V Bruselu dne 11.1.2005

SEK(2005) 14 v konečném znění

Doporučení pro

STANOVISKO RADY

v souladu s čl. 9 odst. 3 nařízení Rady (ES) č. 1466/97 ze dne 7. července 1997 k aktualizovanému konvergenčnímu programu Švédska na období 2004-2007

(předložená Komisí)

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

Nařízení Rady (ES) č. 1466/97 o posílení dohledu nad stavy rozpočtů a nad hospodářskými politikami a o posílení koordinace hospodářských politik[1] stanoví, že nezúčastněné členské státy, to znamená státy, které nepřijaly jednotnou měnu, musely Radě a Komisi předložit do 1. března 1999 konvergenční programy. V souladu s článkem 9 uvedeného nařízení musela Rada každý konvergenční program přezkoumat na základě hodnocení Komise a výboru zřízeného článkem 114 Smlouvy (Hospodářský a finanční výbor). Na doporučení Komise a po konzultaci s Hospodářským a finančním výborem zaujala Rada po přezkoumání tohoto programu stanovisko. Podle uvedeného nařízení musejí členské státy každoročně předkládat aktualizace svých konvergenčních programů, které může Rada stejnými postupy také přezkoumat.

První konvergenční program Švédska zahrnující období 1998-2001 byl předložen dne 23. prosince 1998 a Rada jej posoudila dne 8. února 1999. Každý následující rok byly předkládány jeho aktualizace. Poslední aktualizaci svého konvergenčního programu předložilo Švédsko dne 18. listopadu 2004. Útvary Komise provedly odborné posouzení této aktualizace s přihlédnutím k výsledkům ekonomických prognóz útvarů Komise z podzimu 2004 a s ohledem na „kodex chování“[2], společně dohodnutou metodiku pro odhad potenciálního produktu a cyklicky očištěných sald, na doporučení uvedená v hlavních směrech hospodářské politiky na období 2003-2005 a na zásady stanovené ve sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu ze dne 27. listopadu 2002 o posílení koordinace rozpočtových politik[3] schváleném Radou. Toto hodnocení je následující:

- Šestý aktualizovaný švédský konvergenční program byl zaslán Komisi dne 18. listopadu a zahrnuje období 2004 až 2007. Program je založen na návrhu zákona o rozpočtu na rok 2005 přijatém parlamentem dne 16. prosince 2004. Program částečně splňuje požadavky kladené na údaje podle „kodexu chování pro obsah a formát stabilizačních a konvergenčních programů“[4] a obsahuje některé údaje, které nejsou plně v souladu se standardem ESA 95 (Evropský systém účtů).

- Aktualizace z roku 2004 předpokládá růst HDP ve výši 3,5 % v roce 2004, 3,0 % v roce 2005, 2,5 % v roce 2006 a 2,3 % v roce 2007. Přes vysoký růst v roce 2004 byl růst zaměstnanosti záporný, avšak v nadcházejících letech se očekává jeho oživení. Na základě informací dostupných v současné době se makroekonomický scénář, z něhož tato aktualizace vychází, celkově jeví jako hodnověrný a je víceméně v souladu s hodnocením útvarů Komise, včetně prognózy z podzimu 2004. Kromě toho se pro další roky zdají být předpoklady růstu opatrné a pod odhadovaným tempem potenciálního růstu.

- Inflace ve Švédsku postupně klesala od začátku roku 2003, zčásti v důsledku dřívějšího zvyšování cen energií nespadajícího do rámce základního referenčního období, a je v současné době výrazně pod dvouprocentní cílovou úrovní švédské centrální banky (Riksbank). Švédská koruna byla v letech 2003 a 2004 vůči euru poměrně stabilní, v poslední době se však zhodnocovala díky švédskému stabilnímu makroekonomickému prostředí a výhledu solidního růstu, velkým přebytkům běžného účtu a díky tržnímu očekávání relativně vyšších sazeb pojistného v průběhu roku 2005. Během loňského roku byl vývoj výnosů švédských dluhopisů v souladu s tendencemi hlavních trhů dluhopisů. Kladný výnosový diferenciál mezi dlouhodobými státními dluhopisy ve Švédsku a v eurozóně se v posledních letech pohyboval na úrovni asi 50 bazických bodů, avšak v průběhu roku 2004 se snížil.

