9.5.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 110/60

1.1

Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) zastává názor, že používání dřeva jako paliva je z velké části otázkou využití nepoužívaného potenciálu obnovitelné energie (1) v Evropě a snížení emisí skleníkového plynu oxidu uhličitého, což přispívá k působení proti klimatickým změnám. Je také důležité mít na paměti úlohu lesů při zajišťování veřejného zájmu (ochranná funkce a biodiverzita).Díky většímu používání dřeva jako paliva dostává nevyužitou surovinu k dispozici i průmyslové zpracování. Používání energie dřeva pomáhá při boji proti klimatickým změnám, při zlepšování nízké úrovně energetické soběstačnosti EU a při zvyšování bezpečnosti dodávek, což jsou cíle energetické politiky EU. Dřevo však pro řešení energetického problému představuje pouze omezený přínos. Musejí se vyvíjet i další zdroje alternativní energie a podnikat kroky na zvýšení energetických úspor, včetně izolace budov.Během svého růstu váže dřevo z atmosféry oxid uhličitý. Jeden metr krychlový dřeva váže v průměru 800 kg oxidu uhličitého. Velké zásoby dřeva mají v zásadě značný význam pro dlouhodobé uchovávání uhlíku v lese. Dobré lesní hospodaření a zajištění růstu lesů pomáhají zvyšovat zásoby uhlíku. Větším používáním energie dřeva by se nahradily zásoby neobnovitelné energie a zároveň by se snížily emise fosilních paliv. Využití dřeva pro energetické účely přispívá z dlouhodobého hlediska k účinnějšímu lesnímu hospodaření a větším zásobám dřeva.

1.2

EHSV rovněž zastává názor, že větší využívání dřevěných paliv vyžaduje dlouhodobou strategii opírající se o odstranění nařízení, která jeho širšímu používání brání a omezují ho. Rovné podmínky pro využívání energie dřeva musí být vytvořeny odstraněním daňových opatření a režimů podpory, které zvýhodňují fosilní paliva. Byla zveřejněna evropská specifikace a klasifikace kvality pevných dřevěných paliv – CEN/TS 14961.

1.3

EHSV si myslí, že je důležité, aby se v každé zemi zvýšilo udržitelné využívání dřeva a aby byl trh s palivy otevřen vedlejším produktům průmyslu, dřevu získanému z lesů pro výrobu energie a zpracovaných dřevěných paliv. Produkce a využívání paliv jsou často úzce spojené s lesnictvím a s odvětvím výrobků ze dřeva. Vznikl i mezinárodní trh pro nové typy dřevěných paliv ve formě pelet, briket a kapalných biopaliv. Aby se trh s dřevěnými palivy mohl rozvíjet, jsou nutné ekonomické nástroje, které umožní vstup na trh i novým hospodářským subjektům. Ekonomické nástroje mohou pomoci zvýšit poptávku po dřevu a jeho nabídku. Poptávku po energii dřeva by zvýšila daň z oxidu uhličitého u fosilních paliv a nízká DPH u dřevěných paliv. Pro zvýšení poptávky výrobců energie po dřevěných palivech lze použít investiční podporu. Kromě toho je zapotřebí podniknout více kroků na propagaci dřevěných paliv a vzdělávacích, výzkumných a vývojových aktivit. Ekonomické nástroje by se měly zaměřit zejména na činnost mimo sektor obchodování s emisemi. Transfer technologií, správné postupy a tvorba komunikační strategie by mohly být obzvláště důležité formy podpory v nových členských státech.

1.4

EHSV zastává názor, že využívání a mobilizace tohoto nevyužitého zdroje vyžaduje hospodářské subjekty, které jsou schopny finančně přežít na řádně fungujícím trhu. V zemích, kde trh není rozvinutý, musí být možné pomoci hospodářským subjektům přežít finančně tak, že jim bude poskytnuta dočasná podpora, např. z Fondu pro rozvoj venkova. Je životně důležité podpořit organizace vlastníků lesů, místní podnikatele a malé průmyslové podniky.

1.5

EHSV by chtěl vidět úsilí vedoucí ke zvýšení poptávky po dřevěných palivech prostřednictvím ekologicky orientovaných ekonomických nástrojů, které s různými uživateli zacházejí rovným způsobem a povzbuzují používání dřevěných paliv ve všech segmentech trhu: vytápění soukromých domů palivovým dřívím a zpracovanými dřevěnými palivy; vytápění velkých samostatných budov; závody produkující teplo a elektřinu pro vesnice, obce a města; přirozeně v lesnickém odvětví a v dalších průmyslových závodech, které využívají teplo a elektřinu a které mají místní a regionální přístup ke dřevěnému palivu. K využívání většího množství dřeva jako zdroje energie by mělo docházet, pouze pokud byly využity všechny možnosti tepelné izolace a pokud byl vypracován tepelný plán zahrnující jiné zdroje alternativní energie (např. sluneční energie).

