30.6.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 146/63

—

se domnívá, že přístup k širokopásmovému připojení za dostupné sazby na celém území Evropské unie je životně důležitý pro zajištění kvalitních veřejných služeb, regionální konkurenceschopnosti a produktivity a vyrovnanějšího rozvoje informační a znalostní společnosti i v oblastech tradičně opomíjených; Domnívá se, že poskytování širokopásmového připojení by mělo být zaručeno stejně jako základní služby – pitná voda a elektřina;

—

považuje za velmi významné odkazy Komise na rozvoj venkova a využívání strukturálních fondů a její posouzení slučitelnosti s předpisy EU pro projekty širokopásmového připojení financované z veřejných prostředků;

—

doufá, že v nových předpisech o elektronických komunikacích bude vytvořena politika využívání frekvenčního spektra podporující zavádění bezdrátové širokopásmové technologie;

—

souhlasí s výzvou Komise adresovanou členským státům, aby posílily své strategie pro rozvoj širokopásmového připojení tím, že zvýší zapojení místních a regionálních orgánů;

—

domnívá se, že elektronická veřejná správa přístupná všem občanům zahrnuje boj proti případnému „digitálnímu vyloučení“ z veřejných služeb poskytovaných on-line (infrastrukturní a kulturní digitální propast) a také rozvoj politiky sociálního začlenění pomocí IKT;

—

poznamenává, že využití systému eGovernment by mělo být zacíleno jak na restrukturalizaci a aktualizaci veřejných služeb, tak na dosažení cíle účinnosti, efektivity, efektivnosti nákladů, nestrannosti, transparentnosti, zjednodušení a účasti; Domnívá se, že je zjevně potřebná výměna osvědčených postupů ve veřejném sektoru;

—

považuje proto za nutné usnadnit kooperaci, výměnu know-how, sdílení opakovaně využitelných řešení a iniciativ vedoucích k větší transparentnosti a účasti veřejnosti na rozhodování, především v parlamentních rozhodovacích procesech.

1.1

považuje internet za jednou z nejskvělejších vymožeností naší doby. Jeho potenciál hospodářského růstu může přinášet značné výhody, jako vytvoření nových služeb, vznik nových příležitostí pro investice a zaměstnání, zvýšení produktivity, snížení nákladů a zvýšení kvality života;

1.2

se domnívá, že šíření informačních technologií hraje rozhodující roli v provádění strategií z Lisabonu a Göteborgu, jak kvůli zlepšení fungování stávajících podniků, tak pro růst podniků nových a inovačních nebo jako rozhodující příspěvek, který mohou mít informační technologie v oblasti vzdělávání pracovníků a občanů všeobecně;

1.3

zdůrazňuje důležitost nárůstu rozšíření dostupných informačních technologií na všech úrovních veřejné správy, především tam, kde veřejná správa musí poskytovat služby přímo občanům;

1.4

zdůrazňuje však, že služby online, jako je elektronická veřejná správa, elektronické zdravotnictví (eHealth), elektronické vzdělávání (eLearning) a elektronické zadávání veřejných zakázek (eProcurement), se mohou stát integrující a interaktivní pouze tehdy, jestliže budou široce přístupné občanům a podnikům v Evropské unii prostřednictvím širokopásmového připojení;

1.5

se domnívá, proto, že přístup k širokopásmovému připojení za dostupné sazby na celém území Evropské unie je životně důležitý pro zajištění kvalitních veřejných služeb, regionální konkurenceschopnosti a produktivity a vyrovnanějšího rozvoje informační a znalostní společnosti i v oblastech tradičně opomíjených;

1.6

oceňuje, že toto sdělení se několikrát výslovně odvolává na rozvoj venkova včetně možného přidělení finančních prostředků ad hoc, tím, že jasně ukazuje, jaký význam Komise přikládá možnému přínosu větší přístupnosti širokopásmových služeb. Tento přínos zahrnuje zvýšení konkurenceschopnosti ve venkovských oblastech a vyvážený rozvoj území – a všeobecně v oblastech s trvalými zeměpisnými a přírodními znevýhodněními – a také vysokou přidanou hodnotu, kterou může přinést podnikům tradičně umístěným v těchto oblastech;

