8.8.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 185/1

1.1

EHSV ve svém předcházejícím stanovisku (1) k tématu nanověd a nanotechnologií uznal za vhodné podat úvodem jednoduchý výklad, ve kterém by souhrnně formuloval nejčastěji použité pojmy, neboť stanovisko se týkalo částečně nového předmětu, jehož terminologie je málo známá nebo je zřídkakdy používána. Zdá se nám tedy vhodné uvést tyto definice na úvod tohoto stanoviska.

1.1.1

Vzhledem k tomu, že v roce 2006 je kromě šestého rámcového programu v platnosti mnoho jiných evropských programů, které vznikly po roce 2000 a ještě platí, zdálo se účelné v poznámkách uvést nejdůležitější programy, které souvisejí s nanovědami a nanotechnologiemi, a to zejména ty, které mají zvláštní význam pro nové členské státy, jež před rokem 2004 neměly příležitost sledovat jejich zrod a diskusi o jejich cílech.

1.2.1

Nano. Předpona nano- označuje miliardtinu celku. V našem případě se jedná o nanometry, tj. o miliardtinu metru.

1.2.2

Mikro. Předpona mikro- označuje miliontinu celku. V našem případě se jedná o mikrometry, tj. o miliontiny metru (čili tisícinu milimetru).

1.2.3

Nanovědy. Pojmem nanovědy se rozumí nový přístup k tradičním vědám (chemii, fyzice, elektronické biologii atd.) a vědám, kdy je předmětem zájmu základní struktura a chování materiálů na úrovni atomů a molekul. Tyto vědy studují potenciál atomů v různých vědních oborech (3).

1.2.4

Nanotechnologie. Pojmem nanotechnologie se rozumí technologie umožňující manipulovat s atomy a molekulami tak, že jsou vytvářeny nové povrchy a objekty s odlišným charakterem nebo uspořádáním atomů, které lze využívat v každodenním životě (4). Jedná se o technologie, které umožňují manipulace v oblasti miliardtin metru.

1.2.5

K výše uvedené definici je navíc účelné přidat ještě jinou definici, která je z vědeckého hlediska výstižnější. Pojem nanotechnologie definuje víceoborový přístup k vytváření materiálů, mechanizmů a systémů, s využitím zásahů do materiálů v měřítku nanometru. V zájmu této víceoborovosti a za účelem vytvoření kvalifikace nanotechnologií je nezbytné mít k dispozici širokou základnu znalostí v oblasti elektroniky, fyziky a chemie.

1.2.6

Nanomechanika. Rozměry objektů začínají být při zjišťování jejich vlastností důležité, pokud se (tyto rozměry) dostanou do oblasti jednoho až několika málo desítek (tuctů) nanometrů (ty pak představují objekty složené z několika málo desítek až několika málo tisíc atomů). V tomto rozsahu rozměrů má např. určitý objekt složený ze 100 atomů železa zcela odlišné chemické a fyzikální vlastnosti od objektu složeného z 200 atomů železa, a to i když jsou oba objekty složené z týchž atomů. Analogicky se mechanické a elektromagnetické vlastnosti tuhých látek složených z nanočástic radikálně liší od vlastností tradičních tuhých látek se stejným chemickým složením, a jsou ovlivněny vlastnostmi jednotlivých jednotek, z nichž jsou složeny.

1.2.7

Mikroelektronika. Pod pojmem mikroelektronika se rozumí odvětví elektroniky zabývající se vývojem integrovaných obvodů, vestavěných mezi jednotlivé polovodičové oblasti, s nepatrnými rozměry. Mikroelektronika je v současné době schopna vytvářet jednotlivé komponenty o rozměrech 0,1 mikrometru (tj. 100 nanometrů) (5).

1.2.8

Nanoelektronika. Pojmem nanoelektronika se rozumí věda, která se zabývá studiem a výrobou elektrických obvodů, které jsou z jiných materiálů než je křemík, a které pracují na podstatně odlišném souboru principů (6) než doposud.

1.2.9

Nanoelektronika se stává jednou ze základních disciplín nanotechnologií, stejně jako je elektronika v současnosti prvkem řady vědních oborů i průmyslových procesů (7).

1.2.10

Biomimetika  (8). Biomimetika je vědní obor studující zákony stavby přírodních molekulárních struktur. Znalost těchto zákonů by mohla umožnit vytvoření umělých nanomotorů, založených na stejných principech, jak se vyskytují v přírodě (9).

