30.12.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 324/15

1.1

Rada vyzvala EHSV, aby vydal stanovisko k návrhu nařízení Rady o používání cizích (1) a místně se nevyskytujících (2) druhů v akvakultuře.

1.2

Cílem návrhu Komise je ochrana vodního životního prostředí a jeho biologické rozmanitosti před riziky, které provázejí výskyt cizích druhů. Komise považuje stávající rámec, jehož součástí je směrnice o stanovištích (3), za nedostatečný.

1.3

Komise navrhuje zavést nařízení založené na již existujících postupech a kodexech zásad, aniž jsou dotčeny budoucí strategie.

1.4

Navrhované nařízení se nezabývá otázkami týkajícími se například rybaření, okrasných ryb a jiných exotických živočichů, ale jeho cílem je předvídat budoucí problémy způsobené cizími druhy mimo jejich přirozené místo výskytu, předcházet těmto problémům a zvládat je.

1.5

Výbor má za to, že v Evropské unii existuje sklon k nadměrné regulaci. Nemělo by tomu tak být v případě navrhovaného nařízení.

1.6

EHSV doporučuje, aby byl vypracován seznam zavedených druhů (tj. „aklimatizovaných“ cizích druhů) s cílem snížit byrokracii a formality u těchto druhů.

1.7

Výbor doporučuje, aby byl řádně definován výraz „místně se nevyskytující druhy“. Výrazy „pásma“ a „ekoregiony“ by také měly být definovány v souvislosti s navrhovaným nařízením.

1.8

EHSV je také toho názoru, že EU je jednotný trh a že by se mělo rozlišovat mezi cizími a místně se nevyskytující druhy v EU a mimo EU.

1.9

EHSV konstatuje, že malí výrobci by čelili předvídatelným problémům v důsledku zavedení tohoto nařízení. Konkrétně si všímá příliš dlouhých formulářů uvedených v návrhu v příloze 1.

2.1

EHSV v zásadě velmi vítá návrh regulovat na úrovni EU dovoz cizích druhů do oblasti Společenství za účelem jejich využití v akvakultuře, který ochrání rozmanitost původní vodní fauny a flory (4) a současně podpoří rozvoj akvakultury.

2.2

Výbor uznává značný význam a nutnost nařízení o používání cizích druhů v akvakultuře, aby se chránilo vodní životní prostředí a jeho biologická rozmanitost.

2.3

Výbor naléhá na Komisi, aby v případě, že navrhované nařízení bude přijato, zahájila odpovídající informační kampaň k nařízení, a zabránila tak, aby bylo zneužito médii snažícími se vystrašit spotřebitele a prodat více výtisků novin.

2.4

EHSV se domnívá, že je nezbytné, aby nařízení napomáhalo rozvoji akvakultury v Evropě (5), protože jde o rostoucí odvětví, které do budoucna vytvoří mnoho příležitostí, pokud nebude omezeno stávajícím návrhem v jeho současné podobě.

2.5

EHSV zaznamenává rychlý pokrok a rozvoj odvětví mimo EU a všímá si také, že odvětví je nasyceno a potřebuje rozvíjet nové druhy. EHSV také zdůrazňuje, že odvětví akvakultury má potenciál k tomu, aby bylo úspěšnou oblastí v odvětví rybolovu v rámci společné rybářské politiky.

2.6

EHSV se domnívá, že obchod uvnitř EU by měl být zjednodušen, mělo by zde být méně formalit a dokumentace, a neměl by být nadměrně regulován.

2.7

Výbor zdůrazňuje, že je nutné zajistit, aby nařízení nebylo těžkopádné a nebrzdilo další rozvoj odvětví, a má obavy o soulad mezi jeho ekologickými, ekonomickými a sociálními hledisky. Výbor je navíc toho názoru, že přemístění druhů je dostatečně kontrolováno v rámci EU.

2.8

Skutečné potíže pro vodní životní prostředí v našich regionech jsou způsobeny vysazováním exotických nebo cizích druhů v akvakultuře. S cílem návrh co nejvíce zjednodušit a zkrátit by Výbor navrhl zaměřit úsilí na tuto otázku a zabývat se místně se nevyskytujícími druhy odděleně. Nezdá se, že by používání místně se nevyskytujících druhů v akvakultuře bylo příliš důležité. S tím souvisí další problém, že Komise nedefinuje regiony, ve kterých se jeden druh nevyskytuje.