- Rozpočtový rámec ve Švédsku zahrnuje cíl přebytkového salda veřejných financí na úrovni průměrně 2 % HDP v průběhu cyklu, víceleté nominální výdajové stropy centrální vlády a požadavek vyrovnaného rozpočtu místních správ. Aktualizace předpokládá přebytek salda veřejných financí ve výši 0,7 % v roce 2004, 0,6 % v roce 2005, 0,4 % v roce 2006 a 0,9 % v posledním roce 2007. Jak podíl výdajů, tak i podíl příjmů mají v období programu postupně klesající tendenci. Po provedení příslušné úpravy podle odhadovaného účinku cyklu pomocí společné metodiky je cyklicky očištěné rozpočtové saldo přebytkové v celém období programu. Ve srovnání s předchozími aktualizacemi byly rozpočtové cíle na roky 2005 a 2006 upraveny směrem dolů přes předpoklady růstu, které jsou nyní podstatně vyšší. To lze zčásti vysvětlit nižšími daňovými příjmy odhadovanými na základě současných celkových výnosů. Snížení daní zavedené zákonem z jara roku 2004 a zahrnuté v rozpočtu na rok 2005 také přispívá k předpokládanému mírnému oslabení v letech 2005 a 2006. Zatímco se očekává, že důchodový systém a subsektor místní správy budou vykazovat stálé přebytky, bude se schodek centrální vlády v letech 2005 a 2006 zvyšovat, což povede ke zhoršení stavu veřejných financí v těchto letech. V roce 2007 se předpokládají nižší veřejné výdaje.

- Rizika ohrožující rozpočtové výhledy se v programu jeví jako víceméně vyrovnaná. Na jedné straně vypadají rozpočtové výhledy hodnověrně a je všeobecně známo, že Švédsko nepřekračuje stanovené výdajové stropy. Navíc se ukazuje, že se finanční situace na úrovni místní správy zlepšuje. Na druhé straně byly daňové příjmy v posledních několika letech poměrně kolísavé. Kromě toho je rozpočtové rozpětí vůči výdajovým stropům centrální vlády velmi omezené nejen pro rok 2004, nýbrž podle rozpočtu na rok 2005 také pro roky 2005 a 2006. Také volby plánované na rok 2006 by mohly ovlivnit rozpočet na uvedený rok. Vzhledem k tomuto posouzení rizik se přístup k rozpočtu vyjádřený v programech jeví jako postačující k dosažení střednědobého cíle „téměř vyrovnaného nebo přebytkového stavu rozpočtu“ podle Paktu o stabilitě a růstu v celém období programu. Poskytuje také dostatečnou rezervu k zabránění překročení prahové hodnoty schodku 3 % HDP při běžných makroekonomických výkyvech. Cyklicky očištěné rozpočtové pozice, jakož i průměrné přebytky v období programu však nedosahují domácího cíle přebytku ve výši 2 % HDP.

- Předpokládá se, že hrubé veřejné zadlužení – od roku 2000 méně než 60 % HDP – bude i nadále klesat a dosáhne 49 % HDP v roce 2007. Dluh pochází hlavně ze sektoru centrální vlády – která vykazuje rozpočtové schodky – a přebytek z důchodového systému je investován hlavně do nestátních aktiv, čímž se zpomaluje snižování hrubého veřejného zadlužení. Předpokládá se, že se míra zadlužení po odečtení finančních aktiv zlepší z úrovně kolem -2 % HDP v roce 2004 na méně než -4 % v roce 2007. Tyto předpoklady se jeví jako přiměřené.

