[pic] | KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ |

V Bruselu dne 22.12.2005

KOM(2005)689 v konecném znení

2005/0274(CNS)

Návrh

NAŘÍZENÍ RADY

kterým se mění nařízení (ES) č. 6/2002 a (ES) č. 40/94, aby nabylo účinku přistoupení Evropského společenství k Ženevskému aktu Haagské dohody o mezinárodním zápisu průmyslových vzorů {SEK(2005)1749}

(předložený Komisí)

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1. Úvod

Dne 12. prosince 2001 přijala Rada nařízení (ES) č. 6/2002 o (průmyslových) vzorech Společenství (dále jen „nařízení o (průmyslových) vzorech Společenství“)[1].

Nařízení o (průmyslových) vzorech Společenství vytváří systém (průmyslových) vzorů Společenství, který umožňuje nabytí ochrany pro (průmyslové) vzory s jednotným účinkem pro celé území Společenství. Podle uvedeného nařízení může být (průmyslový) vzor chráněn buď nezapsaným (průmyslovým) vzorem Společenství, je-li (průmyslový) vzor zpřístupněn veřejnosti způsobem stanoveným v nařízení, nebo zapsaným (průmyslovým) vzorem Společenství, je-li zapsán postupem stanoveným v nařízení.

Nařízení o (průmyslových) vzorech Společenství pověřuje správou (průmyslových) vzorů Společenství Úřad pro harmonizaci ve vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (dále jen „úřad“)[2]. Dne 1. ledna 2003 úřad umožnil podávat přihlášky zapsaných (průmyslových) vzorů Společenství, přičemž jako první den pro podávání byl stanoven 1. duben 2003.

Dne 23. prosince 2003 vstoupil v platnost akt Haagské dohody o mezinárodním zápisu průmyslových vzorů, přijatý v Ženevě dne 2. července 1999 (dále jen „Ženevský akt“). Ženevský akt umožňuje, aby původci průmyslových vzorů získali ochranu pro své průmyslové vzory v řadě zemí prostřednictvím jediného mezinárodního uložení. Podle Ženevského aktu tedy jediná mezinárodní přihláška podaná u Mezinárodního úřadu Světové organizace duševního vlastnictví (WIPO) nahrazuje celou řadu přihlášek, které by jinak musely být podány u různých vnitrostátních nebo regionálních úřadů.

Jednou z hlavních změn zavedených Ženevským aktem je skutečnost, že se k němu mohou připojit mezivládní organizace, které mají regionální úřad pro zápis (průmyslových) vzorů s účinkem na území, kde platí ustavující smlouva organizace. Tato novinka byla zavedena Ženevským aktem a jejím specifickým záměrem bylo umožnit Společenství připojit se po vstupu systému (průmyslových) vzorů Společenství v platnost k systému mezinárodního zápisu.

Komise vypracovala za účelem přípravy přistoupení Společenství k Ženevskému aktu dva návrhy, které se společně předloží Radě. První návrh Komise se týká přistoupení Společenství k Ženevskému aktu[3].

Tento druhý návrh obsahuje opatření nezbytná k tomu, aby přistoupení Společenství k Ženevskému aktu nabylo účinku.

2. Struktura návrhu Komise

Navrhuje se, aby opatření, na jejichž základě přistoupení Společenství k Ženevskému aktu nabude účinku, byla začleněna do nařízení o (průmyslových) vzorech Společenství změnou stávajících ustanovení a vložením nové hlavy XIa „Mezinárodní zápis (průmyslových) vzorů“[4].

Hmotněprávní ustanovení vztahující se na mezinárodní zápisy s vyznačením Společenství se v zásadě se shodují s ustanoveními, která se vztahují na (průmyslové) vzory Společenství.

Proto mezinárodní zápisy s vyznačením Evropského společenství a (průmyslové) vzory Společenství musí podléhat stejnému právu (průmyslových) vzorů (hlava II), oba zápisy musí být předměty vlastnictví (hlava III), mohou být předmětem žádosti o prohlášení neplatnosti (hlava IV), proti rozhodnutím zrušovacího oddělení lze podat odvolání (hlava VII) a příslušnost a řízení ve věcech žalob týkajících se (průmyslových) vzorů Společenství musí být stejné jak pro mezinárodní zápisy s vyznačením Evropského společenství, tak pro (průmyslové) vzory Společenství (hlava IX).

Z těchto důvodů obsahuje nová hlava XIa řadu křížových odkazů na jiné články nařízení.

Vložení této nové hlavy do nařízení usnadní přístup ke všem ustanovením, která se vztahují na (průmyslový) vzor chráněný na celém území Evropského společenství bez ohledu na to, zda prostřednictvím zápisu (průmyslového) vzoru jako (průmyslového) vzoru Společenství nebo prostřednictvím mezinárodního zápisu (průmyslového) vzoru s vyznačením Evropského společenství podle Ženevského aktu.

Na základě navrhované struktury se prováděcí opatření, jako jsou opatření stanovená v nařízeních Komise (ES) č. 2245/2002[5], č. 2246/2002[6] a č. 216/96[7], použijí v zásadě obdobně. Bude-li to nezbytné, Komise uvedená nařízení změní, například pokud jde o průzkum důvodů zamítnutí podle článku 106e tohoto návrhu.

3. Ženevský akt

Ženevský akt tvoří součást Haagského systému, který je založen na Haagské dohodě o mezinárodním zápisu průmyslových vzorů. Tuto dohodu tvoří tři různé akty: Londýnský akt z roku 1934, Haagský akt z roku 1960 a Ženevský akt z roku 1999. Tyto tři akty jsou autonomní a existují souběžně, pokud jde o jejich hmotněprávní ustanovení. Smluvní strany se mohou rozhodnout stát se stranou pouze jednoho, dvou nebo všech tří aktů. Stanou se automaticky členem Haagské unie, která má v současnosti 42 smluvních států, mezi nimiž je 12 členských států EU[8].