2.9

Dalším zjednodušením by bylo, kdyby se rozlišovalo mezi druhy v rámci EU a cizími a místně se nevyskytujícími druhy z oblastí mimo EU. EHSV doporučuje, aby se to vzalo v úvahu, protože EU směřuje k integrovanějšímu společnému trhu.

2.10

Výbor poznamenává, že vzhledem k nestálosti odvětví nemusí být vždy vhodné a proveditelné, aby výrobci, za účelem získání povolení k dovozu a k jednotlivým přemístěním, plánovali tak daleko dopředu, jak Komise považuje za nutné.

2.11

Například když výrobce chová nějakou odrůdu z Izraele, která zahyne, pak potřebuje rychle jednat a dovézt ji třeba z USA, aby neztratil drahocenný čas. Současný návrh by výrobci bránil vykonávat jeho činnosti, dokud neobdrží nové povolení. Přesuny a přemístění, zejména obchodní přemístění, by měly být vyňaty z navrhovaných nařízení na základě obecného vědeckého tvrzení, že „riziko“ chovu cizích nebo místně se nevyskytujících druhů v akvakultuře je nízké.

2.12

EHSV zaznamenává, že odborníci v odvětví jsou nespokojeni s přístupem, který Komise často zaujímá. Proto je také důležité zaměřit se na zajištění toho, aby nařízení bylo zjednodušeno a zaměřeno na praxi a aby byly minimalizovány náklady pro zainteresované strany.

2.13

Výbor si všímá, že tento návrh se nezabývá okrasnými rybami a lososy, ale zdůrazňuje, že mohou k celkovému problému značně přispět.

2.14

EHSV zdůrazňuje, jak je důležité zajistit, aby cíle nařízení byly jasné a aby nařízení mělo jasný rozsah a omezení působnosti. Vzhledem k tomu, že neexistují žádná komplexní a podrobná pravidla týkající se odvětví, Výbor navrhuje, aby Komise navrhla takovéto zastřešující nařízení, anebo alespoň zahájila akční plán pro budoucí směřování odvětví.

2.15

EHSV si je vědom toho, že návrh vznikal před iniciativou EU pro zjednodušení z roku 2005, ale domnívá se, že současný návrh by ji měl vzít v úvahu a měl by být zjednodušen.

3.1

Návrh značně přesahuje nutná a oprávněná opatření; současný stav, pokud jde o druhy, z nichž některé se v evropské akvakultuře používají po staletí (např. kapr, pstruh duhový, siven a další), se nebere v úvahu. Chov těchto druhů dosud nevedl k žádnému poškození ekosystémů. Posouzení rizik pro přemisťování těchto druhů ve všech etapách vývoje a zdlouhavé postupy schvalování jsou zcela nereálné a neproveditelné. Je zavedenou praxí, že podniky v odvětví akvakultury v oblasti Společenství spolupracují přes hranice v souladu s veterinárními požadavky a přemisťují kapry, pstruhy a další zavedené druhy ryb na krátkodobém základě.

3.2

Výbor naléhá na to, aby zavedené druhy ryb (6) byly vyňaty z ustanovení návrhu nařízení buď prostřednictvím direktivního seznamu, nebo seznamu výjimek v jednotlivých členských státech. Stejně tak by měla být vyřazena otázka místně se nevyskytujících druhů. Je nepochopitelné, že se spojuje řízená akvakultura s šířením nebo přesunem původních, ale místně se nevyskytujících ryb nebo jiných druhů.

3.3

Otázku místně se nevyskytujících druhů již upravují konkrétní předpisy členských států. Navrhované nařízení by se mělo zaměřit na ochranu vodní biologické rozmanitosti EU před riziky, které provázejí dovoz cizích druhů. Bylo by vlastně velmi obtížné zavést navrhované nařízení ohledně místně se nevyskytujících druhů, protože v této souvislosti neexistuje obecně platná definice místních regionů. Pokud by se vypustila ustanovení o místně se nevyskytujících druzích, bylo by navrhované nařízení Rady snadněji pochopitelné a bylo by mnohem snadnější a levnější ho zavést.

3.4

Výbor upozorňuje, že až rok dlouhá lhůta pro rozhodnutí o žádosti o přemístění (článek 10) by nepřijatelně zdržela výrobní rozhodnutí a vedla by k nepřijatelným hospodářským narušením, a doporučuje, aby tato lhůta byla zkrácena.

