[pic] | KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ |

V Bruselu dne 12.5.2005

KOM(2005) 187 v konečném znění

2005/0092 (CNS)

Návrh

NAŘÍZENÍ RADY

o uzavření Protokolu, kterým se na období od 1. ledna 2005 do 31. prosince 2010 stanoví rybolovná práva na lov tuňáků a finanční příspěvek podle Dohody mezi Evropským hospodářským společenstvím a Komorskou federativní islámskou republikou o rybolovu při pobřeží Komor

(předložená Komisí)

ODŮVODNĔNĺ

Platnost protokolu připojeného k dohodě mezi ES a Komorskou federativní islámskou republikou o rybolovu skončí dne 31. prosince 2004. Za účelem stanovení technických a finančních podmínek pro rybolovné činnosti plavidel ES v komorských vodách na období od 1. ledna 2005 do 31. prosince 2010 (6 let) parafovaly dne 24. listopadu 2004 obě dvě uvedené strany nový protokol.

Nový protokol nabízí rybolovná práva pro 40 plavidel lovících tuňáky vlečnou sítí a 17 plavidel lovících tuňáky na dlouhý vlasec s návazci.

Finanční vyrovnání je stanoveno na 390 000 eur ročně. Tato částka se vztahuje na roční úlovek 6 000 tun tuňáků v komorských vodách. Velká část z této částky (60 %, tj. 234 000 eur ročně) je v rámci nového partnerského přístupu stanoveného v pokynech Rady k dohodám o rybolovu z července 2004 určena na rozvoj a provádění politiky v odvětví rybolovu na Komorách s cílem zavést zodpovědný rybolov.

Tento nový protokol, který je součástí řady dohod o lovu tuňáků uzavřených mezi Společenstvím a některými zeměmi v Indickém oceánu, posiluje provádění zodpovědného a udržitelného rybolovu a umožňuje rozvíjet partnerský vztah zaměřený na dodržování právních a správních předpisů vnitrostátní politiky Komor v oblasti rybolovu.

Za tímto účelem byla zavedena nová ustanovení: i) ustanovení o výlučnosti, kterým se zakazuje, aby kromě dohody Společenství o rybolovu existovaly ještě soukromé licence nebo jiné soukromé úmluvy, ii) ustanovení o VMS, kterými se posiluje kontrola plavidel v komorských vodách , iii) sociální ustanovení použitelná pro místní námořníky najaté na plavidla Společenství, iv) ustanovení o nalodění pozorovatelů.

V souladu s pokyny Rady z července 2004 byla na základě nového protokolu provedena úprava nákladů na dohodu mezi Společenstvím a majiteli plavidel. Poplatek, který platí majitelé plavidel za lov tuňáků, se tak zvýšil z 25 EUR na 35 EUR/tunu, zatímco se současně snížil poplatek Společenství ze 75 EUR na 65 EUR/tunu. Toto nové rozdělení, které již bylo použito v dohodách o lovu tuňáků v Tichém oceánu, se postupně použije ve všech dohodách o lovu tuňáků ve Společenství.

Na tomto základě Komise navrhuje Radě, aby prostřednictvím rozhodnutí přijala Protokol, kterým se na období od 1. ledna 2005 do 31. prosince 2010 stanoví rybolovná práva a příslušné technické a finanční podmínky sjednané mezi ES a Komorami.

Na návrh rozhodnutí Rady o prozatímním používání nového protokolu než dojde k jeho konečnému vstupu v platnost se vztahuje jiný postup.

2005/0092 (CNS)

Návrh

NAŘÍZENÍ RADY

o uzavření Protokolu, kterým se na období od 1. ledna 2005 do 31. prosince 2010 stanoví rybolovná práva na lov tuňáků a finanční příspěvek podle Dohody mezi Evropským hospodářským společenstvím a Komorskou federativní islámskou republikou o rybolovu při pobřeží Komor

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 37 ve spojení s čl. 300 odst. 2 a 3 prvním pododstavcem této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise[1],

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu[2],

vzhledem k těmto důvodům:

(1) V souladu s Dohodou mezi Evropským hospodářským společenstvím a Komorskou federativní islámskou republikou o rybolovu při pobřeží Komor[3] vedly obě dvě smluvní strany jednání s cílem stanovit změny nebo dodatky, které mají být učiněny v dohodě na konci doby používání protokolu připojeného k dohodě.

(2) Dne 24. listopadu 2004 byl jako výsledek těchto jednání parafován protokol, kterým se na období od 1. ledna 2005 do 31. prosince 2010 stanoví rybolovná práva a finanční příspěvek podle uvedené dohody.

(3) V zájmu Společenství je uvedený protokol schválit.

(4) Způsob pro rozdělení rybolovných práv mezi členské státy by měl vycházet z tradičního rozdělení rybolovných práv stanovených v dohodě o rybolovu,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Protokol, kterým se na období od 1. ledna 2005 do 31. prosince 2010 stanoví rybolovná práva na lov tuňáků a finanční příspěvek podle Dohody mezi Evropským hospodářským společenstvím a Komorskou federativní islámskou republikou o rybolovu při pobřeží Komor, se schvaluje jménem Společenství.

Znění protokolu se připojuje k tomuto rozhodnutí.

Článek 2

Rybolovná práva stanovená v protokolu se mezi členské státy rozdělují takto:

a) plavidla lovící tuňáky vlečnou sítí:

Španělsko: 21 plavidel

Francie 18 plavidel

Itálie: 1 plavidlo

b) plavidla lovící tuňáky na dlouhý vlasec s návazci:

Španělsko 12 plavidel

Portugalsko 5 plavidel

Pokud žádosti o licence z těchto členských států nevyčerpají všechna rybolovná práva stanovená protokolem, může Komise zohlednit žádosti o licence z ostatních členských států.

Článek 3

Členské státy, jejichž plavidla provádějí rybolov podle tohoto protokolu, jsou v souladu s nařízením Komise č. 500/2001 ze dne 14. března 2001[4] povinny oznámit Komisi množství každého druhu uloveného v rybolovné oblasti Komor.

Článek 4

Předseda Rady je oprávněn jmenovat osoby zmocněné podepsat protokol zavazující Společenství.

Článek 5

Toto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropských společenství.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne .

Za Radu

předseda/předsedkyně

Protokol,

kterým se na období od 1. ledna 2005 do 31. prosince 2010 stanoví rybolovná práva a finanční příspěvek podle Dohody mezi Evropským hospodářským společenstvím a Komorskou federativní islámskou republikou o rybolovu při pobřeží Komor

Článek 1 Doba používání a rybolovná práva

1. Od 1. ledna 2005 a na období 6 let se rybolovná práva podle článku 2 dohody stanoví takto:

- plavidla lovící tuňáky vlečnou sítí: 40 plavidel

- plavidla lovící tuňáky na dlouhý vlasec s návazci: 17 plavidel

2. Odstavec 1 se použije s výhradou ustanovení článků 4 a 5 tohoto protokolu.

3. Plavidla plující pod vlajkou členského státu Evropského společenství mohou provozovat rybolovné činnosti v komorských vodách pouze v případě, že mají licenci k rybolovu vydanou podle tohoto protokolu a podle pravidel uvedených v příloze k tomuto protokolu.

Článek 2 Finanční příspěvek – Platební podmínky

1. Finanční příspěvek podle článku 6 dohody je na období uvedené v článku 1 stanoven na 2 340 000 EUR.

2. Odstavec 1 se použije s výhradou ustanovení článků 4, 5 a 7 tohoto protokolu.

3. Společenství vyplácí finanční příspěvek podle odstavce 1 ve výši 390 000 EUR ročně během doby používání tohoto protokolu.

4. Pokud celkové množství úlovků plavidel Společenství v komorských vodách přesáhne 6 000 tun ročně, bude celková částka ročního finančního příspěvku zvýšena o 65 EUR za každou tunu ulovenou navíc. Celková roční částka vyplacená Společenstvím však nesmí přesáhnout dvojnásobek částky uvedené v odstavci 3 (780 000 EUR). Pokud množství ulovená plavidly Společenství přesáhnou množství odpovídající dvojnásobku celkové roční částky, bude dlužná částka za přesahující množství vyplacena v následujícím roce.

5. Platba na první rok bude provedena nejpozději do 30. září 2005 a na následující roky nejpozději k datu výročí protokolu.

6. S výjimkou ustanovení článku 6 je poskytnutí tohoto příspěvků závislé na výhradní pravomoci orgánů Komor.

7. Část finančního příspěvku podle čl. 7 odst. 1 tohoto protokolu se vyplácí na účet, který založilo komorské ministerstvo rybolovu u Centrální banky Komor. Zbývající část finančního příspěvku se vyplácí na účet státní poklady založený u Centrální banky Komor.

Článek 3 Spolupráce při zodpovědném rybolovu - Vědecké zasedání

1. V souladu s článkem 5 dohody se strany na základě doporučení a usnesení přijatých Komisí pro tuňáky Indického oceánu (IOTC) a na základě nejlepších dostupných vědeckých stanovisek poradí v rámci smíšeného výboru podle článku 7 dohody, že po vědeckém zasedání a společnou dohodou případně přijmou opatření vedoucí k udržitelnému řízení rybolovných zdrojů, kterými jsou určovány činnosti plavidel Společenství.

Článek 4 Dobrovolná kontrola rybolovných práv

1. Rybolovná práva podle článku 1 lze na základě společné dohody zvýšit, pokud závěry vědeckého zasedání uvedeného v článku 3 potvrdí, že toto zvýšení nebude škodit udržitelnému řízení zdrojů Komor. V takovém případě se finanční příspěvek podle čl. 2 odst. 1 úměrně a pro rata temporis zvýší. Celková roční částka finančního příspěvku vyplacená Evropským společenstvím však nesmí přesáhnout dvojnásobek takto upravené částky.

2. Pokud množství ulovená plavidly Společenství přesáhnou množství odpovídající dvojnásobku celkové kontrolované roční částky, bude dlužná částka za množství přesahující toto omezení vyplacena v následujícím roce.

3. Pokud se strany dohodnou na přijetí opatření podle článku 3, která zahrnují zkrácení rybolovných práv stanovených v článku 1, finanční příspěvek se úměrně a pro rata temporis sníží.

