[pic] | KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ | V Bruselu dne 31.5.2005 KOM(2005) 230 v konečném znění 2005/0103 (CNS) Návrh ROZHODNUTÍ RADY o zřízení, provozu a využívání Schengenského informačního systému druhé generace (SIS II) (předložená Komisí) ODŮVODNĔNĺ 1. SOUVISLOSTI NÁVRHU 1.1. Východiska a cíle návrhu Obecný cíl Hlavním cílem tohoto rozhodnutí a nařízení o zřízení, provozu a využívání Schengenského informačního systému druhé generace (dále jen „SIS II“) na základě hlavy IV Smlouvy o založení Evropského společenství (dále jen „smlouva o ES“) je zavést právní rámec, jímž se bude SIS II povinen řídit. Existence SIS II jakožto vyrovnávacího opatření přispívajícího k udržení vysokého stupně bezpečnosti v rámci prostoru bez kontrol na vnitřních hranicích je rozhodujícím faktorem pro to, aby nové členské státy mohly plně uplatnit schengenské acquis a aby jejich občané mohli využívat všech výhod prostoru volného pohybu. V tomto kontextu položila Rada v prosinci 2001 první základy SIS II tím, že svěřila Komisi jeho technický vývoj a přidělila nezbytné finanční zdroje z rozpočtu Evropské unie[1]. Toto rozhodnutí spolu se shora zmíněným nařízením (dále jen „nařízení“) nyní představuje druhý právní krok; oba nástroje pro SIS II stanoví společná ustanovení o architektuře, financování a odpovědnostech, jakož i obecná pravidla zpracování a ochrany údajů. Kromě těchto společných pravidel obsahuje toto rozhodnutí specifická ustanovení o zpracování údajů v SIS II na podporu policejní a soudní spolupráce v trestních věcech, zatímco nařízení upravuje zpracování údajů v SIS II na podporu provádění politik souvisejících s pohybem osob, které tvoří součást schengenského acquis (např. vnější hranice a víza). Specifické cíle Toto rozhodnutí i nařízení se povětšině zakládají na stávajících ustanoveních o Schengenském informačním systému (dále jen „SIS“) obsažených v Úmluvě ze dne 19. června 1990 k provedení Schengenské dohody ze dne 14. června 1985 mezi vládami států Hospodářské unie Beneluxu, Spolkové republiky Německo a Francouzské republiky o postupném odstraňování kontrol na společných hranicích[2] (dále jen „Schengenská úmluva“), berouce rovněž na zřetel závěry Rady a usnesení Evropského parlamentu o SIS II[3]. Cílem tohoto rozhodnutí je dále lepší propojení právního rámce SIS s právem Evropské unie a rozšíření využití SIS II, a to zejména v následujících oblastech: - Evropský zatýkací rozkaz . Toto rozhodnutí upravuje zpracování (např. vkládání a sdílení) údajů nezbytné pro účinné provádění rámcového rozhodnutí o evropském zatýkacím rozkazu a postup předávání mezi členskými státy. Tyto údaje budou přímo k dispozici v SIS II, čímž se zlepší současná situace, kdy se údaje vyměňují pouze dvoustranně. - Lepší kvalita údajů a dokonalejší identifikační výkonnost . Toto rozhodnutí zakotvuje možnost – podmíněnou souhlasem dotčené osoby – zařazovat do SIS II informace o osobách, jejichž totožnost byla zneužita, aby se posléze tyto osoby vyhnuly dalším nepříjemnostem souvisejícím s nesprávným stanovením totožnosti. Toto rozhodnutí rovněž počítá se zpracováváním biometrických údajů, což povede k přesnější identifikaci a k vyšší kvalitě osobních údajů zařazovaných v systému. - Ochrana údajů . Aby bylo zajištěno důsledné a jednotné uplatňování pravidel o ochraně údajů v SIS II, počítá toto rozhodnutí s použitím nařízení (ES) 45/2001 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a pověřuje evropského inspektora ochrany údajů sledováním zpracování osobních údajů v SIS II prováděného Komisí v souladu s tímto rozhodnutím. Výhodou je, že pro veškeré činnosti Komise související se zpracováním údajů v rámci prvního i třetího pilíře bude příslušný jeden a tentýž subjekt. Toto rozhodnutí stanoví, že Úmluva Rady Evropy č. 108 ze dne 28. ledna 1981 o ochraně osob se zřetelem na automatizované zpracování osobních dat musí být respektována členskými státy při zpracovávání údajů v SIS II v kontextu tohoto rozhodnutí.[4] - Předávání osobních údajů třetí straně nebo zemi. Toto rozhodnutí předpokládá možnost předávání osobních údajů ze SIS II třetím zemím nebo mezinárodním organizacím za předpokladu, že budou použity náležité právní nástroje; tuto možnost je však třeba považovat za výjimku z obecného pravidla. - Mezivládní původ stávající úpravy fungování SIS . Předmětná ustanovení vypracovaná v rámci mezivládní spolupráce budou nahrazena typickými nástroji evropského práva. Výhodou je zde skutečnost, že různé orgány, resp. instituce Evropské unie (dále jen „orgány EU“) budou tentokrát účastny na přijímání a provádění těchto nových nástrojů a právní váha pravidel, jimiž se bude SIS řídit, bude posílena. - Provozní řízení SIS II. Toto rozhodnutí pověřuje Komisi provozním řízením systému. Provozní řízení centrální části stávajícího SIS nyní vykonává jeden členský stát. 1.2. Obecné souvislosti SIS Postupné zavádění prostoru svobody, bezpečnosti a práva znamená – kromě jiného – vytváření prostoru bez vnitřních hranic. Za účelem uskutečnění tohoto cíle ukládá článek 61 Smlouvy o ES přijímat opatření k zajištění volného pohybu osob podle článku 14 a doprovodná opatření, která jsou s ním bezprostředně spjata a která se týkají kontrol na vnějších hranicích, azylu a přistěhovalectví, jakož i opatření k předcházení trestné činnosti a boji proti ní. SIS je společný informační systém, který umožňuje spolupráci příslušných orgánů členských států prostřednictvím výměny informací za účelem provádění rozmanitých potřebných politik s cílem vytvořit prostor bez kontrol na vnitřních hranicích. Dané orgány mohou prostřednictvím automatizovaného vyhledávacího postupu získat informace týkající se záznamů o osobách a věcech. Získané informace se využívají pro tyto účely: policejní a soudní spolupráce v trestních věcech; provádění kontrol osob na vnějších hranicích nebo na území příslušného státu; vydávání víz a povolení k pobytu. SIS je proto nepostradatelnou součástí schengenského prostoru, pokud jde o uplatňování schengenských ustanovení na pohyb osob a o zajištění vysoké úrovně bezpečnosti v tomto prostoru. Soulad se širokou škálou politik souvisejících s kontrolou vnějších hranic, vízy, přistěhovalectvím a policejní a soudní spoluprací v trestních věcech je proto nezbytný. Stávající ustanovení a související návrhy Základními právními ustanoveními upravujícími SIS jsou články 92 až 119 Schengenské úmluvy. Tato ustanovení přijatá v rámci mezivládní spolupráce byla začleněna do institucionálního a právního rámce Evropské unie poté, co vstoupila v platnost Amsterodamská smlouva. Toto rozhodnutí se předkládá spolu s nařízením o zřízení, provozu a využívání SIS II na základě hlavy IV Smlouvy o ES. Tyto dva návrhy doplňuje návrh třetí, na základě hlavy V Smlouvy o ES (Doprava), o přístupu orgánů a subjektů odpovědných za vydávání osvědčení o registraci vozidel v členských státech k SIS II. Toto rozhodnutí a nařízení na základě hlavy IV Smlouvy o ES nahradí články 92 až 119 Schengenské úmluvy a rozhodnutí a prohlášení Schengenského výkonného výboru týkající se SIS. Dále toto rozhodnutí rovněž zruší rozhodnutí Rady 2004/201/SVV ze dne 19. února 2004 o postupech pro změnu příručky Sirene[5]. Kalendář Právní nástroje regulující SIS II by měly být přijaty v takovém časovém horizontu, který umožní náležitou nezbytnou přípravu na tento nový systém a zejména hladký přechod ze stávajícího systému na SIS II. 2. PRÁVNÍ ASPEKTY 2.1. Právní základ Schengenské acquis, včetně SIS, bylo začleněno do rámce EU 1. května 1999 protokolem připojeným k Amsterodamské smlouvě. Rada vymezila součásti schengenského acquis začleněné do unijního rámce v rozhodnutí ze dne 20. května 1999. Jednalo se o úpravu týkající se SIS, tj. o články 92 až 119 Schengenské úmluvy a o související rozhodnutí a prohlášení výkonného výboru. Rozhodnutí Rady 1999/436/ES ze dne 20. května 1999[6] určilo smlouvami podložený právní základ všech ustanovení nebo rozhodnutí, která tvoří schengenské acquis . Rada však, pokud jde o SIS, k žádnému rozhodnutí nedošla. Proto se ustanovení schengenského acquis týkající se SIS považují za akty na základě hlavy VI Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“) při použití čl. 2 odst. 1 schengenského protokolu. Avšak podle čl. 5 odst. 1 protokolu se musí každý nový návrh týkající se schengenského acquis odvíjet od náležitého právního základu ve smlouvách. Právní základ tohoto rozhodnutí tvoří čl. 30 odst. 1 písm. a) a b), čl. 31 odst. 1 písm. a) a b) a čl. 34 odst. 2 písm. c) Smlouvy o EU. Tento návrh spadá pod čl. 30 odst. 1 písm. a) Smlouvy o EU, protože má za cíl zkvalitnění operativní spolupráce příslušných orgánů při předcházení trestným činům, jejich odhalování a objasňování, a pod čl. 30 odst. 1 písm. b), protože reguluje shromažďování, uchovávání, zpracovávání a výměnu příslušných informací. Tento návrh má rovněž za cíl usnadňování a urychlování spolupráce příslušných soudních nebo obdobných orgánů členských států v trestním řízení a při výkonu rozhodnutí v trestních věcech, a proto také spadá pod čl. 31 odst. 1 písm. a) Smlouvy o EU. Ustanovení čl. 31 odst. 1 písm. b) je relevantní do té míry, že tento návrh má za cíl usnadnit vydávání a předávání mezi členskými státy. 2.2. Subsidiarita a proporcionalita V souladu se zásadou subsidiarity nemůže být cíle navrhované činnosti, tj. sdílení informací o určitých kategoriích osob a věcí prostřednictvím automatizovaného informačního systému, dosaženo uspokojivě na úrovni členských států. Vzhledem k samotné podstatě společného informačního systému a z důvodu rozsahu a účinku činnosti může být tohoto cíle lépe dosaženo na úrovni Evropské unie. Tato iniciativa nepřekročí rámec toho, co je nezbytné pro dosažení jejího cíle. Činnosti Komise se omezují na provozní řízení SIS II sestávajícího z centrální databáze, národních přístupových bodů a komunikační infrastruktury, která dvě shora uvedené složky propojuje. Členské státy jsou příslušné pro vnitrostátní systémy, jejich napojení na SIS II a umožní příslušným orgánům údaje ze SIS II zpracovávat. Nahlížení do údajů SIS II se omezuje na příslušné orgány jednotlivých členských států, je upřesněno pro každý z účelů vymezených v tomto rozhodnutí a omezeno na rozsah, v němž jsou údaje potřebné pro výkon úkolů v souladu s těmito účely. 2.3. Volba právních nástrojů Právní akt v podobě rozhodnutí má náležité opodstatnění s ohledem na potřebu používat společná pravidla, a to zejména v souvislosti se zpracováním údajů v systému. Rámcové rozhodnutí vhodným nástrojem není, protože návrh nepočítá se sbližováním právních předpisů členských států. 