1.7

považuje proto za důležité odkaz na politiky, jimiž se řídí Generální ředitelství pro regionální politiku – obzvláště v souvislosti s využíváním strukturálních fondů – a Generální ředitelství pro hospodářskou soutěž, zejména posouzení slučitelnosti s předpisy EU pro projekty týkající se služeb širokopásmového připojení ve venkovských oblastech financovaných z veřejných prostředků;

1.8

obává se, že při zavádění širokopásmového připojení by mohlo dojít k typickému selhání trhu tam, kde se soukromí provozovatelé domnívají, že bude málo rentabilní investovat do infrastruktury ve vzdálených a venkovských oblastech a oblastech s nízkou hustotou obyvatelstva nebo v nepříznivém terénu, kde je to obzvláště složité a obtížné. Taková otevřenost a flexibilita jsou významným a pozitivním znamením, poněvadž širokopásmové připojení má klíčový význam pro socioekonomický rozvoj těchto oblastí;

1.9

připomíná v této souvislosti, že poté, co při různých příležitostech analyzoval a diskutoval řadu řešení zaváděných místními a regionálními orgány v celé Evropě, jasně zdůraznil, že je nemožné najít jediné řešení platné pro každou situaci. To, co je vhodné pro velké městské centrum, se např. nehodí pro znevýhodněné oblasti, jako jsou regiony se složitým a členitým terénem nebo řídkým osídlením, kde poskytování jakýchkoliv služeb vyžaduje zvláštní úsilí;

1.10

zaznamenává významný pokrok při zavádění širokopásmového připojení v posledních letech. Vzhledem k tomu, že cílem EU je dosáhnout toho, aby minimálně 90 % obyvatelstva Unie mělo toto připojení do roku 2010, přetrvává stále značný rozdíl v infrastruktuře mezi městskými centry a odlehlými oblastmi a mezi starými a novými členskými státy Evropské unie;

1.11

zdůrazňuje však, že tento cíl, aby mělo 90 % obyvatelstva připojení, sám o sobě nestačí, pokud není posuzován v souvislosti s jinými faktory (geografickým rozložením, hustotou osídlení atd.). V malých horských obcích, které často mají problémy s přístupem k základnímu technickému vybavení (služby pevného a mobilního telefonu, příjem televize z pozemních vysílačů atd.), by mohlo oněch 10 % představovat vyloučení všech oblastí s nízkou hustotou obyvatelstva;

1.12

připomíná dále, že pokud se mluví o propasti v širokopásmovém připojení, je důležité se zaměřit obzvláště na rozdíl mezi šířením širokopásmového připojení a jeho aktuálním používáním. K překonání tohoto rozdílu je nutno provést dodatečná netechnická opatření na místní úrovni, mající za cíl propagaci používání širokopásmového připojení staršími lidmi a znevýhodněnými nebo tradičně uzavřenějšími sociálními skupinami, jako je venkovské obyvatelstvo (např. školení k používání internetu, internetová místa pro veřejnost atd.);

1.13

zdůrazňuje dále, že bude při výstavbě infrastruktury pro širokopásmové připojení a poskytování s tím souvisejících služeb nezbytné zajistit, aby byly dodrženy všechny požadavky na zabezpečení na všech úrovních, a byla tak zaručena odpovídající úroveň ochrany soukromí uživatelů.

1.14

připomíná, že data srovnatelná s těmi, která jsou dostupná v EU-15 v oblasti rozšíření širokopásmového připojení, pokrytí a současného využívání služeb online, zatím v nových členských státech na regionální úrovni nejsou k dispozici;

1.15

vyzývá v této souvislosti Komisi, aby neprodleně provedla studii stavu infrastruktury v regionech nových členských států a ve starých členských státech v oblastech mimo města, s cílem stanovit nutná opatření pro modernizaci existující infrastruktury na standard nutný ke splnění lisabonských cílů.