1.3.1

Výbor je potěšen návrhem Komise na provedení akčního plánu k nanovědám a nanotechnologiím na období do roku 2009, zejména pokud se týče:

1.3.1.1

Jednotlivé složky tohoto evropského pólu budou muset mít rozsáhlou a doloženou odbornost v oblasti vědy a řízení a také vysokou úroveň vnímání obecných souvislostí, ve kterých se pohybuje rozvoj nanověd a nanotechnologií.

1.3.1.2

I na poli nanověd a nanotechnologií vytváří „výzkum a vývoj podporovaný Evropským společenstvím vytváří podstatnou evropskou přidanou hodnotu. Otevírá potenciály, jež výrazně překračují schopnosti jednotlivých členských států, a umožnil již evropský vývoj světového významu“ (10). Odtud plyne důležitost evropského pólu, který by toto odvětví řídil a měl jasně vymezené odpovědnosti.

1.3.2

Tváří v tvář revoluci, kterou představují nanovědy a nanotechnologie, je Výbor přesvědčen, že příležitost pro Evropu stát v čele světového trhu, který se vyznačuje agresivním vystupováním stále nových subjektů závisí na schopnosti koordinovat a na vytvoření evropského kritického množství nanotechnologií na bezpečných základech.

1.3.3

Pro Výbor je nejdůležitější, aby Evropská unie dokázala vypracovat akční plán pro nanovědy a nanotechnologie, z kterého by vycházely podněty pro komunitární správu a který by integroval komunitární, národní a regionální úroveň při dodržování zásady subsidiarity. Akční plán musí zároveň zajistit:

1.3.4

Výbor žádá, aby byl akční plán Společenství spojen s národními akčními plány, které zajistí koordinaci a stálý benchmarking sbližování a soudržnosti v oblastech infrastruktury, odborné přípravy a vzdělání, hodnocení rizik, odborné přípravy v oblasti ochrany bezpečnosti práce, standardizace norem a patentů, a konečně i dialogu s občanskou společností a zejména se spotřebiteli.

1.3.5

Výbor se domnívá, že evropský průmysl by měl znásobit a urychlit výzkumnou činnost a uplatňování nanověd a nanotechnologií, a dostat se tak na úroveň investování přinejmenším srovnatelnou se svými nejrozvinutějšími konkurenty. To lze uskutečnit následujícími činnostmi: rozvojem evropských technologických platforem, pobídkami průmyslu k ochraně a využití nanověd a nanotechnologií, podporou zakládání menších podniků, rozvojem evropských sítí inovace a uplatňování nanověd a nanotechnologií, podporou víceoborové kvalifikace zaměstnanců a řídících pracovníků v oblasti techniky, „podnikových nanotechnologů“ a laboratoří pro vývoj prototypů a pro certifikaci, vytvořením společného rámce pro technickou normalizaci a pro průmyslové a duševní vlastnictví.

1.3.6

Dvouletá zpráva o sledování a o dohledu nad prováděním akčního plánu Společenství a jeho souladem a soudržností s ostatními souvisejícími politikami EU by podle názoru Výboru měla obsahovat rámec pro roční hodnocení dodržování přijatého harmonogramu a být včleněna do zpráv členských států o provádění národních akčních plánů.

1.3.7

Tato dvouletá zpráva by měla být předložena nejen EP a Radě, nýbrž i Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru.

2.1

Nanovědy a nanotechnologie představují velmi rychle se rozvíjející oblast, která je velmi slibná pro přeměnu základního výzkumu v úspěšné inovace. Jedná se o velmi významný sektor nejen pro posílení konkurenceschopnosti celého evropského průmyslu, ale také pro vytváření nových výrobků a služeb schopných zvýšit blahobyt a kvalitu života občanů i společnosti.

2.2

Analytici jsou obecně přesvědčeni, že materiály, výrobky a služby založené na nanovědách a nanotechnologiích vytvoří do roku 2015 globální trh ve výši stovek miliard eur ročně (11), za předpokladu, že se podaří přenést vědeckou excelenci do konkurenceschopných výrobků, postupů a služeb a vyloučit – jak zdůrazňuje sama Komise (12) – „evropský paradox, jehož jsme svědky u jiných technologií“.