2.4. Účast v SIS II Toto rozhodnutí má právní základ v hlavě VI Smlouvy o EU a představuje rozvoj schengenského acquis . Proto musí být navrženo a přijato v souladu s protokoly připojenými k Amsterodamské smlouvě o postavení Spojeného království a Irska, jakož i s protokolem začleňujícím schengenské acquis do rámce Evropské unie. a) Spojené království a Irsko Navrhované rozhodnutí rozpracovává ustanovení schengenského acquis , na nichž jsou Spojené království a Irsko účastny, v souladu s rozhodnutím Rady 2000/365/ES ze dne 29. května 2000 o žádosti Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, aby se na ně vztahovala některá ustanovení schengenského acquis[7] a s rozhodnutím Rady 2002/192/ES ze dne 28. února 2002 o žádosti Irska, aby se na ně vztahovala některá ustanovení schengenského acquis[8] . b) Norsko a Island Dále byla dne 18. května 1999 v souladu s prvním odstavcem článku 6 protokolu o začlenění schengenského acquis podepsána dohoda mezi Radou, Norskem a Islandem o přidružení těchto dvou států k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis . Článek 1 předmětné dohody stanoví, že Norsko a Island mají být přidruženy k činnostem Evropského společenství a Evropské unie v oblastech, na které se vztahují ustanovení uvedená v příloze A (ustanovení schengenského acquis ) a v příloze B (ustanovení aktů Evropského společenství, která nahrazují odpovídající ustanovení Schengenské úmluvy, nebo ustanovení, která byla v souladu s touto úmluvou přijata) dohody a ustanovení je rozvíjející. Podle článku 2 akty a opatření přijaté Evropskou unií, kterými se mění nebo doplňují ustanovení schengenského acquis a které byly začleněny (přílohy A a B), Norsko a Island provádějí a uplatňují. Předkládaný návrh rozvíjí schengenské acquis podle vymezení v příloze A dotyčné dohody. c) Nové členské státy Jelikož předkládaná iniciativa představuje akt na schengenské acquis navazující nebo s ním jinak související ve smyslu čl. 3 odst. 2 aktu o přistoupení, rozhodnutí se v jednotlivých nových členských státech použije pouze na základě rozhodnutí Rady ve shodě s předmětnou úpravou. d) Švýcarsko Pokud jde o Švýcarsko, představuje toto rozhodnutí rozpracování ustanovení schengenského acquis ve smyslu Dohody podepsané mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis [9], což spadá do působnosti čl. 1 bodu G rozhodnutí Rady 1999/437/ES použitého ve spojení s čl. 4 odst. 1 rozhodnutí Rady 2004/849/ES o podpisu Dohody mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis jménem Evropské unie a o prozatímním provádění některých jejích ustanovení[10]. 3. FINANČNÍ DOPADY Nařízení Rady (ES) č. 2424/2001 a rozhodnutí Rady 2001/886/SVV o vývoji Schengenského informačního systému druhé generace[11] stanoví, že náklady spojené s vývojem SIS II budou účtovány do rozpočtu Evropské unie. Tento návrh zakotvuje, že náklady vynaložené na provoz SIS II budou i nadále hrazeny z rozpočtu Evropské unie. Třebaže budou nejvyšší výdaje vynaloženy v průběhu etapy vývoje (navržení, vybudování a testování SIS II), bude etapa provozu, která se rozběhne v roce 2007, představovat dlouhodobý rozpočtový závazek, na nějž je třeba pohlížet ve světle nových finančních výhledů. Komisi, která zodpovídá za provozní řízení systému v průběhu první přechodné, resp. prozatímní etapy, bude nezbytné přidělit odpovídající lidské a finanční zdroje. Pokud jde o středně- a dlouhodobý výhled, Komise posoudí další možnosti externalizace se zřetelem k dopadům vzájemného působení s několika dalšími velkými informačními systémy, např. VIS (Vízový informační systém) a EURODAC. Komise připravila společný finanční výkaz, který je přílohou nařízení navrhovaného podle hlavy IV Smlouvy o ES. 2005/0103 (CNS) Návrh ROZHODNUTÍ RADY o zřízení, provozu a využívání Schengenského informačního systému druhé generace (SIS II) RADA EVROPSKÉ UNIE, s ohledem na Smlouvu o založení Evropské unie, a zejména na čl. 30 odst. 1 písm. a) a b), čl. 31 odst. 1 písm. a) a b) a čl. 34 odst. 2 písm. c) této smlouvy, s ohledem na návrh Komise[12], s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu[13], vzhledem k těmto důvodům: (1) Schengenský informační systém (dále jen „SIS“) zřízený v souladu s ustanoveními hlavy IV Úmluvy ze dne 19. června 1990 k provedení Schengenské dohody ze dne 14. června 1985 mezi vládami států Hospodářské unie Beneluxu, Spolkové republiky Německo a Francouzské republiky o postupném odstraňování kontrol na společných hranicích[14] (dále jen „Schengenská úmluva“) představuje nezbytný nástroj pro uplatňování ustanovení schengenského acquis začleněného do rámce Evropské unie. (2) Vývoj SIS druhé generace (dále jen „SIS II“) byl svěřen Komisi na základě nařízení Rady (ES) č. 2424/2001[15] a rozhodnutí Rady 2001/886/SVV[16] ze dne 6. prosince 2001 o vývoji Schengenského informačního systému druhé generace (SIS II). SIS II nahradí SIS zřízený Schengenskou úmluvou. (3) Toto rozhodnutí představuje nezbytný legislativní základ pro řízení SIS II z hlediska záležitostí spadajících do oblasti působnosti Smlouvy o založení Evropské unie (dále jen „Smlouva o EU“). Nařízení Evropského parlamentu a Rady Evropské unie (ES) č. 2006/XX o zřízení, provozu a využívání Schengenského informačního systému druhé generace[17] představuje nezbytný legislativní základ pro řízení SIS II z hlediska záležitostí spadajících do oblasti působnosti Smlouvy o založení Evropského společenství (dále jen „Smlouva o ES“). (4) Skutečnost, že legislativní základ nezbytný pro řízení SIS II sestává ze samostatných nástrojů, nemá dopad na zásadu, že SIS II představuje jediný informační systém, který by měl jako takový fungovat. Proto by určitá ustanovení těchto nástrojů měla být totožná. (5) SIS II by měl představovat vyrovnávací opatření přispívající k udržení vysokého stupně bezpečnosti v rámci prostoru bez kontrol na vnitřních hranicích mezi členskými státy prostřednictvím podpory operativní spolupráce policejních a soudních orgánů v trestních věcech. (6) Je nezbytné konkrétně vymezit cíle SIS II a stanovit pravidla jeho provozu, využívání a odpovědností, včetně technické architektury a financování, kategorií údajů zařazovaných do systému, účelů jejich zařazování, kritérií jejich zařazování; dále je nezbytné stanovit pravidla týkající se orgánů oprávněných k přístupu do systému, propojení záznamů, jakož i další pravidla týkající se zpracování údajů a ochrany osobních údajů. (7) Náklady spojené s provozem SIS II by měly být účtovány do rozpočtu Evropské unie. (8) Je nanejvýš žádoucí vypracovat příručku obsahující podrobná pravidla pro výměnu doplňujících informací vztahujících se k činnosti vyžadované záznamem. Výměnu takových informací by měly zajišťovat vnitrostátní orgány jednotlivých členských států. (9) Komise by měla odpovídat za provozní řízení SIS II, a to zvláště za účelem zajištění hladkého přechodu od vývoje systému k zahájení provozu. (10) SIS II by měl obsahovat záznamy o osobách hledaných za účelem zatčení a předání nebo vydání. Je nanejvýš žádoucí, aby SIS II kromě záznamů obsahoval i další údaje nezbytné pro postupy předávání a vydávání. V SIS II by se měly zpracovávat zejména údaje, o nichž pojednává článek 8 rámcového rozhodnutí Rady 2002/584/SVV ze dne 13. června 2002 o evropském zatýkacím rozkazu a postupech předávání mezi členskými státy[18]. (11) Mělo by být možné doplňovat do SIS II překlad dalších údajů zadávaných za účelem předávání podle evropského zatýkacího rozkazu a za účelem vydávání. (12) SIS II by měl obsahovat záznamy o pohřešovaných osobách k zajištění jejich ochrany nebo k předcházení nebezpečí hrozícího těmto osobám, záznamy o osobách hledaných za účelem soudního řízení, záznamy o osobách a předmětech určených k utajenému sledování nebo zvláštním kontrolám a záznamy o věcech hledaných za účelem zabavení nebo za účelem zajištění důkazů v trestním řízení. (13) Pro jednotlivé kategorie záznamů je žádoucí stanovit nejvyšší dobu uchovávání; stanovenou dobu bude možné prodloužit pouze v nezbytných případech, přičemž takové prodloužení musí být přiměřené splnění účelu záznamu. Obecně platí, že by se měly záznamy ze SIS II odstranit, jakmile je vykonáno opatření záznamem požadované. (14) Mělo by být možné, aby SIS II uchovával záznamy o osobách hledaných za účelem zatčení a předání nebo vydání, jakož i o osobách hledaných za účelem ochrany nebo předcházení nebezpečí a o osobách hledaných za účelem soudního řízení, nanejvýš po dobu 10 let vzhledem k důležitosti těchto záznamů pro zachování veřejné bezpečnosti v schengenském prostoru. (15) SIS II by měl umožnit zpracování biometrických údajů za účelem zvýšení spolehlivosti identifikace dotyčných osob. Ve stejném kontextu by měl SIS II umožňovat rovněž zpracování údajů o osobách, jejichž totožnost byla zneužita, aby se tak předcházelo nepříjemnostem způsobeným nesprávným stanovením totožnosti; zpracování uvedených údajů musí být podmíněno náležitými zárukami, zvláště souhlasem dotyčné osoby a přísnými omezeními účelů jejich zákonného zpracovávání. (16) Každý členský stát by měl mít možnost opatřit záznam návěstím zvaným poznámka, v jehož důsledku nebude operace prováděná na základě daného záznamu realizována na jeho území. Pokud jsou vydány záznamy za účelem zatčení a předání, je třeba použití poznámky uvést do souladu s rámcovým rozhodnutím 2002/584/SVV. Rozhodnutí o opatření záznamu poznámkou by měl činit pouze oprávněný soudní orgán a mělo by se zakládat výhradně na důvodech odmítnutí uvedených v dotyčném rámcovém rozhodnutí. (17) SIS II by měl členským státům poskytnout možnost zavést propojovací odkazy mezi záznamy. Zavedení odkazů členským státem mezi dvěma nebo více záznamy by nemělo mít žádný dopad na přijímaná opatření, na délku období uchovávání nebo přístupová práva k záznamům. (18) Je žádoucí posílit spolupráci mezi Evropskou unií a třetími zeměmi nebo mezinárodními organizacemi na poli policejní a soudní spolupráce podporou účinné výměny informací. V případech, kdy jsou osobní údaje předávány ze SIS II třetí straně, měla by třetí strana zajistit náležitou ochranu předmětných osobních údajů, což má zaručit příslušná dohoda. (19) Všechny členské státy ratifikovaly Úmluvu Rady Evropy ze dne 28. ledna 1981 o ochraně osob se zřetelem na automatizované zpracování osobních dat. Článek 9 uvedené úmluvy upravuje hranice výjimek a omezení práv a povinností daných předmětnou úmluvou. Osobní údaje zpracovávané v souvislosti s prováděním tohoto rozhodnutí je třeba chránit v souladu se zásadami dotyčné úmluvy. V případech, kde je to nutné, toto rozhodnutí doplňuje nebo vyjasňuje zásady zakotvené v úmluvě. (20) Při zpracovávání osobních údajů policejními orgány za použití tohoto rozhodnutí je třeba brát na zřetel zásady obsažené v doporučení Výboru ministrů Rady Evropy č. R (87) 15 ze dne 17. září 1987 o používání osobních údajů v policejní oblasti. (21) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů[19] platí pro zpracovávání osobních údajů Komisí, pokud k němu dochází při výkonu činností, které částečně nebo zcela spadají do oblasti působnosti práva Společenství. Část zpracování