18.8.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 195/1

1.1

EHSV vítá a podporuje úsilí vykonané při třetím pětiletém hodnocení a široké zapojení expertů tak vysoké úrovně a doufá, že se doporučení vzniklá v různých expertních skupinách, především ve skupině zodpovědné za celkové hodnocení (1), stanou trvalým výchozím bodem při provádění rámcových programů, při budoucím vypracování politiky v oblasti výzkumu a inovace a obecněji v politických opatřeních, které přispívají k provádění Lisabonské strategie.

1.2

EHSV se opakovaně vyjádřil ve prospěch podstatného zvýšení rozpočtu určeného pro evropský výzkum a vývoj technologií, a proto vyjadřuje politování nad navrhovaným snížením této částky, protože je v protikladu s prioritou rozvoje vyvolané celosvětovými výzvami v souvislosti s hospodářskou soutěží a požadované Lisabonskou strategií.

1.3

EHSV zdůrazňuje význam širší účasti a většího zapojení průmyslového sektoru do výzkumu a inovačního vývoje pro dosažení cílů Rady z Barcelony a doufá, že bude vyvinuto úsilí více zaměřené na komunikaci a zapojení podniků, organizací a sdružení výrobců, aby byly také určeny tematické oblasti, ve kterých může vyniknout excelence evropského výzkumu.

1.4

EHSV žádá, aby byly vyvinuty vhodné nástroje, které by povzbudily soukromé financování výzkumu a vývoje (VTR), od rizikového a spekulativního kapitálu až po vyhrazené finanční prostředky EIB a úrokově výhodné úvěry pro výzkum, a tak podpořily přechod od výsledků výzkumu ke konkrétním podnikatelským iniciativám.

1.5

EHSV souhlasí se stanoviskem expertní skupiny k potřebě nabídnout výzkumným pracovníkům větší samostatnost a odpovědnost (za předpokladu respektování etických zásad), větší zviditelnění vědeckých profesí a možnost zajištění větší mobility mezi obory i místy výzkumu a také propojení systému stipendií Marie Curie s národními a regionálními programy a jejich využití detailně zaměřené na zvýšení mobility mezi veřejným a soukromým výzkumem.

1.6

EHSV žádá, aby se priority dostalo vypracování politik vhodných k rozvoji univerzitního vzdělání ve vědeckých a inženýrských oborech, aby se podpořily ženy jako výzkumné pracovnice, aby se vědecké kariéry staly přitažlivějšími a aby se zpět do Evropské unie přilákali výzkumní pracovníci působící v zahraničí. Dále by na středních vyšších školách mělo být více výuky zaměřené na vědecké a technické obory a politika podporování univerzitních studií vědeckých oborů.

1.7

EHSV doufá, že za účelem zjednodušení budou připravena nařízení, ve kterých jsou jasnější typy schémat, typy činností a kategorie účastníků, větší flexibilita a svoboda volby pro žadatele, jednoduchá vodítka pro administrativní a finanční řízení, zejména pro smluvní dohody mezi účastníky.

1.8

EHSV doporučuje průběžně hodnotit jakost používaných postupů a procesů formální kontroly a u dobře definovaných vývojových projektů začlenit body ověřování plánovaných aktivit a předpokládaných výsledků v přesně daných a předem určených kontrolních místech projektu, které souvisejí s rozdělením finančních prostředků a dalším pokračováním projektu.

1.9

EHSV doporučuje, aby se zvláštní úsilí věnovalo zavedení řady ukazatelů, které by umožnily reálné měření výkonů z hlediska konkurenceschopnosti a rozvoje. Těmito ukazateli výkonu výzkumu by se měla měřit účinnost financovaných činností pro další vědecký pokrok, celkový rozvoj EU a pro zaměření priorit na budoucí činnosti.

