23.12.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 318/38

1.1

EHSV vítá návrh Evropské komise na zřízení Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (dále jen EFG). EHSV souhlasí s cílem poskytnout prostřednictvím EFG pomoc v případech, kdy vznikají pracovníkům okamžité rozsáhlé sociální problémy způsobené vážným a nepředvídatelným narušením hospodářství.

1.2

EHSV souhlasí s tím, že prvořadou odpovědnost mají členské státy samy a EFG by měl poskytnout pomoc pouze na žádost členského státu a po příslušném rozhodnutí rozpočtového orgánu. Musejí existovat jasná pravidla.

1.3

V dobách vážného narušení je rozhodující prozíravá politika, dynamické podnikání, regionální odpovědnost a včasná opatření a spolupráce příslušných účastníků: podniků, sociálních partnerů, vlády, regionálních orgánů a dalších. EFG jako nástroj solidarity EU má doplňkovou funkci. K tomu, aby byl důvěryhodný, nesmějí být očekávání příliš velká.

1.4

Zvláštní opatření financovaná EFG musejí zapadat do celkového plánování všech zúčastněných subjektů. EFG by neměl poskytovat pomoc v oblastech, kde mají výlučnou působnost členské státy. Mělo by se jasně říci, že se fond zaměřuje na specifické možnosti zaměstnání pro lidi za naléhavých hospodářských okolností.

1.5

EHSV vyzývá Komisi, aby zajistila aktivní zapojení sociálních partnerů do procesů majících za cíl vytvoření zaměstnání pro propuštěné pracovníky. Dosažení cíle „rychlého opětovného profesního začlenění“ propuštěných zaměstnanců je obvykle těžká práce. Fakta ukazují, že takovéto procesy trvají velmi dlouho.

1.6

Měla by být zaručena přísná koordinace různých stávajících nástrojů, zejména EFG a strukturálních fondů, aby se zvýšila účinnost a provázanost.

2.1

V březnu 2006 Komise předložila návrh na Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci (1). Jeho cílem je poskytovat zvláštní jednorázovou podporu k usnadnění opětovného profesního začlenění pracovníků v oblastech nebo odvětvích, jež utrpěly otřes způsobený vážným narušením hospodářství.

2.2

Vážné narušení hospodářství může vyvolat hospodářské přesuny do třetích zemí, masivní zvýšení dovozů nebo postupný pokles podílu EU na trhu daného odvětví. Hlavní podmínkou pro EFG je propuštění více než 1000 zaměstnanců v jednom podniku nebo skupině podniků v regionech s nadprůměrnou mírou nezaměstnanosti.

2.3

Způsobilá opatření spadající pod EFG by měla vytvořit podmínky pro rychlé opětovné profesní začlenění osob, které ztratily své zaměstnání. Pomoc představuje doplněk vnitrostátních opatření a cílených regionálních programů. Má zahrnovat tato opatření: rekvalifikaci, pomoc při stěhování, pomoc při zahájení podnikání a doplňky příjmu z výdělečné činnosti.

2.4

EFG poskytne pomoc pouze na žádost členského státu. Částka vyplacená EU nesmí překročit 50 % celkových nákladů odhadnutých členským státem.

2.5

Ve finančním výhledu není pro fond stanovena žádná konkrétní finanční částka. Fond bude financován z nedočerpaných prostředků a ze zrušených závazkových položek. O každém přidělení pomoci rozhodne rozpočtový orgán, což znamená, že plná odpovědnost spočívá na Radě a EP.

2.6

Předpokládá se podrobný rozpočtový proces. Za řízení opatření podporovaných EFG přejímá odpovědnost členský stát. Komise má úlohu dohledu. V případě, že částka nebude vyčerpána, bude vrácena zpět.

2.7

Komise bude provádět průběžná hodnocení výsledků, podmínek a účinnosti nařízení a rovněž hodnocení ex post. Od roku 2008 bude Komise předkládat výroční zprávu o plnění cílů fondu včetně hodnocení.

3.1

Návrh, který má za cíl ukázat solidaritu EU s pracovníky propuštěnými v důsledku náhlých změn ve struktuře světového obchodu, vychází ze závěrů Evropské rady z prosince 2005. Představuje kompromisní součást dosažené dohody o finančním výhledu. Bylo provedeno posouzení dopadů (2) zahrnující příslušné informace o obsahu a oblasti působnosti EFG.

3.2

EFG je oddělen od strukturálních fondů a bude sloužit jako jeden z nástrojů EU potřebných k dalšímu přizpůsobení se a konkurenceschopnosti evropského hospodářství (3).

