[pic] | KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ |

V Bruselu dne 28.4.2005

KOM(2005) 171 v konečném znění

2005/0062 (CNS)

2005/0063 (CNS)

Návrh

SMĚRNICE RADY

o opatřeních Společenství pro tlumení influenzy ptáků

Návrh

ROZHODNUTÍ RADY

kterým se mění rozhodnutí Rady 90/424/EHS o některých výdajích ve veterinární oblasti

(předložené Komisí) {SEC(2005)549}

ODŮVODNĚNÍ

1. Pozadí návrhu

( Důvody a cíle návrhu

Komise navrhuje aktualizaci stávajících opatření Společenství pro tlumení influenzy ptáků (AI) stanovených ve směrnici Rady 92/40/EHS s cílem dosáhnout lepší prevence a tlumení ohnisek výskytu a snížit zdravotní rizika, náklady a ztráty a negativní dopad této choroby na celou společnost. Navrhované změny v právních předpisech Společenství o tlumení AI by měly být provedeny souběžně se změnami rozhodnutí Rady 90/424/EHS o některých výdajích Společenství ve veterinární oblasti, aby řečené rozhodnutí korespondovalo s tímto návrhem a členské státy měly zajištěnu dostatečnou finanční podporu v souvislosti s některými nově zaváděnými opatřeními pro tlumení AI.

( Obecné souvislosti

AI je závažná, velmi nakažlivá choroba drůbeže a jiného ptactva způsobované různými typy virů náležícími k velmi rozsáhlému rodu virů Influenzaviridae . Viry AI se mohou rozšířit i na jiná zvířata a lidi, obvykle po přímém kontaktu s infikovanými ptáky. U lidského hostitele může mít choroba různý průběh, od slabého zánětu spojivek až po vážnou, někdy i smrtelnou chorobu; v průběhu stále ještě trvající epizoocie AI v některých asijských zemích byla míra úmrtnosti u lidí velmi vysoká.

Vzhledem k tomu, že viry neustále geneticky mutují a dokáží se „přizpůsobovat“ svým nově infikovaným zvířecím nebo lidským hostitelům, je riziko představované jednotlivými viry AI pro zdraví zvířat a lidí velice proměnné a do značné míry nepředvídatelné. Současné znalosti nicméně ukazují, že zdravotní rizika představovaná viry takzvané nízkopatogenní influenzy ptáků (LPAI) jsou nižší než rizika představovaná viry vysoce patogenní influenzy ptáků (HPAI), které vznikají mutací určitých nízce patogenních virů, zejména podtypů H5 a H7, a které mohou způsobit chorobu drůbeže s až 90% úmrtností.

Pokud jde o veřejné zdraví, dostupné údaje ukazují, že za převážnou většinu případů AI hlášených u lidí a za všechny případy úmrtí lidí v důsledku AI byly zodpovědné viry HPAI podtypů H5 a H7.

U domácí drůbeže se viry AI obvykle nevyskytují. Některé druhy volně žijícího ptactva (zejména tažné vodní ptactvo, jako jsou kachny a husy) však fungují jako trvalá „zásobárna“ virů LPAI, z níž se tyto viry příležitostně rozšíří na domácí drůbež. V současné době nejsou k dispozici žádná opatření, která by mohla zastavit nebo omezit cirkulaci virů u volně žijícího ptactva, ani taková opatření nejsou myslitelná; to znamená, že existuje trvalé riziko přenosu potenciálně velmi nebezpečných virů AI z volně žijícího ptactva na ptactvo domácí a posléze na jiná zvířata a na lidi.

Z důvodů, které nejsou vysvětleny, v posledních letech vzrostl počet ohnisek AI. V poslední době byla hlášena závažná ohniska AI (HPAI) u řady různých druhů ptactva – včetně drůbeže chované podle různých zemědělských a chovatelských postupů – v několika různých oblastech světa na všech kontinentech. Tato ohniska si vyžádala smrt nebo utracení stovek milionů ptáků a způsobila vážné ztráty drůbežářskému odvětví po celém světě. V souvislosti s těmito ohnisky bylo hlášeno i několik případů infekce lidí, z nichž některé byly smrtelné.

V EU se za posledních pět let vyskytla závažná ohniska HPAI v Itálii (1999-2000) a Nizozemsku, odkud se choroba sekundárně rozšířila do Belgie a Německa (2003). Tato ohniska měla ničivé důsledky pro drůbežářské odvětví a negativní dopad na společnost jako celek – zejména v Nizozemsku, kde se vyskytlo též několik případů choroby lidí. A to i přes drakonická opatření uplatněná členskými státy, včetně rozsáhlého zabíjení a odstranění drůbeže a jiného ptactva v postižených oblastech, která často šla daleko nad rámec minimálních požadavků směrnice 92/40/EHS.

Po předchozích veterinárních krizích v EU podnítil výskyt těchto ohnisek v členských státech další kritiku namířenou proti hromadnému vybíjení zvířat z důvodu ochrany zvířat, etických, společenských, ekonomických a ekologických důvodů. Uplatnění tohoto opatření mělo velice nepříznivý dopad na veřejné mínění a vyvolalo vážnou kritiku zejména v souvislosti se zvláštními kategoriemi ptactva, jako jsou ohrožené druhy, plemenné druhy nebo zvířata v zájmovém chovu. Účetní dvůr také často kritizoval Komisi kvůli ekonomickým dopadům masového porážení zvířat na rozpočet Společenství.

Vědci se domnívají, že ohniska AI nepodrobená opatřením k jejich tlumení, zejména tehdy, je-li choroba způsobena určitými konkrétními typy virů, by mohla po přenosu viru z ptáků nebo jiných zvířat na člověka nakonec vyústit v to, že by se vyvinul virus plně přizpůsobený člověku, který by byl schopen vyvolat chřipkovou pandemii, jako byla „španělská chřipka“ v letech 1917-1919. Takováto pandemie by mohla způsobit smrt milionů lidí a mohla mít závažné socioekonomické důsledky po celém světě.

Směrnice 92/40/EHS stanoví povinná opatření pro tlumení choroby pouze v případě choroby u drůbeže vyvolané HPAI. Nedávné epizoocie nám poskytly poučení. Ohniska AI vyvolané viry LPAI podtypů H5 a H7, které posléze zmutovaly ve viry HPAI, měla ničivé důsledky. Jakmile dojde k mutaci, je virus nesmírně obtížné tlumit.

Vzhledem k novým znalostem o rizicích představovaných viry AI pro lidské zdraví, stanoviskům vědeckého výboru a nejnovějším vědomostem o patogenezi, epizootologii a šíření AI je dnes jednoznačně zapotřebí přepracovat a aktualizovat dosavadní právní předpisy, aby odrážely tyto nové pokroky a zkušenosti a aby se do budoucna zlepšilo tlumení jak LPAI, tak HPAI. To bude mít přímý příznivý vliv na zdraví zvířat i nepřímý příznivý vliv na zdraví lidí.

( Stávající předpisy v oblasti, jíž se návrh dotýká

Směrnice Rady 92/40/EHS, rozhodnutí Komise 2002/649/ES, rozhodnutí Komise 2002/673/ES. Rozhodnutím Komise 2002/649/ES byly stanoveny obecné směry pro zjišťování AI u drůbeže a volně žijícího ptactva v EU. Rozhodnutími Komise 2002/673/ES a 2004/630/ES byly schváleny programy členských států pro zjišťování AI u drůbeže a jiných ptáků a tyto programy v současné době probíhají.

Rozhodnutí 90/424/EHS o některých výdajích ve veterinární oblasti stanoví, že členské státy mohou obdržet od Společenství finanční příspěvek na některá opatření prováděná za účelem tlumení a eradikace AI (HPAI).

( Slučitelnost s jinými politikami

Jelikož je živá drůbež uvedena v příloze I Smlouvy, je jedním z úkolů Společenství ve veterinární oblasti zlepšovat zdravotní stav drůbeže, a tím usnadňovat obchod s drůbeží a drůbežími produkty a zajistit rozvoj tohoto odvětví. Navíc musí být při stanovení a provádění všech politik a činností Společenství zajištěn vysoký stupeň ochrany zdraví.

2. Konzultace se zainteresovanými stranami a posouzení dopadu

( Konzultace se zainteresovanými stranami

Konzultace s členskými státy formou pracovních skupin a elektronické komunikace o předloze návrhu proběhla v červenci/říjnu 2004.

V říjnu 2004 byly ohledně předlohy návrhu konzultovány evropské nevládní organizace.

Doporučení na vylepšení některých článků a příloh předlohy návrhu, která vzešla z konzultací, byla zohledněna.

( Shromáždění a využití odborných znalostí

1. V roce 2000 vydal vědecký výbor stanovisko k AI a doporučil pozměnit definici stanovenou ve směrnici 92/40/EHS tak, aby byla opatření pro tlumení choroby přijata i v případě infekce nízce patogenními kmeny viru AI.

2. V roce 2003 bylo vydáno další vědecké stanovisko k nejnovějším diagnostickým technikám a používání očkování proti AI.

3. Tato stanoviska vědeckého výboru jsou publikována na internetové adrese:

http//europa.eu.int/comm/food/fs/sc/scah/outcome en.html

K těmto stanoviskům bylo přihlédnuto při přípravě návrhu.

( Posouzení dopadu

Posudek dopadu byl vypracován pro tři alternativy identifikované vědeckým výborem v jeho zprávě z roku 2000[1].

Výsledky lze shrnout takto:

Alternativa 1: nezměnit definici AI a opatření pro tlumení podle směrnice 92/40/EHS a doporučit, aby členské státy zavedly opatření k omezení šíření LPAI:

Zachování dosavadního stavu věcí by nesnížilo riziko vzniku dalších ohnisek HPAI ve Společenství v důsledku nekontrolované cirkulace virů LPAI na drůbežích farmách. Prosté doporučení, aby členské státy přijaly vnitrostátní opatření pro tlumení LPAI, by neposkytovalo dostatečnou záruku zlepšení tlumení choroby a omezení souvisejících zdravotních rizik, neboť hospodářské subjekty by nebyly ochotné zavádět přísnější opatření pro tlumení, která by nemuseli ve stejné míře zavádět jejich konkurenti v jiných členských státech. Zavedení vnitrostátních opatření v oblasti dozoru a tlumení LPAI každým jednotlivým členským státem by proto mohlo vést k vážnému narušení obchodu s drůbeží a drůbežími produkty a nekalé hospodářské soutěži mezi producenty drůbeže na trhu, na kterém panuje silná konkurence.

Alternativa 2: změnit současnou definici AI, aby zahrnovala i LPAI, a tak zavést stejná opatření pro tlumení LPAI a HPAI:

Uplatňovat současná opatření pro tlumení HPAI i v případě LPAI by bylo nepřiměřené rizikům, které představuje LPAI pro zdraví zvířat i lidí; mohlo by to též vést k hromadnému usmrcování zvířat – s výrazně negativním dopadem na řádné zacházení se zvířaty – a k velice vysokým nákladům na tlumení choroby v situacích, kdy takové hromadné usmrcování a náklady nemusejí být důvodné ani udržitelné. V případě LPAI se nejeví zavedení povinného a systematického brakování zvířat, jež může vést k hromadnému usmrcování a odstraňování zvířat, jako nezbytné, třebaže v některých případech se může po porovnání nákladů a rizik s přínosy i přesto ukázat jako vhodná volba. Kromě toho by některá další podpůrná opatření pro tlumení choroby, která jsou u HPAI nezbytná, měla být v případě LPAI uplatňována flexibilnějším způsobem.

Alternativa 3 : změnit současnou definici AI tak, aby zahrnovala i LPAI, ale vázat opatření pro tlumení na jednotlivé typy virů a zvířecích hostitelů:

Hlavním přínosem třetí alternativy by bylo snížení rizika výskytu ohnisek HPAI u drůbeže a jiného ptactva prostřednictvím lepšího tlumení LPAI a prostřednictvím přístupu, který je úměrný riziku každé z obou forem AI. Kromě toho by tento přístup jako jediný vyhovoval nové kapitole zákoníku Mezinárodní organizace pro nákazy zvířat, jejíž konečné přijetí se očekává v květnu 2005, a zabránil by nepříznivému dopadu opatření ES pro tlumení choroby na mezinárodní obchod.

3. Právní aspekty návrhu

( Shrnutí navrhované akce

Směrnice 92/40/EHS by byla nahrazena novou směrnicí aktualizující stávající ustanovení s cílem zajistit lepší tlumení AI a zároveň co možná nejvíce omezit nutnost hromadného porážení ptáků.

V souladu s alternativou č. 3 by byly zavedeny tyto hlavní změny současných ustanovení o opatřeních pro tlumení AI:

1. Změna definice AI tak, aby se opatření pro tlumení vztahovala i na ty viry LPAI, které by se mohly mutací přeměnit ve viry HPAI; obě formy by však byly rozlišeny, aby mohla být uplatněna odlišná opatření pro tlumení odpovídající různému riziku představovanému těmito viry.

2. Zavedení povinného dozoru pro LPAI ve všech členských státech.

3. Nová a pružnější ustanovení o očkování.

4. Nová a pružnější ustanovení o tlumení LPAI a HPAI u jiného domácího ptactva, než je drůbež, např. u ptáků chovaných v zoologických zahradách nebo u ohrožených druhů.

5. Nová ustanovení, která zajistí spolupráci mezi orgány členských států v oblasti veterinární medicíny a veřejného zdraví v případě zjištění AI, s cílem chránit zdraví lidí.

6. Možnost přijmout v kompetenci Komise prostřednictvím komitologických postupů další a konkrétnější opatření pro tlumení AI a zřídit banku očkovacích látek proti AI.

( Právní základ

Článek 37 Smlouvy o založení Evropského společenství.

( Zásada subsidiarity

Veterinární opatření stanovená v tomto návrhu spadají do výlučné regulativní působnosti Společenství. Pokud jde o opatření související s veřejným zdravím, na ta se zásada subsidiarity většinou nepoužije, neboť členské státy nesou kupříkladu plnou odpovědnost za stanovení opatření pro prevenci choroby pro pracovníky přicházející do styku s infikovanou drůbeží nebo drůbeží s podezřením na infekci AI.

( Zásada proporcionality

Návrh stanoví minimální opatření, která je třeba uplatnit v případě výskytu AI u drůbeže a jiného ptactva. Členské státy však mohou přijmout přísnější správní a hygienická opatření v oblasti působnosti navrhované směrnice. Ustanovení této směrnice navíc umožňují orgánům členských států přijímat opatření úměrná zdravotnímu riziku představovanému různými nákazovými situacemi.

( Volba právního aktu

Navrhovaný akt je směrnicí.

Jiné prostředky by nebyly vhodné z těchto důvodů:

Zkušenosti s harmonizovanými právními předpisy Společenství ve veterinární oblasti získané od roku 1964 ukazují, že směrnice dává členským státům dostatečnou pružnost pro její použití v jejich právních a správních systémech. Viz též výše uvedené poznámky o zásadě proporcionality.

4. Rozpočtové důsledky

Rozpočtové důsledky tohoto návrhu a s ním souvisejícího návrhu na změnu rozhodnutí 90/424/EHS jsou uvedeny v posudku dopadu a lze je shrnout takto:

Dodatečné náklady pro každoroční rozpočet Společenství v souvislosti s přijetím a prováděním uvedených opatření by byly 3-8 mil. €, v průměru cca 5,5 mil. €. Tyto náklady by byly z velké části vyváženy úsporami spojenými se snížením rizika epizoocií HPAI do budoucna. Samozřejmě nelze přesně vyčíslit, do jaké míry by nová směrnice zapříčinila snížení počtu budoucích epizoocií HPAI, jejichž výskyt je vzhledem k povaze předmětného rizikového faktoru stále do značné míry nepředvídatelný a nikdy je nebude možno zcela vyloučit. Kdyby však tato opatření existovala v EU již v uplynulých pěti letech, bylo by se s největší pravděpodobností dalo zabránit jedné ze dvou největších epizoocií, k nimž ve Společenství došlo. Na základě tohoto lze proto odhadnout, že zavedení navrhovaných opatření by mohlo v nadcházejících deseti letech úspěšně zabránit dvěma velkým epizoociím HPAI.

Výdaje vynaložené příslušnými členskými státy na odškodnění zemědělců za brakování zvířat a očistu a dezinfekci (výdaje, které mohou být podle stávajících ustanovení rozhodnutí 90/424/EHS v zásadě spolufinancovány z 50 % Společenstvím) v souvislosti se dvěma velkými epizoociemi, k nimž došlo v poslední době v EU, se pohybovaly mezi 101 a 174 mil. €. Dá se proto odhadnout, že při současných nákladech by předejití dvěma velkým epizoociím přineslo v průběhu deseti let do rozpočtu Společenství úsporu 100 mil. € nebo i více. To by dostatečně vyvážilo předpokládané dodatečné náklady na nová opatření v oblasti dozoru a tlumení LPAI (cca 55 mil. € za deset let).

Kromě toho by díky přijetí dalších opatření, s nimiž se počítá podle předloženého návrhu a mezi něž patří i očkování, měly vzniknout i další úspory z očekávaného zmenšení rozsahu budoucích epizoocií AI. Tyto úspory je však nesmírně obtížné vyčíslit.

5. Další informace

( Zrušení dosavadních předpisů

Přijetím návrhu dojde ke zrušení dosavadních právních předpisů.

( Evropský hospodářský prostor

Navrhovaný akt se týká otázky, která je záležitostí EHP, a proto by měla být jeho působnost rozšířena na EHP.

2005/0062 (CNS)

Návrh

SMĚRNICE RADY

o opatřeních Společenství pro tlumení influenzy ptáků

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 37 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise[2],

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu[3],

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru[4],

s ohledem na stanovisko Výboru regionů[5],

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Influenza ptáků je závažná, velmi nakažlivá choroba drůbeže a jiného ptactva způsobovaná různými typy virů influenzy. Tyto viry se mohou rozšířit i na savce, včetně prasat a lidí.

(2) Jelikož je živá drůbež uvedena v příloze I Smlouvy, je jedním z úkolů Společenství ve veterinární oblasti zlepšovat zdravotní stav drůbeže, a tím podporovat obchod s drůbeží a drůbežími produkty a zajistit rozvoj tohoto odvětví. Navíc musí být při stanovení a provádění všech politik a činností Společenství zajištěn vysoký stupeň ochrany zdraví.

(3) Směrnicí Rady 92/40/EHS ze dne 19. května 1992, kterou se zavádějí opatření Společenství pro tlumení influenzy ptáků[6], byla zavedena opatření Společenství pro tlumení influenzy ptáků za účelem zajištění ochrany zdraví zvířat a přispění k rozvoji drůbežářského odvětví.

(4) Opatření stanovená ve směrnici 92/40/EHS by měla být zásadně přezkoumána ve světle nejnovějších vědeckých poznatků o rizicích influenzy ptáků pro zdraví zvířat a lidí, vývoje nových laboratorních testů a očkovacích látek a poučení z nedávných výskytů této choroby ve Společenství i třetích zemích.

(5) Nová opatření Společenství by měla přihlédnout také k nejnovějším stanoviskům k influenze ptáků vydaným Vědeckým výborem pro ochranu zdraví a řádného zacházení se zvířaty (Scientific Committee on Animal Health and Animal Welfare) a ke změnám v Mezinárodním zákoníku zdraví suchozemských zvířat (Terrestrial Animal Health Code) a Příručce norem pro diagnostické testy a očkovací látky pro suchozemská zvířata (Manual of Diagnostic Tests and Vaccines for Terrestrial Animals) Světové organizace pro zdraví zvířat ( World Organization for Animal Health , O.I.E.).

(6) Viry influenzy zahrnují celou řadu různých virových kmenů. Riziko představované jednotlivými kmeny virů influenzy pro zdraví zvířat a lidí je velice proměnné a do určité míry nepředvídatelné vzhledem k rychlé mutaci virů a možnému míšení genetického materiálu mezi jednotlivými kmeny.

(7) Infekce určitými kmeny influenzy ptačího původu může vyvolat mezi domácími ptáky ohniska epizootických rozměrů a zapříčinit mortalitu a obtíže takového rázu, že mohou ohrozit zejména výnosnost drůbežářského odvětví jako celku. Viry influenzy ptáků mohou postihnout též lidi a mohou představovat vážné ohrožení veřejného zdraví.

(8) Současné znalosti ukazují, že zdravotní rizika představovaná viry takzvané nízkopatogenní influenzy ptáků jsou nižší než rizika představovaná viry vysoce patogenní influenzy ptáků, které vznikají mutací určitých nízkopatogenních virů.

