19.12.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 311/10

SPOLEČNÝ POSTOJ (ES) č. 33/2006

přijatý Radou dne 23. listopadu 2006

s ohledem na přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/ /ES ze dne … o vyhodnocování a zvládání povodňových rizik

(2006/C 311 E/02)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 175 odst. 1 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy (2),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Povodně mohou způsobovat úmrtí, vysídlení obyvatel a škody životnímu prostředí, vážně ohrožovat hospodářský rozvoj a narušovat hospodářské činnosti Společenství.

(2)

Povodně jsou přírodním jevem, kterému nelze zabránit. Určité činnosti člověka a změna klimatu však přispívají ke zvyšování pravděpodobnosti výskytu povodní a jejich nepříznivých účinků.

(3)

Je proveditelné a žádoucí omezit riziko nepříznivých účinků spojených s povodněmi, zejména na lidské zdraví a na život, životní prostředí, kulturní dědictví, hospodářskou činnost a infrastrukturu. Nicméně pokud mají být opatření k omezení těchto rizik účinná, měla by být v co nejvyšší míře koordinována v rámci celého povodí.

(4)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky (3), vyžaduje, aby pro všechny oblasti povodí byly v zájmu dosažení dobrého ekologického a chemického stavu vypracovány plány povodí, a tento rámec přispěje ke zmírnění následků povodní. Omezení rizika povodní však nepatří k hlavním cílům uvedené směrnice, která rovněž nezohledňuje budoucí rizika povodní způsobených změnou klimatu.

(5)

Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 12. července 2004 nazvané „Řízení povodňových rizik – prevence, ochrana a zmírnění následků povodní“ předkládá její analýzu a přístup ke zvládání povodňových rizik na úrovni Společenství a uvádí, že společná a koordinovaná akce na úrovni Společenství by přinesla značnou přidanou hodnotu a zvýšila by celkovou úroveň ochrany před povodněmi.

(6)

Kromě koordinace mezi členskými státy vyžaduje účinná protipovodňová prevence a zmírňování účinků povodní spolupráci se třetími zeměmi. To je v souladu se směrnicí 2000/60/ES a s mezinárodními zásadami zvládání povodňových rizik vypracovanými zejména na základě Úmluvy Organizace spojených národů o ochraně a využívání vodních toků přesahujících hranice státu a mezinárodních jezer, schválené rozhodnutím Rady 95/308/ES (4), a všech následných dohod o jejím uplatňování.

(7)

Rozhodnutí Rady 2001/792/ES, Euratom ze dne 23. října 2001 o vytvoření mechanismu Společenství na podporu zesílené spolupráce při asistenčních zásazích v oblasti civilní ochrany (5) mobilizuje podporu a pomoc členských států v případě výskytu závažné mimořádné události, včetně povodní. Civilní ochrana může odpovídajícím způsobem reagovat ve prospěch obyvatelstva postiženého povodní a zlepšit připravenost a odolnost.

(8)

Podle nařízení Rady (ES) č. 2012/2002 ze dne 11. listopadu 2002 o zřízení Fondu solidarity Evropské unie (6) lze poskytnout rychlou finanční pomoc v případě závažné katastrofy s cílem pomoci postiženým lidem, přírodním oblastem, regionům a zemím k návratu k pokud možno normálním podmínkám, avšak fond lze použít pouze na záchranné operace, a nikoli ve fázích, které mimořádným událostem předcházejí.

(9)

V celém Společenství dochází k různým typům povodní, jako jsou říční povodně, přívalové povodně, záplavy urbanizovaných oblastí a záplavy pobřežních oblastí způsobené mořem. Škody způsobené povodněmi se rovněž mohou lišit v různých zemích a regionech Společenství. Cíle týkající se zvládání povodňových rizik by proto měly být určeny samotnými členskými státy a měly by vycházet z místních a regionálních podmínek.

(10)

V některých oblastech Společenství lze povodňová rizika považovat za nevýznamná, např. v řídce osídlených či neosídlených oblastech nebo v oblastech s omezenými hospodářskými aktivy nebo ekologickou hodnotou. V každé oblasti povodí nebo správní jednotce by měla být posouzena povodňová rizika a potřeba dalších opatření.

(11)

Aby byl k dispozici účinný nástroj pro informovanost, jakož i hodnotný základ pro stanovení priorit a přijímání dalších technických, finančních a politických rozhodnutí týkajících se zvládání povodňových rizik, je potřeba zajistit vytvoření map povodňových nebezpečí a map povodňových rizik znázorňujících možné nepříznivé následky související s různými povodňovými scénáři.

(12)

S cílem předejít nepříznivým dopadům povodní na dotyčnou oblast nebo je omezit je vhodné zajistit vypracování plánů pro zvládání povodňových rizik. Příčiny a následky povodní se v různých zemích a regionech Společenství liší. Plány pro zvládání povodňových rizik by proto měly zohlednit konkrétní charakteristiky oblastí, kterých se týkají, a stanovit řešení navržená přesně podle potřeb a priorit těchto oblastí a současně zajistit příslušnou koordinaci v rámci oblastí povodí.