3.3

Strukturální fondy mají za cíl dlouhodobá prozíravá opatření založená na víceletém přístupu, zatímco s EFG se pro účely restrukturalizace nepočítá. Cílem EFG je konkrétně oslovovat jednotlivce v regionech postižených vážnými otřesy ve struktuře světového obchodu. Takovéto řídké, ale kritické situace mohou vyžadovat jednorázovou, časově omezenou individualizovanou podporu. Některé cíle EFG nejsou pokryty strukturálními fondy.

3.4

Jako příklad do jisté míry sloužil program Spojených států Pomoc při přizpůsobení se obchodu (Trade Adjustment Assistance, TAA) z roku 1962. Tento program má za cíl napravit nesouměrnost mezi nepříznivými účinky otevírání obchodu a mezinárodní liberalizace v jednotlivých konkrétních případech nebo regionech na jedné straně a celkovými výhodami otevírání obchodu a mezinárodní liberalizace na straně druhé. Srovnání TAA a EFG však není snadné vzhledem k rozdílům v kultuře USA a EU a odlišným uplatněným kritériím.

3.5

EFG by měl fungovat podle osvědčených postupů určených OECD, které specifikují nutnost jasného určení skupin pracovníků postižených ztrátou zaměstnání kvůli změnám v oblasti obchodu a poskytování pomoci po omezenou dobu podle zásad efektivnosti nákladů, průhlednosti a odpovědnosti.

3.6

EFG má za cíl přispívat v Unii k rozvoji přístupu „flexicurity“, rovnováhy mezi pružností a jistotou zaměstnání, a bude doplňovat víceleté strategické priority a politiky strukturálních fondů.

4.1

Nařízení nejdříve uvádí celkové kladné účinky globalizace na růst a zaměstnanost v EU. EHSV však poznamenává, že současně jsou na odvětvové a regionální úrovni docela možné také viditelné negativní účinky. EFG bude zvláštním nástrojem zaměřujícím se na zvýšení příležitostí návratu do zaměstnání pracovníků postižených vážným narušením hospodářství. Je škoda, že posouzení dopadu (4) neprovedlo analýzu konkrétních případů.

4.2

Vzhledem k tomu, že čtvrtý bod preambule nařízení vyžaduje, aby činnosti EFG byly „koherentní a slučitelné s dalšími politikami Společenství a byly v souladu s acquis Společenství“, měl by návrhy důkladně prostudovat okruh těch, kteří tvoří politiku Komise, zejména Generální ředitelství pro hospodářskou soutěž, aby se zabránilo jakémukoli neoprávněnému přidělení státních dotací.

4.3

EFG představuje konkrétní krok Evropské unie k řešení následků vážných otřesů v zahraničním obchodě a na globálním trhu. O podobném nástroji by se mohlo do budoucna uvažovat jako o nástroji ke zmírnění negativních dopadů vnitřního obchodu a jednotného trhu EU (např. relokace v rámci EU, daňová politika).

4.4.1

Vyžadují se přísné podmínky pomoci. Podmínka uvedená v článku 1, „poskytování podpory pracovníkům, kteří ztratili své zaměstnání z důvodu velkých změn ve struktuře světového obchodu v případech, kdy tato propouštění mají značný negativní dopad na regionální nebo místní ekonomiky“, je ovšem dosti mlhavá. Přímou odpovědnost za podávání žádostí o příspěvky fondu mají členské státy. Komise by měla zaručit rovné uplatnění podmínek ve všech případech a na všechny členské státy.

4.4.2

U žádostí spočívá důkazní břemeno na členských státech. Komise žádost prostuduje a důkladně ji posoudí na základě obecných zásad a rozpočtový orgán případ od případu přidělí finanční podporu. V Komisi, v členských státech i v rozpočtovém orgánu bude tento proces zahrnovat získávání znalostí z práce a z praktických zkušeností. Musí se zabránit nejednoznačnostem: v celé Unii musejí platit a uplatňovat se stejná pravidla a stejný přístup.

4.4.3

Pokud jde o minimální počet propuštěných v konkrétních regionech, jsou podmínky pomoci jednoznačně definovány v článku 2. Podmínka „1000 zaměstnanců“ není omezena jen na jeden podnik, ale zahrnuje i navazující výrobce – dodavatele a odběratele.

4.4.4

Logické zdůvodnění, proč se snižuje počet zaměstnanců, bude obvykle vycházet z celé řady faktorů, jako je modernizace, racionalizace, změna výrobních metod a skutečně i struktura mezinárodního obchodu. Zřídkakdy bude naprosto převažovat jeden specifický faktor.

