[pic] | KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ |

V Bruselu dne 23.9.2005

KOM(2005) 450 v konečném znění

2005/0179 (COD)

Návrh

DOPORUČENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o nadnárodní mobilitě uvnitř Společenství pro účely všeobecného a odborného vzdělávání: Evropská charta kvality mobility

(předložený Komisí)

ODŮVODNĚNÍ

SOUVISLOSTI NÁVRHU |

Odůvodnění a cíle návrhu Mobilita je jedním z hlavních cílů Evropské unie v oblasti politiky všeobecného a odborného vzdělávání stanovených v článcích 149 a 150 Smlouvy. Mobilita pomáhá rozvíjet evropské občanství a evropské povědomí pomocí zvyšování porozumění kulturní a jazykové rozmanitosti a podporuje také vytváření evropského prostoru všeobecného a odborného vzdělávání v souladu se strategickým cílem přijatým Evropskou Radou v Lisabonu v březnu 2000. Programy EU v oblasti všeobecného a odborného vzdělávání k tomuto cíli značně přispívaly již od svého počátku. Program Erasmus, v jehož rámci více než 1 milion mladých lidí absolvoval část svých vysokoškolských studií v jiném členském státě, je dobrým příkladem činnosti se symbolickým významem – jedné z mála činností EU, o které má představu velký počet jejích občanů. Tyto programy, které zahrnují školy, univerzity, odborné vzdělávání a přípravu a vzdělávání dospělých[1], přispěly k rozvoji pocitu „evropského občanství“ mezi účastníky i v jejich okolí – u rodičů, v rodině, mezi přáteli a kolegy v práci. Návrh sleduje především tyto cíle: ♣ stanovení společných zásad, jejichž dodržování povede k vyšší výkonnosti a účinnosti všech druhů organizované mobility pro účely vzdělávání, ♣ konkrétněji, poskytnutí orientačního bodu pro všechny zúčastněné strany v rámci integrovaného programu celoživotního vzdělávání navrženého Komisí na období 2007 až 2013. Předpokládá se, že přijetí tohoto návrhu přinese několik pozitivních výsledků: o Další podpoření mobility pro účely vzdělávání. Mobilita je cenným přínosem pro osobní rozvoj, a navíc umožňuje občanům EU uplatnit své základní právo svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států. o Mobilita obohacuje získávání znalostí v rámci vzdělávání a podporuje přenos vědomostí, čímž zvyšuje celkovou úroveň kvality evropských systémů všeobecného a odborného vzdělávání. To Evropě pomůže v její snaze stát se nejinovativnějším a nejvíce konkurenceschopným hospodářstvím založeným na znalostech na světě. o Očekává se také pozitivní vliv na trh práce, na kapacity výzkumu na evropské úrovni a (jak je uvedeno výše) na novou generaci programů všeobecného a odborného vzdělávání navržených Komisí v roce 2004. Cílem návrhu není vytvořit závazný evropský právní rámec. I kdyby to Smlouva umožňovala – což však neumožňuje – bylo by to zcela nevhodné. Nicméně členské státy se tímto doporučením mohou podle potřeby inspirovat. Doporučení je ve své podstatě zamýšleno jako orientační bod s cílem podpořit průhlednost a koordinaci postupů mobility a pomoci vytvořit prostředí vzájemného porozumění. |

