[pic] | KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ |

V Bruselu dne 30.11.2005

KOM(2005) 617 v konečném znění

Návrh

NAŘÍZENÍ RADY,

kterým se na rok 2006 stanoví rybolovná práva a související podmínky pro určité populace ryb a skupiny populací ryb, platné ve vodách Společenství a pro plavidla Společenství ve vodách podléhajících omezením odlovů

(předložená Komisí)

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

SOUVISLOSTI NÁVRHU |

110 | Odůvodnění a cíle návrhu Nařízení o rybolovných právech přijímané každým rokem je hlavním nástrojem politiky zachování zdrojů v rámci společné rybářské politiky. Za posledních několik let je tento nástroj čím dál složitější. Především díky tomu, že v rámci plánů obnovy bylo zavedeno omezení intenzity rybolovu a že do ostatních právních předpisů byla zapracována dočasná opatření a odchylky (jedná se například o nařízení o technických opatřeních, nařízení, kterým se omezuje intenzita rybolovu hlubinných druhů apod.). Tuto složitost ještě zvyšují úvahy o smíšených lovištích, protože celkové přípustné odlovy (TAC) pro druhy ulovené ve stejných lovištích mohou být stanovovány pouze společně. ICES zveřejnila dne 14. října vědecké doporučení týkající se většiny populací, na které se vztahují rybolovná práva, a ve dnech 7. až 11. listopadu se sešel Vědeckotechnický a hospodářský výbor Komise pro rybářství (STEFC). Uvedené zprávy představují základ tohoto návrhu. Doporučení ICES opět poukazuje na špatný stav mnoha rybolovných zdrojů ve vodách Společenství. Většina populací je využívána na úrovni, která přesahuje maximální možný výnos. Využití velké části populací překračuje preventivní úroveň a mnohé z klíčových populací, včetně většiny populací tresek, se využívají způsobem představujícím vysoké riziko, že dojde k selhání reprodukce. Nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 stanoví, aby Komise každoročně navrhla omezení odlovu a intenzity rybolovu a zajistila tak ekologickou, hospodářskou i sociální udržitelnost rybářství Společenství. |

120 | Obecné souvislosti Rybolovné zdroje se v mnoha případech využívají nadměrně, a to díky různým faktorům, hlavně díky přetíženému rybolovu. Rada každoročně stanoví omezení odlovů, ale skutečná úroveň odlovů je v mnoha případech nadále vyšší než úroveň poskytující udržitelné výnosy. Vyplývá to ze skutečnosti, že omezení odlovů jsou někdy stanovena na úrovních, které jsou pro zajištění udržitelnosti příliš vysoké a že vynucování těchto omezení odlovů je v mnoha případech nedostatečné. V posledních letech byla v některých lovištích zavedena omezení intenzity rybolovu, což by mělo posílit omezení odlovů. Rovněž byly předloženy víceleté plány obnovy týkající se některých populací, které stanoví roční omezení odlovů. Prostřednictvím postupného snižování úmrtnosti ryb se tak dosáhne udržitelnosti. Nebudou-li odlovy a intenzita rybolovu účinně kontrolovány, dojde k dalšímu snižování rybolovných zdrojů. Uvedené snižování není v souladu s cíli společné rybářské politiky, které směřují k dosažení udržitelného rybářství ve Společenství. |

139 | Stávající ustanovení v oblasti návrhu Platnost stávajících ustanovení v oblasti návrhu skončí dne 31. prosince 2005. |

140 | Soulad s ostatními politikami a cíli Unie Tato opatření jsou navržena v souladu s cíli společné rybářské politiky a odpovídají politice Společenství v oblasti udržitelného rozvoje. |

KONZULTACE SE ZÚčASTNěNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADU |

Konzultace zúčastněných stran |

211 | Metody konzultací, hlavní odvětví, na něž se konzultace zaměřují, a obecný profil respondentů Návrh zohledňuje konzultace, které se v souladu s níže uvedenými základními zásadami uskutečnily s regionálními poradními sbory, které již byly zřízeny, a s Poradním výborem pro rybolov a akvakulturu. |

212 | Shrnutí odpovědí a způsob, jakým byly vzaty v úvahu Regionální poradní sbory trvají na tom, že je třeba zajistit, aby změny v ročních TAC a kvótách byly postupné, čímž se maximálně omezí krátkodobá narušení hospodářské činnosti. Z níže uvedeného podrobného zdůvodnění návrhu jasně vyplývá, že do něj byla zapracována zásada postupného přizpůsobení a omezení každoročních změn rybolovných práv. |

Sběr a využití výsledků odborných konzultací |

221 | Dotyčné vědecké/odborné oblasti Biologie a ekonomie rybářství |

222 | Použitá metodika Uskutečnily se konzultace s nezávislým mezinárodním vědeckým subjektem, kterým je Mezinárodní rada pro průzkum moří (ICES), a bylo svoláno plenárního zasedání Vědeckotechnického a hospodářského výboru pro rybářství (STECF), a to v listopadu 2005. |

223 | Hlavní konzultované organizace/odborníci - Mezinárodní rada pro průzkum moří (ICES), říjen 2005 - Vědeckotechnický a hospodářský výbor pro rybářství (STECF) |

2244 | Shrnutí obdržených a použitých stanovisek Byla konstatována existence potenciálně závažných rizik s nevratnými důsledky. O existenci těchto rizik panuje jednomyslná shoda. |

225 | STECF potvrzuje a v některých případech i rozvíjí doporučení poskytnutá ze strany ICES. |

226 | Prostředky zveřejnění odborných stanovisek Všechny zprávy STECF jsou po jejich formálním schválení Komisí k dispozici na stránkách GŘ pro rybolov. |

230 | Posouzení dopadů Opatření pro omezení odlovu a intenzity rybolovu musí, jak stanoví článek 20 nařízení Rady (ES) č. 2371/2002, přijmout Rada. Pokud budou navrhovaná opatření provedena, povedou k celkovému snížení rybolovných práv, která náleží plavidlům ze Společenství. Návrh nepředstavuje pouze krátkodobá rozhodnutí, ale je součástí dlouhodobějšího přístupu, jehož pomocí dojde k postupnému snižování rybolovu na dlouhodobě udržitelnou míru. Přístup, který byl v rámci návrhu přijat, bude mít z krátkodobého hlediska za následek snížení TAC, ale jakmile se nadměrně lovené populace obnoví, dojde k opětovnému zvýšení rybolovných práv. Střednědobé až dlouhodobé důsledky tohoto přístupu by měly představovat snížený dopad na životní prostředí, což bude důsledkem snížení intenzity rybolovu; v odvětví rybolovu dojde ke snížení počtu plavidel a/nebo průměrné intenzity rybolovu na plavidlo, přičemž se vykládka zvýší nebo zůstane nezměněná. |

PRÁVNÍ STRÁNKA NÁVRHU |

305 | Shrnutí navrhovaných opatření Návrh upravuje omezení odlovu a intenzity rybolovu použitelná na loviště ve Společenství a mezinárodní loviště, kde působí plavidla Společenství. Cílem návrh je dosáhnout cíl společné rybářské politiky směřující k vytvoření lovišť, která budou biologicky, hospodářsky a sociálně udržitelná. |

310 | Právní základ Článek 20 nařízení (ES) č. 2371/2002. |

329 | Zásada subsidiarity Návrh spadá do výlučné pravomoci Společenství. Zásada subsidiarity se proto neuplatní. |

Zásada proporcionality Návrh je v souladu se zásadou proporcionality z tohoto důvodu: |

331 | Společná rybářská politika je společnou politikou a jako taková by měla být prováděna prostřednictvím nařízení Rady. Toto nařízení Rady přiděluje rybolovná práva členským státům, které však mají veškerou volnost tato práva přerozdělit mezi regiony nebo subjekty podle potřeby. Členské státy tak mají manévrovací prostor v rámci rozhodování týkající se sociálního a hospodářského modelu podle jejich výběru, aby využily rybolovná práva, která jim byla přidělena. |

332 | Návrh nemá dodatečné finanční dopady na členské státy. Rada toto nařízení přijímá každý rok. Jsou proto již zavedeny jak veřejné, tak soukromé nástroje pro jeho provádění. |

Volba nástrojů |

341 | Navrhované nástroje: nařízení. |

342 | Jiné prostředky nejsou přiměřené z tohoto důvodu: Jedná se o návrh v rámci řízení rybolovu, který by měl být podle nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 prováděn prostřednictvím každoročního nařízení Rady, a to kvalifikovanou většinou. |

ROZPOčTOVÉ DůSLEDKY |

409 | Návrh nemá žádné důsledky pro rozpočet Společenství. |

DALšÍ INFORMACE |

510 | Zjednodušení |

511 | Návrh upravuje zjednodušení administrativních postupů veřejných orgánů (EU nebo vnitrostátních). |

513 | Byly zjednodušeny požadavky na předávání údajů o uplatňování řízení intenzity rybolovu. Některé tyto požadavky již na základě jiných nařízení existují (např. nařízení o shromažďování údajů). Po členských státech se již nepožaduje, aby poskytovaly údaje pravidelně, ale aby je sbíraly a poskytly je Komisi na základě její žádosti. |

