6.3.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 51/16

1.1.1

pokládá další vývoj ve státech západního Balkánu za společný evropský mírový projekt zcela odpovídající základní myšlence Společenství a zdůrazňuje, že tyto státy západního Balkánu se mají na vlastní odpovědnost a s podporou Evropské unie trvale stát oblastí míru, svobody, bezpečnosti a prosperity jakožto nedílná část evropské rodiny;

1.1.2

považuje zabývání se minulostí za předpoklad usmíření mezi státy, národy a etnickými skupinami států západního Balkánu; zdůrazňuje v této souvislosti závazek příslušných států plně spolupracovat s Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii (ICTY);

1.1.3

zdůrazňuje, že členství v Evropské unii nezahrnuje pouze vnitřní trh nebo volný pohyb osob, ale také hodnoty sdílené národy a státy Evropské unie, k nimž patří lidská důstojnost, svoboda, demokracie, rovnost, zachovávání právního státu a dodržování lidských práv včetně práv osob příslušejících k menšinám;

1.1.4

vítá pokrok dosažený v politické a hospodářské reformě, které vyplynuly z evropské perspektivy států západního Balkánu zahájené v Soluni v roce 2003 a ze znovu potvrzené evropské perspektivy dne 11. března 2006 v Salcburku a hlásí se k velké odpovědnosti společenství států a Evropy vůči těmto státům;

1.1.5

vítá, že záležitosti států západního Balkánu jsou předmětem jednání jak ve všech odborných radách ministrů tak i v radě pro všeobecné záležitosti, a že výsledky těchto jednání budou shrnuty v červnu 2006;

1.1.6

vítá zahájení jednání týkajících se dohod o stabilizaci a přidružení s Bosnou a Hercegovinou;

1.1.7

doufá, že jednání týkající se dohod o stabilizaci a přidružení se Srbskem budou bez odkladu pokračovat jakmile pro to budou ze strany srbských partnerů opět vytvořeny podmínky;

1.1.8

vítá zahájení jednání týkajících se dohod o stabilizaci a přidružení s Černou Horou dne 26. září 2006

1.1.9

poukazuje na to, že státy západního Balkánu mají velmi odlišné politické a administrativní struktury a tradice – částečně i na regionální a místní úrovni – jakož i velké rozdílnosti v rozvoji, na něž je v procesu transformace, stabilizace a demokratizace třeba brát dostatečný zřetel;

1.1.10

uznává pracovní program Chorvatska jako předsedající země v rámci procesu spolupráce v jihovýchodní Evropě (SEECP) pro období od května 2006 do května 2007, jehož úspěch závisí na konstruktivní spolupráci států jihovýchodní Evropy, a který představuje důležitý krok v uskutečňování evropské perspektivy pro tuto oblast.

1.2.1

zdůrazňuje stávající evropskou perspektivu pro státy západního Balkánu s konečným cílem členství v EU, proto se nevztahuje současná diskuse o zásadních perspektivách rozšíření na státy západního Balkánu. Tempo rozšíření musí brát ohled na přijímací schopnost Unie.

1.2.2

oceňuje význam, bohatství a hodnotu, kterou západní Balkán a jeho jednotlivé země a národy přinesou Evropské unii jako celku;

1.2.3

zdůrazňuje svůj názor, že je třeba vést diskusi o zásadních cílech a hranicích Evropské unie včetně možných forem spolupráce se sousedními státy (např. politika sousedství resp. privilegovaná partnerství). To znamená, že se těm státům, jimž se v současné době nenabízí perspektiva přistoupení, předloží návrhy jasných evropských hospodářských, politických a strategických vztahů jako strategie podpory, přičemž tyto návrhy budou zahrnovat postupné začlenění do politické a hospodářské struktury Evropy.

1.2.4

podporuje přání Evropského parlamentu předložit do 31. prosince 2006 Komisi zprávu o koncepci přijímací schopnosti EU včetně charakteru a geografických hranic Evropské unie a vyjadřuje ochotu přispět ke zprávě z vlastní iniciativy k tomuto tématu, již má Evropský parlament v úmyslu vytvořit (konzultace prostřednictvím EP);

1.2.5

zdůrazňuje význam, přijetí procesu rozšiřování ze strany obyvatelstva jak v přistupujícím státě, tak v současné EU, ale zdůrazňuje, že by to nemělo být dalším kritériem.