Obecné souvislosti Orgány EU přijaly za posledních pět let několik nástrojů souvisejících s mobilitou. Nejdůležitějšími z nich jsou tyto: Po neformálním setkání ministrů školství v Paříži v září 2000 podpořila Evropská rada v prosinci 2000 v Nice akční plán mobility. Plán obsahuje „sadu nástrojů“ s opatřeními týkajícími se mobility: propagace mobility, její financování, druhy mobility a konečně úvahy o tom, jak nejlépe využít období mobility a zajistit uznávání získaných zkušeností. V červenci 2001 následovalo přijetí doporučení Evropského parlamentu a Rady 2001/613/ES o mobilitě pro studenty, osoby absolvující odbornou přípravu, dobrovolníky, učitele a školitele uvnitř Společenství[2]. Doporučením se vytvořil rámec pro podporu politické spolupráce ke zvýšení mobility v oblasti všeobecného a odborného vzdělávání. Doporučení si stanovilo za cíl odstranit překážky mobility a zajistit lepší přípravu a účinnější přijetí při příjezdu; a také se zabývá otázkou uznávání zkušeností získaných v zahraničí. V doporučení byla Komise také vyzvána, aby ustavila skupinu odborníků z členských států, kteří by koordinovali provádění doporučení. Tento návrh doporučení vychází z práce uvedené skupiny, která je nejnověji popsána ve dvouleté zprávě z roku 2004. V únoru 2002 přijala Komise akční plán pro dovednosti a mobilitu[3], jehož cílem je rozvinout zásadu volného pohybu pracovníků, zdůraznit význam mobility pro strategii zaměstnanosti EU a otevřít evropské trhy práce, aby byly od roku 2005 přístupné všem. Komise v roce 2006 zorganizuje Evropský rok mobility pracovníků s cílem zvýšit povědomí o některých legislativních otázkách v této oblasti, jako např. o převodu nároků na důchodové zabezpečení; o přínosu mobility pracovníků pro jejich profesní rozvoj; a o stávajících evropských nástrojích podporujících mobilitu. Navíc Komise ve svém sdělení z roku 2001 „Strategie mobility pro evropský výzkumný prostor“[4], který podpořila Rada[5], určila konkrétní činnosti na úrovni Společenství i na vnitrostátní úrovni s cílem využít mobility jako klíčového nástroje pro profesní rozvoj a pro uskutečňování evropského výzkumného prostoru a jako předpoklad pro zvýšení evropských kapacit a výkonnosti výzkumu. Otázky mobility byly následně začleněny do všeobecného pracovního programu „Vzdělávání a odborná příprava 2010“, který představuje část programu lisabonské strategie týkající se všeobecného a odborného vzdělávání. V rámci tohoto programu členské státy a Komise spolupracují na otázkách politik souvisejících se všeobecným a odborným vzděláváním. Otázky mobility jsou konkrétně zmíněny jako jeden ze 13 cílů tohoto programu, který schválila Evropská rada v březnu 2002 v Barceloně. V únoru 2004 Rada a Komise předložily Evropské radě svoji první společnou průběžnou zprávu[6] o tomto procesu. Zpráva zdůrazňuje potřebu zvýšit úroveň a kvalitu mobility v oblasti všeobecného a odborného vzdělávání. Jako součást následných prací v rámci pracovního programu „Vzdělávání a odborná příprava 2010“ skupina odborníků ustavená podle prvního doporučení vypracovala návrh „Charty pro kvalitu mobility v oblasti všeobecného a odborného vzdělávání“, jejíž podstata byla představena ministrům školství na neformálním setkání dne 12. července 2004 v Rotterdamu. Nizozemské předsednictví na základě diskuze došlo k závěru, že bylo dosaženo shody, co se týče zásad, a že by mohly odrážet kvalitativní aspekty mobility v nové generaci vzdělávacích programů.[7] Navržené doporučení, které do velké míry vychází z výše uvedené činnosti, představuje v jednoduché a srozumitelné podobě výše uvedené zásady a obohacuje je o materiál z jiných oblastí týkajících se mobility (jako například svět mládeže). Výraz „charta“ se používá ke zdůraznění základního charakteru navrhovaných zásad. Je nutné připomenout, že toto doporučení doplňuje stávající dokumenty v této oblasti, zejména Evropskou chartu pro výzkumné pracovníky[8]. |