1.16

vítá iniciativu Komise ohledně přezkumu právního rámce elektronických komunikací;

1.17

doufá, že v nových předpisech bude v souladu se zásadou subsidiarity zajištěna hospodářská soutěž bez diskriminace mezi existujícími a budoucími operátory a technologiemi a bude vytvořena politika využívání frekvenčního spektra založená na principu technologické neutrality. To je velmi důležité, poněvadž současné zavádění bezdrátové technologie, která je zvláště vhodná pro překonání problémů s pokrytím ve venkovských oblastech nebo v oblastech s problematickým terénem vyžaduje, aby byla vyhrazena dostatečná část spektra pro zavádění širokopásmového připojení;

1.18

pokud se týče spektra, je v souladu s tím, co stanovila Komise ve svém předcházejícím sdělení předloženém v září a listopadu roku 2005 a v březnu a červnu roku 2006, týkající se technologické neutrality, transparentnosti, efektivního využívání spektra a posílení konkurenčního a inovačního prostředí, které umožňuje rozvoj nových technologií;

1.19

sdílí vizi Evropské Komise, podle níž používání frekvencí by již nemělo být založeno na logice, že každému pásmu přísluší určitá technologie, přičemž služby jsou zajišťovány na přidělené frekvenci (např. 900 MHz využívají mobilní telefony se službou eTacs);

1.20

žádá proto, aby Evropská Komise přispěla k zavedení strategie, která umožňuje pružné využívání technologie v určitém rozsahu frekvencí;

1.21

zdůrazňuje důležitost uplatňování a dodržování nového legislativního rámce na základě technologické neutrality který povede k poskytování frekvencí pro bezdrátovou komunikaci a k zavádění širokopásmového připojení, aby se zmírnily značné rozdíly, kterými jsou postižené oblasti s trvalými zeměpisnými a přírodními znevýhodněními;

1.22

upozorňuje na to, že technologie šíření širokopásmového připojení jako například WiMAX by umožnily najít účinná řešení i pro tyto zeměpisně znevýhodněné oblasti. V této souvislosti je zajímavé uvést jako příklad, že do této bezdrátové technologie investují vysoké částky provozovatelé na trhu v USA.

1.23

se domnívá, že poskytování širokopásmového připojení by mělo být zaručeno stejně jako základní služby – pitná voda a elektřina;

1.24

konstatuje, že překlenutí propasti v širokopásmovém připojení v oblastech se složitým terénem, jako jsou oblasti s trvalými zeměpisnými a přírodními znevýhodněními, vyžaduje vyšší a často nevýnosné investice ve srovnání s nížinami;

1.25

zdůrazňuje, že otevřená veřejná konzultace organizovaná na Digital Divide Forum potvrdila, že je potřeba provést veřejné zásahy jak na straně státních a místních orgánů, tak na straně průmyslu a sdružujících organizací.

1.26

sdílí názor Komise, že je důležité podpořit místní a regionální orgány, aby optimálně využívaly možností nabízených Strukturálními fondy a Fondem pro rozvoj venkova jak pro poskytování, tak pro využívání širokopásmového připojení. Výbor při několika příležitostech poukázal na potřebu a výhody tohoto přístupu;

1.27

doufá, že Komise ve svých hlavních směrech upřesní situace, kdy jsou bezdrátové širokopásmové služby zabezpečeny z prostředků strukturálních fondů v regionech, kde již tyto služby částečně existují. Z geografického hlediska je prakticky nemožné omezit přístup k těmto službám, zvláště tam, kde jsou použity nové bezdrátové technologie, na řídce osídlené oblasti, aniž by byly zároveň přístupné v zastavěných oblastech, kde již tyto služby existují;

1.28

si přeje však upozornit na skutečnost, že ne všechny venkovské oblasti a oblasti s trvalými zeměpisnými a přírodními znevýhodněními, ve kterých je překlenutí propasti v širokopásmovém připojení obzvláště naléhavé a zvláště problematické, jsou znevýhodněnými oblastmi podle kritérií pro vznik nároku na financování ze strukturálních fondů;

1.29

se domnívá proto, že je důležité najít nové a pružné způsoby efektivních opatření v těchto oblastech, buď pomocí politiky poskytování hospodářské podpory výstavby infrastruktury na místní nebo regionální úrovni a koordinované na úrovni státní a EU, anebo pomocí zásad pro zvládání selhání trhu, které je v těchto oblastech obvyklé, v souladu se zásadami politiky volné hospodářské soutěže EU;