Systém mezinárodního zápisu (průmyslových) vzorů vznikl na základě potřeby jednoduchosti a hospodárnosti. Ve své podstatě umožňuje, aby majitelé (průmyslových) vzorů pocházející ze smluvních států získali ochranu svých (průmyslových) vzorů s minimálními formalitami a výdaji.

Mezinárodní přihlášku lze podat v jednom jazyce (angličtině nebo francouzštině) po uhrazení pouze jednoho souboru poplatků. Přihlašovatel musí vyznačit smluvní státy, v nichž žádá o ochranu. Mezinárodní přihláška se obvykle zasílá přímo mezinárodnímu úřadu. Mezinárodní úřad po jejím obdržení zkontroluje, zda mezinárodní přihláška splňuje předepsané formální požadavky, a poté přihlášku – nebo lépe řečeno zápis – zveřejní ve Věstníku mezinárodních (průmyslových) vzorů (na internetových stránkách WIPO). Po zveřejnění musí každý národní úřad identifikovat mezinárodní zápisy, v nichž byly vyznačeny, aby mohl být popřípadě proveden věcný průzkum stanovený v příslušných vnitrostátních předpisech.

Jakýkoliv věcný aspekt ochrany (mimo jiné zejména věcný průzkum provedený každým úřadem, posouzení podmínek ochrany a jejího rozsahu) je proto zcela záležitostí právních předpisů každé vyznačené smluvní strany.

Na základě výsledku uvedeného průzkumu může úřad mezinárodnímu úřadu oznámit, že ochranu na svém území zamítá. Mezinárodní zápis však nesmí být zamítnut z důvodů nesplnění formálních požadavků. Takové požadavky již musí být považovány za splněné na základě průzkumu provedeného mezinárodním úřadem.

Poté, co je mezinárodní přihláška přijata, má stejný účinek v každé z vyznačených zemí, jako by byl (průmyslový) vzor uložen přímo tam. Mezinárodní zápis je proto rovnocenný s vnitrostátním právem, pokud jde o rozsah ochrany a prosazování. Současně mezinárodní zápis usnadňuje zachování ochrany: pro obnovení je zapotřebí pouze jedné žádosti a pro záznam jakýchkoliv změn (například vlastnictví nebo adresy) pouze jeden jednoduchý postup.

Přijetí Ženevského aktu v roce 1999 mělo dvojí cíl:

- učinit Haagský systém atraktivnější pro přihlašovatele a rozšířit tento systém i na nové členy; za tímto účelem zavedl akt z roku 1999 do Haagského systému řadu úprav s cílem usnadnit přistoupení k Haagské unii zemím, které mají systémy průzkumu (průmyslových) vzorů (například USA a Japonsko);

- přijmout opatření pro vytvoření vazby mezi systémem mezinárodního zápisu a regionálními systémy prostřednictvím ustanovení, že mezivládní organizace se mohou stát smluvní stranou aktu.

Druhý cíl otevírá cestu pro přistoupení Evropského společenství k Haagskému systému. Území EU by poté pro účely uvedené dohody bylo považováno za jednu zemi, přičemž příslušnými vnitrostátními právními předpisy by byla pravidla Společenství týkající se (průmyslových) vzorů. Úřadem odpovědným za věcný průzkum mezinárodních přihlášek, v nichž bylo vyznačeno Společenství, by se stal Úřad pro harmonizaci ve vnitřním trhu (OHIM).

Systém Ženevského aktu začal plně fungovat dne 1. dubna 2004. V tento den nabyl účinku Ženevský akt a modernizovaný Společný prováděcí řád podle Haagské dohody, které celé řízení zjednodušují.

Systém (průmyslových) vzorů Společenství a systém mezinárodního zápisu vytvořený Haagskou dohodou lze považovat za doplňkové. Systém (průmyslových) vzorů Společenství vytváří ucelený a jednotný regionální systém (průmyslových) vzorů, který se vztahuje na celé území Evropské unie. Haagská dohoda představuje smlouvu centralizující postupy pro získání ochrany průmyslových vzorů na území vyznačených smluvních stran.

4. Právní základ

Jelikož jsou pravidla, na jejichž základě nabývá přistoupení Evropského společenství k Haagské dohodě účinku, do nařízení začleněna vložením nové, samostatné hlavy do uvedeného nařízení a změnou stávajících ustanovení obsažených v nařízení, musí být právní základ tohoto návrhu stejný jako právní základ nařízení, tj. článek 308 Smlouvy.

5. Články

Ustanovení čl. 1 odst. 1

Ustanovení čl. 1 odst. 1 mění čl. 25 odst. 1 písm. d) doplněním slov „nebo právem k (průmyslovému) vzoru zapsaným podle Ženevského aktu Haagské dohody o mezinárodním zápisu průmyslových vzorů, přijatém v Ženevě dne 2. července 1999 (…) a který má účinek ve Společenství, nebo přihláškou k zápisu takového práva“ jako dalšího staršího práva, které je možné uplatnit jako důvod neplatnosti. Toto doplnění je zapotřebí pro vyjasnění skutečnosti, že mezinárodní přihláška nebo zápis mají stejnou hodnotu jako starší (průmyslový) vzor jako právo k (průmyslovému) vzoru podle vnitrostátního práva (průmyslových) vzorů nebo práva (průmyslových) vzorů Společenství.