1.6

EHSV cítí, že je zapotřebí speciálních iniciativ, které spustí podnikatelské činnosti zahrnující výrobu dřevěných paliv, vytápění s dřevěnými palivy a výrobu elektřiny téměř ve všech členských státech, ale zejména v nových členských státech a kandidátských zemích, kde jsou lesnické podniky malé a kde je nízký stupeň organizace mezi soukromými vlastníky lesů a omezené využívání lesních zdrojů. Překážky pro vstup jsou často příliš vysoké. Jejich snížení by zvýšilo podnikatelskou činnost a podnítilo by tvorbu a rozvoj nových trhů. Pro zahájení podnikatelské činnosti a tvorbu místních a regionálních trhů by se měly aktivně používat strukturální fondy EU.

1.7

EHSV zastává názor, že stejným způsobem by se mělo zacházet s palivy z biomasy. Konkurenceschopnost dřeva mezi palivy z biomasy nesmí být ohrožena nástroji jiných politických oblastí EU. Se současnými technologiemi je biomasa ze dřeva vhodná pro výrobu všech druhů energie a též jako surovina pro pohonné hmoty.

1.8

EHSV zastává názor, že by se v Evropské unii měly zrušit dohody a ustanovení, které omezují svobodu pohybu, a další obchodní překážky pro paliva na bázi dřeva. Dřevo může hrát významnou úlohu při stimulaci hospodářské soutěže v odvětví energetiky. Zejména může na místní a regionální úrovni konkurovat jiným zdrojům energie.

1.9

EHSV konstatuje, že v Evropské unii panuje nedostatečné povědomí o potenciálu a využívání zdrojů dřevěných paliv. Ve všech současných i budoucích členských státech se musí zlepšit inventarizace zdrojů energie dřeva, jelikož tyto informace představují základ udržitelného rozvoje. V této oblasti je třeba odlišného přístupu. Ve rozsáhlých oblastech listnatých lesů ve střední Evropě by měl být tedy za účelem zajištění rozmanitosti lesních druhů ponechán přiměřený dřevní potenciál. Není dost informací o lesních zdrojích, které průmysl nemůže použít z důvodu jejich umístění. Tyto zdroje by se tedy měly jasně definovat, klasifikovat a normalizovat, aby se předešlo narušení obchodu se dřevem v EU. Jsou nutné národní zásoby potenciálu dřevěných paliv a sledování jeho využití a příležitosti, které nabízí, by se měly prošetřit důkladněji na jednotném základě. Tak by bylo možné formulovat operační cíle a posoudit výsledky různých nástrojů.

1.10

EHSV zastává názor, že větší používání dřeva jako paliva je v některých oblastech důležité při zvládání lesních požárů způsobených lidmi v kultivovaných jehličnatých monokulturách. Intenzivnější používání – zejména při výrobě energie – by mohlo pomoci při omezení rizik a výskytu lesních požárů.

1.11

Vedle programu používání dřeva jako zdroje energie je zapotřebí provést průzkum s ohledem na volbu efektivních druhů a rodů, intenzivní metody pěstování a zkrácení produkčního cyklu. Lesní sazba musí existovat jako disciplína lesnictví. Hledání efektivních metod pro těžbu dřeva jako zdroje energie by se nemělo negativně projevit na zachování biologické rozmanitosti nebo poškodit místní a regionální vodní hospodářství. EHSV cítí, že je nutné vyvinout technologii spalování a technologie a logistiku potřebné pro využití dřevěných paliv z lesů. Trvalých výsledků lze dosáhnout podporou výzkumu a vývoje, rozšiřováním informací a transfery technologií. Je nutné vypracovat společné evropské normy pro malé kotle na pevná paliva, aby nebyla narušena hospodářská soutěž.

1.12

EHSV věří, že by se mělo poskytovat více informací o potenciálním využívání energie dřeva. To se týká celého sektoru, od používání pelet v soukromých domech po velké průmyslové a městské podniky, kde se používají dřevěné třísky a vedlejší produkty. V mnoha moderních kogeneračních závodech je možné společné spalování s jinými pevnými palivy.

1.13

Používání paliv na bázi dřeva, vedlejších produktů lesnického odvětví a zbytků vzniklých při porážení stromů (koruny, větve, pařezy a podřadné dřevo z prořezávek) by zvýšilo ziskovost udržitelného lesnictví a konkurenceschopnost lesnického sektoru, aniž by byly výrazně ohroženy dodávky surovin z lesního odvětví nebo pracovní místa v lesnickém sektoru či v odvětvích využívajících dřevo. Větší používání energie dřeva by rovněž významným způsobem přispělo ke schopnosti lesnického sektoru splnit cíle Lisabonské strategie.

1.14

U produkce dřeva jako zdroje energie, by se mělo využívat také ploch, jež neslouží k zemědělským účelům (zalesňování jako „energetické lesy“).