Přezkum/revize/doložka o časovém omezení |

532 | Návrh obsahuje doložku o revizi. |

570 | Podrobné vysvětlení návrhu Stejně jako v předchozích letech jsou populace ryb rozděleny do kategorií podle stavu jejich zachování. Napomáhá to k udržování průhlednosti a rovnosti v zacházení s populacemi, které se v rámci Společenství nacházejí na podobných místech, a k dosažení přístupu, který nebude stranit některým členským státům. i) Populace uvedené v plánu obnovy První kategorii představují populace, ohledně nichž přijala Rady plány obnovy (tj. treska a štikozubec obecný). TAC těchto populací by měly být v souladu s pravidly kontroly lovu uvedenými v těchto plánech obnovy. Součástí plánů obnovy jsou rovněž přizpůsobení intenzity rybolovu. Jedná se o otázku zásadního významu. TAC vyplývající z plánů obnovy jsou vyšší než TAC doporučená vědci a Komise je přijala jen proto, že Rada souhlasila s dlouhodobým přístupem. Pokud nebudou dodrženy plány obnovy schválené Radou, dojde tím k narušení dlouhodobého přístupu k řízení rybolovu. Některé populace tresek se však mohou vyskytovat v tak nízké míře (a neexistuje dostatečná úroveň informací ohledně skutečných odlovů), že přísné uplatňování plánů obnovy je poměrně složité. Co se týče populací, pro něž Komise navrhla plány obnovy, které však zatím Rada nepřijala (mořský jazyk v Biskajském zálivu a Lamanšském průlivu, platýs v Severním moři a treska v Baltském moři), návrh obsahuje TAC odpovídající pravidlu lovu vyplývajícím z navrženého plánu obnovy. ii) Ostatní populace, u nichž došlo k překročení bezpečných biologických hodnot Výše uvedená dohoda mezi Komisí a Radou týkající se přijetí vyšších TAC, než které navrhovali vědečtí odborníci, výměnou za závazek v oblasti dlouhodobého přístupu (například prostřednictvím prohlášení Rady), se měla rozšířit i na populace, u nichž došlo k překročení bezpečných biologických hodnot a v jejichž případě by náhlé snížení TAC způsobilo narušení průmyslu, což by pro Radu bylo obtížné přijmout. Tento přístup, stejně jako v případě plánů obnovy, má význam pouze za předpokladu, že Rada tyto závazky do budoucnosti přijme. V souladu se závazkem, který Rada přijala na svém prosincovém zasedání v loňském roce, by se měla snížit úmrtnost populací v důsledku rybolovu přesahující bezpečné biologické hodnoty, aby se zmírnilo riziko biologického vyčerpání těchto populací. Toto snížení by však mělo zohlednit potřebu maximálně zmírnit narušení hospodářské činnosti. Návrh proto stanoví snížení TAC na 15 %, což je hodnota opakovaně navrhovaná ze strany průmyslu jako rozumné omezení každoročního kolísání odlovu. Tento přístup představuje kompromis mezi snížením biologických rizik podle vědeckých doporučení a udržením stabilních TAC, jak požaduje odvětví rybolovu. iii) Nadměrně lovené populace Co se týče populací, které jsou s ohledem na udržitelný výnos nadměrně lovené (na rozdíl od populací, kde hrozí riziko vyčerpání), navrhované TAC odpovídají závazku nezvyšovat úmrtnost ryb, probíhající diskusi plánované na rok 2006 týkající se snižování úmrtnosti ryb podle Johannesburského plánu provádění (který směřuje k takovému využívání populací, kdy maximálního udržitelného výnosu bude dosaženo do roku 2015). Ačkoli tento návrh nevylučuje budoucí diskusi o sdělení týkajícím se maximálního udržitelného výnosu, TAC pro rok 2006 by alespoň neměly směřovat proti tomuto cíli. iv) Populace ulovené ve smíšených lovištích Navrhované TAC zohledňují smíšenou povahu mnoha lovišť. Zranitelné druhy jsou často uloveny spolu s ostatními obchodně významnými druhy, a tudíž TAC tyto přidružené druhy zohledňují, čímž vyloučí odlov a odstraňování (nebo „nedovolenou vykládku“) zranitelných druhů po vyčerpání kvót. v) Populace „papírových ryb“ Stejně jako v předchozích letech návrh snižuje TAC, které nebyly všemi členskými státy využity, o 20 %. vi) Ostatní populace Návrh obsahuje omezení odlovu, která byla odsouhlasena v rámci některých regionálních organizací rybolovu. TAC týkající se populací v Grónských vodách i populací sdílených s Norskem dosud nejsou k dispozici a budou záviset na závěrech konzultací probíhajících v listopadu a prosinci. Tyto TAC jsou uváděny pro memoria (pm). - Řízení intenzity rybolovu (Příloha III) Omezení intenzity rybolovu představují zásadní součást plánů obnovy. Příloha III tohoto návrhu omezuje počet dní, které mohou rybářská plavila strávit na moři, a to v závislosti na použitém lovném zařízení a oblastech, ve kterých loví. Nejpřísnější omezení se týkají plavidel používajících sítě s velkými oky a jejich cílem je snížit činnost plavidel, která loví tresku tradičním způsobem. I se když úmrtnost populací tresek lovených z těchto plavidel snížila, celková úmrtnost tresky v Severním moři se snížila pouze o přibližně 12 %, protože je treska rozšířená a téměř všechna lovná zařízení tresku v určitém rozsahu loví. Úmrtnost populací se dokonce v některých oblastech a v důsledku používání některých zařízení zvýšila. Lze to částečně vysvětlit tím, že příloha III a další ochranná opatření vyzývala k tomu, aby plavidla používala sítě s menšími oky, aby tak získala více dní na moři. Zvýšení intenzity rybolovu pro tuto část loďstva mělo za následek snížení intenzity rybolovu prováděného částí loďstva používající sítě s velkými oky a pravděpodobně měla za následek větší odstraňování malých tresek. Podle poslední zprávy Vědeckotechnického a hospodářského výboru pro rybářství (STECF) některé z těchto rybářství používající sítě s menšími oky loví významnou část tresky. Ačkoli vědecká doporučení neposkytují dostatek informací, aby se uplatňovaly roční cíle plánu obnovy tresky (nárůst biomasy o 30 %), je zřejmé, že biomasa tresky je stále na nízké úrovni. Intenzita rybolovu by se proto měla dále snížit pro všechny dotčené části loďstva, aby se dostatečně zajistila možnost dosažení cíle plánu. Počet dní lovu jižního štikozubce, humra severského a lov jazyka obecného v Lamanšském průlivu odpovídá plánům obnovy těchto populací. STECF na jednání v Ispře v září 2005 došel k závěru, že uzavřené oblasti nejsou vhodnou náhradou za snížení intenzity rybolovu, a diskuse ohledně této otázky na zasedání Rady v září 2005 tuto možnost jen částečně podpořila. Stávající systém omezení intenzity rybolovu (založený na dnech mimo přístav pro plavidlo) není poměrně flexibilní a politicky je čím dál tím obtížnější se shodnout na snížení počtu dnů povoleného rybolovu na plavidlo. Komise navrhla, že by Rada v průběhu roku 2006 měla zvážit přijetí jiného systému omezení intenzity rybolovu, který by byl založen na maximálním počtu kilowattů na den pro vnitrostátní loďstvo. - Další otázky řízení rybolovu i) Řízení intenzity rybolovu hlubinných populací V prosinci 2004 přijala Rada 10 % snížení intenzity rybolovu hlubinných populací v porovnání s mírou v roce 2003. Snížení je však nižší než 30 % snížení požadované Komisí pro rybolov v severovýchodním Atlantiku (NEAFC). Jak již několik let zdůrazňuje ICES, pro splnění mezinárodních závazků Společenství i pro ochranu populací, které jsou maximálně zranitelné a díky nízké reprodukční úrovni potřebují akutní ochranu, je nutné další snížení o 20 %. ii) meziroční řízení populací s krátkou délkou života Byly zavedeny systémy meziročního řízení pro ohrožené druhy, jako například populace sardele v Biskajském zálivu a populace smáčkovitých v Severním moři. V těchto případech se na počátek roku 2006 nenavrhuje žádný odlov. Odlov bude znovu zahájen prostřednictvím nařízení Komise přijatého rychlejší procedurou pouze tehdy, prokáží-li vědecké údaje, že množství předmětné populace dosáhlo takové výše, aby v jejím případě byl rybolov pro obchodní účely možný. iii) Výjimky pro rybolov ve Středomoří Komise navrhuje, aby se do doby, než bude schváleno nařízení Rady týkající se řízení za účelem udržitelného využívání rybolovných zdrojů ve Středozemním moři, což se očekává v průběhu roku 2006, rozšířily výjimky pro některé rybolovy v této oblasti, a to pouze na rok 2006. |

1. Návrh

NAŘÍZENÍ RADY,

kterým se na rok 2006 stanoví rybolovná práva a související podmínky pro určité populace ryb a skupiny populací ryb, platné ve vodách Společenství a pro plavidla Společenství ve vodách podléhajících omezením odlovů

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 ze dne 20. prosince 2002 o zachování a udržitelném využívání rybolovných zdrojů v rámci společné rybářské politiky[1], a zejména na článek 20 uvedeného nařízení,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 847/96 ze dne 6. května 1996, kterým se stanoví dodatečné podmínky pro meziroční řízení celkových přípustných odlovů a kvót[2],

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 423/2004 ze dne 26. února 2004, kterým se stanoví opatření pro obnovení populací tresky obecné[3], a zejména na články 6 a 8 uvedeného nařízení,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 811/2004 ze dne 21. dubna 2004, kterým se stanoví opatření pro obnovu populace štikozubce severního[4], a zejména na článek 5 uvedeného nařízení,

s ohledem na návrh Komise,

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Podle článku 4 nařízení (ES) č. 2371/2002 musí Rada s přihlédnutím k dostupným vědeckým doporučením, a zejména ke zprávě vypracované Vědeckotechnickým a hospodářským výborem pro rybářství, přijmout nezbytná opatření, aby zaručila přístup do vod a ke zdrojům a udržitelné provozování rybolovných činností.

(2) Podle článku 20 nařízení (ES) č. 2371/2002 musí Rada stanovit celkové přípustné odlovy (TAC) pro jednotlivé rybolovné oblasti nebo skupiny rybolovných oblastí. Rybolovná práva by měla být přidělována jednotlivým členským státům a třetím zemím v souladu s kritérii stanovenými v článku 20 uvedeného nařízení.

(3) Pro zajištění účinné správy TAC a kvót je třeba stanovit zvláštní podmínky, za kterých se provádějí rybolovné operace.

(4) Je nezbytné stanovit zásady a některé postupy řízení rybolovu na úrovni Společenství, aby mohly členské státy zajistit řízení plavidel plujících pod jejich vlajkou.

(5) Článek 3 nařízení (ES) č. 2371/2002 stanoví definice použitelné pro přidělování rybolovných práv.

(6) Podle článku 2 nařízení Rady (ES) č. 847/96 ze dne 6. května 1996 je nutné určit, na které populace ryb se jednotlivá opatření uvedeného nařízení vztahují.

(7) Postupem podle dohod nebo protokolů o vztazích v oblasti rybolovu jednalo Společenství o rybolovných právech s Norskem[5], Faerskými ostrovy[6], Grónskem[7] a Islandem[8].

(8) Společenství je smluvní stranou několika regionálních organizací pro rybolov. Tyto organizace doporučily stanovit omezení odlovu a jiná pravidla pro zachování určitých druhů. Společenství proto musí tato doporučení provést.

(9) Meziamerická komise pro tropické tuňáky (IATTC) přijala na výročním zasedání v červnu 2005 omezení odlovu pro tuňáka žlutoploutvého, tuňáka velkookého a tuňáka pruhovaného a technická opatření týkající se zacházení s vedlejšími úlovky. Ačkoli Společenství není členem IATTC, je nezbytné tato opatření uplatňovat, aby se zaručilo udržitelné řízení zdroje patřícího do oblasti působnosti této organizace.

(10) Mezinárodní komise na ochranu tuňáků v Atlantiku (ICCAT) přijala na výročním zasedání v roce 2005 tabulky, které uvádějí, zda smluvní strany ICCAT využívaly rybolovná práva málo či nadměrně. V této souvislosti přijala ICCAT rozhodnutí, z kterého vyplývá, že Evropské společenství v roce 2004 kvóty u některých populací ryb zcela nevyužilo.

(11) Aby byly dodrženy úpravy kvót Společenství stanovené ICCAT, musí se nevyužitá práva rozdělit na základě toho, v jaké míře jednotlivé státy svá práva nevyužily, aniž se přitom změní klíč pro roční přidělování TAC zavedený tímto nařízením.

(12) Využívání rybolovných práv by mělo být v souladu s právními předpisy Společenství v této oblasti, a zejména s nařízením Komise (EHS) č. 1381/87 ze dne 20. května 1987, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro označování a dokumentaci rybářských plavidel[9], nařízením Komise (EHS) č. 2807/83 ze dne 22. září 1983, kterým se stanoví zvláštní pravidla pro zaznamenávání údajů o úlovcích ryb členských států[10], nařízením Rady (EHS) č. 2847/93 ze dne 12. října 1993 o zavedení kontrolního režimu pro společnou rybářskou politiku[11], nařízením Rady (ES) č. 1954/2003 ze dne 4. listopadu 2003 o řízení intenzity rybolovu některých rybolovných oblastí a zdrojů Společenství[12], nařízením Rady (ES) č. 1626/94 ze dne 27. června 1994 o některých technických opatřeních pro zachování rybolovných zdrojů ve Středozemním moři[13], nařízením Rady (ES) č. 1627/94 ze dne 27. června 1994, kterým se stanoví obecná ustanovení týkající se zvláštních povolení k rybolovu[14], nařízením Rady (ES) č. 601/2004 ze dne 22. března 2004, kterým se stanoví některá kontrolní opatření pro rybolovné činnosti v oblasti působnost Úmluvy o zachování živých mořských zdrojů v Antarktidě[15], nařízením Rady (ES) č. 850/98 ze dne 30. března 1998 o zachování rybolovných zdrojů pomocí technických opatření na ochranu nedospělých mořských živočichů[16], nařízením Rady (ES) č. 3880/91 ze dne 17. prosince 1991, o předkládání statistik nominálních odlovů členských států provozujících rybolov v severovýchodním Atlantiku[17], nařízením Rady (ES) č. 1434/98 ze dne 29. června 1998, kterým se stanoví podmínky vykládky sledě obecného pro jiné průmyslové účely než k přímé lidské spotřebě[18], nařízením Rady (ES) č. 423/2004 ze dne 26. února 2004, kterým se stanoví opatření pro obnovení populací tresky obecné[19], nařízením Komise (ES) č. 2244/2003 ze dne 18. prosince 2003, kterým se stanoví pravidla pro systémy satelitního sledování plavidel[20], nařízením Rady (EHS) č. 2930/86 ze dne 22. září 1986 o vymezení charakteristických znaků rybářských plavidel[21], nařízením Rady (ES) č. 973/2001 ze dne 14. května 2001, kterým se stanoví určitá technická opatření pro zachování některých populací vysoce stěhovavých druhů[22], nařízením Rady (ES) č. 2347/2002 ze dne 16. prosince 2002, kterým se stanoví zvláštní podmínky přístupu k rybolovu hlubinných populací a s tím spojené požadavky[23] a nařízením Rady (ES) č. 2270/2004 ze dne 22. prosince 2004, kterým se pro roky 2005 a 2006 stanoví rybolovná práva pro populace hlubinných ryb pro rybářská plavidla Společenství[24].

(13) Na základě doporučení Mezinárodní rady pro průzkum moří (ICES) je pro řízení limitů odlovu sardele v podoblasti VIII nezbytné používat prozatímní systém.

(14) Na základě doporučení ICES je pro řízení intenzity rybolovu smáčkovitých v podoblasti ICES IV a v divizi IIIa sever nezbytné používat prozatímní systém.