2.3

Proto je podle názoru Výboru nutné:

2.4

Výbor měl již příležitost se k tomuto tématu vyjádřit (13) a doporučil mezi jiným následující:

2.5.1

V průběhu posledních pěti let podporovala Evropská komise ze zdrojů Společenství přibližně 30 středisek excelence v souvislosti s různými tématickými prioritami rámcového programu EU pro výzkum: hodně těchto středisek (14), která působí v oblasti nanověd a nanotechnologií, je napojeno na univerzity, výzkumná střediska a podniky v nových členských státech.

2.5.2

Výbor považuje za důležité, aby evropské Společné výzkumné středisko pokračovalo v podporování a stimulování středisek vysoké úrovně v nových členských státech a v kandidátských zemích zejména v oblasti nanověd a nanotechnologií tím, že tuto tématiku explicitně začlení do svých pracovních plánů.

2.5.3

Výbor je toho názoru, že Komise by měla podpořit také rozvoj evropských sítí pro inovace, aplikace a vývoj prototypů v oblasti nanověd a nanotechnologií, a to především pro malé podniky, které představují převážnou většinu evropského průmyslu.

2.5.4

Zejména je nutné připravit balíčky konkrétních služeb na pomoc podnikatelům při rozpoznávání výhod a překážek u aplikací nanověd a nanotechnologií a při znásobování počtu úspěšných iniciativ jako jsou Gate2Growth  (15) a Minaret  (16). Proto by se měly určit nové zdroje a způsoby financování rizik, jakož i systémy ochrany přesahující rámec dosavadních systémů.

2.5.5

Výbor se domnívá, že i iniciativa Společenství Phantoms, což je síť vysoké kvality pro nanotechnologie vytvořená v rámci programu Společenství IST-FET pro účely technologií informační společnosti, by měla být dále rozvíjena a více zviditelněna.

2.5.6

Výbor dále zastává názor, že se zvláštním zřetelem na potřebu větších podnětů pro činnosti v oblasti výzkumu a inovací v nových členských státech a v kandidátských zemích by bylo třeba vytvořit lepší součinnost s iniciativami Eureka a COST tam, kde již hodně těchto zemí vyvíjí aktivitu na poli nanověd a nanotechnologií.

2.6.1

Celkové celosvětové výdaje za výzkum a vývoj v oblasti nanověd a nanotechnologií vynaložené vládami, podniky a finančním světem byly v lednu 2005 odhadnuty na zhruba 7 mld. eur ročně (17) (více než polovina připadá na veřejné zdroje). Přibližně 35 % těchto výdajů vzniklo v Severní Americe, 35 % v Asii, 28 % v Evropě a 2 % v ostatních částech světa.

2.6.1.1

Pokud jde o výdaje na obyvatele, v roce 2005 vynaložily USA 5 eur, Japonsko 6,5 eur a EU 3,5 eur na obyvatele, zatímco na konci devadesátých let byly rozdíly ve veřejných investic zanedbatelné (přibližně 1 euro v USA a v Japonsku, v EU polovina). Výhled do roku 2011 předpokládá více než 9 eur na obyvatele v USA a Japonsku a 6,5 eur na obyvatele v EU (18).

2.6.2

Celosvětové výdaje průmyslu činí více než 3 mld. eur ročně, z toho 46 % připadá na americké podniky, 36 % na asijské, 17 % na evropské a méně než 1 % na podniky v ostatních zemích světa. Přibližně 1 500 společností oznámilo, že se bude důrazně zasazovat o výzkum a vývoj v oblasti nanověd a nanotechnologií, z nich 80 % byly nově založené podniky z více než poloviny americké. Počet mediálních zpráv o nanovědách a nanotechnologiích stoupl z asi 7 000 článků ročně na současných 12 000 (19).

2.6.3

Vláda USA investovala do nanotechnologií během posledních pěti let, od konce roku 2000 dodnes, více než 4 mld. dolarů. Jen pro rok 2006 požaduje Bushova vláda 1 miliardu dolarů na výzkum v oblasti nanověd a nanotechnologií pro 11 federálních agentur pro výzkum. Zpráva 5-Years Assessment on Nanotechnology Initiative 2005 uvádí, že se uznává vedoucí pozice Spojených států ve výzkumu a vývoji nanověd a nanotechnologií, jejichž celkové roční veřejné i soukromé investice dosahují 3 mld. dolarů, což odpovídá zhruba třetině těchto výdajů na světě.

2.6.3.1

USA jsou na prvním místě i co do počtu nově vznikajících podniků, publikací a patentů. Výdaje celé federace za nové znalosti a nové infrastruktury v oblasti nanověd a nanotechnologií jsou prý dostatečně přiměřené a rozsáhlé na to, aby z dlouhodobého hlediska umožnily značnou ekonomickou rentabilitu.

