[pic] | KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ | V Bruselu dne 26.7.2005 KOM(2005) 343 v konecném znení 2005/0138 (COD) Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY o informacích o plátci podávaných v souvislosti s převodem finančních prostředků (předložený Komisí) DŮVODOVÁ ZPRÁVA SOUVISLOSTI NÁVRHU | Důvody a cíle návrhu Účelem tohoto návrhu nařízení je provést do právních předpisů Společenství zvláštní doporučení č. VII o „telegrafických převodech“ od Finanční pracovní skupiny (FATF).[1] Návrh stanoví pravidla o informacích o plátci, které se zasílají spolu s převody finančních prostředků, aby měly orgány odpovídající za boj s praním špinavých peněz a financování terorismu okamžitě k dispozici základní informace, které jim pomohou při plnění jejich úkolů. Podle revidované výkladové poznámky schválené dne 10. června 2005 by se doporučení SR VII mělo provést do prosince 2006. | Obecné souvislosti Vystupňování teroristických činů v celosvětovém měřítku v minulém desetiletí zmobilizovalo mezinárodní společenství k tomu, aby vypracovalo odpovídající opatření k boji proti tomuto jevu. Po teroristických útocích 11. září 2001 v USA se boj s terorismem stal prvořadou politickou prioritou na celém světě. Evropská Rada na svém mimořádném zasedání dne 21. září 2001 rozhodla, že boj s terorismem bude více než jindy hlavním cílem Evropské unie a schválila Akční plán boje proti terorismu. Po útocích z 11. března 2004 v Madridu přijala Evropská Rada dne 24.března 2004 Deklaraci o boji proti terorismu a přepracovala svůj Akční plán boje proti terorismu. Deklarace zavazuje Unii a její členy „(…dělat vše, co je v jejich silách, pro boj se všemi formami terorismu …)" a stanovila řadu strategických záměrů na cestě k dosažení tohoto cíle. Patří mezi ně požadavek, aby Unie a její členové přijali všechna nezbytná opatření „k omezení přístupu teroristů k finančním a jiným ekonomickým zdrojům“. V revidovaném „Akčním plánu boje EU proti terorismu“ se potvrzuje, že právní rámec, který Unie vytváří za účelem boje proti terorismu a zlepšení spolupráce soudních orgánů, hraje v boji s teroristickou činností rozhodující roli, a současně jsou tam uvedeny podrobné návrhy na další rozvoj boje proti financování teroristů. Jedno z těchto opatření spočívá v úzké spolupráci s FATF a v přizpůsobení právního rámce EU zvláštním doporučením FATF o financování teroristů. Ve spojení se 40 doporučeními FATF ohledně praní špinavých peněz, které FATF přijal v roce 1990 a novelizoval v roce 2003, tvoří zvláštní doporučení I až IX základní rámec pro odhalování, předcházení a potlačování financování terorismu a teroristických činů na mezinárodní úrovni. Pravidla FATF jsou obecně přijímána jako mezinárodní norma na poli boje proti praní špinavých peněz a financování teroristů. Členské státy EU jsou vázány povinností provést normy FATF do své vnitrostátní právní úpravy. Většina opatření z devíti zvláštních doporučení už byla provedena nebo se provádí buď prostřednictvím právních předpisů Společenství nebo postupem, který stanoví hlava V a VI Smlouvy o EU. | Platná ustanovení v oblasti návrhu Nařízení Rady (ES) č. 2580/2001 ze dne 27. prosince 2001[2] a (ES) č. 881/2002 ze dne 27. května 2002[3] upravující zablokování majetku teroristů. Ustanovení těchto nařízení se však vztahují pouze na fyzické osoby, jimž jsou určeny, nebo na skupiny, které považuje za teroristické Rada bezpečnosti OSN. Směrnice 2005/…/ES Evropského parlamentu a Rady ze dne ….2005 o předcházení zneužívání finančního systému k praní špinavých peněz a financování teroristů již obsahuje řadu opatření namířených na boj proti zneužívání finančního systému k praní špinavých peněz a financování teroristů. Výše popsaná opatření však úplně nebrání přístupu teroristů a dalších zločinců k systémům platebního styku za účelem převádění jejich prostředků. Tento návrh doplňuje uvedená opatření tím, že zajišťuje, aby měly příslušné orgány činné ve vymáhání práva a/nebo orgány pověřené stíháním trestné činnosti okamžitě k dispozici základní informace o plátci v převodních transakcích finančních prostředků, které jim pomohou při odhalování, vyšetřování, stíhání teroristů nebo jiných zločinců a při dohledávání majetku teroristů. | Soulad s ostatními politikami a cíli Unie Tento návrh je ve shodě s cíli Akčního plánu boje Evropské rady proti terorismu, který se zabývá zejména potřebou zajistit, aby se právní rámec Společenství pro boj s terorismem a zlepšení spolupráce mezi soudními orgány přizpůsobil devíti zvláštním doporučením pracovní skupiny pro finanční činnost o praní špinavých peněz a financování teroristů. | KONZULTACE SE ZÚčASTNěNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADů | Konzultace se zúčastněnými stranami | Metody konzultací, hlavní témata a celkový profil respondentů Komise ve svém sdělení Radě a Evropskému parlamentu o „Novém právním rámci pro platební styk na vnitřním trhu“ zohlednila konzultace se zainteresovanými stranami ohledně otázek, dané provedením SR VII do právních předpisů Společenství. Komise kromě toho obsáhle konzultovala hlavní zúčastněné subjekty v rámci tématicky zaměřených zasedání konzultativních výborů (Skupina vládních expertů na systémy platebního styku - Payment System Government expert Group, Skupina pro trh platebních systémů - Payment Systems Market Group a Kontaktní výbor pro praní špinavých peněz - Money Laundering Contact Committee). | Shrnutí odpovědí a způsob jejich zohlednění Sdělení o „Novém právním rámci pro platební styk na vnitřním trhu“ se zabývalo temito hlavními otázkami: 1) provedení SR VII do právních předpisů Společenství a vnitrostátních předpisů členských států; 2) informačním režimem platným v EU; 3) potřebou odchýlit se od zásady úplného informování o plátci v případě dávkových převodů mezi státy a 4) potřebou stanovení výjimek anebo minimálních limitů. 1) Provedení SR VII do právních předpisů Společenství a vnitrostátních předpisů členských států. Z výsledků konzultací vyplynulo, že převážná většina všech zainteresovaných stran (bankovní kruhy, centrální banky členských států, Evropská centrální banka a členské státy) se vyslovuje pro provedení SR VII do právních předpisů Společenství místo do vnitrostátní právní úpravy. 