Platné předpisy vztahující se na oblast návrhu Navrhované doporučení doplňuje doporučení Evropského parlamentu a Rady 2001/613/ES ze dne 10. července 2001 o mobilitě pro studenty, osoby absolvující odbornou přípravu, dobrovolníky, učitele a školitele uvnitř Společenství. |

Soulad s ostatními politikami a cíli Unie Návrh je zcela v souladu s vyhlášenými politikami a cíli Evropské unie. |

KONZULTACE ZÚčASTNěNÝCH STRAN A POSOUZENÍ DOPADů |

Konzultace zúčastněných stran |

Metody konzultací, hlavní cílová odvětví a obecný profil respondentů V oddíle 1 bylo uvedeno, jakým způsobem byl text připraven, a byla zde vymezena úloha pracovní skupiny sestávající z odborníků členských států, která byla ustavena na základě doporučení z roku 2001. Členové této skupiny, kteří zastupují členské státy, mají značné odborné zkušenosti a nebylo nutné využít dalších externích odborných konzultací. |

Shrnutí odpovědí a způsob, jakým byly vzaty v úvahu Viz první zpráva o následných opatřeních po doporučení 2001/613/ES. |

Sběr a využití výsledků odborných konzultací |

Nebylo třeba využít externích odborných konzultací. |

Posouzení dopadů Potřeba návrhu, jeho rozsah a možný hospodářský a společenský dopad již byly projednány a podpořeny pracovní skupinou s členskými státy a neformálním setkáním ministrů školství v Rotterdamu ve dnech 11.–13. července 2004. Další analýza dopadů se nepovažuje za nutnou. |

PRÁVNÍ STRÁNKA NÁVRHU |

Shrnutí navrhovaných opatření Doporučení sestává z deseti zásad, jež jsou určeny zejména vysílajícím a přijímajícím organizacím odpovědným za mobilitu. Lze je shrnout následovně: A. Před odjezdem: Zajistit, aby účastníci měli přístup ke spolehlivým zdrojům poradenství a informacím o příležitostech a podmínkách mobility; sestavit studijní plán, který vymezí rámec pro mobilitu; zajistit předchozí přípravu účastníka, zejména jazykovou přípravu, a zabezpečit, aby zkušenosti z mobility přispěly k osobnímu a profesnímu rozvoji. B. Během pobytu v hostitelské zemi: Poskytnout jazykovou a logistickou podporu účastníkům, včetně informací a/nebo pomoci týkající se cesty, pojištění, podmínek pobytu, sociálního zabezpečení, sociálních služeb, daňových otázek, ubytování atd.; určit poradce, který poskytne podporu a poradenství, a pomůže tak účastníkovi patřičně se integrovat. C. Po období mobility: Zajistit uznávání nebo osvědčení získaných diplomů nebo období absolvovaných studií/odborné přípravy; pomáhat účastníkům opětovně se začlenit do jejich sociálního, vzdělávacího nebo profesního prostředí, zejména po dlouhodobé mobilitě; posoudit výsledky mobility a při návratu účastníkům poradit, jak nejlépe využít poznatky získané v zahraničí. D. Všeobecně: Objasnit, kdo je zodpovědný za činnosti vyplývající z jednotlivých částí doporučení. Charta by se měla považovat za „univerzální“ v tom smyslu, že pokrývá všechny možné druhy vzdělávací mobility: formální a neformální vzdělávání; krátká a dlouhá období; škola, univerzita a učení se v zaměstnání; mladí a dospělí studenti apod. To znamená, že její znění je nevyhnutelně všeobecné; v rámci tak krátkého textu není možné pokrýt všechny možné případy. Její zásady bude tedy nutné přizpůsobit okolnostem a v některých případech budou některé z jejích bodů přiměřené pouze částečně. Zásady obsažené v chartě poskytují evropský referenční rámec, který musí být následně přizpůsoben konkrétním případům. |