4. Strany rovněž mohou na základě společné dohody provést kontrolu rozdělení rybolovných práv mezi jednotlivé kategorie plavidel, přičemž zohlední případná doporučení vědeckého zasedání ohledně řízení zásob, které by mohly být tímto přerozdělením ohroženy. Strany se shodnou na odpovídající úpravě finančního příspěvku, pokud to tak přerozdělení rybolovných práv zdůvodňuje.

Článek 5 Nová rybolovná práva

Pokud by měla plavidla Společenství zájem o rybolovné činnosti, které nejsou uvedeny v článku 1, strany se o této skutečnost poradí před případným udělením povolení orgány Komor. Strany se případně dohodnou na podmínkách pro tato nová rybolovná práva a případně tento protokol a jeho přílohy změní.

Článek 6 Pozastavení a kontrola platby finančního příspěvku z důvodu vyšší moci

1. Pokud závažné okolnosti, s výjimkou přírodních živlů, zabraňují v provozování rybolovných činností v komorských vodách, může Evropské společenství pozastavit platbu finančního příspěvku podle čl. 2 odst. 1, a to pokud možno po předchozích konzultacích mezi stranami a za podmínky, že v době pozastavení uhradí všechny dlužné částky.

2. Platba finančního příspěvku bude obnovena, jakmile strany po projednání společnou dohodou konstatují, že okolnosti, které způsobily zastavení rybolovných činností, zanikly a že situace umožňuje návrat k rybolovným činnostem.

3. Platnost licencí přidělených plavidlům Společenství podle článku 4 dohody je prodloužena o dobu rovnající se době pozastavení rybolovných činností.

Článek 7 Podpora pro zavedení zodpovědného rybolovu v komorských vodách

1. Finanční příspěvek podle čl. 2 odst. 1 tohoto protokolu přispívá ve výši 60 % částky na rozvoj a provádění politiky v odvětví rybolovu na Komorách s cílem zavést ve vodách Komor zodpovědný rybolov. Správa tohoto příspěvku se zakládá na stanovení cílů společnou dohodou stran, které je třeba uskutečnit, a ročního a víceletého programu, který se k nim vztahuje.

2. Za účelem provádění ustanovení výše uvedeného odstavce 1 se strany v rámci smíšeného výboru podle článku 7 dohody při vstupu protokolu v platnost a nejpozději tři měsíce po vstupu tohoto protokolu v platnost dohodnou na víceletém odvětvovém programu a na prováděcích pravidlech tohoto programu, zejména včetně:

1. ročních a víceletých pokynů, podle kterých bude použita procentní sazba finančního příspěvku uvedeného ve výše uvedeném odstavci 1;

2. roční a víceleté cíle, které je třeba uskutečnit, aby bylo možné včas dosáhnout zavedení udržitelného a zodpovědného rybolovu s ohledem na přednosti vyjádřené Komorami ve vnitrostátní politice rybolovu nebo v jiných politikách, které souvisejí nebo mají dopad na zavedení zodpovědného a udržitelného rybolovu;

3. kritérií a postupů, které se mají použít, aby bylo možné provést roční hodnocení získaných výsledků.

3. Každá změna navržená ve víceletém odvětvovém programu musí být schválena stranami v rámci smíšeného výboru.

4. Komory každý rok rozhodnou o přidělení části finančního příspěvku podle odstavce 1 pro účely provádění víceletého programu. Pokud se jedná o první rok platnosti protokolu, musí být toto přidělení oznámeno Společenství v době schválení víceletého odvětvového programu v rámci smíšeného výboru. V každém následujícím roce Komory sdělí toto přidělení Společenství nejpozději do 30. listopadu předcházejícího roku.

5. Pokud to roční hodnocení výsledků provádění víceletého odvětvového programu odůvodňují, strany se poradí o vymezení způsobů opětovného přidělení finančního příspěvku podle čl. 2 odst. 1 tohoto protokolu, aby z prostředků určených na provádění programu byla těmto výsledkům byla přizpůsobena skutečná částka.

Článek 8 Spory - pozastavení používání protokolu

1. Veškeré spory mezi stranami ohledně výkladu ustanovení tohoto protokolu a ohledně jeho používání musí být předmětem jednání mezi stranami v rámci smíšeného výboru podle článku 7 dohody, který je v případě nutnosti svolán k mimořádnému zasedání.

2. Aniž by byla dotčena ustanovení článku 9, může být používání protokolu pozastaveno na podnět jedné strany, pokud je spor mezi stranami považován za vážný a pokud uvedená jednání v rámci smíšeného výboru neumožnila v souladu s odstavcem 1 jejich ukončení smírem.

3. Pozastavení používání protokolu je podřízeno písemnému oznámení zúčastněné strany o svém úmyslu a nejméně tři měsíce před dnem, ke kterému toto pozastavení nabývá účinku.

4. V případě pozastavení pokračují strany v jednání s cílem najít smírčí řešení sporu, který mezi sebou mají. Pokud je takového řešení dosaženo, pokračuje se v používání protokolu a částka finančního příspěvku se úměrně a pro rata temporis sníží podle doby, během které bylo použití protokolu pozastaveno.

Článek 9 Pozastavení použití protokolu z důvodu neplacení

S výhradou ustanovení článku 3 může být v případě, kdy Společenství opomene provést platby podle článku 2, pozastaveno používání tohoto protokolu za těchto podmínek:

a) Příslušné orgány Komor zašlou Evropské komisi oznámení, ve kterém uvedou neprovedení platby. Komise provede příslušná ověření a v nutném případě platbu v maximální lhůtě 30 pracovních dní od data přijetí oznámení.

b) Pokud není provedena platba nebo není podáno příslušné odůvodnění ve lhůtě stanovené v čl. 2 odst. 5 tohoto protokolu, jsou příslušné orgány Komor oprávněny pozastavit používání protokolu. Neprodleně o tom uvědomí Evropskou komisi.

c) Protokol se začne znovu používat, jakmile je provedena příslušná platba.

Článek 10 Použitelné vnitrostátní právní předpisy

Rybolovné činnosti plavidel Společenství, která provádějí rybolov v komorských vodách, se řídí právními předpisy používanými na Komorách, pokud dohoda a tento protokol s přílohou a dodatky nestanoví jinak.

Článek 11 Ustanovení o revizi

Během třetího roku používání tohoto protokolu, jeho přílohy a jeho dodatků mohou strany revidovat ustanovení protokolu, přílohy a dodatků a v příslušném případě vnést doplňující návrhy. Tyto doplňující návrhy mohou zahrnovat referenční nosnost a paušální zálohy placené majiteli plavidel.

Článek 12 Zrušení

Příloha dohody mezi Evropským hospodářským společenstvím a Komorskou federativní islámskou republikou o rybolovu při pobřeží Komor se zrušuje a nahrazuje přílohou tohoto protokolu.

Článek 13 Vstup v platnost

1. Tento protokol a jeho příloha vstupují v platnost datem, ke kterému strany oznámí provedení postupů nezbytných k tomuto účelu.

2. Použijí se ode dne 1. ledna 2005.

PŘÍLOHA

PODMÍNKY PRO PROVOZOVÁNÍ RYBOLOVU V KOMORSKÝCH VODÁCH PLAVIDLY SPOLEČENSTVÍ

KAPITOLA I - žÁDOST O LICENCE A VYDÁNÍ LICENCÍ

Oddíl 1 Vydání licencí

1. Pouze způsobilá plavidla Společenství mohou získat licenci k rybolovu v komorských vodách.

2. Aby bylo plavidlo způsobilé, nesmí pro majitele plavidla, velitele a samotné plavidlo platit zákaz rybolovných činností na Komorách. Musí být v řádném poměru ke správním orgánům Komor v tom smyslu, že musí být vyrovnány všechny předcházející závazky vyplývající z jejich rybolovných činností na Komorách podle dohod o rybolovu uzavřených se Společenstvím.

3. Každé plavidlo Společenství, které žádá o licenci k rybolovu, musí být zastupováno zástupcem s bydlištěm na Komorách. V žádosti o licenci musí být uvedeno jméno a adresa tohoto zástupce.

4. Příslušné orgány Společenství předloží příslušným orgánům Komor žádost pro každé plavidlo, které si přeje provozovat rybolov podle dohody, nejméně 20 dní před dnem začátku požadované platnosti.

5. Žádosti se podávají u příslušných orgánů Komor na formulářích, jejichž vzor je připojen v dodatku I.

6. Ke každé žádosti o licenci jsou připojeny tyto doklady:

- důkaz o zaplacení licenčního poplatku na dobu platnosti licence;

- veškeré další doklady nebo potvrzení požadovaná na základě zvláštních ustanovení použitelných podle typu plavidla na základě tohoto protokolu.

7. Platba poplatku se provádí na účet uvedený orgány Komor.

8. Poplatky zahrnují všechny vnitrostátní a místní poplatky kromě přístavních poplatků a nákladů na služby.

9. Licence pro všechna plavidla vydávají příslušné orgány Komor majitelům plavidel nebo jejich zástupcům prostřednictvím Delegace Komise Evropských společenství na Mauritiu a to ve lhůtě 15 dní ode dne přijetí složky dokladů podle výše uvedeného bodu 6.

10. V případě, že jsou úřady Delegace Evropské komise v době podpisu licence zavřeny, je licence s kopií pro Delegaci přímo převedena na zástupce plavidla.

11. Licence se vydává pro konkrétní plavidlo a je nepřenosná.

12. Na žádost Evropského společenství a v případě prokázané vyšší moci však licence plavidla může být nahrazena novou licencí pro jiné plavidlo, které má podobné vlastnosti jako nahrazené plavidlo, aniž by byl splatný nový licenční poplatek.

13. Majitel plavidla, které má být nahrazeno, nebo jeho zástupce vrátí zrušenou licenci prostřednictvím Delegace Evropského společenství příslušným orgánům Komor.

14. Dnem nabytí účinku nové licence je den vrácení zrušené licence majitelem plavidla příslušným orgánům Komor. O převodu licence se uvědomí Delegace Evropské komise na Mauritiu.

15. Licence musí být vždy na palubě, aniž by bylo dotčeno to, co je stanoveno v kapitole VII odst. 2 této přílohy.

Oddíl 2 Licenční podmínky - Poplatky a zálohy

1. Licence jsou platné jeden rok. Jsou obnovitelné.

2. Poplatek se stanoví na 35 EUR za tunu ryb ulovených v komorských vodách.

3. Licence se vydávají poté, co jsou příslušným vnitrostátním orgánům zaplaceny tyto paušální částky:

- 3375 EUR ročně za plavidlo lovící tuňáky vlečnou sítí, což odpovídá poplatkům za 96 tun tuňáků ulovených za rok;

- 2065 EUR ročně za plavidlo lovící tuňáky na dlouhý vlasec s návazci, což odpovídá poplatkům za 59 tun tuňáků ulovených za rok.

