26.5.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 129/3

Strategie prosazování práv duševního vlastnictví ve třetích zemích

(2005/C 129/03)

ÚVOD

Stále častěji jsou porušována práva duševního vlastnictví (PDV), přičemž v posledních letech nabývají tyto případy průmyslových rozměrů. K porušování dochází i přesto, že v současnosti již většina členů WTO přijala právní předpisy provádějící minimální normy prosazování PDV. Proto je nezbytné, aby se Evropská unie stále více soustředila na důrazné a účinné provádění právních předpisů týkajících se prosazování práva.

Tato strategie má přispět ke zlepšení situace ve třetích zemích. Jde o logické pokračování nedávných iniciativ, jako např. směrnice o prosazování práva (1), která uvádí v soulad právní předpisy týkající se prosazování práva v Evropské unii, a revize nařízení týkajícího se cel (2), kterým se stanoví opatření proti padělanému nebo pirátskému zboží na hranici Společenství.

Cílem této strategie je:

—

poskytnou dlouhodobý plán pro postup Komise, jehož cílem je výrazně snížit úroveň porušování PDV ve třetích zemích;

—

popsat, seřadit podle priorit a koordinovat mechanismy, jež mají služby Komise pro dosažení svých cílů k dispozici (3);

—

informovat držitele práv a ostatní dotčené subjekty o prostředcích a opatřeních, které jsou již dostupné a mají být provedeny, a zvýšit jejich povědomí o tom, jak důležitá je jejich účast;

—

posílit spolupráci s držiteli práv a jinými příslušnými soukromými subjekty tím, že tito budou vyzváni, aby se podíleli na určování priorit a zavádění spolupráce veřejného a soukromého odvětví v oblastech, jako je technická pomoc, informování veřejnosti atd.

Tato strategie nemá:

—

zavádět jednostranná řešení – je zřejmé, že jakákoli navrhovaná řešení budou vždy účinná pouze tehdy, budou-li seřazena podle priorit a bude-li je přijímající země považovat za důležitá. Komise je připravena napomáhat při vytváření takových podmínek;

—

navrhnout univerzální přístup na podporu prosazování PDV – je nutné, aby přístup byl pružný a bral v úvahu různé potřeby, úroveň rozvoje, členství či nečlenství ve Světové obchodní organizaci (WTO) a hlavní problémy týkající se PDV (země výroby, tranzit nebo spotřeba zboží, které příslušné předpisy porušuje) v dotčených zemích;

—

kopírovat ostatní modely prosazování PDV nebo vytvářet spojenectví proti určitým zemím – Komise je připravena a ochotna zlepšit spolupráci a vytvořit synergie se zeměmi, které sdílejí tytéž obavy a čelí podobným potížím. Je však důležité, aby se tato strategie soustředila především na kladné a konstruktivní úsilí.

NAVRHOVANÁ OPATŘENÍ K ŘEŠENÍ PROBLÉMU

1.   Určení prioritních zemí

Je důležité určit omezený počet zemí, na které by se mělo v rámci této strategie soustředit úsilí Komise (viz příloha I, oddíl 4.). Vzhledem k tomu, že lidské a finanční zdroje přidělené na prosazování PDV (4) jsou omezené, nelze předstírat, že lze naše opatření rozšířit rovnoměrně do všech zemí nebo třeba jen většiny zemí, kde k pirátství a padělání dochází. Mechanismus, pomocí něhož bude možné posoudit, které země/regiony mají nejvíce potíží nebo ve kterých zemích je opatření Společenství nejnaléhavěji potřeba, bude důležitým nástrojem pro úspěšné provedení této strategie.

Na konci roku 2002 Komise zahájila průzkum, který má vyhodnotit situaci ve třetích zemích ohledně porušování a prosazování PDV (5). Tento průzkum přesněji vymezil potíže, a proto mohla být na jeho základě vypracována diagnóza, na jejímž základě Komisi vypracovala tuto strategii. Zároveň poskytl důležité informace, díky nimž lze určit země, na které by se měly soustředit priority a kterým by měla být přidělena podstatná část našich omezených zdrojů.

Konkrétní opatření:

—

Vytvořit mechanismus, na jehož základě se budou pravidelně provádět akce podobné „Průzkumu prosazování práva duševního vlastnictví ve třetích zemích“, a to prostřednictvím dotazníku, který bude rozšířen mezi subjekty, jako jsou zastoupení Komise, velvyslanectví členských států, držitelé práv a sdružení, obchodní komory atd. Odpovědi budou analyzovány a výsledky budou zveřejňovány. Takové výsledky spolu s dalšími spolehlivými zdroji informací, jež má Komise (6) k dispozici, by měly být základem pro obnovení seznamu prioritních zemí pro následné období.

2.   Vícestranné/dvoustranné dohody

Dohoda o obchodních aspektech práv duševního vlastnictví (TRIPs) (7) obsahuje podrobnou kapitolu o nastavení minimálních norem prosazování PDV a technické spolupráce. Rovněž stanoví strukturu odpovědnou za sledování provádění ustanovení dohody a za konzultace mezi jednotlivými členy, tedy Radu TRIPs. Závěrem zavádí mechanismus, jehož prostřednictvím lze zabránit sporům a urovnat je. Díky těmto vlastnostem je dohoda TRIPs jedním z nejvhodnějších a nejúčinnějších nástrojů řešení potíží souvisejících s porušováním PDV.

Četné dvoustranné dohody zavedené Evropským společenstvím obsahují kapitolu věnovanou DV. Tato kapitola obvykle stanoví, že je nutné dosáhnout velmi vysokého standardu ochrany DV (včetně jeho prosazování). Většina dohod musí rovněž obsahovat doložku, která se týká odborné spolupráce v této oblasti. Tato ustanovení je třeba pečlivě sledovat a účinně provádět, zejména u „více problémových“ zemí.

Institucionální struktury těchto vícestranných a dvoustranných dohod (Rada TRIPs, přidružené výbory, Světová organizace duševního vlastnictví – WIPO atd.) je možné využívat ke sledování a projednávání právních předpisů a potíží s prosazováním již od velmi raného stadia. Umožňují strukturovaný politický dialog a mohou představovat fóra k předložení nových iniciativ nebo „včas varovat“, pokud vznikají problémy, a to dříve, než je nutné přijmout přísnější opatření.