Právní základ Právním základem návrhu jsou čl. 149 odst. 4 a čl. 150 odst. 4 Smlouvy. Čl. 149 odst. 4 se týká všeobecného vzdělávání a čl. 150 odst. 4 odborného vzdělávání. Oba články umožňují Radě a Evropskému parlamentu, jež uplatňují zásadu spolurozhodování, přijímat doporučení pro dosažení svých cílů, jedním z nichž je vskutku podpora mobility (čl. 149 odst. 2 druhá odrážka, čl. 150 odst. 2 třetí odrážka). |

Zásada subsidiarity Zásada subsidiarity se použije, nespadá-li návrh do výlučné pravomoci Společenství. |

Členské státy nemohou uspokojivě dosáhnout cílů návrhu z tohoto důvodu: |

Z nadnárodní povahy mobility vyplývá, že je obtížné pokrýt mobilitu v rámci jednoho členského státu. |

Postupy Společenství může být lépe dosaženo cílů návrhu z těchto důvodů: |

Cíle návrhu nemohou členské státy provést tak účinně jako Unie. Z nadnárodní povahy mobility vyplývá, že je obtížné pokrýt mobilitu v rámci jednoho členského státu. |

Využití neomezujícího nástroje Společenství poskytuje účinné prostředky pro přijetí uznávaného evropského orientačního bodu s cílem podpořit organizace ve všech členských státech. |

Samotný dokument se omezuje na ty prvky, které lze smysluplně přijmout na evropské úrovni; například záležitosti ohledně sestavení a původu financování a otázky praktické organizace jsou ponechány těm, kteří jsou k tomu v členských státech nebo organizacích pro mobilitu oprávněni. |

Návrh je proto v souladu se zásadou subsidiarity. |

Zásada proporcionality Návrh je v souladu se zásadou proporcionality z těchto důvodů: |

Návrh nepřekračuje rámec toho, co je pro dosažení uvedených cílů nezbytné. Nezpůsobuje finanční nebo správní zátěž a nevyvolává výdaje. |

Je třeba poznamenat, že členské státy prostřednictvím svých zástupců ve skupině odborníků ustavené podle doporučení z roku 2001 byly do této činnosti zapojeny a návrh podporují. |

Volba nástrojů |

Navrhované nástroje: doporučení |

Jiné prostředky by nebyly přiměřené z tohoto důvodu/těchto důvodů: Tento návrh je pokračováním prvního doporučení (2001/613/ES) v této záležitosti a Společenství si tehdy zvolilo tuto formu nástroje. Viz také čl. 149 odst. 4. |

ROZPOčTOVÉ DůSLEDKY |

Návrh nemá žádné důsledky pro rozpočet Společenství. |

DALšÍ INFORMACE |

Evropský hospodářský prostor Navržený právní akt se týká záležitostí EHP, a proto by měl být rozšířen na Evropský hospodářský prostor. |

1. 2005/0179 (COD)

Návrh

DOPORUČENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o nadnárodní mobilitě uvnitř Společenství pro účely všeobecného a odborného vzdělávání: Evropská charta kvality mobility (text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 149 odst. 4 a čl. 150 odst. 4 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise ([9]),

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ([10]),

s ohledem na stanovisko Výboru regionů ([11]),

v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy ([12]),

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Mobilita v oblasti všeobecného a odborného vzdělávání je nedílnou součástí volného pohybu osob – základní svobody chráněné Smlouvou – a je jedním z hlavních cílů činnosti Evropské unie v oblasti všeobecného a odborného vzdělávání; je základním nástrojem pro vytvoření evropského prostoru všeobecného a odborného vzdělávání a pro rozvíjení evropského povědomí.

(2) Posílení evropské mobility a výměny pro účely všeobecného a odborného vzdělávání je cílem pracovního programu, jehož prostřednictvím se má z Evropy do roku 2010 stát nejinovativnější a nejvíce konkurenceschopné hospodářství založené na znalostech[13]. Přispěje k tomu také zorganizování Evropského roku mobility pracovníků v roce 2006.