(13)

Plány pro zvládání povodňových rizik by měly být zaměřeny na prevenci, ochranu a připravenost. Prvky plánů pro zvládání povodňových rizik je třeba pravidelně přezkoumávat a v případě potřeby aktualizovat, s přihlédnutím k pravděpodobným účinkům změny klimatu na výskyt povodní.

(14)

V souvislosti se zvládáním povodňových rizik je velmi důležitá zásada solidarity. S ohledem na uvedenou zásadu by měly být členské státy povzbuzovány k tomu, aby usilovaly o spravedlivé sdílení odpovědnosti při společném rozhodování o všeobecně prospěšných opatřeních.

(15)

Aby se předešlo zdvojování práce, měly by být členské státy oprávněny využívat pro účely dosažení cílů této směrnice a splnění jejích požadavků stávající předběžná vyhodnocení povodňových rizik, mapy povodňových nebezpečí a mapy povodňových rizik a plány pro zvládání povodňových rizik.

(16)

Vypracování plánů povodí podle směrnice 2000/60/ES a plánů pro zvládání povodňových rizik podle této směrnice tvoří součást integrované správy povodí. Oba tyto postupy by tedy měly s ohledem na environmentální cíle směrnice 2000/60/ES využívat společného potenciálu vzájemné součinnosti a přínosů, aby tak byla zajištěna účinnost a uvážlivé využívání zdrojů a současně uznáno, že příslušné orgány a správní jednotky podle této směrnice mohou být odlišné od příslušných orgánů a správních jednotek podle směrnice 2000/60/ES.

(17)

V případě víceúčelového využití vodních útvarů pro různé formy udržitelných lidských činností (např. zvládání povodňových rizik, ekologie, vnitrozemská plavba nebo využití vodní energie) a dopadů těchto využití na vodní útvary stanoví směrnice 2000/60/ES jasné a průhledné postupy řešení těchto využití a dopadů, včetně možných výjimek z cílů „dobrého stavu“ nebo „nezhoršování“ stanovených v článku 4 uvedené směrnice.

(18)

Opatření nezbytná k provedení této směrnice by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (7).

(19)

Tato směrnice dodržuje základní práva a ctí zásady uznávané zejména Listinou základních práv Evropské unie. Jejím cílem je zejména podpora začlenění vysoké úrovně ochrany životního prostředí do politik Společenství v souladu se zásadou udržitelného rozvoje podle článku 37 Listiny základních práv Evropské unie.

(20)

Jelikož cíle této směrnice, totiž zavedení rámce pro opatření k omezení rizik povodňových škod, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a proto jej může být z důvodu rozsahu a účinků činnosti lépe dosaženo na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné k dosažení tohoto cíle.

(21)

V souladu se zásadami proporcionality a subsidiarity a podle Protokolu o používání zásad subsidiarity a proporcionality připojeného ke Smlouvě a s ohledem na stávající kapacity členských států by měla být ponechána značná pružnost na místní a regionální úrovni, zejména pokud jde o organizaci a odpovědnost orgánů.

(22)

Podle bodu 34 interinstitucionální dohody o zdokonalení tvorby právních předpisů (8) jsou členské státy vybízeny k tomu, aby jak pro sebe, tak i v zájmu Společenství sestavily vlastní tabulky, z nichž bude co nejvíce patrné srovnání mezi touto směrnicí a prováděcími opatřeními, a aby tyto tabulky zveřejnily,

PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:

KAPITOLA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Účelem této směrnice je stanovit rámec pro vyhodnocování a zvládání povodňových rizik s cílem snížit nepříznivé účinky na lidské zdraví, životní prostředí, kulturní dědictví a hospodářskou činnost, které souvisejí s povodněmi ve Společenství.

Článek 2

Pro účely této směrnice se kromě definic pojmů „řeka“, „povodí“, „dílčí povodí“ a „oblast povodí“ uvedených v článku 2 směrnice 2000/60/ES použijí tyto definice:

1)

„povodní“ se rozumí dočasné zaplavení území, které obvykle není vodou zaplaveno. Tento pojem zahrnuje povodně způsobené řekami, horskými bystřinami, občasnými vodními toky ve Středomoří a záplavy z moří v pobřežních oblastech a nemusí zahrnovat povodně způsobené kanalizačními systémy;

2)

„povodňovým rizikem“ se rozumí kombinace pravděpodobnosti výskytu povodně a možných nepříznivých účinků na lidské zdraví, životní prostředí, kulturní dědictví a hospodářskou činnost, které souvisejí s povodní.

Článek 3

1.   Pro účely této směrnice členské státy využijí opatření přijatých podle čl. 3 odst. 1, 2, 3, 5 a 6 směrnice 2000/60/ES.

2.   K provedení této směrnice však členské státy mohou:

a)

jmenovat příslušné orgány odlišné od orgánů určených podle čl. 3 odst. 2 směrnice 2000/60/ES;

b)

vymezit určité pobřežní oblasti nebo jednotlivá povodí a přiřadit je k jiné správní jednotce, než ke kterým jsou přiřazeny podle čl. 3 odst. 1 směrnice 2000/60/ES.

V těchto případech členské státy do … (9) sdělí Komisi informace uvedené v příloze I směrnice 2000/60/ES. Pro tento účel se jakýkoliv odkaz na příslušné orgány a oblasti povodí považuje za odkaz na příslušné orgány a správní jednotku podle tohoto článku. Členské státy uvědomí Komisi o jakékoli změně v údajích poskytnutých podle tohoto odstavce do tří měsíců od vstupu této změny v platnost.