4. Konečné vyúčtování licenčních poplatků za rybolovné období stanoví Komise Evropských společenství nejpozději do 31. července následujícího roku na základě prohlášení o úlovcích vypracovaného každým majitelem plavidla a potvrzeného vědeckými institucemi odpovědnými za ověřování údajů o úlovcích jako IRD (Institut de Recherche pour le Développement - Výzkumný ústav pro rozvoj), IEO (Instituto Espańol de Oceanografia - Španělský oceánografický institut) IPIMAR (Instituto de Investigaçăo das Pescas e do Mar - Portugalský institut pro mořský rybolov) v členských státech.

5. Toto vyúčtování se zároveň sdělí příslušnému orgánu Komor a majitelům plavidel.

6. Všechny případné dodatečné platby provedou majitelé plavidel příslušným orgánům Komor nejpozději do 31. srpna následujícího roku na účet uvedený v odst. 7 oddíle 1 této kapitoly.

7. Pokud by však částka konečného vyúčtování byla nižší než zaplacená záloha uvedená v bodě 3 tohoto oddílu, není zbytková částka majiteli plavidla vrácena.

KAPITOLA II - RYBOLOVNÉ OBLASTI

Aby nebyl poškozen drobný rybolov v komorských vodách, nemají plavidla Společenství povolení k rybolovu v okruhu menším než 10 námořních mil kolem každého ostrova a v okruhu 3 námořních mil kolem zařízení na koncentraci ryb (DCP), která nainstalováno komorské ministerstvo rybolovu a jejichž umístění oznámili zástupci Evropské komise na Mauritiu.

Tato ustanovení může změnit smíšený výbor podle článku 7 dohody.

KAPITOLA III - PROHLÁšENÍ O ÚLOVCÍCH

1. Doba plavby plavidla Společenství je podle této přílohy vymezena takto:

- buď jako doba mezi vstupem do komorské rybolovné oblasti a jejím opuštěním;

- nebo jako doba mezi vstupem do komorské rybolovné oblasti a přeložením nákladu;

- nebo jako doba mezi vstupem do komorské rybolovné oblasti a vyloděním na Komorách.

2. Všechna plavidla, která mají podle dohody povolení k rybolovu v komorské rybolovné oblasti, musejí sdělovat své úlovky komorskému ministerstvu rybolovu v souladu s těmito postupy:

2.1 Prohlášení zahrnují úlovky plavidel v průběhu každé plavby. Na konci každé plavby a vždy před tím, než plavidlo opustí komorské rybolovné oblasti se jsou elektronicky předána komorskému ministerstvu rybolovu a jedna kopie se zašle Evropskému společenství. Oba příjemci neprodleně elektronicky zašlou plavidlu potvrzení o příjmu a kopii.

2.2 Originály prohlášení odeslaných elektronicky během ročního období platnosti licence ve smyslu odst. 2 oddílu 3 kapitoly I této přílohy se na fyzickém nosiči předají komorskému ministerstvu rybolovu do 45 dní po ukončení poslední plavby uskutečněné během uvedeného období. Kopie na fyzickém nosiči se zároveň předá Evropskému společenství.

2.3 Plavidla ohlašují své úlovky prostřednictvím formuláře odpovídajícího rybářskému deníku, jehož vzor se nachází v dodatku 2. Pro období, kdy se plavidlo nenacházelo v komorských rybolovných oblastech, je třeba vyplnit rybářský deník s poznámkou „Mimo výlučnou hospodářskou oblast (VHO) Komor“.

2.4 Formuláře se vyplňují čitelně a podepisuje je velitel plavidla.

3. Pokud by ustanovení této kapitoly nebyla dodržena, vyhrazuje si vláda Komor právo pozastavit dotyčnému plavidlu licenci do té doby, dokud nesplní náležitosti, a uplatnit na majitele plavidla pokutu stanovenou předpisy platnými na Komorách. O tomto postupu se uvědomí Evropská komise.

KAPITOLA IV - NAJÍMÁNÍ NÁMOřNÍKů

1. Každé plavidlo Společenství najme během plavby v komorských vodách na své náklady nejméně 1 místního námořníka.

2. Majitelé plavidel se snaží najímat další místní námořníky.

3. Majitelé plavidel si svobodně vybírají námořníky, které najmou na svá plavidla, mezi námořníky uvedenými na seznamu, který jim poskytne příslušný orgán Komor.

4. Majitel plavidla nebo jeho zástupce sdělí příslušnému orgánu Komor jména místních námořníků, kteří byli najati na dotčené plavidlo, s poznámkou o přidělení jejich funkce v rámci posádky.

5. Prohlášení Mezinárodní organizace práce (MOP) o zásadách a základních právech při práci se plně vztahuje na námořníky najaté na plavidla EU. Zvláště se to týká svobody sdružování a uznávání práva na kolektivní vyjednávání pracujících a odstranění diskriminace v zaměstnání a povolání.

6. Pracovní smlouvy místních námořníků, jejichž jedna kopie bude předána signatářům, se sepisují mezi zástupcem (zástupci) majitelů plavidel a námořníky a/nebo jejich odbory nebo jejich zástupci ve spojení s příslušným orgánem Komor. Tyto smlouvy námořníkům zaručí výhody režimu sociálního zabezpečení, který se na ně vztahuje, včetně životního, úrazového a zdravotního pojištění.

7. Plat místních námořníků zajišťují majitelé plavidel. Plat musí být stanoven před vydáním licencí na základě společné dohody mezi majiteli plavidel nebo jejich zástupci a komorskými orgány. Platové podmínky místních námořníků nesmí být horší než podmínky pro komorské posádky a v žádném případě horší než stanoví normy MOP.

8. Každý námořník najatý plavidly Společenství se musí den před navrhovaným datem jeho nalodění představit veliteli stanoveného plavidla. Pokud se námořník k datu a hodině stanovené k nalodění nepředstaví, je majitel plavidla automaticky zproštěn závazku tohoto námořníka najmout.

9. V případě, že nejsou místní námořníci najati z jiných důvodů, než které jsou uvedeny v předcházejícím bodě, jsou dotčení majitelé plavidel Společenství povinni zaplatit za každý den plavby v komorských vodách paušální částku stanovenou na 20 $ denně. Platba této částky se provede nejpozději ve lhůtě stanovené v bodě I.2.6 této přílohy.

10. Tato částka bude použita na vzdělávání místních námořníků-rybářů a bude zaplacena na účet, který sdělí orgány Komor.

KAPITOLA V - TECHNICKÁ OPATřENÍ

1. Rybářská plavidla Společenství musejí dodržovat opatření a doporučení přijatá Komisí pro tuňáky Indického oceánu (CTOI) pokud se jedná o rybolovná zařízení, jejich technické specifikace a všechna ostatní technická opatření použitelná při rybolovných činnostech.

KAPITOLA VI - POZOROVATELÉ

1. Plavidla, která mají podle dohody povolení k rybolovu v komorských vodách, nalodí za níže stanovených podmínek pozorovatele jmenované orgány Komor pro rybolov.

1.1 Na žádost komorského ministerstva rybolovu nalodí plavidla pro lov tuňáků pozorovatele jmenovaného ministerstvem, jehož úkolem je ověřovat úlovky ulovené v komorských vodách.

1.2 Příslušný orgán Komor sestaví seznam plavidel určených k nalodění pozorovatele a také seznam pozorovatelů jmenovaných k přijetí na palubu. Tyto seznamy se aktualizují. Evropské komisi jsou předávány po jejich sestavení a poté z důvodu jejich případné aktualizace každé tři měsíce.

1.3 Při vydání licence nebo nejpozději 15 dní před stanoveným datem nalodění sdělí příslušný orgán Komor dotčeným majitelům plavidel nebo jejich zástupcům jméno pozorovatele, který je určen k přijetí na palubu plavidla.

2. Pozorovatel je na palubě přítomen po dobu plavby. Avšak na výslovnou žádost příslušných orgánů Komor může být toto nalodění v závislosti na průměrné délce plaveb stanovených pro určité plavidlo rozloženo do několika plaveb. Příslušné orgány Komor vysloví tuto žádost při sdělení jména pozorovatele stanoveného k nalodění na příslušné plavidlo.

3. Podmínky nalodění pozorovatele jsou stanoveny společnou dohodou mezi majitelem plavidla nebo jeho zástupcem a orgány Komor.

4. Nalodění pozorovatele proběhne v přístavu zvoleném majitelem plavidla a uskuteční se na počátku první plavby v komorských vodách po oznámení seznamu stanovených plavidel.

5. Dotčení majitelé plavidel sdělí ve lhůtě dvou týdnů a s desetidenním předběžným oznámením data a přístavy na Komorách, které byly stanoveny k nalodění pozorovatelů.

6. V případě, že je pozorovatel naloděn v zahraničí, náklady na přepravu pozorovatele nese majitel plavidla. Pokud plavidlo, které má na palubě komorského pozorovatele, opustí komorské vody, musí být na náklady majitele plavidla přijata veškerá opatření k zajištění co možná nejrychlejšího navrácení pozorovatele.

7. Pokud pozorovatel není přítomen na dohodnutém místě a v danou dobu a dvanáct hodin po dané době, je majitel plavidla automaticky zproštěn povinnosti vzít tohoto pozorovatele na palubu.

8. S pozorovatelem se na palubě jedná jako s důstojníkem. Plní tyto úkoly:

8.1 sleduje rybolovné činnosti plavidel;

8.2 ověřuje polohu plavidel provádějících rybolovné operace;

8.3 odebírá biologické vzorky v rámci vědeckých programů;

8.4 sestaví seznam používaných rybolovných zařízení;

8.5 ověřuje údaje o úlovcích v komorských vodách zaznamenané v rybářském deníku;

8.6 ověřuje procenta vedlejších úlovků a provádí odhad objemu navrácení prodávaných druhů ryb, korýšů a hlavonožců;

8.7 rádiem sděluje údaje o rybolovu, včetně objemu hlavního a vedlejšího úlovku na palubě.

9. Velitel přijme veškerá ustanovení vyplývající z jeho zodpovědnosti, aby pozorovateli při plnění jeho úkolů zajistil fyzickou a mravní bezpečnost.