4.4.5

Za vzor byl vzat americký program TAA. V popisu Komise, jak TAA funguje, je však vazba mezi změnou ve struktuře obchodu a vládními opatřeními ke zmírnění jejího dopadu na propouštění dosti neurčitá. Navíc jsou podmínky a historie uplatňování TAA zcela odlišné od toho, co se předpokládá v EU.

4.4.6

Finanční pomoc EFG bude vyhledávána při hospodářských otřesech a nepředvídatelných okolnostech. Obvykle jsou však tendence ke změně patrné dříve, než je cítit skutečný dopad této změny. K dobrému řízení podniku patří včasné provedení preventivních opatření.

4.4.7

To znamená, že jakákoli plánovaná podpůrná opatření členských států a EU budou muset brát v potaz, jak podniky a partneři sami předvídali změnu. Například do jaké míry jsou přípustná podpůrná opatření, jestliže podnik a sociální partneři zanedbali včasné zhodnocení vývoje událostí, které by mohly ohrozit trhy a/nebo zaměstnanost?

4.5.1

Rozdíl mezi strukturálními fondy a EFG je trojí: a) rozdíl v rozsahu – 44 miliard eur proti 500 milionům eur ročně v příštím programovém období 2007-2013, b) rozdíl v přístupu – dlouhodobý a prozíravý přístup k širokým otázkám modernizace proti krátkodobému a cílenému přístupu k rychlému opětovnému profesnímu začlenění pracovníků, a c) vzhledem ke svému objemu a rozsahu mají strukturální fondy sklon k tomu být byrokratické, kdežto cílem EFG je nebyrokratický přístup.

4.5.2

Musí být zajištěno přísné rozlišování mezi strukturálními fondy a EFG. EFG je zásadně krátkodobý a časově omezený a je zaměřený na zvláštní případy. Dlouhodoběji lze v širších regionálních souvislostech předpokládat další závazky strukturálních fondů. V případech, kdy se opatření doplňují, musí být respektována odlišná filozofie a struktura každého fondu.

4.5.3

Nebude snadné vytvořit podmínky pro „rychlé“ opětovné profesní začlenění propuštěných zaměstnanců, jestliže souvislosti a okolnosti nejsou příznivé, jako je tomu v regionech, kde původně převládala jedna průmyslová činnost, v zaostalých regionech nebo tam, kde je bezprostřední nedostatek vzdělávacích a rekvalifikačních zařízení atd. Zvláštní pozornost by se měla věnovat střední úrovni řízení a vyššímu vedení, aby se zabránilo úniku mozků. V těchto konkrétních případech je pravděpodobně nutná jak kombinace EFG a strukturálních fondů, tak co nejlepší využití sítě EURES k podpoře příležitostí mobility po celé Evropě. Problémy by mohl způsobit nedostatek účinné koordinace. V této souvislosti vyžaduje zvláštní pozornost ustanovení čl. 5 odst. 3.

4.5.4

Způsobilá opatření stanovená v čl. 3 musejí být chápána společně s ustanovením čl. 5 a 6, zejména pokud jde o vzájemné vztahy a interakci mezi opatřeními regionů, členských států a EU. Vzhledem k tomu, že opatření EU doplňují opatření regionů a členských států, mohly by zkušenosti získané v minulosti v EU, například z iniciativ RESIDER, RECHAR a RETEX, a v jiných situacích být užitečné s ohledem na to, že EFG nebyla svěřena žádná role při restrukturalizaci.

4.5.5

Ve zvláštních případech může být užitečné uplatnit odvětvový přístup používaný v moderní průmyslové politice, při prověřování analýz a při určování, jaké nástroje se mají použít.

4.5.6

Pro řadu členských států je zvlášť důležité a znepokojivé, že politiky související s pracovními příjmy a s trhem práce zůstávají odpovědností členských států a že je Komisi znemožněno zasahovat do vnitrostátní působnosti. V důsledku toho se v rámci úplného souboru opatření vypracovaných členským státem k řešení konkrétní krize musí příspěvek EU výslovně zaměřit na osoby a na péči o opětovné profesní začlenění propuštěných zaměstnanců. V tomto bodě EHSV odkazuje na podmínky žádostí v původní sociální kapitole Společenství uhlí a oceli, které mohou pomoci předejít institucionálnímu překrývání a střetům.

4.6

Klíčovou roli má rozpočtový orgán. Vítáme, že nařízení náležitě a podrobně předepisuje finanční postupy, které se mají dodržovat.