KAPITOLA II

PŘEDBĚŽNÉ VYHODNOCENÍ POVODŇOVÝCH RIZIK

Článek 4

1.   Členské státy provedou v souladu s odstavcem 2 předběžné vyhodnocení povodňových rizik pro každou oblast povodí nebo správní jednotku uvedenou v čl. 3 odst. 2 písm. b) nebo část mezinárodní oblasti povodí, jež leží na jejich území.

2.   Předběžné vyhodnocení povodňových rizik se provede za účelem vyhodnocení možných rizik na základě dostupných nebo snadno odvoditelných informací, jako jsou záznamy. Vyhodnocení zahrnuje alespoň:

a)

mapy oblasti povodí ve vhodném měřítku, včetně hranic povodí, dílčích povodí a případně pobřežních oblastí, znázorňující topografii a využití území;

b)

popis povodní, ke kterým došlo v minulosti a které měly výrazné nepříznivé účinky na lidské zdraví, životní prostředí, kulturní dědictví a hospodářskou činnost, a u nichž je stále velká pravděpodobnost výskytu podobných událostí v budoucnosti, včetně rozsahu a průběhu povodní a vyhodnocení nepříznivých účinků, jež vyvolaly;

c)

popis významných povodní, ke kterým došlo v minulosti, pokud lze u podobných událostí v budoucnosti předpokládat výrazné nepříznivé účinky;

a popřípadě zahrnuje rovněž:

d)

vyhodnocení možných nepříznivých účinků budoucích povodní na lidské zdraví, životní prostředí, kulturní dědictví a hospodářskou činnost, pokud možno s přihlédnutím k otázkám, jako jsou topografie, poloha vodních toků a jejich obecné hydrologické a geomorfologické vlastnosti, poloha osídlených oblastí a oblastí s hospodářskou činností a dlouhodobý vývoj včetně vlivů změny klimatu na výskyt povodní.

3.   V případě mezinárodních oblastí povodí nebo správních jednotek uvedených v čl. 3 odst. 2 písm. b), které jsou sdíleny s jinými členskými státy, členské státy zajistí, aby mezi dotčenými příslušnými orgány probíhala výměna důležitých informací.

4.   Členské státy dokončí předběžné vyhodnocení povodňových rizik do 22. prosince 2012.

Článek 5

1.   Na základě předběžného vyhodnocení povodňových rizik podle článku 4 určí členské státy pro každou oblast povodí nebo správní jednotku uvedenou v čl. 3 odst. 2 písm. b) nebo část mezinárodní oblasti povodí, jež leží na jejich území, oblasti, u kterých dospěly k závěru, že v nich existují potenciálně významná povodňová rizika nebo že lze výskyt těchto rizik považovat za pravděpodobný.

2.   Určení oblastí příslušejících k mezinárodní oblasti povodí nebo správní jednotce uvedené v čl. 3 odst. 2 písm. b) a sdílené s jiným členským státem prováděné podle odstavce 1 probíhá v koordinaci mezi dotyčnými členskými státy.

KAPITOLA III

MAPY POVODŇOVÉHO NEBEZPEČÍ A MAPY POVODŇOVÝCH RIZIK

Článek 6

1.   Členské státy připraví na úrovni oblasti povodí nebo správní jednotky uvedené v čl. 3 odst. 2 písm. b) mapy povodňového nebezpečí a mapy povodňových rizik v co nejvhodnějším měřítku pro oblasti určené podle čl. 5 odst. 1.

2.   Příprava map povodňového nebezpečí a map povodňových rizik pro oblasti určené podle článku 5, které jsou sdíleny s jinými členskými státy, podléhá předchozí výměně informací mezi dotyčnými členskými státy.

3.   Mapy povodňového nebezpečí zahrnou zeměpisné oblasti, které by mohly být zaplaveny podle těchto scénářů:

a)

povodně s nízkou pravděpodobností výskytu nebo extrémní povodňové scénáře;

b)

povodně se středně vysokou pravděpodobností výskytu (pravděpodobná doba opakování ≥ 100 let);

c)

případně povodně s vysokou pravděpodobností výskytu.

4.   U každého scénáře uvedeného v odstavci 3 se uvedou tyto prvky:

a)

rozsah povodně;

b)

hloubka vody nebo případně výška vodní hladiny;

c)

případně rychlost proudu nebo odpovídající průtok vody.

5.   Na mapách povodňových rizik se vyznačí potenciální nepříznivé následky spojené s povodněmi podle scénářů uvedených v odstavci 3 a vyjádřené podle:

a)

orientačního počtu potenciálně zasažených obyvatel;

b)

druhu hospodářské činnosti potenciálně postižené oblasti;

c)

zařízení uvedených v příloze I směrnice Rady 96/61/ES ze dne 24. září 1996 o integrované prevenci a omezování znečištění (10), která mohou v případě zaplavení způsobit havarijní znečištění, a potenciálně zasažených chráněných oblastí uvedených v příloze IV odst. 1 bodech i), iii) a v) směrnice 2000/60/ES;

d)

dalších informací, které členský stát považuje za užitečné, jako je určení oblastí, kde může docházet k povodním s vysokým obsahem unášených sedimentů a k povodním unášejícím různé předměty.