Ustanovení čl. 1 odst. 2

Ustanovení, na jejichž základě nabývá přistoupení Evropského společenství k Haagské dohodě účinku, se do nařízení o (průmyslových) vzorech Společenství začlení vložením nové hlavy XIa o mezinárodním zápisu (průmyslových) vzorů.

Oddíl 1– Obecná ustanovení

Článek 106a (Uplatňování předpisů)

Článek 106a této navrhované změny nařízení obecně stanoví, že na mezinárodní zápisy podle Ženevského aktu s vyznačením Společenství se v zásadě vztahují nařízení Rady (ES) č. 6/2002 o (průmyslových) vzorech Společenství a nařízení, kterými se uvedené nařízení provádí.

Navíc se vyjasňuje, že rejstřík spravovaný úřadem bude v případech týkajících se mezinárodních zápisů s vyznačením Evropského společenství nahrazen mezinárodním rejstříkem. Jakýkoliv záznam v mezinárodním rejstříku týkající se mezinárodního zápisu s vyznačením Evropského společenství má stejný účinek, jako by byl tento záznam učiněn v rejstříku spravovaném úřadem.

Stejná logika se vztahuje i na zveřejňování: všechna zveřejnění týkající se mezinárodní přihlášky s vyznačením Společenství provádí mezinárodní úřad a mají stejný účinek jako zveřejnění provedená úřadem. Kromě toho se uvedená logika vztahuje na jazykový režim článku 98 nařízení.

Oddíl 2 – Mezinárodní zápisy s vyznačením Evropského společenství

Článek 106b (Postup podání mezinárodní přihlášky)

Ustanovení čl. 4 odst. 1 písm. a) Ženevského aktu uvádí, že mezinárodní přihláška může být podána podle rozhodnutí přihlašovatele buď přímo u mezinárodního úřadu, nebo prostřednictvím úřadu smluvní strany přihlašovatele. Podle čl. 4 odst. 1 písm. b) Ženevského aktu však smluvní strana může informovat, že mezinárodní přihlášku nelze podat prostřednictvím jejího úřadu.

Většina výhod Haagského systému vyplývá z jeho jednoduchosti; zdá se, že umístění úřadu pro podávání přihlášek má pro přihlašování (průmyslových) vzorů malý význam. Evropské společenství by proto mělo podávání přihlášek prostřednictvím úřadu vyjmout, aby ze zamezilo zbytečné duplicitě práce. Rovněž by se mělo upřednostnit přímé podávání u WIPO, aby přihlašovatelé nezaměňovali přihlášky k zápisu (průmyslového) vzoru Společenství a přihlášky k mezinárodnímu zápisu. Takové zmatky by působily ještě větší obtíže v případě platby základního poplatku za mezinárodní přihlášku, který musí být uhrazen v každém případě přímo mezinárodnímu úřadu a který je splatný v okamžiku podání. Pokud by přihlašovatelé zaplatili tento poplatek omylem Úřadu pro harmonizaci ve vnitřním trhu (OHIM), musel by tento úřad poplatek vracet. Je příznačné, že v současnosti WIPO nedostává přihlášky podané prostřednictvím národních úřadů dokonce ani od smluvních stran, které by takový postup povolily.

Z tohoto důvodu Komise navrhuje, aby Společenství ve své listině o přistoupení prohlásilo, že mezinárodní přihlášky nelze prostřednictvím jeho úřadu podávat. V souladu s tím článek 106b uvádí, že mezinárodní přihlášky podle čl. 4 odst. 1 Ženevského aktu s uvedením Společenství se podávají přímo u mezinárodního úřadu.

Článek 106c (Vyznačovací poplatky)

1. Ženevský akt v článku 7 stanoví, že předepsané poplatky zahrnují standardní vyznačovací poplatek pro každou vyznačenou smluvní stranu. Kromě toho jakákoliv smluvní strana, která je mezivládní organizací, může prohlásit, že u každé mezinárodní přihlášky a u obnovy každého mezinárodního zápisu, ve kterém je vyznačena, bude standardní vyznačovací poplatek nahrazen individuálním vyznačovacím poplatkem, jehož výše bude uvedena v prohlášení a může být změněna v dalších prohlášeních. Stanovený poplatek nemůže být vyšší než ekvivalentní částka, kterou by smluvní strana byla oprávněna získat za národní přihlášku a obnovu; tato částka bude snížena o úspory vyplývající z mezinárodního řízení.

2. Komise navrhuje, aby Společenství ve své listině o přistoupení prohlásilo, že se předepsané vyznačovací poplatky uvedené v čl. 7 odst. 1 Ženevského aktu v souvislosti s přihláškou a obnovou nahrazují individuálními vyznačovacími poplatky. Tyto poplatky se platí mezinárodnímu úřadu a mezinárodní úřad je převádí Úřadu pro harmonizaci ve vnitřním trhu (OHIM).

3. Komise rovněž navrhne změnu nařízení (ES) č. 2246/2002 o poplatcích placených Úřadu pro harmonizaci ve vnitřním trhu, ve které budou stanoveny částky individuálních vyznačovacích poplatků v souladu s požadavky uvedeného čl. 7 odst. 2 a s pravidlem 28 Společného prováděcího řádu.

Článek 106d (Účinky mezinárodních zápisů s vyznačením Společenství)

Odstavec 1

Podle článku 48 nařízení o (průmyslových) vzorech Společenství zapíše úřad přihlášku zapsaného (průmyslového) vzoru Společenství jako zapsaný (průmyslový) vzor Společenství, jsou-li splněny náležitosti, kterým musí přihláška zapsaného (průmyslového) vzoru Společenství vyhovět, a nebyla-li přihláška zamítnuta podle článku 47 nařízení o (průmyslových) vzorech Společenství.