- Program zmiňuje vládní program rozsáhlejších strukturálních reforem, který se zaměřuje na zlepšení fungování trhu práce, zvýšení zaměstnanosti a snížení počtu pracovních dnů ušlých v důsledku pracovní neschopnosti. Byla učiněna celá řada opatření, avšak jejich výsledky jsou prozatím neurčité. Kromě toho byl učiněn další krok k dokončení daňové reformy a k opětovnému snížení zdanění práce v rámci strategie nahrazení snížení daní z příjmu úměrným zvýšením daní z energií („green tax swap“), ale tento efekt byl částečně vyrovnán zvýšením daňových sazeb na úrovni místní správy jak v roce 2003, tak i v roce 2004. Dokončení daňové reformy a snaha dosáhnout klíčových politických cílů zvýšení zaměstnanosti, snížení počtu příjemců sociálních dávek a počtu dnů pracovní neschopnosti má i nadále prioritu v rámci zdravých veřejných financí.

- Zdá se, že Švédsko je v relativně příznivé pozici, co se týče dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí, jejichž důležitým prvkem jsou předpokládané rozpočtové náklady související se stárnutím obyvatelstva. Chce-li země zajistit plnou udržitelnost dlouhodobě, dojde k mezeře v udržitelnosti financování na úrovni asi 2 % HDP. Vychází se z předpokládaného zvýšení podílu obyvatelstva v důchodovém věku k ekonomicky aktivnímu obyvatelstvu a ze stávajících tendencí výdajů na zdravotní péči, zapojení pracovní síly a zaměstnanosti. Bez dalších reforem, které tyto tendence změní, se zaměření na rozpočtový přebytek 2 % HDP v dalších 10 letech, v souladu s rozpočtovým cílem vlády, stane klíčovým faktorem při soustředění se na dlouhodobější udržitelnost.

Srovnání klíčových makroekonomických a rozpočtových předpovědí

2004 | 2005 | 2006 | 2007 |

Reálný HDP (% změna) | CP list. 2004 | 3,5 | 3,0 | 2,5 | 2,3 |

KOM | 3,7 | 3,1 | 2,9 | neuv. |

CP list. 2003 | 2,0 | 2,6 | 2,5 | neuv. |

Inflace vyjádřená harmonizovaným indexem spotřebitelských cen (HISC, %) | CP list. 20042 | 1,3 | 1,5 | neuv. | neuv. |