2.6.4

V Japonsku činily v roce 2003 roční výdaje přibližně 630 mil. eur, z nichž 73 % vynaložilo ministerstvo školství a 21 % ministerstvo hospodářství, obchodu a průmyslu. Výzkum se soustředí především na nanomateriály. Co se týče rizikového kapitálu vloženého do nanotechnologií, společnost Mitsui se rozhodla investovat téměř 700 mil. eur během příštích čtyř let, zatímco Fond pro rozhodující technologie bude výzkumu v oblasti nanověd a nanotechnologií věnovat asi 30 mil. eur (20).

2.6.5

Pokud jde dále o Asii, také Taiwan plánuje investovat až do roku 2008 více než 600 mil. eur, má 800 podniků zabývajících se nanovědami a nanotechnologiemi, a počítá se, že do roku 2006 bude investovat téměř 7,5 mld. eur do výrobků a že do roku 2012 vzroste počet podniků až na 1 500 a vývoj nových výrobků bude vyžadovat až 25 mld. eur, zvláště v určitých oblastech nanoelektroniky.

2.6.5.1

Neodmyslitelným předpokladem pro dosažení tohoto rozmachu je, že bude právně upravena problematika duševního a průmyslového vlastnictví.

2.6.6

Jižní Korea představuje jednu z prvních zemí, jejíž podniky úspěšně uvedly na trh výrobky založené na nanovědách a nanotechnologiích (21). Jižní Korea, kde se potenciál domácího trhu nanotechnologií odhaduje na 2 mld. eur, zahájila program pro nanovědy a nanotechnologie s názvem Next Generation Core Development Program, na který bylo vynaloženo 168 mil. eur a jehož prioritami jsou nanomateriály, nanokompozitní materiály a bionanotechnologie.

2.6.7

V Austrálii vzniklo v minulých letech více než 30 společností v oblasti nanověd a nanotechnologií a jejich počet roste o 50 % ročně. Veřejné i soukromé výdaje za výzkum v oblasti nanověd a nanotechnologií činí zhruba 60 mil. eur ročně. Tento výzkum se zaměřuje hlavně na nové materiály, bionanotechnologii a na aplikace v lékařské a terapeutické oblasti.

2.6.8

V případě Číny byla nedávno v Pekingu publikována studie o vývoji nanotechnologií v Číně v období od roku 2005 do 2010 s výhledem až do roku 2015 (22), která popisuje přední pozici Číny v počtu nově registrovaných nanotechnologických podniků, publikací a patentů souvisejících s nanovědami a nanotechnologiemi a její domácí trh výrobků a systémů v oblasti nanověd a nanotechnologií odhadovaný na více než 4,5 mld. eur, jenž by měl v roce 2010 přesáhnout 27 mld. eur a v roce 2015 dosáhnout více než 120 mld. eur (23).

2.6.9

Podle názoru EHSV mezinárodní souvislosti ukazují, jak je důležité zajistit ve všech členských státech EU proaktivní prostředí příznivé pro výzkum a inovace, aby se EU mohla úspěšně podílet na investicích do výzkumu a vývoje v tomto odvětví.

3.1

Výbor vždy tvrdil, že je nezbytné vyvinout větší úsilí o všeobecné zvýšení investic do výzkumu a vývoje v Evropě v rámci uskutečňování barcelonského cíle 3 %, a domnívá se, že toto úsilí má vzhledem k mezinárodním trendům prioritu především v oblasti nanověd a nanotechnologií.

3.1.1

Výbor je toho názoru, že takové úsilí by ztratilo na síle, nebude-li zúročeno v intenzivním procesu koordinace národních a regionálních programů výzkumu v oblasti nanověd a nanotechnologií na evropské úrovni, mezi jiným rovněž prostřednictvím programů ERA-NET a ERA-NET PLUS (24). K tomuto úsilí by se mělo připojit zvyšování informovanosti a podpory pro výzkumná střediska, průmyslová odvětví a univerzity prostřednictvím programů COST (25), FES (26) či programu Eureka (27) a využíváním úvěrů od EIB.

3.1.2

Výbor se domnívá, že tato koordinace na evropské úrovni a tato spolupráce by se měly týkat rovněž opatření členských států zaměřených na rozvíjení mezioborových infrastruktur a „pólů excelence“ v oblasti nanověd a nanotechnologií za účelem jejich zapojení do panevropské sítě, což by rozšířilo jejich součinnost a vyloučilo zbytečné duplicity.