2.1

Třetí pětileté hodnocení (1999-2003) rámcových programů v oblasti výzkumu představuje vzhledem k obsáhlosti a hloubce zkoumaných témat velmi důležitou analýzu (2). EHSV v zásadě sdílí analýzu a doporučení expertní skupiny, které vzala Komise za své. Vzhledem ke globálnímu prostředí hospodářské soutěže a cílům Lisabonské strategie a zasedání Evropské rady z Barcelony, EHSV zdůrazňuje nutnost a naléhavost zvážení priorit a hlavních cílů v oblasti výzkumu Společenství, především s ohledem na širší účast výrobních odvětví.

2.2

Technicko-vědecký pokrok a inovace se v současných podmínkách uskutečňují spíše také za procesů vzájemného obohacování mezi různými vědními obory, za rozsáhlé vzájemné součinnosti mnoha vědních oborů mezi vysokými školami, podniky a vnějším světem, než výlučně podle přímočarého modelu, ve kterém inovace vznikají v základním výzkumu (obvykle na univerzitní úrovni), zatímco rozvoj a aplikace příslušejí k průmyslovému výzkumu, tedy modelu, který řídil vědecký rozvoj až donedávna (3). Základními rysy výzkumné činnosti se stávají spolupráce, interaktivní učení, nejistota a riziko.

2.3

Interaktivní model umožňuje pochopit úspěch regionálních klastrů: představují systém, který je schopen pozitivně ovlivnit přístup podniků a univerzit a vytvořit vhodný sociální a kulturní kontext, účinný organizační a institucionální rámec, síť infrastruktury, řídící systémy vhodné pro výzvy hospodářské soutěže.

2.4.1

Evropa čelí v oblasti celosvětové hospodářské soutěže a potenciálu růstu výzvám, které nemají obdoby, a v níž je méně výkonná nejen ve srovnání se svými tradičními konkurenty, ale i ve srovnání s velkými rozvojovými zeměmi. Zejména Indie a Čína vykazují velmi vysoké míry růstu výdajů na výzkum a technologický rozvoj (VTR), které v Číně dosahují až 20 % ročně. Podle odhadů by tato země měla v roce 2010 dosáhnout stejného procentního podílu výdajů na VTR na HDP jako EU. Mnoho evropských podniků investuje v Číně nejen kvůli nízkým nákladům, ale i kvůli výhodné kombinaci dobře vyškolených lidských zdrojů a rozsáhlých a dynamických trhů pro technologie a výrobky se špičkovou technologií (4). Protože výzkum a inovace jsou klíčovými faktory v odpovědi na tyto výzvy (5), musí Evropa uvolnit vhodné finanční prostředky a veškeré své intelektuální schopnosti na podporu vědy, technologie a inovace (6).

2.4.2

Údaje z nedávné minulosti bohužel budí obavy: od roku 2001 je výše nákladů na výzkum v zásadě stabilní a pohybuje se kolem 1,9 % HDP a roční růst 0,7 % vykázaný v období 2000-2003 promítnutý do roku 2010 by umožnil dosáhnout podílu na HDP pouze ve výši 2,2 %. Je však třeba mít na mysli, že kvůli rozdílné velikosti HDP jsou aktivity VTR v USA v absolutním vyjádření mnohem větší, a proto lze snadněji dosáhnout potřebného kritického množství. Rozdíl mezi výdaji na VaV mezi Evropou a jejími hlavními konkurenty je způsoben především nižším příspěvkem soukromého sektoru (v roce 2002 přispěl tento sektor k celkovým nákladům měrou 55,6 % v EU, na rozdíl od 63,1 % v USA a 73,9 % v Japonsku). Ještě více znepokojující je skutečnost, že ve stejném období byly soukromé výdaje v oblasti výzkumu sníženy a že se zdá, že soukromé evropské investice se zaměřují na jiná místa planety, která nabízejí lepší rámcové podmínky: evropské podniky v letech 1997-2002 zvýšily výdaje na výzkum ve Spojených státech o 54 % v reálných číslech, zatímco odpovídající tok z USA do EU se zvýšil jen o 38 % (7).

