;

32.

doporučuje Evropské komisi a členským státům, aby zahájily skutečnou konzultaci a dialog s místními a regionálními orgány a podnikatelskou sférou s cílem určit oblasti, ve kterých lze snížit regulační zátěž podniků, zejména MSP;

33.

je též přesvědčen, že zjednodušení a efektivní provádění stávajícího práva Společenství jsou nezbytné pro integraci vnitřního trhu, zároveň však připomíná, že zlepšení tvorby právních předpisů nutně neznamená omezení tvorby právních předpisů. Harmonizace může být nezbytná, aby se dbalo na acquis Společenství, a EU tak měla jasný a integrovaný rámec právních předpisů;

34.

doporučuje Evropské komisi a členským státům, aby při legislativním procesu v EU použily obsáhlejší zamýšlenou analýzu dopadu na malé a střední podniky a posílily úlohu MSP při přípravě nových právních předpisů;

35.

vyzývá ke konsolidaci zásady vzájemného uznávání (rozhodnutí Soudního dvora v případě likéru „Cassis de Dijon“ (případ 120/78 ze dne 20. února 1979)). Proto po Komisi požaduje, aby učinila nezbytné kroky a zajistila, aby členské státy měly i nadále možnost disponovat různými výrobními normami, aniž by tyto normy umožňovaly odmítnout uvedení výrobku na trh;

36.

doporučuje Evropské komisi, aby uznala aktivní a důležitou úlohu místních a regionálních orgánů při působení na další odpovídající rozvoj jednotného trhu a sociální reality v Evropě. Proto by měla být komunální a regionální samospráva posílena. Výbor regionů je důležitý partner pro prokazování výhod jednotného trhu díky naší úzké vazbě na evropské občany a zároveň má ideální pozici pro obhajování změn tam, kde je to vhodné.