6   Členské státy mohou v případě pobřežních oblastí, kde existuje odpovídající úroveň ochrany, rozhodnout, že se příprava map povodňového nebezpečí omezí na scénář popsaný v odst. 3 písm. a).

7.   Členské státy mohou v případě oblastí, v nichž je zaplavení způsobováno podzemními vodami, rozhodnout, že se příprava map povodňového nebezpečí omezí na scénář popsaný v odst. 3 písm. a).

8.   Členské státy zajistí, aby byly mapy povodňového nebezpečí a mapy povodňových rizik dokončeny do 22. prosince 2013.

KAPITOLA IV

PLÁNY PRO ZVLÁDÁNÍ POVODŇOVÝCH RIZIK

Článek 7

1.   Pro oblasti určené podle čl. 5 odst. 1 a pro oblasti, na něž se vztahuje čl. 13 odst. 1 písm. b), vypracují členské státy v souladu s odstavci 2 a 3 tohoto článku na základě map uvedených v článku 6 plány pro zvládání povodňových rizik koordinované na úrovni oblasti povodí nebo správní jednotky uvedené v čl. 3 odst. 2 písm. b).

2.   Členské státy stanoví vhodné cíle pro zvládání povodňových rizik pro oblasti určené podle čl. 5 odst. 1 a pro oblasti, na něž se vztahuje čl. 13 odst. 1 písm. b), přičemž se soustředí na zmírnění možných nepříznivých účinků povodní na lidské zdraví, životní prostředí, kulturní dědictví a hospodářskou činnost a pokud se to považuje za vhodné, na nestrukturální iniciativy nebo na snížení pravděpodobnosti zaplavení.

3.   Plány pro zvládání povodňových rizik zahrnují opatření, jejichž účelem je dosáhnout cílů stanovených v souladu s odstavcem 2, a prvky uvedené v části A přílohy.

Plány pro zvládání povodňových rizik zohledňují důležitá hlediska, jako jsou náklady a přínosy, rozsah a průběh povodní a oblasti s potenciálem zadržet povodně, environmentální cíle obsažené v článku 4 směrnice 2000/60/ES, hospodaření s půdou a s vodními zdroji, územní plánování, využití území, ochrana přírody, lodní doprava a přístavní infrastruktura.

Plány pro zvládání povodňových rizik se zabývají všemi aspekty zvládání povodňových rizik, přičemž se soustřeďují na prevenci, ochranu, připravenost, včetně povodňových předpovědí a systémů včasného varování, a zohledňují charakteristiky konkrétního povodí nebo dílčího povodí. Plány pro zvládání povodňových rizik mohou zahrnovat rovněž kontrolované zaplavení určitých oblastí v případě výskytu povodně.

4.   Plány pro zvládání povodňových rizik zavedené v jednom členském státě nesmějí zahrnovat opatření, která svým rozsahem a dopadem významně zvyšují povodňová rizika po proudu nebo proti proudu vodních toků v jiných zemích nacházejících se ve stejném povodí nebo dílčím povodí, pokud tato opatření nebyla koordinována a dotyčné členské státy se nedohodly na řešení v souladu s článkem 8.

5.   Členské státy zajistí, aby byly plány pro zvládání povodňových rizik dokončeny a zveřejněny do 22. prosince 2015.

Článek 8

1.   Členské státy zajistí, aby byl pro oblasti povodí nebo správní jednotky uvedené v čl. 3 odst. 2 písm. b), které leží výlučně na jejich území, vypracován jediný plán pro zvládání povodňových rizik nebo soubor plánů pro zvládání povodňových rizik koordinovaných na úrovni oblasti povodí.

2.   Pokud mezinárodní oblast povodí nebo správní jednotka uvedená v čl. 3 odst. 2 písm. b) leží výlučně na území Společenství, zajistí členské státy koordinaci s cílem vypracování jediného mezinárodního plánu pro zvládání povodňových rizik nebo souboru plánů pro zvládání povodňových rizik koordinovaných na úrovni mezinárodní oblasti povodí. Pokud takové plány nejsou vypracovány, vypracují členské státy plány pro zvládání povodňových rizik zahrnující alespoň ty části mezinárodní oblasti povodí, které leží na jejich území, pokud možno koordinované na úrovni mezinárodní oblasti povodí.

3.   Pokud mezinárodní oblast povodí nebo správní jednotka uvedená v čl. 3 odst. 2 písm. b) přesahuje hranice Společenství, usilují členské státy o vypracování jediného mezinárodního plánu pro zvládání povodňových rizik nebo souboru plánů pro zvládání povodňových rizik koordinovaných na úrovni mezinárodní oblasti povodí; pokud toto není možné, použije se pro ty části mezinárodní oblasti povodí, jež leží na jejich území, odstavec 2.

4.   Plány pro zvládání povodňových rizik uvedené v odstavcích 2 a 3 se doplní, považují-li to země, které mají společné dílčí povodí, za potřebné, o podrobnější plány pro zvládání povodňových rizik koordinované na úrovni mezinárodních dílčích povodí.