2.5.1

EHSV souhlasí s analýzou, na jejímž základě byly určeny čtyři základní cíle:

2.5.2

Zásadní výzva vyslovená u příležitosti zasedání Evropské rady v Barceloně, tj. vyhradit 3 % HDP pro výzkum do roku 2010 a zvýšit procentní podíl výzkumu financovaného soukromým sektorem na 2/3 této hodnoty, vybízí ke srovnání a koordinaci vnitrostátních politik a politik Společenství v oblasti výzkumu. Tohoto cíle lze dosáhnout pouze za předpokladu, že se Evropa stane přitažlivější pro investice do výzkumu, jestliže se zlepší efektivnost systému výzkumu prostřednictvím vhodných rámcových podmínek, jestliže se zvýší dopad podnětu veřejných výdajů na soukromý výzkum a budou-li příslušné politiky v oblasti výzkumu účinnější a soudržnější jak na úrovni Společenství, tak na národní úrovni (8).

2.5.3

Na základě analýz provedených v procesu hodnocení a názorů, které vyjádřily četné zainteresované strany, považuje EHSV za nutné zasáhnout výrazněji, prostřednictvím koordinované činnosti mezi Komisí a členskými státy, v souvislosti se souvisejícími podmínkami, které nejsou dostatečně příznivé pro výzkumnou činnost. Je potřeba určit souhrn přímých podnětů pro inovaci a konkurenceschopnost systému v evropském měřítku, protože roztříštěnost a nedostatečná koordinace sil brání dosažení nutného kritického množství a zaměření pozornosti. Je rovněž zapotřebí zcela jiné snahy v souvislosti se srovnáním a koordinací politik národních výzkumů, jakož i politiky vzdělávání a rozvoje lidských zdrojů, s ochranou duševního vlastnictví, rozvojem inovací prostřednictvím daňových výhod, konstruktivní a synergickou spoluprácí mezi vysokými školami a podniky atd.

2.6.1

EHSV se opakovaně vyjádřil ve prospěch podstatného zvýšení rozpočtu určeného pro evropský výzkum a technologický rozvoj a důrazně potvrdil podporu návrhu Komise zvýšit prostředky pro 7. rámcový program, s perspektivou dalšího dlouhodobého zvýšení (9). Perspektiva, která vznikla v Radě, snížit tuto částku velmi podstatně na úroveň kolem 5 % celkového rozpočtu EU místo 8 % plánovaných Komisí, se hodnotí negativně a v protikladu s prioritou rozvoje vyvolané celosvětovými výzvami v souvislosti s hospodářskou soutěží a požadované Lisabonskou strategií.

2.6.2

EHSV vždy podporoval vytvoření Evropského výzkumného prostoru (10) a souhlasil s možností založit organizaci jako je Evropská rada pro výzkum, organizaci, která by se především mohla stát klíčovým nástrojem podpory vynikající vědecké úrovně prostřednictvím „hraničního výzkumu“, určeného na základě procesu „zdola nahoru“. EHSV je potěšen, že jeho doporučení byla zohledněna obzvláště pokud se týče nezávislého postavení Evropské rady pro výzkum a složení jejího vědeckého výboru, a znovu zdůrazňuje, jak je důležité zapojení vynikajících vědeckých pracovníků také z oblasti průmyslového výzkumu (11).

2.6.3

EHSV souhlasí s tím, že je zapotřebí široká paleta koordinovaných akcí, aby mohly být nové členské státy optimálně integrovány, ale nedomnívá se, že v této souvislosti byly dány k dispozici dostatečné nástroje. Přechodné období, které tyto země prožívaly v době zmíněného hodnocení, ztěžuje představu o tom, které akce by byly pro budování hospodářství pevně založeného na rozvoji znalostí a výzkumu nejvhodnější. Přístup zaměřený na cíl „posílení výzkumu“ v nich má zvláštní význam, ale zaměří se na „výrobu inovací“, aby se stimuloval rozvoj, který potřebují.

3.1.1

EHSV souhlasí s doporučeními expertní skupiny, obzvláště zdůrazňuje význam širší účasti a většího zapojení průmyslového sektoru jako nutné podmínky pro dosažení cílů Rady z Barcelony. Tento cíl může být usnadněn aktivní účastí hospodářské oblasti na vybraných strategiích a určování tematických oblastí, ve kterých může vyniknout excelence evropského výzkumu.