(9) Právní předpisy Společenství pro tlumení influenzy ptáků by měly dávat členským státům možnost přijmout přiměřená a flexibilní opatření pro tlumení choroby, která zohlední rizikovost jednotlivých kmenů virů, pravděpodobný společenský a ekonomický dopad dotyčných opatření na zemědělství a další příslušná odvětví, a současně by měly zajistit, aby v každém konkrétním případě byla přijata nejvhodnější možná opatření.

(10) V zájmu zajištění prevence a předvídání problémů, které může znamenat influenza ptáků pro veřené zdraví, by se měly veterinární a hygienické služby v členských státech snažit o účinnou komunikaci a úzkou spolupráci, aby mohly příslušné orgány v případě potřeby přijmout vhodná opatření na ochranu zdraví lidí.

(11) Vzhledem ke schopnosti virů nízkopatogenní influenzy ptáků přeměnit se ve viry vysoce patogenní influenzy ptáků by měly být podniknuty kroky pro včasné odhalení infekce u drůbeže zaměřené na rychlou reakci a přijetí vhodných opatření, mezi něž by měl patřit systém aktivního dozoru prováděného členskými státy. Tento dozor by se měl řídit obecnými zásadami, které by měly být přizpůsobeny na základě nových vědomostí a vývoje v této oblasti.

(12) Jakékoli podezření na infekci influenzou ptáků, které může vzniknout z klinických nebo laboratorních vyšetření, nebo jakýkoli jiný důvod, který vede k podezření na výskyt infekce, by měl uvést do pohybu okamžité úřední šetření, aby bylo dle potřeby možno podniknout včasné a účinné kroky. Tato opatření by měla být zesílena, jakmile dojde k potvrzení infekce, a rozšířena o depopulaci infikovaného hospodářství a těch, která jsou ohrožena infekcí.

(13) V případě zjištění infekce virem nízkopatogenní influenzy ptáků nebo v případě sérologických důkazů infekce, kde nelze přítomnost viru potvrdit zkouškami izolace viru, se mohou opatření pro tlumení lišit od těch, která by měla být použita v případě zjištění viru vysoce patogenní influenzy ptáků, s přihlédnutím k odlišné míře ohrožení v těchto dvou situacích.

(14) Opatření pro tlumení choroby a zejména vymezování uzavřených pásem by též měla být upravována s přihlédnutím k hustotě výskytu drůbeže a dalším rizikovým faktorům v oblasti, kde byla infekce zjištěna.

(15) Dojde-li k vzniku ohniska, je též zapotřebí zabránit jakémukoli dalšímu rozšíření infekce pomocí pečlivého sledování a omezení pohybu drůbeže a používání produktů, které by mohly být kontaminovány, pomocí zpřísnění opatření k zajištění biologické bezpečnosti na všech úrovních drůbežářské produkce, pomocí očisty a dezinfekce infikovaných prostor, pomocí uzavření ochranných pásem a pásem dozoru kolem ohniska a případně též očkováním.

(16) Opatření Společenství pro tlumení vysoce patogenní influenzy ptáků by měla být založena v prvé řadě na depopulaci infikovaných hejn v souladu s právními předpisy Společenství o dobrých životních podmínkách zvířat.

(17) Očkování proti influenze ptáků může být účinným nástrojem, který může doplnit opatření pro tlumení choroby a předejít rozsáhlému vybíjení a odstraňování drůbeže a ptactva. Současné vědomosti ukazují, že očkování může být užitečné nejenom v naléhavých případech, ale též k prevenci onemocnění v prostředích, kde hrozí vyšší riziko zavlečení kmenů influenzy ptáků z volně žijících zvířat nebo jiných zdrojů. Měla by proto být přijata ustanovení umožňující nouzové i ochranné očkování.

(18) I když je očkovaná drůbež chráněna před klinickými projevy onemocnění, může se nakazit a tedy přispět k dalšímu šíření infekce. Očkování proto musí být doprovázeno vhodným dozorem a omezeními zavedenými na úrovni Společenství. Strategie očkování by proto měla umožňovat rozlišení mezi infikovanými a očkovanými zvířaty. Produkty očkované drůbeže jako například maso a konzumní vejce by poté měly být uváděny na trh v souladu s platnými právními předpisy Společenství, včetně této směrnice.

(19) Společenství a členské státy by měly mít též možnost vytvářet si zásoby očkovacích látek proti influenze ptáků určené pro použití k očkování drůbeže a jiného ptactva v naléhavých případech.

(20) Mělo by být zajištěno, aby při diagnostice influenzy ptáků byly používány harmonizované postupy a metody, včetně fungování referenční laboratoře Společenství a příslušných laboratoří v členských státech.

(21) Mělo by být zajištěno, aby členské státy provedly potřebnou přípravu, která jim umožní účinně zvládat naléhavé situace způsobené výskytem jednoho nebo více ohnisek influenzy ptáků, zejména formou vypracování pohotovostních plánů a zřízení nouzových center. Tyto pohotovostní plány by měly zohlednit zdravotní rizika představovaná influenzou ptáků pro osoby pracující s drůbeží a jiné pracovníky.

(22) Je-li při dovozu zjištěna v karanténním zařízení nebo středisku ve smyslu rozhodnutí Komise 2000/666/ES ze dne 16. října 2000 o veterinárních podmínkách a veterinárních osvědčeních pro dovoz ptactva kromě drůbeže a o karanténních podmínkách[7] influenza ptáků, měla by být tato skutečnost oznámena Komisi. V případě ohnisek v členských státech by nicméně nebylo vhodné použít hlášení ve smyslu směrnice Rady 82/894/EHS ze dne 21. prosince 1982 o hlášení chorob zvířat ve Společenství[8].

(23) Očista a dezinfekce by měly být nedílnou součástí zásad Společenství pro tlumení influenzy ptáků. Dezinfekční prostředky by měly být používány v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 98/8/ES ze dne 16. února 1998 o uvádění biocidních přípravků na trh[9].

(24) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1774/2002 ze dne 3. října 2002 o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu, které nejsou určeny pro lidskou spotřebu,[10] stanoví pravidla pro sběr, přepravu, skladování, manipulaci, zpracování a použití nebo neškodné odstranění vedlejších produktů živočišného původu včetně zvířat usmrcených za účelem vyhubení epizootických onemocnění, aby tyto produkty nemohly ohrožovat zdraví zvířat a lidí. Uvedené nařízení a jeho prováděcí opatření vytvářejí obecný rámec pro neškodné odstranění mrtvých zvířat. Tam, kde je to nutné pro další zkvalitnění opatření pro tlumení influenzy ptáků, je zapotřebí prostřednictvím komitologického postupu umožnit přijetí zvláštních opatření, a to opatření doplňujících nebo odlišných.

(25) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004 ze dne 29. dubna 2004 o specifických požadavcích na hygienu potravin živočišného původu[11] a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004 ze dne 29. dubna 2004 o hygieně potravin[12] lze za určitých podmínek použít na vejce z hospodářství, v nichž je chována drůbež s podezřením na infekci influenzou ptáků.

(26) Členské státy by měly stanovit prováděcí pravidla k sankcím za porušení ustanovení této směrnice a zajistit, aby tato pravidla byla prováděna v praxi. Tyto sankce musejí být účinné, přiměřené a odrazující.

(27) Měla by být zavedena opatření, která umožní provádět v případě potřeby prostřednictvím rychlých postupů změny příloh této směrnice s ohledem na vývoj vědeckých a technických znalostí.

(28) S přihlédnutím k nepředvídatelnosti virů influenzy je nezbytné zajistit, aby byl na úrovni Společenství k dispozici okamžitý postup pro rychlé přijetí doplňujících nebo konkrétnějších opatření pro tlumení jakékoli infekce drůbeže, jiného ptactva nebo jiných zvířat způsobené jakýmikoli viry influenzy ptáků představujícími vážnou hrozbu pro zdraví zvířat nebo lidí, kdykoli jsou taková opatření zapotřebí.

(29) Tato směrnice stanoví minimální opatření pro tlumení, která je třeba uplatnit v případě výskytu influenzy ptáků u drůbeže a jiného ptactva. Členské státy však mohou přijmout přísnější správní a hygienická opatření v oblasti působnosti této směrnice. Tato směrnice navíc stanoví, že orgány členských států mohou přijímat opatření úměrná zdravotnímu riziku představovanému různými nákazovými situacemi.

(30) V souladu se zásadou proporcionality je nezbytné a vhodné pro dosažení základního cíle, kterým je zajištění rozvoje drůbežářského odvětví a přispění k ochraně zdraví zvířat, stanovit prováděcí pravidla ke konkrétním opatřením a minimální opatření usilující o prevenci a tlumení influenzy ptáků. Tato směrnice nepřekračuje rámec toho, co je nezbytné pro dosažení sledovaných cílů, v souladu s třetím odstavcem článku 5 Smlouvy.

(31) Opatření nezbytná k provedení této směrnice by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi[13].

(32) V zájmu jasnosti a logiky právních předpisů Společenství by měla být směrnice 92/40/EHS zrušena a nahrazena touto směrnicí,

PŘIJALA TUTO SMĚRNICI:

KAPITOLA I

PřEDMěT, OBLAST PůSOBNOSTI A DEFINICE

Článek 1 Předmět a oblast působnosti

1. Tato směrnice vymezuje:

a) určitá preventivní opatření zaměřená na dozor a včasnou detekci influenzy ptáků a na zvýšení povědomí příslušných orgánů a farmářské komunity o rizicích této choroby a jejich připravenosti na ně;

b) minimální opatření pro tlumení, která je třeba uplatnit v případě výskytu influenzy ptáků u drůbeže a jiného ptactva a v případě případného šíření virů influenzy ptáků na savce;

c) další opatření, která je třeba uplatnit, je-li vážně ohroženo zdraví zvířat nebo veřejné zdraví jakoukoli infekcí ptáků nebo savců způsobenou jakýmikoli viry influenzy ptačího původu, a která mají zabránit přenosu infekce z těchto zvířat na lidi.

2. Členské státy mají možnost zavést přísnější opatření v oblasti působnosti této směrnice.

Článek 2 Definice influenzy ptáků, vysoce patogenní influenzy ptáků a nízkopatogenní influenzy ptáků

Pro účely této směrnice se rozumí:

1. „influenzou ptáků“ infekce drůbeže nebo jiného ptactva způsobená jakýmkoli virem influenzy typu A:

a) podtypu H5 nebo H7; nebo

b) vykazující u šestitýdenních kuřat index intravenózní patogenity vyšší než 1,2;

2. „vysoce patogenní influenzou ptáků (HPAI)“ infekce drůbeže nebo jiného ptactva způsobená:

a) viry influenzy ptáků podtypu H5 nebo H7, u kterých analýza sekvencí nukleotidů prokázala přítomnost mnohočetných bazických aminokyselin v restrikčním místě hemaglutininu podobně jako u jiných virů HPAI, což značí, že hemaglutinin může být štěpen všudypřítomnou hostitelskou proteázou; nebo

b) viry influenzy ptáků vykazující u šestitýdenních kuřat index intravenózní patogenity vyšší než 1,2;

3. „nízkopatogenní influenzou ptáků (LPAI)“ infekce drůbeže nebo jiného ptactva způsobená viry influenzy ptáků podtypu H5 nebo H7, která nevyhovuje definici dle odstavce 2.

Článek 3 Další definice

Pro účely této směrnice se rozumí:

1. „drůbeží“ všichni ptáci, kteří jsou drženi nebo chováni v zajetí pro produkci masa, násadových vajec a konzumních vajec, jiných komerčních produktů, pro získání zvěře na zazvěření nebo pro reprodukci těchto druhů ptactva;

2. „volně žijícím ptactvem“ volně žijící ptactvo, které není chováno v žádném hospodářství ve smyslu odstavce 5;

3. „jiným ptactvem“ jakékoli ptactvo kromě drůbeže, které je chováno v zajetí pro účely přehlídek, závodů, výstav a soutěží, jako například okrasné ptactvo a závodní holubi, nebo pro jakékoli jiné účely než ty, které jsou vymezeny v odstavci 1;

4. „úředně registrovanými vzácnými plemeny drůbeže nebo jiného ptactva“ jakákoli drůbež nebo jiné ptactvo, které příslušný orgán oficiálně uzná za vzácné plemeno ve svém pohotovostním plánu dle článku 63;

5. „hospodářstvím“ jakékoli zemědělské nebo jiné zařízení, jako jsou například líhně, cirkusy, zoologické zahrady, obchody se zvířaty v zájmovém chovu, ptačí trhy a voliéry, kde je trvale nebo dočasně chována drůbež či jiné ptactvo, s výjimkou:

a) jatek, dopravních prostředků, karanténních zařízení a středisek, stanovišť hraniční kontroly a laboratoří; a

b) částí takovýchto zařízení obývaných lidmi pro účely druhého pododstavce čl. 11 odst. 9, čl. 19 písm. e), čl. 30 písm. f), čl. 39 odst. 5 písm. g) a čl. 44 odst. 1 písm. h), nejsou-li v nich drůbež nebo jiné ptactvo chovány trvale;

6. „komerčním drůbežářským hospodářstvím“ hospodářství, kde je drůbež chována po komerční účely;

7. „nekomerčním hospodářstvím / místem držení ptactva v zájmovém chovu“ hospodářství / místo, kde vlastníci chovají drůbež nebo jiné ptactvo:

a) pro vlastní spotřebu této drůbeže nebo jiného ptactva nebo jejich produktů; nebo

b) jako zvířata v zájmovém chovu;

8. „oblastí chovu drůbeže“ nebo „oblastí chovu jiného ptactva“ jedno nebo více drůbežářských hospodářství nebo hospodářství chovajících jiné ptactvo spadajících pod společný systém řízení biologické bezpečnosti a obsahujících podmnožinu drůbeží nebo jiné ptačí populace mající stejný nákazový status, pokud jde o influenzu ptáků, a podrobenou vhodnému dozoru, kontrolním opatřením a opatřením k zajištění biologické bezpečnosti;

9. „hejnem“ veškerá drůbež nebo jiné ptactvo v jedné produkční jednotce;

10. „produkční jednotkou“ jednotka v hospodářství, o níž se úřední veterinární lékař ujistil, že je zcela nezávislá na jakékoli jiné jednotce v tomtéž hospodářství, pokud jde o její umístění a každodenní ošetřování drůbeže nebo jiného ptactva v ní chovaného;

11. „drůbeží připravenou ke snášce“ drůbež před fází kladení vajec;

12. „násadovými vejci“ vejce určená k líhnutí, nakladená drůbeží;

13. „jednodenními kuřaty“ všechna drůbež mladší 72 hodin a ještě nekrmená; berberské kachny (Cairina moschata) nebo jejich křížence je však možno krmit;

14. „diagnostickou příručkou“ diagnostická příručka stanovená v čl. 51 odst. 1;

15. „infikovanou drůbeží“ a „infikovaným jiným ptactvem“ drůbež nebo jiné ptactvo:

a) u nichž byl podle diagnostické příručky potvrzen výskyt influenzy ptáků; nebo

b) v případě druhého a dalšího ohniska influenzy ptáků jakákoli drůbež nebo jiné ptactvo, u nichž se projevily klinické příznaky, postmortální změny nebo reakce na laboratorní testy provedené v laboratořích schválených v souladu s prvním pododstavcem čl. 51 odst. 3 („schválená laboratoř“) odpovídající diagnóze influenzy ptáků dle diagnostické příručky;

16. „drůbeží nebo jiným ptactvem s podezřením na infekci“ jakákoli drůbež nebo jiné ptactvo s klinickými příznaky nebo postmortálními změnami či reakcemi na laboratorní testy, které jsou takové, že nelze vyloučit přítomnost influenzy ptáků;

17. „inkubační dobou“ období v délce maximálně 21 dní, které proběhne mezi pravděpodobným dnem infekce a projevením klinických příznaků influenzy ptáků;

18. „vlastníkem“ jakákoli fyzická nebo právnická osoba, která vlastní nebo drží drůbež či jiné ptactvo nebo je pověřena jejich chovem, bez ohledu na to, zda tak činí za finanční odměnu, či nikoli;

19. „příslušným orgánem“ orgán členského státu, kterému přísluší provádět veterinární kontroly nebo správní úkony v souladu s touto směrnicí, nebo každý orgán, na který je tato pravomoc delegována;

20. „veterinární kontrolou“ každá fyzická kontrola a/nebo každý správní postup provedený příslušným orgánem;

21. „úředním veterinárním lékařem“ veterinární lékař určený příslušným orgánem;

22. „úředním dozorem“ činnost spočívající v bedlivém sledování zdravotní situace s ohledem na influenzu ptáků příslušným orgánem, která může vést k dalšímu šetření ze strany tohoto orgánu;

23. „úředním dohledem“ činnosti vykonávané příslušným orgánem za účelem kontroly a ověření, zda určitá osoba splňuje nebo splnila pokyny tohoto orgánu ohledně influenzy ptáků;

24. „usmrcením“ jakýkoli postup kromě porážky, který vede k usmrcení zvířete nebo ptáka;

25. „porážkou“ jakýkoli postup, který vede k usmrcení zvířete nebo ptáka vykrvácením;

26. „neškodným odstraněním“ sběr, přeprava, uskladnění, manipulace, zpracování a použití nebo likvidace vedlejších produktů živočišného původu v souladu s:

a) nařízením (ES) č. 1774/2002; nebo

b) prováděcími pravidly podle čl. 64 odst. 1 této směrnice;

27. „bankou očkovacích látek Společenství“ vhodné zařízení určené v souladu s čl. 59 odst. 1 této směrnice ke skladování zásob očkovacích látek proti influenze ptáků, schválené v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2001/82/ES[14] a nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 726/2004[15];

28. „kontaktním hospodářstvím“ hospodářství, do něhož mohla být zavlečena influenza ptáků v důsledku jeho umístění, pohybu osob, drůbeže nebo jiného ptactva, vozidel nebo jakýmkoli jiným způsobem;

29. „předpokládaným ohniskem“ hospodářství držící drůbež nebo jiné ptactvo, v němž má příslušný orgán podezření na výskyt influenzy ptáků;

30. „ohniskem“ hospodářství, kde byla příslušným orgánem potvrzena influenza ptáků;

31. „primárním ohniskem“ každé ohnisko nesouvisející z epizootologického hlediska s jiným ohniskem dříve zjištěným ve stejné oblasti členského státu ve smyslu definice podle článku 2 směrnice Rady 64/432/EHS[16], anebo první ohnisko v jiné oblasti stejného členského státu;

32. „strategií odlišení infikovaného zvířete od očkovaného (strategií DIVA)“ strategie očkování, která umožňuje rozlišení mezi očkovanými/infikovanými a očkovanými/neinfikovanými zvířaty pomocí diagnostického testu schopného detekovat protilátky vyvolané volně se vyskytujícím virem a využití neočkovaných ptáků jako indikátorů;

33. „depopulací“ odstranění veškeré drůbeže nebo jiného ptactva z hospodářství, oblasti chovu drůbeže nebo jiného ptactva nebo z produkční jednotky;

34. „savcem“ zvíře třídy Mammalia;

35. „kadávery“ drůbež nebo jiné ptactvo, které uhynulo nebo bylo usmrceno.

KAPITOLA II

DOZOR, OZNAMOVÁNÍ A EPIZOOTOLOGICKÁ ŠETŘENÍ

Článek 4 Roční programy dozoru

1. Členské státy zajistí, aby byly každý rok přijaty roční programy dozoru vyhovující příloze I, které:

a) umožní detekovat výskyt infekcí virem influenzy ptáků podtypu H5 a H7 u různých druhů drůbeže;

b) přispějí k rozšíření vědomostí o hrozbách představovaných volně žijícími živočichy, pokud jde o jakýkoli virus influenzy ptačího původu u ptáků.

2. Členské státy předloží roční programy dozoru ke schválení Komisi do 15. června 2007, a poté vždy do 15. června každého roku, postupem podle čl. 65 odst. 2.

3. Členské státy podají Komisi za každý rok zprávu o provádění ročních programů dozoru, a to vždy do 15. března následujícího roku.

Článek 5 Zprávy a oznamování

1. Členské státy zajistí, aby byl každý případ infikované drůbeže, infikovaného jiného ptactva nebo drůbeže či jiného ptactva s podezřením na infekci okamžitě oznámen příslušnému orgánu.

2. Vedle požadavků stanovených v právních předpisech Společenství o hlášení chorob zvířat oznámí členské státy Komisi v souladu s přílohou II:

a) jakékoli pozitivní nálezy influenzy ptáků, které jsou potvrzeny příslušným orgánem na jatkách, v dopravních prostředcích, stanovištích hraniční kontroly a jiných místech na hranicích Společenství a v karanténních zařízeních nebo střediscích provozovaných v souladu s právními předpisy Společenství o dovozu drůbeže nebo jiného ptactva;

b) výsledky každého úředního dozoru prováděného v souvislosti s influenzou ptáků u drůbeže, jiného ptactva nebo jiných zvířat, včetně pozitivních nálezů u volně žijícího ptactva; a

c) každou infekci drůbeže, jiného ptactva nebo jiných zvířat způsobenou jakýmkoli virem influenzy ptačího původu jiným než ty, které jsou uvedeny v čl. 2 odst. 1, která může představovat vážné ohrožení zdraví zvířat nebo lidí.

