16.12.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 309/78

1.1

EHSV zdůrazňuje, že pro posílení sociálního rozměru Lisabonské strategie by členské státy měly prostřednictvím nového rámce propůjčit větší politickou váhu cíli modernizace a zlepšení sociální ochrany. Sociální rozměr je nezbytný k tomu, aby bylo možné čelit výzvám souvisejícím s globalizací a stárnoucí populací. Různé cíle Lisabonské strategie, a sice udržitelný hospodářský růst, větší počet lepších pracovních míst a větší sociální soudržnost, musí být posilovány a podporovány stejnou měrou. (1)

1.2

EHSV se domnívá, že Evropský systém integrované statistiky sociální ochrany (ESISSO) je důležitý v souvislosti s otevřenou metodou koordinace v oblasti sociálního začlenění a důchodů.

1.3

Vzniká potřeba analytického přístupu, který by se opíral o spolehlivé a srovnatelné ukazatele. Je to nezbytné pro vytvoření hodnověrné představy o pokroku nebo jiném vývoji v dosažení cílů. EHSV zastává názor, že kromě racionalizace statistik je nutné vytvořit i kvalitativní ukazatele.

1.4

Pro členský stát může být financování sběru nezbytných statistik obtížné. Proto je třeba zohlednit schopnost všech členských států získávat informace. Navíc by náklady každého členského státu spojené s tímto neplaceným mandátem, byť jsou minimální, měly být odhadnuty předem. EHSV vítá, že Komise plánuje finanční pomoc pro členské státy, jež by vedla k rozvoji stávajícího systému.

1.5

Rovněž je důležité, aby se kritéria, která se netýkají měny a jsou založená na potřebách lidí, odrážela ve výběru ukazatelů, jako je například přístup, kvalita a účast. (2)

1.6

Pro vlády členských států je také důležité přesné shromažďování statistik, aby mohly přizpůsobit současné systémy sociálního zabezpečení potřebám svých společností a mohly řešit potřeby těch společenských skupin, které nespadají pod současné systémy sociální ochrany.

1.7

Přispívá rovněž k vytvoření a zvyšování povědomí o programech pro ohrožené a vyloučené sociální skupiny, přičemž cílem těchto programů je především boj proti chudobě dětí.

1.8

Spolupráce v oblasti politiky sociální ochrany ve všech členských státech v posledních letech významně pokročila. Cíle navrhované činnosti harmonizovat statistická data týkající se sociální ochrany Společenství lze dosáhnout jen prostřednictvím Společenství, nikoli samostatně jednajících členských států.

1.9

Výsledky Lisabonské strategie lze posoudit prostřednictvím ukazatelů a hodnocením hospodářské výkonnosti a programu pro růst a zaměstnanost. Vzniká potřeba propojit tyto ukazatele s ukazateli sociální ochrany. Jedná se o nejlepší způsob hodnocení výsledků celé Lisabonské strategie.

2.1

Pro dosažení cílů stanovených v Lisabonské strategii je zapotřebí analyzovat rozměr sociální ochrany, zviditelnit její různé cíle a prvky a umožnit jejich srovnání. Nový rámec Komise pro otevřenou koordinaci politiky sociální ochrany je nástrojem pro členské státy a EU v tomto procesu. Jak Výbor uvedl ve svém stanovisku o strategii pro otevřenou koordinaci sociální ochrany (3), je nutné pro tento nástroj vytvořit odpovídající ukazatele.

2.2

Systémy sociálního zabezpečení se ve všech členských státech vyvíjí v závislosti na historii příslušného státu a všech zvláštních okolnostech, což vedlo ke vzniku různých systémů v různých státech.

2.3

Sociální ochrana zahrnuje všechny činnosti veřejných či soukromých orgánů, jejichž záměrem je zbavit společnost, ať už se jedná o domácnosti či jednotlivce, břemene konkrétních rizik nebo potřeb. (4)

2.4

Sociální ochrana se od počátku devadesátých let minulého století, kdy došlo k určitým nedorozuměním v souvislosti se dvěma doporučeními Rady, hodně rozvinula. Cílem prvního doporučení (92/442) byla harmonizace cílů a politik sociální ochrany, druhé doporučení (92/441) si kladlo za cíl stanovení společných kritérií, která by zaručila dostatečné zdroje v systémech všech členských států EU. (5)

2.5

Další sdělení o sociální ochraně posunula otázku sociální ochrany v programech jednání EU výš „a pozitivně přispěla ke společnému chápání evropské sociální ochrany“ (de la Porte 1999a)). (6)

2.6

To vede k potřebě účinného benchmarkingu, jenž by byl založen na (již probíhající) spolupráci a na koordinaci spočívající převážně ve výměně názorů a doporučení opírajících se o osvědčené postupy.

2.7

Nejcitlivější otázkou zůstalo zavedení společně dohodnutých ukazatelů. Stávající systémy srovnávacích statistik musely být revidovány. Bylo nutné vypracovat analýzu rysů, příčin a vývoje sociálního vyloučení a kvalita dat se zlepšila.