Podle článku 47 se přihláška zapsaného (průmyslového) vzoru Společenství zamítne, zjistí-li úřad důvody zamítnutí, tj. neodpovídá-li (průmyslový) vzor, o jehož ochranu se žádá, definici podle čl. 3 písm. a) nebo odporuje-li veřejnému pořádku nebo dobrým mravům.

Ustanovení článku 106d této navrhované změny nařízení zajišťuje, aby začátek ochrany mezinárodního zápisu s vyznačením Společenství podléhal stejným podmínkám jako jsou podmínky, které se vztahují na zapsaný (průmyslový) vzor Společenství, tj. mezinárodní zápis s vyznačením Evropského společenství nesmí mít účinek zápisu (průmyslového) vzoru Společenství na území Evropského společenství před tím, než bude úřad mezinárodní zápis moci prozkoumat ohledně důvodů zamítnutí.

Odstavec 2

Ustanovení čl. 106d odst. 2 této navrhované změny nařízení uvádí, že neodmítne-li úřad účinek mezinárodního zápisu s vyznačením Evropského společenství na svém území podle čl. 12 odst. 2 Ženevského aktu nebo bylo-li takové odmítnutí odvoláno, začíná účinek mezinárodního zápisu dnem jeho zápisu podle čl. 10 odst. 2 Ženevského aktu a tento účinek je stejný jako účinek zapsaného (průmyslového) vzoru Společenství.

Odstavec 3

Mezinárodní zápisy, které jsou zaznamenány v mezinárodním rejstříku v rejstříku úřadu, se sice nemusejí znovu zveřejňovat, avšak čl. 106d odst. 3 této navrhované změny nařízení ukládá úřadu povinnost poskytovat informace o zápisech podle Ženevského aktu, v nichž je vyznačeno Evropské společenství. To by mohlo být účinně prováděno například tak, že by se na internetových stránkách Úřadu pro harmonizaci ve vnitřním trhu (OHIM) vytvořil odkaz (hyperlink) na Haagský systém. Podrobnosti by měly být stanoveny v prováděcím nařízení.

Článek 106e (Důvody zamítnutí)

Odstavec 1

Důvody zamítnutí stanovené v článku 106e této navrhované změny nařízení jsou totožné s důvody zamítnutí podle čl. 47 odst. 1, čímž je zajištěno, že mezinárodní zápis s vyznačením Společenství podléhá stejnému průzkumu jako přihlášky zapsaných (průmyslových) vzorů Společenství.

Odstavec 2

Ustanovení článku 106e této navrhované změny nařízení zaručuje majiteli mezinárodního zápisu s vyznačením Společenství právo vyjádřit se nebo se mezinárodního zápisu pro Evropské společenství vzdát v souladu s čl. 12 odst. 3 písm. b) Ženevského aktu.

Odpovídající ustanovení čl. 47 odst. 2 dále stanoví, že přihlašovatel zapsaného (průmyslového) vzoru Společenství může přihlášku změnit. Tato další možnost však nemůže být uplatněna na mezinárodní zápis, protože důvody zamítnutí podle odstavce 1 lze odstranit pouze změnou daného (průmyslového) vzoru, zatímco Ženevský akt neumožňuje změnu průmyslového vzoru mezinárodního zápisu poté, co byl průmyslový vzor zapsán v mezinárodním rejstříku.

Běžný postup by byl následující: úřad provede z úřední povinnosti průzkum důvodů zamítnutí. Zjistí-li úřad při provádění tohoto průzkumu důvod zamítnutí, oznámí to mezinárodnímu úřadu, včetně důvodů, na nichž je zamítnutí založeno. Takové oznámení bude vydáno do šesti měsíců od zveřejnění mezinárodního zápisu (pravidlo 18 odst. 1 Společného prováděcího řádu). Mezinárodní úřad bez prodlení předá majiteli kopii oznámení o odmítnutí (čl. 12 odst. 3 Ženevského aktu). V rámci lhůty stanovené úřadem v oznámení se majitel může mezinárodního zápisu pro Společenství vzdát nebo se vyjádřit za účelem odstranění důvodů zamítnutí. V průběhu průzkumu důvodů zamítnutí spolu majitel a úřad komunikují přímo. Pokud majitel důvod(y) zamítnutí odstraní, úřad zamítnutí zruší a oznámí to mezinárodnímu úřadu.

Odstavec 3

Ustanovení čl. 106e odst. 3 uvádí, že podmínky průzkumu důvodů zamítnutí se stanoví v prováděcím nařízení.

Článek 106f (Zbavení platnosti účinků mezinárodního zápisu)

Odstavec 1

Článek 106f této navrhované změny nařízení provádí čl. 15 odst. 1 Ženevského aktu, který umožňuje prohlásit, že jsou účinky mezinárodního zápisu na území Evropského společenství neplatné.

Toto ustanovení zajišťuje, že prohlášení neplatnosti účinků mezinárodního zápisu na území Evropského společenství podléhá stejným předpisům jako jsou předpisy, které se vztahují na žádost o prohlášení neplatnosti zapsaného (průmyslového) vzoru Společenství. Třetí strany mohou požádat o prohlášení neplatnosti účinků mezinárodního zápisu ve Společenství buď prostřednictvím návrhu předloženého úřadu podle článku 52 nebo protinávrhem u soudu pro (průmyslové) vzory Společenství podle čl. 81 písm. d).

Žádá-li se o prohlášení neplatnosti účinků u úřadu, použijí se hlavy VI a VII. Majitel se může k návrhu na prohlášení neplatnosti podle článku 31 prováděcího nařízení zejména vyjádřit. Proti pravomocnému rozhodnutí zrušovacího oddělení se lze odvolat (čl. 55 odst. 1 nařízení o (průmyslových) vzorech Společenství).