Rovněž se předpokládá, že doložky týkajících se prosazování v budoucích vícestranných nebo dvouregionálních dohodách budou operativnější a že budou jasně definovat, co EU považuje za nejvyšší mezinárodní normy v této oblasti a jaké snahy se očekávají od jejich obchodních partnerů.

Konkrétní opatření:

—

EU bude s ostatními obchodními partnery projednávat možnost zahájit iniciativu v Radě TRIPs s důrazem na skutečnost, že provádění požadavků TRIPs ve vnitrostátních právních předpisech pro boj s pirátstvím a paděláním se ukázalo jako nedostatečné a že dohoda TRIPs samotná má řadu nedostatků.

—

Rada TRIPs by například měla v budoucnosti zvážit mnohé kroky, jejichž cílem je řešit situaci, včetně rozšíření povinnosti zavést celní opatření pro zboží v tranzitu a zboží určené pro vývoz (8).

—

Zajistit, že bude neustále sledována shoda dohody TRIPs s právními předpisy, a to zejména v „prioritních“ zemích.

—

Vrátit se k přístupu v kapitole dvoustranných dohod týkající se PDV, a to včetně objasnění a posílení doložek týkajících se prosazování práva. Ačkoli při navrhování pravidel pro každé konkrétní jednání je důležité brát v úvahu situaci a schopnosti našich partnerů, nástroje jako např. nová směrnice EU o harmonizaci prosazování PDV v rámci Společenství i nové nařízení o clech týkající se padělaného a pirátského zboží, mohou představovat důležitý zdroj inspirace a užitečné měřítko.

—

Na vrcholných schůzkách a v radách/výborech zřízených v rámci těchto dvoustranných dohod se systematičtěji věnovat otázkám týkajícím se prosazování práva. Aby Komise mohla obdržet od svých protějšků účinnou reakci, je důležité, aby od držitelů práv získala důvěryhodné a podrobné informace, a to buď přímo nebo prostřednictvím zastoupení ES nebo velvyslanectví členských států v dotčených zemích.

3.   Politický dialog

Komise musí svým obchodním partnerům objasnit, že účinná ochrana DV, alespoň na úrovni stanovené v dohodě TRIPs, je zcela nezbytná a že prvním krokem při potírání pirátství a padělání je odpovídající úroveň prosazování přímo u zdroje, tj. v zemích, kde se toto zboží vyrábí a ze kterých se vyváží. Komise bude rovněž zdůrazňovat, že účinné prosazování je ve většině případů ve společném zájmu, ať již ze zdravotních nebo spotřebitelských důvodů nebo v širším smyslu proto, aby byly tyto země atraktivnější pro zahraniční investice. Při kontaktech s orgány na různé úrovni v dotčené zemi musí Komise důrazně vyjádřit, že je ochotna být nápomocna při zvyšování úrovně prosazování práva, ale také že bez váhání využije nástrojů, které má k dispozici, pokud nedostačující prosazování poškozuje držitele jejich práv.

Komise navíc prohlubuje spolupráci se zeměmi, které jsou tímto druhem postupů výrazně postiženy a které sdílejí tytéž obavy jako Společenství, například s Japonskem. Výsledkem bude větší rozsah výměny informací a také účast na společných iniciativách ve třetích zemích. Navíc by takové „společné podniky“ měly vést k racionalizaci zdrojů mezi zeměmi, které sdílejí stejné obavy a uskutečňují souběžné iniciativy.

Závěrem – zastoupení ES v „problematických“ zemích mohou hrát důležitou roli při navazování úzkých vztahů s místními subjekty, které se zabývají prosazováním práva, s držiteli práv v rámci Společenství, kteří v těchto zemích působí, a s velvyslanectvími členských států EU a s ostatními dotčenými zeměmi.

Konkrétní opatření:

—

Sdělení „zlepšete prosazování práva“ by se mělo opakovat co nejčastěji a na co nevyšší úrovni při kontaktech Komise s orgány dotčených zemí a ve všech náležitých fórech, zejména v organizacích WTO a WIPO. Toto sdělení musí být vnímáno jako přednostní záležitost.

—

O tomto závazku zahrnout prosazování PDV do politického dialogu svědčí následující iniciativy:

—

Na vrcholné schůzce EU a Japonska v roce 2003 se Komise a Japonsko dohodly na zlepšení dialogu v mnoha oblastech včetně PDV. Byla založena „Společná iniciativa EU a Japonska při prosazování PDV v Asii“, která se soustředila na prvky jako např. a) podrobné sledování pokroku asijských zemí v dané oblasti; b) koordinování programů odborné pomoci a povinností; c) posílení snah EU a Japonska, jejichž cílem je zvýšit povědomí při potírání pirátství a padělání a podporovat intenzivnější prosazování PDV; d) přezkoumání možnosti spolupracovat v ostatních oblastech PDV. Tato iniciativa se provádí v rámci ročního pracovního plánu, který obsahuje konkrétní činnosti.

—

Na vrcholné schůzce mezi EU a Čínou v roce 2003 se Komise a Čína dohodly, že alespoň jednou ročně zorganizují „Dialog mezi EU a Čínou o duševním vlastnictví“. Mezi jiným by se diskuse měla soustředit na snahy o potírání pirátství a padělání, na institucionální reformy, oblasti související s prosazováním práva jako např. centrální a necentrální prosazování prostřednictvím celních, policejních, správních a soudních orgánů, na veřejné povědomí spotřebitelů a držitelů práv. První setkání se uskutečnilo v říjnu 2004.

—

Úředníkům v prioritních zastoupeních bude poskytnuto základní školení, aby mohli nabídnout alespoň minimum informací subjektům setkávajícím se s problémy v oblasti prosazování práva. Záměrem je vytvořit síť mezi úředníky Komise v zastoupeních a zavést užší týmovou spolupráci mezi zastoupeními a ústředím. Týmová práce usnadní shromažďování informací a definování cílených opatření pro různé země a/nebo pro regionální přístup.

4.   Podněty/technická spolupráce

Většina zemí s nedostatečnou úrovní prosazování práva bude tvrdit, že nemá dostatek zdrojů a že existují priority, které jsou důležitější, než ochrana DV práv. Prosazování DV je složitá činnost, která se týká mnoha oborů. Zahrnuje navrhování právních předpisů, školení soudců, policejních sil, celních úředníků a ostatních odborníků, zakládání agentur nebo pracovních skupin, zvyšování povědomí veřejnosti atd. Většinou z těchto potřeb se Komise může zabývat a do určité míry se jimi již zabývala prostřednictvím programů odborné spolupráce. Je však důležité zabývat se touto záležitostí více a hlouběji.