3.5

EHSV také zdůrazňuje význam prozkoumání možnosti scénáře „co kdyby“ podle článku 10 s cílem učinit opatření pro případ, že žádost o povolení zůstane bez odpovědi. Například podle španělského práva se mlčení rovná souhlasu, není-li zaslána odpověď v navrhované lhůtě jednoho roku. EHSV se domnívá, že na tento článek návrhu by měl být uplatněn španělský vzor, je-li to právně možné.

3.6

Žádosti týkající se několika přemístění v období pěti let (článek 6) nejsou proveditelné, protože je často potřeba provést krátkodobá neplánovaná rozhodnutí o nákupech, prodejích a výměně ryb v různých vývojových etapách. Navrhované nařízení by bylo v přímém rozporu s plánovanými ustanoveními o deklarovaných cílech podpory akvakultury a podpory rozmanitosti řady druhů v akvakultuře.

3.7

Rozhodnutí o žádostech dovozu a přemístění vodních organismů pro akvakulturu jsou důležitá. Měla by se opírat o vědecké důvody a měla by být co nejdříve oznámena.

3.8

Pro příslušné úřady, chystaný poradní výbor a podniky zabývající se akvakulturou by rozsáhlá pravidla znamenala značné personální a finanční výdaje, které nelze pokrýt dostupnými lidskými zdroji. To by bylo v rozporu s obecným úsilím snížit byrokracii jak v členských státech, tak na úrovni EU.

3.9

EHSV se domnívá, že nadměrné množství pravidel by mělo být omezeno na nezbytně nutné. Především by mělo být méně kritérií v příloze 1 navrhovaného nařízení

3.10

Dovoz a přemístění cizích druhů ryb mohou být značně rizikové. Ke zhodnocení těchto rizik je zapotřebí důkladných vědeckých znalostí. Žadatelé nemohou potřebné vědecké údaje získat ze své práce, jak očekává příloha 1. Žadatelé budou potřebovat poradit od odborníků.

3.11

Výbor má za to, že s cílem pomoci výrobcům by jim měl být k dispozici seznam vědců v EU s požadovanými znalostmi. Zároveň by jim měly být také zpřístupněny informace nebo školení týkající se procesu žádosti.

3.12

Navrhujeme, aby místo plánovaných individuálních posouzení bylo stanoveno pouze jedno vzorové posouzení rizika pro každý ekoregion nebo členský stát, které by provedla kvalifikovaná vědecká instituce. Pokud bude riziko v tomto vzorovém posouzení zhodnoceno jako „nízké“, může být každá budoucí žádost o rutinní přemístění v daném ekoregionu omezena na poskytnutí detailů o místě, personálu a datech. Tento návrh by v případě realizace vedl ke kvalitnějšímu posouzení rizika a zároveň k nesmírným úsporám byrokratických výdajů v podnicích zabývajících se akvakulturou a na úřadech. Náklady na vzorové posouzení provedené vědeckou institucí by měl nést Evropský rybářský fond (ERF).

3.13

Výbor dále zdůrazňuje, že je potřeba, aby nařízení Rady definovalo ekoregiony kvůli harmonizaci mezi členskými státy.

3.14

EHSV se domnívá, že by bylo prospěšné, kdyby mezi datem zveřejnění nařízení a datem jeho vstupu v platnost bylo období alespoň jednoho roku, aby mohlo dojít k přizpůsobení vnitrostátních právních předpisů a aby odvětví a zainteresované osoby mohly být informovány o zaváděných změnách.

3.15

Výbor upozorňuje na svá předchozí stanoviska ke společné rybářské politice (7), akvakultuře (8) a biodiverzitě (9), a v souvislosti s tímto stanoviskem a jeho rámcem si za nimi plně stojí.

3.16

Výbor upozorňuje Komisi na geneticky modifikované organismy a polyploidní druhy. Jejich potenciální nebezpečí pro vodní životní prostředí by se nemělo podceňovat. Je třeba přísněji regulovat geneticky modifikované organismy i lososy v akvakultuře a vysazování a přesuny okrasných druhů.

3.17

Výbor žádá Komisi, aby vzala na vědomí jak toto stanovisko, tak výše zmíněná stanoviska, aby tak vytvořila lepší pracovní prostředí pro odvětví akvakultury, pokud jde o používání cizích a místně se nevyskytujících druhů v akvakultuře.