2.1

Evropská unie nemá společnou energetickou politiku. V posledních letech byla přijata rozhodnutí týkající se trhu s elektrickou energií (96/92/ES (2)) a zemním plynem (98/30/ES (3)), zabezpečení dodávek, většího používání obnovitelných forem energie a environmentálních otázek spojených s výrobou energií. Nebylo dosaženo jednotné úrovně zdanění emisí oxidu uhličitého z fosilních paliv, které by ocenitelným způsobem podpořilo využívání obnovitelné energie.

2.2

Bílá kniha z roku 1997 (4) stanovuje cíl zvýšit využívání obnovitelné energie ze 45 Mtoe v roce 1995 na 135 Mtoe v roce 2010. Tento cíl byl stanoven pro EU-15 a odpovídá zvýšení podílu obnovitelné energie z 5,2 % na 12 % do roku 2010. V roce 2001 byl tento podíl 6 %. V nejlepším případě by mohl dosáhnout 10 %, ale v nejhorším případě by mohl činit 8 %. To ukazuje, že přijatá opatření nebyla dostatečná pro to, aby se vývoj energie dostal na správnou kolej s dostatečnou rychlostí. K podobnému hodnocení došlo sdělení Komise (5).

2.3

V Zelené knize z roku 2000 „K evropské strategii bezpečnosti zásobování energií“ (6) je vyjádřena silná touha po snížení potřeby Evropy dovážet energie a po zvýšení soběstačnosti, která se v současné době pohybuje kolem 50 %, což je – ze strategického hlediska – příliš málo.

2.4

Směrnice 2001/77/ES (7) o podpoře elektrické energie vyrobené z obnovitelných zdrojů energie na vnitřním trhu s elektrickou energií stanovila cíl obnovitelné elektrické energie pro vnitřní trh do roku 2010 na 22 %. Hodnocení přijatých opatření a následná kontrola výsledků ukazují, že do cílového data bude tato hodnota pouze 18 %–19 %. Došlo k jasnému zvýšení poměru elektrické energie vyrobené z biomasy. Mezi jednotlivými zeměmi jsou však značné rozdíly.

2.5

Směrnice 2003/30/ES (8) o podpoře užívání biopaliv nebo jiných obnovitelných pohonných hmot v dopravě stanovuje cílovou hodnotu 5,75 % ze všech paliv do roku 2010. Prozatímní cíl do roku 2005 byl 2 %, ale výsledek byl pouze 1,4 %.

2.6

Díky směrnici o zdanění energetických produktů a elektrické energie (2003/96/ES (9)) mohou členské státy osvobodit dřevěná paliva od daní nebo na ně uplatnit nižší daňovou sazbu. Je tak možné úplné nebo částečné osvobození pro biopaliva a celková daň může být dokonce nižší než zákonné minimální výše. Osvobození od daně lze poskytnout maximálně na šest po sobě jdoucích let. Daňové úlevy nelze udělit po 31. prosinci 2012 a podle směrnice přestanou udělené daňové úlevy platit do roku 2018.

2.7

Na podzim 2003 byla přijata směrnice o obchodování s povolenkami na emise v EU (2003/87/ES (10)). Tzv. „spojovací“ směrnice (2004/101/ES (11)) byla přijata v září 2004 a umožňuje obchodovat s povolenkami na emise v rozvojových projektech mimo Evropskou unii (CDM – Clean Development Mechanism) nebo mezi průmyslovými zeměmi (JI – Joint Implementation).

2.8

V prosinci 2005 vydala Komise sdělení nazvané Akční plán pro biomasu  (12) , jehož účelem je zrychlit a zvýšit používání bioenergie v členských státech.

2.9

Většina biomasy využívané pro výrobu energie se používá pro výrobu tepla. Měla by být vypracována směrnice podporující využívání biomasy při výrobě tepla.

2.10

Nejlepším způsobem, jak dosáhnout energetické účinnosti, je vyrábět elektřinu a teplo společně v témže závodě. Kogenerace je obzvláště důležitá v centrálním zásobování teplem a v úsilí zvýšit využívání biomasy jako paliva. Podporou kogenerace tepla a elektřiny se zabývá směrnice 2004/8/ES (13).

2.11

V současné době se připravuje 7. rámcový program Evropského společenství pro výzkum (2007–2013). Evropský lesnický sektor založil „technologickou platformu odvětví založeného na lesních zdrojích“, jejíž výzkumný program rovněž stanovuje hlavní investice do výzkumu a vývoje v oblasti energie dřeva.

2.12

Hospodářská soutěž na energetickém trhu se v různých částech Evropy rozvíjí velmi odlišně. To platí jak pro výrobu, tak i pro distribuci, zejména v sektoru elektrické energie, ale platí to i v mnoha případech u prodeje fosilních paliv. Hospodářská soutěž v energetickém sektoru je neuspokojivá. Jako místní a regionální palivo by dřevo mohlo na trhu vytvářet větší konkurenci.