1.30

upozorňuje, že v případě zavádění širokopásmového připojení v oblastech s trvalými zeměpisnými a přírodními znevýhodněními, ve kterých, jak již bylo uvedeno, provozovatelé nemají zájem investovat, protože zde není pravděpodobná návratnost investic, není možné prakticky uplatnit partnerství veřejného a soukromého sektoru nebo moderní formy financování projektů, alespoň ne bez velkých investic ze strany veřejného sektoru, který proto musí najít nové formy pobídek;

1.31

považuje dále za zbytečné zavádět daňové úlevy pro uživatele, protože problém zavádění širokopásmového připojení je spíše problémem dodávky než poptávky. Užitečnější by bylo zvážit daňové úlevy nebo pobídky pro samotné projekty budování infrastruktury v oblastech s trvalými zeměpisnými a hospodářskými znevýhodněními, a zkrátit tak dobu návratnosti investic;

1.32

vzhledem k tomu, že VR dlouhodobě usiluje o podporu výměny osvědčených postupů, vítá návrh Komise podpořit více výměnu osvědčených postupů a umožnit sdružování poptávky pomocí celoevropské webové stránky, která bude fungovat jako centrální informační platforma pro dodavatele a místní a regionální samosprávy;

1.33

považuje tedy za velmi důležité, aby se Komise aktivně snažila vytvořit důležité synergie mezi svými vlastními odvětvovými programy a financováním poskytovaným Strukturálními fondy a Fondy pro rozvoj venkova.

1.34

souhlasí s výzvou Komise adresovanou členským státům, aby posílily své strategie pro rozvoj širokopásmového připojení tím, že zvýší zapojení místních a regionálních orgánů a stanoví měřitelné cíle pro rozšíření širokopásmového připojení především v oblasti veřejných služeb.

2.1

sdílí názor Komise, že širokopásmové připojení je jedním z klíčových faktorů při rozšiřování informační společnosti a hlavně při zajištění rovného přístupu pro všechny občany, při zvyšování konkurenceschopnosti podniků a zlepšování efektivnosti veřejné správy;

2.2

se domnívá, že infrastrukturní digitální propast, tj. rozdíl mezi lidmi žijícími v oblastech s vyvinutou infrastrukturou a lidmi žijícími v oblastech s trvalými zeměpisnými a přírodními znevýhodněními, kde tato infrastruktura chybí, je významnou překážkou účasti všech na informační společnosti (eInclusion) a omezuje možnosti, zvláště v případě veřejného sektoru, hledat inovační způsoby interakce s klienty, občany a podniky, což je skutečný zásadní demokratický nedostatek;

2.3

se také domnívá, že mezi starými a novými členskými státy, mezi členskými státy a členskými státy, mezi městskými a venkovskými oblastmi, mezi různými generacemi a sociálními vrstvami, které tvoří evropskou společnost, existuje významná digitální kulturní propast, propast ve znalostech umožňující stát se účastníkem služeb prostřednictvím IKT a proto je důležité najít vhodné nástroje zásahu, aby co největší počet občanů získal základní znalosti, které by jim umožnily těžit z inovace, která se v této oblasti ověřila.

2.4

se domnívá, že elektronická veřejná správa přístupná všem občanům zahrnuje boj proti případnému „digitálnímu vyloučení“ z veřejných služeb poskytovaných on-line (infrastrukturní a kulturní digitální propast) a také rozvoj politiky sociálního začlenění pomocí informačních a komunikačních technologií (IKT);

2.5

poznamenává, že aby se zabránilo vyloučení z veřejných služeb, správní orgány by měly využívat různých způsobů přístupu, které umožňují uživatelům interakci se službami způsobem, který jim vyhovuje (fyzická přepážka, webová stránka, digitální televize, mobilní telefon atd.);

2.6

se domnívá, že je nutné poskytovat školení a podpůrná opatření pro zajištění rovných příležitostí tak, aby měly elektronický přístup k službám sociálně znevýhodněné skupiny;

2.7

považuje za nezbytné, aby portály veřejné správy splňovaly standardy webové použitelnosti, které jsou definovány W3C. Příslušné mezinárodně uznávané certifikační orgány by měly posoudit tento soulad;

2.8

považuje za důležité, aby každý projekt týkající se začlenění byl součástí celkového programového rámce, aby se snížilo riziko provádění ojedinělých nejednotných opatření.