osobních údajů v SIS II spadá do oblasti působnosti práva Společenství. Důsledné a jednotné uplatňování pravidel, pokud jde o ochranu základních práv a svobod jednotlivců v souvislosti se zpracováním osobních údajů, se musí vykládat tak, že pokud Komise zpracovává osobní údaje za použití tohoto rozhodnutí, platí nařízení (ES) č. 45/2001. Tam, kde je to nezbytné, je třeba zásady zakotvené v uvedeném nařízení doplnit nebo přesněji vyložit v tomto rozhodnutí. (22) Zákonnost zpracovávání osobních údajů členskými státy by měly sledovat vnitrostátní nezávislé orgány dozoru, zatímco evropský inspektor ochrany údajů jmenovaný rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady 2004/55/ES ze dne 22. prosince 2003 o jmenování nezávislého kontrolního orgánu podle článku 286 Smlouvy o ES (Evropský inspektor ochrany údajů)[20], by měl sledovat činnosti Komise související se zpracováváním osobních údajů. (23) Odpovědnost Společenství v důsledku jakéhokoli porušení tohoto rozhodnutí Komisí se řídí druhým odstavcem článku 288 Smlouvy o ES. (24) Zpracování údajů SIS II Europolem – pokud jde o ochranu údajů - se řídí ustanoveními Úmluvy ze dne 26. července 1995 o zřízení Evropského policejního úřadu[21] (dále jen „Úmluva o Europolu“), včetně pravomocí společného kontrolního orgánu zřízeného na základě článku 24 Úmluvy o Europolu dohlížet na činnost Europolu, i pokud jde o odpovědnost za veškeré nezákonné zpracovávání osobních údajů Europolem. (25) Zpracování údajů SIS II Eurojustem – pokud jde o ochranu údajů - se řídí ustanoveními rozhodnutí Rady 2002/187/SVV ze dne 28. února 2002 o zřízení Evropské jednotky pro soudní spolupráci (Eurojust) za účelem posílení boje proti závažné trestné činnosti[22], včetně pravomocí společného kontrolního orgánu zřízeného na základě článku 23 uvedeného rozhodnutí dohlížet na činnost Eurojustu, i pokud jde o odpovědnost za veškeré nezákonné zpracovávání osobních údajů Eurojustem. (26) Za účelem zajištění transparentnosti by měla Komise každé dva roky vypracovat zprávu o činnostech SIS II a o výměně doplňujících informací. Každé čtyři roky by měla Komise vydat celkové vyhodnocení. (27) Ustanovení tohoto rozhodnutí nemohou upravit vyčerpávajícím způsobem některé aspekty SIS II jako slučitelnost záznamů, přidávání poznámek, odkazy mezi záznamy a výměnu doplňujících informací v důsledku jejich technické podstaty, úrovně detailnosti a potřeby pravidelné aktualizace. Prováděcí pravomoci je, pokud jde o tyto aspekty, proto třeba svěřit Komisi. (28) Toto rozhodnutí by mělo stanovit postup pro přijímání opatření nezbytných k jeho provádění. Postup pro přijímání prováděcích opatření tohoto rozhodnutí a nařízení (ES) č. XX/2006 by měl být totožný. (29) Je vhodné stanovit přechodná ustanovení, pokud jde o záznamy pořízené v SIS v souladu s Schengenskou úmluvou, které budou přeneseny do SIS II, nebo pokud jde o záznamy pořízené v SIS II v průběhu přechodného období, než začnou platit všechna ustanovení tohoto rozhodnutí. Některá ustanovení schengenského acquis by měla být ponechána v platnosti po omezené období, dokud členské státy neposoudí slučitelnost těchto záznamů s novým právním rámcem. (30) Je nezbytné stanovit zvláštní ustanovení, pokud jde o zbývající část rozpočtu vyčleněného na provoz SIS, která není součástí rozpočtu Evropské unie. (31) Protože cílů navrhované činnosti, a sice zřízení a regulování společného informačního systému, nemůže být dosaženo uspokojivě na úrovni členských států, a může jich být proto z důvodu rozsahu a účinků činnosti lépe dosaženo na úrovni Evropské unie, může Rada přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity vymezenou v článku 5 Smlouvy o ES a zmíněnou v článku 2 Smlouvy o EU. V souladu se zásadou proporcionality vymezenou v článku 5 Smlouvy o ES nepřekročí toto rozhodnutí rámec toho, co je k dosažení předmětných cílů nezbytné. (32) Toto rozhodnutí respektuje základní práva a zásady uznané zejména Chartou základních práv Evropské unie. (33) Na Spojené království se toto rozhodnutí vztahuje v souladu s článkem 5 protokolu o začlenění schengenské acquis do rámce Evropské unie připojeného ke Smlouvě o EU a ke Smlouvě o ES, jakož i v souladu s čl. 8 odst. 2 rozhodnutí Rady 2000/365/ES ze dne 29. května 2000 o žádosti Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, aby se na ně vztahovala některá ustanovení schengenského acquis [23]. (34) Na Irsko se toto rozhodnutí vztahuje v souladu s článkem 5 protokolu o začlenění schengenské acquis do rámce Evropské unie připojeného ke Smlouvě o EU a ke Smlouvě o ES, jakož i v souladu s čl. 6 odst. 2 rozhodnutí Rady 2002/192/ES ze dne 28. února 2002 o žádosti Irska, aby se na ně vztahovala některá ustanovení schengenského acquis [24]. (35) Tímto rozhodnutím nejsou dotčena ujednání o částečné účasti Spojeného království a Irska na schengenském acquis , jak je vymezena pro Británii v rozhodnutí 2000/365/ES a pro Irsko v rozhodnutí 2002/192/ES. (36) Pokud jde o Island a Norsko, představuje toto rozhodnutí rozpracování ustanovení schengenského acquis ve smyslu dohody uzavřené mezi Radou Evropské unie a Islandskou republikou a Norským královstvím o přidružení těchto dvou států k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis , což spadá do oblasti uvedené v čl. 1 bodu G rozhodnutí Rady 1999/437/ES ze dne 17. května 1999 o některých opatřeních pro uplatňování uvedené dohody[25]. (37) Pokud jde o Švýcarsko, představuje toto rozhodnutí rozpracování ustanovení schengenského acquis ve smyslu Dohody podepsané mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis , což spadá do oblasti uvedené v čl. 1 bod G rozhodnutí Rady 1999/437/ES použitého ve spojení s čl. 4 odst. 1 rozhodnutí Rady 2004/849/ES o podpisu Dohody mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis jménem Evropské unie a o prozatímním provádění některých jejích ustanovení[26]. (38) Toto rozhodnutí je aktem navazujícím na schengenské acquis nebo s ním jinak souvisejícím ve smyslu čl. 3 odst. 2 aktu o přistoupení z roku 2003, ROZHODLA TAKTO: KAPITOLA I Obecná ustanovení Článek 1 Zřízení a obecný cíl SIS II 1. Zřizuje se automatizovaný informační systém nazývaný Schengenský informační systém druhé generace (dále jen „SIS II“), který umožní příslušným orgánům členských států spolupracovat prostřednictvím výměny informací za účelem kontroly osob a věcí. 2. SIS II přispěje k zachování vysoké úrovně bezpečnosti v rámci prostoru bez kontrol na vnitřních hranicích mezi členskými státy. Článek 2 Oblast působnosti 1. Toto rozhodnutí vymezuje podmínky a postupy pro zpracovávání záznamů a dalších s nimi souvisejících údajů v SIS II a pro výměnu doplňujících informací za účelem policejní a soudní spolupráce v trestních věcech. 2. Toto rozhodnutí rovněž vymezuje ustanovení o technické architektuře SIS II, o povinnostech členských států a Komise, o obecném zpracování údajů, o právech dotčených jednotlivců a o odpovědnosti za škodu. Článek 3 Definice 1. Pro účely tohoto rozhodnutí platí následující definice: a) „záznamem“ se rozumí sada údajů zařazených do SIS II umožňující příslušným orgánům identifikovat osobu nebo věc s ohledem na konkrétní opatření, které má být učiněno; b) „doplňujícími informacemi“ se rozumějí informace, které sice nejsou uloženy v SIS II, ale souvisejí se záznamy v SIS II a jsou nezbytné ve vztahu k opatření, která má učiněno; c) „dalšími údaji“ se rozumějí údaje uložené v SIS II a související se záznamy SIS II; jsou nezbytné k tomu, aby mohly příslušné orgány učinit náležité opatření. 2. „Zpracování osobních údajů“, „zpracování“ a „osobní údaje“ musí být chápány v souladu s článkem 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES[27]. Článek 4 Technická architektura a způsoby provozování SIS II 1. SIS II sestává z níže uvedených částí: a) centrální databáze nazývaná „Centrální schengenský informační systém“ (dále jen „CS-SIS“); b) jeden až dva přístupové body určené každým členským státem (dále jen „NI-SIS“); c) spojová infrastruktura mezi CS-SIS a NI-SIS. 2. Vnitrostátní systémy členských států (dále jen „NS“) musí být propojeny se SIS II prostřednictvím NI-SIS. 3. Vnitrostátní příslušné orgány uvedené v čl. 40 odst. 4 zařazují údaje, vstupují do SIS II a vyhledávají v něm přímo nebo za použití kopie údajů CS-SIS, kterou mají k dispozici v jejich NS. 4. Spojovou infrastrukturu mezi CS-SIS a NI-SIS členské státy používají i pro výměnu doplňujících informací. Článek 5 Náklady 1. Náklady vynaložené v souvislosti s provozem a údržbou SIS II zahrnujícího CS-SIS, NI-SIS a spojovou infrastrukturu mezi CS-SIS a NI-SIS ponese rozpočet Evropské unie. 2. Náklady na vývoj, přizpůsobení a na provoz jednotlivých NS ponese dotyčný členský stát. 3. Dodatečné náklady vynaložené v důsledku využívání kopií, jak je uvedeno v čl. 4 odst. 3 ponesou členské státy, které budou předmětné kopie využívat. KAPITOLA II Povinnosti členských států Článek 6 Vnitrostátní systémy Každý členský stát odpovídá za provozování a údržbu svého NS i za jeho propojení se SIS II. Článek 7 Vnitrostátní úřad pro SIS II a orgány SIRENE 1. Každý členský stát určí úřad, který bude zajišťovat přístup příslušných orgánů do SIS II v souladu s tímto rozhodnutím. 2. Každý členský stát určí orgány, které budou zajišťovat výměnu veškerých doplňujících informací (dále jen „orgány SIRENE“). Tyto orgány ověřují kvalitu informací zařazovaných do SIS II. Za tím účelem mají přístup k údajům zpracovávaným v SIS II. 3. Členské státy uvědomí sebe navzájem i Komisi o úřadu uvedeném v odstavci 1 a o orgánech SIRENE uvedených v odstavci 2. Článek 8 Výměna doplňujících informací 1. Členské státy si vyměňují veškeré doplňující informace prostřednictvím orgánů SIRENE. Takové informace se vyměňují za účelem vzájemného informování nebo konzultací členských států při zařazování záznamu, po úspěšném nálezu, když nelze provést požadované opatření, když se jedná o kvalitu údajů v SIS II a kompatibilitu záznamů a když se jedná o výkon práva na přístup. 2. Podrobná pravidla pro výměnu doplňujících informací se přijmou v souladu s postupem vymezeným v článku 61 ve formě příručky nazvané „Příručka SIRENE“. Článek 9 Technická shoda 1. Každý členský stát zajistí slučitelnost svého NS se SIS II a dodržuje postupy a technické normy stanovené pro tento účel v souladu s postupem uvedeným v článku 60. 