2) Informační režim platný v EU: obsah informací o plátci v případě převodů prostředků v rámci jednoho státu a mezi členskými státy. Podle SR VII lze omezit informace o plátci doprovázející převody finančních prostředků v rámci jednoho státu jen na číslo účtu plátce za podmínky, že úplné informace o plátci (jméno, adresa a číslo účtu) může na vyžádání dodat poskytovatel platebních služeb plátce poskytovateli platebních služeb příjemce platby do tří pracovních dnů. Jelikož je toto pravidlo vymahatelné v rámci Společenství na základě právních předpisů Společenství, stačí, když převod finančních prostředků v rámci EU doprovází číslo účtu plátce. V případech, kdy má poskytovatel platebních služeb plátce nebo příjemce sídlo mimo EU, je třeba spolu s platbou předávat úplné informace o plátci. Tento návrh tudíž stanoví, aby pro převody finančních prostředků v rámci EU platily jednodušší informace (číslo účtu plátce nebo jiný jedinečný identifikační údaj), zatímco u převodů finančních prostředků mezi EU a dalšími státy nutno požadovat úplné informace o plátci. To je plně ve shodě s výsledky veřejných konzultací. 3) Potřeba odchýlení se od zásady úplného informování o plátci v případě dávkových převodů mezi státy. Původní výkladová poznámka FATF o SR VII (INSR VII) vyjmula přenos úplných informací o plátci spolu s dávkovými převody mezi státy (s výjimkou dávkové platby, jejíž původcem je remitent). Po odchýlení od režimu úplného informování, který platí pro mezistátní převody, bude u dávkových převodů stačit, když s sebou ponesou číslo účtu nebo jiný jedinečný identifikační údaj. Pojem „dávkový“ však v původní INSR VII od FATF nebyl definován.. Vinou této absentující definice je působnost odchylky nejasná. V kontextu systémů platebního styku může mít spojení „dávkové převody“ velmi odlišný význam. Bez sladěné definice nebylo pravděpodobné a zřejmě ani možné, aby poskytovatelé platebních služeb chápali odchylku jednotně. Bankovní kruhy a většina členských států uznává potřebu této odchylky pro jednotlivé převody od jediného plátce, které jsou součástí určitého dávkového souboru přenášeného k příjemcům plateb mimo hranice Společenství. V praxi to znamená spojit jednotlivé platby od jednoho plátce určené několika příjemcům (obvykle se jedná o určité typy běžných převodů, například o splátky sociálního pojištění), u nichž je efektivní připojovat úplné informace o plátci nikoli ke každému převodu, nýbrž k celému dávkovému souboru, který je obsahuje. Stejně tak to nyní, po revizi původní INSR VII, chápe FATF. Předkládaný návrh proto obsahuje specifické ustanovení o tom, že převody prostředků od jediného plátce, které jsou obsaženy v dávkovém souboru přenášeném k příjemci mimo území Společenství, mohou s sebou nést jen číslo účtu plátce za předpokladu, že dávkový soubor obsahuje kompletní informace o plátci. 4) Potřeba výjimek či minimálních limitů. V první výkladové poznámce o SR VII bylo uvedeno, že státy si mohou stanovit minimální limity (nejvýše 3 000 USD). Tato výjimka byla nicméně myšlena jako prozatímní a podléhající přezkoumání ze strany FATF v roce 2004. K přezkoumání došlo v době mezi únorem 2004 a červnem 2005 a výsledkem byla novelizace INSR VII, která byla schválena dne 10. června 2005. V rámci přezkoumání proběhly rozsáhlé konzultace se subjekty realizujícími platební styk a členskými státy. Z výsledků konzultací vyplývá, že subjekty realizující platební styk se obecně staví proti používání minimálních limitů, jelikož by si to vynutilo zavedení dvojích systémů pro zpracovávání převodů pod a nad tímto minimálním limitem. Celkově lze konstatovat, že ani další zainteresované subjekty (členské státy, centrální banky členských států a Evropská centrální banka) to nepodporují. Z jedné studie, kterou prováděla FATF, kromě toho vyplynulo, že k financování terorismu lze využívat i malých částek. Na druhé straně existují obavy, že příliš přísné identifikační požadavky zaženou transakce do ilegality, kde mohou úřady jen těžko získávat informace. Tento návrh proto nezachovává minimální limit ani pro převody odcházející z EU ani přicházející do EU, pokud se jedná o sběr a předávání informací o plátci. Pro příchozí anonymní převody do EU stanoví, že musí být předmětem zvýšené pozornosti a musí se na ně vztahovat odpovídající opatření určená k získání chybějících informací o plátci. Návrh rovněž stanoví, že odchozí převody finančních prostředků z EU musí být doprovázeny úplnými informacemi o plátci, ale při zohlednění rizika zahnání transakcí do ilegality počítá s jistou pružností co do míry prověřování informací o plátci podle citlivosti rizika. | Od 2.12.2003 do 15.2.204 probíhaly po internetu otevřené konzultace. Komise obdržela 103 odpovědí. Výsledky jsou přístupné na adrese: http://europa.eu.int/comm/internal_market/payments/framework/2004-contributions_en.htm. | Shromažďování a využití odborných znalostí | Externích odborných poznatků nebylo zapotřebí. | Posouzení dopadů Návrh nebyl podroben hodnocení dopadů, protože se odvíjí od mezinárodních závazků a nemá významnější průřezový dopad. Navíc byl předmětem širokých konzultací se všemi zainteresovanými stranami. Návrh provádí SR VII od FATF způsobem, který minimalizuje náklady pro subjekty realizující platební styk a současně zajišťuje vysokou úroveň boje proti praní špinavých peněz a financování teroristů. | PRÁVNÍ ASPEKTY NÁVRHU | Shrnutí navrhovaných opatření Návrh stanoví pravidla, jejichž cílem je zajistit dohledatelnost převodu prostředků a která budou platit pro všechny poskytovatele platebních služeb – účastníků platebního styku. Poskytovatel platebních služeb plátce musí zajistit, aby převod finančních prostředků obsahoval úplné, přesné a smysluplné informace o plátci. Každý zprostředkovatel platebních služeb musí zajistit uchování všech informací o plátci, které doprovázejí převod, anebo vedení vhodných záznamů. Poskytovatel platebních služeb plátce musí dokázat odhalit absenci informací o plátci