Článek 6 Epizootologické šetření

1. Členské státy zajistí, aby bylo prováděno epizootologické šetření na základě dotazníků zavedených v rámci pohotovostních plánů stanovených v článku 63.

2. Epizootologické šetření se týká:

a) délky období, kdy se mohla influenza ptáků v hospodářství nebo jiných zařízeních či dopravním prostředku vyskytovat;

b) možného původu influenzy ptáků na hospodářství, jatkách nebo v dopravním prostředku;

c) zjištění všech kontaktních hospodářství;

d) pohybu drůbeže nebo jiného ptactva, osob, vozidel nebo jiného materiálu či látek, které mohly způsobit rozšíření viru influenzy.

3. Příslušný orgán přihlédne k epizootologickému šetření při:

a) rozhodování o tom, zda je zapotřebí uplatnit doplňující opatření pro tlumení choroby, jak stanoví tato směrnice; a

b) přiznávání odchylek podle této směrnice.

4. Naznačuje-li epizootologické šetření, že se influenza ptáků mohla rozšířit z nebo do jiných členských států, musí být o všech výsledcích šetření okamžitě informována Komise a ostatní členské státy, jichž se to týká.

KAPITOLA III

OPATřENÍ, KTERÁ JE TřEBA UPLATNIT V PřÍPADě PODEZřENÍ NA INFEKCI

Článek 7 Opatření, která je třeba uplatnit v hospodářstvích

1. V případě podezření na infekci příslušný orgán okamžitě zahájí šetření s cílem potvrdit nebo vyloučit přítomnost influenzy ptáků a uvalí na dané hospodářství úřední dozor. Příslušný orgán také zajistí, aby byla dodržena opatření stanovená v odstavcích 2 a 3.

2. Příslušný orgán zajistí, aby byla v hospodářství uplatněna tato opatření:

a) drůbež a jiné ptactvo a domácí savci všech kategorií musí být spočteny nebo musí být případně odhadnuty počty kusů každé kategorie;

b) musí být proveden soupis drůbeže a jiného ptactva a domácích savců všech kategorií s přibližným uvedením počtu nemocných, mrtvých nebo pravděpodobně infikovaných kusů v hospodářství; tento soupis musí být každý den aktualizován, aby zahrnoval počet kusů narozených a uhynulých v průběhu období podezření, a musí být poskytnut na vyžádání příslušnému orgánu;

c) všechna drůbež a jiné ptactvo z daného hospodářství musí být přechovávána pouze v daném prostoru nebo jí musí být vyhrazen jiný prostor tak, aby se nemohla dostat do kontaktu s jinou drůbeží, jiným ptactvem nebo volně žijícím ptactvem;

d) musí být zakázán veškerý pohyb drůbeže z daného hospodářství nebo do něj;

e) hospodářství nesmí bez svolení příslušného orgánu opustit žádná jatečně upravená těla ani kadávery, žádné drůbeží maso ani maso jiného ptactva, droby nevyjímaje („maso“), krmivo, potřeby, materiál, odpad, výměty, hnůj drůbeže nebo jiného ptactva („hnůj“), použitá podestýlka ani cokoli jiného, co může přispět k přenosu influenzy ptáků;

f) hospodářství nesmí opustit žádná vejce s výjimkou vajec, včetně násadových, která budou na základě povolení příslušného orgánu převezena přímo do schváleného zařízení určeného k výrobě vaječných výrobků podle kapitoly II oddílu X přílohy III nařízení (ES) 853/2004 a s nimiž bude manipulováno a která budou ošetřena v souladu s kapitolou IX přílohy II nařízení (ES) 852/2004; povolení vydaná příslušný orgán s výhradou podmínek stanovených v příloze III této směrnice;

g) pohyb osob, domácích savců, vozidel a zařízení z daného hospodářství nebo do něj musí podléhat podmínkám příslušného orgánu a schválení příslušným orgánem;

h) na vstupu do staveb, v nichž se chová drůbež a jiné ptactvo, a výstupu z nich, jakož i u celého hospodářství, musí být používány vhodné dezinfekční prostředky v souladu s pokyny příslušného orgánu.

3. Příslušný orgán zajistí, aby bylo provedeno epizootologické šetření podle článku 6 („epizootologické šetření“).

Článek 8 Odchylky od určitých opatření, která je třeba uplatnit v hospodářstvích

Příslušný orgán může přiznávat odchylky z požadavků stanovených v čl. 7 odst. 2 písm. c) až f) na základě posouzení rizika a s přihlédnutím k přijatým opatřením k zajištění biologické bezpečnosti a místu, kam mají být ptáci a produkty přemístěni.

Článek 9 Doba trvání opatření, která je třeba uplatnit v hospodářstvích

Opatření stanovená v článku 7, která je třeba uplatnit v hospodářstvích v případě podezření na infekci, lze zrušit teprve tehdy, když příslušný orgán vyloučí přítomnost influenzy ptáků.

Článek 10 Další opatření na základě epizootologického šetření

1. Na základě předběžných výsledků epizootologického šetření může příslušný orgán uplatnit opatření stanovená v odstavcích 2, 3 a 4 zejména tehdy, nachází-li se hospodářství v oblasti s vysokou hustotou výskytu drůbeže.

2. Může být zavedeno dočasné omezení pohybu drůbeže, jiného ptactva a vajec a pohybu vozidel souvisejících s drůbežářským odvětvím na velké části území nebo v celém členském státě.

Toto omezení může být rozšířeno na pohyb domácích savců, ale nesmí trvat déle než 72 hodin, nedávají-li k tomu důvod mimořádné okolnosti.

3. Na hospodářství lze uplatnit opatření stanovená v článku 11.

Dovolují-li to však podmínky, mohou být tato opatření omezena pouze na drůbež s podezřením na infekci a jejich produkční jednotky.

Z drůbeže nebo jiného ptactva se po usmrcení odeberou vzorky, aby mohlo být v souladu s diagnostickou příručkou podezření na infekci potvrzeno nebo vyvráceno.

4. Kolem hospodářství může být vyhrazeno dočasné kontrolní pásmo a podle potřeby se uplatní některá nebo všechna opatření stanovená v čl. 7 odst. 2 na další hospodářství nacházející se v tomto pásmu.

KAPITOLA IV

OPATřENÍ, KTERÁ JE TřEBA UPLATNIT V PřÍPADě VÝSKYTU VYSOCE PATOGENNÍ INFLUENZY PTÁKů (HPAI)

ODDÍL 1 OPATřENÍ, KTERÁ JE TřEBA UPLATNIT V HOSPODÁřSTVÍCH

Článek 11 Opatření uplatňovaná příslušným orgánem

1. V případě výskytu HPAI příslušný orgán zajistí, aby byla uplatněna opatření stanovená v čl. 7 odst. 2 a 3 a odstavcích 2 až 10 tohoto článku.

2. Veškerá drůbež a jiné ptactvo druhů, u nichž byla v hospodářství potvrzena HPAI, musí být za úředního dohledu neprodleně usmrceny. Usmrcení se provádí takovým způsobem, aby se zabránilo rozšíření influenzy ptáků, zejména během přepravy nebo usmrcení v souladu se směrnicí Rady 93/119/EHS[17].

Usmrceny mohou být i jiné druhy ptactva v hospodářství na základě posouzení rizika dalšího šíření influenzy ptáků.

3. Drůbež a jiné ptactvo, které zemřelo nebo bylo usmrceno, a násadová a konzumní vejce v hospodářství musí být neškodně odstraněny za úředního dohledu.

4. Drůbež již vylíhnutá z vajec sebraných v hospodářství během období mezi pravděpodobným dnem zavlečení HPAI do hospodářství a dnem uplatnění opatření stanovených v čl. 7 odst. 2 musí být umístěna pod úřední dohled a musí být provedena šetření v souladu s diagnostickou příručkou.

5. Maso drůbeže usmrcené v hospodářství během období mezi pravděpodobným dnem zavlečení HPAI do hospodářství a dnem uplatnění opatření stanovených v čl. 7 odst. 2 a násadová a konzumní vejce sebraná v hospodářství ve stejném období musí být, nakolik je možné, vysledovány a neškodně odstraněny za úředního dohledu.

Příslušný orgán však může udělit povolení k zaslání konzumních vajec přímo do zařízení určeného k výrobě vaječných výrobků podle kapitoly II oddílu X přílohy III nařízení (ES) 853/2004, kde s nimi bude manipulováno a kde budou ošetřena v souladu s kapitolou XI přílohy II nařízení (ES) 852/2004. Každé takové povolení se vydává s výhradou podmínek stanovených v příloze III této směrnice.

6. Všechny látky a odpad, které by mohly být kontaminovány, například krmivo pro drůbež („krmivo“), musejí být zničeny nebo podrobeny ošetření provedenému podle pokynů úředního veterinárního lékaře, které zajistí zničení viru influenzy ptáků.

7. Hnůj, kejda a podestýlka, které by mohly být kontaminovány, musejí být podrobeny ošetření podle článku 49.

8. Po neškodném odstranění kadáverů musejí být stavby použité k jejich umístění, zařízení, která by mohla být kontaminována, a vozidla používaná k přepravě drůbeže nebo jiného ptactva, kadáverů, masa, krmiva, hnoje, kejdy, podestýlky a veškerých jiných materiálů nebo látek, které by mohly být kontaminovány, vyčištěny, vydezinfikovány nebo podrobeny ošetření podle článku 49.

9. Musí být zakázán veškerý pohyb jiného domácího ptactva nebo domácích savců z daného hospodářství nebo do něj bez povolení příslušného orgánu.

Toto omezení se nevztahuje na domácí savce, kteří mají přístup pouze do obytných částí pro lidi.

10. V případě primárního ohniska musí být izolát viru podroben laboratorním testům v souladu s diagnostickou příručkou, aby mohl být stanoven genetický podtyp.

Tento izolát viru musí být co možná nejdříve poskytnut referenční laboratoři Společenství stanovené v čl. 52 odst. 1.

Článek 12 Odchylky od určitých opatření, která je třeba uplatnit v hospodářstvích

1. Členské státy vypracují prováděcí pravidla pro přiznávání odchylek stanovených v článcích 13 a 14, včetně vhodných alternativních opatření a podmínek.

2. Členské státy okamžitě oznámí Komisi každou odchylku přiznanou v souladu s čl. 13 odst. 1 a článkem 14.

3. Byla-li přiznána odchylka v souladu s čl. 13 odst. 1 a článkem 14, Komise s dotyčným členským státem neprodleně přezkoumá situaci a co možná nejdříve ji posoudí ve Stálém výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat („výbor“).

4. S přihlédnutím k případným odchylkám přiznaným v souladu s čl. 13 odst. 1 a článkem 14 mohou být postupem podle čl. 65 odst. 3 přijata opatření zabraňující šíření influenzy ptáků.

Článek 13 Odchylky týkající se určitých hospodářství

1. Příslušný orgán může přiznat odchylku z požadavků stanovených v prvním pododstavci čl. 11 odst. 2 v případě výskytu HPAI v nekomerčním hospodářství / místě držení ptactva v zájmovém chovu, cirkusu, zoologické zahradě, obchodě se zvířaty v zájmovém chovu, oboře s volně žijícími živočichy, oploceném prostoru, kde je chována drůbež nebo jiné ptactvo pro vědecké účely nebo účely související se zachováním ohroženého druhu nebo úředně registrovaných vzácných plemen drůbeže nebo jiného ptactva, neohrozí-li tato odchylka tlumení choroby a základní zájmy Společenství.

2. Příslušný orgán zajistí, aby v případě přiznání odchylky podle odstavce 1 drůbež nebo jiné ptactvo, jichž se odchylka týká:

a) byly drženy zcela odděleně od další drůbeže nebo jiného ptactva a případně od volně žijícího ptactva;

b) byly podrobeny dalšímu dozoru a testování v souladu s diagnostickou příručkou, dokud laboratorní testy neukáží, že již nepředstavují významné riziko dalšího šíření HPAI; a

c) nebyly přemístěny ze svého hospodářství původu, s výjimkou přesunu za účelem porážky nebo přesunu do jiného hospodářství:

i) nacházejícího se ve stejném členském státě, v souladu s pokyny příslušného orgánu; nebo

ii) v jiném členském státě, vyslovil-li členský stát určení s přesunem souhlas.

Oddíl 2Opatření, která je třeba uplatnit v samostatných produkčních jednotkách a kontaktních hospodářstvích

ČLÁNEK 14 Opatření, která je třeba uplatnit v případě výskytu HPAI v samostatných produkčních jednotkách

V případě výskytu HPAI v hospodářství, které je tvořeno dvěma nebo více samostatnými produkčními jednotkami, může příslušný orgán přiznat odchylku z požadavků uvedených v prvním pododstavci čl. 11 odst. 2 pro produkční jednotky obsahující zdravou drůbež, pokud tato odchylka neohrozí tlumení choroby a základní zájmy Společenství.

Takové odchylky se přiznávají pouze v případě dvou nebo více samostatných produkčních jednotek, u nichž úřední veterinární lékař s přihlédnutím ke struktuře, velikosti, provozu, typu obydlí, krmení, zdroji vody, vybavení, pracovníkům a návštěvníkům zařízení potvrdil, že jsou naprosto odděleny od dalších produkčních jednotek, pokud jde o umístění a každodenní ošetřování drůbeže v nich chované.

Článek 15 Opatření, která je třeba uplatnit v kontaktních hospodářstvích

1. Na základě epizootologického šetření příslušný orgán rozhodne, zda je třeba považovat nějaké hospodářství za kontaktní hospodářství.

Příslušný orgán zajistí, aby na kontaktní hospodářství byla uplatňována opatření stanovená v čl. 7 odst. 2, dokud nebude v souladu s diagnostickou příručkou vyloučena přítomnost HPAI.

2. Na základě epizootologického šetření příslušný orgán uplatní na kontaktní hospodářství opatření stanovená v článku 11, a to zejména tehdy, nachází-li se hospodářství v oblasti s vysokou hustotou výskytu drůbeže.

Hlavní kritéria, k nimž je třeba přihlédnout při uplatňování opatření stanovených v článku 11 v kontaktních hospodářstvích, jsou stanovena v příloze IV.

3. Příslušný orgán zajistí, aby z drůbeže byly po usmrcení odebrány vzorky, aby mohla být v souladu s diagnostickou příručkou potvrzena nebo vyloučena přítomnost viru HPAI v dotyčných kontaktních hospodářstvích.

Oddíl 3Ochranná pásma, pásma dozoru a další uzavřená pásma

ČLÁNEK 16 Vymezení ochranných pásem, pásem dozoru a dalších uzavřených pásem v případě výskytu HPAI

1. Okamžitě po propuknutí HPAI příslušný orgán vyhradí:

a) kolem hospodářství ochranné pásmo o poloměru nejméně tří kilometrů;

b) kolem hospodářství pásmo dozoru o poloměru nejméně deseti kilometrů, jehož součástí je ochranné pásmo.

2. Při vyhrazování těchto pásem stanovených v odstavci 1 musí příslušný orgán přihlédnout minimálně k těmto kritériím:

a) epizootologické šetření;

b) zeměpisná situace, zejména přirozené hranice;

c) umístění a blízkost dalších hospodářství;

d) zvyklosti, pokud jde o pohyb a obchod s drůbeží a jiným ptactvem a dostupnost jatek;

e) dostupné kapacity a lidské zdroje potřebné pro udržení kontroly nad každým pohybem drůbeže a jiného ptactva, jejich kadáverů, hnoje, steliva nebo použité podestýlky v ochranném pásmu a pásmu dozoru, zejména tehdy, musí-li dojít k přesunu drůbeže nebo jiného ptactva určeného k usmrcení a neškodnému odstranění z jejich hospodářství původu.

3. Příslušný orgán může vymezit další uzavřená pásma kolem nebo v sousedství ochranného pásma a pásma dozoru, s přihlédnutím ke kritériím stanoveným v odstavci 2.

4. Nacházejí-li se ochranná pásma, pásma dozoru nebo další uzavřená pásma na území více členských států, spolupracují na vymezení těchto pásem příslušné orgány těchto členských států.

Článek 17 Opatření, která je třeba uplatnit v ochranných pásmech a pásmech dozoru

1. Příslušný orgán zajistí, aby v ochranných pásmech a pásmech dozoru:

a) byla stanovena opatření umožňující vysledovat pohyb drůbeže nebo jiného ptactva, masa, vajec, kadáverů a krmiva;

b) vlastníci byli povinni poskytnout příslušnému orgánu na vyžádání veškeré důležité informace o drůbeži nebo jiném ptactvu a vejcích vstupujících do hospodářství nebo je opouštějících.

2. Příslušný orgán zajistí, aby všechny osoby v ochranném pásmu a v pásmu dozoru, jichž se to týká, byly náležitě informovány o platných omezeních.

Tyto informace může sdělit prostřednictvím výstražných oznámení, sdělovacích prostředků, jako je tisk a televize, nebo jakýmkoli jiným vhodným způsobem.

Oddíl 4Opatření, která je třeba uplatnit v ochranném pásmu

ČLÁNEK 18 Soupis hospodářství a návštěvy úředního veterinárního lékaře a dozor

Příslušný orgán zajistí, aby v ochranných pásmech byla uplatněna tato opatření:

a) co možná nejdříve soupis všech hospodářství;

b) všechna hospodářství by měl do sedmi dnů od data vymezení ochranného pásma navštívit úřední veterinární lékař za účelem klinické zkoušky drůbeže a jiného ptactva zahrnující případně odběru vzorků pro laboratorní testy; vedení evidence kontrolních návštěv a nálezů;

c) okamžité zavedení doplňujícího dozoru v souladu s diagnostickou příručkou za účelem odhalení případného dalšího šíření influenzy ptáků v hospodářstvích nacházejících se v ochranném pásmu.

Článek 19 Opatření, která je třeba uplatnit v hospodářstvích

Příslušný orgán zajistí, aby na hospodářstvích v ochranných pásmech byla uplatněna tato opatření:

a) všechna drůbež a jiné ptactvo musejí být přechovávány pouze v daném prostoru nebo jim musí být vyhrazen jiný prostor tak, aby se nemohly dostat do kontaktu s jinou drůbeží, jiným ptactvem nebo volně žijícím ptactvem;

b) neškodné odstranění kadáverů;

c) vozidla a zařízení používaná k přepravě živé drůbeže a jiného ptactva a masa, krmiva, hnoje, kejdy a podestýlky a veškerých jiných materiálů nebo látek, které by mohly být kontaminovány, musejí být co možná nejdříve po kontaminaci vyčištěna, vydezinfikována nebo podrobena ošetření podle článku 49;

d) všechna vozidla používaná zaměstnanci nebo jinými osobami, která přijíždějí do hospodářství nebo je opouštějí a u nichž existuje podezření, že byla kontaminována, musejí být neprodleně po kontaminaci vyčištěna, vydezinfikována nebo podrobena ošetření podle článku 49;

e) zákaz veškerého pohybu drůbeže, jiného domácího ptactva nebo jiných domácích zvířat z/do hospodářství, v němž je držena drůbež, bez povolení příslušného orgánu; toto omezení se nevztahuje na zvířata mající přístup pouze do částí těchto hospodářství, které jsou obývány lidmi, a lze-li vyloučit jakýkoli kontakt s drůbeží nebo jiným ptactvem;

f) každá zvýšená nemocnost nebo úmrtnost nebo významný pokles produktivity v hospodářství musí být okamžitě oznámen(a) příslušnému orgánu, který provede vhodná šetření v souladu s diagnostickou příručkou;

g) každá osoba vstupující do hospodářství nebo jej opouštějící musí dodržet vhodná opatření k zajištění biologické bezpečnosti, která se snaží zabránit šíření influenzy ptáků;

h) vlastník musí vést evidenci všech osob, které navštívily hospodářství, aby usnadnil dozor nad chorobou a její tlumení, a tuto evidenci musí na vyžádání poskytnout příslušnému orgánu.

Článek 20 Zákaz odstraňování nebo rozmetání použité podestýlky nebo hnoje z hospodářství

Příslušný orgán zajistí, aby bylo zakázáno odstraňovat nebo rozmetat bez jím vydaného povolení použitou podestýlku nebo hnůj z hospodářství v ochranných pásmech.