4.7

Nařízení je navrženo pro zvláštní případy nouze, které zpravidla vyžadují rychlé a účinné opatření. To znamená, že při uplatňování pravidel musí být samozřejmě minimalizována byrokracie, ale současně se vyžaduje náležitá obezřetnost. Cílem by mělo zůstat poskytnutí účinné podpory v nejkratší možné době.

4.8

V (nedávné) minulosti byla v řadě případů provedena úspěšná restrukturalizace, dokonce i když to byly případy složité. Konkrétní případy jsou sice vždy jedinečné, avšak široké spektrum restrukturalizací ukazuje, že o úspěch se postaralo soustředěné regionální úsilí všech zúčastněných, často podporované jejich vládami, s jasným zaměřením na vytvoření podmínek pro nové nebo nově posílené podnikání a nové rozmístění pracovníků v průmyslu a službách.

4.9

Hospodářské a sociální plány byly většinou vypracovány v těsné spolupráci vlád členských států, regionálních orgánů a sociálních partnerů, kteří obvykle organizovali v regionu kulaté stoly a zapojovali všechny zainteresované subjekty.

4.10

K tomu, aby byl nový EFG úspěšný, je třeba předvídat a zavádět podobné postupy. Za tímto účelem se takových shromáždění a schůzí na regionální a místní úrovni musejí přímo účastnit zástupci Komise.

5.1

Přestože Komise pro EFG stanovila prostřednictvím statistických simulací založených na konkrétních případech rozpočtové prostředky ve výši 500 milionů eur, tato částka by měla být každý rok posouzena a případně upravena podle vývoje situace a skutečné odezvy žádostí o prostředky z fondu.

5.2

Článek 2 jako spouštěcí faktor pro pomoc EFG uvádí vážné narušení hospodářství. EHSV vyzývá Radu, aby projednala definice jevů zmíněných v úvodním odstavci tohoto článku, než toto nařízení vstoupí v platnost. Přespříliš široké definice mohou později bránit účinnému rozhodování rozpočtového orgánu. Stejný účinek mohou mít i příliš úzké definice. Jednání Rady může pomoci při těžkém rozhodování a může vytvořit rovnováhu. Takové jednání může být rovněž užitečným vkladem do obecných pokynů Komise.

5.3

Důvody takové pomoci musejí být jasně uvedeny. Přihlížet by se mělo k opatřením, která předem provedl sám podnik i sociální partneři a další zainteresovaní. To by také mohlo být zařazeno mezi obecné pokyny Komise.

5.4

V rámci výročního hodnocení a rovněž vzhledem k možné úpravě podle článku 20 by se mělo uvážit posouzení podmínek pomoci stanovených v článku 2 (počet dotčených pracovníků, územní rozměr a ukazatele zaměstnanosti), aby se zajistilo, že podmínky pomoci budou také dostatečně pružné, aby vyhověly odlišnostem zvláštních regionů, což se týká zejména malých zemí s převažujícími malými a středními podniky.

5.5

Článek 3 v bodu a) a b) stanoví opatření způsobilá pro finanční pomoc EFG. EHSV poznamenává, že v oblastech spojených s příjmem, jako jsou důchodová práva a sociální výhody, mají výlučnou působnost členské státy. EFG by se měl omezit na financování různých druhů vzdělávacích a školících zařízení a rámcových podmínek. Za zvláštních okolností může pomoc zahrnovat mzdovou podporu pro osoby, které mají zaměstnání nebo zaměstnání hledají.

5.6

Článek 10 odstavec 1 stanoví maximální příspěvek EFG na 50 % celkových nákladů odhadnutých členským státem. EHSV nechce vyjadřovat pochybnosti o výši tohoto procenta. Zdůrazňuje však, že existuje vztah mezi výší finančního příspěvku EFG a počtem a rozměrem případů, které se budou řešit.

5.7

U článku 12 EHSV navrhuje, aby odst. 1 písm. b) zněl: „důkazy, že podmínky stanovené v článku 2 a požadavky článku 6 jsou splněny“.

5.8

EHSV soudí, že do každé etapy procesu EFG musejí být zapojeni sociální partneři a další zainteresované strany v regionech. Komise by měla informovat také EHSV a Výbor regionů.

5.9

Komise bude od roku 2008 překládat výroční zprávy o EFG. Takové hodnocení ex post může podléhat projednání Radou. Článek 20 požaduje formální přezkum nařízení do prosince 2013. EHSV doporučuje, aby Komise zařadila posouzení EFG také do své bílé knihy, než začne předběžné jednání o rozpočtu EU, které má proběhnout do roku 2009.