při příjmu převodu a přijmout vhodná opatření k nápravě tohoto stavu, aby přijaté převody finančních prostředků nezůstaly anonymní. Přitom musí věnovat takovým převodům zvýšenou pozornost a podle citlivosti rizika a se zohledněním dalších případných faktorů hlásit podezřelé transakce orgánům, které odpovídají za boj proti praní špinavých peněz a financování teroristů. Poskytovatelé platebních služeb by také měli vést odpovídající evidenci a úplně a rychle zodpovídat na dotazy orgánů, které odpovídají za boj proti praní špinavých peněz a financování teroristů v tom členském státě, kde mají sídlo. | Právní základ Článek 95 Smlouvy o založení Evropského společenství | Zásada subsidiarity Zásada subsidiarity se použije, nespadá-li návrh do výlučné působnosti Společenství. | Členské státy nemohou uspokojivě dosáhnout cílů tohoto návrhu, protože: | Nekoordinovaný postup samotných členských států v oblasti přeshraničních převodů finančních prostředků by mohl těžce dopadnout na hladké fungování systémů platebního styku na úrovni EU a tím poškodit vnitřní trh v oblasti finančních služeb. | Cíle návrhu budou lépe dosaženy prostřednictvím opatření na úrovni Společenství, protože: | Šířkou záběru svého postupu zaručí Společenství jednotné provedení SR VII v celé EU a zejména to, že nedojde k diskriminaci ani vnitrostátních plateb v rámci toho kterého členského státu ani přeshraničních plateb mezi členskými státy. Tuto zásadu stanovilo nařízení (ES) č. 2560/2001 o přeshraničních platbách v eurech, což byl první významný krok směrem vytvoření jednotného platebního prostoru v EU. | Mezi všemi zainteresovanými stranami (zejména členskými státy a subjekty realizujícími platební styk) panuje všeobecná shoda, že cílů opatření lze lépe dosáhnout na úrovni unie. | Oblast působnosti návrhu, který přichází ve stejné době jako opatření předpokládaná v SR VII, nemůže být z důvodu jeho charakteru a v zájmu vyhnutí se nejednotnosti rozdělena na opatření Společenství a opatření členských států. | Návrh je proto v souladu se zásadou subsidiarity. | Zásada proporcionality Návrh je v souladu se zásadou proporcionality, protože: | Ve shodě s výsledky konzultací předložený návrh provádí SR VII tím nejjednodušším způsobem, protože počítá se zjednodušeným režimem rámci EU a s hospodárným systémem, s cílem zajistit dohledatelnost převodů finančních prostředků do třetích zemí a z nich. Tento návrh nepřekračuje míru nezbytnou k dosažení svých cílů. | Tím, že stanoví povinnosti pro poskytovatele platebních služeb, které minimalizují náklady subjektů realizujících platební styk, minimalizuje návrh i finanční zátěž pro vlády členských států, hospodářské subjekty a občany. | Volba nástrojů | Navrhovaný nástroj: nařízení. | Jiné prostředky by nebyly přiměřené, protože: Systémy platebního styku v EU se v současnosti propojují do jednotného platebního prostoru a SR VII by se proto měla uvést do života harmonizovaně v celé EU. Všechny zainteresované strany požadovaly úpravu, která by co nejefektivněji garantovala jednotné provedení a tím i rovné podmínky pro všechny. | ROZPOčTOVÉ DůSLEDKY | Zasedání výboru pro předcházení praní špinavých peněz a financování teroristů. | DOPLňKOVÉ INFORMACE | Evropský hospodářský prostor Navrhovaný právní akt se týká záležitostí EHP, a proto by se měl vztahovat na Evropský hospodářský prostor. | 1. 2005/0138 (COD) Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY o informacích o plátci podávaných v souvislosti s převodem finančních prostředků (Text s významem pro EHP) EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE, s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 95 této smlouvy, s ohledem na návrh Komise[4], s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru[5], s ohledem na stanovisko Výboru regionů[6], s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky[7], v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy[8], vzhledem k těmto důvodům: (1) Po teroristických útocích 11. září 2001 v USA Evropská rada na zvláštním zasedání konaném 21. září 2001 znovu potvrdila, že boj proti terorismu je hlavním cílem Evropské unie. Evropská rada schválila plán akcí k posílení spolupráce policie a soudů, vypracování mezinárodních právních nástrojů proti terorismu, předcházení financování teroristů, posílení bezpečnosti letecké dopravy a lepšímu souladu všech příslušných politik. Tento akční plán pozměnila Evropská rada po teroristických útocích 11. března 2004 v Madridu a nyní se konkrétně zabývá potřebou zajistit, aby byl právní rámec vytvořený na úrovni Společenství pro boj proti terorismu a pro zkvalitnění spolupráce soudních orgánů přizpůsoben devíti zvláštním doporučením namířeným proti financování teroristů, která přijala Finanční pracovní skupina pro boj s praním špinavých peněz a financováním teroristů (FATF). (2) V zájmu prevence financování teroristů byla přijata opatření namířená na zmrazení finančních prostředků a ekonomických zdrojů některých osob, skupin a subjektů, včetně nařízení Rady (ES) č. 2580/2001 ze dne 27. prosince 2001 o zvláštních omezujících opatřeních namířených proti některým osobám a subjektům s cílem bojovat proti terorismu,[9], a nařízení Rady (ES) č. 881/2002 ze dne 27. května 2002 o zavedení některých zvláštních omezujících opatření namířených proti některým osobám spojeným s Usámou bin Ládinem, sítí Al-Kajdá a Talibanem a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 467/2001, kterým se zakazuje vývoz určitého zboží a služeb do Afghánistánu, zesiluje zákaz letů a rozšiřuje zmrazení prostředků a jiných finančních zdrojů afghánského Talibanu[10]. Za stejným účelem byla přijata opatření zaměřená na ochranu finančních systémů před převáděním finančních prostředků a jiných ekonomických zdrojů na teroristické účely. Směrnice 2005/…/ES Evropského parlamentu a Rady ze dne …2005 o zabránění využívání finančního systému pro účely praní špinavých peněz a financování teroristů[11] obsahuje řadu opatření namířených na boj proti zneužívání finančního systému k praní špinavých peněz a financování teroristů. Všechna tato opatření však dokonale nebrání