2. Členské státy popřípadě zajistí, aby údaje uložené v kopiích údajů ze CS-SIS databáze byly vždy totožné a v souladu s CS-SIS. 3. Členské státy popřípadě zajistí, aby vyhledávání v kopiích údajů ze CS-SIS přinášelo shodné výsledky jako vyhledávání prováděné přímo v CS-SIS. Článek 10 Zabezpečení a důvěrnost 1. Členské státy mající přístup k údajům zpracovávaným v SIS II jsou povinny přijmout nezbytná opatření, aby: a) zabránily všem neoprávněným osobám v přístupu k zařízením, v nichž se provádějí postupy týkající se NI-SIS a NS (kontroly u vstupu k zařízením); b) zabránily neoprávněným osobám v přístupu, čtení, kopírování, pozměňování nebo výmazu údajů SIS II a nosičů dat (kontrola nosičů dat); c) zabránily neoprávněnému přístupu, čtení, kopírování, pozměňování nebo výmazu údajů SIS II při přenosu mezi NS a SIS II (kontrola přenosu); d) zajistily možnost následně kontrolovat a zjišťovat, do čeho, kdy a kým byly zaznamenány jaké údaje SIS II (kontrola zaznamenávání údajů); e) zabránily neoprávněnému zpracování údajů SIS II v NS a veškerému neoprávněnému pozměňování nebo výmazu údajů SIS II zaznamenaných v NS (kontrola zadávání údajů); f) zajistily, že oprávněné osoby mají při užívání NS přístup pouze k údajům SIS II, které spadají do jejich působnosti (kontrola přístupu); g) zajistily, že je možné kontrolovat a zjišťovat, kterým orgánům lze údaje SIS II zaznamenané v NS předávat prostřednictvím zařízení pro přenos údajů (kontrola předávání); h) sledovaly účinnost bezpečnostních opatření uvedených v tomto odstavci (samokontrola). 2. Členské státy přijmou v případě výměny a dalšího zpracování doplňujících informací opatření odpovídající opatřením uvedeným v odstavci 1, pokud jde o zabezpečení a důvěrnost. 3. Pro všechny osoby a subjekty, které musejí pracovat s údaji SIS II i s doplňujícími informacemi, platí povinnost zachovávat služební tajemství nebo srovnatelná povinnost zachovávat důvěrnost. Povinnost zachovávat důvěrnost nepomíjí ani poté, co dotyčné osoby opustí svůj úřad nebo zaměstnanecký poměr, nebo poté, co dotyčné subjekty ukončí svou činnost. Článek 11 Vedení protokolů na vnitrostátní úrovni 1. Každý členský stát je povinen vést protokoly veškerých výměn údajů se SIS II a jejich dalšího zpracování, za účelem sledování zákonnosti zpracovávání údajů, zajištění řádného fungování NS, úplnosti (integrity) a zabezpečení údajů. 2. Do protokolů se zaznamenávají zejména následující údaje: datum a čas předávaných údajů, údaje použité pro dotazování, předávání údajů, název příslušného orgánu a jméno osoby odpovědné za zpracování údajů. 3. Protokoly musí být náležitě chráněny proti neoprávněnému přístupu a musí být smazány po uplynutí jednoho roku, pokud nejsou vyžadovány pro postupy sledování, které započaly již před uplynutím tohoto období. 4. Příslušné orgány členských států, a to zejména ty, které jsou pověřeny dohledem nad zpracováním údajů v SIS II, mají právo přístupu do protokolů za účelem sledování zákonnosti zpracovávání údajů a za účelem zajištění řádného fungování systému, včetně úplnosti (integrity) a zabezpečení údajů. Každý členský stát je povinen bezodkladně předat výsledky takového sledování Komisi za účelem jejich případného začlenění do zpráv stanovených v čl. 59 odst. 3. Kapitola III Povinnosti Komise Článek 12 Provozní řízení 1. Komise odpovídá za provozní řízení SIS II. 2. Provozní řízení sestává ze všech úloh nezbytných pro zachování funkčnosti SIS II po 24 hodin denně 7 dní v týdnu v souladu s tímto rozhodnutím, a to zejména z údržby a technického rozvoje nezbytného pro hladký chod systému. Článek 13 Zabezpečení a důvěrnost Pokud jde o provoz SIS II, použije Komise článek 10 přiměřeně. Článek 14 Vedení protokolů na centrální úrovni 1. Veškeré zpracovávací operace v rámci SIS II se ukládají do protokolu za účelem sledování zákonnosti zpracovávání údajů, zajištění řádného fungování systému, úplnosti (integrity) a zabezpečení údajů. 2. Do protokolů se zaznamenávají zejména následující údaje: datum a čas operace; zpracovávané údaje a identifikace příslušného orgánu. 3. Protokoly musí být náležitě chráněny proti neoprávněnému přístupu a musí být smazány po uplynutí jednoho roku od výmazu záznamu, k němuž se vztahovaly, pokud nejsou vyžadovány pro postupy sledování, které započaly již před uplynutím tohoto období. 4. Příslušné vnitrostátní orgány, a to zejména ty, které jsou pověřeny dohledem nad zpracováním údajů v SIS II, mají právo přístupu do protokolů pouze za účelem sledování zákonnosti zpracovávání údajů a za účelem zajištění řádného fungování systému, včetně úplnosti (integrity) a zabezpečení údajů. Uvedený přístup je vyhrazen pro protokoly související se zpracovávacími operacemi prováděnými dotyčným členským státem. 5. Komise má právo přístupu do protokolů pouze za účelem zajištění řádného fungování systému a úplnosti (integrity) a zabezpečení údajů. 6. Evropský inspektor ochrany údajů má právo přístupu do protokolů za výhradním účelem sledování zákonnosti zpracovávání osobních údajů při operacích prováděných Komisí, včetně zabezpečení údajů. KAPITOLA IV Záznamy o osobách hledaných za účelem zatčení a předání nebo vydání Článek 15 Cíle a podmínky pořizování záznamů Záznamy se do SIS II pořizují na žádost příslušného soudního orgánu, pokud jde o osoby hledané za účelem zatčení a předání na základě evropského zatýkacího rozkazu, nebo pokud jde o osoby hledané za účelem dočasného zatčení s cílem jejich vydání. Článek 16 Další údaje o osobách hledaných za účelem zatčení a předání 1. Kromě záznamu uvedeného v článku 15 zařadí pořizující členský stát do SIS II údaje uvedené v čl. 8 odst. 1 rámcového rozhodnutí 2002/584/SVV a kopii originálu evropského zatýkacího rozkazu. 2. Pořizující členský stát může zařadit překlad údajů, na něž odkazuje odstavec 1, a/nebo překlad evropského zatýkacího rozkazu do jednoho nebo několika ostatních úředních jazyků orgánů Evropské unie. Článek 17 Další údaje o osobách hledaných za účelem zatčení a vydání 1. Kromě záznamu uvedeného v článku 15 zařadí pořizující členský stát do SIS II následující údaje o osobách hledaných za účelem zatčení a vydání: a) totožnost a státní občanství hledané osoby; b) název, adresu, telefonní a faxové číslo a adresu elektronické pošty pořizujícího soudního orgánu; c) doklad o vykonatelném rozsudku nebo o jakémkoli jiném vykonatelném soudním rozhodnutí se stejným účinkem; d) podstatu a právní kvalifikaci trestného činu; e) popis okolností, za kterých byl trestný čin spáchán, včetně doby, místa činu a stupně účasti hledané osoby na něm; f) uložený trest, pokud existuje pravomocný rozsudek, nebo předepsanou škálu trestů za daný trestný čin podle práva pořizujícího členského státu; g) je-li to možné, další následky trestného činu. 2. Pořizující členský stát může zařadit překlad dalších údajů uvedených v odstavci 1 do jednoho nebo několika ostatních úředních jazyků orgánů Evropské unie. Článek 18 Orgány mající právo přístupu k záznamům a dalším údajům o osobách hledaných za účelem zatčení 1. Právo přístupu k záznamům uvedeným v článku 15 mají za vymezenými účely níže uvedené orgány: a) policejní a pohraniční orgány za účelem zatčení; b) vnitrostátní soudní orgány a státní zastupitelství za účelem trestního řízení. 2. Evropský policejní úřad (Europol) má právo přístupu k údajům obsaženým v záznamech pořízených za účelem zatčení, pokud je to nezbytné k výkonu jeho úkolů v souladu s Úmluvou ze dne 26. července 1995 o zřízení Evropského policejního úřadu („Úmluva o Europolu“). 3. Eurojust má právo přístupu k údajům obsaženým v záznamech pořízených za účelem zatčení a k údajům uvedeným v článcích 16 a 17, pokud je to nezbytné k výkonu jeho úkolů v souladu s rozhodnutím 2002/187/SVV. 4. Vnitrostátní soudní orgány a státní zastupitelství mají právo přístupu k údajům uvedeným v článku 16 za účelem vykonání evropského zatýkacího rozkazu a k údajům uvedeným v článku 17 za účelem vydávacího řízení. Článek 19 Doba uchovávání záznamů a dalších údajů za účelem zatčení 1. Záznamy pořízené za účelem zatčení a další údaje uvedené v článcích 16 a 17 se uchovávají v SIS II, dokud není hledaná osoba předána nebo vydána. Uchovávají se pouze tak dlouho, dokud pořizující členský stát považuje zatykač za platný podle svého vnitrostátního práva. 2. Záznamy pořízené za účelem zatčení a další údaje uvedené v článcích 16 a 17 se automaticky vymažou po uplynutí 10 let od data rozhodnutí, na jehož základě byl záznam pořízen. Členský stát, který údaje do SIS II zařadil, může rozhodnout o jejich ponechání v systému, pokud se to ukáže jako nezbytné pro účel, pro který byly údaje zařazeny. 3. Členské státy budou průběžně informovány o automatickém výmazu údajů ze systému jeden měsíc před jeho uskutečněním. Článek 20 Poznámky přiřazené k záznamům o osobách hledaných za účelem zatčení 1. Když je v souladu s článkem 45 záznam za účelem zatčení opatřen poznámkou a zatčení nemůže být provedeno, přičemž je místo pobytu hledané osoby známo, považuje členský stát, který poznámku doplnil, příslušný záznam za záznam pro účely sdělení místa pobytu dotyčné osoby. 2. Členský stát, který záznam o osobě hledané za účelem zatčení poznámkou opatřil, přezkoumá potřebu zachování poznámky nejméně jednou za půl roku. Členské státy mohou stanovit kratší období pro přezkum. Článek 21 Poznámky přiřazené k záznamům za účelem zatčení a předání 1. Poznámka podle čl. 45 odst. 1 zakazující zatčení může být doplněna k záznamu za účelem zatčení a předání pouze tam, kde příslušný soudní orgán povolil na základě jasných a zjevných důvodů nevykonání evropského zatýkacího rozkazu založeného na rámcovém rozhodnutí 2002/548/SVV, nebo v případě, že osoba již zatčená byla dočasně propuštěna. Poznámka se doplní co nejdříve a, je-li to možné, nejpozději do sedmi dnů od data pořízení záznamu do SIS II. 2. Zákaz zatčení a předání zůstává v platnosti, dokud není poznámka vymazána. Poznámka se vymaže, jakmile pominou důvody pro nevykonání evropského zatýkacího rozkazu nebo jakmile skončí dočasné propuštění. 3. Odstavce 4 a 5 článku 45 se nevztahuji na poznámky týkající se záznamů za účelem zatčení a předání. Článek 22 Výkon opatření na základě záznamu o osobě hledané za účelem zatčení a předání Záznam zařazený do SIS II za účelem zatčení a předání má stejný účinek, pokud jde o učinění opatření, jako evropský zatýkací rozkaz vydaný v souladu s čl. 9 odst. 3 rámcového rozhodnutí 2002/584/SVV. Kapitola V Záznamy o osobách k zajištění ochrany nebo předcházení nebezpečí Článek 23 Cíle a podmínky pořizování záznamů 1. Členské státy pořizují v SIS II záznamy o pohřešovaných osobách nebo o osobách, které v zájmu své vlastní ochrany nebo předcházení nebezpečí musí být na žádost příslušného správního nebo soudního orgánu umístěny pod dočasnou policejní ochranu. 2. Záznamy uvedené v odstavci 1 se pořizují zejména v případech pohřešovaných nezletilých osob a osob, které musí být internovány na základě rozhodnutí příslušného orgánu. Článek 24 Orgány mající právo přístupu k záznamům 1. Policejní a pohraniční orgány mají právo přístupu k záznamům uvedeným v článku 23, za účelem umístění dotyčných osob pod policejní ochranu nebo za účelem vypátrání místa pobytu pohřešované osoby. 