2.13

Podle nových hospodářských subjektů v energetickém sektoru a zejména malých hospodářských subjektů, kteří chtějí dodávat elektřinu do sítě za stejných podmínek jako jiní, je konkurence obtížná. V jednotlivých členských státech se tato situace liší.

2.14

Dne 30. září 2005 přijal Evropský parlament usnesení o stanovení cíle zvýšení poměru obnovitelné energie do roku 2020 o 20 %. Usnesení uznává, že obnovitelná energie nemá volný přístup na trh. Tvrdí, že administrativní opatření, která brání růstu obnovitelné energie, by měla být zrušena. Dále navrhuje, aby byly primární náklady na používání fosilních paliv zahrnuty do ceny energie, aby byla postupně zrušena podpora škodlivých konvenčních forem energie a aby daně, které jsou břemenem pro obnovitelnou energii, byly zrušeny.

2.15

Občanské organizace v Evropě aktivně koordinují svůj postoj vůči obnovitelné energii pomocí environmentálního označování elektrické energie. Dřevo jako obnovitelný přírodní zdroj splňuje požadavky ohledně výroby udržitelné energie. Využívání energie ze dřeva zlepšuje základ pro udržitelné lesnictví. Z hlediska udržitelnosti je důležité, aby kácení stromů nebylo rychlejší než růst. Udržitelné lesnictví se opírá o rozhodnutí o udržitelném lesnictví v Evropě přijatá na konferenci ministrů lesnictví MCPFE (Ministerská konference o ochraně lesů v Evropě) a je těmito rozhodnutími zajišťováno. Je zajišťováno i programy lesní certifikace. Podle kritérií pro udržitelné lesní hospodářství přijatých na lisabonském zasedání ministrů lesnictví musí získávání biomasy z lesních oblastí pro energetické účely chránit zásoby uhlíku v půdě a cyklus vázání. Je tudíž nutné zaručit procesy vývoje, zásoby živin a zachování fyzikálně-chemických podmínek v půdě. V tomto stádiu je zapotřebí se zaměřit na udržitelné zvyšování používání a produkce dřeva. Zároveň by se mělo vynaložit úsilí vedoucí k vytvoření dobrých metod využívání energie dřeva. V mnoha zemích EU existují i dobré příklady systémů označování pro energii dřeva, které garantují, že výroba energie je řízena, a informují spotřebitele o dodržování environmentálních kritérií.

2.16

V roce 2004, když do EU vstoupilo deset nových členských států, vzrostly lesní zdroje v Evropě (objem kmenů v metrech krychlových bez zbytků) přibližně o 30 %. Celková zalesněná plocha EU činí v současné době 140 milionů hektarů a asi 22 milionů hektarů se nachází v kandidátských zemích. Komerčně využívaná zalesněná plocha v členských státech EU (tj. lesy k dispozici pro dodávku dřeva – zalesněné plochy, kde zákonná, ekonomická a environmentální ochranná omezení nemají výrazný vliv na produkci dřeva) představuje celkem 117 milionů hektarů a dalších 19 milionů hektarů se rozkládá v kandidátských zemích. Čistý roční přírůstek (růst) porostu (hrubý přírůstek minus přirozené ztráty stromů) v EU činí 560 milionů m3. V roce 2002 představovalo kácení stromů 350 milionů m3, z toho 41 milionů m3 bylo tradiční kácení na palivové dříví. Čisté dovozy kulatiny do EU činí asi 25 milionů m3. Průmysl a domácnosti využívají společně 62 % ročního přírůstku, z čehož více než 7 % je tradiční palivové dříví používané v domácnostech. Dobrých 10 % celkového porostu se nachází v chráněných lesích nebo v jinak nekomerčně využívaných oblastech.

2.16.1

To znamená, že téměř 30 % porostu je stále nevyužíváno, a lesní zásoby EU tudíž stále rostou, stejně jako tomu bylo během posledních padesáti let. Část tohoto nevyužitého dřeva (170 milionů m3) je podřadné dřevo, které lze použít pouze pro výrobu energie. Z tohoto množství lze 30 milionů m3 vedle dalších způsobů použití jako suroviny využít jako energetické dřevo. Každý rok je v lesích zanecháno 173 milionů m3 zbytků vzniklých při kácení a dalšího dřeva vzniklého při kácení vhodného pro výrobu energie. S ohledem na technická, ekonomická a ekologická omezení by se mohlo využít přibližně 70 milionů m3 tohoto množství ve formě zbytků vzniklých při kácení a pařezů.

2.16.2

Vedlejší produkty lesnictví (černý louh, kůra, piliny atd.) a odpadové dřevo nabízejí maximální potenciál a využívají se efektivně již v mnoha zemích, zejména v souvislosti s integrovaným lesnickým odvětvím. Používání vedlejších produktů a odpadového dřeva pro energetické účely by mohlo představovat 30–50 % používání kulatiny (ekvivalent 100–167 milionů m3 kulatiny).