(15) Jako přechodné opatření by se intenzita rybolovu některých hlubinných druhů měla v souladu s nejaktuálnějším vědeckým doporučením ICES.

(16) Pro úpravu omezení intenzity lovu tresky obecné, jak je stanoveno v nařízení (ES) č. 423/2004, jsou navržena alternativní opatření pro řízení intenzity rybolovu v souladu s celkovým TAC, jak je stanoveno v čl. 8 odst. 3 uvedeného nařízení.

(17) Vědecká doporučení uvádějí, že rybolov populací platýse v Severním moři není prováděn udržitelným způsobem a že množství výmětů je velmi vysoké. Vědecká doporučení a doporučení regionálního poradního sboru pro Severní moře uvádějí, že je vhodné upravit rybolovná práva, pokud jde o intenzitu rybolovu plavidel provádějících cílený rybolov platýse.

(18) U populací jazyka obecného v Lamanšském průlivu je nutné uplatňovat prozatímní systém řízení intenzity rybolovu. U populací tresky v Kattegatu, Severním moři, Skagerraku, v Lamanšském průlivu, Irském moři a oblasti západně od Skotska a u populací štikozubce a humra severského v divizích ICES VIIIc a IXa je třeba upravit stávající systémy řízení intenzity rybolovu.

(19) Článek 2 nařízení (ES) č. 1434/98 ze dne 29. června 1998, kterým se stanoví podmínky vykládky sledě obecného pro jiné průmyslové účely než k přímé lidské spotřebě[25], nezajišťuje, že odlov sledě představuje pouze omezení stanovená pro tento druh. Je proto nutné zavést přechodná opatření, která zajistí řádné monitorování a počítání sleďů při netříděných vykládkách.

(20) Stávající rybolovné činnosti pro chytání ryb za žábry do tenatových sítí v hlubokých vodách západně od Skotska a Irska představují používání příliš dlouhých tenatových sítí, což vede k nadměrné délce ponoření a vysoké míře výmětu. Ztracené nebo úmyslně vyřazené sítě mohou po mnoho let dále chytat ryby, aniž by byly vytaženy. Vědecká zjištění prokázala, že tyto rybolovné činnosti představují pro hlubinné druhy závažnou hrozbu, a proto, dokud nebudou přijata trvalá opatření, by měla být uplatňována přechodná opatření směřující k zákazu této činnosti.

(21) Za účelem dosažení udržitelného využívání populací sledě a za účelem snížení výmětů by v subdivizi VIII a, b, d měl být jako přechodné opatření uplatňován nejnovější vývoj v oblasti selektivních lovných zařízení.

(22) Komise pro rybolov v severovýchodním Atlantiku (NEAFC) přijala na výročním zasedání v roce 2005 doporučení, aby byl omezen rybolov v některých oblastech za účelem ochrany ohrožených hlubinných přírodních stanovišť. Společenství proto musí tato doporučení provést.

(23) S cílem přispět k zachování chobotnice pobřežní a zejména k ochraně nedospělých jedinců je nutné stanovit v roce 2006 minimální velikost chobotnice pobřežní z námořních vod pod svrchovaností nebo jurisdikcí třetích zemí, které se nacházejí v oblasti CECAF, do doby než bude přijato nařízení, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 850/98 ze dne 30. března 1998 o zachování rybolovných zdrojů pomocí technických opatření na ochranu nedospělých mořských živočichů[26].

(24) V listopadu 2005 Komise pro rybolov v severovýchodním Atlantiku (NEAFC) přijala doporučení zařadit několik plavidel na seznam plavidel, u kterých bylo potvrzeno, že prováděla nezákonné, nehlášené nebo neregulované rybolovné činnosti. Je třeba zajistit provedení tohoto doporučení do právního řádu Společenství.

(25) Všeobecná komise pro rybolov ve Středozemním moři (GFCM) přijala na svém výročním zasedání v roce 2005 doporučení týkající se řízení některých rybolovných činností, které využívají hlubinné druhy, a doporučení ohledně vedení záznamů GFCM o lodích přesahujících 15 metrů, které mají povolení k rybolovu v oblasti GFCM. Vzhledem k tomu, že je Společenství smluvní stranou GFCM, jsou pro něj tato doporučení závazná a Společenství je musí provádět.

(26) S cílem přispět k zachování populací ryb by měla být v roce 2006 provedena některá doplňková opatření týkající se kontroly a technických podmínek rybolovných činností.

(27) Budou zapracována některá ustanovení týkající se použití údajů VMS, čímž se zajistí větší účinnost a efektivita v rámci monitorování a kontroly řízení intenzity rybolovu a dohledu nad ním.

(28) Je nutné posílit úpravu kontroly plavidel z třetích zemí, čímž se zajistí náležité zohlednění odlovu trestky modravé těmito plavidly ve vodách Společenství.

(29) Podle článku 20 nařízení (ES) č. 2371/2002 přísluší Radě rozhodnout o podmínkách souvisejících s omezením odlovů a/nebo intenzity rybolovu. Podle vědeckých doporučení ohrožují odlovy významně překračující dohodnuté TAC udržitelnost rybolovné činnosti. Je proto vhodné zavést související podmínky, které povedou ke zlepšenému uplatňování dohodnutých rybolovných práv.

(30) ICCAT přijala na svém výročním zasedání v roce 2004 řadu technických opatření pro některé populace vysoce stěhovavých druhů v Atlantiku a Středozemním moři, přičemž stanovila mimo jiné novou minimální velikost tuňáka obecného, omezení rybolovu v některých oblastech a během některých období za účelem ochrany tuňáka velkookého, opatření týkající se sportovních a rekreačních rybolovných činností ve Středozemním moři a zavedení programu odběru vzorků pro odhad velikosti tuňáka obecného chyceného do sítí. S cílem přispět k zachování populací ryb je nutné provádět tato opatření v roce 2006, dokud nebude přijato nařízení, kterým se mění nařízení (ES) č. 973/2001 ze dne 14. května 2001, kterým se stanoví určitá technická opatření pro zachování některých populací vysoce stěhovavých druhů[27].

(31) Organizace pro rybolov v jihovýchodním Atlantiku (SEAFO) přijala na svém výročním zasedání v roce 2005 opatření, na základě kterých se od 1. ledna 2006 budou přidělovat vědečtí pozorovatelé na palubu všech plavidel, které provozují činnosti v oblasti úmluvy a zaměřují se na druhy, na něž se nevztahují systémy ochrany a řízení ostatních příslušných regionálních organizací pro rybolov. Toto doporučení je pro Společenství závazné a proto je musí provádět.

(32) Organizace pro rybolov v severozápadním Atlantiku (NAFO) přijala na 25. výročním zasedání ve dnech 15. až 19. září 2003 plán obnovy populací platýse černého v podoblasti NAFO 2 a divizích NAFO 3KLMNO. Tento plán stanoví snížení úrovně TAC až do roku 2007 a dodatečná opatření k zajištění účinnosti tohoto plánu. Je třeba provádět tento plán v roce 2006, dokud nebude přijato nařízení Rady, kterým se zavedou víceletá opatření pro obnovu populací platýse černého.

(33) NAFO přijala na svém 27. výročním zasedání ve dnech 19. až 23. září 2005 řídící opatření pro řadu původně neregulovaných populací, zejména pro rejnokovité v divizi 3LNO, okouníka v divizi 3O a mníkovce štíhlého v divizi 3NO. Je proto nezbytné provést tato opatření a stanovit rozdělení mezi členské státy.

(34) Za účelem dodržení mezinárodních závazků, které Společenství přijalo jako smluvní strana Úmluvy o zachování živých mořských zdrojů v Antarktidě (CCAMLR), včetně závazku používat opatření přijatá komisí CCAMLR, by se měly používat TAC přijaté komisí CCAMLR pro období 2005–2006 a odpovídající mezní data rybolovných období.

(35) CCAMLR přijala na svém XXIV. výročním zasedání v roce 2005 odpovídající omezení odlovu populace dostupné ve stanovených lovištích všem členům CCAMLR. CCAMLR také schválila účast plavidel Společenství na průzkumném rybolovu ledovek rodu Dissostichus spp. v podoblastech FAO 88.1 a 88.2 a v divizích 58.4.1, 58.4.2, 58.4.3a) a 58.4.3b) a související rybolovné činnosti podrobila omezením odlovu, omezením vedlejších úlovků a některým zvláštním technickým opatřením. Tato omezení a technická opatření by se měla rovněž uplatňovat.

(36) K zajištění obživy rybářů Společenství je důležité otevřít tyto rybolovné oblasti 1. ledna 2006. Vzhledem k naléhavosti této záležitosti je nezbytné udělit výjimku ze lhůty šesti týdnů uvedené v části I bodě 3 Protokolu o úloze vnitrostátních parlamentů v Evropské unii, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a Smlouvám o založení Evropského společenství, Evropského společenství uhlí a oceli a Evropského společenství pro atomovou energii,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I Oblast působnosti a definice

Článek 1 Předmět

Toto nařízení stanoví pro určité populace ryb a skupiny populací ryb rybolovná práva na rok 2006 a související podmínky, za nichž lze tato rybolovná práva využívat.

Pro populace některých ryb v antarktických mořích se však rybolovná práva a související podmínky stanoví na období stanovená v příloze IE.

Článek 2 Oblast působnosti

1. Není-li stanoveno jinak, toto nařízení se vztahuje na:

a) rybářská plavidla Společenství (dále jen „plavidla Společenství“) a

b) plavidla, která jsou registrována ve třetích zemích a plují pod jejich vlajkou (dále jen „plavidla třetích zemí“) ve vodách Společenství (dále jen „vody ES“).

2. Na základě výjimky z ustanovení odstavce 1 se toto nařízení nevztahuje na rybářské činnosti, které jsou vedeny výhradně za účelem vědeckého výzkumu a které jsou prováděny s povolením a pod dohledem dotyčného členského státu, po předchozím oznámení Komisi a členskému státu, v jehož vodách je tento výzkum prováděn.

Článek 3 Definice

Pro účely tohoto nařízení se kromě definicí uvedených v článku 3 nařízení (ES) č. 2371/2002 použijí tyto definice:

a) „celkovými přípustnými odlovy“ se rozumí množství ryb, které může být každý rok uloveno z každé populace;

b) „kvótou“ se rozumí stanovený poměr TAC přidělený Společenství, členským státům nebo třetím zemím;

c) „mezinárodními vodami“ se rozumějí vody, které nepodléhají svrchovanosti ani jurisdikci žádného státu;

d) „oblastí upravenou předpisy NAFO“ se rozumí část oblasti podle úmluvy Organizace pro rybolov v severozápadním Atlantiku (NAFO), která nepodléhá svrchovanosti ani jurisdikci pobřežních států;

e) „Skagerrakem“ se rozumí oblast, která je na západě ohraničena linií vedoucí od majáku Hanstholm k majáku Lindesnes a na jihu linií vedoucí od majáku Skagen k majáku Tistlarna a dále k nejbližšímu bodu na švédském pobřeží;

f) „Kattegatem“ se rozumí oblast, která je na severu ohraničena linií vedoucí od majáku Skagen k majáku Tistlarna a dále k nejbližšímu bodu na švédském pobřeží a na jihu linií vedoucí od Hasenøre ke Gnibens Spids, od Korshage ke Spodsbjerg a od Gilbjerg Hoved ke Kullen;

g) „Cádizským zálivem“ se rozumí oblast subdivize ICES Ixa východně od 7º23'48" z.d.

Článek 4 Oblasti rybolovu

Pro účely tohoto nařízení se použijí tyto definice oblastí:

a) oblasti ICES (Mezinárodní rada pro průzkum moří) jsou oblasti vymezené v nařízení Rady (EHS) č. 3880/91. Pokud jsou do oblasti doplněny „vody ES“, znamená to, že se v rámci oblasti odkazuje pouze na vody ES této oblasti.

b) oblasti CECAF (středovýchodní Atlantik nebo hlavní rybolovná oblast FAO 34) jsou oblasti vymezené v nařízení Rady (ES) č. 2597/95 ze dne 23. října 1995 o předkládání statistik nominálních odlovů členských států provozujících rybolov v určitých oblastech kromě severovýchodního Atlantiku;[28];

c) oblasti NAFO (Organizace pro rybolov v severozápadním Atlantiku) jsou oblasti vymezené v nařízení Rady (EHS) č. 2018/93 ze dne 30. června 1993 o předkládání statistik odlovů a rybolovné činnosti členských států provozujících rybolov v severozápadním Atlantiku[29];

d) oblasti CCAMLR (Úmluva o zachování živých mořských zdrojů v Antarktidě) jsou oblasti vymezené v nařízení (ES) č. 601/2004 ze dne 22. března 2004, kterým se stanoví některá kontrolní opatření pro rybolovné činnosti v oblasti působnosti Úmluvy o zachování živých mořských zdrojů v Antarktidě a kterým se zrušují nařízení (EHS) č. 3943/90, (ES) č. 66/98 a (ES) č. 1721/1999[30].