(3) První doporučení Evropského parlamentu a Rady[14] bylo přijato v roce 2001 s cílem usnadnit činnost Společenství na podporu mobility.

(4) Práce skupiny odborníků ustavené Komisí v souladu s bodem III písm. a) výše uvedeného doporučení a první zpráva o následných opatření ukazují pokrok na vnitrostátní i evropské úrovni, pokud jde o mobilitu pro účely všeobecného a odborného vzdělávání, avšak upozorňují na potřebu nesoustředit se pouze na zvyšování mobility, ale především na zvyšování její kvality.

(5) Tohoto cíle lze dosáhnout přijetím formou doporučení Charty kvality pro mobilitu, která v této oblasti stanoví soubor zásad, jež se budou provádět na základě dobrovolnosti.

(6) Protože charta zahrnuje základní zásady mobility vzdělávání, vytváří referenční rámec, který pomůže zvýšit výměny, rozvinout uznávání studijních pobytů a pomůže vytvořit vzájemnou důvěru mezi orgány, organizacemi a všemi zúčastněnými stranami mobility.

(7) Výhody mobility plně závisejí na kvalitě praktických opatření: přípravy, podpory a uznávání. Zúčastněné osoby a organizace mohou výrazně zlepšit hodnotu mobility důsledným plánováním a vhodným hodnocením.

(8) Je vhodné, aby tyto zásady pokrývaly nejen období samotné mobility, ale také období, které předchází a které následuje.

(9) Studijní plán by měl být vypracován s předstihem. Nutná je i všeobecná příprava účastníků.

(10) Pokud jde o období strávené v zahraničí, kvalitu mobility může zvýšit určení poradce pro účastníka. Podrobný a jasný popis kurzů a/nebo odborné přípravy, které byly absolvovány během pobytu v hostitelské zemi, a jejich trvání pomůže při návratu zajistit jejich uznávání.

(11) Všechny otázky týkající se financí, zejména výše dostupné finanční podpory a kdo nese náklady, by měly být vyřešeny ještě před odjezdem.

(12) Průhlednost a dobrá správa vyžadují jasné vymezení organizací a osob odpovědných za každé stadium a činnost programů mobility.

(13) Za účelem zajištění celkové kvality mobility je vhodné použít výše uvedené zásady a doporučení na všechny druhy mobility pro účely vzdělávání nebo profesního rozvoje: všeobecné a odborné vzdělávání; formální a neformální vzdělávání, včetně dobrovolnické činnosti mládeže; krátká a dlouhá období mobility; pro školy, univerzity a vzdělávání v zaměstnání; pro mladé a dospělé studenty atd.

(14) Členské státy mohou přizpůsobit provádění charty okolnostem, tj. přizpůsobit ji konkrétním situacím a programům; učinit některé z bodů povinnými a jiné považovat za dobrovolné.

(15) Protože cíle tohoto doporučení rozšířené na všechny členské státy mohou být lépe dosaženy na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity uvedenou v článku 5 Smlouvy. V zájmu dodržení zásady proporcionality, jak je uvedeno ve stejném článku, toto doporučení nepřesahuje rámec toho, co je pro dosažení těchto cílů nezbytné,

DOPORUČUJÍ, aby členské státy přijaly přiloženou Evropskou chartu kvality mobility jako prostředek na podporu osobního a profesního rozvoje.

VYZÝVAJÍ členské státy, aby zahrnuly všeobecné informace a posouzení opatření přijatých v reakci na výše uvedená doporučení do svých zpráv pro pracovní program Vzdělávání a odborná příprava 2010 od druhého roku po přijetí tohoto doporučení.