3.1.2

EHSV se domnívá, že pro zajištění účasti je zapotřebí většího úsilí zaměřeného na komunikaci a zapojení podniků, organizací a sdružení výrobců, i proto aby se usnadnila účast MSP a zvýšila se tak aktuální zcela neuspokojující hranice účasti, která činí 13 %. 7. rámcový program a rámcový program pro konkurenceschopnost a inovaci nelze vzhledem k jejich povaze považovat za alternativní, ale za doplňující se a působící společně.

3.1.3

EHSV se domnívá, že by neměly být podstatně modifikovány ani tradiční nástroje financování, ani nové nástroje (12) naplánované pro 6. rámcový program, aby se neúmyslně nevytvořily nové překážky přístupu (s čímž se experti již setkali na počátku 6. rámcového programu), ale že by tyto nástroje měly být přizpůsobeny na základě dosažených zkušeností tak, aby je bylo možno snadněji využít.

3.1.4

Integrované projekty (IP, Integrated Projects) a specificky zaměřené výzkumné projekty (STREP, Specific Targeted Research Projects), které používají spíše MSP, by tudíž měly být zdokonaleny, aby se usnadnila účast podniků. Technologické platformy a ve větší míře společné technologické iniciativy jsou nástroji, které nepochybně podporují tento cíl. Sítě excelence (Networks of Excellence), oceňované univerzitami a státními výzkumnými středisky, které se jich hojně účastní, by měly být rozvinuty tak, aby umožnily větší účast průmyslu a byly využity jako nástroje ke zvýšení mobility výzkumných pracovníků, s žádoucí a větší výměnou mezi soukromým a veřejným sektorem.

3.2.1

Zjednodušení řízení a postupů je běžným tématem při každém obnovení rámcového programu: v minulosti došlo k mnoha zlepšením, počínaje různými dokumenty týkajícími se zjednodušení a konče „diskusním fórem“ (sounding board) zástupců malých výzkumných středisek, které bylo založeno komisařem Potočnikem, ale nezdá se, že by konkrétní návrhy vyřešily potíže a problémy, s nimiž se zúčastněné strany setkaly.

3.2.2

Na základě zkušeností, které získali experti a které přímo získaly zainteresované strany, EHSV navrhuje, aby se systematicky shromáždily a zhodnotily potíže, s nimiž se setkali účastníci projektů stávajícího rámcového programu, s cílem navrhnout mechanizmy lépe zaměřené na současnou situaci. To by mohlo podpořit průběžné hodnocení jakosti používaných postupů a procesů formální kontroly a hodnocení.

3.2.3

Bylo by rovněž žádoucí začlenit u dobře definovaných vývojových projektů body pravidelného ověřování plánovaných aktivit a předpokládaných výsledků. Tyto body ověřování v přesně daných a předem určených kontrolních místech projektu by měly souviset s rozdělením finančních prostředků a dalším pokračováním projektu.

3.2.4

Pokud se týká podmínek účasti a administrativního a finančního řízení, prospěšné by mohly být srozumitelnější a jednoznačně vyložitelné pokyny pro smluvní dohody mezi účastníky, větší flexibilita a svoboda volby pro žadatele a nařízení, ve kterých jsou jasnější typy schémat, typy činností a kategorie účastníků.

3.2.5

Bylo zjištěno, že relativně malá skupina organizací se zúčastnila výběrového řízení vícekrát a v rámci různých programů, často jako hlavní dodavatel, a odhaduje se přibližně na pětinu projektů (13). Tato koncentrace budí jisté obavy: na jedné straně svědčí o potížích se účastnit, obzvláště těch, kteří se účastní řízení ve výzkumu poprvé, na druhé straně představuje mez implementace nových projektů zaměřených na radikální inovace a majících vyšší riziko (jak požaduje doporučení 2).