KAPITOLA II Rybolovná práva a související podmínky pro plavidla Společenství

Článek 5 Omezení odlovu a rozdělování

1. Omezení odlovu pro plavidla Společenství ve vodách Společenství nebo v některých mezinárodních vodách a rozdělení těchto omezení odlovu mezi členské státy a dodatečné podmínky podle článku 2 nařízení (ES) č. 847/96 jsou stanovena v příloze I.

2. Plavidla Společenství jsou tímto oprávněna k odlovu v mezích kvót stanovených v příloze I ve vodách spadajících pod rybářskou jurisdikci Faerských ostrovů, Grónska, Islandu a Norska a v rybolovné oblasti kolem ostrova Jan Mayen, a to za podmínek stanovených v článcích 10, 17 a 18.

3. Komise podle pravidel uvedených v příloze II stanoví TAC pro sardele v oblasti VIII.

4. Jakmile bude stanoven TAC pro huňáčka severního, stanoví Komise omezení odlovu pro tento druh v oblastech V a XIV (vody Grónska) pro Společenství ve výši 7,7 % TAC stanoveného pro huňáčka severního.

5. Komise může zvýšit omezení odlovu pro populace tresky modravé v oblastech I až XIV (vody ES a mezinárodní vody) a sledě obecného v oblastech I a II (vody ES a mezinárodní vody) postupem podle čl. 30 odst. 2 nařízení (ES) č. 2371/2002, pokud třetí země neprovádějí odpovědné řízení těchto populací.

Článek 6 Zvláštní ustanovení o rozdělování

1. Rozdělením rybolovných práv mezi členské státy uvedeným v příloze I nejsou dotčeny:

a) výměny provedené podle čl. 20 odst. 5 nařízení (ES) č. 2371/2002;

b) přerozdělení provedená podle čl. 21 odst. 4, čl. 23 odst. 1 a čl. 32 odst. 2 nařízení (EHS) č. 2847/93;

c) dodatečné vykládky podle článku 3 nařízení (ES) č. 847/96;

d) množství převedená v souladu s článkem 4 nařízení (ES) č. 847/96;

e) odpočty provedené podle článku 5 nařízení (ES) č. 847/96.

2. Pro účely nepřidělených kvót, které mají být přeneseny do roku 2007, lze použít čl. 4 odst. 2 nařízení (ES) č. 847/96 odchylně od uvedeného nařízení na všechny populace, na které se vztahuje analytické TAC.

Článek 7 Omezení intenzity rybolovu a související podmínky pro řízení populací

1. Omezení intenzity rybolovu a související podmínky stanovené v příloze IIIa se uplatňují na řízení některých populací v Kattegatu, Skagerraku, podoblasti IV a divizi ICES IIa (vody ES), IIIa, Via, VIIa a VIId.

2. Omezení intenzity rybolovu a související podmínky stanovené v příloze IIIb se uplatňují na řízení populací štikozubce v divizích ICES VIIIc a IXa, s výjimkou Cádizského zálivu.

3. Omezení intenzity rybolovu a související podmínky stanovené v příloze IIIc se uplatňují na řízení populací jazyka obecného v divizi VIIe.

4. Veškerá plavidla používající lovná zařízení uvedená v bodu 4 příloh IIIa, IIIb, IIIc a lovící v oblastech vymezených v bodu 2 příloh IIIa, IIIb, IIIc musí mít zvláštní povolení k rybolovu vydané podle článku 7 nařízení (ES) č. 1627/94.

5. Omezení intenzity rybolovu a související podmínky vymezené v příloze IIId se uplatňují na řízení populací smáčkovitých ve Skagerraku, podoblasti ICES IV a divizi IIa (vody ES).

6. Komise stanoví konečnou intenzitu rybolovu pro rok 2006 pro loviště populací smáčkovitých v divizích ICES IIa (vody ES), IIIa a podoblasti IV, a to podle pravidel vymezených v bodu 6 přílohy IIId.

7. Členské státy zajistí, aby intenzita rybolovu plavidly majícími povolení k hlubinnému rybolovu, měřená v kilowattdnech strávených mimo přístav, nepřekročila v roce 2006 70 % průměrné roční intenzity rybolovu plavidel tohoto členského státu v roce 2003 při rybářských výjezdech s povolením k hlubinnému rybolovu, při kterých byly odloveny hlubinné druhy uvedené v příloze I a v bodu 15 přílohy III nařízení Rady (ES) č. 2347/2002, s výjimkou stříbrnice atlantské.

Článek 8 Podmínky vykládky úlovků a vedlejších úlovků

1. Ryby z populací, pro které jsou stanovena omezení odlovu, mohou být uchovávány na palubě nebo vyloženy pouze v těchto případech:

a) odlovy byly provedeny plavidly členského státu, jenž má kvótu, která dosud nebyla vyčerpána; nebo

b) odlov představuje tu část podílu Společenství, který nebyl v podobě kvót rozdělen mezi členské státy a není vyčerpán.

2. I když členskému státu nebyly stanoveny žádné kvóty nebo jeho kvóty byly vyčerpány, mohou být odchylně od odstavce 1 uchovávány na palubě nebo vyloženy tyto ryby:

a) jiné druhy než populace sleďů a makrel, pokud

i) byly uloveny společně s ostatními druhy do sítí s oky, jejichž velikost podle článku 4 nařízení (ES) č. 850/98 nepřesahuje 32 mm.

ii) odlovy se netřídí ani na palubě ani při vykládce.

nebo

b) populace makrel, pokud

i) byly uloveny společně s populací kranase obecného nebo sardinky obecné;

ii) nepřesahují 10 % celkové hmotnosti populací makrel, kranase obecného a sardinky obecné, které jsou na palubě, a

iii) odlovy se netřídí ani na palubě ani při vykládce.

3. Čl. 2 odst. 1 nařízení (ES) č. 1434/98 se nevztahuje na populace sledě obecného ulovené v podoblasti ICES IV a divizích ICES IIa (vody ES), IIIa a VIId.

4. Všechna vyložená množství se odpočítají od kvóty nebo, pokud podíl Společenství nebyl v podobě kvót rozdělen mezi členské státy, od podílu Společenství s výjimkou odlovů provedených v souladu s odstavcem 2.

5. Dojde-li k vyčerpání omezení odlovu členských států pro sledě obecného v podoblastech II (vody ES), IV a subdivizi IIIa a VIId, je plavidlům plujícím pod vlajkou daného členského státu, registrovaným ve Společenství a operujícím v rybolovných oblastech, na něž se vztahují daná omezení, zakázána vykládka úlovků, které nejsou roztříděné a obsahují sledě obecné.

6. Procentní podíl vedlejších úlovků a zacházení s nimi se určí v souladu s články 4 a 11 nařízení (ES) č. 850/98.

Článek 9 Netříděné vykládky v podoblastech ICES IV a divizích ICES IIa (vody ES), IIIa a VIId

1. Členské státy zajistí, aby byly zavedeny přiměřené programy odběru vzorků, které umožní účinné sledování netříděných vykládek podle druhů ulovených v podoblasti ICES IV a v divizích ICES IIa (vody ES), IIIa a VIId.

2. Netříděné odlovy z podoblasti ICES IV a z divizí ICES IIa (vody ES), IIIa a VIId se vykládají pouze v přístavech a místech pro vykládku, kde byl zaveden program odběru vzorků uvedený v odstavci 1.

Článek 10 Omezení vstupu

1. Plavidlům Společenství se zakazuje lovit ve Skagerakku v pásmu 12 námořních mil od základních linií Norska. Plavidla, která plují pod vlajkou Dánska nebo Švédska, jsou však oprávněna lovit až do 4 námořních mil od základních linií Norska.

2. Rybolov prováděný plavidly Společenství ve vodách pod jurisdikcí Islandu je omezen na oblast vymezenou přímými liniemi, které následně spojují tyto souřadnice:

Jihozápadní oblast

1. mezi 63° 12′ s.š. a 23° 05′ z.d. a 62° 00′ s.š. a 26° 00′ z.d.,

2. 62° 58′ s.š. a 22° 25′ z.d.,

3. 63° 58′ s.š. a 21° 30′ z.d.,

4. 63° 03′ s.š. a 21° 00′ z.d. a odtud 180° 00′ j.š;

Jihovýchodní oblast

1. 63° 14′ s.š. a 10° 40′ z.d.,

2. 63° 14′ s.š. a 11° 23′ z.d.,

3. 63° 35′ s.š. a 12° 21′ z.d.,

4. 64° 00′ s.š. a 12° 30′ z.d.,

5. 63° 53′ s.š. a 13° 30′ z.d.,

6. 63° 36′ s.š. a 14° 30′ z.d.,

7. 63° 10′ s.š. a 17° 00′ z.d. a odtud 180° 00′ j.š.

Článek 11 Přechodná technická a kontrolní opatření

Přechodná technická a kontrolní opatření pro plavidla Společenství jsou stanovena v příloze IV.

KAPITOLA III Omezení odlovů a související podmínky pro rybářská plavidla třetích zemí

Článek 12 Přechodná technická a kontrolní opatření

Přechodná technická a kontrolní opatření pro rybářská plavidla třetích zemí jsou stanovena v příloze IV.

Článek 13 Povolení

Plavidla, která plují pod vlajkou Barbadosu, Guyany, Japonska, Jižní Koreje, Norska, Surinamu, Trinidadu a Tobaga a Venezuely a plavidla registrovaná na Faerských ostrovech jsou oprávněna provádět ve vodách Společenství odlovy v rámci kvót stanovených v příloze I a za podmínek stanovených v článcích 14 až 16 a 19 až 25.

Článek 14 Zeměpisná omezení

1. Rybolovné činnosti plavidel plujících pod vlajkou Norska nebo registrovaných na Faerských ostrovech jsou omezeny na ty části oblasti o šířce 200 námořních mil, která leží vně pásma 12 námořních mil od základních linií členských států v podoblasti ICES IV, v Kattegatu a Atlantském oceánu severně od 43°00's.š., s výjimkou oblasti uvedené v článku 18 nařízení (ES) č. 2371/2002.

2. Plavidla plující pod vlajkou Norska ve Skagerraku jsou oprávněna lovit vně pásma o šířce čtyř námořních mil od základních linií Dánska a Švédska.

3. Rybolovné činnosti plavidel plujících pod vlajkou Barbadosu, Guayany, Japonska, Jižní Koreje, Surinamu, Trinidadu a Tobaga a Venezuely jsou omezeny na ty části oblasti o šířce 200 námořních mil, která leží vně pásma 12 námořních mil od základních linií francouzského departmentu Guayana.

Článek 15 Tranzit vodami Společenství

Rybářská plavidla třetích zemí, která jsou ve vodách Společenství v režimu tranzitu, musí složit sítě tak, aby nemohly být v souladu s těmito podmínkami snadno použity:

a) sítě, závaží a podobné zařízení musejí být odpojeny od vlečných desek a vlečných a tralových lan a lanek,

b) sítě umístěné na palubě nebo nad palubou musejí být bezpečně připevněny k části nástavby.

Článek 16 Podmínky vykládky úlovků a vedlejších úlovků

Ryby populací, pro něž byla stanovena omezení odlovu, smějí být uchovávány na palubě nebo vyloženy pouze tehdy, pokud odlovy provedla plavidla třetí země, jež má kvótu, která dosud nebyla vyčerpána.

KAPITOLA IV Režim licencí pro plavidla Společenství

Článek 17 Licence a související podmínky

1. Aniž jsou dotčena obecná ustanovení o licencích k rybolovu a zvláštních povoleních k rybolovu stanovená nařízením (ES) č. 1627/94, mohou plavidla Společenství provozovat rybolov ve vodách třetí země pouze na základě licence vydané orgány této třetí země.

2. Odstavec 1 se však při rybolovu v norských vodách Severního moře nevztahuje tyto plavidla Společenství:

a) plavidla o prostornosti nejvýše 200 GT; nebo

b) plavidla, která pro účely lidské spotřeby loví jiné druhy než makrelu obecnou nebo

c) plavidla plující pod vlajkou Švédska, v souladu se zavedenou praxí.

3. Maximální počet licencí a jiné související podmínky jsou stanoveny v části I přílohy V. V žádostech o licence musí být uvedeny typy rybolovu a jména a charakteristické znaky plavidel, pro něž mají být licence vydány, a Komisi je zašlou orgány členských států. Komise postoupí tyto žádosti orgánům dotyčné třetí země.