5.   Pokud se členský stát setká s problémem, který ovlivňuje zvládání povodňových rizik jeho vod, a tento členský stát nemůže daný problém vyřešit, může o něm zpravit Komisi a jakýkoli další dotčený členský stát a doporučit přitom jeho řešení.

Komise odpoví na každou zprávu nebo doporučení členských států do šesti měsíců.

KAPITOLA V

KOORDINACE SE SMĚRNICÍ 2000/60/ES, INFORMOVÁNÍ VEŘEJNOSTI A KONZULTACE S VEŘEJNOSTÍ

Článek 9

Členské státy přijmou vhodná opatření ke koordinaci používání této směrnice a směrnice 2000/60/ES, přičemž se zaměří na možnosti zlepšení účinnosti, výměny informací a dosažení vzájemné součinnosti a přínosů s ohledem na environmentální cíle stanovené v článku 4 směrnice 2000/60/ES. Zejména se:

1.

vypracování prvních map povodňového nebezpečí a map povodňových rizik a jejich následné přezkumy podle článků 6 a 13 této směrnice provedou tak, aby informace v nich obsažené byly v souladu s příslušnými informacemi předkládanými podle směrnice 2000/60/ES. Pokud se to považuje za vhodné, mohou být tyto mapy dále koordinovány s přezkumy podle čl. 5 odst. 2 směrnice 2000/60/ES a být do nich začleněny;

2.

vypracování prvních plánů pro zvládání povodňových rizik a jejich následné přezkumy podle článků 7 a 14 této směrnice, pokud se to považuje za vhodné, provedou v koordinaci s přezkumy plánů povodí podle čl. 13 odst. 7 směrnice 2000/60/ES a mohou být do nich začleněny;

3.

aktivní zapojení všech zúčastněných stran podle článku 10 této směrnice případně koordinuje s aktivním zapojením zúčastněných stran podle článku 14 směrnice 2000/60/ES.

Článek 10

1.   V souladu s platnými právními předpisy Společenství členské státy zpřístupní veřejnosti předběžná vyhodnocení povodňových rizik, mapy povodňového nebezpečí, mapy povodňových rizik a plány pro zvládání povodňových rizik.

2.   Členské státy podpoří aktivní zapojení zúčastněných stran do vypracovávání, přezkoumávání a aktualizace plánů pro zvládání povodňových rizik uvedených v kapitole IV.

KAPITOLA VI

PROVÁDĚCÍ OPATŘENÍ A ZMĚNY

Článek 11

1.   Komise může postupem podle čl. 12 odst. 2 přijmout technické formáty pro účely zpracování a předávání údajů, včetně statistických a kartografických údajů, Komisi. Technické formáty by měly být přijaty nejpozději dva roky před daty uvedenými v čl. 4 odst. 4, čl. 6 odst. 8 a čl. 7 odst. 5, s přihlédnutím ke stávajícím normám a formátům vytvořeným podle příslušných aktů Společenství.

2.   S ohledem na lhůty pro přezkum a aktualizace může Komise postupem podle čl. 12 odst. 2 přizpůsobit přílohu vědeckému a technickému pokroku.

Článek 12

1.   Komisi je nápomocen výbor zřízený podle článku 21 směrnice 2000/60/ES (dále jen „výbor“).

2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 5 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.

Doba uvedená v čl. 5 odst. 6 rozhodnutí č. 1999/468/ES je tři měsíce.

3.   Výbor přijme svůj jednací řád.

KAPITOLA VII

PŘECHODNÁ OPATŘENÍ

Článek 13

1.   Členské státy se mohou rozhodnout, že neprovedou předběžné vyhodnocení povodňových rizik podle článku 4 u těch povodí, dílčích povodí nebo pobřežních oblastí, u nichž buď:

a)

již před 22. prosincem 2010 provedly vyhodnocení rizika a dospěly k závěru, že tam existuje potenciálně významné povodňové riziko nebo že lze výskyt povodní považovat za pravděpodobný, což vedlo k určení dané oblasti jako jedné z oblastí uvedených v čl. 5 odst. 1, nebo

b)

již před 22. prosincem 2010 rozhodly, že připraví mapy povodňového nebezpečí a mapy povodňových rizik a vypracují plány pro zvládání povodňových rizik v souladu s příslušnými ustanoveními této směrnice.

2.   Členské státy se mohou rozhodnout, že využijí map povodňového nebezpečí a map povodňových rizik dokončených před 22. prosincem 2010, pokud tyto mapy poskytují úroveň informací odpovídající požadavkům článku 6.

3.   Členské státy se mohou rozhodnout, že využijí plánů pro zvládání povodňových rizik dokončených před 22. prosincem 2010, pokud obsah těchto plánů odpovídá požadavkům článku 7.

4.   Odstavce 1, 2 a 3 se použijí, aniž je dotčen článek 14.

KAPITOLA VIII

PŘEZKUMY, ZPRÁVY A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 14

1.   Předběžné vyhodnocení povodňových rizik nebo vyhodnocení a rozhodnutí podle čl. 13 odst. 1 se přezkoumají a v případě potřeby aktualizují do 22. prosince 2018 a následně každý šestý rok.

2.   Mapy povodňového nebezpečí a mapy povodňových rizik se přezkoumají a v případě potřeby aktualizují do 22. prosince 2019 a následně každý šestý rok.