10. Pozorovateli je k plnění jeho úkolů poskytnuta veškerá pomoc. Velitel mu umožní přístup ke komunikačním zařízením nezbytným k plnění jeho úloh, k dokladům přímo souvisejícím s rybolovnými činnostmi plavidla, zejména včetně rybářského deníku a lodního deníku, a také do částí plavidla, které jsou nezbytné k usnadnění plnění jeho úkolů.

11. Při pobytu na palubě pozorovatel:

11.1 podnikne všechny vhodné kroky k tomu, aby podmínky, za kterých je přijat na palubu, a jeho přítomnost na palubě plavidla nerušila nebo neomezovala rybolovné činnosti,

11.2 bere ohled na materiál a zařízení na palubě a na důvěrnost všech dokumentů dotyčného plavidla.

12. Na konci pozorování a před opuštěním plavidla sestaví pozorovatel zprávu o činnosti, kterou předá příslušným orgánům Komor a kopii zašle Evropské komisi. Podepíše ji za přítomnosti velitele, který může doplnit nebo nechat doplnit veškeré připomínky, které považuje za prospěšné, a tyto doplní svým podpisem. Při vylodění vědeckého pozorovatele je jedna kopie zprávy předána veliteli plavidla.

13. Majitel plavidla na své náklady zajistí s ohledem na možnosti plavidla ubytování a stravu pozorovatelů v podmínkách, jaké jsou poskytovány důstojníkům.

14. Plat a sociální odvody pozorovatele uhradí příslušné orgány Komor.

15. Majitelé plavidel přispívají na náklady vědeckého pozorování ve výši 20 $ na den a plavidlo. Tento příspěvek je navíc k licenčním poplatkům a je splatný současně s nimi.

KAPITOLA VII - KONTROLA

1. Evropské společenství aktualizuje seznam plavidel, kterým byla v souladu s ustanoveními tohoto protokolu vydána licence k rybolovu. Tento seznam je po svém sestavení a následně po každé aktualizaci zasílán orgánům Komor pověřeným kontrolou rybolovu.

2. Plavidla Společenství mohou být do seznamu uvedeného v předchozím bodě zapsána při obdržení oznámení o úhradě zálohy uvedené v bodě 3 oddíle 2 kapitole I této přílohy. V takovém případě lze stejnou kopii, kterou obdržel majitel plavidla, uchovávat na palubě místo licence k rybolovu, dokud není licence vydána.

3. Vplutí do oblasti a vyplutí z oblasti:

3.1 Plavidla Společenství oznámí orgánům Komor pověřeným kontrolou rybolovu nejméně3 hodiny předem svůj úmysl vplout do komorských vod nebo z nich vyplout

3.2 Při oznámení o vyplutí sdělí všechna plavidla rovněž svou polohu a objem a druhy úlovků na palubě. Tato sdělení se přednostně provádějí faxem a v případě plavidel, která nejsou faxem vybavena, rádiem.

3.3 Plavidlo přistižené při rybolovu, které neinformovalo příslušný orgán Komor, se považuje za plavidlo bez licence.

3.4 Při vydání licence k rybolovu se rovněž sdělí čísla faxu, telefonu a e-mailová adresa.

4. Kontrolní postupy

4.1 Velitel plavidel Společenství, které provádějí rybolovné činnosti v komorských vodách, umožní a usnadní vstup na palubu a plnění úloh všem komorským úředníkům pověřeným inspekcí a kontrolou rybolovných činností.

4.2. Přítomnost těchto úředníků na palubě nepřekročí dobu nezbytnou ke splnění jejich úkolu.

4.3. Na konci každé inspekce a kontroly je každému veliteli plavidla vystaveno osvědčení.

5. Kontrola satelitem

Všechna plavidla Společenství, která provádějí své rybolovné činnosti podle této dohody, jsou podle ustanovení uvedených v dodatku 3 sledována satelitem. Tato ustanovení vstupují v platnost druhým dnem poté, co orgány Komor a Delegace EU na Mauritiu oznámí zahájení činnosti střediska pro sledování rybolovu (CMR) na Komorách.

6. Kontrolní prohlídka plavidla

6.1 Příslušné orgány Komor uvědomí v maximální lhůtě 48 hodin Evropskou Komisi a stát vlajky o každé prohlídce plavidla a každém potrestání plavidla Společenství, ke kterému došlo v komorských vodách.

6.2 Evropská Komise současně obdrží krátkou zprávu o okolnostech a důvodech, které vedly k této kontrolní prohlídce plavidla

7. Protokol o kontrolní prohlídce plavidla.

7.1 Velitel plavidla musí po zjištění zapsaném v protokolu sestaveném zmocněným orgánem Komor tento doklad podepsat.

7.2 Tímto podpisem se nepředurčují práva a způsob obhajoby, které může velitel uplatnit vůči protiprávnímu jednání, které mu je vytýkáno.

7.3 Velitel musí své plavidlo dovést do přístavu oznámeného orgány Komor. V případech nepodstatného protiprávního jednání může příslušný orgán Komor povolit kontrolovanému plavidlu pokračování v rybolovných činnostech.

8. Konzultační schůzka v případě kontrolní prohlídky plavidla.

8.1 Dříve, než se přijmou případná opatření týkající se velitele či posádky plavidla nebo jakékoli činnosti týkající se nákladu a zařízení jiných než sloužících k zajištění důkazu o domnělém protiprávním jednání, se do jednoho pracovního dne od obdržení výše uvedených informací koná konzultační schůzka Evropské komise a příslušných orgánů Komor za případné účasti zástupce dotčeného členského státu.

8.2 Na schůzce si strany vzájemně vymění všechny užitečné dokumenty nebo všechny informace, které napomáhají objasnit okolnosti zjištěných skutečností. Majitel plavidla nebo jeho zástupce je informován o výsledku této schůzky a o všech opatřeních, které mohou vyplývat z kontrolní prohlídky plavidla.

9. Vyřízení kontrolní prohlídky plavidla.

9.1 Před zahájením soudního řízení se pravděpodobné porušení zkusí vyřešit smírným narovnáním. Toto řízení se ukončí nejpozději tři pracovní dny po kontrolní prohlídce plavidla.

9.2 V případě smírného narovnání se v souladu s právními předpisy Komor stanoví výše uplatněné pokuty.

9.3 V případě, kdy záležitost nemohla být vyřešena smírným narovnáním a řeší ji příslušný soudní orgán, složí majitel plavidla v bance určené příslušnými orgány Komor bankovní záruku, která byla stanovena s ohledem na náklady vzniklé při kontrolní prohlídce plavidla, jakož i s ohledem na výši pokut a odškodnění, kterým podléhají osoby zodpovědné za protiprávní jednání.

9.4 Bankovní záruku nelze vrátit před ukončením soudního řízení. Je uvolněna, jakmile je řízení ukončeno bez vynesení rozsudku. V případě vynesení rozsudku s pokutou nižší, než je složená jistina, uvolní příslušné orgány komor rovněž zbývající částku.

9.5 Plavidlo bude propuštěno a posádce bude umožněno opustit přístav:

- buď jakmile jsou splněny povinnosti vyplývající ze smírného narovnání;

- nebo jakmile je složena bankovní záruka stanovená ve výše uvedené bodě 9.3. a je přijata příslušnými orgány Komor v očekávání zahájení soudního řízení.

10. Překládky

10.1 Všechna plavidla Společenství, která si přejí provést překládku úlovků v komorských vodách, musí tuto operaci provést v rejdě přístavů Komor.

10.2 Majitelé těchto plavidel musí příslušným orgánům Komor oznámit nejméně 24 hodin předem tyto informace:

- název rybářských plavidel, která mají provést překládku;

- název nákladního přepravce;

- hmotnost podle druhů, které budou překládány;

- den překládky.

10.3 Překládka se považuje za vyplutí z komorských vod. Plavidla tedy musí předat příslušným orgánům Komor prohlášení o úlovcích a oznámit svůj úmysl buď pokračovat v rybolovu, nebo opustit komorské vody.

10.4 Všechny operace překládky úlovků, které nejsou ve výše uvedených bodech uvedeny, jsou v komorských vodách zakázány. Na každou osobu jednající proti tomuto ustanovení, se vztahují sankce stanovené právními předpisy platnými na Komorách.

11. Velitelé plavidel Společenství, kteří se účastní operace vykládky nebo překládky v komorském přístavu, umožní a usnadní kontrolu operací ze strany komorských inspektorů. Na konci každé inspekce a kontroly je každému veliteli plavidla vystaveno osvědčení.

DODATKY

1. Formulář žádosti o licenci

2. Lodní deník CTOI

3. Ustanovení použitá při kontrole satelitem

Dodatek 1

ŽÁDOST O LICENCI PRO ZAHRANIČNÍ RYBÁŘSKÁ PLAVIDLA

Jméno žadatele:

………………………………………………………………………………………….

Adresa žadatele:

………………………………………………………………………………………….

Jméno a adresa nájemce plavidla, nejde-li o výše uvedenou osobu:

………………………………………………………………………………………….

Jméno a adresa zástupce (agenta) na Komorách:

………………………………………………………………………………………….

Název plavidla:

………………………………………………………………………………………….

Druh plavidla:

………………………………………………………………………………………….

Země registrace:

…………………………………………………………………………………………..

Přístav a registrační číslo:

…………………………………………………………………………………………..

Vnější označení plavidla:

…………………………………………………………………………………………..

Radiový volací znak a frekvence:

…………………………………………………………………………………………..

Délka plavidla:

…………………………………………………………………………………………..

Šířka plavidla:

…………………………………………………………………………………………..

Typ a výkon motoru:

…………………………………………………………………………………………..

Hrubá prostornost plavidla:

…………………………………………………………………………………………..

Čistá prostornost plavidla:

…………………………………………………………………………………………..

Minimální počet členů posádky:

…………………………………………………………………………………………..

Druh rybolovu:

…………………………………………………………………………………………..

Druhy ryb, které se mají lovit:

…………………………………………………………………………………………..

Požadovaná doba platnosti:

…………………………………………………………………………………………..

Já, níže podepsaný, potvrzuji, že výše uvedené údaje jsou správné.