V tomto ohledu je dodržen čl. 15 odst. 1 Ženevského aktu. Uvedené ustanovení vyžaduje, aby zbavení platnosti mezinárodního zápisu nesmělo být vysloveno, aniž by majiteli byla včas poskytnuta možnost bránit svá práva.

Odstavec 2

Ustanovení čl. 15 odst. 2 Ženevského aktu vyžaduje, aby úřad smluvní strany, na jejímž území byl mezinárodní zápis zbaven účinku, oznámil tuto skutečnost, pokud si je neplatnosti vědom, mezinárodnímu úřadu. Tato povinnost byla převzata v čl. 106f odst. 2. Je zjevné, že úřad si bude neplatnosti vědom, bude-li výsledkem řízení o neplatnosti u úřadu nebo informuje-li soud pro (průmyslové) vzory Společenství úřad o prohlášení neplatnosti, v souladu s čl. 86 odst. 4 nařízení o (průmyslových) vzorech Společenství.

Článek 2

Článek 97 nařízení o (průmyslových) vzorech Společenství stanoví, že pokud hlava o doplňkových ustanoveních týkajících se úřadu nestanoví jinak, úřad použije hlavu XII nařízení o ochranné známce Společenství při plnění úkolů vyplývajících z tohoto nařízení. Hlavu XII nařízení o ochranné známce Společenství obsahuje čl. 134 odst. 3 týkající se příjmů úřadu. Toto ustanovení bylo změněno vzhledem k přistoupení k Madridskému protokolu, který vytvořil nový zdroj příjmů, „výnos z poplatků za mezinárodní zápis s vyznačením Evropského společenství vybíraných podle Madridského protokolu uvedeného v článku 140 tohoto nařízení…“.

Po přistoupení ES k Ženevskému aktu je zapotřebí podobná změna nařízení o ochranné známce Společenství. Poplatky splatné podle Ženevského aktu by měly být zahrnuty jako nový zdroj příjmů úřadu.

Článek 3

Ženevský akt začne být pro Společenství závazný tři měsíce ode dne, kdy uloží svou listinu o přistoupení u generálního ředitele mezinárodního úřadu.

V tomto ohledu je třeba připomenout, že článek 2 návrhu Komise na rozhodnutí Rady, kterým se schvaluje přistoupení Evropského Společenství k Ženevskému aktu, na nějž se odkazovalo výše, stanoví, že po přijetí uvedeného rozhodnutí Radou může Rada uložit listinu o přistoupení u generálního ředitele mezinárodního úřadu k datu, k němuž Rada přijala opatření nezbytná k tomu, aby přistoupení Evropského společenství k Ženevskému aktu nabylo účinku.

2005/0274(CNS)

Návrh

NAŘÍZENÍ RADY

kterým se mění nařízení (ES) č. 6/2002 a (ES) č. 40/94, aby nabylo účinku přistoupení Evropského společenství k Ženevskému aktu Haagské dohody o mezinárodním zápisu průmyslových vzorů

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 308 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise[9],

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu[10],

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru[11],

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Nařízení Rady (ES) č. 6/2002 ze dne 12. prosince 2001 o (průmyslových) vzorech Společenství[12] vytvořilo systém (průmyslových) vzorů Společenství, na jehož základě mohou podniky nabýt na základě jediného řízení (průmyslové) vzory Společenství, kterým je poskytnuta jednotná ochrana a které mají účinky na celém území Společenství.

(2) V návaznosti na přípravy zahájené a uskutečněné Světovou organizací duševního vlastnictví (WIPO) za účasti členských států, které jsou členy Haagské unie, členských států, které nejsou členy Haagské unie, a Evropského společenství, přijala diplomatická konference, svolaná pro tento účel v Ženevě, dne 2. července 1999 Ženevský akt Haagské dohody o mezinárodním zápisu průmyslových vzorů (dále jen „Ženevský akt“).

(3) Rada schválila rozhodnutím Rady [….] přistoupení Evropského Společenství k Ženevskému aktu Haagské dohody o mezinárodním zápisu průmyslových vzorů[13] a pověřila předsedu Rady, aby uložil listinu o přistoupení u generálního ředitele Světové organizace duševního vlastnictví (WIPO) k datu, k němuž Rada přijala opatření nezbytná k tomu, aby přistoupení Evropského společenství k Ženevskému aktu nabylo účinku. Uvedená opatření jsou obsahem tohoto nařízení.

(4) Příslušná opatření by měla být začleněna do nařízení (ES) č. 6/2002 vložením nové hlavy „Mezinárodní zápis (průmyslových) vzorů“.

(5) Pravidla a postupy týkající se mezinárodních zápisů s vyznačením Společenství by se v zásadě měly shodovat s pravidly a postupy, které se vztahují na přihlášky (průmyslových) vzorů Společenství. Podle uvedené zásady by měl být mezinárodní zápis s vyznačením Společenství před tím, než nabude stejného účinku jako zapsaný (průmyslový) vzor Společenství, předmětem průzkumu důvodů zamítnutí. Stejně tak by měl mezinárodní zápis, který má stejný účinek jako zapsaný (průmyslový) vzor Společenství, podléhat stejným pravidlům týkajícím se zbavení platnosti jako (průmyslový) vzor Společenství.