2. Vnitrostátní soudní orgány, mimo jiné ty, které odpovídají za zahájení trestního stíhání a za soudní vyšetřování před sdělením obvinění z trestného činu, mohou mít přístup k záznamům uvedeným v článku 23 při výkonu svých úkolů. Článek 25 Doba uchovávání záznamů 1. Záznamy pořízené za účelem zajištění ochrany nebo předcházení nebezpečí se vymažou, jakmile je dotyčná osoba umístěna pod policejní ochranu. 2. Záznamy uvedené v odstavci 1 se automaticky vymažou po uplynutí 10 let od data rozhodnutí, na jehož základě byl záznam pořízen. Členský stát, který údaje do SIS II zařadil, může rozhodnout o jejich ponechání v systému, pokud se to ukáže jako nezbytné pro účel, pro který byl záznam zařazen. 3. Členské státy budou průběžně informovány o automatickém výmazu záznamů ze systému jeden měsíc před jeho uskutečněním. Článek 26 Výkon opatření na základě záznamu 1. Příslušné orgány členského státu, ve kterém je osoba uvedená v článku 23 nalezena, sdělí její místo pobytu členskému státu, který záznam pořídil, prostřednictvím výměny doplňujících informací. Podrobná pravidla pro tuto výměnu se přijmou v souladu s článkem 61 a vloží se do příručky SIRENE. 2. Sdělení místa pobytu pohřešované plnoleté osoby podléhá jejímu souhlasu. 3. Příslušné orgány členského státu, ve kterém je osoba uvedená v článku 23 nalezena, mohou dotyčnou osobu umístit do bezpečí a zabránit jí tak v tom, aby pokračovala v cestě, pokud to dovolují vnitrostátní právní předpisy. Kapitola VI Záznamy o osobách hledaných za účelem soudního řízení Článek 27 Cíle a podmínky pořizování záznamů Členské státy pořizují v SIS II záznamy o svědcích, o osobách předvolaných k vnitrostátním soudním orgánům v rámci trestního řízení, aby vypovídaly o skutečnostech, pro které jsou stíhány, nebo záznamy o osobách, kterým musí být doručen trestní rozsudek nebo obsílka k nástupu trestu odnětí svobody, na žádost příslušných soudních orgánů pro účely sdělení místa pobytu nebo bydliště. Článek 28 Orgány mající právo přístupu k záznamům 1. Policejní a pohraniční orgány mají právo přístupu k záznamům uvedeným v článku 27, za účelem zjištění místa pobytu nebo bydliště dotyčných osob. 2. Vnitrostátní soudní orgány, mimo jiné ty, které odpovídají za zahájení trestního stíhání a za soudní vyšetřování před sdělením obvinění z trestného činu, mohou mít přístup k záznamům uvedeným v článku 27, které jsou nezbytné při výkonu jejich úkolů. 3. Eurojust má právo přístupu k údajům obsaženým v záznamech uvedených v článku 27, pokud je to nezbytné k výkonu jeho úkolů v souladu s rozhodnutím 2002/187/SVV. Článek 29 Doba uchovávání záznamů 1. Záznamy uvedené v článku 27 se vymažou, jakmile je zjištěno místo pobytu nebo bydliště dotyčné osoby. 2. Záznamy uvedené v článku 27 se automaticky vymažou po uplynutí 10 let od data rozhodnutí, na jehož základě byl záznam pořízen. Členský stát, který údaje do SIS II zařadil, může rozhodnout o jejich ponechání v systému, pokud se to ukáže jako nezbytné pro účel, pro který byl záznam zařazen. 3. Členské státy budou průběžně informovány o automatickém výmazu záznamů ze systému jeden měsíc před jeho uskutečněním. Článek 30 Výkon opatření na základě záznamu 1. Příslušné orgány členského státu, ve kterém je osoba uvedená v článku 27 nalezena, sdělí její místo pobytu nebo bydliště členskému státu, který záznam pořídil, prostřednictvím výměny doplňujících informací. 2. Podrobná pravidla pro tuto výměnu se přijmou v souladu s článkem 61 a vloží se do příručky SIRENE. Kapitola VII Záznamy o osobách a věcech pořízené pro účely utajeného sledování nebo zvláštních kontrol Článek 31 Cíle a podmínky pořizování záznamů 1. Na žádost příslušného soudního nebo správního orgánu pořídí členské státy pro účely stíhání trestných činů a pro účely předcházení ohrožení veřejné bezpečnosti do SIS II záznamy o osobách nebo vozidlech, plavidlech, letadlech a kontejnerech za účelem utajeného sledování nebo zvláštních kontrol, pokud: a) existují jednoznačné důkazy, že dotyčná osoba zamýšlí spáchat nebo páchá četné a mimořádně závažné trestné činy, nebo b) z celkového posouzení dotyčné osoby, zejména na základě dosud spáchaných trestných činů, lze předpokládat, že se i v budoucnosti dopustí mimořádně závažných trestných činů. 2. Členské státy mohou pořizovat záznamy v SIS II na žádost orgánů odpovědných za bezpečnost státu, pokud existují jednoznačné důkazy, že informace uvedené v článku 32 jsou nezbytné pro předcházení závažnému ohrožení ze strany dotyčné osoby nebo jiným závažným ohrožením pro vnitřní nebo vnější bezpečnost státu. Členský stát pořizující záznam je o tom povinen informovat ostatní členské státy prostřednictvím výměny doplňujících informací. Podrobná pravidla pro tuto výměnu se přijmou v souladu s článkem 61 a vloží se do příručky SIRENE. Článek 32 Shromažďování a výměna doplňujících informací pro záznamy 1. Pro účely utajeného sledování mohou příslušné orgány členských států, které provádějí hraniční nebo jiné policejní a celní kontroly ve vnitrozemí, shromažďovat a sdělovat orgánu pořizujícímu záznam všechny nebo některé z následujících informací: a) nalezení osoby nebo vozidla uvedených v záznamu, b) místo, doba nebo důvod kontroly, c) trasa a cíl cesty, d) osoby, které doprovázejí dotyčné osoby, nebo cestující ve vozidle, e) použité vozidlo, f) převážené věci, g) okolnosti, za jakých byly osoba nebo vozidlo nalezeny. 2. Informace uvedené v odstavci 1 se sdělují prostřednictvím doplňujících informací. Podrobná pravidla pro tuto výměnu se přijmou v souladu s článkem 61 a vloží se do příručky SIRENE. 3. Při shromažďování informací uvedených v odstavci 1 dbají členské státy na to, aby nebyla ohrožena tajná povaha sledování. 4. V rámci zvláštních kontrol uvedených v článku 31 může být v souladu s vnitrostátními právními předpisy k dosažení účelu uvedeného v předmětném článku provedena prohlídka osob, vozidel, plavidel, letadel, kontejnerů nebo převážených věcí. Pokud zvláštní kontrola není podle právních předpisů některého členského státu přípustná, nahrazuje se toto opatření pro daný členský stát automaticky utajeným sledováním. Článek 33 Orgány mající právo přístupu k záznamům 1. Policejní, pohraniční a celní orgány mají právo přístupu k záznamům uvedeným v článku 31, za účelem výkonu utajeného sledování nebo zvláštních kontrol. 2. Vnitrostátní soudní orgány, mimo jiné ty, které odpovídají za zahájení trestního stíhání a za soudní vyšetřování před sdělením obvinění z trestného činu, mohou mít přístup k záznamům uvedeným v článku 31 při výkonu svých úkolů. 3. Europol má právo přístupu k údajům obsaženým v záznamech uvedených v článku 31, které jsou nezbytné k výkonu jeho úkolů v souladu s Úmluvou o Europolu. Článek 34 Doba uchovávání záznamů 1. Záznamy o osobách pořízené podle článku 31 se automaticky vymažou po uplynutí 3 let od data rozhodnutí, na jehož základě byl záznam pořízen. 2. Záznamy o věcech pořízené podle článku 31 se automaticky vymažou po uplynutí 5 let od data rozhodnutí, na jehož základě byl záznam pořízen. 3. Členský stát, který záznam do systému zařadil, může rozhodnout o jeho ponechání v SIS II, pokud se to ukáže jako nezbytné pro účel, pro který byl záznam zařazen. 4. Členské státy budou průběžně informovány o automatickém výmazu záznamů ze systému jeden měsíc před jeho uskutečněním. Kapitola VIII Záznamy o věcech hledaných za účelem zabavení nebo za účelem zajištění důkazů v trestním řízení Článek 35 Cíle a podmínky pořizování záznamů 1. Na žádost příslušného orgánu pořídí členské státy za účelem zabavení nebo za účelem zajištění důkazů v trestním řízení do SIS II záznamy o níže uvedených věcech: a) odcizená, neoprávněně užívaná nebo pohřešovaná vozidla s motorem o obsahu válců přesahujícím 50 ccm, plavidla a letadla; b) odcizené, neoprávněně užívané nebo pohřešované přívěsy o pohotovostní hmotnosti přesahující 750 kg, obytné přívěsy, průmyslová zařízení, závěsné motory a kontejnery; c) odcizené, neoprávněně užívané nebo pohřešované střelné zbraně; d) odcizené, neoprávněně užívané nebo pohřešované nevyplněné doklady; e) odcizené, neoprávněně užívané, pohřešované nebo za neplatné prohlášené vydané doklady totožnosti, jako jsou pasy, osobní průkazy, řidičské průkazy, povolení k pobytu a cestovní doklady; f) odcizená, neoprávněně užívaná, pohřešovaná nebo za neplatné prohlášená osvědčení o registraci vozidel a státní poznávací značky vozidel; g) bankovky (evidované); h) odcizené, neoprávněně užívané nebo pohřešované cenné papíry a platební nástroje, jako jsou šeky, kreditní karty, dluhopisy, akcie a podíly. 2. Komise stanoví technická pravidla nezbytná pro zařazování údajů a přístup k údajům obsaženým v záznamech uvedených v odstavci 1 v souladu s článkem 60. Článek 36 Shromažďování a výměna doplňujících informací pro záznamy 1. Pokud se při vyhledávání zjistí, že byl pořízen záznam o věci, která byla nalezena, orgán členského státu, v němž byla ona věc nalezena, kontaktuje orgán, který záznam pořídil, a dohodnou se na opatřeních, která je třeba provést. Za tímto účelem lze v souladu s tímto rozhodnutím sdělit i osobní údaje. 2. Kontakty a sdělování osobních údajů uvedené v odstavci 1 se provádí prostřednictvím výměny doplňujících informací. Podrobná pravidla pro tuto výměnu se přijmou v souladu s článkem 61 a vloží se do příručky SIRENE. 3. Opatření, jež má provést členský stát, který věc nalezl, musí být v souladu s jeho vnitrostátními právními předpisy. Článek 37 Orgány mající právo přístupu k záznamům 1. Policejní, pohraniční a celní orgány mají právo přístupu k záznamům uvedeným v článku 35, za účelem zabavení věci. 2. Vnitrostátní soudní orgány, mimo jiné ty, které odpovídají za zahájení trestního stíhání a za soudní vyšetřování před sdělením obvinění z trestného činu, mohou mít přístup k záznamům uvedeným v článku 35 při výkonu svých úkolů. 3. Europol má právo přístupu k údajům obsaženým v záznamech uvedených v článku 35, které jsou nezbytné k výkonu jeho úkolů v souladu s Úmluvou o Europolu. Článek 38 Doba uchovávání záznamů 1. Záznamy o věcech uvedených v článku 35 se vymažou, jakmile jsou věci zabaveny. 2. Záznamy uvedené v článku 35, které neobsahují žádné osobní údaje, se automaticky vymažou po uplynutí 10 let od data rozhodnutí, na jehož základě byl záznam pořízen. 3. Záznamy uvedené v článku 35, které obsahují osobní údaje, se automaticky vymažou ze SIS II po uplynutí 3 let od data rozhodnutí, na jehož základě byl záznam pořízen. 4. Členský stát, který záznam do SIS II zařadil, může rozhodnout o jeho ponechání v systému po dobu delší, než jsou doby uchovávání stanovené v odstavcích 2 a 3, pokud se to ukáže jako nezbytné pro účel, pro který byly záznamy zařazeny. 