VYZÝVAJÍ Komisi,

- aby pokračovala ve spolupráci s členskými státy a sociálními partnery tak, aby mohlo docházet k výměně užitečných informací a zkušeností týkajících se provádění opatření uvedených v tomto doporučení;

- aby považovala toto doporučení a doporučení Evropského parlamentu a Rady 2001/613/ES za jeden celek, a aby proto zahrnula své požadované dvouleté zprávy do všeobecných zpráv pracovního programu Vzdělávání a odborná příprava 2010.

V Bruselu dne […].

Za Evropský parlament Za Radu

Předseda/předsedkyně předseda/předsedkyně

PŘÍLOHA

1. CHARTA KVALITY EVROPSKÉ MOBILITY

Mobilita posílená akčním plánem mobility z roku 2000[15] a doporučením Evropského parlamentu a Rady ze dne 10. července 2001[16] byla vždy v popředí zájmu zúčastněných stran. Uvedené doporučení mělo široký rozsah působnosti, týkalo se celé řady důležitých otázek spojených s mobilitou a bylo určeno každému, kdo mohl využít období vzdělávání v zahraničí (formálního i neformálního); včetně studentů, učitelů, školitelů, dobrovolníků a lidí absolvujících odbornou přípravu. Druhé doporučení, jehož je tato charta nedílnou součástí, má stejný rozsah, ale soustředí se na otázky kvality mobility, jak navrhla skupina odborníků ustavená na základě prvního doporučení[17]. Pomůže zajistit, aby měli účastníci pozitivní zkušenosti nejen v hostitelské zemi, ale i při návratu do své země původu.

Tato charta navrhuje soubor zásad použitelných na mobilitu mladých lidí nebo dospělých pro účely formálního nebo neformálního vzdělávání a pro jejich osobní a profesní rozvoj. Byla vypracována jako základní referenční dokument; její obsah lze přizpůsobit tak, aby vyhovoval délce mobility a zvláštnostem různých činností vzdělávání, odborné přípravy a činnostem mládeže a potřebám účastníků. Přestože jsou tyto zásady kvality určeny především pro mobilitu pro účely vzdělávání, mohou být užitečné i pro ostatní druhy mobility, jako například pro mobilitu pro pracovní účely.

1. Poradenství a informace

Potenciální kandidáti mobility by měli mít přístup ke spolehlivým zdrojům poradenství a informacím o příležitostech pro mobilitu a o podmínkách, za kterých se jí mohou účastnit.

2. Studijní plán

Před uskutečněním jakékoli mobility pro účely všeobecného nebo odborného vzdělávání by měl být sestaven studijní plán a měly by ho schválit všechny zúčastněné strany, včetně vysílajících a přijímajících organizací a účastníků. Plán by měl nastínit cíle a očekávané výsledky a také způsob dosažení těchto výsledků.

3. Osobní přístup

Mobilita uskutečněná pro účely všeobecného nebo odborného vzdělávání by měla co nejvíce odpovídat osobnímu směřování ve vzdělávání, dovednostem a motivaci účastníků a měla by být navržena tak, aby je rozvíjela nebo doplňovala.

4. Všeobecná příprava

Předchozí příprava účastníků je důležitá a měla by zohledňovat jejich specifické potřeby. Měla by zahrnovat jazykové, pedagogické, praktické, správní, právní, osobní, kulturní a finanční aspekty, podle potřeb.

5. Jazykové aspekty

Jazykové dovednosti jsou předpokladem účinného vzdělávání. Účastníci a jejich vysílající a přijímající instituce by měli jazykové přípravě věnovat zvláštní pozornost. Opatření pro mobilitu by měla zahrnovat:

- před odjezdem posouzení jazykových dovedností a možnost účastnit se kurzů vyučovaných v jazyce hostitelské země a v jazyce výuky, je-li odlišný,

- v hostitelské zemi jazykovou podporu a poradenství.