Při dodržení opatření k zajištění biologické bezpečnosti však může být povoleno přemístění hnoje do určeného závodu za účelem jeho ošetření nebo dočasného uskladnění před následným ošetřením, kterým dojde ke zničení případných přítomných virů influenzy ptáků, v souladu s nařízením (ES) č. 1774/2002 nebo se zvláštními pravidly stanovenými v čl. 64 odst. 1.

Článek 21 Výstavy, trhy nebo jiné akce a zazvěření

Příslušný orgán zajistí, aby bylo v ochranných pásmech zakázáno pořádat výstavy, trhy, přehlídky nebo jiné akce, při nichž dochází ke shromáždění drůbeže či jiného ptactva.

Příslušný orgán zajistí, aby v ochranných pásmech nebyla vypouštěna drůbež ani jiné ptactvo za účelem zazvěření.

Článek 22 Zákaz pohybu a přepravy drůbeže a jiného ptactva a vajec

Příslušný orgán zajistí, aby byl v ochranných pásmech zakázán pohyb a přeprava drůbeže a jiného ptactva, drůbeže připravené ke snášce, jednodenních kuřat, násadových a konzumních vajec a kadáverů po silnicích, včetně soukromých přístupových silničních komunikací k hospodářstvím, nebo po železnici.

Tento zákaz se však nevztahuje na tranzit přes ochranné pásmo po silničních nebo železničních komunikacích bez vykládky nebo zastávky.

Článek 23 Odchylky pro přímou přepravu drůbeže za účelem její okamžité porážky

Odchylně od článku 22 může příslušný orgán povolit přímou přepravu drůbeže za účelem její okamžité porážky, a to za těchto podmínek:

a) úřední veterinární lékař provedl klinickou prohlídku drůbeže v hospodářství původu, aby se předešlo tomu, že by byla k porážce zaslána jakákoli drůbež, u níž byly zjištěny klinické příznaky HPAI;

b) je-li to vhodné, byly na drůbeži v hospodářství původu provedeny laboratorní testy podle diagnostické příručky, jejichž výsledky byly příznivé;

c) drůbež je přepravena ve vozidlech zaplombovaných příslušným orgánem na jatka určená příslušným orgánem („určená jatka“), která se nacházejí uvnitř ochranného pásma nebo pásma dozoru nebo ve výjimečných případech mimo tato pásma;

d) před odesláním drůbeže je informován příslušný orgán odpovědný za určená jatka a tento příslušný orgán informuje příslušný orgán odpovědný za místo odeslání o tom, že drůbež dorazila na určená jatka;

e) na určených jatkách je drůbež z ochranného pásma držena odděleně od jiné drůbeže a je poražena odděleně nebo jindy než jiná drůbež, nejlépe na konci pracovního dne; před porážkou jiné drůbeže se provede následná očista a dezinfekce;

f) úřední veterinář přihlédne k jakýmkoli známkám svědčícím o přítomnosti influenzy ptáků během prohlídek ante mortem a post mortem prováděných na určených jatkách;

g) maso nesmí být zařazeno do obchodu uvnitř Společenství ani do mezinárodního obchodu a musí nést zvláštní označení zdravotní nezávadnosti pro čerstvé maso podle přílohy II směrnice 2002/99/ES[18], není-li postupem podle čl. 65 odst. 3 této směrnice rozhodnuto jinak;

h) maso je získáno, porcováno, přepravováno a skladováno odděleně od masa určeného pro obchod uvnitř Společenství a mezinárodní obchod a je použito takovým způsobem, aby se předešlo jeho zařazení do masných výrobků určených pro obchod uvnitř Společenství nebo pro mezinárodní obchod:

i) neprošlo-li ošetřením stanoveným v příloze III směrnice 2002/99/ES; nebo

ii) nebylo-li postupem podle čl. 65 odst. 3 rozhodnuto jinak.

Článek 24 Odchylky pro přímou přepravu jednodenních kuřat

1. Odchylně od článku 22 může příslušný orgán povolit přímou přepravu jednodenních kuřat do hospodářství nebo do chléva hospodářství ve stejném členském státě, kde se nenachází žádná jiná drůbež, nacházejícího se nejlépe mimo ochranné pásmo a pásmo dozoru, a to za těchto podmínek:

a) jsou-li přepravována ve vozidlech zaplombovaných příslušným orgánem;

b) jsou-li během přepravy a v hospodářství určení uplatněna vhodná opatření k zajištění biologické bezpečnosti;

c) hospodářství určení je od okamžiku obdržení jednodenních kuřat umístěno pod úřední dozor.

2. Odchylně od článku 22 může příslušný orgán povolit přímou přepravu jednodenních kuřat vylíhnutých z násadových vajec pocházejících z hospodářství mimo ochranné pásmo a pásmo dozoru do jakéhokoli jiného hospodářství ve stejném členském státě za podmínky, že zasílající líheň může zaručit svými logistickými postupy a hygienickými pracovními podmínkami, že nedošlo k žádnému kontaktu těchto vajec s jakýmikoli jinými násadovými vejci nebo jednodenními kuřaty pocházejícími z hejn drůbeže v takových pásmech a majícími proto odlišný nákazový status.

Článek 25 Odchylky pro přímou přepravu drůbeže připravené ke snášce

Odchylně od článku 22 může příslušný orgán povolit přímou přepravu drůbeže připravené ke snášce do hospodářství nebo do chléva hospodářství v ochranném pásmu nebo pásmu dozoru, kde se nenachází žádná jiná drůbež, a to za těchto podmínek:

a) úřední veterinární lékař provedl klinickou prohlídku drůbeže a jiného ptactva v hospodářství původu a zejména té drůbeže a toho ptactva, které má být zasláno;

b) je-li to vhodné, byly na drůbeži v hospodářství původu provedeny laboratorní testy podle diagnostické příručky, jejichž výsledky byly příznivé;

c) drůbež připravená ke snášce je přepravována ve vozidlech zaplombovaných příslušným orgánem;

d) hospodářství nebo chlév určení jsou od okamžiku obdržení drůbeže připravené ke snášce umístěny pod úřední dozor.

Článek 26 Odchylka pro přímou přepravu násadových a konzumních vajec

1. Odchylně od článku 22 může příslušný orgán povolit přímou přepravu násadových vajec do líhně určené příslušným orgánem („určená líheň“), nacházející se nejlépe uvnitř ochranného pásma nebo pásma dozoru, a to za těchto podmínek:

a) mateřská hejna, z nichž násadová vejce pocházejí, byla vyšetřena v souladu s diagnostickou příručkou a výsledky byly příznivé;

b) násadová vejce a jejich obaly musí být před zahájením přepravy vydezinfikovány a musí být umožněno jejich zpětné vysledování;

c) násadová vejce jsou přepravována ve vozidlech zaplombovaných příslušným orgánem;

d) v určené líhni jsou uplatněna opatření k zajištění biologické bezpečnosti v souladu s pokyny příslušného orgánu.

2. Odchylně od článku 22 může příslušný orgán povolit přímou přepravu konzumních vajec do balírny určené příslušným orgánem („určená balírna“), jsou-li tato vejce balena v jednorázových obalech a jsou-li uplatněna všechna opatření k zajištění biologické bezpečnosti požadovaná příslušným orgánem.

Článek 27 Odchylka pro přímou přepravu uhynulé drůbeže nebo jiného uhynulého ptactva

Odchylně od článku 22 může příslušný orgán povolit přímou přepravu uhynulé drůbeže nebo jiného uhynulého ptactva, je-li přeprava prováděna za účelem jejich neškodného odstranění.

Článek 28 Očista a dezinfekce dopravních prostředků

1. Příslušný orgán zajistí, aby vozidla a zařízení používaná k přepravě podle článků 23 až 27 nebo k přepravě masa byla co možná nejdříve po skončení přepravy vyčištěna a vydezinfikována podle článku 49.

2. Příslušný orgán zajistí, aby byla uplatněna opatření k zajištění biologické bezpečnosti, která zabrání šíření influenzy ptáků v důsledku pohybu vozidel, zejména vozidel převážejících krmivo, do a z hospodářství nacházejících se v ochranném pásmu.

Článek 29 Doba trvání opatření

1. Opatření stanovená v tomto oddílu musí být uplatňována nejméně 21 dní po provedení předběžné očisty a první dezinfekce infikovaného hospodářství podle článku 49 a dokud všechna drůbež a jiné ptactvo, které se nachází v hospodářstvích v ochranném pásmu, nepodstoupí laboratorní testy za účelem odhalení případné přítomnosti influenzy ptáků v souladu s diagnostickou příručkou.

2. Lze-li již podle odstavce 1 tohoto článku zrušit opatření stanovená v tomto oddílu, uplatňují se v bývalém ochranném pásmu opatření stanovená v článku 30, dokud je nelze zrušit podle článku 31.

ODDÍL 5 OPATřENÍ, KTERÁ JE TřEBA UPLATNIT V PÁSMU DOZORU

Článek 30 Opatření, která je třeba uplatnit v pásmu dozoru

Příslušný orgán zajistí, aby v pásmech dozoru byla uplatněna tato opatření:

a) co možná nejdříve soupis všech drůbežářských hospodářství;

b) zákaz pohybu drůbeže, drůbeže připravené ke snášce, jednodenních kuřat, násadových a konzumních vajec v pásmu dozoru bez povolení příslušného orgánu, který se musí ujistit, že jsou uplatněna opatření k zajištění biologické bezpečnosti, která zabrání šíření influenzy ptáků; tento zákaz se nevztahuje na tranzit přes pásmo dozoru po silničních nebo železničních komunikacích bez vykládky nebo zastávky;

c) zákaz pohybu drůbeže, drůbeže připravené ke snášce, jednodenních kuřat a násadových a konzumních vajec do hospodářství, jatek nebo balíren nacházejících se mimo pásmo dozoru; příslušný orgán nicméně může povolit přímou přepravu:

i) jatečné drůbeže na určená jatka za účelem její okamžité porážky, je-li splněna podmínka stanovená v čl. 23 písm. a);

ii) drůbeže připravené ke snášce do hospodářství, které leží ve stejném členském státě a v němž se nenachází žádná další drůbež; na toto hospodářství musí být uvalen od okamžiku obdržení drůbeže připravené ke snášce úřední dozor;

iii) jednodenních kuřat:

- do hospodářství nebo do chléva hospodářství ve stejném členském státě, kde se nenachází žádná jiná drůbež, jsou-li uplatněna vhodná opatření k zajištění biologické bezpečnosti a je-li na hospodářství po obdržení kuřat uvalen úřední dozor, nebo

- jestliže se vylíhla z násadových vajec pocházejících z hospodářství mimo ochranné pásmo a pásmo dozoru, do jakéhokoli jiného hospodářství ve stejném členském státě za podmínky, že zasílající líheň může zaručit svými logistickými postupy a biologicky bezpečnými pracovními podmínkami, že nedošlo k žádnému kontaktu těchto vajec s jakýmikoli jinými násadovými vejci nebo jednodenními kuřaty pocházejícími z hejn drůbeže v takových pásmech a majícími proto odlišný nákazový status;

iv) násadových vajec do určené líhně; vejce a jejich obaly musí být před zahájením přepravy vydezinfikovány a musí být umožněno zpětné vysledování těchto vajec;

v) konzumních vajec do určené balírny, jsou-li tato vejce balena v jednorázových obalech s využitím opatření k zajištění biologické bezpečnosti podle pokynů příslušného orgánu;

d) každá osoba vstupující do hospodářství v pásmu dozoru nebo jej opouštějící musí dodržet vhodná opatření k zajištění biologické bezpečnosti, která se snaží zabránit šíření influenzy ptáků;

e) vozidla a zařízení používaná k přepravě živé drůbeže a jiného ptactva, kadáverů, krmiva, hnoje, kejdy a podestýlky a veškerých jiných materiálů nebo látek, které by mohly být kontaminovány, musejí být co možná nejdříve po kontaminaci vyčištěna a vydezinfikována podle článku 49;

f) zákaz veškerého pohybu drůbeže, jiného domácího ptactva nebo jiných domácích zvířat z/do hospodářství, v němž je držena drůbež, bez povolení příslušného orgánu; toto omezení se nevztahuje na zvířata mající přístup pouze do částí těchto hospodářství, které jsou obývány lidmi, a lze-li vyloučit jakýkoli kontakt s drůbeží nebo jiným ptactvem;

g) každá zvýšená nemocnost nebo úmrtnost nebo významný pokles produktivity v hospodářství musí být okamžitě oznámen(a) příslušnému orgánu, který provede vhodná šetření v souladu s diagnostickou příručkou;

h) zákaz odstraňování nebo rozmetání použité podestýlky nebo hnoje bez povolení příslušného orgánu; při dodržení opatření k zajištění biologické bezpečnosti může být povolen přesun hnoje z hospodářství nacházejícího se v pásmu dozoru do určeného závodu za účelem jeho ošetření nebo dočasného uskladnění před následným ošetřením, kterým dojde ke zničení případných přítomných virů influenzy ptáků, v souladu s nařízením (ES) č. 1774/2002 nebo se zvláštními pravidly stanovenými v čl. 64 odst. 1.

i) zákaz pořádání výstav, trhů, přehlídek nebo jiných akcí, při nichž dochází ke shromáždění drůbeže či jiného ptactva;

j) nesmí být vypouštěna drůbež za účelem zazvěření.

Článek 31 Doba trvání opatření

Opatření stanovená v tomto oddílu musí být uplatňována nejméně třicet dní po provedení předběžné očisty a první dezinfekce infikovaného hospodářství podle článku 49 a dokud v hospodářstvích v pásmu dozoru nejsou provedeny laboratorní testy podle diagnostické příručky za účelem odhalení případné přítomnosti influenzy ptáků.

ODDÍL 6 OPATřENÍ, KTERÁ JE TřEBA UPLATNIT V DALšÍCH UZAVřENÝCH PÁSMECH

Článek 32 Opatření, která je třeba uplatnit v dalších uzavřených pásmech

1. Příslušný orgán může stanovit, že se některá nebo všechna opatření stanovená v oddílech 4 a 5 uplatní v dalších uzavřených pásmech podle čl. 16 odst. 3 („další uzavřená pásma“).

2. Příslušný orgán může stanovit, že v hospodářstvích a rizikových oblastech nacházejících se v dalších uzavřených pásmech musí být provedena preventivní depopulace, uskutečněná prostřednictvím porážky nebo usmrcení drůbeže či jiného ptactva v souladu se směrnicí Rady 93/119/EHS.

Zazvěření těchto hospodářství se provádí v souladu s pokyny příslušného orgánu.

3. Členské státy uplatňující opatření stanovená v odstavcích 1 a 2 o této skutečnosti okamžitě uvědomí Komisi.

4. Komise co možná nejdříve přezkoumá situaci s dotčenými členskými státy a posoudí ji ve výboru.

5. Aniž jsou dotčena rozhodnutí, která lze přijmout podle rozhodnutí Rady 90/424/EHS, mohou být postupem podle čl. 65 odst. 3 přijata další opatření v oblasti dozoru, biologické bezpečnosti a kontroly zabraňující šíření influenzy ptáků.

ODDÍL 7 ODCHYLKY A OPATřENÍ K ZAJIšTěNÍ BIOLOGICKÉ BEZPEčNOSTI

Článek 33 Odchylky

1. V případě potvrzení HPAI v líhni může příslušný orgán přiznat na základě posouzení rizika odchylku z požadavků stanovených v oddílech 4 a 5.

2. Příslušný orgán může přiznat odchylku z požadavků stanovených v čl. 18 písm. b) a c), článku 22 a čl. 30 písm. b), c) a f) v případě výskytu HPAI v nekomerčním hospodářství / místě držení ptactva v zájmovém chovu, cirkusu, zoologické zahradě, oboře s volně žijícími živočichy, oploceném prostoru, kde je chována drůbež nebo jiné ptactvo pro vědecké účely nebo účely související se zachováním ohroženého druhu nebo úředně registrovaných vzácných plemen drůbeže nebo jiného ptactva.

3. Odchylně od oddílů 4 a 5 mohou členské státy v případě výskytu HPAI na základě posouzení rizik zavést zvláštní opatření týkající se pohybu závodních holubů do ochranného pásma a pásma dozoru, z těchto pásem ven a uvnitř nich.

4. Odchylky podle odstavců 1, 2 a 3 lze přiznat jedině tehdy, neohrozí-li tyto odchylky tlumení choroby a základní zájmy Společenství.

5. Členské státy, které přiznají pdchylky podle odstavců 1, 2 a 3, neprodleně uvědomí o jejich udělení Komisi.

6. Komise ve všech případech co možná nejdříve přezkoumá situaci s dotčeným členským státem a posoudí ji ve výboru.

S ohledem na každou odchylku přiznanou podle odstavců 1, 2 a 3 mohou být postupem podle čl. 65 odst. 3 přijata opatření zabraňující šíření influenzy ptáků.

Článek 34 Opatření k zajištění biologické bezpečnosti

1. Aby se předešlo šíření influenzy ptáků, může příslušný orgán vedle opatření stanovených v oddílech 4, 5 a 6 nařídit zavedení doplňujících opatření k zajištění biologické bezpečnosti v hospodářstvích v ochranném pásmu a pásmu dozoru a v dalších uzavřených pásmech, jakož i v konkrétních oblastech chovu drůbeže nebo jiného ptactva v dotyčném členském státě.

Tato opatření mohou zahrnovat omezení pohybu vozidel nebo osob v souvislosti s přísunem krmiva, sběrem vajec, přepravou drůbeže na jatka, sběrem kadáverů určených k neškodnému odstranění a jiného pohybu zaměstnanců, veterinárních lékařů nebo osob dodávajících zemědělské náčiní.

2. Členské státy, které přijmou opatření stanovená v odstavci 1, neprodleně uvědomí o jejich přijetí Komisi.

3. Komise co možná nejdříve přezkoumá situaci s dotčeným členským státem a posoudí ji ve výboru.

4. Aniž jsou dotčena rozhodnutí, která lze přijmout podle rozhodnutí Rady 90/424/EHS, mohou být postupem podle čl. 65 odst. 3 přijata další opatření v oblasti dozoru, biologické bezpečnosti a kontroly zabraňující šíření influenzy ptáků.

ODDÍL 8 OPATřENÍ, KTERÁ JE TřEBA UPLATNIT V PřÍPADě PODEZřENÍ NA VYSOCE PATOGENNÍ INFLUENZU PTÁKů (HPAI) A JEJÍHO POTVRZENÍ V URčITÝCH ZAřÍZENÍCH KROMě HOSPODÁřSTVÍ A V DOPRAVNÍCH PROSTřEDCÍCH

ČLÁNEK 35 Šetření v případě podezření na přítomnost HPAI v určitých zařízeních kromě hospodářství a v dopravních prostředcích

V případě podezření na přítomnost HPAI nebo jejího potvrzení na jatkách, v dopravních prostředcích nebo stanvovištích hraniční kontroly uvede příslušný orgán do pohybu okamžité šetření za účelem potvrzení nebo vyloučení přítomnosti onemocnění v souladu s diagnostickou příručkou.

Článek 36 Opatření, která je třeba uplatnit na jatkách

1. Příslušný orgán zajistí, aby v případě podezření na přítomnost HPAI nebo jejího potvrzení na jatkách byla na základě posouzení rizika všechna drůbež nacházející se na těchto jatkách co možná nejdříve usmrcena nebo poražena za úředního dohledu.

Je-li drůbež poražena, její maso musí být uchováváno odděleně pod úředním dohledem, dokud neproběhnou další šetření za účelem potvrzení nebo vyloučení přítomnosti HPAI, která doplňují šetření prováděná podle článku 35.

2. Dojde-li k potvrzení HPAI, musí být maso infikované drůbeže nebo jiného ptactva a maso, které by mohlo být kontaminováno, neškodně odstraněno za úředního dohledu.

Článek 37 Opatření, která je třeba uplatnit na stanovištích hraniční kontroly nebo v dopravních prostředcích

1. Příslušný orgán zajistí, aby v případě podezření na přítomnost HPAI nebo jejího potvrzení ve stanovištích hraniční kontroly nebo dopravních prostředcích byla na základě posouzení rizika všechna drůbež nebo jiné ptactvo nacházející se v daném stanovišti hraniční kontroly nebo dopravním prostředku dopravena na vhodné místo, kde bude za úředního dohledu co možná nejdříve usmrcena nebo poražena.

Příslušný orgán nicméně může rozhodnout neusmrtit nebo neporazit tu drůbež a jiné ptactvo nacházející se v daném stanovišti hraniční kontroly, které nepřišlo do styku s drůbeží nebo jiným ptactvem s podezřením na infekci.

Je-li drůbež poražena, její maso musí být uchováváno odděleně pod úředním dohledem, dokud neproběhnou další šetření za účelem potvrzení nebo vyloučení přítomnosti HPAI, která doplňují šetření prováděná podle článku 35.