Odborná pomoc je činnost, kterou EU při přispívání ke zmírnění chudoby a k rozvoji upřednostňuje. Je tedy důležité prokázat, že odpovídající prosazování PDV může k tomuto cíli přispět tím, že propojí příležitosti k investování, převod technologií a know how, ochranu tradičních znalostí, zlepšování norem v oblasti zdraví a bezpečnosti atd.

Bude nutné zavést pružný přístup, který zohlední různé potřeby, úroveň rozvoje, členství nebo nečlenství ve Světové obchodní organizaci (WTO) a hlavní problémy přijímající země, pokud jde o PDV (země výroby, tranzit nebo spotřeba padělaného zboží). Jakékoli programy spolupráce budou účinné pouze tehdy, budou-li seřazeny podle priorit a bude-li je přijímající země považovat za důležité.

Je rovněž důležité sdílet informace a zajistit minimální úroveň synergie mezi hlavními poskytovateli odborné pomoci, např. Světovou celní organizací (WCO), členskými zeměmi a třetími zeměmi jako Japonsko, USA a jiné.

Na závěr je třeba zdůraznit následující potíže:

i)

Ve většině případů se odborná spolupráce „řídí poptávkou“, je tedy třeba, aby o ni příjemce požádal. Je důležité učinit z ní žádost, která se „řídí dialogem“, jednáním o její důležitosti a výhodách pro příjemce.

ii)

Jde o střednědobé až dlouhodobé řešení s malým počtem okamžitých výsledků. Tato strategie je však dlouhodobá a odpovídající prosazování práv je cílem, kterého nebude dosaženo pouze okamžitými kroky, zejména v případě nejméně rozvinutých zemí, které dosud nejsou požadavky TRIPs vázány.

iii)

Provádění programů zahrnuje složitý správní proces. Proto je další posilování koordinace mezi službami Komise odpovědnými za různé aspekty prosazování PDV a mezi Komisí a třetími stranami nezbytnou součástí této strategie.

Konkrétní opatření:

—

Zajistit, aby alespoň zemím označeným jako prioritní bylo umožněno zahrnout duševní vlastnictví do programů technické pomoci souvisejících s obchodem nebo získat konkrétní programy DV.

—

Komise by zejména chtěla rozšířit odbornou pomoc do Latinské Ameriky, neboť jde o region, kde je možné prosazování práv zlepšit a v němž žádný program neexistuje.

—

Existuje mnoho programů, jejichž součástí je PDV. Některé z nich, jako např. ECAP (9) I a II pro země ASEAN (Sdružení národů jihovýchodní Asie) nebo později sjednaný program PDV mezi EU a Čínou, jsou určeny konkrétně na poskytování pomoci na PDV. Jiné se mají obecně týkat záležitostí souvisejících s obchodem, ale jejich cíle mohou zahrnovat PDV, např. WTO II (10) a Small Project Facility (projekt týkající se menších iniciativ) (11) pro Čínu; programy technické spolupráce v rámci dohody z Cotonou pro země Afriky, Karibiku a Tichomoří (AKT); nebo programy CARDS (12) pro země Balkánu. Komise zajistí, aby složka prosazování PDV byla těmito programy vhodně pokryta.

—

V případě „producentských“ zemí se centrum programů spolupráce musí přesunout z pomoci při navrhování právních předpisů na strategie, které se orientují spíše na prosazování, a to včetně školicích programů pro soudce, policisty a celníky.

—

Je třeba zdůraznit, že tato praxe se již úspěšně zavádí konkrétně v oblasti celnictví (GŘ TAXUD). Existuje mnoho dohod o spolupráci v celní oblasti, které mimo jiné zahrnují důležitý nástroj prosazování PDV (celní kontroly padělaného zboží). Tyto dohody se zeměmi jako Indie a Čína (nová dohoda má být brzy uzavřena) jsou přínosné v oblasti školení a předávání našich zkušeností a metod těmto zemím. Navíc jsou příkladem, jak lze navázat na stávající požadavky TRIPs (viz kontrola vývozu a zboží v tranzitu vedle kontroly dovozů). Je pravděpodobné, že podobná dohoda může být uzavřena s Japonskem ještě v roce 2004.

—

Výměna myšlenek a informací s jinými klíčovými poskytovateli technické spolupráce, například s WIPO, USA, Japonskem a některými členskými státy EU s cílem vyhnout se zdvojení úsilí a sdílet osvědčené postupy.

—

Zlepšit mechanismy dialogu s: i) WCO (v rámci koordinace GŘ TAXUD), aby se posoudila slučitelnost jejich technické pomoci s našimi postoji a schopnost vzájemně se doplňovat s našimi programy; ii) WIPO a ostatními poskytovateli pomoci (Evropský patentový úřad, Úřad pro ochranné známky a vzory EU atd.) s cílem sdílet informace a zlepšit koordinaci strategií.

—

Důležitým prvkem dohody TRIPs (článek 67) je rovněž technická spolupráce, která „odpovídá“ cílům rozvojové agendy z Dohá. Lze uvažovat o začlenění iniciativy orientované na prosazování práva do tohoto rámce.

5.   Urovnání sporů/postihy

Žádné pravidlo nemůže být opravdu účinné bez hrozby postihu. Země, kde je porušování DV systematické a v nichž vláda nepřijala žádné účinné opatření k řešení problému, by mohly být veřejně označeny. V nejkrajnějším případě by se mělo zvážit využití mechanismů pro urovnání sporů, které jsou stanoveny ve vícestranných a dvoustranných dohodách.

Výchozím bodem by mohl být stávající mechanismus nařízení o obchodních překážkách (NOP) (13). NOP je právní nástroj, který podnikům a výrobním odvětvím Společenství poskytuje právo podat stížnost, která zavazuje Komisi prošetřit a zhodnotit, zda existuje důkaz porušení mezinárodních obchodních pravidel, které mají nežádoucí obchodní dopad. Výsledně tento postup povede buď k vzájemně přijatelnému řešení problému nebo ke vzniku východiska pro urovnání sporu.

NOP má širokou škálu uplatnění zahrnující nejen zboží, ale do určité míry i služby a práva duševního vlastnictví, přičemž porušování pravidel týkajících se těchto práv má dopad na obchod mezi ES a třetí zemí.