2.1.1

zdůrazňuje, že klíčem k trvalé stabilitě je vytvoření demokraticky legitimních politických institucí a výkonné správy na místní a regionální úrovni, vybavených potřebnými finančními prostředky; tyto instituce a správy zaručují uplatňování zásad subsidiarity, blízkosti občanům, partnerství, ale i zásad lidských práv a základních svobod v životě občanů;

2.1.2

zdůrazňuje, že dohody o stabilizaci a přidružení pro přípravu na budoucí členství v EU mohou být trvale úspěšné jen s intenzivním zapojením místních a regionálních samospráv;

2.1.3

doporučuje těm státům západního Balkánu podepsat, resp. ratifikovat (3) Evropskou rámcovou úmluvu o přeshraniční spolupráci, Evropskou chartu regionálních či menšinových jazyků a Evropskou chartu místní samosprávy, a zajistit jejich odpovídající uplatňování; to platí také pro Rámcovou úmluvu na ochranu národnostních menšin;

2.1.4

vyzývá země západního Balkánu, aby sledovaly povinnosti, ke kterým se zavázaly na regionální ministerské konferenci pro jihovýchodní Evropu o účinné demokratické správě na místní a regionální úrovni (Záhřeb, 24. a 25. října 2004) a připravily se na následnou konferenci, která se bude konat ve Skopje (bývalá jugoslávská republika Makedonie) ve dnech 8. a 9. listopadu 2006 pod záštitou Paktu stability pro jihovýchodní Evropu a Rady Evropy;

2.1.5

vyzývá státy západního Balkánu, aby ve smyslu zásad subsidiarity posílily subnárodní úrovně vlády, vytvořily pro to nezbytný právní rámec a regionům a obcím poskytly potřebné prostředky, aby mohly jednat ve smyslu jejich rozšířených kompetencí;

2.1.6

vyzývá vlády a sdružení regionů a místní orgány v zemích západního Balkánu ke spolupráci a rozvinutí iniciativ „vytváření kapacit“ a programů nezbytných pro regiony a místní orgány a účinný výkon jejich funkcí; vítá iniciativu Rady Evropy týkající se vytvoření Odborného střediska pro reformu orgánů místní správy a vyzývá Komisi, aby zvážila možnost vytvoření partnerství s tímto střediskem za účelem účinnějšího zapojení programů její pomoci;

2.1.7

vybízí k umožnění a podporování zapojení všech národních skupin a skupin obyvatelstva, zejména také menšin (non majority population groups), do veřejného života, všech politických grémií, správních struktur a státních podniků, jakož i k posílení dialogu a spolupráce mezi společenstvími především v oblastech se smíšeným obyvatelstvem a k sestavení a provádění střednědobých strategických plánů sloužících k tomuto účelu;

2.1.8

doporučuje využít zkušeností regionů v členských státech s politikami dodržování lidských práv a ochrany práv menšin; dlouhodobě udržitelné jsou jen právní základy a politiky účinné na malém prostoru, a akceptované a uskutečňované obyvatelstvem;

2.1.9

vidí v procesu přistoupení k EU velkou motivaci k vzájemnému akceptování společného života resp. života vedle sebe různých národnostních skupin; upozorňuje na to, že řešení otázek národnostních skupin vyžaduje v každém případě kvůli složité právní situaci a rozdílné struktuře osídlení zvláštní přístup;

2.1.10

považuje pro udržitelné využívání prostředků z Evropské unie za nezbytné zapojit regiony, místní samosprávy a jejich zastřešující sdružení ve státech západního Balkánu do koncepce a provádění všech programů Společenství a v závislosti na kapacitě jejich správy jim předat (spolu)odpovědnost; poukazuje na prostředky vyčleněné Unií na podporu politické a hospodářské reformy ve výši asi 5,4 miliard eur pro období let 2000 až 2006; zdůrazňuje význam pokračování finanční podpory k upevnění a pokračování partnerství u opatření k vytváření kapacit v prvé řadě nástroje pro předvstupní pomoc a očekává v nadcházejícím finančním období 2007 – 2013 opět příslušnou dotaci pro státy západního Balkánu;