přístupu teroristů a dalších zločinců k systémům platebního styku za účelem převodů jejich prostředků. (3) V zájmu prosazení jednotného přístupu k boji proti praní špinavých peněz a financování teroristů v mezinárodním měřítku by další kroky Společenství měly zohlednit nové skutečnosti v této oblasti, jmenovitě devět zvláštních doporučení pro boj proti financování teroristů, která přijala FATF, a zejména zvláštní doporučení VII (SR VII) o telegrafických převodech a revidovanou výkladovou poznámku k jeho provádění. (4) Zvlášť důležitým a cenným nástrojem pro prevenci, vyšetřování, odhalování a stíhání praní špinavých peněz a financování teroristů může být úplná dohledatelnost převodů finančních prostředků. V zájmu zajištění předávání informací o plátci v rámci celého platebního styku je proto vhodné zřídit takový systém, který uloží povinnost poskytovatelům platebních služeb předávat spolu s převodem prostředků přesné a smysluplné informace o plátci. (5) Ustanovení tohoto nařízení platí, aniž by byla dotčena směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů[12]; (6) V důsledku nižšího rizika praní špinavých peněz nebo financování teroristů spojeného s převody prostředků vyplývající z obchodních transakcí nebo v případech, kdy jsou plátce i příjemce platby poskytovatelé platebních služeb vystupující sami za sebe, je vhodné vyjmout takové převody z působnosti tohoto nařízení za podmínky, že bude vždy možné dohledat je zpět až k plátci. (7) V zájmu vyvážení rizika zahnání transakcí do ilegality v důsledku uplatnění příliš přísných identifikačních požadavků na jedné straně a potenciálních teroristických hrozeb představovaných nízkými převody na druhé straně by se měla uložit povinnost prověřovat podle stupně citlivosti rizika, zda existují přesné informace o plátci u převodů do částky 1 000 EUR adresovaných příjemcům mimo Společenství. (8) Na podkladě nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2560/2001 ze dne 19. prosince 2001 o přeshraničních platbách v eurech[13] a sdělení Komise pod názvem „Nový právní rámec pro platby na vnitřním trhu“[14], stačí spolu s převody prostředků v rámci Společenství poskytovat jednodušší informace o plátci. (9) Aby se orgánům, které odpovídají za boj proti praní špinavých peněz nebo financování teroristů, umožnilo dohledat zdroj finančních prostředků používaných k praní špinavých peněz nebo financování teroristů, měly by se spolu s převody ze Společenství do třetích zemí předávat úplné informace o plátci. Uvedené orgány by měly mít přístup k úplným informacím o plátci pouze za účelem předcházení, vyšetřování, odhalování a stíhání praní špinavých peněz nebo financování teroristů. (10) Pokud jde o převody finančních prostředků adresovaných od jediného plátce několika příjemcům a zasílaných s nízkými náklady v dávkovém souboru obsahujícím jednotlivé převody, mohlo by se spolu s těmito převody zasílat pouze číslo účtu plátce za podmínky, že úplné informace o plátci obsahuje dávkový soubor. (11) V zájmu kontroly, zda požadované informace doprovázejí převody finančních prostředků a s cílem napomoci identifikaci podezřelých transakcí, by poskytovatelé platebních služeb měli mít k dispozici účinné postupy k odhalování absence informací o plátci. (12) Kvůli potenciální hrozbě financování teroristů, kterou představují anonymní převody, je vhodné umožnit poskytovateli platebních služeb plátce, aby nedovolil vznik nebo sjednal nápravu takových situací, kdy se dozví o absenci či neúplnosti informací o plátci. V tomto směru je třeba umožnit jistou flexibilitu, pokud jde o rozsah informací o plátci podle citlivosti rizika. Kromě toho by za přesnost a úplnost informací o plátci měl nadále odpovídat poskytovatel platebních služeb plátce. V případech, kdy poskytovatel platebních služeb plátce podniká vně Společenství a kdy se ve styku s dotyčným poskytovatelem platebních služeb jedná o vztah korespondenčních bank, je třeba vúči klientovi postupovat se zvýšenou náležitou obezřetností ve shodě s článkem [11] směrnice 2005/…/EC. (13) Poskytovatel platebních služeb příjemce platby by měl v každém případě postupovat zvláště obezřetně na základě vyhodnocení rizika, když se dozví o absenci či neúplnosti informací o plátci a měl by podezřelé transakce nahlásit příslušným orgánům. (14) Dokud nebudou odstraněny technické překážky, které zprostředkujícím poskytovatelům platebních služeb brání v plnění povinnosti předávat všechny obdržené informace o plátci, měli by tito zprostředkující poskytovatelé platebních služeb vést záznamy s těmito informacemi. Tyto technické překážky by měly být odstraněny, jakmile dojde ke zkvalitnění systémů platebního styku. (15) Protože vyšetřování trestné činnosti vedené mnoho měsíců či let po uskutečnění původního převodu nedokáže vždy identifikovat požadované údaje nebo zúčastněné osoby, je vhodné požadovat od poskytovatelů platebních služeb, aby uchovávali záznamy s informacemi o plátci pro účely předcházení, vyšetřování, odhalování a stíhání praní špinavých peněz nebo financování teroristů. V demokratické společnosti by měla být tato doba omezena. Je vhodné stanovit délku této lhůty na pět roků. (16) S cílem napomoci rychlým akcím v rámci boje proti terorismu by poskytovatelé platebních služeb měli urychleně reagovat na žádosti o informace o plátci ze strany orgánů činných v boji proti praní špinavých peněz nebo financování teroristů v těch členských státech, kde podnikají. (17) Vzhledem k významu boje proti praní špinavých peněz a financování teroristů by členské státy měly ve svých vnitrostátních právních předpisech stanovit účinné, úměrné a odrazující sankce za nesplnění ustanovení tohoto nařízení. (18) Opatření nezbytná k provedení tohoto nařízení by se měla přijmout v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi[15]. (19) Řada zemí a teritorií, které nejsou součástí území Společenství, jsou členy měnové unie nebo jsou součástí měnového prostoru některého členského státu a staly se členy platebních a zúčtovacích systémů daného členského státu. S cílem zabránit značně negativnímu účinku na hospodářství těchto zemí či