Lze rovněž zvážit uplatnění dalších mechanismů souvisejících s obchodem. Například kromě mechanismu pro urovnávání sporů WTO zahrnuje EU také obdobné mechanismy v rostoucím počtu dvoustranných dohod, které se spustí v případech nedodržení požadovaných vysokých (nejvyšších) norem ochrany DV.

Nedostatečné prosazování práva je spíše důsledkem toho, jak pravidla jsou (nejsou) příslušnými orgány skutečně prováděna, než chybějícího právního řádu nebo zjevného rozporu mezi právním řádem a požadavky dohody TRIPs. Pokud se takové nedostatky stanou systémové, mohou být použity jako důkazy při urovnávání sporu.

Konkrétní opatření:

—

Připomenout držitelům práv možnost využít mechanismus NOP v případech prokázaného porušení dohody TRIPs nebo vysokých (nejvyšších) norem, jak byly sjednány ve dvoustranných dohodách mezi ES a třetími zeměmi. Tento mechanismus se spustí podáním stížnosti.

—

Komise je připravena v jasně odůvodněných případech využít z moci úřední mechanismus WTO pro urovnání sporů a podobné nástroje pro urovnání sporů zahrnuté do našich dvoustranných dohodách v případě nedodržení vzájemně schválených norem ochrany DV.

—

Zvážit jiné mechanismy, které by mohly být využity pro snížení úrovně porušování PDV ve třetích zemích.

6.   Zavedení spolupráce veřejného a soukromého odvětví

Existuje mnoho společností a sdružení, které jsou již dlouho aktivní v potírání pirátství/padělání. Představují neocenitelný zdroj informací, ale jsou také klíčovými partnery pro iniciativy, jejichž cílem je zvýšení povědomí. Některé z těchto subjektů jsou již v nejvíce problematických zemích přítomny a jsou zde velmi aktivní.

Kromě nyní navrhovaných konkrétních opatření existují v rámci Komise další příklady iniciativ, jejichž cílem je vytvořit partnerství veřejného a soukromého odvětví, která přímo nebo nepřímo souvisejí s prosazováním PDV.

Jeden z těchto projektů zahrnoval vytvoření inovačních kontaktních středisek na podporu společností zabývajících se přenosem technologií (14). Do tohoto projektu jsou zapojeni lidé s četnými zkušenostmi v oblasti PDV (udělování licencí, převod PDV atd.) a tento projekt by se mohl využívat ke shromažďování informací o problémech s prosazováním práva ve třetích zemích. Tato síť dosud pokrývala pouze EU, ale uvažuje se o jejím rozšíření do třetích zemí. Existuje pilotní projekt s úřadem v Chile.

Již existuje „IPR Helpdesk“ (15), což je projekt na podporu tvořivosti a inovativnosti podporovaný Komisí. Cílem projektu Helpdesk není řešit stížnosti, ale poskytovat informace výrobnímu odvětví EU. V rámci projektu lze proto poskytovat rady společnostem, jejichž práva jsou ve třetích zemích porušována.

Závěrem, Komise má dlouholeté zkušenosti se zapojováním soukromých hospodářských subjektů do seminářů a školicích programů zabývajících se zejména prosazováním PDV na hranicích.

Konkrétní opatření:

—

Podporovat vytvoření místních sítí DV začleňujících společnosti, sdružení a obchodní komory. Tato praxe se již zavádí v určitých klíčových zemích a bude ji aktivně podporovat GŘ OBCHOD.

—

Zlepšit spolupráci se společnostmi a sdruženími, které jsou aktivní v potírání pirátství/padělání, a to mimo jiné výměnou informací o budoucích iniciativách a zajištěním střídavé účasti odborníků Komise a ze soukromých společností na akcích pořádaných druhou stranou.

7.   Zvyšování povědomí/čerpání z vlastních zkušeností

Lepší informovanost veřejnosti je dalším velmi podstatným rozměrem strategie. Tu lze rozdělit do následujících částí:

i)

Zvýšení povědomí uživatelů/spotřebitelů ve třetích zemích. K tomu lze přistoupit dvěma způsoby: a) propagovat výhody PDV, pokud jde o podporu tvořivosti, investic, přenosu technologií, ochrany tradic a kvality; b) informovat o nebezpečích, která porušování PDV představuje pro oblast veřejného zdraví, ochrany spotřebitele, veřejné bezpečnosti atd.

ii)

Zvýšení povědomí držitelů práv. K tomu lze opět přistoupit dvěma způsoby: a) upozornit na rizika vzniklá obchodováním v určité zemi, kde není prosazování PDV účinné, a na minimální opatření, která musejí být přijata, jako například registrování práv DV v těchto zemích (malé a střední podniky často ani nežádají o ochranu svého duševního vlastnictví ve třetích zemích, kde vyrábějí nebo prodávají své zboží); b) zdůraznit nutnost využívat prostředky dostupné v těchto třetích zemích pro prosazování práv. Země, které jsou členy WTO (s výjimkou nejméně rozvinutých zemí), musely od roku 2000 provést minimální normy ochrany a prosazování PDV. Je zřejmé, že první kroky k ochraně a prosazování PDV musejí učinit samotní držitelé práv a že musejí v nejvyšší možné míře využívat dostupné mechanismy, než si budou moci oprávněně stěžovat na účinnost takové ochrany a prosazování.

Konkrétní opatření:

—

Komise nemá zdroje, aby sama vedla rozsáhlé kampaně s cílem zvyšovat povědomí ve třetích zemích. Tato činnost by se však mohla provádět pomocí výše uvedených prostředků, tedy jejím zahrnutím do stávajících programů technické spolupráce a do partnerství veřejného a soukromého odvětví.

—

Služby Komise sponzorovaly návrh „Příručky pro prosazování práv duševního vlastnictví“. Tato příručka má pomoci především veřejným orgánům rozvojových a nejméně rozvinutých zemí v úsilí využívat systémy a postupy pro účinné prosazování PDV. Příručka se zabývá zejména nejběžnějšími problémy, s nimiž se tyto země při prosazování PDV potýkají, a poskytuje pokyny, jak dosáhnout účinné a dlouhodobé ochrany takových práv. Tato příručka uvádí užitečné zdroje, které mohou být prospěšné pro orgány a držitele práv, kteří čelí potížím.

—

Tato příručka bude veřejně dostupná na internetových stránkách Komise.