5. Členské státy budou průběžně informovány o automatickém výmazu záznamů ze systému jeden měsíc před jeho uskutečněním. KAPITOLA IX Obecná pravidla pro zpracování údajů Článek 39 Kategorie údajů 1. Záznamy o osobách pořízené v SIS II v souladu s tímto rozhodnutím obsahují nanejvýš tyto údaje: a) příjmení a jména, jméno při narození i dříve užívaná jména, případně zvlášť vedené přezdívky; b) datum a místo narození; c) pohlaví; d) fotografie; e) otisky prstů; f) státní občanství; g) veškeré zvláštní objektivní a tělesné znaky nepodléhající častým změnám; h) údaj o tom, zda je dotyčná osoba ozbrojena, má sklon k násilí nebo jde o uprchlou osobu; i) důvod záznamu; j) orgán pořizující záznam; k) opatření, která je třeba učinit; l) u záznamů pro účely zatčení druh trestného činu; m) odkaz(y) na další záznamy zpracovávané v SIS II. 2. Údaje uvedené v odstavci 1 se použijí pouze za účelem zjištění totožnosti osoby se zřetelem ke konkrétnímu opatření, které je třeba učinit v souladu s tímto rozhodnutím. 3. Komise stanoví technická pravidla nezbytná pro zařazování údajů a přístup k údajům uvedeným v odstavci 1 v souladu s článkem 61. Článek 40 Zpracovávání údajů v SIS II 1. Údaje zařazené do SIS II v souladu s tímto rozhodnutím smějí zpracovávat pouze příslušné vnitrostátní orgány a pro účely určené členskými státy v souladu s tímto rozhodnutím. 2. Členský stát může převést záznam z jedné kategorie do druhé pouze tehdy, pokud je nezbytné předejít bezprostřednímu vážnému ohrožení veřejného pořádku a veřejné bezpečnosti z vážných důvodů bezpečnosti státu nebo s cílem předejít závažnému trestnému činu. Záznam, jehož kategorie je změněna, se považuje za nový záznam pořízený členským státem, který změnu kategorie požadoval. Za tím účelem musí být předem získáno povolení členského státu, který jako první záznam pořídil, prostřednictvím výměny doplňujících informací. Podrobná pravidla pro tuto výměnu se přijmou v souladu s článkem 61 a vloží se do příručky SIRENE. 3. Přístup k údajům SIS II smí být povolen pouze v rámci mezí příslušnosti vnitrostátního orgánu a pouze osobám vybaveným náležitým oprávněním. 4. Každý členský stát vede a předává Komisi aktuálně platný seznam vnitrostátních orgánů oprávněných zpracovávat údaje SIS II. V tomto seznamu je u každého orgánu uvedeno, jaké kategorie údajů smí zpracovávat, za jakým účelem a kdo má být považován za správce; tyto informace Komise sdělí evropskému inspektorovi ochrany údajů. Komise zajistí každoroční zveřejnění seznamu v Úředním věstníku Evropské unie. Článek 41 Přidělení referenčního čísla Členský stát vstupující do SIS II, aniž by použil kopii údajů CS-SIS uvedenou v čl. 4 odst. 3, může záznamům, které pořizuje, přidělit referenční číslo za výhradním účelem vyhledání vnitrostátních informací souvisejících s pořizovaným záznamem. Přístup k referenčnímu číslu je omezen na členský stát, který záznam pořídil. Článek 42 Kopie údajů SIS II 1. S výjimkou kopie údajů CS-SIS uvedené v čl. 4 odst. 3 se smějí údaje zpracovávané v SIS II kopírovat pouze pro technické účely a za předpokladu, že takové kopírování je nezbytné pro přístup příslušných vnitrostátních orgánů k údajům v souladu s tímto rozhodnutím. 2. Údaje zařazené do SIS II jiným členským státem se do vnitrostátních souborů údajů dalšího členského státu kopírovat nesmějí. 3. Odstavcem 2 není dotčeno právo členského státu uchovávat ve vnitrostátním souboru údaje SIS II, ve spojitosti s nimiž bylo učiněno opatření na jeho území. Takové údaje se uchovávají ve vnitrostátních souborech nanejvýš po dobu tří let s výjimkou případů, kdy konkrétní ustanovení vnitrostátního práva umožňují delší období uchovávání. 4. Tímto článkem není dotčeno právo členského státu uchovávat ve vnitrostátních souborech údaje obsažené v konkrétním záznamu, který dotyčný členský stát do SIS II pořídil. Článek 43 Kvalita údajů zpracovávaných v SIS II a slučitelnost záznamů 1. Členský stát zařazující údaje do SIS II odpovídá za zajištění toho, že uvedené údaje jsou zpracovávány v souladu se zákonem, a zejména že jsou správné a aktuální. 2. Údaje smí pozměňovat, doplňovat, opravovat nebo mazat pouze ten členský stát, který je do SIS II zařadil. 3. Má-li některý členský stát, který údaje nezařadil, důkazy o tom, že jsou údaje chybné nebo že byly v SIS II nezákonně zpracovány, uvědomí o tom členské státy, které údaje zařadily, prostřednictvím výměny doplňujících informací, a to co nejdříve a – pokud je to možné – do 10 dnů od data, kdy se mu příslušné důkazy dostaly do rukou. Členský stát, který údaje zařadil, to ověří a, bude-li to nezbytné, předmětné údaje pozmění, doplní, opraví nebo vymaže. Podrobná pravidla pro tuto výměnu doplňujících informací se přijmou v souladu s článkem 61 a vloží se do příručky SIRENE. 4. Pokud se členské státy nemohou dohodnou ohledně opravy údajů do dvou měsíců, může kterýkoli z nich předložit věc evropskému inspektorovi ochrany údajů, jehož povinností je konat jakožto prostředník. 5. Členské státy si vyměňují doplňující informace, aby mohly náležitě rozlišovat mezi záznamy v SIS II týkajícími se osob s podobnými znaky. Podrobná pravidla pro tuto výměnu doplňujících informací se přijmou v souladu s článkem 61 a vloží se do příručky SIRENE. 6. Pokud byl v SIS II záznam o některé osobě již pořízen, dohodne se členský stát pořizující nový záznam ohledně stejné osoby o zařazení tohoto nového záznamu s členským státem, který pořídil první záznam. Dohody se dosáhne na základě výměny doplňujících informací. Podrobná pravidla pro tuto výměnu doplňujících informací se přijmou v souladu s článkem 61 a vloží se do příručky SIRENE. Různé záznamy o téže osobě smějí být do SIS II zařazovány, pokud jsou slučitelné. Pravidla, jimiž se řídí slučitelnost záznamů a priorita jejich kategorií, se stanoví v souladu s postupem uvedeným v článku 61. 7. Pořizující členský stát prověřuje alespoň jednou ročně údaje uchovávané v SIS II. Členské státy mohou stanovit i kratší období pro prověření. Článek 44 Další údaje týkající se nesprávné identifikace osob 1. Tam, kde může dojít k záměně mezi osobou, která má být ve skutečnosti předmětem záznamu, a osobou, jejíž totožnost byla zneužita, doplní členské státy záznam o údaje týkající se osoby, jejíž totožnost byla zneužita, aby se předešlo negativním důsledkům nesprávné identifikace. 2. Údaje týkající se osoby, jejíž totožnost byla zneužita, se doplní pouze na základě jejího výslovného souhlasu a použijí pouze za účelem: a) umožnit příslušnému orgánu odlišit osobu, jejíž totožnost byla zneužita, od osoby, která má být ve skutečnosti předmětem záznamu; b) umožnit osobě, jejíž totožnost byla zneužita, prokázat svoji totožnost a dozvědět se, že její totožnost byla zneužita. 3. Za účelem naplnění tohoto článku lze zařadit a dále zpracovávat v SIS II nanejvýš tyto osobní údaje: a) příjmení a jména, případně zvlášť vedené přezdívky; b) datum a místo narození; c) pohlaví; d) fotografie; e) otisky prstů; f) veškeré zvláštní objektivní a tělesné znaky nepodléhající častým změnám; g) státní občanství; h) číslo(a) dokladu(ů) totožnosti a datum vydání. 4. Údaje uvedené v odstavci 3 se vymažou současně s odpovídajícím záznamem nebo dříve, pokud o to osoba požádá. 5. K údajům uvedeným v odstavci 3 mají přístup pouze orgány mající právo přístupu k odpovídajícímu záznamu, a to za výhradním účelem předcházení nesprávné identifikaci. 6. Technická pravidla uvedená v čl. 39 odst. 3 platí i pro údaje uvedené v odstavci 3 tohoto článku. Článek 45 Opatřování záznamů poznámkami 1. Členský stát může připojit poznámku k záznamům pořízeným v souladu s články 15, 23 a 31 s cílem, aby opatření, které se má provést na základě záznamu, nebylo provedeno na jeho území. Pokud členský stát pokládá záznam pořízený v SIS II za neslučitelný se svými vnitrostátními právními předpisy, svými mezinárodními závazky nebo podstatnými národními zájmy, může k záznamu připojit poznámku. 2. Aby mohly rozhodnout, zda mají připojit k nějakému záznamu poznámku, je všem členským státům automaticky oznamován prostřednictvím SIS II každý nový záznam pořízený v souladu s článkem 15 a další údaje uvedené v článcích 16 a 17. Členský stát pořizující záznam v souladu s články 23 a 31 o tom uvědomí ostatní členské státy prostřednictvím výměny doplňujících informací. Podrobná pravidla pro tuto výměnu se přijmou v souladu s článkem 61 a vloží se do příručky SIRENE. 3. Členský stát, který si přeje připojit k záznamu poznámku, konzultuje členský stát, který záznam pořídil, prostřednictvím výměny doplňujících informací. Podrobná pravidla pro tuto výměnu se přijmou v souladu s článkem 61 a vloží se do příručky SIRENE. Pokud členský stát, který záznam pořídil, předmětný záznam nestáhne, bude i nadále plně platit pro členské státy, které k němu poznámku nepřipojí. 4. Poznámka se vymaže nejpozději jeden měsíc poté, co byla připojena, ledaže členský stát odmítne provést opatření z právních důvodů nebo ze zvláštního důvodu účelnosti. 5. Požaduje-li pořizující členský stát ve zvláště naléhavých a závažných případech výkon opatření, prověří vykonávající členský stát, zda může od poznámky upustit. Pokud tak vykonávající členský stát může učinit, přijme nezbytné kroky k zajištění toho, aby požadované opatření mohlo být neprodleně provedeno. 6. Postup a technická pravidla pro připojování poznámek a jejich aktualizaci se přijmou v souladu s článkem 60. Článek 46 Odkazy mezi záznamy 1. Členský stát může vytvořit odkaz mezi jím pořizovanými záznamy v SIS II v souladu se svými vnitrostátními právními předpisy. Smyslem takového odkazu je zavést souvislost mezi dvěma nebo více záznamy. 2. Vytvoření odkazu nemá dopad na konkrétní opatření, které má být provedeno na základě jednotlivého záznamu opatřeného odkazem, nebo na dobu uchovávání jednotlivých odkazy propojených záznamů. 3. Vytváření odkazů nemá dopad na práva přístupu upravená tímto rozhodnutím. Orgány nemající právo přístupu k určitým kategoriím záznamů nemají přístup k odkazům na dotyčné kategorie. 4. Pokud členský stát pokládá vytvoření odkazu mezi záznamy za neslučitelné se svými vnitrostátními právními předpisy nebo mezinárodními závazky, může učinit nezbytná opatření k zajištění, aby z jeho státního území neexistoval k příslušnému odkazu přístup. 5. Technická pravidla pro propojování záznamů odkazy se přijmou v souladu s článkem 60. Článek 47 Účel a doba uchovávání doplňujících informací 1. Doplňující informace předané jiným členským státem se používají pouze pro účel, pro který byly předány. Ve vnitrostátních souborech se uchovávají pouze po dobu, pokud je záznam, ke kterému se vztahují, uchováván v SIS II. Členské státy smějí uchovávat tyto informace po dobu delší, pokud je to nezbytné k dosažení účelu, pro který byly předány. Výmaz těchto doplňujících informací se v každém případě provede nejpozději do jednoho roku po výmazu souvisejícího záznamu ze SIS II. 2. Odstavec 1 se nedotýká práva členského státu vést ve vnitrostátních souborech údaje týkající se konkrétního záznamu, ve spojení s nímž bylo na jeho území podniknuto opatření. Takové údaje lze podržet ve vnitrostátních souborech nanejvýš tři roky s výjimkou případů, kdy konkrétní ustanovení vnitrostátních právních předpisů povolují podržet údaje po dobu delší. Článek 48 Předávání osobních údajů třetím stranám 1. Vyjma případů výslovně upravených právem EU nesmějí být osobní údaje zpracovávané v SIS II za použití tohoto rozhodnutí předávány nebo dávány k dispozici třetí zemi nebo mezinárodní organizaci. 