teritorií, který by mohl vyplynout z uplatňování tohoto nařízení na převody prostředků mezi dotčenými členskými státy na jedné straně a zmíněnými zeměmi či teritorii na straně druhé, je vhodné umožnit, aby se s takovými převody nakládalo jako s převody finančních prostředků v rámci daného členského státu. (20) Aby nedošlo k odrazování od darů na dobročinné účely, je vhodné dovolit členským státům, aby mohly zprostit poskytovatele platebních služeb, který podniká na jejich území, povinnosti shromažďovat, prověřovat, zaznamenávat nebo zasílat informace o plátci u převodů finančních prostředků do maximální výše 150 EUR. Rovněž je vhodné podmínit tuto možnost požadavkem, který musí splnit dobročinné organizace, aby tak členské státy mohly zajistit, že toto zproštění povinnosti nezneužijí teroristé jako pláštík nebo prostředek usnadňující financování jejich činnosti. (21) Jelikož cílů navrhované akce nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, naopak, z důvodu jejího rozsahu a účinků jich může být lépe dosaženo na úrovni Společenství, může Společenství podle zásady subsidiarity přijmout opatření stanovená v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality podle uvedeného článku nepřekročí toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů. (22) V zájmu jednotného přístupu k boji proti praní špinavých peněz a financování teroristů by měla hlavní ustanovení tohoto nařízení platit od stejného data jako příslušná ustanovení přijatá na mezinárodní úrovni, PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ: Kapitola I Rozsah působnosti a definice Článek 1Předmět Toto nařízení stanoví pravidla pro informace o plátcích doprovázející převody finančních prostředků za účelem předcházení, vyšetřování, odhalování a stíhání praní špinavých peněz a financování teroristů. Článek 2Oblast působnosti 1. Toto nařízení se vztahuje na převody finančních prostředků v libovolné měně, které odesílá nebo přijímá poskytovatel platebních služeb se sídlem ve Společenství. 2. Toto nařízení se nevztahuje na převody finančních prostředků, které vyplývají z obchodních transakcí uskutečněných kreditní nebo debetní kartou či jiným podobným platebním nástrojem za podmínky, že veškeré převody vyplývající z takové transakce jsou doprovázeny jedinečným identifikačním údajem, podle něhož lze danou transakci zpětně dohledat až k plátci. Toto nařízení se nevztahuje na převody finančních prostředků, při nichž jsou plátce i příjemce platby poskytovatelé platebních služeb jednající sami za sebe. Článek 3Definice Pro účely tohoto nařízení platí tyto definice: 1. „Financování teroristů“ znamená jakýkoli přečin ve smyslu čl. [1 odst.3)] směrnice 2005/…/ES; 2. „praní špinavých peněz“ znamená jakýkoli přečin ve smyslu čl. [1 odst.2)] směrnice 2005/…/ES; 3. „plátce“ znamená fyzickou nebo právnickou osobu, která má právo disponovat s finančními prostředky a která povoluje jejich převedení na příjemce; 4. „příjemce“ znamená fyzickou nebo právnickou osobu, která je zamýšleným konečným příjemcem převáděných prostředků; 5. „poskytovatel platebních služeb“ znamená fyzickou nebo právnickou osobu, do jejíhož předmětu podnikání spadá poskytování platebních služeb uživatelům těchto služeb; 6. „zprostředkující poskytovatel platebních služeb“ znamená poskytovatele platebních služeb, který není ani plátcem ani příjemcem a který se účastní realizace převodu prostředků; 7. „převod finančních prostředků“ znamená jakoukoli transakci uskutečněnou elektronicky jménem plátce prostřednictvím poskytovatele platebních služeb, s cílem zpřístupnit finanční prostředky příjemci u jiného poskytovatele platebních služeb bez ohledu na to, zda je plátce a příjemce jedna a tatáž osoba; 8. „uživatel platební služby“ znamená fyzickou nebo právnickou osobu, která využívá platební službu v roli plátce nebo příjemce; 9. „převod dávkového souboru“ znamená několik jednotlivých převodů, které jsou zasílány společně. Kapitola II Povinnosti poskytovatele platebních služeb plátce Článek 4Úplné informace o plátci Úplné informace o plátci se skládají z jeho jména, adresy a čísla účtu. Adresu lze nahradit datem a místem narození plátce, jeho identifikačním číslem klienta nebo vnitrostátním identifikačním číslem. Když číslo účtu plátce neexistuje, může ho poskytovatel platebních služeb plátce nahradit jedinečným identifikačním údajem, podle něhož lze transakci dohledat zpětně až k plátci. Článek 5Informace doprovázející převody finančních prostředků a vedení evidence 1. Poskytovatelé platebních služeb zajistí, aby převody finančních prostředků doprovázely úplné informace o plátci. 2. Poskytovatel platebních služeb plátce ještě před převedením prostředků prověří úplné informace o plátci na základě dokladů, údajů nebo informací získaných ze spolehlivého a nezávislého zdroje. U převodů do výše 1 000 EUR adresovaných příjemcům vně Společenství může poskytovatel platebních služeb určit rozsah této prověrky s ohledem na rizika praní špinavých peněz a financování teroristů. 3. Poskytovatel platebních služeb bude uchovávat pět let záznamy obsahující úplné údaje o plátci, které doprovázejí převod finančních prostředků. Článek 6 Převody finančních prostředků v rámci Společenství Odchylně od článku 5 se vyžaduje, aby v případě, kdy se jak poskytovatel platebních služeb plátce tak poskytovatel platebních služeb příjemce nachází ve Společenství, doprovázelo převod finančních prostředků pouze číslo účtu plátce nebo jedinečný identifikační údaj, dle něhož lze transakci zpětně dohledat až k plátci. Požádá-li však o to poskytovatel platebních služeb příjemce, zpřístupní poskytovatel platebních služeb plátce poskytovateli platebních služeb příjemce úplné informace o plátci do tří pracovních dnů po obdržení takové žádosti. Článek 7Převody finančních prostředků ze Společenství na příjemce vně Společenství 1. Převody finančních prostředků ze Společenství na příjemce vně Společenství musí být doprovázen úplnými informacemi o plátci. 