8.   Institucionální spolupráce

Služby Komise odpovědné za různé aspekty prosazování PDV zesílí koordinaci a spolupráci s cílem posílit úlohu Komise. Aniž by byla se zvětšila míra byrokracie, je nutné:

i)

dále zlepšovat výměnu informací a koordinaci mezi službami Komise odpovědnými za různé aspekty prosazování PDV;

ii)

zjednodušit identifikaci a přístup vnějších subjektů (držitelů práv, orgánů třetích zemí atd.) ke službě odpovědné za konkrétní záležitost, která se jich týká.

Konkrétní opatření:

—

Budou pravidelně pořádány setkání služeb Komise, která mají navazovat na iniciativy, jež jsou prováděny v rámci této strategie, a na nichž se budou projednávat dosažené výsledky a zahrnutí nových iniciativ. Dále bude zahájena intenzivnější spolupráce mezi službami Komise zabývajícími se otázkami technické pomoci, aby se podpořila pomoc související s prosazováním PDV pro příslušné třetí země.

—

Za účelem pomoci třetím stranám při pochopení rozdělení úkolů mezi různé služby Komise:

—

Budou vytvořeny nové internetové stránky Komise, které budou obsahovat: a) stávající právní předpisy týkající se prosazování PDV; b) průvodce týkajícího se prosazování včetně kontaktních osob Komise pro různé druhy PDV a aspektů jejich prosazování, jakož i odkazy na různé internetové stránky týkající se různých služeb Komise, které se jimi zabývají.

—

Do stávajících internetových stránek každé služby Komise zabývající se různými aspekty PDV nebo určitými odvětvími budou vloženy křížové odkazy.

—

Zajistí se koordinace s ostatními iniciativami Komise souvisejícími s PDV, například s inovační kontaktními středisky a IPR Helpdeskem, a jejich účinné přispění k cíli této strategie shromažďováním a šířením informací v soukromém odvětví.

(1)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/48/ES ze dne 29. dubna 2004 je dostupná na adrese:

http://europa.eu.int/eur-lex/pri/en/oj/dat/2004/l_195/l_19520040602en00160025.pdf

(2)  Nařízení Rady (ES) č. 1383/2003 ze dne 22. července 2003 je dostupné na adrese:

http://europa.eu.int/comm/taxation_customs/customs/counterfeit_piracy/files/counterfeit_en.pdf

(3)  Tato strategie nemá žádný přímý dodatečný finanční dopad na rozpočet Evropské komise.

(4)  Odkaz na práva duševního vlastnictví v tomto dokumentu má širší význam, tj. zahrnuje autorská práva a související práva, ale rovněž obchodní známky, patenty, vzory, zeměpisná označení, nezveřejněné informace atd.

(5)  Souhrnné výsledky „Průzkumu prosazování práv duševního vlastnictví ve třetích zemích“ včetně podrobné zprávy pro každou jednotlivou zemi, a to pro všechny země, u kterých bylo získáno dostatečné množství informací, jsou dostupné na internetové adrese:

http://europa.eu.int/comm/trade/issues/sectoral/intell_property/survey_en.htm

(6)  Cenným zdrojem informací o původu, trase a povaze padělaného a pirátského zboží s místem určení ve Společenství nebo přepravované přes území Společenství jsou roční statistiky o zboží pocházejícím ze třetích zemí zabaveném celními orgány na hranicích Společenství. Tuto zprávu zveřejňuje GŘ TAXUD. Číselné údaje za rok 2003 je možné nalézt na internetové adrese:

http://europa.eu.int/comm/taxation_customs/customs/counterfeit_pirátství/index_en.htm

(7)  Dohoda o obchodních aspektech práv duševního vlastnictví, příloha 1C Dohody o zřízení Světové obchodní organizace (TRIPs, Marrakéš 1994).

(8)  Článek 51 dohody TRIPs pouze stanoví, že členové jsou povinni zavést celní opatření pro dovážené zboží.

(9)  Program ES-ASEAN pro PDV obsahuje regionální a národní složku a pokrývá všechny oblasti PDV. Jeho hodnota je 5 milionů EUR. Další 2 miliony EUR mají být určeny na zahrnutí Laosu, Kambodže a Vietnamu. Tento projekt začal v roce 2000 a trvá 5 let.

(10)  WTO II je největší podpůrný program WTO související s podporou v Číně, jehož hodnota je 15 milionů EUR a u kterého Čína naznačila ochotu přispět dalšími 30 %. Bude navržena kapitola týkající se PDV. Tento program by měl být zahájen před koncem roku 2004.

(11)  Projekt, který má podporovat malé iniciativy v Číně. Iniciativy projektu v celkové hodnotě 9,6 milionů EUR a s dobou trvání 5 let se řídí poptávkou, ale bude se rovněž aktivně podporovat zahrnutí projektů souvisejících s PDV.

(12)  V rámci Programu pomoci Společenství na rekonstrukci, rozvoj a stabilizaci (CARDS) zemí západního Balkánu byl v červenci 2003 zahájen projekt nazvaný „Průmyslová práva a práva duševního vlastnictví“. Tento projekt bude trvat 36 měsíců a bude mít hodnotu 2,25 milionů EUR.

(13)  Nařízení Rady (ES) č. 3286/94 ze dne 22. prosince 1994, kterým se stanoví postupy Společenství v oblasti společné obchodní politiky k zajištění výkonu práv Společenství podle mezinárodních obchodních pravidel, zejména pravidel sjednaných v rámci Světové obchodní organizace.

http://europa.eu.int/comm/trade/issues/respectrules/NOB/legis/adgreg06a.htm

(14)  Tento projekt je řízen GŘ ENTR. Více informací na stránce:

http://europa.eu.int/comm/enterprise/innovation/networks.htm#irc

(15)  http://www.ipr-helpdesk.org

PŘÍLOHA I

SOUVISLOSTI

1.   V čem spočívá problém?

Dohoda o obchodních aspektech práv duševního vlastnictví (TRIPs) jako první stanoví jednotný, ucelený a mnohostranný soubor pravidel upravujících všechny druhy práv duševního vlastnictví (PDV). Obsahuje rovněž podrobnou kapitolu, která stanoví minimální normy pro prosazování PDV schválené všemi členy WTO.

I přesto, že v současnosti již většina členů WTO přijala právní předpisy provádějící tyto minimální normy (1), rozsah pirátství a padělání každý rok roste. Tyto činnosti v posledních letech nabyly rozměrů průmyslového odvětví, neboť nabízejí vyhlídky na značné zisky a přitom pachatelům hrozí jen omezené riziko.