2. Odchylně od odstavce 1 se osobní údaje smějí předávat třetím zemím nebo mezinárodním organizacím v rámci dohody Evropské unie v oblasti policejní nebo soudní spolupráce zaručující náležitou úroveň ochrany předávaných osobních údajů a se souhlasem členského státu, který údaje do SIS II zařadil. KAPITOLA X Ochrana údajů Článek 49 Použití úmluvy Rady Evropy o ochraně údajů Osobní údaje zpracovávané za použití tohoto rozhodnutí jsou chráněny v souladu s Úmluvou Rady Evropy ze dne 28. ledna 1981 o ochraně osob se zřetelem na automatizované zpracování osobních dat a jejími následnými změnami. Článek 50 Právo na informace 1. Na žádost se osobě, jejíž údaje se mají zpracovávat v SIS II za použití tohoto rozhodnutí, sdělí následující informace: a) totožnost správce a popřípadě jeho výkonného zástupce; b) účely, pro které budou údaje v rámci SIS II zpracovávány; c) potenciální příjemci údajů; d) důvod pro pořízení záznamu v SIS II; e) existence práva na přístup a práva na opravu osobních údajů žadatele. 2. Sdělení informací uvedených v odstavci 1 dotyčné osobě se zamítne, pokud je takové zamítnutí nevyhnutelné pro výkon právního úkonu souvisejícího s údaji zařazenými v SIS II nebo z důvodu ochrany práv a svobod dotyčné osoby nebo třetích stran. V každém případě dojde k zamítnutí během doby platnosti záznamu pořízeného za účelem utajeného sledování. Článek 51 Právo na přístup, opravu a výmaz 1. Právo osob na přístup k jejich osobním údajům zpracovávaným v SIS II, jakož i na dosažení opravy a výmazu těchto údajů, se vykonává v souladu s právem členského státu, v němž se osoba uvedeného práva domáhá. 2. Pokud členský stát, ve kterém se osoba práva na přístup domáhá, údaje do systému nezařadil, sdělí je dotyčné osobě až poté, co poskytne členskému státu, který údaje do systému zařadil, příležitost zaujmout postoj. To je učiněno prostřednictvím výměny doplňujících informací. Podrobná pravidla pro tuto výměnu doplňujících informací se přijmou v souladu s článkem 61 a vloží se do příručky SIRENE. 3. Osobní údaje se dotyčné osobě sdělí co nejdříve a v každém případě nejpozději do 60 dnů od data podání žádosti o přístup. 4. Sdělení informací dotyčné osobě se zamítne, pokud je takové zamítnutí nevyhnutelné pro výkon právního úkonu souvisejícího s údaji zařazenými v SIS II nebo z důvodu ochrany práv a svobod dotyčné osoby nebo třetích stran. V každém případě dojde k zamítnutí během doby platnosti záznamu pořízeného za účelem utajeného sledování. 5. Dotyčná osoba musí být informována o úkonech učiněných na základě výkonu jejího práva na opravu a výmaz co nejdříve a v každém případě nejpozději do 6 měsíců od data podání žádosti o opravu nebo výmaz. Článek 52 Opravné prostředky Každý má právo na území kteréhokoli členského státu podat žalobu nebo stížnost k soudům dotyčného členského státu, pokud je mu odepřeno právo na přístup k údajům, které se ho týkají, nebo k jejich opravě či výmazu, jakož i právo na poskytnutí informace nebo odškodnění v souvislosti se zpracováním jeho osobních údajů v rozporu s tímto rozhodnutím. Článek 53 Orgány pro ochranu údajů 1. Každý členský stát zajistí, aby zákonnost zpracování osobních údajů SIS II včetně výměny a dalšího zpracování doplňujících informací na jeho území sledoval nezávislý orgán. Každý má právo požádat orgán dozoru o kontrolu zákonnosti zpracování údajů, které se ho týkají, uskutečněného v SIS II. Výkon tohoto práva se řídí vnitrostátními právními předpisy členského státu, v němž je žádost podána. Pokud byly údaje do SIS II zařazeny jiným členským státem, provede se kontrola v těsné součinnosti s orgánem dozoru uvedeného členského státku. 2. Orgány dozoru uvedené v článku 24 Úmluvy o Europolu a článku 23 rozhodnutí 2002/187/SVV zajistí zákonnost přístupu k osobním údajům v SIS II a případně jejich dalšího zpracování ze strany Europolu a Eurojustu. 3. Evropský inspektor ochrany údajů sleduje, zda je činnost Komise při zpracování osobních údajů SIS II v souladu s tímto rozhodnutím. 4. Orgány uvedené v tomto článku mezi sebou vzájemně spolupracují. Za tím účelem svolává evropský inspektor ochrany údajů nejméně jednou za rok zasedání. KAPITOLA XI Odpovědnost a sankce Článek 54 Odpovědnost 1. Každý členský stát odpovídá za škodu způsobenou osobě v důsledku neoprávněného nebo nesprávného zpracování prováděného uvedeným členským státem v případě údajů sdělovaných prostřednictvím SIS II nebo orgánů SIRENE. 2. Není-li členský stát, proti němuž bylo zahájeno řízení podle odstavce 1, členským státem, který údaje do SIS II zařadil, uhradí zařazující členský stát na žádost poskytnutou náhradu, pokud dožádaný členský stát nepoužil údaje v rozporu s tímto rozhodnutím. 3. Pokud nedodržením povinností podle tohoto rozhodnutí způsobí členský stát škodu SIS II, je dotyčný členský stát pokládán za odpovědného za takovou škodu, ledaže by Komise nebo jiný členský stát či státy účastnící se na SIS II neučinily přiměřené kroky, aby vzniku škody zabránily nebo minimalizovaly její dopad. Článek 55 Sankce Členské státy zajistí, aby zpracování údajů SIS II nebo doplňujících informací, které je v rozporu s tímto rozhodnutím, podléhalo účinným, přiměřeným a odrazujícím sankcím v souladu s vnitrostátními právními předpisy. KAPITOLA XII Přístup Europolu a Eurojustu do SIS II Článek 56 Přístup Europolu a Eurojustu Europol a Eurojust určí každý za sebe jeden nebo dva přístupové body pro přístup do SIS II. Článek 57 Přístup Europolu k údajům SIS II 1. Pokud přístup Europolu do SIS II odhalí existenci záznamu v SIS II v oblasti zájmu Europolu, Europol o tom informuje členský stát, který záznam pořídil, prostřednictvím národní jednotky Europolu dotyčného členského státu. 2. Použití informací získaných Europolem díky přístupu do SIS II, včetně sdělování informací třetím zemím a subjektům, podléhá souhlasu pořizujícího členského státu. Takový souhlas je třeba získat prostřednictvím národní jednotky Europolu dotyčného členského státu. 3. Pokud pořizující členský stát povolí použití informace, řídí se její zpracování Úmluvou o Europolu. 4. Europol přijme a přiměřeně uplatňuje ustanovení o zabezpečení a důvěrnosti v souladu s ustanoveními článku 10. 5. Europol vede evidenci přístupu do SIS II i dalšího zpracovávání údajů SIS II v souladu s ustanoveními článku 11. 6. Aniž je dotčeno ustanovení odstavce 1, Europol nepropojí části SIS II s jakýmkoli počítačovým systémem pro zpracování údajů provozovaným Europolem nebo na jeho pracovištích, ani do takového systému nepřenese údaje obsažené v SIS II, k nimž má přístup, ani nebude stahovat nebo jinak kopírovat jakoukoli část SIS II. 7. Europol smí požadovat doplňující informace nebo další údaje uvedené v článcích 16 a 17 od členského státu, který pořídil záznam, prostřednictvím národní jednotky Europolu dotyčného členského státu. Článek 58 Přístup Eurojustu k údajům SIS II 1. Pokud přístup Europolu do SIS II odhalí existenci záznamu v SIS II v oblasti zájmu Europolu, Europol o tom informuje členský stát, který záznam pořídil, prostřednictvím dotyčných národních členů Eurojustu. 2. Použití informací získaných Eurojustem díky přístupu do SIS II, včetně sdělování informací třetím zemím a subjektům, podléhá souhlasu pořizujícího členského státu. Takový souhlas je třeba rovněž získat prostřednictvím národního člena Eurojustu dotyčného členského státu. 3. Pokud pořizující členský stát povolí použití informace, řídí se její zpracování rozhodnutím 2002/187/SVV. 4. Eurojust přijme a přiměřeně uplatňuje ustanovení o zabezpečení a důvěrnosti v souladu s ustanoveními článku 10. 5. Eurojust vede evidenci přístupu do SIS II i dalšího zpracovávání údajů SIS II v souladu s ustanoveními článku 11. 6. Aniž je dotčeno ustanovení odstavce 1, Eurojust nepropojí části SIS II s jakýmkoli počítačovým systémem pro zpracování údajů provozovaným Eurojustem nebo na jeho pracovištích, ani do takového systému nepřenese údaje obsažené v SIS II, k nimž má přístup, ani nebude stahovat nebo jinak kopírovat jakoukoli část SIS II. 7. Eurojust smí požadovat doplňující informace od dotyčného členského státu v souladu s ustanoveními rozhodnutí 2002/187/SVV. 8. Přístup k údajům zařazeným do SIS II se omezuje na národní členy a jejich asistenty a nelze jej rozšířit na zaměstnance Eurojustu. KAPITOLA XIII Závěrečná ustanovení Článek 59 Sledování, vyhodnocování a statistika 1. Komise zajistí zavedení systémů pro sledování fungování SIS II z hlediska docíleného výkonu, účinnosti vynaložených prostředků a kvality služeb. 2. Pro účely technické údržby, vypracovávání zpráv a statistik má Komise právo přístupu k nezbytným informacím souvisejícím s operacemi zpracování prováděnými v SIS II. 3. Dva roky po spuštění provozu SIS II a poté každé dva roky předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o činnosti SIS II a o dvoustranné a mnohostranné výměně doplňujících informací mezi členskými státy. 4. Čtyři roky po spuštění provozu SIS II a poté každé čtyři roky Komise vypracuje celkové vyhodnocení SIS II a dvoustranné i mnohostranné výměny doplňujících informací mezi členskými státy. Toto celkové vyhodnocení musí zahrnovat přezkoumání dosažených výsledků v porovnání s vytyčenými cíli a posouzení trvající platnosti důvodu pro vznik systému, jakož i dopadů jeho budoucího provozování. Komise předloží hodnotící zprávy Evropskému parlamentu a Radě. 5. Členské státy poskytnou Komisi informace nezbytné pro vypracování zpráv uvedených v odstavcích 3 a 4. Článek 60 Poradní výbor 1. Odkazuje-li se na tento článek, je Komisi nápomocen poradní výbor složený ze zástupců členských států, kterému předsedá zástupce Komise. 2. Výbor přijme na návrh předsedy svůj jednací řád na základě vzorového jednacího řádu, který byl zveřejněn v Úředním věstníku Evropské unie. 3. Zástupce Komise předloží výboru návrh opatření, která mají být přijata. Výbor zaujme stanovisko k návrhu ve lhůtě, kterou může předseda stanovit podle naléhavosti věci, případně hlasováním. Předseda nehlasuje. 4. Stanovisko je uvedeno do zápisu; kromě toho má každý členský stát právo požádat, aby byl v tomto zápisu uveden jeho postoj. 5. Komise přihlíží co nejvíce ke stanovisku výboru. Sdělí výboru způsob, jakým vzala toto stanovisko na vědomí. Článek 61 Regulativní výbor 1. Odkazuje-li se na tento článek, je Komisi nápomocen regulativní výbor složený ze zástupců členských států, kterému předsedá zástupce Komise. Zástupce Komise předloží výboru návrh opatření, která mají být přijata. Výbor zaujme stanovisko k návrhu ve lhůtě, kterou může předseda stanovit podle naléhavosti věci. Stanovisko se přijímá většinou stanovenou v čl. 205 odst. 2 Smlouvy o ES pro přijímání rozhodnutí, která má Rada přijímat na návrh Komise. Hlasům zástupců členských států ve výboru je přidělena váha stanovená v uvedeném článku. Předseda nehlasuje. 