2. V případě převodů dávkových souborů od jediného plátce na příjemce vně Společenství se odstavec 1 nevztahuje na jednotlivé převody spojené do dávky za podmínky, že takové informace obsahuje dávkový soubor a že jednotlivé převody jsou doprovázeny číslem účtu plátce nebo jedinečným identifikačním údajem. Kapitola III Povinnosti poskytovatele platebních služeb příjemce Článek 8Odhalení absence informací o plátci Poskytovatel platebních služeb příjemce musí mít k dispozici účinné postupy k odhalování absence těchto informací o plátci: 2. Pokud jde o převody finančních prostředků, při nichž se poskytovatel platebních služeb plátce nachází ve Společenství, informace požadované podle článku 6. 3. Pokud jde o převody finančních prostředků, při nichž se poskytovatel platebních služeb plátce nachází vně Společenství, úplné informace o plátci, jak jsou uvedeny v článku 4, případně informace požadované podle článku 13. Článek 9Převody finančních prostředků s chybějícími informacemi o plátci 1. Pokud se poskytovatel platebních služeb plátce při příjmu převodů finančních prostředků dozví, že informace o plátci, které se vyžadují podle tohoto nařízení, chybějí nebo jsou neúplné, smí převod buď odmítnout nebo může požádat o úplné informace o plátci. V posledně uvedeném případě může poskytovatel platebních služeb plátce zadržet finanční prostředky v očekávání odpovědi nebo je může zpřístupnit příjemci. Poskytovatel platebních služeb příjemce musí v každém případě vyhovět všem platným zákonům či správním předpisům upravujícím praní špinavých peněz a financování teroristů, zejména pak nařízení (ES) č. 2580/2001 a (ES) č. 881/2002 a směrnici 2005/…/ES jakož i vnitrostátním prováděcím předpisům. 2. Nedodá-li poskytovatel platebních služeb opakovaně požadované informace o plátci, poskytovatel platebních služeb příjemce odmítne všechny převody finančních prostředků od takového poskytovatele platebních služeb nebo s ním přeruší obchodní styky buď ve vztahu k převodům finančních prostředků nebo ve vztahu k jakémukoli vzájemnému poskytování služeb. Poskytovatel platebních služeb příjemce oznámí tuto skutečnost orgánům činným v boji proti praní špinavých peněz nebo financování teroristů. Článek 10Hodnocení na základě rizika Poskytovatel platebních služeb příjemce vezme úvahu neúplné informace o plátci jako faktor při hodnocení toho, zda je ten který převod finančních prostředků či některá související transakce podezřelá a zda se musí hlásit ve shodě s povinnostmi podle části III směrnice 2005/…/ES orgánům činným v boji proti praní špinavých peněz nebo financování teroristů. Článek 11Uchovávání záznamů Poskytovatel platebních služeb příjemce bude uchovávat záznamy o všech obdržených informacích o plátci po dobu pěti let. Kapitola IV Povinnosti zprostředkujícího poskytovatele platebních služeb Článek 12Uchovávání informací o plátci s převodem Zprostředkující poskytovatelé platebních služeb zajistí, že všechny obdržené informace o plátci, které doprovázejí převod finančních prostředků, zůstanou uchovány s převodem. Článek 13Technické překážky 1. Pokud se poskytovatel platebních služeb plátce nachází vně Společenství a technické překážky na úrovni zprostředkujícího poskytovatele platebních služeb brání tomu, aby informace o plátci doprovázely převod finančních prostředků, musí dotyčný zprostředkující poskytovatel platebních služeb vést pět roků záznamy o všech obdržených informacích bez ohledu na to, zda jsou tyto informace úplné či nikoli. 2. Pokud v případě uvedeném v odstavci 1 zprostředkující poskytovatel platebních služeb neobdrží úplné informace o plátci, musí o tom při převodu finančních prostředků informovat poskytovatele platebních služeb příjemce. 3. Pokud se uplatní odstavec 1, zprostředkující poskytovatel platebních služeb zpřístupní poskytovateli platebních služeb příjemce na jeho žádost úplné informace o plátci do tří pracovních dnů po obdržení takové žádosti. Kapitola V Obecné povinnosti, pravomoc provádět a měnit Článek 14Povinnost spolupracovat Poskytovatelé platebních služeb musí v plném rozsahu a bezodkladně odpovídat na dotazy orgánů činných v boji proti praní špinavých peněz nebo financování teroristů v členském státě, kde poskytovatel platebních služeb podniká, týkajících se informací o plátci, které doprovázejí převody finančních prostředků a odpovídajících záznamů, a to v souladu s časovými lhůtami a procesními požadavky, jež stanoví vnitrostátní právní předpisy příslušného členského státu. Tyto orgány mohou uvedené informace použít pouze za účelem předcházení, vyšetřování, odhalování či stíhání praní špinavých peněz nebo financování teroristů. Článek 15Sankce Členské státy stanoví sankce ukládané za porušení tohoto nařízení a přijmou veškerá opatření nezbytná pro zajištění jejich provádění. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující. Členské státy vyrozumí Komisi nejpozději do 31. prosince 2006 o těchto pravidlech jakož i o orgánech odpovídajících za jejich uplatňování a bezodkladně oznámí Komisi jakoukoli následnou změnu, která se jich bude týkat. Článek 16Pravomoc provádět a měnit 1. V souladu s postupem podle čl. 17 odst. 2) a se zohledněním nových skutečností v oblasti praní špinavých peněz a financování teroristů i odpovídajících změn v mezinárodních normách, zvláště těch, na nichž se shodla Finanční akční skupina pro boj s praním špinavých peněz a financováním teroristů (FATF), může Komise přijmout opatření za účelem objasnění definic z čl. 3 odst. 5) a 7). 2. V souladu s postupem podle čl. 17 odst. 2) a se zohledněním nových skutečností v oblasti praní špinavých peněz a financování teroristů i odpovídajících změn v mezinárodních normách, zvláště těch, na nichž se shodla Finanční pracovní skupina pro boj s praním špinavých peněz a financováním teroristů (FATF), může Komise přijmout opatření za účelem aktualizace minimálních finančních limitů stanovených v čl. 5 a 19. Článek 17 Výbor 1. Komisi je nápomocen Výbor pro předcházení praní špinavých peněz a financování teroristů zřízený směrnicí 2005/…/ES, dále jen „Výbor“. 