2.16.3

To znamená, že potenciál dřeva jako udržitelné energie činí asi 267 milionů m3; část průmyslových vedlejších produktů započítaných do tohoto množství je již využitá. Toto množství dřeva odpovídá 50 Mtoe energie. Lesy EU mají tedy nevyužitý potenciál energie dřeva minimálně 100 milionů m3. Množství vedlejších produktů roste společně s větším používáním kulatiny v lesnickém odvětví. Malá množství energetického dřeva lze získat ve spojení se správou kulturní krajiny. Dřevařský výbor Organizace pro výživu a zemědělství a Evropské hospodářské komise OSN v současné době pracuje na opatřeních pro sledování používání dřevěného paliva a testování systémů sběru dat v deseti zemích.

2.16.4

V roce 2001 bylo pomocí obnovitelných forem energie vyrobeno pouze 101,3 Mtoe celkové spotřeby energie z 1 668 Mtoe v EU (EU-25). Ve většině zemí – kromě čtyř – představovala biomasa největší část obnovitelné energie. V jedenácti zemích byl tento podíl vyšší než 75 %. Podíl byl obzvláště vysoký v ostatních nových členských státech kromě Malty a Kypru.

3.1

Hlavním nepřímým nákladem fosilních energetických zdrojů jsou klimatické změny. Oxid uhličitý je nejdůležitější skleníkový plyn. Některé země se pokusily o vyřešení emisí oxidu uhličitého uložením daně z CO2. Primární náklady vytvářejí i emise oxidů síry a dusíku a prach. Dřevěná paliva jsou, pokud jde o oxid uhličitý, neutrální, tj. nezvyšují čisté emise do atmosféry. Dřevo obsahuje v porovnání s jinými palivy malé množství síry a dusíku a hlavním zdrojem jeho částicových emisí je jeho tradiční používání v malém měřítku.

3.2

Blahobyt dnešní planety spočívá téměř výhradně v používání neobnovitelných přírodních zdrojů. To platí zejména o výrobě energie a používání energie, která je z velké části produktem fosilních paliv, jako jsou hnědé uhlí, černé uhlí, ropa, živičná břidlice a zemní plyn.

3.3

Využívání energie je hlavní příčinou (59 %) emisí skleníkových plynů na světě. Hlavní emisí způsobenou využíváním energie je oxid uhličitý, jehož koncentrace ve vzduchu po mnoho desetiletí stoupá.

3.4

Používání fosilních paliv rovněž způsobuje emise jiných látek, které škodí životnímu prostředí, např. oxid siřičitý, oxidy dusíku a částice různých velikostí. Tyto emise snižuje používání dřeva jako náhradního paliva. Dřevěná paliva nahrazují výrobu energie opírající se o fosilní paliva, která mají výrazně škodlivější dopad na životní prostředí.

3.5

Používání dřeva v různých výrobcích je efektivním způsobem, jak snížit emise CO2, jelikož příprava dřevěných produktů obvykle vyžaduje mnohem méně energie než konkurenční materiály. Dřevo jako materiál je náhrada za neobnovitelné přírodní zdroje. Konkurenceschopnost dřevěných produktů v souvislosti s produkty náročnými na energie, jako jsou ocel a beton, se v důsledku obchodování s emisemi zlepšuje.

3.6

Používání obnovitelné energie místo fosilních paliv může pomoci při snižování emisí skleníkových plynů. Rozsah snížení závisí na palivu a výrobní metodě, které jsou obnovitelnou energií nahrazeny. Různá fosilní paliva mají různé koeficienty emisí CO2. Z hlediska snižování emisí je obzvláště důležité používat metody pro výrobu energie, kde jsou jednotkové náklady emisí nízké.

3.7

Používání fosilních paliv pouze pro výrobu elektrické energie je chabým environmentálním řešením. Mnoho průmyslových procesů má velké požadavky ohledně tepla, páry a elektřiny, takže je obzvláště vhodné vyrábět elektřinu ve spojení s průmyslovými procesy.

3.8

Mechanická a chemická lesnická odvětví využívají dřevo primárně pro výrobu dřevěných a papírenských produktů. Při procesu vznikají různé typy vedlejších produktů, které jsou velmi vhodné jako palivo pro výrobu energie. Moderní chemický průmysl a odvětví pilařských závodů jsou obecně čistými výrobci energie, tj. mohou vyrobit více energie, než sami využijí. Vedlejší produkty, které nejsou potřebné pro jejich vlastní výrobu energie, se mohou prodat na trhu s palivy z biomasy.

3.9

Nejdůležitějším vedlejším produktem z celulózek je černý louh, který obsahuje lignin a který lze použít při výrobě elektrické energie a tepla. Černý louh se v budoucnosti bude pravděpodobně používat i jako surovina pro pohonné hmoty. K tomu bude zapotřebí další výzkum a vývoj. Pravděpodobnými zdroji energie jsou i etanol z lignocelulózových procesů, zplyňování a následné výroby syntetické nafty.