3.2.1

Výbor je přesvědčen, že aby byl takový akční plán Společenství proveditelný a spolehlivý, musel by obsahovat harmonogram a kalendář lhůt, které umožní přezkoumání a zprůhlednění pokroků dosažených v následujících oblastech:

3.2.2

Výbor rozhodně podporuje podstatné zvýšení investic do výzkumu, inovací a odborné přípravy v oblasti nanověd a nanotechnologií na úrovni Společenství, zároveň a za úzké koordinace s členskými státy a jejich regiony.

3.2.2.1

Výbor v této souvislosti zdůrazňuje, že na rozdíl od jiných oblastí výzkumu se podíl finančních prostředků Společenství určených nanovědám a nanotechnologiím rovná podílu členských států (zatímco rozpočet pro „obecný výzkum“ představuje 4 – 5 % celkových výdajů na výzkum na straně EU, oproti 87 % výdajů na výzkum ze strany členských států).

3.2.3

Podle Výboru by výše rozpočtu na tématickou prioritu nanověd a nanotechnologií v rámci sedmého rámcového programu pro období let 2007 až 2013 neměla být nižší než 10 % zdrojů vyčleněných na zvláštní program „Spolupráce“.

3.2.3.1

V rámci programu „Kapacity“ by se malým a středním podnikům měl vyhradit odpovídající prostor pro výzkum a inovace nanověd a nanotechnologií, zejména pro nanotechnologická uskupení, pro sítě excelence a pro prognózy v oblasti nanověd a nanotechnologií.

3.2.3.2

V rámci zvláštního programu „Lidé“ by se měla náležitě podporovat odborná příprava a mobilita výzkumných pracovníků v oblasti nanověd a nanotechnologií. To by mělo platit i pro činnost Společného výzkumného střediska pokud jde o bezpečnost, metronomii i technologické perspektivy.

3.2.4

Rámcový program pro konkurenceschopnost a inovaci by měl být od roku 2007 i přes omezenou výši prostředků, které má k dispozici, schopen zaměřit některá svoje opatření na utváření kultury podnikání v souvislosti s organizační aplikaci výsledků výzkumu v oblasti nanověd a nanotechnologií.

3.2.5

Výbor důrazně podporuje vytváření evropských technologických platforem na podkladě již existujících platforem pro nanoelektroniku a nanomedicínu: tyto platformy totiž představují nástroj, který se pro svou vizi sdíleného a společného předvídání obzvláště hodí k mobilizaci všech veřejných i soukromých aktérů z různých oblastí (vědy, vzdělávání, technologie, průmyslu, finančnictví) souvisejících s projekty a iniciativami Společenství, jednotlivých členských států/regionů či společných.

3.2.6

Výbor považuje za nezbytné investovat do nejmodernějšího vzdělání a odborné přípravy. V nových programech Společenství na období po roce 2006 by měla být výslovně stanovena opatření a víceoborová podpora pro nanovědy a nanotechnologie.

3.2.7

Komise by měla usnadnit průmyslové využití provedením následujících opatření v rámci pracovního programu pro nanovědy a nanotechnologie v rámci 7RP do roku 2007:

3.2.8

Komise by již nyní měla zvýšit opatření na etický dohled za účelem zajištění systematické evidence etických problémů, které by mohly nastat v souvislosti s nanovědami a nanotechnologiemi, zejména v oblasti lékařství, v zemědělsko-potravinářském odvětví, ve výrobě kosmetických přípravků.

3.3.1

Výbor zdůrazňuje, že je důležité, aby akčnímu plánu Společenství odpovídaly národní akční plány, které je třeba do poloviny roku 2006 předložit Evropskému parlamentu, Radě a Komisi, aby byl zajištěn soulad a součinnost v oblasti infrastruktury, odborné přípravy a vzdělání, právních norem a patentových předpisů, hodnocení rizik, dialogu s občanskou společností, se spotřebiteli a s médii.

3.3.2

Podle mínění Výboru by členské státy měly na nanovědy a nanotechnologie vyčlenit určitou pevnou část veřejných a soukromých investičních prostředků, kterými disponují, a měly by EP a Radě předkládat pravidelné zprávy o pokrocích zaznamenaných při investování a při provádění národních plánů.