2.1.11

vyslovuje se pro podporu dialogu zástupců regionálních a místních samospráv v dané oblasti s VR; zdůrazňuje svou ochotu konkrétně přispět například ve smíšených poradních výborech pro státy s perspektivou přistoupení k vytváření institucí a k posílení správní kapacity národních sdružení místních a regionálních samospráv; zastává názor, že by se mělo vyhovět přání regionů a místních samospráv států západního Balkánu, obdržet informace o správní praxi, politických konzultacích a technické pomoci členských států;

2.1.12

vybízí VR, regiony členských států a vzdělávací zařízení (4) a evropské regionální organizace jako např. Sdružení evropských příhraničních regionů (AGEG) s odpovídajícími zkušenostmi k zapojení do procesu založení regionální vysoké školy pro reformu veřejné správy (KOM (2006) 27, str. 11); doporučuje, aby se součástí vzdělávání stala mezi jiným témata „decentralizace a regionalizace“, „vytvoření a řízení regionální a místní správy“, „přeshraniční spolupráce a spolupráce mezi regiony“ a „řízení diverzity“;

2.1.13

vítá výsledky regionálního kulatého stolu Paktu o stabilitě a růstu z Bělehradu ze dne 30. května 2006, u jehož příležitosti se účastníci dohodli přijmout nový rámec spolupráce, jehož nositelem bude samotný region; prohlašuje, že je připraven se podílet na regionální radě pro spolupráci (RCC), která bude zřízená od roku 2008 jakožto následník Paktu o stabilitě a růstu, a že přispěje zkušenostmi regionální a místní úrovně;

2.2.1

považuje politickou, kulturní, sociální a hospodářskou přeshraniční spolupráci regionů a obcí zemí západního Balkánu nejen za zdroj potenciálního přínosu pro místní a národní hospodářství, ale i za cestu konkrétního zlepšení vzájemného porozumění a důvěry v této oblasti;

2.2.2

vyzývá místní a regionální samosprávy Evropské unie, aby v rámci partnerských projektů (twinning) (5), výměnných programů a seminářů místním a regionálním politikům a samosprávám ve státech západního Balkánu intenzivněji zprostředkovávaly konkrétní zkušenosti; zvláště poučné jsou i zkušenosti regionů a místních samospráv, které přistoupily k EU v roce 2004; vyzývá Komisi, aby prostřednictvím národních kontaktních míst intenzivněji seznamovala regiony a místní samosprávy členských států se stávajícími partnerskými projekty Evropské unie;

2.2.3

podněcuje k tomu, aby výsledky výměny zkušeností získané při setkávání zástupců evropských regionálních a místních sdružení, místních a regionálních nositelů mandátu, expertů v oblasti správy a vědců z EU a států západního Balkánu byly využity pro konkrétní vytvoření kapacity („capacity-building“) a odkazuje na příručku pro místní demokracii (Toolkit of Local Government Capacity-Building Programmes) vydanou Radou Evropy (6) v září 2005 a na Praktickou příručku pro přeshraniční spolupráci, kterou vypracovalo Sdružení evropských příhraničních regionů (AGEG) a kterou Evropská komise publikovala v devíti jazycích;

2.2.4

vyzývá Úřad pro technickou pomoc a výměnu informací (TAIEX), který v tomto regionu zahájil svou činnost v roce 2004, aby své nabídky neomezil pouze na ústřední státní správy a podnikatelská sdružení, ale aby je více rozšířil na regiony, místní samosprávy a jejich zastřešující sdružení;

2.2.5

zdůrazňuje odpovědnost regionů a místních samospráv států západního Balkánu při návratu vysídlených osob, jejich ubytování, vzdělávání, zaměstnání a integraci; v této souvislosti považuje za nezbytné posilovat spolupráci mezi regiony a využívat zkušeností jiných států, regionů a místních samospráv;

2.2.6

pokládá chystanou úpravu malého pohraničního styku na vnějších pozemních hranicích členských států (KOM(2005) 56 ze dne 23. února 2005) za velmi slibnou a doporučuje odpovídající úpravy mezi balkánskými státy (7) za účasti Rady Evropy (8);