3.   Plán či plány pro zvládání povodňových rizik se přezkoumají a v případě potřeby aktualizují do 22. prosince 2021 a následně každý šestý rok, a to včetně prvků uvedených v části B přílohy.

4.   V přezkumech uvedených v odstavcích 1 a 3 se zohlední pravděpodobný účinek změny klimatu na výskyt povodní.

Článek 15

1.   Členské státy zpřístupní Komisi předběžné vyhodnocení povodňových rizik, mapy povodňového nebezpečí, mapy povodňových rizik a plány pro zvládání povodňových rizik podle článků 4, 6 a 7, jakož i jejich přezkumy a případně aktualizace, do tří měsíců od dat uvedených v čl. 4 odst. 4, čl. 6 odst. 8, čl. 7 odst. 5 a článku 14.

2.   Členské státy informují Komisi o rozhodnutích přijatých v souladu s čl. 13 odst. 1, 2 a 3 a příslušné informace o nich zpřístupní ve lhůtách uvedených v čl. 4 odst. 4, čl. 6 odst. 8 a čl. 7 odst. 5.

Článek 16

Do 22. prosince 2018 a následně každý šestý rok předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o provádění této směrnice.

Článek 17

1.   Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do … (11). Neprodleně o nich uvědomí Komisi.

Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si určí členské státy.

2.   Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

Článek 18

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 19

Tato směrnice je určena členským státům.

V … dne …

Za Evropský parlament

předseda

…

Za Radu

předseda nebo předsedkyně

…

(1)  Stanovisko ze dne 17. května 2006 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).

(2)  Stanovisko Evropského parlamentu ze dne 13. června 2006 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne …

(3)  Úř. věst. L 327, 22.12.2000, s. 1. Směrnice ve znění rozhodnutí č. 2455/2001/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2001, s. 1).

(4)  Úř. věst. L 186, 5.8.1995, s. 42.

(5)  Úř. věst. L 297, 15.11.2001, s. 7.

(6)  Úř. věst. L 311, 14.11.2002, s. 3.

(7)  Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23. Rozhodnutí ve znění rozhodnutí 2006/512/ES (Úř. věst. L 200, 22.7.2006, s. 11).

(8)  Úř. věst. C 321, 31.12.2003, s. 1.

(9)  Dva a půl roku od vstupu této směrnice v platnost.

(10)  Úř. věst. L 257, 10.10.1996, s. 26. Směrnice naposledy pozměněná nařízením (ES) č. 166/2006 (Úř. věst. L 33, 4.2.2006, s. 1).

(11)  Dva roky ode dne vstupu této směrnice v platnost.

PŘÍLOHA

A.   PLÁNY PRO ZVLÁDÁNÍ POVODŇOVÝCH RIZIK

I.

První plány pro zvládání povodňových rizik tvoří tyto prvky:

1.

závěry předběžného vyhodnocení povodňových rizik podle kapitoly II v podobě souhrnné mapy oblasti povodí nebo správní jednotky uvedené v čl. 3 odst. 2 písm. b), vyznačující oblasti určené podle čl. 5 odst. 1, na něž se vztahuje tento plán pro zvládání povodňových rizik;

2.

mapy povodňového nebezpečí a mapy povodňových rizik připravené podle kapitoly III nebo již existující mapy v souladu s článkem 13 a závěry, které lze z těchto map vyvodit;

3.

popis příslušných cílů v rámci zvládání povodňových rizik stanovených v souladu s čl. 7 odst. 2;

4.

souhrn opatření zaměřených na dosažení příslušných cílů v rámci zvládání povodňových rizik, včetně opatření přijatých v souladu s článkem 7, a opatření spojených s povodněmi přijatých podle jiných aktů Společenství, včetně směrnice Rady 85/337/EHS ze dne 27. června 1985 o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí (1), směrnice Rady 96/82/ES ze dne 9. prosince 1996 o kontrole nebezpečí závažných havárií s přítomností nebezpečných látek (2), směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/42/ES ze dne 27. června 2001 o posuzování vlivů některých plánů a programů na životní prostředí (3) a směrnice 2000/60/ES;

5.

pokud je k dispozici, pro společná povodí a dílčí povodí, popis metodiky vymezené dotyčnými členskými státy pro analýzu nákladů a přínosů používanou k posuzování opatření s nadnárodními účinky.

II.

Popis provádění plánu:

1.

popis způsobu, jakým bude sledován pokrok při provádění plánu;

2.

souhrn uskutečněných opatření nebo akcí pro informování veřejnosti a konzultace s ní;

3.

seznam příslušných orgánů a případně popis postupu koordinace v rámci všech mezinárodních oblastí povodí a postupu koordinace se směrnicí 2000/60/ES.

B.   PRVKY NÁSLEDNÉ AKTUALIZACE PLÁNU PRO ZVLÁDÁNÍ POVODŇOVÝCH RIZIK:

1.

všechny změny nebo aktualizace od zveřejnění předchozí verze plánu pro zvládání povodňových rizik, včetně souhrnu přezkumů provedených v souladu s článkem 14;

2.

zhodnocení pokroku na cestě k dosažení cílů uvedených v čl. 7 odst. 2;

3.

popis a vysvětlení všech opatření předpokládaných v předchozí verzi plánu pro zvládání povodňových rizik, která byla naplánována, avšak nebyla provedena;

4.

popis všech dalších opatření od zveřejnění předchozí verze plánu pro zvládání povodňových rizik.