4. Pokud členský stát převede kvótu jinému členskému státu (výměna) v rybolovných oblastech vymezených v části I přílohy V, je součástí převodu také převod odpovídajících licencí a převod musí být oznámen Komisi. Celkový počet licencí pro každou rybolovnou oblast, který je stanoven v části I přílohy V, však nesmí být překročen.

5. Plavidla Společenství jsou povinna dodržovat opatření pro zachování a kontrolu a všechny další předpisy, které se vztahují na oblast, ve které provozují rybolov.

Článek 18 Faerské ostrovy

Plavidla Společenství, která jsou oprávněna k cílenému rybolovu jednoho druhu ve vodách Faerských ostrovů, mohou provozovat cílený rybolov jiných druhů, pokud tuto změnu předem oznámí faerským orgánům.

KAPITOLA V Režim licencí pro plavidla třetích zemí

Článek 19 Povinnost mít licenci a zvláštní povolení k rybolovu

1. Aniž je dotčen článek 28b nařízení (EHS) č. 284/93, jsou plavidla o prostornosti do 200 GT plující pod vlajkou Norska osvobozena od povinnosti mít licenci a povolení k rybolovu.

2. Licence a zvláštní povolení k rybolovu musí být uchovávány na palubě. Plavidla registrovaná na Faerských ostrovech a v Norsku jsou od této povinnosti osvobozena.

3. Plavidla třetích zemí, která jsou oprávněna lovit k 31. prosinci 2005, mohou v rybolovu pokračovat od 1. ledna 2006, dokud není seznam plavidel oprávněných k rybolovu předložen Komisi a jí schválen.

Článek 20 Žádosti o licence a zvláštní povolení k rybolovu

Žádosti o licence a zvláštní povolení k rybolovu, kterou orgán třetí země předkládá Komisi, musí obsahovat tyto údaje:

a) název plavidla;

b) registrační číslo;

c) externí identifikační písmena a čísla;

d) rejstříkový přístav;

e) jméno a adresu vlastníka nebo nájemce;

f) hrubou prostornost a celkovou délku plavidla;

g) výkon motoru;

h) volací značku a rádiovou frekvenci;

i) plánovanou metodu rybolovu;

j) plánovanou rybolovnou oblast;

k) cílové druhy;

l) období, pro které se o licenci žádá.

Článek 21 Počet licencí

Počet licencí a zvláštní související podmínky jsou stanoveny v části II přílohy V.

Článek 22 Zrušení a odebrání

1. Licence a zvláštní povolení k rybolovu mohou být zrušeny za účelem vydání nových licencí a zvláštních povolení k rybolovu. Taková zrušení nabývají účinku dnem předcházejícím dni, kdy Komise vydá nové licence a zvláštní povolení k rybolovu. Nové licence a zvláštní povolení k rybolovu nabývají účinku dnem vydání.

2. Licence a zvláštní povolení k rybolovu se zcela nebo z části odeberou přede dnem konce jejich platnosti, dojde-li k vyčerpání kvóty pro danou populaci ryb stanovenou v příloze I.

3. Licence a zvláštní povolení k rybolovu se odeberou, nejsou-li dodrženy povinnosti stanovené tímto nařízením.

Článek 23 Nedodržení platných předpisů

1. Po dobu nejvýše 12 měsíců nejsou pro plavidlo třetí země, které nedodrželo povinnosti stanovené tímto nařízením, vydány licence ani zvláštní povolení k rybolovu.

2. Komise předloží orgánům dotyčné třetí země jména a charakteristické znaky plavidel této třetí země, která nejsou v důsledku porušení platných předpisů během následujícího měsíce nebo měsíců oprávněna lovit v rybolovné oblasti Společenství.

Článek 24 Povinnosti držitele licence

1. Plavidla třetích zemí musí dodržovat opatření pro zachování a kontrolu a veškeré další předpisy upravující rybolovné činnosti plavidel Společenství v oblasti, ve které jsou provozována, a zejména nařízení (EHS) č. 1381/87, (EHS) č. 2847/93, (ES) č. 1627/94, (ES) č. 88/98, (ES) č. 850/98 a (ES) č. 1434/98.

2. Plavidla třetích zemí uvedená v odstavci 1 vedou lodní deník, do kterého zapisují údaje stanovené v části I přílohy VI.

3. Plavidla třetích zemí, s výjimkou plavidel plujících pod vlajkou Norska a provozujících rybolov v divizi ICES IIIa, předávají Komisi údaje stanovené v příloze VII a v souladu s pravidly stanovenými v této příloze.

Článek 25 Zvláštní ustanovení o francouzském departmentu Guayana

1. Pro přidělení licence k rybolovu ve vodách francouzského departmentu Guayana se majitel příslušného plavidla musí zavázat, že na žádost Komise povolí, aby na palubu vstoupil pozorovatel.

2. Velitel každého plavidla třetí země, které má licenci k rybolovu kostnatých ryb nebo tuňáka obecného ve vodách francouzského departementu Guayana, musí při vykládce úlovků po každém výjezdu vydat francouzským orgánům prohlášení, v němž uvede množství krevet, které bylo uloveno a uchováváno na palubě od posledního prohlášení. Toto prohlášení se vypracuje na formuláři, jehož vzor je uveden v části III přílohy V. Za přesnost prohlášení odpovídá velitel plavidla. Francouzské orgány přijmou veškerá vhodná opatření k ověření správnosti prohlášení, přičemž se opírají zejména o údaje uvedené v lodním deníku podle čl. 24 odst. 2. Po ověření podepíše prohlášení příslušný úředník. Před koncem každého měsíce zašlou francouzské orgány Komisi všechna prohlášení týkající se předcházejícího měsíce.

3. Plavidla třetích zemí, která provozují rybolov ve vodách francouzského departementu Guayana vedou lodní deník odpovídající vzoru uvedenému v části II přílohy VI. Kopie tohoto deníku se prostřednictvím francouzských orgánů zašle do 30 dnů od posledního dne rybářského výjezdu Komisi.

4. Pokud během období jednoho měsíce neobdrží Komise žádné sdělení o plavidle třetí země, které má licenci k rybolovu ve vodách francouzského departementu Guayany, licence se tomuto plavidlu odebere.

KAPITOLA VI Zvláštní ustanovení pro plavidla Společenství, která loví v oblasti, na niž se vztahují předpisy NAFO

Oddíl 1 ÚčAST SPOLEčENSTVÍ

ČLÁNEK 26 Seznam plavidel

1. Výhradně plavidla Společenství o prostornosti vyšší než 50 hrubých tun, jimž členský stát vlajky vydal zvláštní povolení k rybolovu a jež jsou vedena v rejstříku plavidel NAFO, jsou za podmínek stanovených v povolení oprávněna lovit, uchovávat na palubě, překládat a vykládat rybolovné zdroje v oblasti, na niž se vztahují předpisy NAFO.

2. Každý členský stát nejméně 15 dnů předtím, než nové plavidlo vstoupí do oblasti, na niž se vztahují předpisy NAFO, zašle Komisi v podobě snímatelné počítačem seznam všech změn seznamu plavidel plujících pod jeho vlajkou a registrovaných ve Společenství, která jsou oprávněna lovit v oblasti, na niž se vztahují předpisy NAFO. Komise předává tuto informaci neprodleně sekretariátu NAFO.

3. Informace uvedené v odstavci 2 musí obsahovat tyto údaje:

a) vnitřní číslo plavidla vymezené v příloze I nařízení Komise (ES) č. 26/2004 ze dne 30. prosince 2003 o rejstříku rybářských plavidel Společenství[31];

b) mezinárodní radiovou volací značku;

c) jméno případného nájemce plavidla;

d) typ plavidla.

4. U plavidel, která plují dočasně pod vlajkou členského státu (nájem samotného plavidla), musí zaslané údaje obsahovat:

a) datum, od nějž je plavidlo oprávněno plout pod vlajkou členského státu;

b) datum, od nějž členský stát oprávnil plavidlo k rybolovu v oblasti, na niž se vztahují předpisy NAFO;

c) název státu, v němž je plavidlo registrováno nebo bylo registrováno dříve, a datum, ke kterému přestalo plout pod vlajkou daného státu;

d) název plavidla;

e) úřední registrační číslo plavidla přidělené příslušnými vnitrostátními orgány;

f) domovský přístav plavidla po jeho převodu;

g) jméno vlastníka nebo nájemce plavidla;

h) prohlášení, že velitel plavidla obdržel kopii předpisů platných v oblasti, na niž se vztahují předpisy NAFO;

i) hlavní druhy ryb, které plavidlo v oblasti, na niž se vztahují předpisy NAFO, může lovit;

j) podoblasti, ve kterých bude plavidlo rybolov pravděpodobně provádět.

Oddíl 2 TECHNICKÁ OPATřENÍ

ČLÁNEK 27 Velikosti ok

1. Používání vlečných sítí, které mají v jakékoliv části oka menší než 130 mm, je pro cílený rybolov hlubinných druhů uvedených v příloze VIII zakázáno. Velikosti ok lze snížit na minimum 60 mm při cíleném rybolovu kalmara tryskového ( Illex illecebrosus ). Při cíleném rybolovu rejnokovitých ( Rajidae ) se tato velikost ok zvětšuje nejméně na 280 mm v kapse vlečné sítě, a ve všech ostatních částech vlečné sítě na 220 mm.

2. Plavidla, která loví krevetku severní ( Pandalus borealis ), musejí používat sítě o minimální velikosti ok 40 mm.

Článek 28 Přídavná zařízení k sítím

1. Používání zařízení nebo prostředků jiných než popsaných v tomto článku, které způsobují ucpávání ok kterékoliv části sítě nebo zmenšují jejich rozměry, je zakázáno.

2. Na spodní straně kapsy vlečné sítě smí být připevněna plachtovina, síťovina nebo jiný materiál, jehož úkolem je zabránit nebo omezit opotřebování.

3. Na vrchní straně kapsy vlečné sítě smí být připevněna zařízení za předpokladu, že nezpůsobují ucpávání ok kapsy. Používání přídavných vrchních dílů zabraňujících prodření sítě je omezeno na díly uvedené v příloze IX.

4. Plavidla, která loví krevetku severní ( Pandalus borealis ), musí používat třídící rošty nebo mřížky s maximální roztečí 22 mm. Plavidla, která loví krevetku severní v divizi 3L, musí být rovněž vybavena kloubovými řetězy o minimální délce 72 cm v délce popsané v dodatku 4 k příloze III.

Článek 29 Vedlejší úlovky

1. Rybářská plavidla nesmějí provozovat cílený rybolov druhů, na které se vztahují omezení vedlejších úlovků. Cílený rybolov těchto druhů se provozuje, tvoří-li tyto druhy největší procentní podíl hmotnosti odlovu při každém vytažení sítě.

2. Vedlejší úlovky druhů, pro které Společenství neurčilo žádné kvóty pro části oblasti, na niž se vztahují předpisy NAFO, a které byly v této oblasti odloveny při cíleném rybolovu jakéhokoli druhu, nesmějí u žádného druhu přesáhnout 2 500 kg nebo 10 % hmotnosti celkového odlovu uchovávaného na palubě, podle toho, co je větší. V části oblasti, na niž se vztahují předpisy NAFO a ve které je cílený rybolov určitých druhů zakázán nebo ve kterých byla kvóta pro „ostatní“ plně využita, však nesmějí vedlejší úlovky jednotlivých druhů uvedených v příloze ID přesáhnout 1 250 kg nebo případně 5 %.

3. Kdykoli celkové množství druhů, na které se vztahují omezení vedlejších úlovků, při jakémkoli vytažení sítě překročí tu z mezí stanovených v odstavci 2, která je použitelná, přemístí se plavidlo do jiné rybolovné oblasti vzdálené nejméně pět námořních mil od místa předchozího vytažení sítě. Kdykoli celkové množství druhů, na které se vztahují omezení vedlejších úlovků, při jakémkoli následujícím vytažení sítě překročí uvedené meze, přemístí se plavidlo opět ihned do jiné rybolovné oblasti vzdálené nejméně pět námořních mil od místa předchozího vytažení sítě a mimo danou oblast zůstane nejméně 48 hodin.

4. Překročí-li u plavidel, která loví krevetku severní ( Pandalus borealis ), celkové množství vedlejších úlovků všech druhů při kterémkoli vytažení sítě 5 % hmotnosti v divizi 3M a 2,5 % v divizi 3L, přemístí se plavidla ihned do jiné rybolovné oblasti vzdálené nejméně pět námořních mil od místa předchozího vytažení sítě.