KOM | 1,1 | 1,5 | 1,9 | neuv. |

CP list. 20032 | 1,7 | neuv. | neuv. | neuv. |

Saldo veřejných financí (% HDP) | CP list. 2004 | 0,7 | 0,6 | 0,4 | 0,9 |

KOM | 0,6 | 0,6 | 0,8 | neuv. |

CP list. 20033 | 0,6 | 1,4 | 1,9 | neuv. |

Primární saldo ( % HDP) | CP list. 20041 | 2,8 | 2,8 | 2,7 | 3,3 |

KOM | 2,7 | 2,8 | 3,0 | neuv. |

CP list. 2003 | 0,9 | 1,7 | 2,1 | neuv. |

Cyklicky očištěné saldo (% HDP) | CP list. 20044 | 0,8 | 0,5 | 0,5 | 1,2 |

KOM | 0,7 | 0,4 | 0,6 | neuv. |

CP list. 20034 | 1,3 | 1,8 | 2,0 | neuv. |

Hrubý státní dluh (% HDP) | CP list. 2004 | 51,7 | 50,5 | 50,0 | 49,0 |

KOM | 51,6 | 50,6 | 49,7 | neuv. |

CP list. 2003 | 51,5 | 50,0 | 48,3 | neuv. |

1 Švédské orgány předkládají v této aktualizaci primární salda bez čistého úroku a nikoliv běžného hrubého úroku. V tabulce jsou však primární salda uvedena bez hrubého úroku podle údajů uvedených v aktualizaci. 2 % změna prosinec-prosinec. 3 Pro účely srovnatelnosti se čisté půjčky obsažené v aktualizacích pro roky 2002 a 2003 vztahují k údajům vypočítaným s přihlédnutím ke komplexní daňové periodizaci (zatímco tato účetní změna nebyla do roku 2004 formálně zavedena). 4 Výpočty útvarů Komise na základě informací uvedených v programu. Zdroje: Aktualizovaný švédský konvergenční program, listopad 2003 a listopad 2004 (CP); Ekonomické prognózy útvarů Komise z podzimu 2004 (KOM); Výpočty útvarů Komise. |

Na základě tohoto posouzení přijala Komise připojené doporučení pro stanovisko Rady k aktualizovanému konvergenčnímu programu Švédska a postupuje jej Radě.

Doporučení pro

STANOVISKO RADY

v souladu s čl. 9 odst. 3 nařízení Rady (ES) č. 1466/97 ze dne 7. července 1997 k aktualizovanému konvergenčnímu programu Švédska na období 2004-2007

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1466/97 ze dne 7. července 1997 o posílení dohledu nad stavy rozpočtů a nad hospodářskými politikami a o posílení koordinace hospodářských politik[5], a zejména na čl. 9 odst. 3 uvedeného nařízení,

s ohledem na doporučení Komise,

po konzultaci s Hospodářským a finančním výborem,

VYDALA TOTO STANOVISKO:

1. Dne [18. ledna] 2005 Rada přezkoumala aktualizovaný konvergenční program Švédska, který zahrnuje období 2004 až 2007. Tento program částečně splňuje požadavky kladené na údaje podle pozměněného „kodexu chování pro obsah a formát stabilizačních a konvergenčních programů“. Zejména nejsou některé údaje plně v souladu se standardem ESA 95. Švédsko se proto vybízí k zajištění plného souladu s požadavky kladenými na údaje.

2. Makroekonomický scénář, z něhož tento program vychází, předpokládá, že se reálný růst HDP ze solidních 3,5 % v roce 2004 zpomalí na 3,0 % v roce 2005 a na průměrnou hodnotu 2,4 % v letech 2006-2007. Na základě informací dostupných v současné době se zdá, že tento scénář odráží hodnověrné předpoklady růstu. Předpověď míry inflace uvedená v programu se jeví reálně.

3. Rozpočtový rámec zahrnuje cíl přebytkového salda veřejných financí na úrovni průměrně 2 % HDP v průběhu cyklu, víceleté nominální výdajové stropy centrální vlády a požadavek vyrovnaného rozpočtového salda místních správ. Aktualizace předpokládá přebytek salda veřejných financí ve výši 0,7 % v roce 2004, 0,6 % v roce 2005, 0,4 % v roce 2006 a 0,9 % v posledním roce 2007. Jak poměr výdajů, tak i poměr příjmů mají v období programu postupně klesající tendenci. Po provedení příslušné úpravy podle odhadovaného účinku cyklu pomocí společné metodiky je cyklicky očištěné rozpočtové saldo přebytkové v celém období programu. Cyklicky očištěné rozpočtové pozice, jakož i průměrné přebytky v období programu však nedosahují domácího cíle přebytku ve výši 2 % HDP. Zatímco se očekává, že důchodový systém a subsektor místní správy budou vykazovat přebytky, bude se schodek centrální vlády v letech 2005 a 2006 zvyšovat, což povede ke zhoršení stavu veřejných financí v těchto letech. V roce 2007 se předpokládají nižší veřejné výdaje.

4. Rizika ohrožující rozpočtové výhledy se v programu jeví jako víceméně vyrovnaná. Na jedné straně vypadají rozpočtové výhledy hodnověrně a je všeobecně známo, že Švédsko nepřekračuje výdajové stropy. Navíc se zdá, že se finanční situace na úrovni místní správy zlepšuje. Na druhé straně se ukázalo, že jsou daně během posledních několika let poměrně kolísavé. Kromě toho je rozpočtové rozpětí vůči výdajovým stropům centrální vlády velmi omezené nejen pro rok 2004, nýbrž podle rozpočtu na rok 2005 také pro roky 2005 a 2006. Také volby plánované na rok 2006 by mohly ovlivnit rozpočet na uvedený rok.