6. Logistická podpora

Účastníkům by měla být poskytnuta přiměřená logistická podpora. Ta by mohla zahrnovat informace a pomoc ohledně cestovních formalit, pojištění, pracovního povolení nebo povolení k pobytu, sociálního zabezpečení, ubytování a ostatní praktické záležitosti, včetně otázek bezpečnosti souvisejících s pobytem.

7. Poradenská činnost

Přijímající organizace (vzdělávací zařízení, mládežnická organizace, společnost atd.) by měla účastníkům poskytnout poradce, který bude odpovědný za pomoc při jejich účinné integraci do hostitelského prostředí a bude působit jako jejich kontaktní osoba pro další pomoc.

8. Uznávání zkušeností

Pokud je období studia nebo pobytu v zahraničí nedílnou součástí formálního programu studia nebo odborné přípravy, měla by být tato skutečnost uvedena ve studijním plánu a účastníkům by měla být poskytnuta pomoc, aby se jim zajistilo odpovídající uznávání zkušeností a osvědčení. Způsob, jakým bude uznávání prováděno, by měl být stanoven ve studijním plánu. Pro ostatní druhy mobility, a zejména pro mobilitu uskutečňovanou v rámci neformálního všeobecného a odborného vzdělávání, by mělo být účastníkovi vydáno osvědčení, aby mohl doložit svoji aktivní účast a studijní výsledky uspokojivým a důvěryhodným způsobem.

9. Opětovné začlenění a hodnocení

Při návratu do své země by měla být účastníkům poskytnuta pomoc ohledně toho, jak mohou nejlépe využít zkušeností a dovedností získaných v zahraničí. Osobám vracejícím se po dlouhodobé mobilitě by měla být nabídnuta vhodná pomoc při opětovném začlenění do sociálního, vzdělávacího nebo profesního prostředí domovské země. Získané zkušenosti by měli účastníci spolu s odpovědnými organizacemi řádně vyhodnotit za účelem posouzení, zda byly cíle stanovené ve studijním plánu splněny.

10. Závazky a odpovědnost

Odpovědnost vyplývající z těchto kvalitativních kritérií by měla být jasně vymezena a sdělena všem zúčastněným osobám, včetně účastníků. Odpovědnost by měla být písemně potvrzena, aby byla všem zúčastněným stranám jasná.

[1] Program Socrates zahrnuje školy (Comenius), vysokoškolské vzdělávání (Erasmus) a vzdělávání dospělých (Grundtvig); program Leonardo da Vinci zahrnuje odborné vzdělávání a přípravu.

[2] Úř. věst. L 215, 9.8.2001, s. 30.

[3] KOM(2002) 72 v konečném znění.

[4] KOM(2001) 331 v konečném znění ze dne 20.6.2001.

[5] Usnesení Rady ze dne 10.12.2001, Úř. věst. C 367, 21.12.2001.

[6] KOM(2003) 685 v konečném znění, Rada 6905/04 EDUC 43.

[7] http://eu2004.minocw.nl/docs/nl/presidency_conclusions_rotterdam.pdf

[8] Úř. věst. L 75, 22.3.2005.

[9] Úř. věst. C , , s. .

[10] Úř. věst. C , , s. .

[11] Úř. věst. C , , s. .

[12] Úř. věst. C , , s. .

[13] Lisabonská strategie, závěry předsednictví http://www.kbn.gov.pl/is2000/pdf/word5.PDF

[14] Doporučení Evropského parlamentu a Rady 2001/613/ES ze dne 10. července 2001 o mobilitě pro studenty, osoby absolvující odbornou přípravu, dobrovolníky, učitele a školitele uvnitř Společenství, Úř. věst. L 215, 9.8.2001, s. 30.

[15] Usnesení Rady a zástupců vlád členských států zasedajících v Radě ze dne 14. prosince 2000 o akčním plánu mobility (Úř. věst. C 371, 23.12.2000).

[16] Úř. věst. L 215, 8.8.2001, s. 30.

[17] KOM(2004) 21.