5. Úlovky krevetky severní se nepoužijí při výpočtu úrovně vedlejších úlovků hlubinných druhů ryb.

Článek 30 Minimální velikost ryb

1. Ryby z oblasti, na niž se vztahují předpisy NAFO, které nedosahují předepsané velikosti uvedené v příloze XI, se nesmějí zpracovávat, uchovávat na palubě, překládat na jiné plavidlo, vykládat, převážet, skladovat, prodávat, vystavovat ani nabízet k prodeji, nýbrž musejí být okamžitě vráceny zpět do moře.

2. Pokud množství ulovených ryb, které nedosahují předepsané velikosti, v určitých rybolovných vodách přesáhne 10 % celkového množství, přemístí se plavidlo do vzdálenosti nejméně pěti námořních mil od místa posledního vytažení sítě, než může pokračovat v rybolovu. Veškeré zpracované ryby, pro něž je stanovena minimální velikost a které nedosahují minimální délky stanovené v příloze XI, se považují za produkty pocházející z podměrečných ryb.

Oddíl 3 KONTROLNÍ OPATřENÍ

ČLÁNEK 31 Označování produktů a oddělené skladování

1. Veškeré zpracované ryby ulovené v oblasti, na niž se vztahují předpisy NAFO, se označí tak, aby byl identifikovatelný každý druh a kategorie produktu podle článku 1 nařízení Rady (ES) č. 104/2000. Dále se označí jako odlovené v oblasti, na niž se vztahují předpisy NAFO.

2. Veškeré krevetky ulovené v divizi 3L a veškerý platýs černý ulovený v podoblasti 2 a v divizích 3KLMNO se označí jako odlovené v těchto oblastech.

3. Úlovky stejného druhu musí být skladovány odděleně od úlovků jiného druhu. Veškeré úlovky odlovené v oblasti upravené předpisy NAFO musí být skladovány odděleně od úlovků ulovených mimo ni.Úlovky smějí být skladovány ve více částech skladovacího prostoru plavidla, ale každá část prostoru, kde se skladuje jeden druh, musí být zřetelně oddělena plastem, překližkou, sítí atd. do místa, kde se skladuje jiný druh.

Článek 32 Lodní deník produkce a rozpis uskladnění

1. Kromě dodržování článků 6, 8, 11 a 12 nařízení (EHS) č. 2847/93 jsou velitelé plavidel povinni zapisovat do lodního deníku údaje uvedené v příloze XII tohoto nařízení.

2. Do patnáctého dne každého měsíce členské státy oznámí, v podobě snímatelné počítačem, Komisi množství populací uvedených v příloze XIII, která byla vyložena v průběhu předcházejícího měsíce, a sdělí veškeré údaje, které obdržely na základě článků 11 a 12 nařízení (EHS) č. 2847/93.

3. Velitel plavidla Společenství vede v souvislosti s odlovy druhů uvedených v příloze IC:

a) lodní deník produkce, ve kterém je uveden souhrnný odlov podle jednotlivých druhů ryb na palubě vyjádřený jako hmotnost produktu v kilogramech;

b) rozpis uskladnění, ze kterého je patrné, kde jsou jednotlivé druhy ryb v nákladním prostoru umístěny.

4. Lodní deník produkce a rozpis uskladnění popsané v odstavci 3 jsou aktualizovány denně z předešlý den počítaný od 00.00 hodin (UTC) do 24.00 hodin (UTC) a jsou uchovávány na palubě, dokud plavidlo není zcela vyloženo.

5. Velitelé plavidel musejí poskytnout potřebnou pomoc, aby množství uvedená v lodním deníku a objemy zpracované produkce uložené na palubě mohly být ověřeny.

6. Členské státy budou každé dva roky osvědčovat správnost rozpisů kapacity všech plavidel Společenství, která mají podle čl. 26 odst. 1 tohoto nařízení povolení k rybolovu. Velitel plavidla zajistí, aby byla kopie tohoto osvědčení k dispozici na palubě a mohla být na žádost předložena inspektorovi.

Článek 33 Vezení sítí

1. Při cíleném rybolovu jednoho nebo více druhů uvedených v příloze VIII nesmějí plavidla vézt sítě s oky menšími, než jak stanoví článek 27.

2. Avšak plavidla, která během téže výpravy loví v jiných oblastech než v oblasti, na niž se vztahují předpisy NAFO, smějí mít na palubě sítě s menšími oky, než vyplývá z článku 27, za předpokladu, že jsou tyto sítě pevně převázány a uloženy a nejsou k dispozici pro okamžité použití. Tyto sítě:

a) nesmí být připevněny pomocí třmenů k okrajům paluby ani ke svým vytahovacím nebo vlečným kabelům a lanům; a

b) pokud jsou převážené na palubě či nad ní, musejí být pevně přivázány k části lodní nástavby.

Článek 34 Překládka

1. Plavidla Společenství nesmějí provádět překládky v oblasti, na niž se vztahují předpisy NAFO, pokud od svých příslušných orgánů neobdrží předem k těmto činnostem oprávnění.

2. Plavidla Společenství nesmějí provádět překládky ryb pocházejících z plavidla země, která není smluvní stranou, nebo na toto plavidlo, pokud toto plavidlo bylo spatřeno nebo bylo jinak identifikováno, že provádí rybolovné činnosti v oblasti, na niž se vztahují předpisy NAFO.

3. Plavidla společenství oznámí svým příslušným orgánům každou překládku provedenou v oblasti, na niž se vztahují předpisy NAFO. Předávající plavidla provedou toto oznámení s minimálním předstihem dvaceti čtyř hodin a přijímající plavila nejpozději hodinu po provedení překládky.

4. Oznámení uvedené v odstavci 3 bude obsahovat uvedení času, zeměpisné polohy, celkovou hmotnost v kilogramech pro jednotlivé druhy, které mají být vyloženy nebo naloženy, a volací značku plavidel, které se na překládce podílely.

5. Přijímající plavidlo oznámí vedle celkového odloveného množství na palubě a celkové hmotnosti ryb, které mají být vyloženy, rovněž jméno přístavu a očekávanou dobu vykládky, a to minimálně 24 hodin před uskutečněním jakékoli vykládky.

6. Členské státy ihned předají oznámení uvedená v odstavci 3 a 5 Komisi, která je bez zbytečného prodlení postoupí sekretariátu NAFO.

Článek 35 Nájem plavidel Společenství

1. Členské státy mohou schválit, že se na rybářská plavidla plující pod jejich vlajkou, která jsou oprávněna k rybolovu v oblasti, na niž se vztahují předpisy NAFO, uplatní nájemní dohody za účelem částečného nebo úplného využití kvóty a/nebo dnů rybolovu, které byly přiděleny jiné smluvní straně NAFO. Jsou však zakázána nájemní dohody týkající se plavidel, které byly ze strany NAFO nebo jiné regionální organizace pro rybolov označeny jako plavidla podílející se na nezákonné, nehlášené nebo neregulované rybolovné činnosti (plavidla NNN).

2. Dnem sjednání nájemní dohody zašle členský stát vlajky Komisi tyto informace a Komise je předá výkonnému sekretariátu NAFO:

a) souhlas s nájmem;

b) druhy ryb, jichž se nájem týká, a rybolovná práva přidělená nájemní smlouvou;

c) doba trvání nájmu;

d) jméno nájemce;

e) smluvní strana, která plavidlo pronajala;

f) opatření, které členský stát přijal, aby zajistil, že pronajaté plavidlo plující pod jeho vlajkou dodržuje po dobu trvání nájmu ochranná a donucovací opatření NAFO.

3. Po skončení nájemní dohody členský stát vlajky informuje Komisi, která tuto informaci ihned postoupí výkonnému sekretariátu NAFO.

4. Členský stát vlajky zajistí, aby:

a) plavilo nezískalo oprávnění k rybolovu v průběhu doby nájmu, které by směřovalo proti rybolovným právům přiděleným členskému státu vlajky;

b) plavidlo nezískalo v průběhu stejné doby oprávnění k rybolovu v rámci více než jedné nájemní dohody;

c) plavidlo dodržovalo po dobu trvání nájmu ochranná a donucovací opatření NAFO;

d) všechny úlovky a vedlejší úlovky v rámci oznámené nájemní dohody byly zaznamenány v lodním deníku pronajatého plavidla odděleně od ostatních údajů o úlovcích.

5. Členské státy oznámí Komisi všechny úlovky a vedlejší úlovky uvedené v odst. 4 písm. d), a to odděleně od ostatních vnitrostátních údajů o úlovcích. Komise předá ihned tyto údaje výkonnému sekretariátu NAFO.

Článek 36 Sledování intenzity rybolovu

1. Každý členský stát přijme nezbytná opatření, aby zajistil, že je intenzita rybolovu jeho plavidel úměrná rybolovným právům, která má daný členský stát v oblasti, na niž se vztahují předpisy NAFO.

2. Členské státy sdělí Komisi plán rybolovu pro plavidla, která loví určité druhy v oblasti, na niž se vztahují předpisy NAFO, nejpozději do 31. ledna 2006 nebo nejméně 30 dnů před začátkem této činnosti. Plán rybolovu mimo jiné určuje plavidlo nebo plavidla, která v této oblasti loví, a zamýšlený počet dní strávených v oblasti, na niž se vztahují předpisy NAFO.

3. Členské státy orientačně uvědomí Komisi o zamýšlených činnostech plavidel v jiných oblastech.

4. Plán rybolovu pokryje celkovou intenzitu rybolovu, která se vynaloží v oblasti, na niž se vztahují předpisy NAFO, s ohledem na rybolovná práva, která má členský stát, jenž prohlášení činí.

5. Nejpozději do 31. prosince 2006 předloží členské státy Komisi zprávu o provádění svých plánů rybolovu. Tyto zprávy uvedou počet plavidel, která v oblasti, na niž se vztahují předpisy NAFO, skutečně loví, úlovky každého plavidla a celkový počet dnů, kdy byl rybolov v této oblasti provozován. Činnosti plavidel lovících krevetky v divizi 3M a 3L se oznamují pro každou divizi odděleně.

Oddíl 4 ZVLÁšTNÍ POžADAVKY NA SHROMAžďOVÁNÍ ÚDAJů

1. JE-LI TO MOžNÉ, PROVÁDÍ čLENSKÉ STÁTY ZVLÁšTNÍ POžADAVKY TÝKAJÍCÍ SE SHROMAžďOVÁNÍ ÚDAJů O RYBOLOVU PROVÁDěNÉM JEJICH PLAVIDLY V TěCHTO OBLASTECH:

Oblast Souřadnice 1 Souřadnice 2 Souřadnice 3 Souřadnice 4 |

Orphan Knoll | 50.00.30 47.00.30 | 51.00.30 45.00.30 | 51.00.30 47.00.30 | 50.00.30 45.00.30 |

Corner Seamounts | 35.00.00 48.00.00 | 36.00.00 48.00.00 | 36.00.00 52.00.00 | 35.00.00 52.00.00 |

Newfoundland Seamounts | 43.29.00 43.20.00 | 44.00.00 43.20.00 | 44.00.00 46.40.00 | 43.29.00 46.40.00 |

New England Seamounts | 35.00.00 57.00.00 | 39.00.00 57.00.00 | 39.00.00 64.00.00 | 35.00.00 64.00.00 |

2. Údaje, které mají být podle odstavce 1 shromážděny, se shromažďují podle jednotlivých skupin a v nejvyšším možném rozsahu obsahují:

a) skladbu druhů vyjádřenou v číslech a váhu;

b) délku frekvence;

c) ušní kaménky;

d) rybolovnou oblast, zeměpisné šířky a délky;

e) rybářské zařízení;

f) hloubku, ve které se prováděl rybolov;

g) část dne;

h) dobu trvání rybolovu;

i) otevření tažného zařízení (pro mobilní zařízení);

j) ostatní biologické vzorky, jako například případná zralost.

3. Data shromážděné podle odstavce 1 budou oznámena příslušným orgánům členských států, které je po konci každého rybářského výjezdu co nejdříve postoupí sekretariátu NAFO.

ODDÍL 5 ZVLÁšTNÍ USTANOVENÍ O KREVETCE SEVERNÍ

ČLÁNEK 37 Lov krevetky severní

Každý členský stát Komisi denně oznamuje množství krevetky severní ( Pandalus borealis ) ulovená v divizi 3L oblasti, na niž se vztahují předpisy NAFO, plavidly, která plují pod jejich vlajkou a jsou registrována ve Společenství. Veškeré rybolovné činnosti musí probíhat v hloubce větší než 200 metrů a v přídělu členského státu je smí v daném okamžiku provozovat pouze jediné plavidlo.