2.2.7

navrhuje Komisi, aby pro podporu partnerství regionů, obcí a měst využila zkušeností členů VR i národních a evropských sdružení místních a regionálních samospráv;

2.2.8

vidí v přeshraniční spolupráci moderní nástroj ochrany menšin a odkazuje na článek 17 rámcové úmluvy o ochraně národních menšin;

2.3.1

považuje za správné, že evropské instituce věnují při provádění hospodářských reforem zvláštní pozornost boji proti nezaměstnanosti, sociálnímu vyčlenění, diskriminaci a podpoře sociálního dialogu, neboť s politickými reformami je zároveň třeba řešit otázky hospodářské a sociální politiky (slabá národní hospodářství, vysoká nezaměstnanost, nedostatečná sociální soudržnost);

2.3.2

považuje v této souvislosti za nezbytné vytvořit a provádět ve státech západního Balkánu se zapojením regionů a místních samospráv regionální koncepce hospodářství a zaměstnanosti, jež mají za cíl trvalé oživení hospodářství s vytvořením pracovních míst v dané oblasti a přeshraniční propojení;

2.3.3

doporučuje – v souladu s kompetencemi regionálních a místních samospráv a na základě pozitivních iniciativ již uskutečněných na daném území další rozvoj nebo zřízení (tam, kde dosud neexistují) poradenských středisek, které by zprostředkovávaly základní znalosti o podnicích a podnikání a obzvláště u mládeže podporovaly podnikatelského ducha (SEK 2006/283), a vytvářely tak udržitelné struktury malých a středních podniků, které jsou důležitým přínosem pro zaměstnanost;

2.3.4

vybízí k podpoře místních a regionálních úřadů, co se týče zlepšení elektronické komunikace a elektronického přístupu k ekonomicky důležitým informacím (poradenství, podání žádosti, právní a daňové informace), a tím přispět k vybudování místní a regionální hospodářské struktury;

2.3.5

navrhuje, aby na místní a regionální úrovni byly dále rozvíjeny podpůrné systémy týkající se informací a podnikání; vybízí k tomu, aby se zřízením regionálních platforem pro výzkum a vývoj i pro vzdělání a odbornou přípravu vytvořila perspektiva pro budoucnost schopná čelit problému odlivu mozků;

2.4.1

vyslovuje se pro to, aby se vycházelo ze zkušeností s programem Tempus, který stanovil rozpočet ve výši 83 milionů eur na opatření v oblasti západního Balkánu pro období 2001 až 2005 a každý rok až 250 studentům a více než 1000 pedagogickým pracovníkům umožnil studovat v zahraničí popř. dále se vzdělávat a rovněž dále rozšiřovat možnosti pro účast na programu Mládež i ve venkovských oblastech;

2.4.2

doporučuje, aby Komise vytvořila zvláštní „okno“ s názvem ERASMUS MUNDUS, které by studentům z daného regionu umožnilo navštěvovat postgraduální kurzy v rámci evropského magisterského studia, zejména pokud toto studium nabízí výuku v cizích jazycích a stáže, a domnívá se, že tento přístup podpoří vzájemné kulturní porozumění a rozvoj hospodářských vztahů;

2.4.3

považuje za významné, aby byl proces učení obousměrný. Nejen občané zemí západního Balkánu by tedy měli mít užitek z možnosti studovat v zemích EU, ale i občané EU by měli být povzbuzeni ke studiu v těchto zemích.

2.4.4

považuje za nutné poskytovat výhody pro studenty i učitele v rámci pobytů v členských státech, a umožnit tak mladé generaci evropskou perspektivu; poukazuje na plánovaná zjednodušení vízové povinnosti především pro studenty;

2.4.5

vyzývá Komisi, aby při restaurování a rekonstrukci stavebních památek a míst kulturního dědictví zapojila regionální a místní samosprávy do koncepce, plánování a realizace;

2.4.6

upozorňuje na možnosti kulturní turistiky v této oblasti jako nástroje hospodářského rozvoje a vyjadřuje podporu stávajícímu úsilí o zachování kulturního dědictví;

2.4.7

zdůrazňuje důležitou roli spolupráce v oblasti umění a kultury s ohledem na dlouhodobou stabilizaci a přiblížení států západního Balkánu projektům spolupráce v oblasti umělecké a kulturní v rámci Evropské unie;

2.4.8

by rád poskytnul podnět pro úvahy o zřízení portálu e-Balkán jakožto dodatečné platformy pro dialog a spolupráci zejména pro mládež na západním Balkáně. Kromě vzdělání a odborné přípravy by tento portál mohl podporovat i přímé sociální a kulturní výměny.