(6) Nařízení (ES) 6/2002 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(7) Přistoupení Společenství k Ženevskému aktu vytvoří nový zdroj příjmů pro Úřad pro harmonizaci ve vnitřním trhu (ochranné známky a vzory). Nařízení Rady (ES) č. 40/94 ze dne 20. prosince 1993 o ochranné známce Společenství[14] by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Nařízení (ES) č. 6/2002 se mění takto:

1. Ustanovení čl. 25 odst. 1 písm. d) se nahrazuje tímto:

„d) pokud je (průmyslový) vzor ve střetu se starším (průmyslovým) vzorem, který byl zpřístupněn veřejnosti po dni podání přihlášky nebo, v případě uplatnění práva přednosti, po dni vzniku práva přednosti vzoru Společenství, a který je chráněn ode dne předcházejícího uvedenému dni

i) zapsaným (průmyslovým) vzorem Společenství nebo přihláškou k zápisu takového vzoru nebo

ii) právem k (průmyslovému) vzoru členského státu nebo přihláškou k zápisu takového práva nebo

iii) právem k (průmyslovému) vzoru zapsaným podle Ženevského aktu Haagské dohody o mezinárodním zápisu průmyslových vzorů, přijatém v Ženevě dne 2. července 1999, dále jen „Ženevský akt“, který byl schválen rozhodnutím Rady [….][15] a který má účinek ve Společenství, nebo přihláškou k zápisu takového práva;“

2. Za hlavu XI se vkládá nová hlava, která zní:

„HLAVA XIa:

MEZINÁRODNÍ ZÁPIS (PRůMYSLOVÝCH) VZORů

ODDÍL 1

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 106a

Uplatňování předpisů

1. Není-li v této hlavě stanoveno jinak, použije se toto nařízení a všechna nařízení provádějící toto nařízení a přijatá podle článku 109 obdobně pro zápisy do mezinárodního rejstříku vedeného Mezinárodním úřadem Světové organizace duševního vlastnictví (dále jen „mezinárodní zápis“ a „mezinárodní úřad“) s vyznačením Společenství, podle Ženevského aktu.

2. Jakýkoliv záznam mezinárodního zápisu s vyznačením Společenství v mezinárodním rejstříku má stejný účinek, jako by byl učiněn v rejstříku (průmyslových) vzorů Společenství vedeném úřadem, a jakékoliv zveřejnění mezinárodního zápisu s vyznačením Společenství ve Věstníku mezinárodního úřadu má stejný účinek jako zveřejnění ve Věstníku (průmyslových) vzorů Společenství.

ODDÍL 2

MEZINÁRODNÍ ZÁPISY S VYZNAČENÍM SPOLEČENSTVÍ

Článek 106b

Postup podání mezinárodní přihlášky

Mezinárodní přihlášky podle čl. 4 odst. 1 Ženevského aktu se podávají přímo u mezinárodního úřadu.

Článek 106c

Vyznačovací poplatky

Předepsané vyznačovací poplatky uvedené v čl. 7 odst. 1 Ženevského aktu se nahrazují individuálním vyznačovacím poplatkem.

Článek 106d

Účinky mezinárodních zápisů s vyznačením Evropského společenství

1. Mezinárodní zápis s vyznačením Společenství má, počínaje datem zápisu, stejný účinek jako přihláška zapsaného (průmyslového) vzoru Společenství.

2. Nebylo-li oznámeno odmítnutí nebo bylo-li takové odmítnutí vzato zpět, má mezinárodní zápis (průmyslového) vzoru s vyznačením Společenství, počínaje datem uvedeným v odstavci 1, stejný účinek jako zápis (průmyslového) vzoru jako zapsaného (průmyslového) vzoru Společenství.

3. Úřad poskytuje informace o mezinárodních zápisech uvedených v odstavci 2 v souladu s podmínkami stanovenými v prováděcím nařízení.

Článek 106e

Důvody zamítnutí

1. Úřad sdělí mezinárodnímu úřadu oznámení o odmítnutí nejpozději šest měsíců ode dne zveřejnění mezinárodního zápisu, zjistí-li při průzkumu mezinárodního zápisu, že (průmyslový) vzor, o jehož ochranu se žádá, neodpovídá definici podle čl. 3 písm. a) nebo odporuje veřejnému pořádku nebo dobrým mravům.

V oznámení o odmítnutí jsou uvedeny důvody, které jsou základem pro odmítnutí.

2. Odmítnutí účinku mezinárodního zápisu ve Společenství není pravomocné, dokud nebyla majiteli poskytnuta příležitost se mezinárodního zápisu pro Společenství vzdát nebo se vyjádřit.

3. Podmínky průzkumu důvodů zamítnutí se stanoví v prováděcím nařízení.

Článek 106f

Zbavení platnosti účinků mezinárodního zápisu

1. Účinky mezinárodního zápisu ve Společenství mohou být prohlášeny za částečně nebo celkově neplatné v souladu s postupem uvedeným v hlavách VI a VII nebo soudem pro (průmyslové) vzory Společenství na základě protinávrhu při řízení pro porušení práva.

2. Je-li si úřad neplatnosti vědom, oznámí to mezinárodnímu úřadu.“

Článek 2

V článku 134 nařízení (ES) č. 40/94 se odstavec 3 nahrazuje tímto:

„3. Aniž jsou dotčeny ostatní druhy příjmů, příjem úřadu zahrnuje výnos z poplatků vybíraných podle poplatkového řádu, výnos z poplatků za mezinárodní zápis s vyznačením Evropského společenství vybíraných podle Madridského protokolu uvedeného v článku 140 tohoto nařízení a jiné platby ve prospěch smluvních stran Madridského protokolu, výnos z poplatků za mezinárodní zápis s vyznačením Evropského společenství vybíraných podle Ženevského aktu uvedeného v článku 106c nařízení (ES) 6/2002 a jiné platby ve prospěch smluvních stran Ženevského aktu a případně i dotace poskytovaná ze zvláštního okruhu souhrnného rozpočtu Evropských společenství z oddílu Komise.“

Článek 3

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem, kdy vstupuje v platnost pro Evropské společenství Ženevský akt.