3.3.3

Tyto zprávy by měly být zařazeny do dvouleté zprávy Společenství, zejména ve vztahu k:

3.3.4

Podle názoru Výboru je nezbytné, aby členské státy přijaly cílená opatření k zabezpečení správné rovnováhy mezi dvěma potřebami: nutností spolupráce a šíření vědy a aplikací zaměřených na ochranu zdraví a životního prostředí na jedné straně a potřebou ochrany vynálezů, duševního a průmyslového vlastnictví na straně druhé.

3.3.5

Výbor se domnívá, že neexistence patentu Společenství a jednotného patentového práva Společenství se i zde opět projevuje jako nevýhoda. To se týká jak např. otázky, jaké vynálezy v oblasti bionanotechnologií lze v členských státech patentovat, tak i snadného přístupu zainteresovaných stran k informacím o nových vynálezech a patentech.

3.4.1

Výbor plně podporuje hlavní směry rozvoje strukturované spolupráce a dialogu na mezinárodní úrovni navržené v akčním plánu. Kromě toho je navrhuje doplnit o následující návrhy:

3.5.1

Podle Výboru mohou podniky, a zejména MSP, ve velké míře těžit z výzkumné činnosti v oblasti nanověd a nanotechnologií a jejího šíření za účelem přenosu technologií zejména díky integraci a přejímání technologií energetické a environmentální účinnosti, nanotechnologií v oblasti informatiky, nových materiálů pro postupy, výrobky a služby a konvergentních technologií (nanotechnologií, biotechnologií a informačních technologií).

3.5.2

Výbor se domnívá, že evropský průmysl by měl znásobit a urychlit výzkumnou činnost a uplatňování nanověd a nanotechnologií, a dostat se tak na úroveň investování přinejmenším srovnatelnou s jeho nejrozvinutějšími konkurenty, a dále se domnívá, že pro podporu tohoto úsilí by měl být vytvořen příznivý právní a legislativní rámec jak na úrovni Společenství, tak na národní/regionální úrovni.

3.5.3

Výbor je přesvědčen, že tento přístup, který předpokládá intenzivní zapojení podniků, je směrodatný pro výzkum a vývoj a pro aplikace v oblasti nanověd a nanotechnologií, za podmínky, že budou stanovena podpůrná opatření na evropské, národní/regionální a především společné úrovni zaměřená na:

3.5.4

Výbor zdůrazňuje, že zejména v oblasti nanověd a nanotechnologií jsou zaměstnanci a řídící pracovníci v oblasti techniky a vědy opěrným bodem evropských podniků nesoucích sociální odpovědnost a musí jím být i nadále.

3.5.4.1

Výbor v této souvislosti zdůrazňuje význam akcí zaměřených na zajištění bezpečných prostředí a výrobních postupů, odpovídajících opatření na odbornou přípravu zúčastněných lidských zdrojů, zejména v oblastech diagnostiky a lékařské terapeutiky a se zvláštním zřetelem na aspekty prevence a posuzování rizik ex ante. Pro tento účel jsou k dispozici technické příručky chování přezkoumané na evropské úrovni.

3.5.4.2

Dopad nové organizace práce na pracovníky, která je nezbytná pro uplatnění nanověd a nanotechnologií v průmyslové výrobě, jakož i nároky na odbornou přípravu a na ochranu a bezpečnost jejich zdraví by měly být předmětem podrobnějších hodnocení a studií prováděných Evropskou nadací pro zlepšení životních a pracovních podmínek v Dublinu.

3.5.5

Evropský dialog o nanovědách a nanotechnologiích se všemi zainteresovanými stranami by měl být strukturován do roku 2007, a to za pomoci poradního orgánu nebo fóra, které by mělo nezbytnou viditelnost a transparentnost, aby se mohlo stát kompetentním a uznávaným partnerem pro média a občanskou společnost.

3.5.6

Úspěšné pilotní iniciativy ke zvýšení informovanosti občanů by měly být zavedeny do roku 2007, od samého počátku zpřístupněny na internetovém portálu „Evropa“ a propagovány u ostatních institucí, zejména u EP a Rady. Jejich mezinárodní ohlas by měl být zajištěn u příležitosti „Evropského týdne nanověd a nanotechnologií“, který bude poprvé vyhlášen v roce 2008 a v jehož rámci bude každoročně udělována „mezioborová cena za nanovědy a nanotechnologie“.

3.5.7

Do roku 2007 by Komise měla určit závazné postupy ke zjišťování rizik aplikace a/nebo využití nanověd a nanotechnologií a do poloviny roku 2008 navrhnout příslušné evropské hlavní směry.