2. Dojde-li k potvrzení HPAI, musí být kadávery infikované drůbeže nebo jiného infikovaného ptactva a maso, které by mohlo být kontaminováno, co možná nejdříve neškodně odstraněny za úředního dohledu.

Článek 38 Další opatření, která je třeba uplatnit na jatkách, stanovištích hraniční kontroly nebo v dopravních prostředcích

Příslušný orgán zajistí, aby v případě podezření na HPAI nebo jejího potvrzení na jatkách, stanovištích hraniční kontroly nebo v dopravních prostředcích byla uplatněna tato doplňující opatření:

a) žádná drůbež ani jiné ptactvo se nesmí dostat do prostor jatek, stanoviště hraniční kontroly nebo dopravního prostředku dříve než 24 hodin po provedení očisty a dezinfekce dle písm. b) podle článku 49; v případě stanovišť hraniční kontroly může být tento zákaz rozšířen i na další zvířata;

b) pod dohledem úředního veterinárního lékaře se provede očista a dezinfekce budov, vybavení a vozidel podle článku 49;

c) provede se epizootologické šetření;

d) v hospodářství původu infikované drůbeže nebo infikovaných kadáverů a v kontaktních hospodářstvích se uplatní opatření stanovená v čl. 7 odst. 2;

e) nevyplyne-li z epizootologického šetření a dalších šetření dle článku 35 něco jiného, uplatní se v hospodářství původu opatření stanovená v článku 11;

f) izolát viru influenzy ptáků musí být podroben laboratorním testům v souladu s diagnostickou příručkou, aby mohl být stanoven podtyp viru.

KAPITOLA V

OPATřENÍ, KTERÁ JE TřEBA UPLATNIT V PřÍPADě VÝSKYTU NÍZKOPATOGENNÍ INFLUENZY PTÁKů (LPAI)

ODDÍL 1 OPATřENÍ, KTERÁ JE TřEBA UPLATNIT V HOSPODÁřSTVÍCH

Článek 39 Opatření uplatňovaná příslušným orgánem

1. Aniž jsou dotčena opatření stanovená v čl. 7 odst. 2 písm. a), b), c), e), g) a h), příslušný orgán zajistí, aby v případě výskytu LPAI byla na základě posouzení rizika a po uvážení přinejmenším kritérií stanovených v příloze V uplatněna opatření stanovená v odstavcích 2 až 6 tohoto článku.

2. Příslušný orgán zajistí, aby byla za úředního dohledu provedena depopulace veškeré drůbeže v hospodářství a veškerého jiného ptactva druhů, u nichž byla potvrzena LPAI, a to takovým způsobem, aby se zabránilo rozšíření influenzy ptáků.

Depopulace může být rozšířena i na jiné ptactvo v hospodářství na základě jeho rizikovosti s ohledem na další šíření influenzy ptáků a na jiná hospodářství, která mohou být na základě epizootologického šetření vyhodnocena jako kontaktní hospodářství.

Před depopulací je zakázán pohyb veškeré drůbeže a jiného ptactva do hospodářství a z něj bez povolení příslušného orgánu.

3. Pro účely odstavce 2 se depopulace provede podle směrnice 93/119/EHS a příslušný orgán rozhodne, zda se drůbež nebo jiné ptactvo:

a) co možná nejdříve usmrtí, nebo

b) porazí na určených jatkách při dodržení opatření k zajištění biologické bezpečnosti.

4. Příslušný orgán zajistí, aby byly za úředního dohledu neškodně odstraněny:

a) kadávery a

b) násadová vejce v hospodářství.

5. Příslušný orgán zajistí, aby byla uplatněna tato opatření:

a) násadová vejce sebraná v hospodářství během období mezi pravděpodobným dnem zavlečení LPAI do hospodářství a dnem uplatnění opatření stanovených v této směrnici musí být, pokud možno, vysledována a vylíhnuta za úředního dohledu;

b) na drůbež již vylíhnutou z vajec sebraných v hospodářství během období mezi pravděpodobným dnem zavlečení LPAI do hospodářství a dnem uplatnění opatření stanovených v této směrnici musí být uvalen úřední dozor a musí být provedena šetření v souladu s diagnostickou příručkou;

c) konzumní vejce nacházející se v hospodářství a dále zpracovávaná v hospodářství před depopulací dle odstavce 2 musí být buď převezena do určené balírny, nebo ošetřena, nebo neškodně odstraněna;

d) jakýkoli materiál nebo látka, které by mohly být kontaminovány, musí být buď ošetřeny v souladu s pokyny úředního veterinárního lékaře, nebo neškodně odstraněny;

e) hnůj, kejda a podestýlka, které by mohly být kontaminovány, musejí být podrobeny ošetření podle článku 49.

f) po depopulaci musejí být stavby použité k umístění drůbeže a jiného ptactva, zařízení, které by mohly být kontaminovány, a vozidla používaná k přepravě kadáverů, krmiva, hnoje, kejdy, podestýlky a veškerých jiných materiálů nebo látek, které by mohly být kontaminovány, co možná nejdříve vyčištěny, vydezinfikovány nebo podrobeny ošetření podle článku 49;

g) musí být zakázán veškerý pohyb domácích zvířat s výjimkou těch, která mají přístup pouze do obytných částí pro lidi, z daného hospodářství nebo do něj bez povolení příslušného orgánu;

h) v případě primárního ohniska LPAI musí být izolát viru podroben laboratorním testům v souladu s diagnostickou příručkou, aby mohl být stanoven podtyp viru; izolát viru musí být co možná nejdříve poskytnut referenční laboratoři Společenství stanovené v čl. 52 odst. 1.

i) musí být provedeno epizootologické šetření.

6. Příslušný orgán může uplatnit doplňující opatření, která zabrání šíření LPAI, včetně určení osudu a ošetření vajec a ošetření získaného masa za předpokladu, že je dodržen postup stanovený v odst. 3 písm. b).

7. Členské státy, které přijmou opatření stanovená v odstavcích 2, 4 a 5, neprodleně uvědomí o jejich přijetí Komisi.

Článek 40 Odchylky pro některá hospodářství

1. Příslušný orgán může přiznat odchylky z požadavků stanovených v čl. 39 odst. 2 a čl. 39 odst. 4 písm. b) v případě výskytu LPAI v nekomerčním hospodářství / místě držení ptactva v zájmovém chovu, cirkusu, zoologické zahradě, obchodě se zvířaty v zájmovém chovu, oboře s volně žijícími živočichy, oploceném prostoru, kde je chována drůbež nebo jiné ptactvo pro vědecké účely nebo účely související se zachováním ohroženého druhu nebo úředně registrovaných vzácných plemen drůbeže nebo jiného ptactva, neohrozí-li tyto odchylky tlumení choroby a základní zájmy Společenství.

2. Příslušný orgán zajistí, aby v případě přiznání odchylky podle odstavce 1 drůbež nebo jiné ptactvo, jichž se odchylka týká:

a) byly drženy zcela odděleně od další drůbeže nebo jiného ptactva a případně od volně žijícího ptactva;

b) byly podrobeny dalšímu dozoru a testování v souladu s diagnostickou příručkou, dokud laboratorní testy neukáží, že již nepředstavují významné riziko dalšího šíření LPAI; a

c) nebyly přemístěny ze svého hospodářství původu, s výjimkou přesunu za účelem porážky nebo přesunu do jiného hospodářství:

i) nacházejícího se ve stejném členském státě, v souladu s pokyny příslušného orgánu; nebo

ii) v jiném členském státě, vyslovil-li členský stát určení s přesunem souhlas.

3. V případě ohniska LPAI v líhni může příslušný orgán přiznat na základě posouzení rizika odchylky z některých nebo všech požadavků stanovených v článku 39.

4. Členské státy vypracují prováděcí pravidla k uplatňování odchylek stanovených v odstavcích 1 a 3 s přihlédnutím k případným poskytnutým veterinárním zárukám a připraví vhodná alternativní opatření.

5. Členské státy okamžitě oznámí Komisi jakoukoli odchylku přiznanou podle odstavců 1 a 3.

6. Komise co možná nejdříve přezkoumá situaci s dotčeným členským státem a posoudí ji ve výboru.

7. S přihlédnutím k případným odchylkám přiznaným podle odstavce 1 mohou být postupem podle čl. 65 odst. 3 přijata opatření zabraňující šíření influenzy ptáků.

ODDÍL 2 OPATřENÍ, KTERÁ JE TřEBA UPLATNIT V PřÍPADě VÝSKYTU LPAI V SAMOSTATNÝCH PRODUKčNÍCH JEDNOTKÁCH A KONTAKTNÍCH HOSPODÁřSTVÍCH

ČLÁNEK 41 Opatření, která je třeba uplatnit v případě výskytu LPAI v samostatných produkčních jednotkách

1. V případě výskytu LPAI v hospodářství, které je tvořeno dvěma nebo více samostatnými produkčními jednotkami, může příslušný orgán přiznat odchylku z požadavků uvedených v čl. 39 odst. 2 pro produkční jednotky obsahující zdravou drůbež, pokud tato odchylka neohrozí tlumení choroby a základní zájmy Společenství.

2. Členské státy vypracují prováděcí pravidla k uplatňování odchylek stanovených v odstavci 1 s přihlédnutím k případným poskytnutým veterinárním zárukám a připraví vhodná alternativní opatření.

3. Členské státy okamžitě oznámí Komisi odchylky přiznané podle odstavce 1.

4. Komise co možná nejdříve přezkoumá situaci s dotčeným členským státem a posoudí ji ve výboru.

5. S přihlédnutím k případným odchylkám přiznaným podle odstavce 1 mohou být postupem podle čl. 65 odst. 3 přijata opatření zabraňující šíření influenzy ptáků.

Článek 42 Opatření, která je třeba uplatnit v kontaktních hospodářstvích

1. Na základě epizootologického šetření příslušný orgán rozhodne, zda je třeba považovat nějaké hospodářství za kontaktní hospodářství.

Příslušný orgán zajistí, aby na kontaktní hospodářství byla uplatňována opatření stanovená v čl. 7 odst. 2, dokud nebude v souladu s diagnostickou příručkou vyloučena přítomnost LPAI.

2. Na základě epizootologického šetření příslušný orgán uplatní na kontaktní hospodářství opatření stanovená v článku 39, a to zejména tehdy, nachází-li se toto hospodářství v oblasti s vysokou hustotou výskytu drůbeže.

Hlavní kritéria, k nimž je třeba přihlédnout při uplatňování opatření stanovených v článku 39 v kontaktních hospodářstvích, jsou stanovena v příloze IV.

3. Příslušný orgán zajistí, aby z drůbeže byly po usmrcení odebrány vzorky, aby mohla být v souladu s diagnostickou příručkou potvrzena nebo vyloučena přítomnost viru LPAI v těchto kontaktních hospodářstvích.

Oddíl 3Vymezení uzavřených pásem

Článek 43 Vymezení uzavřených pásem v případě výskytu LPAI

Okamžitě po propuknutí LPAI vymezí příslušný orgán kolem hospodářství uzavřené pásmo o poloměru nejméně tří kilometrů.

Článek 44 Opatření, která je třeba uplatnit v uzavřeném pásmu

1. Příslušný orgán zajistí, aby v uzavřeném pásmu byla uplatněna tato opatření:

a) co možná nejdříve soupis všech drůbežářských hospodářství;

b) provedení laboratorních testů podle diagnostické příručky na drůbežářských hospodářstvích v okruhu nejméně jednoho kilometru kolem hospodářství;

c) každý pohyb drůbeže a jiného ptactva, drůbeže připravené ke snášce, jednodenních kuřat, násadových a konzumních vajec v uzavřeném pásmu podléhá povolení příslušného orgánu a dalším kontrolním opatřením, která považuje příslušný orgán za vhodná; toto omezení se nevztahuje na tranzit přes uzavřené pásmo po silničních nebo železničních komunikacích bez vykládky nebo zastávky.

d) zákaz pohybu drůbeže, drůbeže připravené ke snášce, jednodenních kuřat a násadových a konzumních vajec z uzavřeného pásma v průběhu prvních 15 dnů po vymezení pásma; příslušný orgán nicméně může povolit přímou přepravu:

i) jatečné drůbeže na jatka ve stejném členském státě;

ii) drůbeže připravené ke snášce do hospodářství, které leží ve stejném členském státě a v němž se nenachází žádná další drůbež, za úředního dohledu; na toto hospodářství musí být uvalen od okamžiku obdržení drůbeže připravené ke snášce úřední dozor;

iii) jednodenních kuřat:

- do hospodářství nebo do chléva hospodářství ve stejném členském státě, kde se nenachází žádná jiná drůbež, jsou-li uplatněna vhodná opatření k zajištění biologické bezpečnosti a je-li na hospodářství po obdržení kuřat uvalen úřední dozor; nebo

- jestliže se vylíhla z násadových vajec pocházejících z hospodářství mimo uzavřené pásmo, do jakéhokoli jiného hospodářství ve stejném členském státě za podmínky, že zasílající líheň může zaručit svými logistickými postupy a biologicky bezpečnými pracovními podmínkami, že nedošlo k žádnému kontaktu těchto vajec s jakýmikoli jinými násadovými vejci nebo jednodenními kuřaty pocházejícími z hejn drůbeže v uzavřeném pásmu a majícími proto odlišný nákazový status;

iv) násadových vajec do určené líhně; vejce a jejich obaly musí být před zahájením přepravy vydezinfikovány a musí být umožněno zpětné vysledování těchto vajec;

v) konzumních vajec do určené balírny, jsou-li tato vejce balena v jednorázových obalech s využitím opatření k zajištění biologické bezpečnosti podle pokynů příslušného orgánu;

e) musí být provedeno neškodné odstranění kadáverů;

f) každá osoba vstupující do hospodářství v uzavřeném pásmu nebo jej opouštějící musí dodržet vhodná opatření k zajištění biologické bezpečnosti, která se snaží zabránit šíření influenzy ptáků;

g) vozidla a zařízení používaná k přepravě živé drůbeže a jiného ptactva, krmiva, hnoje, kejdy a podestýlky a veškerých jiných materiálů nebo látek, které by mohly být kontaminovány, musejí být co možná nejdříve po kontaminaci vyčištěna a vydezinfikována podle článku 49;

h) zákaz veškerého pohybu drůbeže, jiného domácího ptactva nebo domácích savců z hospodářství, v němž je držena drůbež, bez povolení příslušného orgánu; toto omezení se nevztahuje na domácí savce mající přístup pouze do částí těchto hospodářství, které jsou obývány lidmi, a lze-li vyloučit jakýkoli kontakt s drůbeží nebo jiným ptactvem;

i) každá zvýšená nemocnost nebo úmrtnost nebo významný pokles produktivity v hospodářství musí být okamžitě oznámen(a) příslušnému orgánu, který provede vhodná šetření v souladu s diagnostickou příručkou;

j) zákaz odstraňování nebo rozmetání použité podestýlky nebo hnoje bez povolení příslušného orgánu; při dodržení opatření k zajištění biologické bezpečnosti může být povolen přesun hnoje z hospodářství nacházejícího se v uzavřeném pásmu do určeného závodu za účelem jeho ošetření nebo dočasného uskladnění před následným ošetřením, kterým dojde ke zničení případných přítomných virů influenzy ptáků, v souladu s nařízením (ES) č. 1774/2002 nebo se zvláštními pravidly stanovenými v čl. 64 odst. 1.

k) zákaz pořádání výstav, trhů, přehlídek nebo jiných akcí, při nichž dochází ke shromáždění drůbeže či jiného ptactva, bez povolení příslušného orgánu;

l) nesmí být vypouštěna drůbež ani jiné ptactvo za účelem zazvěření.

2. Příslušný orgán může na základě posouzení rizika zavést další opatření na doplnění opatření stanovených v tomto oddílu a oznámí je Komisi.

3. S přihlédnutím k opatřením stanoveným v odstavci 2 mohou být postupem podle čl. 65 odst. 3 přijata další opatření zabraňující šíření influenzy ptáků.

Článek 45 Doba trvání opatření

Opatření stanovená v tomto oddílu musí být uplatňována:

a) nejméně 21 dní od data ukončení předběžné očisty a první dezinfekce infikovaného hospodářství podle článku 49 a dokud příslušné orgány na základě šetření a laboratorních testů provedených v uzavřeném pásmu v souladu s diagnostickou příručkou a na základě posouzení rizika neusoudí, že riziko šíření LPAI je zanedbatelné; nebo

b) nejméně 42 dní od data potvrzení výskytu a dokud příslušné orgány na základě šetření a laboratorních testů provedených v uzavřeném pásmu v souladu s diagnostickou příručkou a na základě posouzení rizika neusoudí, že riziko šíření LPAI je zanedbatelné.

Článek 46 Odchylky

1. V případě potvrzení LPAI v líhni může příslušný orgán přiznat na základě posouzení rizika odchylku z některých nebo všech požadavků stanovených v článcích 43 a 44.

2. Příslušný orgán může přiznat odchylku z požadavků stanovených v článku 43 a čl. 44 písm. c), d), h) a i) v případě výskytu LPAI v nekomerčním hospodářství / místě držení ptactva v zájmovém chovu, cirkusu, zoologické zahradě, obchodě se zvířaty v zájmovém chovu, oboře s volně žijícími živočichy, oploceném prostoru, kde je chována drůbež nebo jiné ptactvo pro vědecké účely nebo účely související se zachováním ohroženého druhu nebo úředně registrovaných vzácných plemen drůbeže nebo jiného ptactva, neohrozí-li tato odchylka tlumení choroby a základní zájmy Společenství.

3. Členské státy, které přiznají odchylku podle odstavců 1 a 2, neprodleně uvědomí o jejím přiznání Komisi.

4. Komise co možná nejdříve přezkoumá situaci s dotčeným členským státem a posoudí ji ve výboru.

5. S ohledem na každou odchylku přiznanou podle odstavců 1 a 2 mohou být postupem podle čl. 65 odst. 3 přijata opatření zabraňující šíření influenzy ptáků.

KAPITOLA VI

OPATřENÍ TÝKAJÍCÍ SE VEŘEJNÉHO ZDRAVÍ A JINÝCH ZVÍřAT NEž DRůBEžE A JINÉHO PTACTVA

Článek 47 Opatření týkající se veřejného zdraví

1. Členské státy zajistí, aby v případě ohnisek nebo potvrzení jakéhokoli zjištění virů influenzy ptačího původu u drůbeže a jiného ptactva nebo savců, které mohou ohrozit veřejné zdraví, příslušný orgán co možná nejdříve kontaktoval náležitý národní orgán veřejného zdraví, aby bylo možno včas rozhodnout o přijetí vhodných opatření k zajištění biologické bezpečnosti a předešlo se infekci osob pracujících s drůbeží a dalších ohrožených osob influenzou.

2. Je-li zjištěno ohrožení veřejného zdraví, jak je stanoveno v odstavci 1, musí dotyčný členský stát tuto skutečnost okamžitě oznámit Komisi a ostatním členským státům.

3. Situace musí být co možná nejdříve přezkoumána v rámci výboru.

4. Další veterinární opatření zabraňující šíření influenzy ptáků z drůbeže, jiného ptactva nebo savců na lidi mohou být přijata postupem podle čl. 65 odst. 3.

Článek 48 Laboratorní testy a jiná opatření týkající se prasat a jiných zvířat

1. Příslušný orgán zajistí, aby po objevení ohniska byly provedeny laboratorní testy na prasatech nacházejících se v hospodářství za účelem potvrzení nebo vyloučení přítomnosti influenzy ptáků.

Dokud nebudou k dispozici výsledky těchto testů, nesmí hospodářství opustit žádná prasata.

2. Potvrdí-li laboratorní testy podle odstavce 1 pozitivní nálezy influenzy ptáků u prasat, může příslušný orgán povolit přesunutí těchto prasat do jiných hospodářství chovajících prasata nebo na určená jatka, prokázaly-li vhodné další testy, že riziko šíření influenzy ptáků je zanedbatelné.

3. Potvrdí-li laboratorní testy podle odstavce 1 existenci vážného ohrožení zdraví, příslušný orgán zajistí, aby prasata byla co možná nejdříve usmrcena za úředního dohledu, a to takovým způsobem, aby se zabránilo rozšíření influenzy ptáků, zejména během přepravy, a v souladu se směrnicí Rady 93/119/EHS.

4. Příslušný orgán může po objevení ohniska nebo potvrzení pozitivního nálezu influenzy ptáků u prasat v hospodářství uplatnit na základě posouzení rizika opatření stanovená v odstavcích 1, 2 a 3 na všechna ostatní zvířata nacházející se v hospodářství a může tato opatření rozšířit i na kontaktní hospodářství.