2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 5 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na ustanovení článku 8 uvedeného rozhodnutí. Lhůta uvedená v čl. 5 odst. 6 rozhodnutí 1999/468/ES se stanoví na tři měsíce. Kapitola VI Odchylky Článek 18Dohody s teritorii nebo zeměmi vně Společenství 1. Komise může zplnomocnit členský stát, aby uzavřel dohody se zemí či teritoriem, které netvoří součást území Společenství, jak je určeno podle článku 299 Smlouvy, které budou obsahovat odchylky z tohoto nařízení, aby bylo možné nakládat s převody finančních prostředků mezi dotyčnou zemí či teritoriem a dotyčným členským státem jako s převody finančních prostředků uvnitř dotyčného členského státu. Takové dohody lze povolit jen tehdy, pokud země či teritorium splní tyto podmínky: a) má společnou měnovou unii s dotyčným členským státem nebo je součástí měnového prostoru dotyčného členského státu; b) je členem platebního a zúčtovacího systému dotyčného členského státu; c) od poskytovatelů platebních služeb, kteří spadají pod jeho jurisdikci, vyžaduje uplatňování stejných pravidel, jaká stanoví toto nařízení. 2. Členský stát, který si bude přát uzavřít dohodu, o níž se zmiňuje odstavec 1, zašle Komisi žádost a poskytne jí veškeré potřebné informace. Po obdržení žádosti od členského státu Komisí se bude s převody finančních prostředků mezi daným členským státem a dotyčnou zemí či teritoriem nakládat prozatímně jako s převody finančních prostředků uvnitř daného členského státu, a to až do přijetí rozhodnutí v souladu s postupem, který stanoví tento článek. Bude-li mít Komise za to, že nemá všechny potřebné informace, obrátí se do dvou měsíců po obdržení žádosti na dotyčný členský stát a upřesní, jaké další informace požaduje. Jakmile bude mít Komise veškeré informace, které bude považovat za potřebné k posouzení žádosti, vyrozumí o tom do jednoho měsíce žádající členský stát a postoupí žádost ostatním členským státům. 3. Do tří měsíců od vyrozumění uvedeného ve čtvrtém pododstavci druhého odstavce tohoto článku Komise v souladu s postupem podle čl. 17 odst. 2) rozhodne, zda povolí dotyčnému členskému státu uzavřít dohodu uvedenou v odstavci 1. Rozhodnutí uvedené v prvním pododstavci musí být v každém případě přijato do osmnácti měsíců po obdržení žádosti Komisí. Článek 19Převody finančních prostředků na dobročinné organizace v rámci členského státu Členské státy mohu zprostit poskytovatele platebních služeb na jejich území povinností uvedených v článku 5 ohledně převodů finančních prostředků na organizace vykonávající dobročinnou, náboženskou, kulturní, vzdělávací, sociální či spolkovou činnost za podmínky, že tyto organizace jsou povinny zveřejňovat své výkazy a nechávat revidovat své účty externím auditorem nebo jsou pod dohledem orgánu veřejné správy a dále za podmínky, že tyto převody finančních prostředků se omezí v každém jednotlivém případě na částku 150 EUR a uskuteční se výlučně jen v rámci území daného členského státu. Členské státy sdělí Komisi, jaká opatření přijaly k uplatnění možnosti z prvního odstavce. Kapitola VII Závěrečná ustanovení Článek 20Nabytí platnosti Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie . Články 1 až 14 však začnou platit od 1. ledna 2007. Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech. V Bruselu dne […] Za Evropský parlament Za Radu předseda předseda / předsedkyně LEGISLATIVE FINANCIAL STATEMENT Policy area(s): Internal Market Activit(y/ies): Internal Market for goods and services | TITLE OF ACTION: PROPOSAL FOR A REGULATION ON INFORMATION ON THE PAYER ACCOMPANYING TRANSFERS OF FUNDS | 1. BUDGET LINE(S) + HEADING(S) 12.010211.01.03 – Committee meetings 2. OVERALL FIGURES 2.1. Total allocation for action (Part B): € million for commitment n.a. 2.2. Period of application: 2005–2010 2.3. Overall multiannual estimate of expenditure: (a) Schedule of commitment appropriations/payment appropriations (financial intervention) (see point 6.1.1) n.a. (b) Technical and administrative assistance and support expenditure (see point 6.1.2) n.a. (c) Overall financial impact of human resources and other administrative expenditure (see points 7.2 and 7.3) Commitments/ payments | 0.224 | 0.224 | 0.224 | 0.224 | 0.224 | TOTAL a+b+c | Commitments | 0.224 | 0.224 | 0.224 | 0.224 | 0.224 | Payments | 0.224 | 0.224 | 0.224 | 0.224 | 0.224 | 2.4. Compatibility with financial programming and financial perspective [X] Proposal is compatible with existing financial programming. Proposal will entail reprogramming of the relevant heading in the financial perspective. Proposal may require application of the provisions of the Interinstitutional Agreement. 2.5. Financial impact on revenue:[16] [X] Proposal has no financial implications (involves technical aspects regarding implementation of a measure) OR Proposal has financial impact – the effect on revenue is as follows: n.a. 3. BUDGET CHARACTERISTICS Type of expenditure | New | EFTA contribution | Contributions from applicant countries | Heading in financial perspective | Non-comp | Non-diff | NO | YES | YES | No [5] | 4. LEGAL BASIS The action only concerns administrative expenditure. 5. DESCRIPTION AND GROUNDS 5.1. Need for Community intervention[17] 5.1.1. Objectives pursued The present proposal for a regulation aims to transpose Special Recommendation VII (SR VII) of the Financial Action Task Force (the international body established by the Paris G7 summit in 1989 which objective is to fight against financial crime) into Community law in a way that is fully compatible with Internal Market principles. It lays down rules on payer’s information accompanying funds transfers, in order to ensure that basic information is immediately available to the authorities responsible for combating money laundering and terrorism, to assist them in their task. 5.1.2. Measures taken in connection with ex ante evaluation In its Communication to the Council and the European Parliament concerning a “New legal framework for payments in the Internal Market” (COM (2003) 718 final) the Commission consulted interested parties on issues raised by the transposition of SR VII into Community legislation. The results of the consultation have shown overwhelming support from all stakeholders (the banking community, Central Banks, the European