3.10

Nové členské státy nabízejí značný potenciál pro rozšíření lesnického odvětví a používání dřeva jako suroviny pro výrobu produktů a energie na bázi dřeva.

3.11

Trhy s palivy z biomasy jsou z důvodu například přepravních nákladů obvykle místní nebo regionální. Zpracování vedlejších produktů z nábytkového průmyslu nebo z pilařských závodů pro výrobu pelet, biooleje z pyrolýzy nebo briket by například mohlo snadno otevřít nové, větší trhy. S cílem usnadnit spotřebu veřejnosti by tudíž mohly být podporovány a garantovány distribuční sítě. Distribuci a obchod usnadňuje i nová klasifikace CEN.

3.12

Lesní požáry jsou vážným problémem zejména ve středomořských zemích, jako jsou Portugalsko, Španělsko, Francie, Itálie a Řecko. Menší riziko představují i v severních evropských zemích. Řízení těchto oblastí a sběr materiálu, který zvyšuje riziko lesních požárů, snižuje ekonomické ztráty. Příčin lesních požárů je bezpočet, ale měly by být vyčleněny tři hlavní: stav lesa – zbytky po kácení musí být odstraněny, aby se snížilo riziko požáru – chování lidí a nedostatek monitorovacích a hasicích systémů. Lesní požáry jsou velkou přírodní katastrofou a musí být vynaloženo maximální úsilí, aby se jim předcházelo a aby se proti nim bojovalo v členských státech i v EU.

4.1

V roce 2005 byl energetický trh zasažen vyššími cenami ropy a nedostatkem kapacity při zpracování ropných produktů. Současně s tím rostly obecně i ceny elektřiny. Jednou z příčin je obchodování s povolenkami na emise, jehož celkový dopad ještě není možné posoudit. Kromě toho nepostoupila příliš daleko ani deregulace trhu s elektřinou.

4.2

Když přijde na větší používání obnovitelných forem energie, je klíčovým faktorem mezinárodní politické klima. Evropská unie se v souladu s Kjótským protokolem (vstoupil v platnost 18. února 2005) zavázala ke snížení emisí CO2 v porovnání s rokem 1992 o 8 %. Na tomto snížení se členské státy podílejí podle toho, jak jsou schopné emise snížit. Systém obchodování s povolenkami na emise v EU je jednou ze součástí klimatické strategie Evropské unie a je s Kjótským protokolem spojen pouze částečně.

4.3

Obchodování s povolenkami na emise v Evropské unii začalo 1. ledna 2005. Počáteční období zahrnuje roky 2005–2007 a týká se pouze CO2. Interní distribuce v rámci EU závisí na tom, jak se EU-15 jako celku podaří emise snížit; pokud se to nepodaří, bude muset každý členský stát EU-15 zajistit, aby zvládl dosažení 8 % snížení stejně jako jiné země. Některé členské státy mají na období 2008–2012 ještě ambicióznější požadavky. Mezinárodní situace po roce 2012 není jasná. Některé jednotlivé členské státy EU oznámily různé cíle pro Evropskou unii jako celek a pro sebe individuálně.

4.4

Evropská unie nemá společnou lesnickou politiku, ale členské státy razí své vlastní vnitrostátní lesnické programy a politiky. V roce 1998 schválila Rada ministrů EU lesnickou strategii EU, která se opírá o zásadu subsidiarity, podle níž je lesnická politika v zásadě v kompetenci jednotlivých členských států. V březnu tohoto roku vydala Komise sdělení o provádění strategie EU v oblasti lesního hospodářství (14), v němž zdůraznila, že podpora energie dřeva přináší přidanou hodnotu politice udržitelného rozvoje EU. EHSV vydal v říjnu 2005 stanovisko (15), které sdělení Komise potvrzuje. V současnosti pracuje Komise na akčním plánu pro udržitelné lesnictví v Evropské unii, který má být dokončen v roce 2006.

4.5

Od roku 1998 se zalesněná plocha Evropské unie zvětšila o 20 % a počet soukromých vlastníků lesů z 12 na 16 milionů. Ve většině nových členských států je hlavním vlastníkem lesů stále stát. Je důležité, aby se v nových a budoucích členských státech zlepšilo postavení soukromého lesnického odvětví. Trhy se dřevem jsou v mnoha zemích jen málo rozvinuté. Ekonomické činnosti opírající se o lesy v těchto zemích jsou stále velice málo rozvinuté, ale vyhlídky na zlepšení lesnictví jsou dobré, pokud dotyčné země budou formulovat efektivní a účinnou lesnickou politiku. Mimoto by se mělo vynaložit úsilí na zvýšení zájmu o produkci energetického dřeva, která vyžaduje rozsáhlou mobilizaci celého lesnického sektoru, zejména na začátku výrobního řetězce.