5. Členské státy informují Komisi v rámci výboru o výsledcích testů a opatření uplatněných podle odstavců 1 až 4.

6. Další opatření zabraňující šíření influenzy ptáků u prasat a jiných zvířat mohou být přijata postupem podle čl. 65 odst. 3.

7. Prováděcí pravidla k tomuto článku mohou být přijata postupem podle čl. 65 odst. 2.

KAPITOLA VII

OčISTA, DEZINFEKCE A REPOPULACE

Článek 49 Očista, dezinfekce a ošetření

Členské státy zajistí, aby:

a) byly očista, dezinfekce a ošetření prostor, vozidel a veškerých materiálů či látek kontaminovaných viry influenzy ptáků nebo materiálů či látek, které by mohly být kontaminovány, prováděny za úředního dohledu podle:

i) pokynů úředního veterinárního lékaře

ii) zásad a postupů pro očistu a dezinfekci v infikovaném hospodářství stanovených v příloze VI.

b) byly dezinfekční prostředky a jejich koncentrace před použitím úředně schváleny příslušným orgánem.

Článek 50 Repopulace hospodářství

1. Členské státy zajistí, aby byl po uplatnění opatření stanovených v článcích 11 a 39 uplatněn postup podle odstavců 2 až 6.

2. Repopulace drůbeže v komerčním drůbežářském hospodářství nesmí proběhnout dříve než za 21 dní od data provedení konečné očisty a konečné dezinfekce podle článku 49.

3. Po dobu 21 dní od data repopulace komerčních drůbežářských hospodářství musí být uplatňována tato opatření:

a) úřední veterinární lékař musí provádět každý týden klinické prohlídky drůbeže;

b) musí se provádět laboratorní testy v souladu s diagnostickou příručkou;

c) drůbež, která uhyne v průběhu fáze repopulace, musí být podrobena testům v souladu s diagnostickou příručkou;

d) každá osoba vstupující do komerčního drůbežářského hospodářství nebo jej opouštějící musí dodržet vhodná opatření k zajištění biologické bezpečnosti, která se snaží zabránit šíření influenzy ptáků;

e) během fáze repopulace nesmí komerční drůbežářské hospodářství opustit žádná drůbež bez povolení příslušného orgánu;

f) vlastník musí vést evidenci údajů o produktivitě, kterou musí pravidelně aktualizovat;

g) každá významná změna údajů o produktivitě podle písmena f) a jiné abnormality musí být okamžitě oznámeny příslušnému orgánu.

4. Repopulace drůbeže nebo jiného ptactva v nekomerčním hospodářství / místě držení ptactva v zájmovém chovu, cirkusu, zoologické zahradě, obchodě se zvířaty v zájmovém chovu, ptačím trhu, voliéře, oboře s volně žijícími živočichy nebo oploceném prostoru, kde je chována drůbež nebo jiné ptactvo pro vědecké účely nebo účely související se zachováním ohroženého druhu nebo úředně registrovaných vzácných plemen drůbeže nebo jiného ptactva, se provádí podle pokynů příslušného orgánu.

5. Repopulace drůbeže nebo jiného ptactva v kontaktních hospodářstvích se provádí podle pokynů příslušného orgánu.

6. Na základě posouzení rizika může příslušný orgán nařídit, aby postupy stanovené v odstavci 3 byly uplatněny i v jiných hospodářstvích, než jsou komerční drůbežářská hospodářství.

KAPITOLA VIII

DIAGNOSTICKÉ POSTUPY, DIAGNOSTICKÁ PřÍRUčKA A REFERENčNÍ LABORATOřE

Článek 51 Diagnostické postupy a diagnostická příručka

1. Členské státy zajistí, aby diagnostické postupy, odběr vzorků a laboratorní zkoušky na influenzu ptáků byly prováděny v souladu s diagnostickou příručkou, a tím se zajistila jednotnost postupů pro diagnostiku influenzy ptáků.

Diagnostická příručka musí být přijata postupem stanoveným v čl. 65 odst. 2 do šesti měsíců ode dne vstupu této směrnice v platnost. Každá následná změna příručky musí být přijata stejným postupem.

2. Diagnostická příručka stanovená v odstavci 1 musí zavést přinejmenším:

a) minimální požadavky na biologickou bezpečnost a normy jakosti:

i) závazné pro schválené laboratoře provádějící testy, jimiž se diagnostikuje influenza ptáků; a

ii) pro přepravu vzorků;

b) kritéria a postupy, které je třeba dodržet při provádění klinických šetření a vyšetření post mortem za účelem potvrzení nebo vyloučení přítomnosti influenzy ptáků;

c) kritéria a postupy, jimiž se řídí odběr vzorků u drůbeže nebo jiného ptactva za účelem potvrzení či vyloučení přítomnosti influenzy ptáků laboratorním vyšetřením, včetně metod odběru vzorků pro sérologická nebo virologická vyšetření prováděná podle této směrnice;

d) laboratorní testy pro diagnostiku influenzy ptáků, včetně:

i) testů pro diferenciální diagnostiku;

ii) testů k odlišení vysoce a nízkopatogenních virů;

iii) vhodných testů k odlišení očkovaných ptáků od ptáků infikovaných volně se vyskytujícími kmeny influenzy ptáků;

iv) kritérií pro vyhodnocování výsledků laboratorních testů;

e) laboratorní postupy pro genetickou typizaci izolátů viru influenzy ptáků.

3. Členské státy zajistí, aby manipulace s viry influenzy ptáků, jejich genomem a antigeny a očkovacími látkami pro výzkum, diagnózu nebo výrobu očkovacích látek či jejich používání probíhaly výhradně na místech, v organizacích či laboratořích, která(é) k tomu účelu schválil příslušný orgán a v nichž jsou zaručeny přiměřené podmínky biologické bezpečnosti.

Seznam schválených míst, organizací či laboratoří bude Komisi předán do 1. července 2006 a poté bude průběžně aktualizován.

Článek 52 Referenční laboratoře

1. Referenční laboratoří Společenství pro influenzu ptáků je laboratoř uvedená v příloze VII („referenční laboratoř Společenství“).

Aniž je dotčeno rozhodnutí 90/424/EHS, jsou pravomoci a úkoly referenční laboratoře Společenství uvedeny v části 2 řečené přílohy.

2. Národními referenčními laboratořemi pro influenzu ptáků („národní referenční laboratoře“) jsou laboratoře uvedené v části 1 přílohy VIII.

Členské státy sdělí Komisi a dalším členským státům každou změnu týkající se jejich národních referenčních laboratoří uvedených v části 1 řečené přílohy.

3. Členské státy zajistí, aby národní referenční laboratoře:

a) vykonávaly pravomoci a úkoly stanovené v části 2 přílohy VIII;

b) odpovídaly za koordinaci norem a diagnostických metod v každém členském státě v souladu s přílohou VIII a udržovaly spojení s referenční laboratoří Společenství.

KAPITOLA IX

OčKOVÁNÍ

ODDÍL 1 VšEOBECNÝ ZÁKAZ OčKOVÁNÍ

ČLÁNEK 53 Výroba, prodej a použití očkovacích látek proti influenze ptáků

1. Členské státy zajistí, aby:

a) na jejich území bylo zakázáno očkování proti influenze ptáků, s výjimkou očkování podle oddílů 2 a 3;

b) úkony manipulace, výroby, skladování, dodávky, distribuce a prodeje očkovacích látek proti influenze ptáků na jejich území probíhaly za úředního dohledu;

c) byly používány pouze očkovací látky schválené v souladu se směrnicí 2001/82/ES a nařízením 726/2004.

2. Pravidla upravující podmínky dodávání a skladování zásob očkovacích látek proti influenze ptáků ve Společenství mohou být přijata postupem podle čl. 65 odst. 2.

Oddíl 2Nouzové očkování

ČLÁNEK 54 Nouzové očkování drůbeže a jiného ptactva

1. Členské státy mohou provést nouzové očkování drůbeže nebo jiného ptactva v souladu s tímto oddílem, pokud se již vyskytl případ influenzy ptáků a hrozí-li nebezpečí jejího šíření.

2. Zamýšlí-li členský stát zavést nouzové očkování podle odstavce 1, předloží Komisi ke schválení plán nouzového očkování.

Tento plán musí vyhovovat strategii DIVA a musí obsahovat přinejmenším údaje o:

a) nákazové situaci, která vedla k žádosti o nouzové očkování;

b) rozsahu zeměpisné oblasti, v níž má být nouzové očkování provedeno, a počtu hospodářství v této oblasti;

c) druzích a kategoriích drůbeže nebo jiného ptactva nebo případně oblasti chovu drůbeže nebo jiného ptactva, jež mají být očkovány;

d) přibližném počtu kusů drůbeže nebo jiného ptactva, které mají být očkovány;

e) vlastnostech očkovací látky;

f) předpokládané době trvání nouzové očkovací kampaně;

g) opatřeních k omezení pohybu drůbeže nebo jiného ptactva a jejich produktů v souladu se všeobecnými požadavky stanovenými v příloze IX, nezdůvodní-li dotyčný členský stát použití opatření lišících se od všeobecných požadavků;

h) kritériích, jež jsou určující pro rozhodnutí, zda se nouzové očkování uplatní v kontaktních hospodářstvích;

i) evidenci očkované drůbeže a jiného očkovaného ptactva;

j) klinických a laboratorních zkouškách, s jejichž provedením se počítá v hospodářstvích, kde má být provedeno nouzové očkování, a v dalších hospodářstvích nacházejících se v pásmu nouzového očkování, za účelem monitorování nákazové situace, účinnosti nouzové očkovací kampaně a kontroly pohybu očkované drůbeže a jiného očkovaného ptactva.

3. Prováděcí pravidla k nouzovému očkování mohou být stanovena postupem podle čl. 65 odst. 2.

Článek 55 Schvalování plánů nouzového očkování

1. Komise plán nouzového očkování podle čl. 54 odst. 2 ve spolupráci s dotyčným členským státem bezodkladně posoudí a co možná nejdříve přezkoumá situaci ve výboru.

2. Plán nouzového očkování se schválí postupem podle čl. 65 odst. 3.

Schválení nouzového plánu může být vázáno podmínkami omezujícími pohyb drůbeže nebo jiného ptactva a jejich produktů. Tato omezení se mohou vztahovat na konkrétní oblast chovu drůbeže a jiného ptactva a mohou též zahrnovat vymezení uzavřených pásem.

Článek 56 Odchylky

1. Odchylně od článku 54 mohou členské státy použít nouzové očkování v okolí ohniska choroby před schválením plánu nouzového očkování za těchto podmínek:

a) plán nouzového očkování a rozhodnutí použít nouzové očkování musí být oznámeny Komisi ještě před zahájením nouzového očkování;

b) dotyčný členský stát musí přijmout všeobecná opatření omezující pohyb drůbeže a jejích produktů stanovená v příloze IX;

c) rozhodnutí zahájit nouzové očkování nesmí ohrozit tlumení choroby a základní zájmy Společenství.

2. Využije-li členský stát odchylky podle odstavce 1, výbor co možná nejdříve přezkoumá nákazovou situaci a plán nouzového očkování.

3. Další opatření mohou být přijata postupem podle čl. 65 odst. 3.

ODDÍL 3 OCHRANNÉ OčKOVÁNÍ

Článek 57 Ochranné očkování drůbeže nebo jiného ptactva

1. Členské státy mohou provést ochranné očkování drůbeže nebo jiného ptactva v souladu s tímto oddílem, mají-li za to, že jsou určité části jejich území, určité charakteristiky jejich drůbežářské produkce nebo určité kategorie drůbeže nebo jiného ptactva ohroženy zvláště vysokým nebezpečím zavlečení a šíření influenzy ptáků.

2. Zamýšlí-li členský stát zavést ochranné očkování podle odstavce 1, předloží Komisi ke schválení plán ochranného očkování.

Tento plán musí vyhovovat strategii DIVA a musí obsahovat přinejmenším tyto údaje:

a) jasný popis důvodů pro ochranné očkování, včetně informací o výskytu nemoci v minulosti;

b) rozsah zeměpisné oblasti, v níž má být ochranné očkování provedeno, a počet hospodářství v této oblasti;

c) druhy a kategorie drůbeže nebo jiného ptactva nebo případně oblasti chovu drůbeže nebo jiného ptactva, jež mají být očkovány;

d) přibližný počet kusů drůbeže nebo jiného ptactva, které mají být očkovány;

e) stručný popis vlastností očkovací látky;

f) předpokládaná doba trvání ochranné očkovací kampaně;

g) konkrétní opatření k omezení pohybu očkované drůbeže a jiného očkovaného ptactva, aniž jsou dotčena opatření stanovená v oddílech 4, 5 a 6 kapitoly IV a oddílu 3 kapitoly V;

h) údaje o evidenci a registraci očkované drůbeže a jiného očkovaného ptactva;

i) údaje o klinických a laboratorních zkouškách, s jejichž provedením se počítá v hospodářstvích, kde má být provedeno ochranné očkování, a v dalších hospodářstvích nacházejících se v pásmu ochranného očkování, za účelem monitorování nákazové situace, účinnosti nouzové očkovací kampaně a kontroly pohybu očkované drůbeže a jiného očkovaného ptactva.

3. Prováděcí pravidla k ochrannému očkování mohou být stanovena postupem podle čl. 65 odst. 2.

Článek 58 Schválení plánu ochranného očkování

1. Komise plán ochranného očkování podle čl. 57 odst. 2 ve spolupráci s dotyčným členským státem bezodkladně posoudí a co možná nejdříve přezkoumá situaci ve výboru.

2. Plán ochranného očkování se schválí postupem podle čl. 65 odst. 3.

Schválení plánu ochranného očkování může být vázáno podmínkami omezujícími pohyb drůbeže nebo jiného ptactva a jejich produktů. Tato omezení se mohou vztahovat na konkrétní oblasti chovu drůbeže a jiného ptactva a mohou též zahrnovat vymezení uzavřených pásem.

ODDÍL 4 BANKY OčKOVACÍCH LÁTEK

Článek 59 Banka očkovacích látek Společenství

1. Postupem podle čl. 65 odst. 2 může být zřízena banka očkovacích látek Společenství.

2. Členské státy mají přístup k bance očkovacích látek Společenství na základě žádosti předložené Komisi.

3. Je-li to v zájmu Společenství, může Komise distribuovat očkovací látky třetím zemím.

Aniž jsou dotčeny dohody uzavřené mezi Společenstvím a třetími zeměmi, podléhá přístup třetích zemí k bance očkovacích látek Společenství udělení povolení podle postupu stanoveného v čl. 65 odst. 3; povolení přístupu je podmíněno přijetím podrobných ujednání o finanční a technické spolupráci mezi Komisí a dotyčnou třetí zemí podle řečeného postupu.

Článek 60 Národní banky očkovacích látek

1. Členské státy si mohou v rámci pohotovostního plánu stanoveného v článku 63 zřídit nebo vést národní banku očkovacích látek sloužící k uchovávání zásob očkovacích látek proti influenze ptáků registrovaných v souladu s články 5 až 15 směrnice 2001/82/ES, které mohou být použity k nouzovému nebo ochrannému očkování.

2. Členské státy, které si vedou národní banku očkovacích látek, oznamují Komisi množství a typy očkovacích látek v ní uložených.

KAPITOLA X

KONTROLY SPOLEčENSTVÍ, SANKCE A POHOTOVOSTNÍ PLÁNY

Článek 61 Kontroly Společenství

Znalci Komise mohou, je-li to nezbytné pro jednotné používání této směrnice, provádět ve spolupráci s příslušnými orgány kontroly přímo na místě v souladu s rozhodnutím Komise 98/139/ES[19] a článkem 45 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004[20].

Článek 62 SANKCE

Členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých k provedení této směrnice a přijmou veškerá nezbytná opatření, aby zajistily jejich uplatňování. Sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující. Členské státy oznámí tato ustanovení Komisi nejpozději do 31. prosince 2006 a neprodleně jí oznámí jakoukoli následnou změnu, která se těchto ustanovení dotkne.

Článek 63 Pohotovostní plány

1. Každý členský stát vypracuje pohotovostní plán v souladu s přílohou X, v němž určí opatření, která zavede v případě výskytu ohniska influenzy ptáků, a předloží tento plán Komisi ke schválení.

2. Pohotovostní plán musí umožňovat přístup k zařízením, vybavení, personálu a ke každému jinému vhodnému materiálu nezbytnému k rychlé a účinné eradikaci ohniska choroby. Musí obsahovat přesný počet, polohu a seznam všech komerčních drůbežářských hospodářství a přesné požadavky na očkovací látku, kterou dotčený členský stát pokládá za potřebnou v případě nouzového očkování.

3. Komise přezkoumá pohotovostní plány, určí, zda umožňují dosažení žádoucího cíle, a navrhne dotčenému členskému státu učinit případné změny nezbytné zejména k zajištění slučitelnosti těchto plánů s plány ostatních členských států.

Pohotovostní plány se schvalují postupem podle čl. 65 odst. 2. Případné následné změny těchto plánů se přijímají stejným postupem.

4. Každý členský stát provede vždy nejméně jednou za pět let aktualizaci pohotovostního plánu a předloží ji Komisi ke schválení postupem podle čl. 65 odst. 2.

5. Vedle opatření stanovených v odstavcích 1 až 4 mohou být postupem podle čl. 65 odst. 2 přijata další pravidla, která zajistí rychlou a účinnou eradikaci influenzy ptáků, včetně ustanovení o nouzových centrech, expertních skupinách a pohotovostních nácvicích v reálném čase.

KAPITOLA XI

PROVÁDěCÍ PRAVOMOCI A POSTUP VÝBORU

Článek 64 Prováděcí pravomoci

1. Postupem podle čl. 65 odst. 2 se přijmou prováděcí pravidla k této směrnici a zejména zvláštní pravidla týkající se:

a) neškodného odstranění kadáverů a

b) pohybu a ošetření kontaminovaného krmiva, podestýlky, použité podestýlky, hnoje a kejdy nebo krmiva, podestýlky, použité podestýlky, hnoje a kejdy, u nichž existuje podezření na kontaminaci.

2. O případných změnách příloh prováděných s ohledem na vývoj vědeckých a technických znalostí se rozhoduje postupem podle čl. 65 odst. 2.

3. Prováděcí pravidla, která si vyžádá nákazová situace vedle minimálních opatření pro tlumení choroby stanovených v této směrnici, se přijmou postupem podle čl. 65 odst. 3.

4. Aniž jsou dotčena ochranná opatření stanovená v článku 9 směrnice Rady 89/662/EHS[21] nebo v článku 10 směrnice Rady 90/425/EHS[22], dočasná nouzová opatření nutná vzhledem k závažnosti zdravotní hrozby představované viry influenzy ptačího původu jinými než těmi, které jsou uvedeny v čl. 2 odst. 1, se přijímají postupem podle čl. 65 odst. 3.

Článek 65 Postup výboru

1. Komisi je nápomocen výbor.

2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 5 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES.

Doba uvedená v čl. 5 odst. 6 rozhodnutí 1999/468/ES je tři měsíce.

3. Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 5 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES.

Doba uvedená v čl. 5 odst. 6 rozhodnutí 1999/468/ES je 15 dní.

4. Výbor přijme svůj jednací řád.

KAPITOLA XII

PřECHODNÁ A ZÁVěREčNÁ USTANOVENÍ

Článek 66 Zrušovací ustanovení

Směrnice 92/40/EHS se zrušuje s účinností od 31. prosince 2006. Odkazy na směrnici 92/40/EHS se považují za odkazy na tuto směrnici, v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze XI.

Článek 67 Přechodná ustanovení

1. Pohotovostní plány na tlumení influenzy ptáků schválené podle čl. 17 odst. 4 směrnice 92/40/EHS a v platnosti k 31. prosinci 2006 se použijí i nadále pro účely této směrnice.

Členské státy však musí do 31. prosince 2006 předložit Komisi změny těchto pohotovostních plánů, jimiž je sladí s touto směrnicí.

Tyto pozměněné plány se schvalují postupem podle čl. 65 odst. 2.

2. Až do data použitelnosti této směrnice mohou být postupem podle čl. 65 odst. 2 přijímána další přechodná ustanovení o tlumení influenzy ptáků.

Článek 68 Provedení

1. Členské státy přijmou a zveřejní právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí nejpozději do 31. prosince 2006. Neprodleně sdělí znění těchto předpisů Komisi a poskytnou jí srovnávací tabulku mezi těmito předpisy a touto směrnicí.

Budou tyto předpisy používat od 1. ledna 2007.

Tato opatření přijatá členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

2. Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

Článek 69 Vstup v platnost

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 70 Určení

Tato směrnice je určena členským státům.