3.3.1

Způsob podpory soukromého financování VTR je i nadále nedostatečně definován a mechanismy trhu, které by dokázaly vyvolat účinný a synergický cyklus, také nejsou dobře určeny, takže nejsou krátkodobě účinné tak, jak by měly být. Daňové výhody, posílení práv duševního vlastnictví, usnadnění intervence rizikového kapitálu, to všechno jsou cíle spíše než operační nástroje.

3.3.2

EHSV obzvláště doufá, že budou vyvinuty vhodné nástroje, které by podporovaly podnikatelského ducha mezi evropskými výzkumnými pracovníky, a že budou dány k dispozici nástroje (od rizikového a spekulativního kapitálu až po vyhrazené finanční prostředky EIB a úrokově výhodné úvěry pro výzkum), které by podpořily přechod od výsledků výzkumu ke konkrétním podnikatelským iniciativám.

3.3.3

Doporučení v souvislosti s větší účastí MSP na špičkové technologii, které EHSV plně sdílí, jak se již vyjádřil v mnoha stanoviscích, musí najít další specifické nástroje kromě společných technologických iniciativ, technologických platforem a možností, které nabízí program Myšlenky. EHSV doufá, že to bude prioritním cílem a předmětem zvláštní pozornosti v praktickém provádění otevřené metody koordinace.

3.3.4

Pro povzbuzení inovativnějšího výzkumu zaměřeného na konkurenceschopné výsledky považuje EHSV za nutné zabývat se nedořešenými otázkami práv duševního vlastnictví. Týká se to především vytvoření patentu Společenství, patentovatelnosti vynálezů uskutečněných prostřednictvím výpočetních nástrojů a v nových oblastech vědění, a také plného použití směrnice o patentovatelnosti biotechnologických vynálezů.

3.4.1

EHSV považuje za nezbytné, aby kariéra ve vědeckotechnické oblasti získala na atraktivitě zhodnocením povolání výzkumného pracovníka, a to jak z hlediska finančního, tak společenského. Vzestupná tendence k postgraduálnímu studiu a výkonu výzkumné činnosti v jiných zemích v univerzitním prostředí i mimo něj představuje bezpochyby pozitivní formu mobility v oblasti vzdělávání výzkumných pracovníků, protože výměna znalostí a pracovních metod jsou nenahraditelným obohacením. Tato mobilita se ale stává kritickým faktorem v okamžiku, kdy je praktikována pouze jedním směrem, jestliže výzkumný pracovník ve své zemi původu nenachází vhodné podmínky pro práci, kariéru, společenský vzestup a příslušné finanční ohodnocení, které by ho motivovaly k návratu (14). Evropa musí být atraktivní ve všech členských státech pro mladé lidi, kteří projeví zájem o kariéru výzkumného pracovníka. Obzvláště musí být umožněn zjednodušený vstup do EU mladým výzkumným pracovníkům z rozvojových zemí, včetně Číny a Indie, a to i prostřednictvím řízené výměny.

3.4.2

Nezdá se, že by programy týkající se lidských zdrojů a mobility byly dostačující k vykonání takového kvalitativního skoku, který by mohl „přilákat a ocenit nejlepší talenty“, jak zní první z hlavních cílů. Chybí jasná perspektiva zaměřená na status „evropského výzkumného pracovníka“, který by měl být středem pozornosti této akce.

3.4.3

Aby bylo možno vyřešit tuto kritickou situaci, je zapotřebí provést inovační politiky. Je nutno investovat do rozvoje univerzitního vzdělání vědeckých a inženýrských oborů, což předpokládá, aby na středních vyšších školách bylo více výuky zaměřené na vědecké obory a politiku podporování univerzitních studií vědeckých oborů. Zároveň je třeba snížit podíl příslušných vysokoškolských absolventů, kteří nemají práci odpovídající vystudovanému oboru (negativní situace rozšířená v nových členských státech a v Itálii, Portugalsku a Rakousku), podpořit větší přítomnost žen v řadách výzkumných pracovníků (ženy jsou na celkovém počtu zastoupeny o něco více než třetinou, zatímco mezi absolventy vědeckých a inženýrských oborů jich je více než 63 %) (15) a učinit vědecké kariéry přitažlivějšími.