Central Bank and Member States) to transpose SR VII through Community legislation rather than national legislation. Payment systems in the EU are in the process of being integrated into a Single Payment Area and, consequently, SR VII should be transposed in a harmonised manner throughout the EU. All stakeholders called for the use of a regulation, which would be the most effective way of guaranteeing uniform implementation and thus a level playing field. The results of the consultation are available at: http://europa.eu.int/comm/internal_market/payments/framework/2004-contributions_en.htm. 5.1.3. Measures taken following ex post evaluation n.a. 5.2. Action envisaged and budget intervention arrangements The rules on payer’s information accompanying funds transfers provided for in the proposal for a regulation result in a number of obligations applicable to all payment service providers (PSPs) involved in the payment chain. The payer’s payment service provider must ensure that funds transfers contain complete, accurate and meaningful payer’s information (name, address and account number). Any intermediary payment service provider must ensure that all payer’s information that accompanies a transfer is retained with the transfer or that appropriate records are kept. The payee’s payment service provider must have effective risk-based procedures in order to identify funds transfers lacking complete payer’s information and, as appropriate, report suspicious transactions to the authorities responsible for combating money laundering and terrorism. 5.3. Methods of implementation The negotiation of the Regulation in the Council and in the European Parliament will be carried out by DG MARKT staff within existing resources. Furthermore, Article 12 of the Regulation specifies that the Commission will be assisted by a committee consisting of Member States’ representatives on certain specific issues. 6. FINANCIAL IMPACT n.a. 7. IMPACT ON STAFF AND ADMINISTRATIVE EXPENDITURE Human and administrative resource requirements will be covered from within the budget allocated to the managing DG in the framework of the annual allocation procedure. 7.1. Impact on human resources Types of post | Staff to be assigned to management of the action using existing | Total | Description of tasks deriving from the action | Number of permanent posts | Number of temporary posts | Officials or temporary staff | A B C | 1 0.5 | 1 0.5 | Negotiation of the Regulation in the Council and in the European Parliament and participation in FATF work Organisation of meetings of the regulatory Committee on the prevention of money laundering and terrorist financing | Other human resources | Total | 1.5 | 1.5 | 7.2. Overall financial impact of human resources Type of human resources | Amount (€) | Method of calculation * | Officials Temporary staff | EUR 162 000 | EUR 108 000 x 1.5 | Other human resources (specify budget line) | Total | EUR 162 000 | The amounts are total expenditure for twelve months. 7.3. Other administrative expenditure deriving from the action Budget line (number and heading) | Amount € | Method of calculation | Overall allocation (Title A7) Copy updated budget linesA0701 – Missions 12 01 02 11 01 – Missions 12 01 02 11 02 – Meetings, conferences 12 01 02 11 03 – Committees (consultative committee) 12 01 02 11 04 – Studies and consultations | EUR 62 400 (Regulatory Committee on the prevention of money laundering and terrorist financing) | EUR 15 600 (reimbursement of 24 experts) x 4 meetings | Information systems (A-5001/A-4300) | n.a. | Other expenditure - Part A (specify) | n.a. | Total | EUR 62 400 | The amounts are total expenditure for twelve months. Les besoins en ressources humaines et administratives seront couverts à l’intérieur de la dotation allouée à la DG gestionnaire dans le cadre de la procédure d’allocation annuelle. 1 Specify the type of committee and the group to which it belongs. I. Annual total (7.2 + 7.3) II. Duration of action III. Total cost of action (I x II) | EUR 224 400 5 years EUR 1 122 000 | 8. FOLLOW-UP AND EVALUATION 8.1. Follow-up arrangements n.a 8.2. Arrangements and schedule for the planned evaluation n.a 9. ANTI-FRAUD MEASURES n.a [1] Finanční pracovní skupina (FATF) je mezinárodní orgán zřízený na pařížském summitu G7 v roce 1989, který je považován za světový normotvorný orgán v otázkách boje proti praní špinavých peněz a financování teroristů. [2] O zvláštních omezujících opatřeních namířených proti některým osobám a subjektům s cílem bojovat proti terorismu. Úř. věst. L 344, 28. 12. 2001, s. 70. Nařízení ve znění nařízení Komise (ES) č. 745/2003 (Úř. věst..L 106, 29.4.2003, s. 22). [3] Nařízení rady (ES) č. 881/2002 ze dne 27. května 2002 o zavedení některých zvláštních omezujících opatření namířených proti některým osobám a subjektům spojeným s Usámou bin Ládinem, sítí Al-Kajdá a Talibanem a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 467/2001, kterým se zakazuje vývoz určitého zboží a služeb do Afghánistánu, zesiluje zákaz letů a rozšiřuje zmrazení prostředků a jiných finančních zdrojů afghánského Talibanu. Úř. věst. L 139, 29.05.2002, s. 9. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 2034/2004 (Úř. věst. L 353, 27.11.2004, s. 11). [4] Úř. věst. C […], […], s. […]. [5] Úř. věst. C […], […], s. […]. [6] Úř. věst. C […], […], s. […]. [7] Úř. věst. C […], […], s. […]. [8] Úř. věst. C […], […], s. […]. [9] Úř. věst. L 344, 28. 12. 2001, s. 70. Nařízení ve znění nařízení Komise (ES) č. 745/2003 (Úř. věst.L 106, 29.4.2003, s. 22). [10] Úř. věst. L 139, 29.05.2002, s. 9. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 2034/2004 (Úř. věst. L 353, 27.11.2004, s. 11). [11] Úř. věst. L […], […], s. […]. (bude publikována pod 2004/0137/COD). [12] Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31. [13] Úř. věst. L 344, 28. 12. 2001, s 13. [14] KOM (2003)718 v konečném znění. [15] Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23. [16] For further information, see separate explanatory note. [17] For further information, see separate explanatory note.