4.6

V EU je mnoho malých lesnických podniků. Měla by být přijata opatření na podporu organizace malých vlastníků lesů a spolupráce mezi nimi, aby došlo k podpoře lesnictví a účinné výroby energie dřeva. EU by k tomu mohla přispět tím, že organizacím v lesnickém sektoru pomůže zvýšit jejich dovednosti a schopnosti.

4.7

Rozvoj konkurenčních forem energie často probíhá v podmínkám podobných monopolu, kde je velmi obtížné vytvořit řádně fungující místní a regionální trhy pro dřevěná paliva.

4.8

Trh s palivy je celosvětový a elektřinu je možné přenášet ve velkých množstvích i přes hranice. Navzdory tomu Evropa není – a nemůže se stát – plně soběstačnou v oblasti výroby energie. S cílem zlepšit nabídku energie v Evropské unii se budeme muset více zaměřit na cíle směřující ke zvýšení podílu energie vyrobené v EU a ke snížení závislosti na dovozech.

5.1

Dřevo hraje v dodávkách energie v zemích s rozsáhlými plochami lesního porostu důležitou roli. Jelikož pouze přes 50 % potenciálu lesnictví se využívá průmyslově, bude nutné vynaložit úsilí pro využití vedlejších produktů z kácení stromů a začít čerpat tento nevyužitý potenciál výroby energie. Z hlediska udržitelného rozvoje se obnovitelné energii dřeva dává vždy přednost před výrobou opírající se o fosilní suroviny. Rovněž to pomáhá při zdůraznění správných, udržitelných postupů při správě lesů, zejména při regeneraci lesů a prořezávkách mladých lesních porostů.

5.2

Dřevo je obnovitelná surovina a dřevěné produkty rovněž působí jako zásobníky uhlíku. Recyklace dřevěných produktů stále roste.

5.3

Na konci svých různých recyklačních procesů se dřevěné produkty mohou použít k výrobě energie. Podobně lze jako surovinu pro výrobu energie použít všechny vedlejší produkty lesnictví a dřevařského průmyslu. Lesnické odvětví a výroba energie jsou tak výbornou kombinací šetrnou k životnímu prostředí.

5.4

Dřevo je vhodné palivo pro potřeby výroby energie v soukromých domech, bytových domech, v systémech centrálního zásobování teplem a v průmyslu. Elektřina se nejefektivněji vyrábí ve spojení s centrálním zásobováním teplem nebo průmyslovým vytápěním a výrobou páry (kombinovaná výroba tepla a elektřiny neboli CHP – combinated heat and power).

5.5

Uložení daně z oxidu uhličitého by bylo dobrým způsobem, jak zajistit, aby byla energie dřeva na energetickém trhu ještě konkurenceschopnější. Kromě toho by se používání energie dřeva mohlo zvýšit prostřednictvím podpory výroby paliv, například udělováním podpory vlastníkům lesů pro náklady na kácení stromů spojené s projekty, které nekonkurují dodávce surovin průmyslu. Je však velmi důležité, aby tato daň nevedla ke zmenšení zásob dřeva, protože jinak by funkce lesů pro redukci oxidu uhličitého byla snížena. Toto opatření by mělo být doplněno daňovým zvýhodněním pro majitele lesů, kteří zásoby dřeva zvyšují a tím přispívají ke vstřebávání oxidu uhličitého.

5.6

Nástroje, které podporují dřevo jako palivo, zvyšují poptávku po dřevu jako surovině, která může být zpracována tak, aby vznikly stavební materiály na bázi dřeva pro stavebnictví. Teplo se vyrábí pouze místně tam, kde vznikne potřeba energie, a proto by se mechanické lesnické odvětví, které může využívat i obnovené dřevo, mělo vyvíjet integrovaným způsobem s výrobou energie.

5.7

Lesnické odvětví má trvalou výhodu v tom, že výrobní závody již vlastní logistické zdroje, které mohou být využívány i pro pořizování a používání dřevěných paliv.

5.8

Konkurenceschopnosti energie dřeva lze dosáhnout i daňovými úlevami, např. snížením daně z přidané hodnoty z dřevěných pelet, maloobchodního palivového dříví nebo z elektřiny vyráběné pomocí dřeva.

5.9

Aby byla rychle zajištěna například výroba elektřiny pomocí dřeva jako paliva, mohly by být výrobcům elektřiny placeny konkurenční ceny. Závody, které mají v plánu využití dřeva jako paliva, musí dostat šanci na posouzení dostupnosti dodávek obnovitelného dřeva a ziskovosti investice do výroby elektřiny.

5.10

Za účelem zvýšení používání obnovitelných zdrojů energie na trzích s elektřinou zavedly některé členské státy režimy podpor opírající se o kvóty a sazby přísunu (pevně stanovené ceny obnovitelné energie). V mnoha zemích jsou tyto režimy zásadní pro podporu využívání energie dřeva. Při tom by mohly pomoci i ekoznačky pro obnovitelnou elektřinu a zejména pro elektřinu vyrobenou ze dřeva.