V Bruselu dne

Za Radu

předsedkyně / předseda

PŘÍLOHA I uvedená v čl. 4 odst. 1

POžADAVKY NA ROčNÍ PROGRAMY DOZORU NAD INFLUENZOU PTÁKů U DRůBEžE A JINÉHO PTACTVA

A. VšEOBECNÉ POžADAVKY NA PRůZKUMY PROVÁDěNÉ U DRůBEžE

1. Odběr vzorků se provádí v zimním období, neboť v řadě členských států probíhá v měsících prosinci a lednu rozsáhlé porážení drůbeže, zejména krůt a hus.

2. Testování vzorků provádějí národní referenční laboratoře pro influenzu ptáků v členských státech nebo jiné laboratoře schválené příslušnými orgány a pracující pod dohledem národní referenční laboratoře.

3. Všechny výsledky, sérologické i virologické, se zasílají referenční laboratoři Společenství za účelem jejich shromáždění. Referenční laboratoř Společenství poskytuje technickou podporu a skladuje rozšířenou zásobu diagnostických činidel.

4. Všechny izoláty viru influenzy ptáků se poskytují referenční laboratoři Společenství. U virů podtypů H5 a H7 se provádí jejich genetická typizace v souladu s diagnostickou příručkou.

5. Všechny pozitivní nálezy se retrospektivně testují v daném hospodářství a výsledky testů se oznamují Komisi a referenční laboratoři Společenství.

6. Zasílání materiálů do referenční laboratoře Společenství se řídí zvláštními protokoly.

7. Sběr údajů z průzkumů se provádí v souladu s tabulkami poskytnutými referenční laboratoří Společenství. V těchto tabulkách jsou uvedeny metody laboratorního testování.

8. U všech druhů drůbeže s výjimkou kachen a hus se odebírají vzorky pro sérologické testy nejméně od 5 až 10 ptáků z každého hospodářství, a to z různých chlévů, má-li jich hospodářství více.

9. Odběr vzorků musí být rozvrstven po celém území členského státu, aby se vzorky daly považovat za reprezentativní za celý členský stát, s přihlédnutím k:

a) počtu hospodářství, v nichž je třeba odebrat vzorky; tento počet musí být stanoven tak, aby bylo zaručeno odhalení alespoň jednoho infikovaného hospodářství, je-li míra výskytu infikovaných hospodářství ( 5 %, s intervalem spolehlivosti 95 %, v souladu s tabulkami 1 a 2, a

b) počet ptáků, od nichž se odeberou vzorky, musí být stanoven tak, aby byla zaručena 95 % pravděpodobnost odhalení alespoň jednoho pozitivního ptáka, je-li míra výskytu séropozitivních ptáků ( 30 %.

10. Při plánování odběru vzorků se přihlédne též k těmto faktorům:

a) typy produkce a jejich specifická rizika, jako jsou volné pasení, chování venku, oddělení podle věkových skupin, používání povrchové vody, relativně vyšší délka života a přítomnost více než jednoho druhu v hospodářství;

b) počet hospodářství chovajících krůty, v nichž je třeba odebrat vzorky, který musí být stanoven tak, aby bylo zaručeno odhalení alespoň jednoho infikovaného hospodářství, je-li míra výskytu infikovaných hospodářství ( 5 %, s intervalem spolehlivosti 99 %;

c) nacházejí-li se v členském státě hospodářství produkující ptáky nadřádu Běžci a křepelky, musejí být tato hospodářství zahrnuta do ročního programu dozoru;

d) období; odběr vzorků se dle potřeby časově přizpůsobí obdobím, během nichž se na hospodářstvích nachází jiná drůbež, jejíž přítomnost může představovat zvýšené riziko zavlečení choroby;

e) členské státy, které musí provádět odběr vzorků pro účely testování na newcastleskou chorobu, aby si udržely status zemí, kde se neprovádí očkování proti newcastleské chorobě (rozhodnutí Komise 94/327/ES[23]), mohou použít tyto vzorky od plemenných hejn pro účely dozoru nad protilátkami proti H5/H7.

Tabulka 1: Počet hospodářství, v nichž je třeba odebírat vzorky od každé kategorie drůbeže (s výjimkou hospodářství chovajících krůty)

Počet hospodářství na každou kategorii drůbeže (s výjimkou hospodářství chovajících krůty) | Počet hospodářství, v nichž je třeba odebírat vzorky |

Do 34 | Všechna |

35-50 | 35 |

51-80 | 42 |

81-250 | 53 |

<250 | 60 |

Tabulka 2: Počet hospodářství chovajících krůty, v nichž je třeba odebírat vzorky

Počet hospodářství chovajících krůty | Počet hospodářství, v nichž je třeba odebírat vzorky |

Do 46 | Všechna |

47-60 | 47 |

61-100 | 59 |

101-350 | 80 |

<350 | 90 |

B. ZVLÁšTNÍ POžADAVKY PRO DETEKCI INFEKCÍ PODTYPY INFLUENZY PTÁKů H5/H7 U KACHEN A HUS

1. Vzorky krve pro sérologické testy se odebírají přednostně od ptáků, kteří jsou chováni venku na polích.

2. Z každého vybraného hospodářství se odebere pro účely sérologických testů 40 až 50 vzorků krve.

C. ZVLÁšTNÍ POžADAVKY PRO DETEKCI INFEKCE U VOLNě žIJÍCÍCH PTÁKů

Podoba a provádění průzkumů

1. Aby se zaručilo náležité naplánování a provádění odběru vzorků, členské státy zajistí spolupráci mezi veterinárními orgány, organizacemi sdružujícími biology specializovanými na volmě žijící živočichy a planě rostoucí rostliny, organizacemi pro pozorování a kroužkování ptáků a myslivci.

2. Odběr vzorků je zaměřen na volně žijící ptactvo, které se stěhuje na podzim nebo počátkem zimy na jih.

Postupy odběru vzorků, jejich uchování a přepravy

3. Pro účely virologických testů se odebírají výtěry z kloak, zejména od druhů s vysokou vnímavostí a zvýšeným kontaktem s drůbeží, jako jsou kachny divoké.

4. Rozdělení mezi jednotlivé druhy je, pokud možno, následující: 70 % vodní ptactvo; 20 % přímořští ptáci; 10 % jiné volně žijící ptactvo.

5. Výtěry z kloak nebo pečlivě sebraný čerstvý trus se odebírají od volně žijících ptáků chycených, ulovených nebo právě uhynulých.

6. Je možno dát dohromady až pět vzorků od téhož druhu.

7. Je třeba věnovat zvláštní pozornost skladování a přepravě vzorků. Není-li zaručena rychlá přeprava vzorků do laboratoře do 48 hodin v transportním médiu při teplotě 4° Celsia, musejí být vzorky uchovávány a následně přepravovány v suchém ledu při teplotě -70° Celsia.

D. LABORATORNÍ TESTOVÁNÍ

Laboratorní testy se provádějí v souladu s diagnostickou příručkou. Členské státy, které si nicméně přejí používat jiné testy, poskytnou příslušné údaje pro ověření těchto testů Komisi a referenční laboratoři Společenství.

PŘÍLOHA II uvedená v čl. 5 odst. 2

HLÁšENÍ CHOROBY A DALšÍCH EPIZOOTOLOGICKÝCH INFORMACÍ, KTERÁ JSOU POVINNY PODÁVAT čLENSKÉ STÁTY

1. Do 24 hodin od potvrzení primárního ohniska nebo zjištění influenzy ptáků na jatkách nebo v dopravním prostředku ohlásí dotčený členský stát postupem podle článku 5 směrnice 82/894/EHS:

a) datum podání hlášení;

b) hodinu podání hlášení;

c) název členského státu;

d) název choroby;

e) pořadové číslo ohniska nebo pozitivního nálezu influenzy ptáků na jatkách nebo v dopravním prostředku;

f) datum prvního podezření na chorobu;

g) datum potvrzení;

h) metody použité k potvrzení;

i) zda byla choroba potvrzena v hospodářství, na jatkách, nebo v dopravním prostředku;

j) zeměpisnou lokalizaci ohniska nebo pozitivního nálezu influenzy ptáků na jatkách nebo v dopravním prostředku;

k) uplatněná opatření pro tlumení choroby.

2. V případě pozitivních nálezů influenzy ptáků na jatkách nebo v dopravním prostředku musí dotčený členský stát poskytnout vedle údajů stanovených v odstavci 1 ještě tyto informace:

a) počet vnímavých kusů drůbeže nebo jiného ptactva na jatkách nebo v dopravním prostředku;

b) počet uhynulých kusů drůbeže nebo jiného ptactva každé kategorie na jatkách nebo v dopravním prostředku;

c) pro každou kategorii drůbeže nebo jiného ptactva zjištěnou chorobnost a počet kusů drůbeže, u nichž byla influenza ptáků potvrzena;

d) počet kusů drůbeže nebo jiného ptactva usmrcených nebo poražených na jatkách nebo v dopravním prostředku;

e) počet neškodně odstraněných těl drůbeže nebo jiného ptactva;

f) v případě jatek vzdálenost od nejbližšího hospodářství chovajícího drůbež nebo jiné ptactvo;

g) umístění hospodářství původu infikované drůbeže nebo infikovaných kadáverů.

3. V případě sekundárních ohnisek chorob musí být informace stanovené v odstavci 1 a 2 zaslány ve lhůtě stanovené v prvním odstavci článku 4 směrnice 82/894/EHS.

4. Dotčený členský stát zajistí, aby po informacích, které je povinen poskytnout podle odstavců 1, 2 a 3 v souvislosti s ohniskem nebo pozitivním nálezem influenzy ptáků na jatkách nebo v dopravním prostředku, následovala co možná nejdříve písemná zpráva Komisi a ostatním členským státům, obsahující minimálně tyto údaje:

a) datum, kdy byla drůbež nebo jiné ptactvo v hospodářství, na jatkách nebo dopravním prostředku poražena nebo usmrcena a jejich kadávery neškodně odstraněny;

b) veškeré informace o možném původu choroby nebo o jejím skutečném původu, byl-li zjištěn;

c) informace o zavedeném kontrolním systému, který má zajistit účinné provádění opatření pro kontrolu pohybu zvířat;

d) v případě zjištění influenzy ptáků na jatkách nebo v dopravním prostředku genetický typ viru, který způsobil nákazu;

e) byla-li usmrcena nebo poražena drůbež v kontaktních hospodářstvích nebo v hospodářstvích, v nichž se nacházela drůbež nebo jiné ptactvo s podezřením na infekci virem influenzy ptáků, informace o:

i) datu usmrcení nebo porážky a počet kusů drůbeže nebo jiného ptactva každé kategorie, které byly usmrceny nebo poraženy v každém hospodářství;

ii) epizootologické vazbě mezi zdrojem infekce a každým kontaktním hospodářstvím nebo o jiných důvodech, které vedly k podezření, že je na každém z podezřelých hospodářství přítomna influenza ptáků;

iii) nebyla-li drůbež nebo jiné ptactvo v kontaktních hospodářstvích usmrcena nebo poražena, je třeba poskytnout informace o důvodech, proč bylo rozhodnuto neprovést usmrcení či porážku.

5. V případě potvrzení influenzy ptáků u živé drůbeže nebo drůbežářských produktů, které byly dovezeny nebo se dostaly na hranice Společenství, ve stanovištích hraniční kontroly nebo karanténních zařízeních či centrech provozovaných v souladu s předpisy Společenství o dovozech, musí příslušný orgán neprodleně oznámit toto zjištění Komisi a podat zprávu o přijatých opatřeních.

6. Výsledky každého úředního dozoru prováděného v souvislosti s influenzou ptáků u drůbeže nebo jiného ptactva musí být každoročně oznamovány Komisi. Je-li však díky dozoru zjištěno vážné ohrožení zdraví zvířat nebo veřejného zdraví, musí být Komise a ostatní členské státy informovány do 24 hodin.

7. Všechny pozitivní výsledky laboratorních testů na viry influenzy ptačího původu jiné než viry stanovené v čl. 2 odst. 1, které byly provedeny u drůbeže nebo jiného ptactva, musí být každoročně oznamovány Komisi. Je-li však díky testování zjištěno vážné ohrožení zdraví zvířat nebo veřejného zdraví, musí být Komise a ostatní členské státy informovány do 24 hodin.

PŘÍLOHA III uvedená v čl. 7 odst. 2 a čl. 11 odst. 5

POVOLENÍ K PŘEPRAVĚ KONZUMNÍCH VAJEC Z HOSPODÁřSTVÍ V SOULADU S čL. 7 ODST. 2 PÍSM. f) a čL. 11 ODST. 5

Příslušný orgán může povolit přepravu konzumních vajec z hospodářství podle ustanovení čl. 7 odst. 2 písm. f) a čl. 11 odst. 5 této směrnice do schváleného zařízení určeného k výrobě vaječných výrobků v souladu s ustanoveními nařízení (ES) 853/2004 („určené zařízení“), jsou-li dodrženy tyto podmínky:

1. vejce mohou opustit hospodářství původu pouze tehdy, když:

a) vyhovují požadavkům stanoveným v oddílu X přílohy III nařízení (ES) č. 853/2004;

b) jsou přepravována z hospodářství podezřelého z infekce přímo do určeného zařízení; každá zásilka musí být před odesláním zaplombovana úředním veterinárním lékařem příslušným pro hospodářství podezřelé z infekce a musí zůstat zaplombovaná během celé přepravy až do určeného zařízení;

2. úřední veterinární lékař příslušný pro hospodářství původu vajec oznámí úmysl zaslat vejce do určeného zařízení příslušnému orgánu pro určené zařízení;

3. příslušný orgán pro určené zařízení zajistí, aby:

a) vejce uvedená v odst. 1 písm. b) zůstala izolována od ostatních vajec od okamžiku obdržení přepravené zásilky až do jejich zpracování;

b) skořápky těchto vajec byly neškodně odstraněny;

c) obalové materiály použité na vejce byly buď zlikvidovány, nebo vyčištěny a vydezinfikovány takovým způsobem, aby došlo ke zničení všech virů influenzy ptáků;

d) vejce stanovená v odst. 1 písm. b) byla přepravena ve vyčištěných a vydezinfikovaných vozidlech.

PŘÍLOHA IV uvedená v čl. 15 odst. 2 a čl. 42 odst. 2

HLAVNÍ KRITÉRIA A RIZIKOVÉ FAKTORY VSTUPUJÍCÍ DO ROZHODOVÁNÍ O USMRCENÍ DRůBEžE V KONTAKTNÍCH NEBO RIZIKOVÝCH HOSPODÁřSTVÍCH

Příslušný orgán přihlíží při rozhodování o tom, zda provést usmrcení drůbeže v kontaktních nebo rizikových hospodářstvích, k těmto kritériím:

Kritéria | Rozhodnutí |

Pro usmrcení | Proti usmrcení |

Klinické příznaky svědčící o influenze ptáků v kontaktních hospodářstvích | Ano | Ne |

Vysoká vnímavost převládajícího druhu drůbeže | Ano | Ne |

Přesun drůbeže nebo jiného ptactva z ohniska do kontaktních hospodářství po pravděpodobném okamžiku zavlečení viru do infikovaného hospodářství | Ano | Ne |

Poloha kontaktních hospodářství v oblasti s vysokou hustotou výskytu drůbeže | Ano | Ne |

Pravděpodobnost rozšíření viru z ohniska před uplatněním eradikačních opatření | Značná/neznámá | Omezená |

Poloha kontaktních hospodářství do 500 metrů(1) od ohniska | Ano | Ne |

Blízkost kontaktních hospodářství k více než jednomu ohnisku | Ano | Ne |

Počet kusů drůbeže nebo jiného ptactva v ohnisku a/nebo kontaktních hospodářstvích | Vysoký | Nízký |

(1) V případě velmi vysoké hustoty výskytu drůbeže je třeba uvažovat o větší vzdálenosti.

PŘÍLOHA V uvedená v čl. 39 odst. 1

KRITÉRIA VSTUPUJÍCÍ DO ROZHODOVÁNÍ O OSUDU VAJEC A DEPOPULACI HOSPODÁřSTVÍ V SOUVISLOSTI S LPAI

Při rozhodování o osudu vajec a depopulaci hospodářství podle čl. 39 odst. 1 přihlíží příslušný orgán přinejmenším k těmto kritériím:

a) dotčenému živočišnému druhu;

b) typu viru a riziku jeho mutace;

c) koncentraci hospodářství;

d) poloze jatek a balíren;

e) trase přepravy;

f) důkazům o šíření;

g) případnému ohrožení veřejného zdraví;

h) dalšímu ošetření dotyčných produktů;

i) společenskému a ekonomickému dopadu a jiným dopadům.

PŘÍLOHA VI uvedená v článku 49

ZÁSADY A POSTUPY OČISTY, DEZINFEKCE A OšETřENÍ

1. Na očistu, dezinfekci a ošetření podle článku 49 se vztahují tyto obecné zásady a postupy:

a) očista a dezinfekce a případná opatření ke zničení hlodavců a hmyzu musejí být provedeny za úředního dohledu a v souladu s pokyny úředního veterinárního lékaře;

b) dezinfekční prostředky a jejich koncentrace musejí být před použitím úředně schváleny příslušným orgánem, aby bylo zaručeno zničení viru influenzy ptáků;

c) před použitím je třeba zkontrolovat účinnost dezinfekčních prostředků, neboť účinnost jistých dezinfekčních prostředků dlouhotrvajícím skladováním klesá;

d) při volbě dezinfekčních prostředků a postupů dezinfekce se musí přihlížet k charakteru areálu, vozidel a předmětů, které je třeba ošetřit;

e) podmínky použití odmašťovacích a dezinfekčních prostředků musí zaručit, aby nebyla ohrožena účinnost těchto prostředků; je třeba dodržet zejména technické parametry uvedené výrobcem, jako jsou tlak, minimální teplota a potřebná doba působení;

f) bez ohledu na použitý dezinfekční prostředek se použijí tato obecná pravidla:

i) důkladné nasáknutí podestýlky a použité podestýlky a též trusu dezinfekčním prostředkem;

ii) omytí a vyčištění pečlivým vykartáčováním a vydrhnutím země, podlah, ramp a stěn po sejmutí nebo případném demontování vybavení nebo instalací, které by jinak narušily účinnost postupů očisty a dezinfekce;

iii) poté další nanesení dezinfekčního přípravku a působení po minimální dobu stanovenou v doporučeních výrobce;

g) provádí-li se mytí tekutinami aplikovanými pod tlakem, je třeba zabránit opětovné kontaminaci dříve vyčištěných částí;

h) součástí postupů musí být omytí, vydezinfikování nebo zničení zařízení, instalací, předmětů nebo oblastí chovu, které by mohly být kontaminovány;

i) po provedení dezinfekce je třeba zabránit opětovné kontaminaci;

j) očista a dezinfekce podle této směrnice musejí být zdokumentovány v evidenci hospodářství nebo dopravního prostředku a tam, kde je vyžadováno úřední schválení, musejí být dosvědčeny dohlížejícím úředním veterinárním lékařem;

k) vyčištění a vydezinfikování dopravních prostředků používaných k přepravě a personálem;

2. Očista a dezinfekce infikovaných hospodářství se provádějí v souladu s těmito zásadami a postupy:

a) předběžná očista a první dezinfekce:

i) při usmrcování drůbeže a jiného ptactva je zapotřebí přijmout všechna nezbytná opatření, aby se zabránilo nebo minimalizovalo rozptýlení viru influenzy ptáků; tato opatření musí zahrnovat mimo jiné instalaci dočasného dezinfekčního zařízení, přísun ochranných oděvů, sprchy, dekontaminaci použitého vybavení, nástrojů a prostor a přerušení zásobování ventilace energií;

ii) usmrcená drůbež nebo jiné usmrcené ptactvo musejí být ošetřeny dezinfekčním prostředkem;

iii) mají-li být usmrcená drůbež nebo jiné usmrcené ptactvo odvezeny z hospodářství za účelem jejich likvidace, musí se použít kryté a nepropustné nádoby;

iv) ihned po odstranění usmrcené drůbeže nebo jiného usmrceného ptactva za účelem jejich neškodného odstranění musí být ty části prostor, kde ptáci přebývali, a všechny části staveb, výběhy apod. kontaminované při porážce nebo postmortálním vyšetření ošetřeny dezinfekčními prostředky schválenými podle článku 49;

v) všechny tkáně nebo krev, která vytekla při usmrcování nebo porážce nebo po smrti, nebo silné znečištění staveb, výběhů, nástrojů apod. musí být pečlivě shromážděny a neškodně odstraněny spolu s mrtvou drůbeží nebo jiným mrtvým ptactvem;

vi) dezinfekční prostředek musí působit na ošetřené plochy nejméně po dobu 24 hodin;

b) konečná očista a konečná dezinfekce:

i) hnůj a použitou podestýlku je odstranit a ošetřit, jak je stanoveno v odst. 3 písm. a);

ii) mastnotu a nečistoty je nutno odstranit ze všech povrchů pomocí odmašťovače a následně omýt vodou;

iii) po omytí studenou vodou je nutno použít ještě jednou dezinfekční prostředek;

iv) po sedmi dnech je nutno prostory ošetřit odmašťovačem, opláchnout vodou, poté ošetřit dezinfekčním prostředkem a opět opláchnout vodou;

3. Dezinfekce kontaminované podestýlky, hnoje a kejdy se provádí v souladu s těmito zásadami a postupy:

a) hnůj a použitou podestýlku je třeba ošetřit jedním z následujících postupů:

i) ošetření parou o teplotě nejméně 70(C;

ii) zničení spálením;

iii) uložení do hloubky zabraňující přístupu volně žijícího ptactva a jiných zvířat;

iv) shromáždění na jednom místě za účelem zahřátí, ošetření dezinfekčním prostředkem a ponechání alespoň po dobu 42 dnů.

b) kejda musí být skladována nejméně po dobu 60 dnů po posledním přidání infekčního materiálu, nepovolí-li příslušné orgány zkrácenou dobu skladování, která může být povolena u kejdy, která byla účinně ošetřena v souladu s pokyny úředního veterinárního lékaře, aby bylo zaručeno zničení viru.