2.5.1

připomíná místním a regionálním samosprávám jejich zodpovědnost při vydávání povolení v klíčových turistických oblastech i z hlediska budoucího trvalého rozvoje kvalitního turismu šetrného k přírodě;

2.5.2

vyzývá Komisi, aby při uplatňování finančního nástroje předvstupní pomoci (IPA), který nahradí stávající předvstupní nařízení a nařízení o CARDS (9), zohlednila hodnocení programu CARDS, kde se výslovně požaduje větší decentralizace plánování a řízení tohoto programu. Regionální rozměr programu CARDS je relativně slabý, chybí mu strategické vedení a místní partneři jej považují za nepřístupný. Tuto kritiku je třeba zohlednit při dalším vývoji pro státy západního Balkánu;

2.5.3

vyzývá země západního Balkánu, aby na pozadí aktualizací Evropské rady ze dne 23. a 24. března 2006 ve svých reformách zohlednily lisabonské cíle a do koncepce a provádění zapojily regionální a místní úroveň a vybízí k vypracování rozsáhlých strategických plánů regionálního rozvoje;

2.5.4

navrhuje zapojit národní úřady odpovědné za otázky životního prostředí (často regionální a místní samosprávy) do nejdůležitějších činností Evropské agentury pro životní prostředí, která bude v rámci programů „PHARE“ a „CARDS 2005“ od roku 2006 prostřednictvím vybraných institucí Společenství podporovat pracovní programy těchto zemí;

2.6.1

poukazuje na nutnost zohlednit v průběhu celého jednání přijímací schopnost EU a zdůrazňuje, že se přitom nejedná o nové přijímací kritérium, a posuzovat pokroky podle transparentních kritérií, nikoli podle politických odhadů, a požaduje, aby se čestně zacházelo s očekáváním obyvatelstva v členských státech EU a v evropských partnerských zemích;

2.6.2

vyzývá členské státy a evropské instituce, aby občany intenzivněji informovaly o procesu rozšíření než v případě Rumunska a Bulharska (překrývání s projednáváním ústavy v Konventu) a aby do koncepce a provádění informačních konceptů a opatření zapojily regiony a místní samosprávy (prostřednictvím VR), neboť ty mají k občanům nejblíže a mají kontakty s místními a regionálními médii;

2.6.3

poukazuje na to, že je nezbytné, aby instituce Společenství a státy západního Balkánu intenzivněji informovaly občany o cílech, obsahu a požadavcích pro obě strany týkajících se procesu integrace, aby tak zabránily tomu, že by proces integrace byl vnímán jako něco, co je nařízeno „zvenčí“ nebo „shora“, a opětovně poukazuje na důležitou úlohu regionů a místních samospráv ve všech opatřeních v oblasti komunikace;

2.6.4

vyslovuje se pro rozšíření dialogu občanské společnosti na státy západního Balkánu, přičemž tento dialog musí být také uskutečňován prostřednictvím svobodných, nezávislých a profesionálních médií; navrhuje, aby bylo státům západního Balkánu umožněno zapojit se co nejrychleji do akčního programu Společenství na podporu organizací působících v oblasti aktivního občanství Unie (účast občanů);

2.7.1

podporuje návrh Komise, aby se albánský akční plán prevence a boje proti korupci neomezoval pouze na národní správu, ale rozšířil se i na regionální a místní úroveň (SEK (2005) 1421, str. 18);

2.7.2

navrhuje posílit meziregionální a přeshraniční spolupráci především se sousedními regiony ve státech EU;

2.7.3

podporuje požadavky Evropského parlamentu na zintenzivnění boje proti korupci, na zaručenou svobodu médií a volební právo odpovídající evropskému standardu;