Datum Podpis

Dodatek 2

LODNÍ DENÍK CICTA PRO LOV TUŇÁKŮ |

Dlouhý vlasec s návazci Živá návnada Vlečná síť Trawlová síť Outros (Ostatní) |

Stát vlajky: ……………………………………………………………………........................... | Objem - (TM): ……………………………………………......... |

Země registrace: ………………………………………………………………................................... | Velitel: ……………………………………………………….... ……………………………………………………….... |

Majitel plavidla ………………………………………………………….......................... | Počet členů posádky: ….…………………………………………………........................ |

Adresa: ………………………………………………………………………….... | Datum vypracování hlášení: ………………………………………………......………………... |

(Hlášení sestavil): ………………………………………………................................. | Počet dní na moři: | Počet dní rybolovu: Počet provedených přívlačí: | Plavba č.: |

Datum | Odvětví | Povrchová teplota vody (°C) | Intenzita rybolovu Počet použitých háčků | Capturas (Úlovky) | Isco usado na pesca (Použitá návnada) |

1 - Použijte jeden list pro měsíc a jeden řádek pro den. | 3 - „Den“ znamená den umístění udice. | 5 - Dolní řádek (hmotnost vykládky) se vyplňuje až na konci výpravy. Zaznamená se skutečná hmotnost v době vyložení. |

2 - Na konci každé plavby zašlete kopii záznamu Vašemu korespondentovi nebo CICTA, Calle Corazón de María, 8, 28002 Madrid, Španělsko. Španělsko | 4 - Oblast rybolovu odpovídá poloze plavidla. Zaokrouhlete minuty a zaznamenejte stupeň zeměpisné šířky a délky. Udejte laskavě S/J a V/Z. | 6 - Veškeré zde ohlášené informace jsou přísně důvěrné. |

Dodatek 3

USTANOVENÍ, KTERÝMI SE STANOVÍ ZPŮSOB PŘENOSU DAT SOUVISEJÍCÍCH SE SATELITNÍM SLEDOVÁNÍM POLOHY PLAVIDEL SPOLEČENSTVÍ PROVÁDĚJÍCÍCH RYBOLOVNÉ ČINNOSTI PODLE DOHODY O RYBOLOVU MEZI ES A KOMORAMI

S ohledem na skutečnost, že Komorská unie zavede systém sledování plavidel (VMS) použitelný na její vnitrostátní loďstvo a má v úmyslu tento systém rozšířit na nediskriminujícím základě na všechna plavidla lovící v její rybolovné oblasti, a že plavidla Společenství jsou podle právních předpisů Společenství od 1. ledna 2000 předmětem satelitního sledování, ať loví kdekoli, doporučuje se, aby vnitrostátní orgány států vlajky a Komorské unie za níže uvedených podmínek sledovaly pomocí satelitu plavidla, která provádějí rybolovné činnosti podle dohody mezi Evropským hospodářským společenstvím a Komorskou federativní islámskou republikou o rybolovu při pobřeží Komor:

1. Pro účely satelitního sledování sdělí komorské orgány Společenství souřadnice (zeměpisnou šířku a délku) rybolovné oblasti Komorn a na základě vzoru v příloze (tabulka I), a to před vstupem těchto ustanovení v platnost.

Komorské orgány přenesou tyto informace v elektronické podobě, vyjádřené ve stupních v desítkové soustavě do systému WGS-84 datum.

2. Strany si v souladu s podmínkami stanovenými v bodě 4 a 6 vymění informace o adresách X.25 a specifikace týkající se elektronického přenosu dat mezi jejich kontrolními středisky. Tyto informace budou podle možností obsahovat jména, telefonní a faxová čísla a elektronické adresy (internet nebo X.400), které lze používat pro obecnou komunikaci mezi kontrolními středisky.

3. Poloha plavidel se určí s mezní odchylkou nižší než 500 m a s intervalem spolehlivosti 99 %.

4. Pokud plavidlo, které provádí rybolovné činnosti podle dohody mezi ES a Komorami a které je v souladu s právními předpisy Společenství předmětem satelitního sledování, vpluje do rybolovné oblasti Komorské unie, kontrolní středisko státu vlajky neprodleně předá hlášení o následné poloze komorskému středisku pro sledování rybolovu (CSP), a to v časových intervalech kratších než dvě hodiny. Tyto zprávy se nazývají hlášení o poloze.

5. Hlášení popsaná v bodě 4 se přenášejí elektronickou cestou ve formátu X.25 bez jakéhokoli dodatečného protokolu. Hlášení se sdělují v reálném čase ve formátu podle tabulky II.

6. Pokud se na zařízení pro průběžné satelitní sledování instalovaném na palubě rybářského plavidla vyskytne technická závada nebo dojde-li k jeho poruše, velitel plavidla co nejdříve předá informace uvedené v bodě 4 kontrolnímu středisku státu vlajky. Za těchto okolností bude nezbytné podávat hlášení o poloze každých 12 hodin, dokud se bude plavidlo nacházet v rybolovné oblasti Komory. Kontrolní středisko státu vlajky nebo rybářské plavidlo ihned zasílají tato hlášení CMR. Vadné zařízení se opraví nebo vymění, jakmile plavidlo ukončí rybářský výjezd nebo nejpozději do jednoho měsíce. Po uplynutí této lhůty nesmí dotyčné rybářské plavidlo uskutečnit žádné další rybářské výjezdy, dokud nebude zařízení opraveno nebo vyměněno.

7. Kontrolní střediska států vlajky sledují pohyby svých plavidel v komorských vodách ve dvouhodinových intervalech. Nejsou-li plavidla sledována v souladu se stanovenými podmínkami, je o tom neprodleně informováno CMR a použije se postup stanovený v bodě 6.

8. Pokud CMR zjistí, že stát vlajky nepřenáší informace uvedené v bodě 4, neprodleně o tom uvědomí druhou stranu.

9. Údaje o sledování sdělené v souladu s těmito ustanoveními druhé straně slouží výhradně orgánům Komor pro účely kontroly a sledování loďstva Společenství provádějícího rybolovné činnosti podle dohody o rybolovu mezi ES a Komorami. Tyto údaje nesmí být za žádných okolností sdělovány dalším stranám.

10. Strany se dohodly, že učiní veškerá nezbytná opatření, aby co nejdříve, v každém případě však nejpozději do 6 měsíců po vstupu těchto ustanovení v platnost, splnily požadavky týkající se podávání hlášení stanovené v bodech 4 a 6.

11. Strany se dohodly, že si na požádání vymění informace o zařízení používaném pro satelitní sledování, aby byla pro účely těchto ustanovení v plném rozsahu zajištěna slučitelnost všech částí tohoto zařízení s požadavky druhé smluvní strany.

12. Veškeré spory v souvislosti výkladem nebo používáním těchto ustanovení podléhají konzultacím smluvních stran v rámci smíšeného výboru stanoveného v článku 7 dohody mezi Evropským hospodářským společenstvím a Komorskou federativní islámskou republikou o rybolovu při pobřeží Komor.

13. Tato ustanovení vstupují v platnost desátým dnem poté, co orgány Komor oznámily Delegaci ES na Mauritiu zahájení činnosti CSP na Komorách.

Tabulka I

Souřadnice (zeměpisná šířka a délka) rybolovné oblasti Komor

Souřadnice ve stupních a minutách | Souřadnice ve stupních a minutách |

Ref. | X | Y | X | Y |

A |

B |

C |

D |

E |

F |

G |

H |

I |

J |

K |

L |

M |

N |

O |

P |

Q |

R |

S |

T |

U |

V |

Tabulka II

PODÁVÁNÍ VMS ZPRÁV KOMORÁM

HLÁŠENÍ O POLOZE

Datový údaj | Kód | Povinný/nepovinný údaj | Poznámky |

Začátek záznamu | SR | O | Systémový údaj; naznačuje začátek záznamu |

Adresát | AD | O | Údaj týkající se hlášení - příjemce. Kód země ISO Alfa 3 |

Odesílatel | FS | O | Údaj týkající se hlášení - příjemce. Kód země ISO Alfa 3 |

Druh hlášení | TM | O | Údaj týkající se hlášení - druh hlášení „POS“ |

Rádiový volací znak | RC | O | Údaj o plavidle - mezinárodní rádiový volací znak plavidla |

Interní referenční číslo | IR | F | Údaj o plavidle - specifické číslo plavidla smluvní strany (kód státu vlajky ISO Alfa-3, za nímž následuje číslem) |

Externí evidenční číslo | XR | F | Údaj o plavidle - číslo na boku plavidla |

Stát vlajky | FS | F | Údaj o státu vlajky |

Zeměpisná šířka | LA | O | Údaj o poloze - poloha ve stupních a minutách S/J SSMM (WGS -84) |

Zeměpisná délka | LO | O | Údaj o poloze - poloha plavidla ve stupních a minutách V/Z SSSMM (WGS-84) |

Datum | DA | O | Údaj o poloze - datum záznamu o poloze UTC (RRRRMMDD) |

Čas | TI | O | Údaj o poloze - čas záznamu o poloze UTC (HHMM) |

Konec záznamu | ER | O | Systémový údaj - naznačuje konec záznamu |

Soubor znaků: ISO 8859.1

Přenos dat má tuto strukturu:

- dvě šikmá lomítka (//) a kód označující začátek přenosu,

- jedno šikmé lomítko (/) od sebe odděluje kód a datový údaj.

Nepovinné údaje musí být vloženy mezi počátkem a ukončením registrace.

FICHE FINANCIERE LEGISLATIVE

1. DÉNOMINATION DE LA PROPOSITION :

Proposition de règlement du Conseil relatif à la conclusion du protocole fixant les possibilités de pêche et la contrepartie financière prévues dans l’accord entre la Communauté économique européenne et la République fédérale islamique des Comores concernant la pêche au large des Comores, pour la période allant du 1er janvier 2005 au 31 décembre 2010

2. CADRE ABM / EBA (GESTION/ÉTABLISSEMENT DU BUDGET PAR ACTIVITÉS)

11. Pêche

1103. Accords Internationaux de Pêche

3. LIGNES BUDGÉTAIRES

3.1 Lignes budgétaires:

110301: “Accords internationaux de pêche”

11010404: “Accords internationaux de pêche, dépenses administratives”.

3.2 Durée de l'action et de l'incidence financière :

Le nouveau Protocole, qui contient les dispositions sur les possibilités de pêche et la contrepartie financière, a été conclu pour une période de 6 (six) ans. Il est applicable à partir du 1er janvier 2005 au 31 décembre 2010.