2.8

Výsledky Lisabonské strategie lze posoudit prostřednictvím ukazatelů a hodnocením hospodářské výkonnosti a programu pro růst a zaměstnanost Vzniká potřeba propojit tyto ukazatele s ukazateli sociální ochrany. Jedná se o nejlepší způsob hodnocení výsledků celé Lisabonské strategie.

3.1

Systémy sociální ochrany jsou v EU velmi vyspělé. Za organizaci a financování těchto systémů nesou odpovědnost členské státy.

3.2

EU má jasnou roli při zajišťování ochrany občanů v každém členském státě a občanů stěhujících se přes hranice, a to na základě právních předpisů EU, jež koordinují národní systémy sociálního zabezpečení.

3.3

Proto je nutné zavést dohodnutý soubor společných ukazatelů, což vyžaduje závazek ze strany členských států vytvořit klíčové nástroje jako ESISSO. Jak je uvedeno v návrhu Komise, právní rámec pro ESISSO „zvýší užitečnost současného shromažďování dat, co se týče včasnosti, rozsahu a srovnatelnosti“.

3.4

Na zasedání Evropské rady v říjnu 2003 (7) bylo dohodnuto, že výroční společná zpráva o sociálním začleňování a sociální ochraně se stane hlavním nástrojem vykazování racionalizace otevřené metody koordinace (8).

3.5

Sdělení Komise týkající se nového rámce pro otevřenou koordinaci politiky sociální ochrany a začlenění v Evropské unii vyjádřilo potřebu stanovit nový rámec, který by přispěl ke zviditelnění a posílení procesu otevřené metody koordinace (9).

3.6

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o ESISSO (předložený Komisí) zdůrazňuje význam sociálního rozměru jako jednoho z pilířů Lisabonské strategie.

3.7

Nařízení si klade za cíl vytvořit rámec pro shromažďování dat o sociální ochraně členskými státy, což v současné době probíhá za použití různých metod, přičemž se definice stát od státu liší, což znemožňuje srovnání dat. Taková srovnatelnost snižuje užitečnost těchto dat v případě analýzy systémů sociální ochrany v EU.

3.8

Cílů stanovených v návrhu Komise bude možné snáze dosáhnout tehdy, pokud bude jejich statistika a analýza probíhat na úrovni EU na základě harmonizovaného sběru dat v členských státech.

3.9

EHSV souhlasí, že právní rámec ESISSO přispěje k dosažení cílů konkurenceschopnosti, zaměstnanosti a sociálního začlenění stanovených v Lisabonské strategii a následně napomůže ke zlepšení systémů sociální ochrany v členských státech.

3.10

Otevřená metoda koordinace, která usnadní práci související se sociální ochranou, rovněž předpokládá nutnost srovnatelných a spolehlivých statistik v oblasti sociální politiky* (10).

3.11

Hlavní prvky nařízení Komise:

4.1

Metodika ESISSO, jež byla vyvinuta koncem sedmdesátých let minulého století, byla reakcí na potřebu konkrétního nástroje pro statistické monitorování sociální ochrany v členských státech EU (11).

4.2

Příručka ESISSO z roku 1996 zavedla nesmírně podrobný systém klasifikace sociálních dávek.

4.3

Revidovaná metodologie v příručce ESISSO zvyšuje flexibilitu, která v souboru statistik Eurostatu do určité míry chybí.

4.4

Jednou z možností pro zvýšení této flexibility je přechod k hlavnímu systému a modulům (12).

4.5

Hlavní systém odpovídá standardním informacím o příjmech a výdajích v souvislosti se sociální ochranou, jež Eurostat každoročně zveřejňuje.

4.6

Moduly obsahují doplňkové statistické informace o zvláštních aspektech sociální ochrany. Komise a členské státy (13) stanovují požadavky na témata, která budou moduly pokrývat.

4.7

Ačkoli cíle ESISSO podávají vyčerpávající popis sociální ochrany v členských státech EU, nezahrnuje metodika ESISSO statistiky týkající se důležitých otázek, k nimž patří zdravotnické služby, bydlení, chudoba, sociální vyloučení a přistěhovalectví. Eurostat disponuje významným souborem těchto statistik a na základě Vzájemného informačního systému sociálního zabezpečení (VISSZ) (14) probíhá mezi členskými státy a Evropskou unií rozsáhlá výměna informací o sociální ochraně. Právní rámec pro ESISSO by však zajistil komplexnější a realističtější popis sociální ochrany v členských státech.

5.1.1

Dostupnost bydlení je oblastí, jež vyžaduje posouzení. Měření skutečné dostupnosti bydlení musí být dost komplexní.

5.1.2

Tyto otázky ještě více zdůrazňují význam shromažďování sociálních a ekonomických statistik v členských státech ve prospěch veřejnosti. Ukazatele udržitelnosti by měly být zachovány jako varování.

5.2.1

Shromažďování statistik v této oblasti probíhá v mnoha zemích EU.

5.2.2

Měření předpokládaných populačních změn je však komplikováno potížemi při odhadování počtu přistěhovalců. Zahrnutí předpokládaného počtu přistěhovalců a pravděpodobného dopadu na udržitelnost veřejně financovaných penzijních fondů však může být důležité. Čím přesnější tedy budou data o imigračních tocích, tím větší bude přínos statistik pro řádný proces rozhodování.