2.8.1

bere s uspokojením na vědomí, že v Bosně a Hercegovině existuje regionální úroveň, vybavená zvláštními odpovědnostmi, která hraje významnou úlohu při řešení etnických problémů; poukazuje na to, že v tomto státě s velmi výraznou regionální strukturou musí být vzhledem k chybějící politické tradici a decentralizaci zlepšena finanční výkonnost a účinnost struktur;

2.8.2

považuje reformu Ústavy s cílem zlepšení státních institucí za nutnou a očekává, že budou vytvořeny předpoklady pro řádné konání voleb, které jsou plánovány na říjen 2006;

2.8.3

odkazuje na zkušenosti a znalosti regionálních nositelů mandátu z federativních států (např. Belgie), co se týče zlepšení právních základů a postupů mezi státem jako celkem a jeho různými částmi (místními a regionálními územními celky) a je přesvědčen, že jsou nezbytná inovační řešení;

2.8.4

vítá rozšíření pravidelných dialogů o hospodářské politice na Bosnu a Hercegovinu;

2.8.5

požaduje podporu integrace uprchlíků a vysídlených osob ve městech a obcích; viz dohoda o zpětném přebírání osob z 31. ledna 2005 mezi Chorvatskem, Bosnou a Hercegovinou a rovněž Srbskem a Černou Horou;

2.9.1

lituje, že se při schvalování nové srbské ústavy nevyužila příležitost posílit proces decentralizace a je toho názoru, že další posílení autonomie by posílilo i soudržnost státu jako celku;

2.9.2

zdůrazňuje význam multietnické povahy autonomní oblasti Vojvodina a vítá atmosféru vzájemné důvěry a tolerance, jež tam panuje, ale i způsob zapojení různých národních skupin do politických rozhodnutí;

2.9.3

vítá četné aktivity autonomní oblasti Vojvodina v rámci přeshraniční regionální spolupráce a spolupráce mezi regiony ve smyslu evropského procesu integrace a zasazuje se o to, aby do dalších jednání týkajících se dohod o stabilizaci a přidružení byly více zapojeny regionální a místní samosprávy;

2.9.4

naléhavě doporučuje posílit prostřednictvím reformy obcí místní politické instituce a správu a poskytnout jim nezbytné prostředky, protože toto spolu s posílením regionální úrovně odpovídá zásadám subsidiarity, blízkosti občanům a partnerství a odlehčí státu jako celku;

2.9.5

očekává, že Srbsko co nejdříve podepíše Evropskou rámcovou úmluvu o přeshraniční spolupráci a ratifikuje Evropskou chartu místní samosprávy;

2.9.6

vybízí úřady v Srbsku, aby prostřednictvím spolupráce s Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii v Haagu vytvořily podmínku pro pokračování jednání o dohodách o stabilizaci a přidružení;

2.10.1

považuje řešení otázky statutu Kosova s evropskou perspektivou a trvalé řešení práv občanů různé národnosti za podmínku trvale udržitelného usmíření; očekává vyřešení přímých jednání (10), která probíhají pod záštitou OSN ve Vídni, do konce roku 2006;

2.10.2

očekává zaručení účinného uplatňování ústavních ustanovení o účinném modelu decentralizace na místní úrovni, který by trvale ochraňoval práva menšin a skupin obyvatelstva a zlepšoval velmi nedostatečnou právní státnost a právní bezpečnost, jako i lepší politickou reprezentaci menšin a lepší ochranu menšin (jazyky menšin);

2.10.3

naléhá na zlepšení vztahů mezi kosovskými Srby a kosovskými Albánci, zapojení všech skupin do demokratického a správního života a zajištění ochrany menšin;

2.10.4

považuje za nezbytné posílení správních kapacit na úrovni obcí zejména s ohledem na koncepci strategií hospodářského rozvoje a strategií pro boj proti organizovanému zločinu a finanční kriminalitě (KOM(2005) 561, str. 33);

2.10.5

pokládá zlepšení nabídky veřejných služeb pro všechny obce za zvláště důležité, aby se tak zabránilo vzniku či upevnění „paralelních struktur“;

2.11.1

očekává, že výsledky referenda z 21. května 2006 budou uznány a prováděny všemi stranami; vyzývá všechny zúčastněné strany, aby vedly konstruktivní dialog o soužití;