(1)  Úř. věst. L 175, 5.7.1985, s. 40. Směrnice naposledy pozměněné směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2003/35/ES (Úř. věst. L 156, 25.6.2003, s. 17).

(2)  Úř. věst. L 10, 14.1.1997, s. 13. Směrnice naposledy pozměněná nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1882/2003 (Úř. věst. L 284, 31.10.2003, s. 1).

(3)  Úř. věst. L 197, 21.7.2001, s. 30.

ODŮVODNĚNÍ RADY

I.   ÚVOD

Komise přijala dne 18. ledna 2006 návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o vyhodnocování povodní a protipovodňových opatřeních.

Evropský parlament přijal stanovisko v prvním čtení dne 13. června 2006.

Výbor regionů se rozhodl stanovisko nevydat.

Hospodářský a sociální výbor přijal stanovisko dne 17. května 2006.

Rada přijala společný postoj dne 23. listopadu 2006.

II.   CÍL

Cílem této směrnice je stanovit rámec pro vyhodnocování a zvládání povodňových rizik souvisejících s lidským zdravím, životním prostředím, kulturním dědictvím a hospodářskou činností. Požaduje předběžné vyhodnocení povodňových rizik, vytvoření povodňových map ve všech oblastech s významným povodňovým rizikem, koordinaci činností v rámci sdílených povodí a vytvoření plánů pro zvládání povodňových rizik postupem se širokým zastoupením stran.

S ohledem na rozmanitost EU ze zeměpisného a hydrologického hlediska a z hlediska struktury osídlení poskytuje navrhovaná směrnice členským státům značnou pružnost pro stanovení cílů v rámci zvládání povodňových rizik, opatření, která mají být přijata k dosažení těchto cílů, a časových plánů pro provádění plánů pro zvládání povodňových rizik.

Použití navrhované směrnice musí být koordinováno s použitím rámcové směrnice o vodě.

III.   ANALÝZA SPOLEČNÉHO POSTOJE

1.   Obecně

Společný postoj zahrnuje řadu změn přijatých Evropským parlamentem v prvním čtení, a to v doslovném znění, zčásti nebo v podstatě. Tyto změny zlepšují nebo vyjasňují znění navrhované směrnice.

Jiné změny se však ve společném postoji neodrážejí, protože se Rada shodla na tom, že jsou nepotřebné nebo nepřijatelné.

2.   Obecná ustanovení (název, kapitola I)

Společný postoj odpovídá změně 1, kterou se mění název směrnice. Jelikož je odkaz na dosažení cílů v oblasti životního prostředí stanovený ve stávajících právních předpisech Společenství zahrnut v právním základu směrnice, změna 26 byla přijata částečně. Společný postoj nesouhlasí se změnou 27, která by omezovala použití směrnice na zvláštní případy povodní. Následky pro lidské zdraví a hospodářskou činnost jsou uvedeny rovněž v definici povodňového rizika. Rada nicméně připojuje neúplný seznam typů povodní a možnost vyloučení povodní způsobených kanalizačními systémy. Změna 28 byla přijata částečně a změna 29 v plném rozsahu.

Změna 30 o využití dalších příslušných orgánů byla přijata v plném rozsahu. Kromě toho byla doplněna možnost využití správních jednotek jiných než stanovených podle čl. 3 odst. 1 směrnice 2000/60/ES.

3.   Předběžné vyhodnocení povodňových rizik (kapitola II)

Změny 32 a 33 byly přijaty v plném rozsahu. Článek 4 byl zjednodušen za účelem snížení administrativní zátěže při předběžném vyhodnocování povodňových rizik a následkem toho nebyly přijaty změny 34 a 36. Posouzení účinnosti stávající infrastruktury protipovodňové ochrany uvedené ve změně 36 je však nesporně součástí každého vyhodnocení povodňových rizik. Byly rovněž odlišeny povodně, k nimž došlo v minulosti od budoucích povodní. V čl. 4 odst. 2 písm. d) Rada ponechala zvážení účinků budoucích povodní na rozhodnutí členských států.

S cílem zjednodušit a zefektivnit znění Rada vypustila čl. 5 odst. 1 písm. a) původního návrhu, na nějž odkazuje změna 38. Změna 39 byla přijata v podstatě. Změna 40 byla převzata v článku 4.

4.   Mapy povodňového nebezpečí a mapy povodňových rizik (kapitola III)

Otázka podpor nespadá do oblasti působnosti této směrnice a změna 85 proto nebyla přijata. Změny 42 a 43 byly zamítnuty, protože byly nadbytečné. Změny 44, 46 a 48 jsou zahrnuty v čl. 6 odst. 5 písm. d) a je na rozhodnutí členských států, jaké další informace uvedou v mapách povodňových rizik. Čl. 7 odst. 3 rovněž odpovídá změně 48. Změna 45 je nadbytečná, jelikož znění společného postoje se změnilo. Změna 47 byla zamítnuta, protože není proveditelné odlišit zvláštní případy povodní a vytvořit pro ně mapy, a změna 49 byla přijata částečně.