2. Výbor přijme na návrh předsedy svůj jednací řád na základě vzorového jednacího řádu, který byl zveřejněn v Úředním věstníku Evropské unie. 3. Komise přijme zamýšlená opatření, jsou-li v souladu se stanoviskem výboru. Pokud zamýšlená opatření nejsou v souladu se stanoviskem výboru nebo pokud výbor žádné stanovisko nezaujme, předloží Komise Radě neprodleně návrh opatření, která mají být přijata. 4. Rada se může o návrhu usnést kvalifikovanou většinou ve lhůtě dvou měsíců od okamžiku, kdy jí byl návrh předložen. Pokud se Rada v této lhůtě kvalifikovanou většinou usnesla, že s návrhem nesouhlasí, Komise ho znovu přezkoumá. Může Radě předložit pozměněný návrh, původní návrh nebo normotvorný návrh. Pokud po uplynutí této lhůty Rada navrhovaná prováděcí opatření nepřijala ani nevyjádřila nesouhlas s jejich návrhem, přijme navrhovaná prováděcí opatření Komise. Článek 62 Změna Schengenské úmluvy 1. Pro účely záležitostí spadajících do oblasti působnosti Smlouvy o EU nahrazuje toto rozhodnutí články 92 až 119 Schengenské úmluvy s výjimkou jejího čl. 102 písm. a). 2. Rovněž nahrazuje níže uvedená ustanovení schengenského acquis provádějící uvedené články[28]: a) Rozhodnutí výkonného výboru ze dne 14. prosince 1993 o finančním nařízení o nákladech na zřízení a provoz Schengenského informačního systému (C.SIS) (SCH/Com-ex (93) 16); b) Rozhodnutí výkonného výboru ze dne 7. října 1997 o příspěvcích Islandu a Norska na náklady na zřízení a provoz C.SIS (SCH/Com-ex (97) 18); c) Rozhodnutí výkonného výboru ze dne 7. října 1997 o vývoji SIS (SCH/Com-ex (97) 24); d) Rozhodnutí výkonného výboru ze dne 15. prosince 1997, kterým se mění finanční nařízení o C.SIS (SCH/Com-ex (97) 35); e) Rozhodnutí výkonného výboru ze dne 21. dubna 1998 o C.SIS s 15/18 přípojkami (SCH/Com-ex (98) 11); f) Rozhodnutí výkonného výboru ze dne 28. dubna 1999 o výdajích na zřízení C.SIS (SCH/Com-ex (99) 4); g) Rozhodnutí výkonného výboru ze dne 28. dubna 1999 o aktualizaci příručky SIRENE (SCH/Com-ex (99) 5); h) Prohlášení výkonného výboru ze dne 18. dubna 1996, kterým se vymezuje pojem cizí státní příslušník (SCH/Com-ex (96) decl. 5); i) Prohlášení výkonného výboru ze dne 28. dubna 1999 o struktuře SIS (SCH/Com-ex (99) decl. 2 rev.). 3. Pro účely záležitostí spadajících do oblasti působnosti Smlouvy o EU se odkazy na nahrazené články Schengenské úmluvy a na příslušná ustanovení schengenského acquis , kterými se uvedené články provádějí, považují za odkazy na toto rozhodnutí v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze. Článek 63 Zrušení Zrušuje se rozhodnutí 2004/201/SVV[29]. Článek 64 Přechodné období a rozpočet 1. Články 94, 95, 97, 98, 99 a 100 a čl. 101 odst. 1 a 2 Schengenské úmluvy platí i nadále pro záznamy pořízené v SIS a přenesené do SIS II nebo pro záznamy pořízené přímo v SIS II před datem stanoveným v souladu s čl. 65 odst. 3 tohoto rozhodnutí, a to až do uplynutí jednoho roku po tomto datu. Jeden rok po datu stanoveném v souladu s čl. 65 odst. 3 budou tyto záznamy ze SIS II automaticky vymazány, ledaže členské státy tyto záznamy v souladu s tímto rozhodnutím pořídí znovu. 2. K datu stanovenému v souladu s čl. 65 odst. 2 se zbývající část rozpočtu schváleného v souladu s článkem 119 Schengenské úmluvy členským státům vrátí. Vracené částky se vypočítají na základě příspěvků členských států, jak jsou stanoveny rozhodnutím výkonného výboru ze dne 14. prosince 1993 o finančním nařízení o nákladech na zřízení a provoz Schengenského informačního systému. Článek 65 Vstup v platnost a použitelnost 1. Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie. Použije se ode dne, který stanoví Komise v souladu s odstavci 2 a 3. 2. Datum, od kterého se mají použít články 1 až 14 a články 40 až 64 s výjimkou článků 41, 44, 45 a 46, bude stanoveno: a) po přijetí nezbytných prováděcích opatření; b) poté, co Komise učiní nezbytné technické kroky k umožnění napojení členských států na SIS II, a c) poté, co všechny členské státy oznámí Komisi, že učinily nezbytné technické a právní kroky k náležitému zpracování údajů SIS II a k výměně doplňujících informací v souladu se shora uvedenými články. Komise zveřejní datum v Úředním věstníku Evropské unie . 3. Datum, od kterého se mají použít články 15 až 39 a články 41, 44, 45 a 46, bude stanoveno: a) po přijetí nezbytných prováděcích opatření; a b) poté, co všechny členské státy oznámí Komisi, že učinily nezbytné technické a právní kroky k náležitému zpracování údajů SIS II a k výměně doplňujících informací v souladu se shora uvedenými články. Komise zveřejní datum v Úředním věstníku Evropské unie . V Bruselu dne Za Radu předseda PŘÍLOHA Srovnávací tabulka Články Schengenské úmluvy[30] | Články rozhodnutí | Čl. 92 odst. 1 | Čl. 1 odst. 1; čl. 2 odst. 1; čl. 4 odst. 1, 2, 3 | Čl. 92 odst. 2 | Čl. 4 odst. 1, 2, 3; čl. 5 odst. 2, 3; článek 6; článek 9 | Čl. 92 odst. 3 | Čl. 4 odst. 1, 2, 3; čl. 5 odst. 1; článek 12 | Čl. 92 odst. 4 | Čl. 3 odst. 1; čl. 7 odst. 2, 3; článek 8 | Článek 93 | Čl. 1 odst. 2 | Čl. 94 odst. 1 | Čl. 40 odst. 1 | Čl. 94 odst. 2 | Článek 15; čl. 23 odst. 1; článek 27; čl. 31 odst. 1, čl. 35 odst. 1 | Čl. 94 odst. 3 | Čl. 39 odst. 1; čl. 44 odst. 3 | Čl. 94 odst. 4 | Článek 45 | Čl. 95 odst. 1 | Článek 15 | Čl. 95 odst. 2 | Článek 16; článek 17; článek 45 | Čl. 95 odst. 3 | Článek 20; článek 21; článek 45 | Čl. 95 odst. 4 | Čl. 45 odst. 5 | Čl. 95 odst. 5 | Čl. 20 odst. 1 | Čl. 95 odst. 6 | Článek 22 | Čl. 96 odst. 1 | Čl. 96 odst. 2 | Čl. 96 odst. 3 | Článek 97 | Článek 23; článek 26 | Čl. 98 odst. 1 | Článek 27 | Čl. 98 odst. 2 | Článek 30 | Čl. 99 odst. 1 | Čl. 31 odst. 1 | Čl. 99 odst. 2 | Čl. 31 odst. 1 | Čl. 99 odst. 3 | Čl. 31 odst. 2 | Čl. 99 odst. 4 | Čl. 32 odst. 1, 2, 3 | Čl. 99 odst. 5 | Čl. 32 odst. 4 | Čl. 99 odst. 6 | Článek 45 | Čl. 100 odst. 1 | Článek 35 | Čl. 100 odst. 2 | Článek 36 | Čl. 100 odst. 3 | Článek 35 | Čl. 101 odst. 1 | Čl. 18 odst. 1, 4; článek 24; čl. 28 odst. 1, 2; čl. 33 odst. 1, 2; čl. 37 odst. 1, 2 | Čl. 101 odst. 2 | Čl. 101 odst. 3 | Čl. 40 odst. 3 | Čl. 101 odst. 4 | Čl. 40 odst. 4 | Čl. 101A odst. 1 | Čl. 18 odst. 2; čl. 33 odst. 3; čl. 37 odst. 3 | Čl. 101A odst. 2 | Čl. 18 odst. 2; čl. 33 odst. 3; čl. 37 odst. 3 | Čl. 101A odst. 3 | Čl. 57 odst. 1 | Čl. 101A odst. 4 | Čl. 57 odst. 2 | Čl. 101A odst. 5 | Čl. 57 odst. 7 | Čl. 101A odst. 6 | Čl. 53 odst. 2; čl. 57 odst. 4, 5, 6 | Čl. 101B odst. 1 | Čl. 18 odst. 3; čl. 28 odst. 3 | Čl. 101B odst. 2 | Čl. 18 odst. 3; čl. 28 odst. 3; čl. 58 odst. 8 | Čl. 101B odst. 3 | Čl. 58 odst. 1, 2 | Čl. 101B odst. 4 | Čl. 53 odst. 2; čl. 58 odst. 3 | Čl. 101B odst. 5 | Čl. 58 odst. 5 | Čl. 101B odst. 6 | Čl. 58 odst. 6 | Čl. 101B odst. 7 | Čl. 58 odst. 8 | Čl. 101B odst. 8 | Čl. 58 odst. 4 | Čl. 102 odst. 1 | Čl. 40 odst. 1 | Čl. 102 odst. 2 | Čl. 42 odst. 1, 2 | Čl. 102 odst. 3 | Čl. 40 odst. 2 | Čl. 102 odst. 4 | Čl. 102 odst. 5 | Čl. 54 odst. 1 | Článek 103 | Článek 11 | Čl. 104 odst. 1 | Čl. 104 odst. 2 | Čl. 104 odst. 3 | Článek 105 | Čl. 43 odst. 1 | Čl. 106 odst. 1 | Čl. 43 odst. 2 | Čl. 106 odst. 2 | Čl. 43 odst. 3 | Čl. 106 odst. 3 | Čl. 43 odst. 4 | Článek 107 | Čl. 43 odst. 6 | Čl. 108 odst. 1 | Čl. 7 odst. 1 | Čl. 108 odst. 2 | Čl. 108 odst. 3 | Článek 6; čl. 7 odst. 1; čl. 9 odst. 1 | Čl. 108 odst. 4 | Čl. 7 odst. 3 | Čl. 109 odst. 1 | Čl. 50 odst. 1; čl. 51 odst. 1, 2, 3 | Čl. 109 odst. 2 | Čl. 51 odst. 4 | Článek 110 | Čl. 51 odst. 1, 5; čl. 53 odst. 1 | Čl. 111 odst. 1 | Článek 52 | Čl. 111 odst. 2 | Čl. 112 odst. 1 | Čl. 19 odst. 1, 2; čl. 25 odst. 1, 2; čl. 29 odst. 1, 2; čl. 34 odst. 1, 2, 3; čl. 43 odst. 7 | Čl. 112 odst. 2 | Čl. 43 odst. 7 | Čl. 112 odst. 3 | Čl. 19 odst. 3; čl. 25 odst. 3; čl. 29 odst. 3; čl. 34 odst. 4; čl. 38 odst. 5 | Čl. 112 odst. 4 | Čl. 19 odst. 2; čl. 25 odst. 2; čl. 29 odst. 2; čl. 34 odst. 3; čl. 38 odst. 4 | Čl. 112A odst. 1 | Čl. 47 odst. 1 | Čl. 112A odst. 2 | Čl. 47 odst. 2 | Čl. 113 odst. 1 | Čl. 38 odst. 1, 2, 3 | Čl. 113 odst. 2 | Čl. 14 odst. 3, 4, 5, 6 | Čl. 113A odst. 1 | Čl. 47 odst. 1 | Čl. 113A odst. 2 | Čl. 47 odst. 2 | Čl. 114 odst. 1 | Čl. 53 odst. 1 | Čl. 114 odst. 2 | Článek 53 | Čl. 115 odst. 1 | Čl. 53 odst. 3 | Čl. 115 odst. 2 | Čl. 115 odst. 3 | Čl. 115 odst. 4 | Čl. 116 odst. 1 | Čl. 54 odst. 1 | Čl. 116 odst. 2 | Čl. 54 odst. 2 | Čl. 117 odst. 1 | Článek 49 | Čl. 117 odst. 2 | Čl. 118 odst. 1 | Čl. 10 odst. 1 | Čl. 118 odst. 2 | Čl. 10 odst. 1 | Čl. 118 odst. 3 | Čl. 10 odst. 3 | Čl. 118 odst. 4 | Článek 13 | Čl. 119 odst. 1 | Čl. 5 odst. 1; čl. 64 odst. 2 | Čl. 119 odst. 2 | Čl. 5 odst. 2, 3 | [1] Nařízení ES č. 2424/2001 a rozhodnutí 2001/886/SVV o vývoji Schengenského informačního systému druhé generace. [2] Články 92 až 119 Schengenské úmluvy (Úř. věst. L 239, 22.9.2000, s. 19) rovněž se zřetelem ke změnám Úmluvy po přijetí rozhodnutí Rady 2005/211SVV o zavedení některých nových funkcí v SIS, včetně boje proti terorismu, Úř. věst. L 68 15.3.2005, s. 44. [3] Závěry Rady o SIS II z 5.-6. června 2003, 29. dubna a 14. června 2004 a stanoviska a usnesení Evropského parlamentu T4-0082/1997, T5-0610/2002, T5-0611/2002, T5-0391/2003, T5-0392/2003 a T5-0509/2003. [4] Až Komise navrhne potřebný nástroj, pokud jde o ochranu osobních údajů v rámci hlavy VI Smlouvy o Evropské unii, bude nutné odkaz na Úmluvu č. 108 nahradit, aby bylo možné tento nový nástroj použít v souvislosti se zpracováváním osobních údajů podle tohoto rozhodnutí. [5] Úř. věst. L 64, 2.3.2004, s. 45. [6] Úř. věst. L 176, 10.7.1999, s. 17. [7] Úř. věst. L 131, 1.6.2000, s. 43. [8] Úř. věst. L 64, 7.3.2002, s. 20. [9] Dokument Rady 13054/04. [10] Úř. věst. L 368, 15.12.2004, s. 26. [11] Úř. věst. L 328, 13.12.2001, s. 1. [12] Úř. věst. C , , s. . [13] Úř. věst. C , , s. . [14] Úř. věst. L 239, 22.9.2000, s. 19. Úmluva naposledy pozměněná rozhodnutím Rady 2005/211/SVV. [15] Úř. věst. L 328, 13.12.2001, s. 4. [16] Úř. věst. L 328, 13.12.2001, s. 1. [17] Úř. věst. L... [18] Úř. věst. L 190, 18.07.2002, s. 1. [19] Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1. [20] Úř. věst. L 12, 17.1.2004, s. 47. [21] Úř. věst. C 316, 27.11.1995, s. 2. [22] Úř. věst. L 63, 6.3.2002, s. 1. [23] Úř. věst. L 131, 1.6.2000, s. 43. [24] Úř. věst. L 64, 7.3.2002, s. 20. [25] Úř. věst. L 176, 10.7.1999, s. 31. [26] Úř. věst. L 368, 15.12.2004, s. 26. [27] Směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů, Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31. [28] Úř. věst. L 239 22.9.2000 s. 439. [29] Úř. věst. L 64, 2.3.2004. [30] Články a odstavce tištěné kurzívou jsou přidány nebo pozměněny nařízením Rady (ES) č. 871/2004 a rozhodnutím Rady 2005/211/SVV o zavedení některých nových funkcí v SIS, včetně boje proti terorismu.