5.11

V počátečním stádiu by měla být poskytnuta investiční podpora pro podniky vyrábějící energii ze dřeva a na strojní a další technické vybavení potřebné pro výrobu z důvodu vysokých nákladů na založení takových podniků.

5.12

Podpora je také nutná pro výzkum a vývoj. To platí zejména pro lesní hospodářství, technologie, výrobu energie a využívání dřevěných paliv. Pro lesní hospodářství je třeba vypracovat prognózy a scénáře, které zajistí celkovou udržitelnost lesů, mj. v jejich biodiverzitní roli. Nutný je i výzkum využití vedlejších produktů celulózového průmyslu s cílem vyrábět více zpracovaných kapalných paliv, jako jsou paliva, která používají vozidla.

5.13

Používání dřeva jako paliva lze zvýšit i stanovením přísnějších limitů například pro emise síry. Podobně lze využívání dřevěných paliv podporovat zdaněním emisí, popela nebo jiných odpadů vznikajících při používání jiných paliv.

5.14

Trhy s dřevěnými palivy a zejména s palivovým dřívím jsou místní, ale větší využívání energie dřeva v EU by vytvořilo pracovní místa na trhu se stroji a zařízením, jelikož zařízení nutné pro mechanizované získávání dřeva z lesů je ve všech zemích podobné. Speciální stroje a zařízení jsou rovněž nutné pro výrobu pelet, briket a dalších zpracovaných dřevěných paliv. Výroba energie vyžaduje velký počet kotlů a dalších zařízení vysoké hodnoty, která nabízejí velký růstový potenciál. Větší využití energie dřeva by rovněž otevřelo velké příležitosti pro vývoj technologií do jiných částí světa.

5.15

Pro transfery technologií a šíření znalostí mezi zeměmi EU jsou nutné komplexní informační kampaně. To by mohly provádět i různé nezávislé organizace. Kampaně by se mohly financovat zcela nebo částečně z veřejných prostředků.

5.16

Optimálního využití ekonomických nástrojů se nejlépe dosáhne pomocí národních rozhodnutí, při nichž Evropská unie hraje roli koordinátora.

6.1

Dřevo je důležitým obnovitelným přírodním zdrojem, který se využívá na podporu rozvoje venkova a tvorby pracovních míst. Přímý čistý dopad na zaměstnanost se odhaduje na více než 1 000 člověkolet zaměstnanosti na 1 milion metrů krychlových dřeva a celkový dopad včetně vícenásobného efektu na 1 500–2 000 člověkolet zaměstnanosti (16). Tyto údaje nezahrnují palivové dříví pro domácí použití.

6.2

Když je dovezené palivo nahrazeno dřevěnými palivy, jsou náklady na palivo obsahující zahraniční kapitál nahrazeny místní prací a dalšími místními nebo regionálními vstupy. Celkový dopad závisí na rozsahu, v jakém lze dovezené palivo nahradit místně nebo regionálně vyrobenými dřevěnými palivy.

6.3

Nahrazení dovezeného paliva dřevěnými palivy poskytuje zaměstnanost především pro místní venkovské obyvatelstvo. Podniky jsou malé a mohou růst pouze v případě, že se budou zlepšovat dovednosti a bude poskytována investiční podpora. Rozvoj dřevorubeckých společností a obchodních modelů je zásadní pro zvyšování používání dřeva a dřeva pro výrobu energie.

6.4

Používání palivového dříví v domácnostech je stále relativně významné ve venkovských oblastech v nových členských státech s rozsáhlými lesními zdroji, kde je využití pro průmyslové účely na dost nízké úrovni. Využívání energie dřeva je rovněž užitečným doplňkem vedlejších produktů malých pilařských závodů.

6.5

Aby se miliony malých vlastníků lesů v Evropě mohly aktivně účastnit dění na trhu s energií dřeva, musí se podporovat spolupráce orientovaná na trh, např. prostřednictvím sdružení a společných podniků. To se ve velké míře považuje za klíč pro využití nerozvinutého potenciálu dřeva. Užitečná by byla i lepší spolupráce, zejména na začátku výrobního řetězce dřeva a mezi různými hospodářskými subjekty. V mnoha nových členských státech a kandidátských státech nejsou velmi rozvinuty zejména organizace vlastníků lesů. V mnoha starých členských státech se ukázalo, že organizace vlastníků lesů a další organizace jsou nejefektivnějším způsobem, jak majitele lesů vzdělávat a motivovat je k uvádění obnovitelného energie dřeva na trh se dřevem. Efektivní spolupráce může přinést značné úspory nákladů při pořizování dřeva, které se má použít jako surovina.

6.6

Pokud dojde k větší orientaci na dřevěná paliva a větší zpracování, může vzniknout významný počet nových pracovních míst i ve strojírenském průmyslu.