2.9

poznamenává, že využití IKT by mělo být zacíleno jak na restrukturalizaci a aktualizaci veřejných služeb, tak na dosažení cíle účinnosti, efektivity, efektivnosti nákladů, nestrannosti, transparentnosti, zjednodušení a účasti;

2.10

konstatuje, že méně návštěv na úřadech místní správy, zkrácení doby strávené ve frontách při plnění administrativních postupů, jednodušší vyplňování formulářů, jediná přijímací kancelář a nižší podíl chyb díky přímé kontrole vložených údajů jsou všechno výhody, které mohou pomoci směrovat poskytování služeb k modernějším metodám, než tradičně používané metody;

2.11

považuje za důležité vytvořit systém měření nákladů, zisku, dopadu atd. za použití společného rámce indikátorů a sdílených metod na úrovni EU;

2.12

je přesvědčen, že investice veřejného sektoru zaměřené na integraci a kooperaci systémů, na sdílení informací a na poskytování služeb online by proto měly být založeny na těchto finančně vyčíslitelných a tudíž srovnatelných klíčových výhodách: úspora času pro občany a podniky, větší účinnost a produktivita veřejné správy a kvalitativní výhody jako je vysoká úroveň spokojenosti účastníků se službami veřejné správy a větší transparentnost a zodpovědnost veřejné správy;

2.13

se domnívá, že pro vytvoření společného hodnotícího systému by bylo dobré porovnat různé národní nebo regionální systémy, a pak přijmout nejlepší model;

2.14

se domnívá proto, že významnou úlohu může hrát výměna osvědčených organizačních a technologických postupů ve veřejném sektoru, protože tak mohou být optimalizovány dostupné zdroje a prostřednictvím postupného a systematického vzniku profesních skupin v oblasti eGovernment by vznikla přidaná hodnota. Analýza zkušeností, které nepřinesly očekávané výsledky, může být také užitečná k hodnocení rizikových a kritických faktorů;

2.15

navrhuje, aby aplikace pořízené určitými správními orgány na základě veřejné zakázky byly poskytnuty v původním formátu s přiloženou dokumentací k užívání zdarma jiným správám, které o to požádají, aby si je přizpůsobily podle svých vlastních potřeb.

2.16

se domnívá, že pokud se má elektronická veřejná správa rozšířit po celé Evropě, je důležité určit služby vytvářející vysokou přidanou hodnotu, které mohou mít velký dopad na občany, podniky i správní orgány a značně přispět k rozšíření klíčových faktorů uvedených níže v bodu 2.20;

2.17

Vzhledem k uvedené důležité službě elektronického zadávání veřejných zakázek doporučuje, aby:

2.18

se domnívá, že inovace podniků veřejné správy, konvergence legislativy na úrovni EU, posílení inovační kultury mezi pracovníky veřejných orgánů, způsob řízení aplikací IKT jsou všechno faktory, které mají vliv na inovační procesy veřejné správy a rozvoj elektronického zadávání veřejných zakázek;

2.19

s ohledem na uvedené faktory doporučuje rozvinutí iniciativ jako jsou:

2.20

se domnívá, že zlepšení postupů veřejného rozhodování a širší zapojení občanů jsou rozhodující pro soudržnost evropské společnosti; IKT k tomu může přispět na různých úrovních, přestože se domnívá, že mnoho otázek je ještě třeba řešit, od rizika nového vyloučení až po kvalitu rozhodovacích postupů;

2.21

považuje proto za nutné usnadnit kooperaci, výměnu know-how, sdílení opakovaně využitelných řešení a iniciativ vedoucích k větší transparentnosti a účasti veřejnosti na rozhodování, především v parlamentních rozhodovacích procesech;

2.22

se domnívá, že je nezbytná racionalizace a strukturalizace forem komunikace mezi institucemi vytvářejícími předpis sdílením a koordinovaným využíváním zdrojů, především v oblasti služeb, které poskytují veřejné správy občanům a podnikům;

2.23

si uvědomuje výhody vyplývající ze zapojení občanů do neustálého procesu zlepšování kvality administrativních služeb a služeb veřejného sektoru. Toto zapojení by mohlo být usnadněno i prostřednictvím uskutečnění stálé virtuální observatoře, která by umožnila shromažďovat názory a doporučení samotných uživatelů.