5. Vzhledem k tomuto posouzení rizik se přístup k rozpočtu vyjádřený v programu jeví jako postačující k trvalému dosahování přebytků v období 2004 až 2007 v souladu se střednědobým cílem téměř vyrovnaného nebo přebytkového stavu rozpočtu podle Paktu o stabilitě a růstu. Poskytuje také dostatečnou rezervu k zabránění překročení prahové hodnoty schodku 3 % HDP při běžných makroekonomických výkyvech v období programu.

6. Odhaduje se, že míra zadlužení dosáhla 51,7 % HDP v roce 2004, což je značně pod referenční hodnotou 60 % HDP podle Smlouvy. Program předpokládá, že se míra zadlužení do roku 2007 sníží na 49,0 % HDP.

7. Zdá se, že Švédsko je v relativně příznivé pozici, co se týče dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí, i přes významné předpokládané rozpočtové náklady související se stárnutím obyvatelstva. Chce-li země zajistit plnou udržitelnost dlouhodobě, dojde k mezeře v udržitelnosti financování na úrovni asi 2 % HDP. Vychází se z předpokládaného zvýšení podílu obyvatelstva v důchodovém věku k ekonomicky aktivnímu obyvatelstvu a ze stávajících tendencí výdajů na zdravotní péči, zapojení pracovní síly a zaměstnanosti. Bez dalších reforem, které tyto tendence změní, se zaměření na rozpočtový přebytek 2 % HDP v dalších 10 letech, v souladu s rozpočtovým cílem vlády, stane klíčovým faktorem při soustředění se na dlouhodobější udržitelnost.

Klíčové předpovědi aktualizovaného konvergenčního programu Švédska

2003 | 2004 | 2005 | 2006 | 2007 |

Reálný růst HDP (%) Inflace vyjádřená harmonizovaným indexem spotřebitelských cen (HISC, %) Saldo veřejných financí (% HDP) Primární saldo (% HDP) Cyklicky očištěné saldo (% HDP)1 Hrubý státní dluh (% HDP) | 1,6 1,8 0,5 2,7 1,4 52,0 | 3,5 1,3 0,7 2,8 0,8 51,7 | 3,0 1,5 0,6 2,8 0,5 50,5 | 2,5 neuv. 0,4 2,7 0,5 50,0 | 2,3 neuv. 0,9 3,3 1,2 49,0 |

1 Výpočty útvarů Komise na základě informací uvedených v programu pomocí společně dohodnuté metodiky.

[1] Úř. věst. L 209, 2.8.1997. Všechny dokumenty, na něž se v tomto textu odkazuje, lze nalézt na této internetové stránce: http://europa.eu.int/comm/economy_finance/about/activities/sgp/main_en.htm.

[2] Pozměněné stanovisko Hospodářského a finančního výboru k obsahu a formátu stabilizačních a konvergenčních programů, které podpořila Rada ve složení pro hospodářství a finance (ECOFIN) dne 10.7.2001.

[3] KOM(2002) 668, 27.11.2002.

[4] Pozměněné stanovisko Hospodářského a finančního výboru k obsahu a formátu stabilizačních a konvergenčních programů, dokument EFC/ECFIN/404/01–REV. 1 ze dne 27.6.2001, které podpořila Rada ve složení pro hospodářství a finance (ECOFIN) dne 10.7.2001.

[5] Úř. věst. L 209, 2.8.1997, s. 1. Dokumenty, na něž se v tomto textu odkazuje, lze nalézt na této internetové stránce: http://europa.eu.int/comm/economy_finance/about/activities/sgp/main_en.htm.