3.3 Caractéristiques budgétaires (ajouter des lignes le cas échéant) :

Ligne budgétaire | Nature de la dépense | Nouvelle | Participation AELE | Participation pays candidats | Rubrique PF |

11.0301 | DO | CD[5] | NON | NON | NON | N° 4 |

11.010404 | DO | CND[6] | NON | NON | NON | N° 4 |

4. RÉCAPITULATIF DES RESSOURCES

4.1 Ressources financières

4.1.1 Récapitulatif des crédits d'engagement (CE) et des crédits de paiement (CP)

millions d'euros (à la 3ème décimale)

…………………… | f |

TOTAL CE avec cofinancement | a+c+d+e+f |

4.1.2 Compatibilité avec la programmation financière

X Proposition compatible avec la programmation financière existante.

( Cette proposition nécessite une reprogrammation de la rubrique concernée des perspectives financières.

( Cette proposition peut nécessiter un recours aux dispositions de l’accord interinstitutionnel[11] (relatives à l’instrument de flexibilité ou à la révision des perspectives financières).

4.1.3 Incidence financière sur les recettes

X Proposition sans incidence financière sur les recettes

( Incidence financière – L’effet sur les recettes est le suivant :

Note : toutes les précisions et observations relatives à la méthode de calcul de l’effet sur les recettes doivent figurer dans une annexe séparée.

Millions d’euros (à la 1ère décimale)

Avant action [Année n-1] | Situation après l’action |

Total des effectifs de ressources humaines |

5. CARACTÉRISTIQUES ET OBJECTIFS

Des précisions relatives au contexte de la proposition sont exigées dans l’exposé des motifs. La présente section de la fiche financière législative doit contenir les éléments d’information complémentaires ci-après :

5.1 Réalisation nécessaire à court ou à long terme

La flotte communautaire bénéficie de l’accord avec les Iles Comores depuis 1987 quand le premier accord de pêche entre la CE et ce pays est entré en vigueur.

La pêche communautaire dans les eaux comoriennes s’inscrit dans le cadre global de la pêche au thon dans l’océan indien centre occidental. L’accord avec les Iles Comores est en effet un élément composant le réseau des accords thoniers de l’océan indien, ensemble avec les accords Seychelles, Madagascar, Maurice et Mozambique.

Ce protocole, couvrant la période du 1er janvier 2005 au 31 décembre 2010, répond au besoin de sécuriser l’accès de la flotte thonière communautaire, composées de thoniers senneurs et palangriers de surface, à la zone de pêche sous souveraineté comorienne.

L’accès des navires communautaires aux zones de pêche de l’océan indien centre occidental, qui se fait dans le respect des dispositions pour la conservation des stocks thoniers établies par l’organisation régionale compétente (la « Commission de thons de l’océan indien » CTOI), est un élément essentiel pour la conservation à long terme de la position dominante de l’industrie communautaire de la pêche au thon au niveau mondial.

La contrepartie financière payée par la Communauté, conjointement avec les redevances payées par les armateurs, constitue aussi une importante source de financement pour le gouvernement comorien.

L’accord a en outre la capacité de générer un impact économique positif pour le secteur des pêches aux Comores, en particulier à travers la mise en œuvre de l’approche de partenariat et, plus en général, sur le développement économique du pays.

5.2 Valeur ajoutée de l’implication communautaire, compatibilité de la proposition avec d’autres instruments financiers et synergie éventuelle

La Communauté a commencé à conclure des accords de pêche au cours des années 70s, suite aux modifications apportées au droit de la mer. A cette époque, les Etats membre ont décidé de transférer leur compétence dans ce domaine à la Communauté (Résolution du Conseil du 3 novembre 1976) et, depuis lors, les accords de pêche font parties des compétences exclusives de la Communauté.

Comme la Commission l’a affirmé dans sa Communication sur la reforme de la politique commune de la pêche[13] et dans sa communication sur les accords de partenariat de décembre 2002, il est essentiel qu’une nouvelle politique sur les accords de pêche soit établie ensemble avec tous les partenaires, publics et privés, au sein de la Communauté. Cette détermination est une étape importante pour confirmer l’engagement de la Communauté à contribuer au développement soutenable des activités de pêche au niveau international.

Cette position a été soutenue par le Parlement européen en 2003 et, en juillet 2004, par le Conseil des Ministres.

La Communauté propose donc d’établir un nouveau type d’accords de pêche (accords de partenariat dans le domaine des pêches) afin de renforcer la coopération et assurer la mise en œuvre d’une politique de la pêche soutenable et une exploitation responsable et rationnelle des ressources dans l’intérêt réciproque des parties concernées. Afin de permettre à la flotte communautaire de pêche lointaine de consolider sa propre position, il est essentiel de pouvoir assurer, sur le plan global, une exploitation durable des stocks halieutiques.

En ce qui concerne le nouveau protocole à l’accord e pêche CE/Comores, la Commission considère que cette accord fournit des éléments clé pour :

( Promouvoir des activités de pêche durable et fournir un cadre contraignant pour toutes les parties concernées (la Communauté, les Etats membres, les opérateurs communautaires et le pays tiers) pour atteindre cet objectif ;

( Protéger et développer les activités de la pêche communautaire dans les eaux du pays tiers et améliorer leurs impact politique et socio-économique tant en Europe que, dans le cas d’espèce, aux Iles Comores.

En outre, afin de renforcer la notion du « cadre contraignant » pour toutes les parties concernées, il faut remarquer que le protocole en question contient une « clause d’exclusivité » qui ne permet pas aux navire Communautaires de pêcher dans les eaux comoriennes en dehors du cadre légal fixé par l’accord même.

Pendant la négociation du nouveau protocole, la Commission a pris en compte aussi la situation environnementale et économique aux Comores. Le protocole sera donc mis en œuvre par les deux parties tenant compte des objectifs comoriens dans les secteurs de l’environnement et du développement.

5.3. Objectifs, résultats escomptés et indicateurs connexes de la proposition dans le cadre de la gestion par activités (ABM)

La négociation et la conclusion d’accords de pêche avec des pays tiers répond à l’objectif général de maintenir et sauvegarder les activités de pêche traditionnelle de la flotte communautaire, y compris la flotte de pêche lointaine, et de développer des relations de partenariat en vue de renforcer l’exploitation durable des ressources halieutiques en dehors des eaux communautaires, tout en prenant en compte les questions environnementales, sociales et économiques.

L’objectif du protocole à l’accord de pêche CE/Comores est de garantir l’accès de 40 thoniers senneurs et 17 palangriers de surface à la zone de pêche comorienne exclusivement pour la pêche des thonidés. Conjointement avec cet objectif, l’accord vise à améliorer la pêche responsable et l’exploitation durable des ressources halieutiques dans la zone de pêche comorienne.

Le tonnage de référence (captures estimées) pour l’ensemble de la flotte communautaire a été fixé à 6000 tonnes de thonidés par an. La contrepartie financière correspondante à été fixèé à 390.000 euros par an. Toutefois, si les captures dépassent 6000 tonnes, la Communauté paie 65 euros pour chaque tonne additionnelle. En tout cas, la contrepartie financière annuelle ne peut pas dépasser 780.000 euros.

60% de la contrepartie financière (à peu près 234.000 euros par an) a été allouée par les autorités comoriennes au financement des moyens pour réaliser une pêche responsable dans les eaux comoriennes (Art. 7 du protocole).

Les indicateurs suivants seront utilisés dans le contexte du cadre ABM pour contrôler la mise en œuvre de l’accord:

( Taux d’utilisation des possibilités de pêche ;

( Données des captures et valeur commerciale de l’accord ;

( Contribution à l’emploi et à la valeur ajoutée dans la Communauté ;

( Contribution à la stabilisation du marché communautaire ;

( Contribution aux objectifs généraux de réduction de la pauvreté aux Comores, incluant la contribution à l’emploi et au développement des infrastructures et le soutien au budget de l’Etat ;

( Nombre et type de résultats concrets attendus par l’utilisation du pourcentage de la contrepartie financière allouée à la pêche responsable dans la zone de pêche comorienne (Art. 7 du protocole) ;

( Nombre de Commissions mixtes et réunions techniques ;

( Nombre de missions.

5.4 Modalités de mise en œuvre (indicatives)

Indiquer ci-dessous la(les) modalité(s)[14] de mise en œuvre choisie(s).

X Gestion centralisée

X directement par la Commission

( indirectement par délégation à :

( des agences exécutives,

( des organismes créés par les Communautés, tels quevisés à l’article 185 du règlement financier,

( des organismes publics nationaux/organismes avecmission de service public.

( Gestion partagée ou décentralisée

( avec des Etats membres

( avec des pays tiers

( Gestion conjointe avec des organisations internationales (à préciser)

Remarques :

6. CONTRÔLE ET ÉVALUATION

6.1 Système de contrôle

Un suivi régulier existait déjà pour les protocoles précédents entre la CE et les Comores et il est aussi prévu dans le cadre du nouveau protocole. La Commission est seule responsable pour la mise en œuvre de l’accord et assurera cette tâche tant à travers ses fonctionnaires basés à Bruxelles que via sa Délégation à l’Ile Maurice (qui est responsable aussi pour les Iles Comores).

Les demandes des licences ainsi que leur utilisation par les armateurs sont étroitement suivies par les services compétents de la Commission. Les données sur les captures sont régulièrement collectées.

La mise en œuvre de l’accord de partenariat et l’utilisation du pourcentage de la contrepartie financière lui afférant seront gérés à la lumière des objectifs identifiés de commun accord entre les deux parties et sur la base de la relative programmation annuelle et multi annuelle. A cet égard, la CE et les Comores s’accorderont, au sein de la Commission mixte, sur un programme sectoriel multi annuel et sur des règles détaillées de mise en œuvre, y compris des critères et procédures pour l’évaluation des résultats obtenus chaque année.

En ligne générale, de l’entrée en vigueur du protocole, les services compétents de la Commission recueillent l’information nécessaire permettant la vérification et le suivi des indicateurs listés au point 5.3.

6.2 Évaluation

Une évaluation d’ensemble (ex-post et ex-ante) du protocole à l’accord de pêche CE/Comores a été réalisée entre août et octobre 2004 avec l’assistance d’un consortium de consultants indépendants. Les résultats de l’évaluation ex-ante et ex-post sont repris dans les deux points suivants. L’évaluation complète sera bientôt disponible sur le site web de la DG FISH.