2.11.2

vítá skutečnost, že referendum o nezávislosti Černé Hory z 21. května 2006 proběhlo demokraticky, transparentně a řádně podle mezinárodních a evropských standardů, což také bezvýhradně potvrdili zástupci Výboru regionů, kteří se referenda účastnili poprvé jako pozorovatelé;

2.11.3

vítá, že obyvatelstvo Černé Hory svou výjimečně vysokou volební účastí (86,5 %) potvrdilo svoji demokratickou zodpovědnost a zralost, čímž výsledek také vykazuje vysokou legitimitu;

2.11.4

vidí ve výsledku, kdy se 55,5 % obyvatelstva vyjádřilo pro nezávislost, závazek pro obhájce a odpůrce nezávislosti k úzké spolupráci při uplatňování nezávislosti, jak mezi sebou, tak mezi Černou Horou a Srbskem;

2.11.5

doporučuje všem zúčastněným, aby se v rámci procesu uplatňování nezávislosti vyhnuli sólovým aktivitám a nutné kroky činili za vzájemného souhlasu;

2.11.6

očekává, že nový stát Černá Hora co nejrychleji podepíše a ratifikuje Evropskou rámcovou úmluvu o přeshraniční spolupráci, Evropskou chartu regionálních či menšinových jazyků, Evropskou chartu místní samosprávy a Rámcovou úmluvu o ochraně národních menšin;

2.11.7

doporučuje úřadům Černé Hory, aby bez prodlení vypracovaly se Srbskem modely pro přeshraniční regionální spolupráci na společné hranici (Sandschak), a o totéž se snažily i s ostatními sousedními státy Bosnou a Hercegovinou, Albánií a autonomní oblastí Kosovo;

2.11.8

vyzývá instituce EU, aby nový stát podpořily v procesu mírového rozdělení státu vedoucího k nezávislosti;

2.12.1

vítá přiznání statutu kandidátské země bývalé jugoslávské republice Makedonie jako uznání pokroku při provádění dohody z Ochridu; naléhá ovšem na kompletní implementaci rámcové dohody z Ochridu za podpory mezinárodního společenství jako základu pro zlepšení stability;

2.12.2

očekává, že po násilných činech při posledních parlamentních volbách všechny politické síly vytvoří předpoklady pro uskutečnění příštích demokratických voleb bez násilí podle evropského standardu;

2.12.3

vyslovuje se pro další posílení místních samospráv a jejich financí, protože právě místní samosprávy přispěly k posílení důvěry mezi etnickými skupinami;

2.12.4

považuje za nezbytně nutné, aby byly posíleny správní kapacity na místní úrovni, protože jsou podmínkou pro decentralizaci vybírání daní a oprávnění k výběru poplatků (finanční zdroj pro obce); sdílí obavy Komise, že finanční zdroje přiznané obcím v rámci strukturálních fondů a Fondu soudržnosti nepostačí na spolufinancování budoucích programů a projektů, resp. na převzetí kompetencí v oblasti ochrany životního prostředí (SEK(2005) 1425, str. 140) a vybízí k tomu, aby byla ochrana životního prostředí jako horizontální téma více začleněna i do jiných oblastí politiky prováděných obcemi, jako je například územní plánování;

2.12.5

podporuje návrh Komise na jasnější úpravu smírčího řízení mezi obcemi a ústředním státem (SEK(2005) 1425, str. 21) a pokládá za nezbytně nutné, pravidelně a strukturovaně spolupracovat na mezinárodní a místní úrovni (SEK(2005) 1425, str. 120);

2.12.6

pokládá za nutné vytvořit fungující finanční kontrolu s interními revizemi jako předpoklad pro řádnou správu a vytvořit opatření, která by zabránila zneužití veřejných finančních prostředků; jako i důsledně uplatňovat opatření k omezení korupce na místní úrovni;

2.12.7

vyzývá, aby byla učiněna opatření pro posílení venkovských oblastí, jako i hospodářství a zemědělství (např. zakládání bankovních poboček ve venkovských oblastech; pronájem a prodej zemědělských ploch ve státním vlastnictví zemědělcům), aby byly vyčerpány existující možnosti soběstačnosti.

2.12.8

doufá v brzké, definitivní a pro všechny strany uspokojivé vyřešení otázky názvu, o které se jedná pod záštitou OSN.