Změny 50 a 51 byly nepřijatelné, protože přidávaly k vyhodnocování rizik a způsobu popisu další úrovně. V čl. 6 odst. 5 písm. d) byla přijata změna 52.

5.   Plány pro zvládání povodňových rizik (kapitola IV, příloha)

Část změn 35 a 60, která se týkala posouzení nákladů a přínosů byla převzata v čl. 7 odst. 3. Změna 53 nebyla přijata, protože není nutné výslovně odkazovat na další směrnice, jimiž se členské státy musí řídit. Čl. 7 odst. 3 odpovídá změně 54, pokud jde o záplavové oblasti a trasy postupu povodňové vlny. Změna 56 byla přijata, pokud jde o zásadu solidarity a změna 57 byla přijata částečně, pokud jde o nestrukturální opatření a o to, že plány pro zvládání povodňových rizik nesmějí zahrnovat opatření, která by mohla zvýšit povodňové riziko v jiných zemích ležících proti proudu nebo po proudu (čl. 7 odst. 4).

Změna 58 byla nepřijatelná, protože si Rada nepřála zdůrazňovat přezkum povodňových událostí. Změna 59 byla v podstatě přijata v příloze. Změna 61 byla přijata zčásti a v podstatě, pokud jde o zásadu solidarity. Změna 62 nebyla přijata, aby zásada solidarity zůstala dostatečně obecná. Změna 63 nebyla přijata, protože navrhovaný koordinační postup nebyl přijat a některé části změny nebyly nezbytné.

Změny 64 a 65 byly přijaty zčásti a v podstatě, pokud jde o koordinaci v rámci celého povodí. Změna 66 byla přijata v plném rozsahu, ale v odlišném znění, které kopíruje znění rámcové směrnice o vodě. Dvě změny z odděleného hlasování byly zamítnuty, jelikož Rada chtěla, aby koordinace zůstala dobrovolná. Změna 68 byla ve společném postoji přijata v podstatě, a to odkazem na účast veřejnosti v čl. 10 odst. 1. Změna 69 byla zamítnuta, protože zapojením veřejnosti se již zabývá článek 10. Společný postoj nezahrnuje podrobnosti o opatřeních týkajících se připravenosti a neodpovídá tedy změnám 69 a 70. Změna 72 byla odmítnuta, protože v kontextu požadavků na podávání zpráv není vhodná.

Změna 74 byla zamítnuta. Rada se domnívá, že vztah mezi touto směrnicí a rámcovou směrnicí o vodě stanoví již čl. 7 odst. 3. Je na členských státech, jak vymezí opatření zaměřená na snížení potenciálních nepříznivých dopadů povodní. Změna 75 byla zamítnuta, jelikož terminologie neodpovídá čl. 7 odst. 2 a čl. 7 odst. 3. Změna 86 byla přijata.

6.   Přechodná opatření (kapitola VII)

Společný postoj se opírá o stávající práci na vnitrostátní a regionální úrovni, zejména o mapy povodňového nebezpečí, mapy povodňových rizik a plány pro jejich zvládání. Článek 13 přijímá zčásti nebo v podstatě změny 31, 37, 41, 55 a 71.

7.   Ostatní

—

V preambuli společný postoj přijímá zčásti nebo v podstatě změny Evropského parlamentu 2, 12, 16, 17, 24 a 25. Společný postoj neodpovídá změně 4, jelikož předběžné vyhodnocení povodňových rizik zohledňuje povodně, k nimž došlo v minulosti a selhání tradičních strategií zvládání povodňových rizik. Změna 5 není v této směrnici vhodná, protože se vztahuje ke koordinaci mezi členskými státy a k tomu, jak orgány spolupracují uvnitř jednotlivých států. Změna 9 byla odmítnuta, protože není nutná: rozšiřuje 19. bod odůvodnění a kopíruje znění závěrů Rady. Změna 23 byla rovněž odmítnuta, protože se jedná o redakční změnu 19. bodu odůvodnění. Změna 13 byl zamítnuta, protože nevyjadřuje ustanovení daných článků. Jelikož byla koncepce předběžného vyhodnocení rizik zjednodušena, změny 15 a 18 jsou nepřijatelné. Změny 19 a 21 překračují oblast působnosti této směrnice. Společný postoj je založen na zásadách subsidiarity a solidarity, tudíž byla zčásti přijata změna 20. Změnu 22 již obsahoval 17. bod odůvodnění, a byla tedy zamítnuta.

—

Odkazy na změnu klimatu (změny 7, 9, 10 a 38) jsou zčásti zahrnuty v 2. a 5. bodu odůvodnění a v čl. 4 odst. 2 písm. d). Povinnost zohledňovat změnu klimatu začíná platit v roce 2018, změna 73 tudíž nebyla přijatelná.

IV.   ZÁVĚR

Rada se domnívá, že její společný postoj do značné míry zohledňuje stanovisko Evropského parlamentu přijaté v prvním čtení. Představuje vyvážené a realistické řešení zaměřené na snížení následků povodní v Evropské unii a zajišťuje úzkou vazbu na provádění rámcové směrnice o vodě. Rada očekává konstruktivní jednání s Evropským parlamentem za účelem brzkého přijetí směrnice.