3.4.4

EHSV se domnívá, že tyto politiky, za které nesou hlavní odpovědnost členské státy, by měly být zvláště upevněny v oblasti otevřené metody koordinace. Jde o nástroj, který lze výhodně použít na systémy vyššího a vysokoškolského vzdělávání a na systémy výzkumu s cílem podpořit osvojování si osvědčených postupů, vhodné formy odborného přezkoumání (peer review), harmonizované akce členských států a regionů, a také určení prioritních témat nadnárodního výzkumu.

3.4.5

Procentní podíl výzkumných pracovníků na celkové pracovní síle je mnohem nižší než v konkurujících zemích (5,4 ‰ v EU ve srovnání s 9,0 ‰ v USA a 10,1 ‰ v Japonsku; ve všech nových členských státech a v jihoevropských zemích však nepřekračuje 5,0 ‰) a věk pracovníků ve vědeckých a technologických oborech začíná být zdrojem obav (35 % je ve věkové skupině 45-64 let, s maximálním podílem více než 40 % v některých členských státech; pouze 31 % je ve věkové skupině 25-34 let) (16). Další skutečností, která nutí k zamyšlení, je odhad, že v současné době 150 000 evropských výzkumných pracovníků pracuje v USA a že pro dosažení cíle z Barcelony v příštím desetiletí bude potřeba dalších 500 000 až 700 000 výzkumných pracovníků (17).

3.4.6

EHSV souhlasí se stanoviskem expertní skupiny k potřebě nabídnout výzkumným pracovníkům větší samostatnost a odpovědnost (za předpokladu respektování etických zásad), větší zviditelnění vědeckých profesí, a možnost zajištění větší mobility mezi obory i místy výzkumu a také propojení systému stipendií Marie Curie s národními a regionálními programy a jejich využití detailně zaměřené na zvýšení mobility mezi veřejným a soukromým výzkumem.

3.4.7

EHSV kromě toho podporuje úsilí Komise o vytvoření Evropské charty pro výzkumné pracovníky (18), kterou považuje za první krok správným směrem, ale domnívá se, že členské státy by měly vyvinout větší a koordinovanější snahu, aby dospěly k účinnějším a harmonizovanějším systémům vzdělávání, kariéry a odměňování (včetně systému příspěvků, důchodového a daňového systému) (19).

3.4.8

Vyřešení problému důvěry ve vědu a techniku a její opodstatněnosti v Evropě, kterému EHSV přikládá velký význam, je jednou z nezbytných podmínek, aby pozice výzkumného pracovníka byla odůvodnitelná a jeho činnost ekonomicky uznána. Už jen proto, aby bylo dosaženo tohoto cíle, je důležité naléhavě definovat aktivní a koordinovanou politiku mezi Komisí a členskými státy a vybavit ji vhodnými nástroji a zdroji.

3.5.1

EHSV bere na vědomí významné úsilí Komise, které směřuje ke zlepšení procesu hodnocení a jehož důkazem je řada konečných dokumentů týkajících se činnosti hodnotitelů. Hlavní problém spočívá především v logice hodnocení ex post: jestliže se omezí na ověření formální spojitosti s cíli, pak vzniká riziko, že se ztratí ze zřetele skutečný strategický cíl, kterým je hodnocení strukturálního dopadu rámcového programu na celkovou oblast hospodářství a výzkumu EU, priority, kterými je třeba se zabývat, a na následné přidělování peněžních prostředků.

3.5.2

EHSV doporučuje, aby se úsilí věnovalo zavedení řady ukazatelů, které by měřily výkon z hlediska konkurenceschopnosti a rozvoje. Tyto ukazatele výkonu výzkumu by měly umožnit měření účinnosti financovaných činností na celkový rozvoj EU a zaměřit budoucí činnosti tak, aby byly v souladu s určenými prioritami. EHSV si je ovšem vědom toho, že žádné automatické hodnocení nemůže nahradit diferencovaný posudek vypracovaný vhodnými experty pro jednotlivé situace.