Proto již zjevně nepostačí omezit úsilí ES na pouhé sledování vzniku obecného právního rámce v členských státech WTO. Je nezbytné, aby se ES stále více soustředilo na důrazné a účinné provádění právních předpisů týkajících se prosazování práva.

Ve Společenství a na jeho vnějších hranicích proběhlo v posledních letech několik významných iniciativ. Již v roce 1994 přijalo ES tzv. celní nařízení (nařízení (ES) č. 3295/94), které umožnilo hraniční kontroly zaměřené proti dovozům padělaného zboží. Později roku 1998 vydala Komise zelenou knihu o boji proti padělkům a pirátství na jednotném trhu. Výsledkem reakcí na tuto zelenou knihu byl akční plán, který Komise předložila 30. listopadu 2000. Tento akční plán se postupně realizuje, konkrétně formou směrnice, která harmonizuje prosazování práv duševního vlastnictví v rámci Společenství, nařízení, které zlepšuje mechanismus vytvořený předchozím celním nařízením, kterým celní orgány zasahují proti padělanému nebo pirátskému zboží, i formou rozšíření pravomocí Europolu na pirátství a padělatelství a studie metodiky pro sběr, analýzu a srovnání údajů o padělcích a pirátství (2). Rozhodná výzva k posílení boje proti pirátství a padělání zazněla i ze závěrů předsednictví jarního zasedání Evropské rady roku 2003 (3). Proto Komise (generální ředitelství pro spravedlnost a vnitřní věci) zamýšlí zahájit v roce 2004 právní iniciativu v podobě návrhu rámcového rozhodnutí Rady o sblížení vnitrostátních právních předpisů a sankcí týkajících se padělání a pirátství.

Mimo území Společenství je však situace jiná. Vnitřní nástroje, které mají v případě porušení práv ve Společenství nebo v případě dovozu padělků do EU k dispozici držitelé těchto práv ze Společenství, nelze použít, pokud k takovému porušování dochází ve třetích zemích a výsledné zboží se spotřebuje v této zemi nebo se vyveze do jiné třetí země. I když k těmto porušením práva dochází vně Společenství, ovlivňuje přímo držitele práv ze Společenství.

2.   Proč na tom záleží a do jaké míry? Komu?

a)   Evropské společenství

Porušování PDV, které se na trhu projevuje formou rostoucího objemu pirátského a padělaného zboží, má velmi nepříznivý vliv na celou řadu různých oblastí. Nedůsledné prosazování duševního vlastnictví poškozuje zejména Společenství, které je trhem, který tradičně intenzivně investuje do zboží a služeb chráněných právy duševního vlastnictví, a který ze svého úsilí získává nemalou přidanou hodnotu. To platí i v případech, kdy k porušování dochází ve třetích zemích a pirátské či padělané zboží není určeno pro trh Společenství. Následuje několik negativních dopadů porušování duševního vlastnictví:

Hospodářské a sociální: Držitelům práv jsou odepřeny výnosy z investic do VaV, marketingu, tvůrčího úsilí, kontroly kvality atd. Negativně je ovlivněn podíl na trhu, objem prodeje, pověst, zaměstnanost a v konečném důsledku i životaschopnost některých činností a firem založených na duševním vlastnictví. Vysoká úroveň poškozování PDV odrazuje zahraniční investory a přenos technologií.

Ochrana zdraví a spotřebitelů: Pirátské a padělané zboží většinou vyrábí bezejmenné subjekty, které nedodržují zdravotní, bezpečnostní a jakostní požadavky a neposkytují žádný ponákupní servis, záruku, návod k použití, atd. Tento problém ilustrují rostoucí objemy zabavených padělaných léků, potravin (dokonce vody v lahvích), automobilových a letadlových dílů, elektrických přístrojů a hraček.

Veřejný pořádek a bezpečnost: Rostoucí obavy v posledních letech působí čím dál silnější zapojení zločinných organizací a někdy i teroristických skupin do rozsáhlého mezinárodního obchodu s padělaným a pirátským zbožím. Vysvětlením je zejména výnosnost těchto činností a riziko, které je ve srovnání s jinými zločineckými činnostmi nižší (4). V důsledku rozsahu tohoto problému a peněžních částek, které s ním souvisí, lze pirátství řešit stejně složitě jako obchod s drogami nebo praní špinavých peněz. Europol, Interpol a další policejní složky ve Společenství již vytvořily oddělení, která se zabývají výlučně touto oblastí.

Daňové: Vzhledem k tomu, že tato činnost je z povahy věci protiprávní a skrytá a že v ní platí nižší ceny, často okrádá stát z daňových výnosů (DPH, daň ze zisku, cla). Tato otázka je mimořádně citlivá v zemích, kde existují odvětví, která jsou pod přísným dohledem státu, např. odvětví tabáku, alkoholických nápojů, paliv atd.

b)   Třetí země

Proč by to mělo zajímat třetí země, které v oblasti PDV téměř nemají tradici, ale zato mají jen málo držitelů práv a někdy i průmysl a obchod, které mají z porušování PDV značný prospěch?

Odpověď na tuto otázku je podobná zdůvodnění v případě Společenství (viz výše). Důsledky porušování PDV, pokud jde o ochranu zdraví a spotřebitelů, organizovaný zločin a daňové ztráty, jsou očividné a pociťuje je Společenství i třetí země, v nichž k porušování dochází převážně. Proto tyto země mají (nebo by měly mít) bezprostřední zájem na boji proti pirátství a padělání.

Pokud jde o první bod (hospodářské a sociální důsledky), lze namítnout, že z prosazování práv DV, která jsou v držení firem ze Společenství, nezískají třetí země žádný přímý přínos. Naopak by se mohlo zdát, že tyto země využívají své zdroje na ochranu investic zahraničních subjektů (což je argument, který některé země často používají). Aby se tento argument podařilo vyvrátit, musí ES dosáhnout toho, aby tyto země pochopily, že účinné prosazování práv DV (i těch, které patří třetím stranám) je nezbytným nástrojem pro lákání zahraničních investic a přenosu technologií a know-how, a navíc ochrání místní držitele práv v rozvojových a nejméně rozvinutých zemích, kteří již dnes doplácejí na zcizování jejich duševního vlastnictví (5). Jde o řádnou správu věcí veřejných a mezinárodní důvěryhodnost, nemluvě o nutnosti dodržovat WTO a další mezinárodní a dvoustranné závazky. Ve středně- a dlouhodobém výhledu jde i o podporu místních autorů, vynálezců a investorů a o příspěvek k rozvoji těchto zemí.