Oddíl 6 ZVLÁšTNÍ USTANOVENÍ O PLÁNU OBNOVY PLATÝSE čERNÉHO

ČLÁNEK 38 Zákaz týkající se platýse černého

Plavidlům Společenství se zakazuje lovit platýse černého v podoblasti NAFO 2 a v divizích 3KLMNO a uchovávat na palubě, překládat nebo vykládat platýse černého uloveného v uvedené oblasti, pokud nemají zvláštní povolení k rybolovu vydané jejich členským státem vlajky.

Článek 39 Seznam plavidel

1. Každý členský stát zajistí, aby plavidla, kterým mají být vydána zvláštní povolení k rybolovu podle článku 38, byla zapsána do seznamu, který obsahuje jména a vnitřní čísla těchto plavidel, jak jsou definována v příloze I nařízení (ES) č. 26/2004. Členské státy vydají zvláštní povolení k rybolovu pouze pokud je plavidlo zapsáno v rejstříku plavidel NAFO.

2. Každý členský stát zašle Komisi seznam uvedený v odstavci 1 a veškeré následné změny v podobě snímatelné počítačem.

3. Změny seznamu podle odstavce 1 se zašlou Komisi nejméně pět dnů přede dnem, kdy plavidlo, které je nově zapsané do seznamu, vpluje do podoblasti 2 a divizí 3KLMNO. Komise bezodkladně informuje o změnách v seznamu sekretariát NAFO.

4. Každý členský stát přijme nezbytná opatření k rozdělení své kvóty pro platýse černého mezi svá plavidla zapsaná do seznamu podle odstavce 1. Členské státy informují Komisi o rozdělení kvót nejpozději 15 dnů po vstupu tohoto nařízení v platnost.

Článek 40 Hlášení

1. Velitelé plavidel Společenství uvedených v čl. 39 odst. 1 předají členským státům vlajky tato hlášení:

a) množství platýse černého uchovávaná na palubě při vplutí plavidla Společenství do podoblasti 2 a divizí 3KLMNO. Toto hlášení se předá nejdříve dvanáct a nejpozději šest hodin před každým vplutím do této oblasti;

b) týdenní úlovky platýse černého. Toto hlášení se předá poprvé nejpozději koncem sedmého dne po vplutí plavidla do podoblasti 2 a divizí 3KLMNO; pokud rybolov trvá déle než sedm dní, plavidlo musí oznámit nejpozději v pondělí úlovky získané v podoblasti 2 a divizích 3KLMNO během předcházejícího týdne, který skončil v neděli o půlnoci;

c) množství platýse černého uchovávaná na palubě při vyplutí plavidla Společenství z podoblasti 2 a divizí 3KLMNO. Toto hlášení uvádí počet dnů rybolovu a celkové odlovy v této oblasti a předá se nejdříve dvanáct hodin a nejpozději šest hodin před vyplutím každého plavidla z této oblasti;

d) množství platýse černého, která byla naložena a vyložena při každé překládce provedené během pobytu plavidla v podoblasti 2 a v divizích 3KLMNO. Tato hlášení se předají nejpozději dvacet čtyři hodin po skončení překládky.

2. Po obdržení hlášení uvedených v odst. 1 písm. a), c) a d) je členské státy předají Komisi.

3. Pokud úlovky platýse černého oznámené v souladu s odstavcem 2 vyčerpají odhadem 70 % kvót přidělených členským státům, podávají velitelé plavidel hlášení uvedené v odst. 1 písm. b) každé tři dny.

Článek 41 Určené přístavy

1. Vykládka množství platýse černého kdekoli mimo přístavy určené smluvními stranami NAFO se zakazuje. Vykládka platýse černého v přístavech zemí jiných než smluvních stran se zakazuje.

2. Členské státy určí přístavy, v nichž lze provádět vykládku platýse černého, a určí související inspekční a sledovací postupy, včetně podmínek zaznamenávání a sdělování množství platýse černého při každé vykládce.

3. Členské státy předají Komisi do 15 dnů po vstupu tohoto nařízení v platnost seznam určených přístavů a do 15 dnů poté rovněž související inspekční a sdělovací postupy uvedené v odstavci 2. Komise předá tyto informace neprodleně sekretariátu NAFO.

4. Komise předá bezodkladně všem členským státům seznam určených přístavů uvedených v odstavci 2 a přístavů určených jinými smluvními stranami NAFO.

Článek 42 Inspekce v přístavech

1. Členské státy zajistí, aby všechna plavidla, která za účelem vykládky a/nebo překládky platýse černého uloveného v podoblasti NAFO 2 a divizích 3KLMNO vplují do určeného přístavu, byla v přístavu podrobena inspekci v souladu s režimem přístavních inspekcí NAFO.

2. Je zakázáno vykládat nebo překládat úlovky z plavidel uvedených v odstavci 1, dokud nejsou přítomni inspektoři.

3. Všechna vyložená množství se před přepravou do chladírenského skladu nebo do jiného místa určení zváží podle jednotlivých druhů.

4. Členské státy předají související zprávu o inspekci v přístavech sekretariátu NAFO a v kopii také Komisi do sedmi pracovních dnů ode dne, kdy byla inspekce ukončena.

Článek 43 Zákaz vykládky a překládky pro plavidla zemí jiných než smluvních stran

Členské státy zajistí zákaz vykládky a překládky platýse černého z plavidel zemí jiných než smluvních stran NAFO, která provozovala rybolovné činnosti v oblasti, na niž se vztahují předpisy NAFO.

Článek 44 Sledování rybolovných činností

Nejpozději do 31. prosince 2006 předloží členské státy Komisi zprávu o provádění opatření uvedených v článcích 38 až 43 včetně celkového počtu dnů rybolovu.

Oddíl 7 ZVLÁšTNÍ USTANOVENÍ O OKOUNÍCÍCH

ČLÁNEK 45 Lov okouníka

1. Každé druhé pondělí oznámí velitel plavidla Společenství, které loví okouníka v podoblasti 2 a v divizích IF, 3K a 3M oblasti, na niž se vztahují předpisy NAFO, příslušným orgánům členského státu, pod jehož vlajkou plavidlo pluje nebo v němž je registrováno, množství okouníka ulovená v těchto oblastech a divizích během období dvou týdnů, které končí předcházející neděl o půlnoci.

Jakmile souhrnné úlovky překročí 50 % TAC, činí se oznámení každé pondělí.

2. Členské státy uvědomí Komisi každé druhé úterý do poledne o množství okouníka, která během období dvou týdnů končícího přecházející neděli o půlnoci ulovila v podoblasti 2 a v divizích IF, 3K a 3M oblasti, na niž se vztahují předpisy NAFO, plavidla, která plují pod jejich vlajkou a jsou registrována na jejich území.

Jakmile souhrnné úlovky překročí 50 % TAC, zasílají se zprávy týdně.

KAPITOLA VII Zvláštní ustanovení pro plavidla Společenství, která loví v oblasti CCAMLR

Oddíl 1 OMEZENÍ A POžADAVKY TÝKAJÍCÍ SE INFORMACÍ O PLAVIDLECH

ČLÁNEK 46 Zákazy a omezení odlovu

1. Cílený rybolov druhů uvedených v příloze XIV je v oblastech a obdobích v ní uvedených zakázán.

2. Pokud jde o nový nebo průzkumný rybolov, vztahují se omezení odlovů pro úlovky a vedlejší úlovky uvedená v příloze XV na podoblasti v ní uvedené.

Článek 47 Požadavky týkající se sdělování informací o plavidlech, která jsou oprávněna lovit v oblasti CCAMLR

1. Kromě požadavků týkajících se informací, které se vztahují na oprávněná plavidla a které jsou stanoveny v čl. 3 odst. 2 nařízení (ES) č. 601/2004, sdělují členské státy od 1. srpna 2006 Komisi také tyto informace týkající se těchto plavidel:

a) IMO číslo plavidla (pokud je vydáno);

b) případná předchozí vlajka;

c) mezinárodní rádiová volací značka;

d) jméno a adresu vlastníka (vlastníků) plavidla a všech skutečných vlastníků, pokud jsou známi;

e) typ plavidla;

f) kdy a kde bylo postaveno;

g) délka;

h) barevná fotografie plavidla, která se musí sestávat z

i) jedné fotografie o minimálních rozměrech 12 x 7 cm zachycující pravý bok plavidla v celé délce a se všemi konstrukčními znaky;

ii) jedné fotografie o minimálních rozměrech 12 x 7 cm zachycující levý bok plavidla v celé délce a se všemi konstrukčními znaky;

iii) jedné fotografie o minimálních rozměrech 12 x 7 cm zachycující záď plavidla zobrazenou přímo zezadu;

i) opatření přijatá za účelem znemožnění nedovolené manipulace se sledovacím satelitním zařízením na palubě.

2. Od 1. srpna 2006 sdělují členské státy Komisi také tyto informace o plavidlech oprávněných lovit v oblasti CCAMLR, a to v rozsahu, v jakém je lze zjistit:

a) jméno a adresu provozovatele plavidla, pokud se liší od jeho vlastníka (vlastníků);

b) jméno a státní příslušnost velitele plavidla a případně též velitele rybolovu;

c) typ metody nebo metod rybolovu;

d) největší šířka plavidla (m);

e) hrubá registrovaná prostornost;

f) typy a čísla komunikačních zařízení plavidla (čísla INMARSAT A, B a C);

g) počet členů posádky;

h) výkon hlavního motoru či hlavních motorů (kW);

i) nosnost (v tunách), počet nádob na ryby a jejich kapacita (m³);

j) veškeré další informace (např. klasifikaci mražení), které považují za důležité.

Oddíl 2 PRůZKUMNÝ RYBOLOV

ČLÁNEK 48 Účast na průzkumném rybolovu

1. Rybářská plavidla, která plují pod vlajkou Španělska a jsou registrována ve Španělsku a která byla v souladu s článkem 7 nařízení (ES) č. 601/2004 oznámena CCAMLR, se mohou účastnit průzkumného rybolovu ledovek rodu Dissostichus spp. pomocí dlouhých lovných šňůr v podoblasti FAO 88.1 a 88.2 a v divizích 58.4.1, 58.4.2, 58.4.3a) mimo oblasti národní jurisdikce a v divizi 58.4.3b) mimo oblasti národní jurisdikce.

2. V divizích 58.4.3a) a 58.4.3b) smí v daný okamžik vždy lovit pouze jedno rybářské plavidlo.

3. Pro podoblast 88.1 a 88.2 a divize 58.4.1 a 58.4.2 jsou v příloze XV stanovena omezení pro celkový odlov úlovků a vedlejších úlovků na podoblast a divizi a jejich rozdělení mezi malé výzkumné jednotky (SSRU). Rybolov v jakékoli SSRU bude zastaven, pokud ohlášené úlovky dosáhnou stanovených mezí odlovu, přičemž daná SSRU zůstane pro rybolov uzavřena po zbytek rybolovného období.

4. Rybolov se provádí na takové zeměpisné ploše a v takových hloubkách, které jsou nezbytné k získání informací potřebných pro stanovení rybolovného potenciálu a k zamezení nadměrné koncentrace odlovu a intenzity rybolovu. Avšak v divizích 58.4.1 a 58.4.2 je zakázán rybolov v hloubkách nižších než 550 m.

Článek 49 Systémy hlášení

Rybářská plavidla, která se podílejí na průzkumném rybolovu uvedeném v článku 48, podléhají těmto systémům hlášení o úlovcích a intenzitě rybolovu:

a) pětidennímu hlášení o úlovcích a intenzitě rybolovu stanovené v článku 12 nařízení (ES) č. 601/2004, s tou výjimkou, že členské státy podají Komisi hlášení o úlovku a intenzitě rybolovu nejpozději do dvou pracovních dnů po konci každého ohlašovacího období, aby bylo bezodkladně zasláno CCAMLR. V podoblasti 88.1 a 88.2 a v divizích 58.4.1 a 58.4.2 podávají hlášení malé výzkumné jednotky (SSRU);

b) systému měsíčních hlášení podrobných údajů o úlovcích a intenzitě rybolovu stanovenému v článku 13 nařízení (ES) č. 601/2004;

c) rovněž je třeba hlásit celkový počet a hmotnost ledovek druhů Dissostichus eleginoides a Dissostichus mawsoni vrácených do moře, včetně těch, jejichž maso mělo rosolovitou konzistenci.