Den vstupu tohoto nařízení v platnost bude zveřejněn v Úředním věstníku Evropské unie .

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne

Za Radu

předseda

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

Oblast politiky: Vnitřní trh se zbožím a službami Činnost: Připravit opatření nezbytná k tomu, aby přistoupení Společenství k Ženevskému aktu o mezinárodním zápisu průmyslových vzorů nabylo účinku. |

NÁZEV OPATřENÍ: NÁVRH NAřÍZENÍ RADY, KTERÝM SE MěNÍ NAřÍZENÍ (ES) č. 6/2002 A (ES) č. 40/94, ABY NABYLO ÚčINKU PřISTOUPENÍ EVROPSKÉHO SPOLEčENSTVÍ K ŽENEVSKÉMU AKTU HAAGSKÉ DOHODY O MEZINÁRODNÍM ZÁPISU PRůMYSLOVÝCH VZORů |

1. ROZPOČTOVÁ(É) LINIE + ROZPOČTOVÝ(É) OKRUH(Y)

2. Celkové částky

2.1. Celkový příspěvek na opatření (část B): v milionech EUR na závazek

Není třeba uvádět

2.2. Období použití:

(rok zahájení a rok ukončení)

Zahájení: datum vstupu v platnost

Ukončení: neurčeno

2.3. Celkový víceletý odhad výdajů:

a) Přehled závazkových položek/ platebních položek (finanční intervence) (viz bod 6.1.1)

žádné

b) Technická a administrativní pomoc a podpůrné výdaje (viz bod 6.1.2)

žádné

c) Celkový finanční dopad výdajů na lidské zdroje a jiných administrativních výdajů (viz body 7.2 a 7.3)

v milionech EUR (na tři desetinná místa)

2006 | 2007 | 2008 | 2009 | 2010 | 2011 | Cel-kem |

Závazky/ platby | 0,054 | 0,054 | 0,054 | 0,054 | 0,054 | 0,054 | 0,324 |

SOUČET a+b+c |

Závazky | 0,054 | 0,054 | 0,054 | 0,054 | 0,054 | 0,054 | 0,324 |

Platby | 0,054 | 0,054 | 0,054 | 0,054 | 0,054 | 0,054 | 0,324 |

2.4. Slučitelnost s finančním plánováním a finančním výhledem

[X] Návrh je slučitelný se stávajícím finančním plánováním.

Návrh bude mít za následek nutnost nově naplánovat příslušný okruh v rámci finančního výhledu.

Návrh může vyžadovat použití ustanovení interinstitucionální dohody.

2.5. Finanční dopad na příjem:

[X] Návrh nemá žádný finanční dopad (zahrnuje technické aspekty týkající se zavedení opatření)

NEBO

Návrh má finanční dopad – vliv na příjem je následující:

Není třeba uvádět

3. CHARAKTERISTIKA ROZPOČTU

Typ výdajů | Nové | Příspěvek ESVO | Příspěvek ze strany žadatelských zemí | Okruh v rámci finančního výhledu |

Nepovinné | Rozlišené | NE | NE | NE | č. 5 |

4. PRÁVNÍ ZÁKLAD

Článek 308 Smlouvy o ES

5. POPIS A DŮVODY

5.1. Potřeba intervence ze strany Společenství

5.1.1. Sledované cíle

Tento návrh obsahuje opatření nezbytná k tomu, aby přistoupení Evropského společenství k Ženevskému aktu nabylo účinku. Příslušná opatření by měla být začleněna hlavně do nařízení (ES) č. 6/2002 vložením nové hlavy „Mezinárodní zápis (průmyslových) vzorů“. Přistoupení Společenství k Ženevskému aktu vytvoří nový zdroj příjmů pro Úřad pro harmonizaci ve vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) – OHIM, a nařízení (ES) č. 40/94 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

5.1.2. Opatření přijatá v souvislosti s hodnocením předem

Evropské společenství již demonstrovalo svůj velký zájem o Haagský systém, když se rozhodlo zapojit se aktivně do mezinárodních jednání, která vedla k diplomatické konferenci uspořádané v Ženevě v roce 1999, kdy byl nový akt přijat. Organizace zastupující potenciální uživatele systému (průmyslových) vzorů Společenství a systému mezinárodního zápisu vyjádřily opakovaně velký zájem o vytvoření vazby mezi těmito dvěma systémy. Komise v roce 2004 zahájila konzultaci se zúčastněnými stranami (členské státy, podnikatelské a profesní organizace a soukromé společnosti) týkající se možného dopadu přistoupení ES k Haagskému systému na podnikatelský sektor. Převážná většina odpovědí, hraničící s jednomyslností, podpořila myšlenku, že by Společenství mělo v blízké budoucnosti k Ženevskému aktu přistoupit.

5.1.3. Opatření přijatá na základě následného hodnocení

Není třeba uvádět

5.2. Zamýšlené opatření a rozpočtové intervenční režimy

Pravidla a postupy týkající se mezinárodních zápisů s vyznačením Společenství by se v zásadě měly shodovat s pravidly a postupy, které se vztahují na přihlášky (průmyslových) vzorů Společenství. Podle uvedené zásady by měl být mezinárodní zápis s vyznačením Společenství před tím, než nabude stejného účinku jako zapsaný (průmyslový) vzor Společenství, předmětem průzkumu důvodů zamítnutí. Stejně tak by měl mezinárodní zápis, který má stejný účinek jako zapsaný (průmyslový) vzor Společenství, podléhat stejným pravidlům týkajícím se zbavení platnosti (průmyslového) vzoru Společenství. Není požadována žádná finanční pomoc.