Podceňování hodnoty práv duševního vlastnictví je jednou z příčin jejich neúčinného vynucování. Aby se podařilo posílit tento aspekt systému práv duševního vlastnictví, některým rozvíjejícím se (rychle) zemím by pomohlo, kdyby měly ohodnocena odvětví, která se na těchto právech primárně zakládají (6). Výsledkem by mohlo být docenění hodnoty PDV pro hospodářské prostředí dané země, ale i pro hospodářský, sociální a kulturní růst a rozvoj.

V nedávné minulosti se již objevily příklady zemí, v nichž nové konkurenční a čím dál složitější hospodářství zviditelnilo potřebu účinně chránit duševní vlastnictví proti domácímu i zahraničnímu porušování.

V některých „nejproblematičtějších“ zemích jsou si sice úřady na první pohled plně vědomy významu PDV pro rozvoj země a tamní držitelé práv se domáhají stejně přísného prosazování PDV jako držitelé práv ze zahraničí. Problémem však je, že pirátství/padělání představuje významnou složku hospodářství dané země. Proto je zřejmé, že existuje i širší pohled na věc, který nelze posuzovat jen z úhlu duševního vlastnictví. Řešení může přinést jen komplexní přístup, do kterého se zapojí orgány na státní, regionální a místní úrovni.

3.   Která PDV jsou porušována a která odvětví jsou nejvíce postižena?

Většina. Lidé se často mylně domnívají, že pirátství a padělání se především týká luxusních, sportovních a oděvních značek a CD/DVD s hudbou a počítačovými programy. Ve skutečnosti se významně porušuje téměř každé duševní vlastnictví a škála padělaných výrobků sahá od krabic na kukuřičné vločky po rostliny a semena, od náhradních dílů pro letadla k slunečním brýlím, od cigaret k lékům, od baterií AA k celým čerpacím stanicím. Velcí výrobci počítačových programů mohou být poškozeni se stejnou pravděpodobností jako malí výrobci určitého druhu čaje. Podrobné a spolehlivé informace o rozsahu a růstu problému nabízejí výroční statistiky vydávané celním odborem Komise, které zachycují počet a druh zabaveného pirátského a padělaného zboží ze třetích zemí (7).

Komise se domnívá, že velká většina problémů, s nimiž se potýkají držitelé různých práv duševního vlastnictví, je společná všem, a proto je lze nejúčinněji řešit pomocí integrovaného přístupu. Předkládaná strategie má za cíl zlepšit donucování práva proti porušování všech druhů duševního vlastnictví (autorských práv, ochranných známek, označení původu, patentů, vzorů atd.).

4.   Které jsou „prioritní“ země?

Nejproblematičtější země co do prosazování PDV lze vymezit podle několika různých kritérií (8). Lze je rozdělit na: a) zdrojové země; b) tranzitní země a c) cílové země. U každé z těchto skupin se budou lišit opatření, která jsou pro řešení problematiky nejvhodnější.

a)   Zdrojové země

Jde o země, v nichž výroba pirátského a padělaného zboží pro domácí spotřebu i vývoz dosahuje znepokojivých rozměrů. Velmi obtížně lze místo původu porušování PDV zjistit v případech digitálního pirátství na internetu.

V těchto zemích je nejdůležitější zlepšit účinnost a koordinaci policejních složek, soudů, celních orgánů a státní správy obecně. Stejně důležité je zajistit, aby právní řád ukládal za porušování tresty s odstrašujícím účinkem.

b)   Tranzitní země

V zájmu úplného obrazu o problematice by bylo chybou zaměřovat se pouze na země, které poškozují PDV tím, že na jejich území probíhá rozsáhlá výroba padělaného zboží. Pozornost je třeba věnovat i těm, které slouží jako dopravní uzel. Do této kategorie patří země, které jsou většinou zdánlivým místem původu většiny padělaného zboží zabaveného ve Společenství, přičemž příčinou ve většině případů bývá přesun padělaných výrobků v tranzitu a nikoli domácí výroba padělaného zboží. Velký objem zboží, které pochází z těchto zemí, ovšem naznačuje nedostatky v prosazování práva přinejmenším při hraničních kontrolách. Sítě organizovaného zločinu přitom těchto slabin využijí, aby vybudovaly dopravní cesty a ukryly pravý původ zboží.

K významnému snížení obejmu obchodování by pomohlo zlepšení dostupnosti opatření, která je třeba používat na hranicích, a zvýšení účinnosti celních orgánů především v oblasti tranzitu zboží.

c)   Cílové země

Ohledně strategie pro omezení porušování PDV je rovněž třeba vzít v úvahu země, které jsou hlavními místy určení vývozů padělaného zboží nebo trhem pro tyto výrobky.

Padělané zboží lze ve velkých objemech nalézt téměř v každé zemi. Problém s vymezením zemí, které jsou hlavními trhy pro pirátské zboží, spočívá v tom, že jde o velmi širokou problematiku, a to hned z několika (někdy i protichůdných) důvodů: mohou být příliš chudé na to, aby si kupovaly výrobky chráněné PDV, porušování PDV je v nich přijímáno nebo alespoň není odsuzováno, vyrábějí padělky ve velkém množství, někdy chybí možnost rozlišit pravé od padělaného, padělky jsou levnější. Proto je nutné soustředit prostředky na hlavní trhy oprávněných držitelů práv ve Společenství, kteří jsou porušováním PDV nejvíce poškozeni.

Při řešení problematiky spotřeby pirátského a padělaného zboží je nutné usilovat o zlepšování veřejného povědomí o negativních důsledcích a rizicích souvisejících s tímto jednáním. Rovněž je zapotřebí účinnějších celních kontrol při dovozu zboží a účinnějších reakcí ze strany policie a soudů proti sítím a jednotlivcům zapojeným do obchodu s tímto zbožím ve velkém.

5.   Jaká je situace ve Společenství?

Obecně vzato jsou Společenství a jeho členské státy uznávány jako oblast, kde má ochrana a prosazování PDV velmi vysokou úroveň, což lze prokázat na acquis a konkrétně i na nedávných krocích popsaných výše v bodě 1). V praktické oblasti podávají přehled o výsledcích orgánů členských států při zabavování padělaného zboží na hranicích zprávy jako např. výroční zpráva generálního ředitelství pro daně a celní unii (9).