Článek 50 Zvláštní požadavky

1. Průzkumný rybolov uvedený v článku 48 je provozován v souladu s článkem 8 nařízení Rady (ES) č. 600/2004 ze dne 22. března 2004, kterým se stanoví některá technická opatření pro rybolovné činnosti v oblastech působnosti Úmluvy o zachování živých mořských zdrojů v Antarktidě[32], pokud jde o opatření, která mají snížit vedlejší úmrtnost mořských ptáků při rybolovu pomocí dlouhých lovných šňůr Kromě těchto opatření:

a) je při tomto rybolovu zakázáno vyhazovat vnitřnosti;

b) na plavidla, která se podílejí na průzkumném rybolovu v divizích 58.4.1 a 58.4.2 a která dodržují protokoly CCAMLR (A, B nebo C) pro zatížení dlouhých lovných šňůr, se nepoužijí ustanovení o činnosti v noci; avšak plavidla, která uloví celkem tři (3) mořské ptáky, začnou neprodleně používat ustanovení o činnosti v noci podle článku 8 nařízení (ES) č. 601/2004;

c) plavidla účastnící se průzkumného rybolovu v podoblasti 88.1 a divizích 58.4.3a) a 58.4.3b), které uloví celkem tři (3) mořské ptáky, neprodleně ukončí rybolov a po zbytek sezóny 2005/2006 jim není povoleno lovit mimo běžnou rybářskou sezónu.

2. Na rybářská plavidla podílející se na průzkumném rybolovu v podoblasti FAO 88.1 se vztahují tyto dodatečné podmínky:

a) plavidla nesmějí vyhazovat do moře:

i) oleje, paliva nebo olejové zbytky, pokud to nepovoluje příloha I úmluvy MARPOL 73/78 (Mezinárodní úmluva o zabránění znečišťování z lodí);

ii) odpadky;

iii) potravinářský odpad, který neprojde sítem o velikosti ok 25 mm;

iv) drůbež nebo její části (včetně skořápek);

v) kaly v okolí 12 námořních mil od pobřeží nebo pobřežních ledů nebo kaly, pohybuje-li se plavidlo rychlostí nižší než 4 uzle; nebo

vi) popel ze spalování;

b) je zakázáno vozit do podoblastí 88.1 a 88.2 živou drůbež nebo jiné živé ptáky a veškerá vykuchaná drůbež, která nebyla spotřebována, musí být z těchto oblastí odvezena;

c) je zakázáno lovit ledovky rodu Dissostichus spp. v podoblastech 88.1 a 88.2 v pásmu 10 námořních mil od pobřeží Ballenyho ostrovů.

Článek 51 Definice položení sítě

1. Pro účely tohoto oddílu se položením sítě rozumí použití jedné nebo více dlouhých lovných šňůr v témže místě. Přesná zeměpisná poloha položení sítě při lovu dlouhými lovnými šňůrami se pro účely hlášení o úlovcích a intenzitě rybolovu určuje podle středového bodu šňůry nebo použitých šňůr.

2. Aby bylo možné považovat položení sítě za průzkumné,

a) nesmí být rozestup mezi jednotlivými průzkumnými položeními sítě nižší než 5 námořních mil, přičemž se tato vzdálenost měří od zeměpisného středového bodu každého průzkumného položení sítě;

b) při každém položení dlouhých lovných šňůr se použije alespoň 3 500 háčků, avšak ne více než 10 000 háčků. Při každém položení lze v tomtéž místě použít více samostatných lovných šňůr;

c) při každém položení dlouhých lovných šňůr musí být délka ponoření delší než šest hodin, měřeno od ukončení postupu kladení do zahájení postupu vytahování.

Článek 52 Výzkumné plány

Rybářská plavidla, která se podílejí na průzkumném rybolovu uvedeném v článku 48, provádějí výzkumné plány v každé malé výzkumné jednotce (SSRU), která je součástí podoblastí FAO 88.1 a 88.2 a divizí 58.4.1 a 58.4.2. Výzkumné plány jsou prováděny tímto způsobem:

a) při prvním vplutí do SSRU se prvních deset ponoření, označovaných jako „první série“, považuje za „průzkumná ponoření“ a musí odpovídat kritériím stanoveným v čl. 51 odst. 2;

b) deset následujících ponoření nebo deset tun úlovků, podle toho, která spouštěcí úroveň je dosažena jako první, se označuje jako „druhá série“. Položení sítí ve druhé sérii, pokud tak rozhodne velitel plavidla, musí být součástí běžného průzkumného rybolovu. Splňují-li však tato položení sítí požadavky stanovené v čl. 51 odst. 2, mohou být rovněž považována za průzkumná ponoření;

c) pokud chce velitel plavidla po dokončení první a druhé série položení sítí pokračovat v rybolovu v SSRU, musí plavidlo uskutečnit „třetí sérii“ výzkumu, při níž dosáhne celkového počtu 20 průzkumných položení ve všech třech sériích. Třetí série kladení sítí musí být dokončena během téhož pobytu plavidla v SSRU jako při první a druhé sérii;

d) po dokončení 20 průzkumných položení může plavidlo pokračovat v rybolovu v SSRU;

e) v jednotkách SSRU A, B, C, E a G v podoblastech 88.1 a 88.2, v nichž je rozloha dna rybolovné oblasti menší než 15 000 km², se písm. b), c) a d) nepoužijí a po dokončení deseti průzkumných položení může plavidlo pokračovat v rybolovu v SSRU.

Článek 53 Plány shromažďování údajů

1. Rybářská plavidla, která se podílejí na průzkumném rybolovu uvedeném v článku 48, plány shromažďování údajů v každé malé výzkumné jednotce (SSRU), která je součástí podoblastí FAO 88.1 a 88.2 a divizí 58.4.1 a 58.4.2. Plán shromažďování údajů obsahuje tyto údaje:

a) poloha a hloubka dna na obou koncích každé ponořené lovné šňůry;

b) doba položení a vytažení a doba ponoření;

c) počet a druhy ryb ztracených na hladině;

d) počet ponořených háčků;

e) typ návnady;

f) úspěšnost návnady v %;

g) typ háčků a

h) mořské a povětrnostní podmínky a fáze měsíce při kladení lovných šňůr.

2. Veškeré údaje uvedené v odstavci 1 se shromažďují při každém průzkumném položení; především se zaměří na velikost všech ryb odlovených při průzkumném položení, je-li jejich počet nejvýše 100 jedinců, a alespoň ze 30 ryb se odeberou vzorky pro účely biologického studia. Je-li odloveno více než 100 ryb, použije se metoda náhodného výběru podvzorků.

Článek 54 Program označování

Každé rybářské plavidlo, které se podílí na průzkumném rybolovu uvedeném v článku 48, provádí tento program označování:

a) jedinci rodu Dissostichus spp. budou podle protokolu CCAMLR o označování označováni a vypuštěni v poměru jeden jedinec na jednu tunu úlovku v surovém stavu po celou dobu rybolovného období. Plavidla mohou označování ukončit pouze tehdy, označila-li 500 jedinců nebo pokud opouštějí rybolovnou oblast poté, co označila jednoho jedince na každou tunu úlovku v surovém stavu;

b) program je zaměřen na jedince všech velikostí, je-li to nezbytné pro splnění požadavku označit jednoho jedince na každou tunu úlovku v surovém stavu. Všichni vypuštění jedinci by měli mít dvojité označení a měli by být vypuštěni v co největší zeměpisné oblasti;

c) všechna označení musí zřetelně uvádět individuální pořadová čísla a zpáteční adresu, aby mohl být vysledován původ označení při opětovném odlovení označeného jedince;

d) všichni znovu odlovení označení jedinci (tj. odlovené ryby, které byly již dříve označené) se nebudou již vypouštět zpět, a to ani v případech, kdy byli na svobodě pouze krátce;

e) všichni opětovně odlovení jedinci jsou biologicky otestováni (délka, hmotnost, pohlaví, stadium pohlavních žláz) a pokud možno je pořízena jejich digitální fotografie, vyjmou se jim ušní kaménky a odstraní označení;

f) všechny významné údaje na označení a všechny opětovné odlovy označených jedinců se v podobě snímatelné počítačem ve formátu CCAMLR předají CCAMLR do tří měsíců poté, co plavidlo tyto rybolovné oblasti opustí;

g) všechny významné údaje z označení a všechny opětovné odlovy označených jedinců a vzorky z opětovných odlovů jsou také sdělovány elektronicky ve formátu CCAMLR příslušným regionálním orgánům pro evidenci údajů z označení podle pokynů v protokolu CCAMLR o označování.

Článek 55 Vědečtí pozorovatelé

Každé rybářské plavidlo, které se podílí na průzkumném rybolovu uvedeném v článku 48, musí mít po celou dobu rybolovných činností v průběhu rybolovného období na palubě alespoň dva vědecké pozorovatele, z nichž jeden musí být jmenován v souladu s programem komise CCAMLR pro mezinárodní vědecké pozorování.

KAPITOLA VIII Závěrečná ustanovení

Článek 56 Prodej mořských organismů ulovených k vědeckým účelům

Mořské organismy ulovené za účelem vědeckého výzkumu podle čl. 2 odst. 2 mohou být prodávány, skladovány, vystavovány nebo nabízeny k prodeji za předpokladu, že

a) rybolovná práva stanovená v přílohách I až III nejsou vyčerpána nebo

b) se prodávají k jiným účelům než k lidské spotřebě.

Článek 57 Přenos dat

Podle čl. 15 odst. 1 a 18 odst. 1 nařízení (EHS) č. 2847/93 zasílají členské státy Komisi údaje o vykládce množství ulovených populací v podobě snímatelné počítačem s použitím kódů populací stanovených v příloze I tohoto nařízení.

Článek 58 Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie .

Použije se ode dne 1. ledna 2006.

Pokud jsou hodnoty TAC pro oblast podle CCAMLR stanoveny pro období, které začíná před dnem 1. ledna 2006, použije se článek 46 od počátku jednotlivých období používání daných TAC.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne […].

Za Radu

předseda

[1] Úř. věst. L 358, 31.12.2002, s. 59.

[2] Úř. věst. L 115, 9.5.1996, s. 3.

[3] Úř. věst. L 70, 9.3.2004, s. 8.

[4] Úř. věst. L 150, 30.4.2004, s. 1.

[5] Úř. věst. L 226, 29.8.1980, s. 48

[6] Úř. věst. L 226, 29.8.1980, s. 12

[7] Úř. věst. L 29, 1.2.1985, s. 9

[8] Úř. věst. L 161, 2.7.1993, s. 1

[9] OJ L 132, 21.5.1987, p. 9

[10] Úř. věst. L 276, 10.10.1983 s. 1.Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1965/2001 (Úř. věst. L 268, 9.10.2001, s. 23)

[11] Úř. věst. L 261, 20.10.1993, s. 1.Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1954/2003 (Úř. věst. L 289, 7.11.2003, s. 1).

[12] Úř. věst. L 289, 7.11.2001, s. 1.

[13] Úr. věst. L 171, 6.7.1994, s. 1.Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 813/2004 (Úř. věst. L 150, 30.4.2004, s. 32)

[14] Úř. věst. L 171, 6.7.1994, s. 7

[15] Úř. věst. L 97, 1.4.2004, s. 16

[16] Úř. věst. L 125, 27.4.1998, s. 1.Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 602/2004 (Úř. věst. L 97, 1.4.2004, s. 30

[17] Úř. věst. L 365, 31.12.1991, s. 1.Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 448/2005 (Úř. věst. L 74, 19.3.2005, s. 5)

[18] Úř. věst. L 191, 7.7.1998, s. 10

[19] Úř. věst. L 70, 9.3.2004, s. 8

[20] Úř. věst. L 333, 20.12.2003, s. 17.

[21] Úř. věst. L 274, 25.9.1986, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 3259/94 (Úř. věst. L 339, 29.12.1994, s. 11).

[22] Úř. věst. L 137, 19.5.2001 s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 831/2004 (Úř. věst. L 127, 29.4.2004, s. 33).

[23] Úř. věst. L 351, 28.12.2002, s. 6.

[24] Úř. věst. L 396, 31.12.2004, s. 4.

[25] Úř. věst. L 191, 7.7.1998, s. 10.

[26] Úř. věst. L 125, 27.4.1998, s. 1.

[27] Úř. věst. L 137, 19.5.2001, s. 1. Nařízení ve znění nařízení (ES) č. 831/2004

(Úř. věst. L 127, 29.4.2004, s. 33).

[28] Úř. věst. L 270, 13.11.1995, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1882/2003.

[29] Úř. věst. L 186, 28.7.1993, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1882/2003.

[30] Úř. věst. L 97, 1.4.2004, s. 16.

[31] Úř. věst. L 5, 9.1.2004, s. 25.

[32] Úř. věst. L 97, 1.4.2004, s. 1.