6.2.1 Évaluation ex-ante

En vue de la préparation des négociation du protocole en question, le consultant a réalisé une évaluation ex ante pour étudier les possibles développements des relations futures entre la CE et les Comores, en particulier par rapport aux conditions d’accès de la flotte communautaire aux eaux comoriennes . Cette évaluation s’est fondée sur 4 scénarios possibles : 1) statu-quo (pas de changement par rapport au protocole 2001/04) ; 2) scénario de non-accord ; 3) Augmentation du tonnage de référence, sans changement des possibilités de pêche ; 4) Réduction du tonnage de référence et des possibilités de pêche.

De tous les scénarios considérés, la non-conlusion d’un accord, ou la diminution des possibilités de pêche apparaissent comme ceux ayant les impacts les plus néfastes sur les Comores et sur la Communauté.

La reconduction des mêmes possibilités de pêche, ou une augmentation du tonnage de référence associées à celles-ci sont deux solutions vers lesquelles il semble le plus avantageux de s’acheminer. Le maintien du tonnage de référence sera plutôt au bénéfice de la Communauté dans la mesure où il est de son intérêt de conserver des tonnages de référence les plus bas possibles.

L’augmentation du tonnage de référence, et l’augmentation concomitante de la contrepartie, sera au bénéfice des Comores, sans être réellement défavorable pour la Communauté dans la mesure où il est réaliste de penser que les nouveaux tonnages de référence seront approchés ou atteints et que le rapport coût bénéfice de l’investissement continuera à être avantageux.

L’augmentation de la contrepartie de 52 500 € (tonnage de référence 5370 tonnes) sera d’un impact limité sur le budget de la Communauté, tout en lui donnant un peu plus de moyens pour atteindre l’objectif de soutien au développement du secteur de la pêche des Comores.

Pour ces deux scénarios, une augmentation raisonnable du prix de la licence senneur est recommandée dans la mesure où l’historique de l’activité des navires européens dans la zone indique que cet accord est en premier lieu au bénéfice de ce segment, et qu’à ce titre, sa contribution au montant de l’accord doit en toute logique être ré-évaluée.

6.2.2 Mesures prises suite à une évaluation intermédiaire/ex-post (leçons tirées des expériences antérieures similaires)

L’évaluation du protocole d’accord de pêche en cours entre les Comores et la Communauté européenne indique que celui-ci est efficace (les résultats sont conformes aux objectifs) dans la mesure où il permet de conforter la présence européenne dans les pêches lointaines de l’océan indien. L’efficacité de l’accord en ce domaine est préservée grâce aux bonnes performances du segment thoniers senneurs, les palangriers n’ayant pratiquement pas utilisé l’accord. L’efficacité de l’accord vis à vis de l’objectif de stabilisation du marché communautaire est beaucoup plus limitée dans la mesure où les quantités négociées ne représentent que 0,5% des besoins de la Communauté en matière d’approvisionnement en thonidés. La contribution à la stabilisation du marché est indirecte en confortant la stratégie régionale des navires européens qui capturent près de 250 000 tonnes par an dans l’océan indien. En fournissant au pays les moyens de soutenir financièrement des opérations de développement du secteur de la pêche artisanale déjà initiées sous l’impulsion de bailleurs de fonds internationaux, le protocole d’accord s’est révélé efficace. Par contre, la relative modestie des montants des actions ciblées n’a pas permis de soutenir le développement de pratiques de pêche responsable. Dans ce domaine, les Comores ont des besoins substantiels (capacité de suivi des flottilles, recherche halieutique, contrôle et surveillance). L’absence de stratégie nationale dans ce domaine, et le manque de ressources financières disponibles, n’ont pas permis au protocole d’être efficace vis à vis de cet objectif.

La bonne utilisation des possibilités de pêche négociée fait que le protocole d’accord de pêche est efficient , avec des réalisations proches ou conformes aux résultats attendus en termes d’activité globale des navires européens dans la ZEE des Comores. Ainsi, le coût réel des captures reste équivalent au coût négocié, sans cependant pouvoir dire s’il est avantageux ou non pour la Communauté dans l’absolu. Toujours est-il que l’investissement de la Communauté dans cet accord se révèle efficient en matière d’appui au secteur des pêches de la CE en permettant aux entreprises concernées de générer 5,70 € de valeur-ajoutée au bénéfice de zones dépendantes de la pêche communautaires pour 1 € investi. On doit cependant souligner que l’efficience de l’accord repose sur les bonnes performances du segment senneur. Les possibilités de pêche négociées pour les palangriers n’ont pratiquement pas été utilisées. S’agissant de l’efficience de l’accord en matière de développement du secteur de la pêche des Comores, on note que si l’accord donne au pays les moyens de soutenir son secteur artisan, la modestie des fonds en question, la nécessité perçue par les autorités comoriennes d’en faire une utilisation annuelle, et l’absence de stratégie politique font que les ressources du protocole d’accord ont davantage été utilisée pour financer des dépenses ponctuelles de fonctionnement, plutôt que des opérations novatrices d’investissement dans le développement du secteur.

La pertinence de l’accord se vérifie pour les armements senneurs communautaires qui ont besoin d’un accès aux eaux des Comores, potentiellement riches en ressources, pour pouvoir poursuivre leur stratégie de pêche aux travers des ZEE de la sous-région. Il semble beaucoup moins pertinent pour le segment palangrier qui n’a que très peu pêché dans la ZEE, malgré un tirage de licences par les armements acceptable (autour de 70%) les trois premières années du protocole, avant de chuter à 28% en 2004. Le protocole d’accord est pertinent pour la partie comorienne en offrant au pays la possibilité de valoriser le potentiel halieutique de sa ZEE, alors qu’il n’a pas les moyens techniques de le faire avec les ressources nationales.

Enfin, l’accord de pêche permet de conforter la viabilité des entreprises européennes, sachant qu’il ne leur est pas strictement indispensable. En effet, en l’absence d’accord de pêche, la ZEE des Comores est d’une importance stratégique telle que les navires européens continueront d’y venir à la condition – probable – d’obtenir le droit d’exploiter les eaux contre paiements de licences privées à des tarifs raisonnables. La position stratégique de la zone Comores se vérifie par la présence, sous un régime de licences privées, de senneurs seychellois dont le mode opératoire est comparable à celui des senneurs européens. La viabilité biologique de l’exploitation des stocks de thonidés par les flottilles européennes ne pose pas de problèmes hormis l’impact possible des prises de juvéniles d’albacore sur le stock qui restent cependant peu importantes dans la ZEE des Comores par rapport à celles réalisées dans la zone Somalie par exemple. Enfin, du fait de l’absence d’interactions entre les navires européens et le secteur des pêches des Comores, le protocole d’accord a un effet neutre sur la viabilité du secteur de la pêche national.

Il ressort de l’évaluation ex-post que le protocole d’accord de pêche en vigueur a contribué à atteindre l’objectif de soutien au secteur des pêches communautaires. Les moyens consacrés à cette politique dans le cas des Comores sont adaptés, et en rapport avec les résultats que l’on pouvait en attendre conformément au principe de proportionnalité. Il ressort cependant de l’évaluation que le protocole négocié est surtout au profit du segment senneur communautaire. La faible participation du segment palangrier est sans effet sur le budget communautaire dans la mesure où le tonnage de référence qui sert d’assiette au paiement a été réalisé, mais cette situation suggère la nécessité d’un ré-équilibrage en ce qui concerne les conditions d’accès (coût des licences) des armateurs privés aux eaux des Comores.

Concernant les objectifs de développement du secteur de la pêche des Comores et de mise en place d’une pêche responsable, la contribution de l’accord a été plus mitigée. La contrepartie financière a permis aux autorités compétentes de soutenir des opérations ponctuelles davantage liées à l’entretien de l’existant et au fonctionnement courant, ce qui en soit est déjà un résultat, mais n’a pas permis au pays d’engager des actions pilotes de développement à caractère novateur. Il est vrai que le climat politique qui a prévalu sur la période d’application du protocole (menace de sécession d’Anjouan, négociation des accords de Fomboni, préparation et adoption d’une nouvelle constitution) n’était pas favorable à la définition gouvernementale d’une stratégie de développement des pêche. D’autre part, la relative modestie de la compensation prévue par le protocole (350 250 € par an, dont 210 250 € au bénéfice de l’autorité compétente pour le financement des actions ciblées) ne permet d’espérer que des résultats à la hauteur de ces montants. A titre d’exemple, le seul financement des études de faisabilité identifiées par la FAO en soutien partiel à la stratégie de développement des pêches nationales nécessite un budget de près de 490 000 €.

Etant donné le caractère commercial des accords de pêche, rappelé par les conclusions du Conseil du 30 octobre 1997[15], ainsi que par les Conclusions du Conseil de juillet 2004, la Communauté ne peut payer plus que nécessaire pour l’accès des navires européens aux eaux des Comores, ce qui limite de facto les montants disponibles pour atteindre l’objectif de développement du secteur et de promotion des pratiques de pêche responsables. Les ressources doivent donc être trouvées parmi les moyens mis à disposition par d’autres politiques communautaires en rapport avec ces objectifs. On pense naturellement à la politique de coopération et de développement qui est déjà en action dans la région sous le 9ème FED régional avec des initiatives propres à contribuer à atteindre les objectifs de développement du secteur et de promotion des pratiques de pêche responsable (programme de développement des capacités de surveillance, programme régional de marquage des thonidés, projet de gestion durable des ressources côtières). Si une stratégie plus ciblée vers les Comores s’avère nécessaire, la Communauté européenne devra examiner d’autres moyens d’action.

6.2.3 Conditions et fréquence des évaluations futures

Avant le renouvellement du protocole, une évaluation couvrant l’entière période d’application (2005/10) sera réalisée (évaluation ex-post) afin de mesurer les indicateurs relatifs aux résultats (captures et valeur des captures) ainsi que les impacts (emplois crées et maintenus, relation entre le coût du protocole et la valeur des captures). Les indicateurs listés au point 5.3 seront utilisés afin de réaliser une évaluation ex post.

Vue la durée du protocole, la Commission pourrait décider de réaliser une évaluation intermédiaire après trois ans d’application du protocole.

7. MESURES ANTIFRAUDE

Les accords de pêches sont des accords commerciaux avec contrepartie financière versée en échange de droits de pêches. A cette compensation s’ajoute les licences payées par les armateurs communautaires autorisés à pêcher dans le cadre des accords et versées aux Etats tiers concernés.

L’utilisation de cette contrepartie est de la seule responsabilité de l’Etat tiers, souverain, qui a conclu l’accord avec la Communauté. Suivant les cas, une partie de la contrepartie financière doit servir au financement d’actions en vue d’améliorer ou soutenir la politique des pêches du pays tiers concerné.