Ovšem i ve Společenství se úroveň prosazování mezi členskými státy liší. Některé členské státy ještě mají prostor ke zlepšení současného stavu a k omezení přežívající výroby a prodeje pirátského a padělaného zboží. Ke zlepšení situace přispěje i nová směrnice týkající se harmonizace prosazování práv duševního vlastnictví ve Společenství.

6.   Které subjekty v Komisi jsou nejdůležitější pro prosazování PDV?

Za různé prvky prosazování PDV jsou odpovědná různá generální ředitelství Komise: Stručně:

—

Generální ředitelství pro obchod se stará o vnější aspekty (mnohostranné a dvoustranné) této problematiky, tj. prosazování ve třetích zemích. Zastupuje rovněž Evropské společenství u WTO a zejména v radě TRIPs.

—

Generální ředitelství pro vnitřní trh (MARKT) je odpovědné za politiku EU v oblasti duševního a průmyslového vlastnictví a zastupuje a vede jednání jménem Evropského společenství v různých výborech Světové organizace pro duševní vlastnictví (WIPO). GŘ MARKT bylo autorem výše zmíněné směrnice o prosazování práv.

—

Generální ředitelství pro zemědělství (AGRI) odpovídá za vnitřní a vnější politiku EU a za právní předpisy EU v oblasti zeměpisných označení v zemědělství a v těchto záležitostech vede i různá vyjednávání.

—

Generální ředitelství pro daně a celní unii (TAXUD) řídí prosazování PDV na vnější hranici Společenství. GŘ TAXUD navrhlo výše uvedené celní nařízení.

—

Generální ředitelství pro spravedlnost a vnitřní věci se částečně dělí o regulativní úkoly v případech, kdy prosazování PDV souvisí s donucováním práva uvnitř i vně Společenství. Konkrétní činnosti „v terénu“ v této oblasti převezme Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF).

—

Generální ředitelství pro rozvoj (DEV) a generální ředitelství pro vnější vztahy (RELEX) koordinují centrálně i prostřednictvím delegací EU ve třetích zemích pomoc Společenství určenou třetím a nejméně rozvinutým zemím, včetně pomoci v obchodní oblasti. Úřad pro spolupráci Europe Aid (AIDCO) řídí programy technické pomoci.

—

Významným partnerem je i generální ředitelství pro podnikání (ENTR), které provozuje informační centrum v oblasti PDV (10) a má úzké vztahy s průmyslem (tedy i s velkým počtem držitelů práv DV).

Výše uvedené představuje velmi důležitý prvek v účinnosti předkládané strategie. GŘ pro obchod a ostatní generální ředitelství působící v oblasti vnějších vztahů hrají při zlepšování prosazování PDV ve třetích zemích významnou a přesně stanovenou úlohu. Ovšem většina „provozní“ odpovědnosti v boji proti pirátství a padělání spočívá na členských státech a na ostatních generálních ředitelstvích. Nejviditelnější a/nebo bezprostřední výsledky v tomto boji budou vždy mít celní orgány, policie, soudy jednotlivých států, ale dosáhne jich i harmonizace právních předpisů a postupů a vytvoření mechanismu pro výměnu informací na úrovni Společenství. V těchto (většinou vnitrostátních) oblastech může GŘ pro obchod přispět jen omezeně. Pokud jde o prosazování ve třetích zemích, je situace ovšem jiná. V tomto případě mohou GŘ pro obchod a další útvary Komise odpovědné za vnější záležitosti v této oblasti ve spolupráci s delegacemi ES ve třetích zemích sehrát významnou úlohu při realizaci úkolů obsažených v této strategii.

(1)  Nejméně rozvinuté země musí upravit své právní předpisy podle požadavků dohody TRIPs do roku 2006.

(2)  Výtisk zašleme na základě žádosti zaslané na adresu MARKT-E4@cec.eu.int.

(3)  Jarní zasedání Evropské rady 2003: Závěry předsednictví:

„37.

Evropská rada vyzývá Komisi a členské státy, aby zlepšily využívání práv duševního vlastnictví tím, že podpoří opatření proti padělání a pirátství, které brzdí rozvoj trhu digitálního zboží a služeb; aby chránily patenty týkající se vynálezů využívaných prostřednictvím počítače ...“

(4)  V mnoha zemích jsou ostatní velmi výnosné zločinecké činnosti, jako např. obchod s drogami, spojeny s vážným rizikem (někdy i trestem smrti) a na boj s nimi jsou vyhrazeny značné prostředky. Prodej s padělaným zbožím je naopak vnímán jako poměrně neškodná činnost.

(5)  Viz. případy padělků některých značek rýžového vína v Číně nebo proslulé značky rybí omáčky ve Vietnamu.

(6)  Útvary Komise vydaly v roce 2003 studii nazvanou The economic importance of copyright (Hospodářský význam autorských práv)

(http://www.europa.eu.int/comm/internal_market/en/intprop/index.htm).

Podobné dokumenty vydávají i některé jednotlivé země, jako např. USA a Finsko, konkrétně pro odvětví související s autorskými právy („Copyright industries in the US Economy – Stephen E. Siwek & Gale Mosteller, připraveno pro Mezinárodní alianci duševního vlastnictví a The Economic Importance of Copyright Industries in Finland od Finské společnosti pro autorská práva“).

(7)  http://europa.eu.int/comm/taxation_customs/customs/counterfeit_piracy/index_en.htm

(8)  „Prioritní země“ lze vymezit podle následujících kritérií:

—

informací získaných od držitelů práv ve Společenství a jiných zdrojů (delegací atd.) ohledně porušování PDV,

—

údajů o padělaném zboží zabaveném celními orgány na hranici Společenství,

—

významu těchto zemí v reálném nebo možném objemu obchodu se Společenstvím. Zahrnutí země do jedné nebo více z uvedených kategorií odráží význam situace v dané zemi z pohledu Společenství. Země s menším obchodním významem nebyly považovány za prioritní.

V každém případě se situace v této oblasti neustále mění, a bude proto vyžadovat neustálé sledování a aktualizace.

(9)  http://europa.eu.int/comm/taxation_customs/customs/counterfeit_piracy/index_en.htm

(10)  http://www.ipr-helpdesk.org/index.htm