5.3. Metody zavádění opatření

OHIM bude muset přizpůsobit své vnitřní postupy a pracovní metody, aby mohl zpracovávat mezinárodní přihlášky u Mezinárodního úřadu WIPO, v nichž je vyznačeno Evropské společenství za účelem získání ochrany v rámci systému (průmyslových) vzorů Společenství. Komise bude muset vyjednávat na shromáždění Haagské unie jménem Společenství v návaznosti na koordinaci v příslušné pracovní skupině Rady nebo na ad hoc setkáních svolaných v průběhu práce v rámci WIPO.

6. FINANČNÍ DOPAD

6.1. Celkový finanční dopad na část B - (v rámci celého programovacího období)

Není třeba uvádět

6.2. Výpočet nákladů na jednotlivá opatření plánovaná pro část B (v rámci celého programovacího období)

Není třeba uvádět

7. DOPAD NA zaměstnance A ADMINISTRATIVNÍ VÝDAJE

7.1. Dopad na lidské zdroje

Typy pracovních míst | Zaměstnanci, které je třeba pověřit řízením opatření za použití stávajících a/nebo dalších zdrojů | Celkem | Popis úkolů vyplývajících z opatření |

Počet pracovních míst na dobu neurčitou | Počet pracovních míst na dobu určitou |

Úředníci nebo zaměstnanci na dobu určitou | A B C | 0,5 A | 0 | 0,5 A | V případě potřeby je možné tyto úkoly blíže popsat ve zvláštní příloze Koordinace s OHIM. Příprava zasedání Rady a Parlamentu a účast na těchto zasedáních za účelem projednávání návrhu v průběhu jeho přijímání. Příprava zasedání Haagské unie a účast na těchto zasedáních a koordinace postojů se členskými státy. |

Jiné lidské zdroje | 0 | 0 | 0 |

Celkem | 0,5 | 0 | 0,5 |

7.2. Celkový finanční dopad lidských zdrojů

Typ lidských zdrojů | Částka (v EUR) | Metoda výpočtu* |

Úředníci Zaměstnanci na dobu určitou | 54 000 | Roční náklady na jednoho úředníka: 108 000 € |

Jiné lidské zdroje (upřesněte rozpočtovou linii) |

Celkem | 54 000 |

Částky představují celkové výdaje za dvanáct měsíců.

7.3. Jiné administrativní výdaje vyplývající z opatření

Není třeba uvádět

Částky představují celkové výdaje za dvanáct měsíců.

1 Upřesněte typ výboru a skupiny, ke které patří.

I. Celková částka za rok (7.2 + 7.3) II. Doba trvání opatření III. Celkové náklady opatření (I x II) | €54 000 2006–2011 €324 000 |

8. DALŠÍ VÝVOJ A HODNOCENÍ

8.1. Režim dalšího vývoje

Není třeba uvádět

8.2. Režim a harmonogram týkající se plánovaného hodnocení

Průběžné hodnocení bude možné prostřednictvím sledování objemu mezinárodních zápisů, v nichž je vyznačen systém (průmyslových) vzorů Společenství.

9. OPATŘENÍ K ZAMEZENÍ PODVODŮM

Není požadována žádná finanční pomoc.

[1] Úř. věst. L 3, 5.1.2002, s. 1.

[2] Úřad pro harmonizaci ve vnitřním trhu (OHIM) byl zřízen nařízením Rady (ES) č. 40/94 ze dne 20. prosince 1993 o ochranné známce Společenství, Úř. věst. L 11, 14.1.1994, s. 1.

[3] Viz KOM(2005)687 v konecném znení.

[4] Podobnou strukturu měla změna nařízení o ochranné známce Společenství, aby nabylo účinku přistoupení Evropského společenství k Madridskému protokolu (nařízení Rady (ES) č. 1992/2003 ze dne 27. října 2003, kterým se mění nařízení (ES) č. 40/94 , Úř. věst. L 296, 14.11.2003, s. 1).

[5] Nařízení Komise (ES) č. 2245/2002 ze dne 21. října 2002, kterým se provádí nařízení Rady (ES) č. 6/2002 o (průmyslových) vzorech Společenství, Úř. věst. L 341, 17.12.2002, s. 28.

[6] Nařízení Komise (ES) č. 2246/2002 ze dne 16. prosince 2002 o poplatcích placených Úřadu pro harmonizaci ve vnitřním trhu (ochranné známky a vzory), pokud jde o zápis (průmyslových) vzorů Společenství, Úř. věst. L 341, 17.12.2002, s. 54.

[7] Nařízení Komise (ES) č. 216/96 ze dne 5. února 1996, kterým se stanoví jednací řád odvolacích senátů Úřadu pro harmonizaci ve vnitřním trhu (ochranné známky a vzory), Úř. věst. L 28, 6.2.1996, s. 11.

[8] Belgie, Estonsko, Francie, Německo, Řecko, Maďarsko, Itálie, Lotyšsko, Lucembursko, Nizozemsko, Slovinsko, Španělsko. Pět členských států EU – z celkem 18 zemí – se stalo smluvní stranou Ženevského aktu (Estonsko, Maďarsko, Lotyšsko, Slovinsko a Španělsko). Aktualizované údaje budou zveřejňovány na internetových stránkách WIPO: www.wipo.int

9 Úř. věst. C […], […], s. […].

10 Úř. věst. C […], […], s. […].

11 Úř. věst. C […], […], s. […].

12 Úř. věst. L 3, 5.1.2002, s. 1. Nařízení ve znění aktu o přistoupení z roku 2003.

13 Úř. věst. L […], […], s. […].

[9] Úř. věst. L 11, 14.1.1994, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 422/2004(Úř. věst. L 70, 9.3.2004, s. 1).

[10] Úř. věst. L […], […], s. […].