Dans ce cas, la programmation des actions, leur exécution et l’information sur les résultats obtenus fournies à la Commission restent de la seule compétence et responsabilité de l’Etat tiers. La Commission incite cependant ce dernier à établir avec ses services un dialogue politique permanent et une concertation afin de pouvoir améliorer la gestion de l’Accord et renforcer la contribution de la Communauté à la gestion durable des ressources.

Dans les nouveaux accords de Partenariat dans le domaine de la pêche (APP), il est prévu que la Commission et l’état tiers fixent, de commun accord, les objectifs auxquels une partie déterminée de la contrepartie financière sera appliquée, ainsi que la programmation annuelle et multi annuelle à mettre en œuvre dans la poursuite de ces objectifs. Cette programmation est assujettie à une évaluation annuelle.

Dans le cas où l’implémentation du programme ne correspond pas au niveau des ressources fixé par le Protocole à cet effet, la Commission pourrait ainsi demander une diminution du pourcentage de la contrepartie financière appliqué à cette programmation.

Dans tous les cas, tout paiement effectué par la Commission dans le cadre d’un accord de pêche est soumis aux règles et aux procédures budgétaires et financières normales de la Commission. Ceci permet, notamment, d’identifier de manière complète les comptes bancaires des Etats tiers sur lesquels sont versés les montants de la contrepartie financière.

Lorsque le protocole le prévoit, la Commission analyse de manière détaillée les actions bénéficiant d’un soutien financier (partie de la contrepartie financière) tant en ce qui concerne leur programmation et la mise en œuvre par le biais du rapport fourni par la suite à la Commission. En vertu du principe de souveraineté nationale, la Commission ne peut cependant effectuer ou faire effectuer de sa propre initiative des audits financiers sur les fonds de la contrepartie financière versés aux Etats tiers.

8. DÉTAIL DES RESSOURCES

8.1 Objectifs de la proposition en termes de coûts

Crédits d’engagement en millions d’euros (à la 3 ème décimale)

Année n | Année n+1 | Année n+2 | Année n+3 | Année n+4 | Année n+5 |

Fonctionnaires ou agents temporaires[17] (11 01 01) | A*/AD | 0.3 | 0.3 | 0.3 | 0.3 | 0.3 | 0.3 |

B*, C*/AST | 0.3 | 0.3 | 0.3 | 0.3 | 0.3 | 0.3 |

Personnel financé[18] par art. 11 01 02 | - | - | - | - | - | - |

Autres effectifs financés[19] par art. 11 01 04 04 | 0.2 | 0.2 | 0.2 | 0.2 | 0.2 | 0.2 |

TOTAL | 0.8 | 0.8 | 0.8 | 0.8 | 0.8 | 0.8 |

8.2.2 Description des tâches découlant de l’action

- Assister le négociateur dans la préparation et la conclusion des négociations des accords de pêche :

- Participer aux négociations avec les pays tiers afin de conclure des accords de pêche ;

- Préparer des projets de rapport d’évaluation et notes de stratégie de négociation pour le Commissaire ;

- Présenter et défendre la position de la Commission dans le Groupe de travail « Pêche externe » du Conseil ;

- Participer dans la recherche d’un compromis avec les états membres repris dans le texte final de l’accord.

- Contrôle sur la mise en œuvre (monitoring) des accords :

- Suivi quotidien des accords de pêche ;

- Préparer et vérifier les engagements et les paiements de la compensation financière et des actions ciblées ou bien du financement pour le développement d’une pêche responsable ;

- Effectuer un rapport régulier sur la mise en œuvre des accords ;

- Evaluation des accords : aspects scientifiques et techniques

- Préparer le projet de proposition de règlement et de décision du Conseil et élaborer les textes de l’accord ;

- Lancement et suivi des procédures d’adoption.

- Assistance technique :

- Préparer la position de la Commission en vue des Commissions mixtes.

- Relations inter institutionnelles

- Représenter la Commission devant le Conseil, le Parlement Européen et les états membres dans le contexte du processus de négociation ;

- Rédiger les réponses aux questions orales et écrites du Parlement européen ;

- Consultation et coordination interservices :

- Assurer la liaison avec les autres Directions Générales dans des questions concernant les négociations et le suivi des accords ;

- Organiser et répondre aux consultations interservices.

- Evaluation

- Participer aux différents exercices d’évaluation (ex-ante, mid-term, ex-post) et évaluations d’impact ;

- Analyser les objectifs atteints et les indicateurs d’évaluation.

8.2.3 Origine des ressources humaines (statutaires)

(Lorsque plusieurs origines sont indiquées, veuillez indiquer le nombre de postes liés à chacune d'elles).

X Postes actuellement affectés à la gestion du programme à remplacer ou à prolonger

( Postes pré-alloués dans le cadre de l'exercice de APS/APB pour l'année 2005

( Postes à demander lors de la prochaine procédure de APS/APB

( Postes à redéployer en utilisant les ressources existantes dans le service concerné (redéploiement interne)

( Postes nécessaires pour l'année n mais non prévus dans l'exercice de APS/APB de l'exercice concerné

8.2.4 Autres dépenses administratives incluses dans le montant de référence

(11 01 04/05 – Dépenses de gestion administrative)

millions d'euros (à la 3ème décimale)

Ligne budgétaire (n° et intitulé) | Année n | Année n+1 | Année n+2 | Année n+3 | Année n+4 | Année n+5 | TOTAL |

1. Assistance technique et administrative (comprenant les coûts de personnel afférents) |

Agences exécutives[20] |

Autre assistance technique et administrative |

- intra muros |

- extra murosx | 0.033 | 0.033 | 0.033 | 0.033 | 0.033 | 0.073[21] | 0.238 |

Total assistance technique et administrative | 0.033 | 0.033 | 0.033 | 0.033 | 0.033 | 0.07320 | 0.238 |

(x) Le montant de 33.000 € par an concerne un expert ALAT basé à la Délégation CE à Maurice et financé sous la ligné budgétaire 11 01 04 04.

8.2.5 Coût des ressources humaines et coûts connexes non inclus dans le montant de référence

millions d'euros (à la 3 ème décimale)

Type de ressources humaines | Année n | Année n+1 | Année n+2 | Année n+3 | Année n+4 | Année n+5 et suiv. |

Fonctionnaires et agents temporaires (11 01 01) | 0.065 | 0.065 | 0.065 | 0.065 | 0.065 | 0.065 |

Personnel financé par art. XX 01 02 (auxiliaires, END, personnel intérimaire, etc.) (indiquer la ligne budgétaire) |

Coût total des ressources humaines et coûts connexes (NON inclus dans le montant de référence) | 0.065 | 0.065 | 0.065 | 0.065 | 0.065 | 0.065 |

Calcul – Fonctionnaires et agents temporaires

Se référer au point 8.2.1 le cas échéant

- 1A = € 108.000*0.3 = € 32.400

1B = € 108.000*0.15 = € 16.200

1C = € 108.000*0.15 = € 16.200

Subtotal : € 64.800 (EUR million 0.065 per year)

- 1 ALAT = 165,000 x 0.20 = 33,000

Sub- total : 33,000 € (EUR million 0.033 per year)

Total: 97,800 € per year (EUR million: 0.098 per year)

Calcul - Personnel financé par article XX 01 02

Se référer au point 8.2.1 le cas échéant

8.2.6 Autres dépenses administratives non incluses dans le montant de référence

millions d'euros (à la 3ème décimale)

Année n | Année n+1 | Année n+2 | Année n+3 | Année n+4 | Année n+5 et suiv. | TOTAL |

11 01 02 11 01 – Missions | 0.010 | 0.010 | 0.010 | 0.010 | 0.010 | 0.010 | 0.060 |

11 01 02 11 02 – Réunions et conférences | 0.002 | 0.002 | 0.002 | 0.002 | 0.002 | 0.002 | 0.012 |

XX 01 02 11 03 - Comités[22] |

XX 01 02 11 04 - Études et consultations |

XX 01 02 11 05 - Systèmes d'information |

2. Total autres dépenses de gestion (XX 01 02 11) |

3. Autres dépenses de nature administrative (préciser en indiquant la ligne budgétaire) |

Total des dépenses administratives autres que ressources humaines et coûts connexes (NON inclus dans le montant de référence) | 0.012 | 0.012 | 0.012 | 0.012 | 0.012 | 0.012 | 0.072 |

Calcul - Autres dépenses administratives non incluses dans le montant de référence

[1] Úř. věst. č.

[2] Úř. věst. č.

[3] Úř. věst. L 137, 2.6.1988, s. 19.

[4] Úř. věst. L 73, 15.3.2001, s. 8.

[5] Crédits dissociés

[6] Crédits non dissociés

[7] Dépenses ne relevant pas du Chapitre 11 01 01 du Titre 11 concerné.

[8] La contrepartie financière est fixée à € 390.000 par an pour un volume de captures (tonnage de référence) de 6000 tonnes. Si le volume total de captures dépasse cette quantité, le montant de la contrepartie financière est augmenté de façon proportionnelle à raison de € 65/tonne, mais, en tout cas, elle ne peut pas dépasser € 780.000/an.

[9] Dépenses relevant de l'article 11 01 04 du Titre 11.

[10] Dépenses relevant du Chapitre 11 01, sauf articles 11 01 04

[11] Voir points 19 et 24 de l'accord interinstitutionnel.

[12] Des colonnes supplémentaires doivent être ajoutées le cas échéant, si la durée de l'action excède 6 ans.

[13] COM (2002) 181 final du 28 May 2002

[14] Si plusieurs modalités sont indiquées, veuillez donner des précisions dans la partie «Remarques» du présent point.

[15] Doc. Conseil 11784/97 du 4 novembre 1997

[16] Tel que décrit dans la partie 5.3.

[17] Dont le coût n'est PAS couvert par le montant de référence.

[18] Dont le coût n'est PAS couvert par le montant de référence.

[19] Dont le coût est inclus dans le montant de référence.

[20] Il convient de mentionner la fiche financière législative se rapportant spécifiquement à l'agence/aux agences exécutive(s) concernée(s).

[21] L’année n+5 prévoit aussi la dépense (€ 40.000) pour la réalisation, par un consultant externe, d’une étude d’impact sur la mise en œuvre du protocole arrivant à échéance.

[22] Préciser le type de comité ainsi que le groupe auquel il appartient.