Příslušný orgán může povolit přepravu hnoje, steliva a podestýlky, které mohou být kontaminovány, buď do schváleného závodu pověřeného ošetřením tohoto hnoje, kde proběhne ošetření zaručující zničení všech virů influenzy, nebo do místa dočasného uskladnění před následným ošetřením, v souladu s nařízením (ES) č. 1774/2002 nebo se zvláštními pravidly stanovenými v čl. 64 odst. 1. Takováto přeprava se provádí v uzavřených, nepropustných vozidlech nebo kontejnerech za úředního dohledu, a to takovým způsobem, aby se zabránilo šíření viru influenzy ptáků.

4. V případě hospodářství, kde jsou ptáci chováni pod otevřeným nebem, však může příslušný orgán odchylně od odstavců 1 a 2 stanovit zvláštní postupy pro očistu a dezinfekci, s přihlédnutím k typu hospodářství a klimatickým podmínkám.

PŘÍLOHA VII uvedená v čl. 52 odst. 1

REFERENčNÍ LABORATOř SPOLEčENSTVÍ PRO INFLUENZU PTÁKů

1. Referenční laboratoří Společenství pro influenzu ptáků je:

Veterinary Laboratories Agency (VLA), New Haw, Weybridge, Surrey KT 15 3NB, Spojené království.

2. Referenční laboratoř Společenství pro influenzu ptáků má následující pravomoci a úkoly:

a) koordinovat, za konzultací s Komisí, diagnostické metody používané k diagnóze influenzy ptáků v členských státech, a zejména:

i) specifikaci, přechovávání a distribuci kmenů influenzy ptáků za účelem provádění sérologických testů a přípravy antiséra;

ii) distribuci standardních sér a dalších referenčních činidel národním referenčním laboratořím za účelem standardizace testů a činidel užívaných v jednotlivých členských státech;

iii) vytvoření a uchovávání sbírky kmenů a izolátů viru influenzy ptáků;

iv) organizaci pravidelných srovnávacích testů diagnostických postupů v rámci Společenství;

v) shromažďování a porovnávání údajů a informací týkajících se používaných diagnostických metod a výsledků testů prováděných ve Společenství;

vi) charakteristiku izolátů viru influenzy ptáků pomocí nejmodernějších metod za účelem většího porozumění epidemiologii influenzy ptáků a pochopení epidemiologie viru a vzniku vysoce patogenních a potenciálně patogenních kmenů;

vii) sledování vývoje situace v oblasti dozoru, epidemiologie a prevence influenzy ptáků na celém světě;

viii) evidenci odborných posudků o viru influenzy ptáků a jiných virech za účelem umožnění rychlé diferenciální diagnostiky;

ix) získávání podrobných poznatků o přípravě a použití produktů veterinární imunologie užívaných k eradikaci a tlumení influenzy ptáků;

b) aktivně podporovat identifikaci ohnisek influenzy ptáků v členských státech pomocí zkoumání izolátů viru, které jsou jí zasílány za účelem potvrzení diagnózy, charakteristiky a epizootologických výzkumů, a získávat izoláty viru z primárních ohnisek, které jsou jí povinny předávat třetí země, z nichž je povolen dovoz živé drůbeže a masa do Společenství na základě platných právních předpisů Společenství; referenční laboratoř Společenství by měla být schopna na základě obdržených izolátů virů provádět zejména:

i) analýzu sekvencí nukleotidů a určovat tak sekvence aminokyselin odečtených v restrikčním místě molekuly hemaglutininu;

ii) stanovení indexu intravenózní patogenity (IVPI);

iii) antigenní charakteristiku;

iv) fylogenetickou analýzu, která usnadní epizootologická šetření;

c) podporovat odborné vzdělávání a školení odborníků na laboratorní diagnostiku tak, aby byly postupně sjednocovány diagnostické techniky v rámci celého Společenství;

d) připravovat program a podklady pro výroční schůze národních referenčních laboratoří;

e) pomáhat při průzkumech zaměřených na influenzu ptáků u drůbeže a volně žijícího ptactva, které by měly provádět členské státy, prostřednictvím distribuce antigenů v rámci programu a schválených testovacích postupů a připravit souhrnnou zprávu o výsledcích průzkumů;

f) průběžně sledovat možnost přenosu virů influenzy ptáků na člověka a spolupracovat s mezinárodně uznávanými laboratořemi pro chřipková onemocnění lidí.

PŘÍLOHA VIII uvedená v čl. 52 odst. 2

SEZNAM NÁRODNÍCH LABORATOŘÍ PRO INFLUENZU PTÁKŮ A JEJICH PRAVOMOCI A ÚKOLY

1. Národními referenčními laboratořemi pro influenzu ptáků jsou:

Belgie a Lucembursko: Centrum voor Onderzoek in Diergeneeskunde en Agrochemie (CODA)

Centre d’Etudes et de Recherches Vétérinaires et Agrochimiques, (CERVA)

Groeselenbergstraat 99/ 99, Rue Groeselenberg

B-1180 Brussel/Bruxelles

Česká republika: NRL pro newcastleskou chorobu a aviární influenzu, Státní veterinární ústav Praha

Sídlištní 136/24

165 03 Praha 6-Lysolaje

Dánsko: Statens Veterinære Serumlaboratorium

Hangøvej 2

DK-8200 Århus N.

Německo: Friedrich-Löffler-Institut, Bundesforschungsanstalt für Tiergesundheit (FLI)

Boddenblick 5a

D-17493 Greifswald - Insel Riems

Estonsko: Estonian Veterinary and Food Laboratory, Tallinn laboratory

Väike-Paala 3

11415 Tallinn

Řecko: National Reference Laboratory, (NRL) Center of Veterinary Institutes

80, 26th October Str

GR-54627 Thessaloniki

Španělsko: Laboratorio Central de Veterinaria (L.C.V.)

Carretera de Algete, Km. 8

E-28110 Algete, Madrid

Francie: Laboratoire d'Etudes de Recherches Avicoles et Porcines

B.P. 53, AFSSA Ploufragan (Agence Française de Securité Sanitaire

des Aliments)

F-22440 Ploufragan

Irsko: Poultry Virology, Veterinary Research Laboratory

Abbotstown, Castleknock

Dublin 15

Itálie a San Marino: Istituto Zooprofilattico Sperimentale delle Venezie (IZS-VE)

Via Romea 14/A

I-35020-Legnaro – Padova

Kypr: Veterinary Services, National Reference Laboratory for Newcastle Disease

and Avian Influenza

1417 Nicosia

Lotyšsko: State Veterinary Medicine Diagnostic Centre (SVMDC)

Lejupes str. 3

LV-1076 Riga

Litva: National Veterinary Laboratory

J.Kairiukscio 10

LT-2021 Vilnius

Maďarsko: Országos Allategészsgugyi Intézet

Tábornok u.2

1149 Budapest

Malta: Food and Veterinary Division

Laboratory Civil Abbatoir

Albertown

Nizozemsko: CIDC-Lelystad, Centraal Instituut foor DierziekteControle, Lelystad

Postbox 2004

NL-8203 AA Lelystad

Rakousko: Österreichische Agentur für Gesundheit und Ernährungssicherheit (AGES)

Veterinärmedizinische Untersuchungen Mödling, Robert Koch Gasse 17

A-2340 Mödling

Polsko: State Veterinary Institute in Puławy- Poultry Disease Department

Al. Partyzantów 57

24-100 Puławy

Portugalsko: Laboratório Nacional de Investigação Veterinária (LNIV)

Estrada de Bemfica 701

P-1549-011 Lisboa

Slovinsko: National Veterinary Laboratory

Gerbiceva 60

1000 Ljubljana

Slovensko: State Veterinary Institute, Reference Laboratory for Newcastle Disease and Avian influenza

Pod Dráhami 918

96086 Zvolen

Finsko: Eläinlääkintä ja elintarviketutkimuslaitos (EELA)

Helsinki, Anstalten för veterinärmedicin och livsmedel

Helsingfors PL 45

FIN-00581 Helsinki

Švédsko: Statens Veterinärmedicinska Anstalt

Uppsala (SVA)

S-75189 Uppsala

Spojené království: Veterinary Laboratory Agency (VLA) Weybridge

Avian Virology, Woodham Lane

New Haw, Addlestone

Surrey KT 15 3NB

Disease Surveillance and Investigation Department

Veterinary Sciences Division

Soney Road

Belfast BT4 3SD

2. Národní referenční laboratoře mají následující pravomoci a úkoly:

a) Národní referenční laboratoře jsou povinny zajistit, aby laboratorní testování na influenzu ptáků a genetická typizace izolátů viru probíhaly v každém členském státě v souladu s diagnostickou příručkou. Za tímto účelem mohou uzavírat zvláštní dohody s referenční laboratoří Společenství nebo s jinými národními laboratořemi.

b) Národní laboratoře jsou povinny neprodleně poskytnout izoláty influenzy ptáků referenční laboratoři Společenství za účelem provedení kompletní charakteristiky:

i) ze všech primárních ohnisek influenzy ptáků;

ii) v případě sekundárních ohnisek z reprezentativního počtu ohnisek;

iii) v případě detekování virů influenzy ptáků, které se liší od virů uvedených v čl. 2 odst. 1 písm. a) a které představují vážné ohrožení zdraví zvířat nebo veřejného zdraví, u drůbeže, jiného ptactva nebo jiných zvířat.

c) Národní referenční laboratoře každého členského státu jsou odpovědné za koordinaci diagnostických norem a metod používaných v každé laboratoři pro diagnostiku influenzy ptáků v daném členském státě. Za tímto účelem:

i) mohou národním laboratořím dodávat diagnostická činidla;

ii) kontrolují kvalitu všech diagnostických činidel užívaných v daném členském státě;

iii) pravidelně organizují srovnávací testy;

iv) v daném členském státě uchovávají izoláty viru influenzy ptáků pocházející z prokázaných případů v daném členském státě;

v) spolupracují s národními laboratořemi pro chřipková onemocnění lidí.

PŘÍLOHA IX uvedená v čl. 54 odst. 2 písm. g) a čl. 56 odst. 1 písm. b)

VšEOBECNÉ POžADAVKY NA OMEZENÍ POHYBU DRůBEžE A DRůBEžÍCH PRODUKTů V SOUVISLOSTI S NOUZOVÝM OčKOVÁNÍM

1. Členské státy zajistí, aby byla uplatněna opatření pro kontrolu pohybu drůbeže a ptactva očkovaných podle článků 54 a 56 a jejich produktů, která jsou stanovena v odstavcích 2 až 7.

2. Na pohyb živé drůbeže, násadových a konzumních vajec v pásmu očkování se vztahují následující ustanovení:

a) násadová vejce musejí:

i) pocházet z očkovaného nebo neočkovaného plemenného hejna, které je pravidelně vyšetřováno s příznivými výsledky v souladu s monitorováním dle čl. 54 odst. 2 písm. j);

ii) být před zahájením přepravy náležitě dezinfikována metodou schválenou příslušným orgánem;

iii) být přepravena přímo do líhně určení v obalech na jedno použití nebo v obalových materiálech, které lze účinně umýt a vydezinfikovat;

iv) být v líhni zpětně vysledovatelná;

b) jednodenní kuřata musejí:

i) pocházet z vajec vyhovujících podmínkám stanoveným v písmenu a);

ii) být přepravena v obalech na jedno použití nebo v obalových materiálech, které lze účinně umýt a vydezinfikovat;

iii) být umístěna v drůbežárně nebo chlévě, kde:

- alespoň tři týdny nebyla chována žádná drůbež; a

- byla provedena očista a dezinfekce v souladu s pokyny příslušného orgánu;

c) drůbež připravená ke snášce musí:

i) být v minulosti pravidelně očkovaná proti influenze ptáků, je-li to stanoveno v programu očkování;

ii) být v minulosti pravidelně vyšetřovaná s příznivými výsledky v souladu s monitorováním dle čl. 54 odst. 2 písm. j);

iii) být umístěna v drůbežárně nebo chlévě, kde alespoň tři týdny nebyla chována žádná drůbež a kde byla provedena očista a dezinfekce;

d) jatečná drůbež musí:

i) být před zahájením přepravy vyšetřena s příznivými výsledky v souladu s monitorováním dle čl. 54 odst. 2 písm. j);

ii) být zaslána přímo na jatka k okamžité porážce;

iii) být přepravena ve vozidlech vyčištěných a vydezinfikovaných za úředního dohledu před zahájením a po skončení každé přepravy;

e) konzumní vejce musejí:

i) pocházet z očkovaného nebo neočkovaného plemenného hejna, které je pravidelně vyšetřováno s příznivými výsledky v souladu s monitorováním dle čl. 54 odst. 2 písm. j);

ii) být zaslána přímo do balírny nebo závodu, který provede jejich tepelné ošetření;

iii) být přepravena v obalech na jedno použití nebo v obalových materiálech, které lze účinně umýt a vydezinfikovat.

3. Na přepravu živé drůbeže, násadových a konzumních vajec pocházejících z oblasti, kde se neprovádí očkování, do pásma očkování se vztahují následující ustanovení:

a) násadová vejce musejí:

i) být přepravena přímo do líhně určení v obalech na jedno použití nebo v obalových materiálech, které lze účinně umýt a vydezinfikovat;

ii) být v líhni zpětně vysledovatelná;

b) jednodenní kuřata musejí:

i) být přepravena v obalech na jedno použití;

ii) být umístěna v drůbežárně nebo chlévě, kde:

- alespoň tři týdny nebyla chována žádná drůbež; a

- byla provedena očista a dezinfekce v souladu s pokyny příslušného orgánu;

c) drůbež připravená ke snášce musí:

i) být umístěna v drůbežárně nebo chlévě, kde alespoň tři týdny nebyla chována žádná drůbež a kde byla provedena očista a dezinfekce;

ii) být v hospodářství určení očkována, je-li to stanoveno v programu očkování;

d) jatečná drůbež musí:

i) být zaslána přímo na jatka k okamžité porážce;

ii) být přepravena ve vozidlech vyčištěných a vydezinfikovaných za úředního dohledu před zahájením a po skončení každé přepravy;

e) konzumní vejce musejí:

i) být zaslána přímo do balírny nebo závodu, který provede jejich tepelné ošetření;

ii) být přepravena v obalech na jedno použití nebo v obalových materiálech, které lze účinně umýt a vydezinfikovat.

4. Na přepravu živé drůbeže, násadových a konzumních vajec pocházejících a zasílaných z pásma očkování do oblasti, kde se očkování neprovádí, se vztahují následující ustanovení:

a) násadová vejce musejí:

i) pocházet z očkovaného nebo neočkovaného plemenného hejna, které je pravidelně vyšetřováno s příznivými výsledky v souladu s monitorováním dle čl. 54 odst. 2 písm. j);

ii) být před zahájením přepravy náležitě dezinfikována metodou schválenou příslušným orgánem;

iii) být přepravena přímo do líhně určení v obalech na jedno použití nebo v obalových materiálech, které lze účinně umýt a vydezinfikovat;

iv) být v líhni zpětně vysledovatelná;

b) jednodenní kuřata musejí:

i) pocházet z násadových vajec vyhovujících podmínkám stanoveným v odst. 2 písm. a), odst. 3 písm. a) nebo odst. 4 písm. a);

ii) být přepravena v obalových materiálech na jedno použití;

iii) být umístěna v drůbežárně nebo chlévě, kde:

- alespoň tři týdny nebyla chována žádná drůbež; a

- byla provedena očista a dezinfekce v souladu s pokyny příslušného orgánu;

c) drůbež připravená ke snášce:

i) nesmí být očkovaná;

ii) musí být v minulosti pravidelně vyšetřovaná s příznivými výsledky v souladu s monitorováním dle čl. 54 odst. 2 písm. j);

iii) musí být umístěna v drůbežárně nebo chlévě, kde alespoň tři týdny nebyla chována žádná drůbež a kde byla provedena očista a dezinfekce;

d) jatečná drůbež musí:

i) být před zahájením přepravy vyšetřena s příznivými výsledky v souladu s monitorováním dle čl. 54 odst. 2 písm. j);

ii) být zaslána přímo na jatka k okamžité porážce;

iii) být přepravena ve vozidlech vyčištěných a vydezinfikovaných za úředního dohledu před zahájením a po skončení každé přepravy;

e) konzumní vejce musejí:

i) pocházet z očkovaného nebo neočkovaného plemenného hejna, které je pravidelně vyšetřováno s příznivými výsledky v souladu s monitorováním dle čl. 54 odst. 2 písm. j);

ii) být zaslána přímo do balírny nebo závodu, který provede jejich tepelné ošetření;

iii) být přepravena v obalech na jedno použití nebo v obalových materiálech, které lze účinně umýt a vydezinfikovat.

5. Na maso získané z drůbeže chované v pásmu očkování se vztahují následující ustanovení:

a) pokud jde o maso získané z očkované drůbeže, tato drůbež musí:

i) být očkována očkovací látkou heterologního podtypu;

ii) být v minulosti pravidelně kontrolována a testována s negativními výsledky v souladu s ustanoveními programu očkování, v rámci strategie DIVA;

iii) být v průběhu posledních 48 hodin před zahájením přepravy klinicky vyšetřena úředním veterinárním lékařem; ptáci sloužící jako indikátory musejí být vyšetřeni obzvláště pozorně;

iv) být zaslána přímo na určená jatka k okamžité porážce;

b) pokud jde o maso získané z neočkované drůbeže, tato drůbež musí být podrobena monitorování v souladu s čl. 54 odst. 2 písm. j).

6. Očista a dezinfekce stanovené v této příloze se provádějí v souladu s pokyny příslušného orgánu.

7. Testování požadované před zahájením přepravy dle odstavců 2, 3 a 4, se provádí v souladu s diagnostickou příručkou.

PŘÍLOHA X uvedená v čl. 63 odst. 1

KRITÉRIA PRO POHOTOVOSTNÍ PLÁNY

Pohotovostní plány musí splňovat alespoň následující kritéria:

1. Vytvoření krizového centra na úrovni státu, jehož úkolem je koordinace všech opatření pro tlumení choroby v daném členském státě;

2. Seznam místních nouzových center disponujících přiměřeným vybavením pro koordinaci opatření pro tlumení choroby v dané oblasti;

3. Podrobné údaje o personálu pověřeném prováděním opatření pro tlumení choroby, o jeho kvalifikaci a příslušnosti a pokyny pro tento personál s přihlédnutím k nutnosti ochrany osob a k potenciálnímu riziku představovanému influenzou ptáků pro zdraví lidí;

4. Možnost rychlého kontaktu místních nouzových center s osobami nebo organizacemi přímo či nepřímo spojenými s ohniskem choroby;

5. Zajištění vybavení a materiálů nezbytných k řádnému provedení opatření pro tlumení choroby;

6. Přesné pokyny ohledně opatření, která je třeba provést v případě podezření nebo potvrzení infekce či kontaminace, včetně zamýšlených způsobů neškodného odstranění kadáverů;

7. Vzdělávací programy pro aktualizaci a rozvoj poznatků týkajících se terénních a správních postupů;

8. Zajištění vybavení pro postmortální vyšetření, nezbytných kapacit pro provádění sérologických, histologických aj. rozborů a aktualizace technik rychlé diagnózy v diagnostických laboratořích. K tomuto účelu je třeba přijmout opatření pro rychlou přepravu vzorků;

9. Existence ustanovení pro případ, že by bylo prováděno očkování proti influenze ptáků, včetně různých variant průběhu, komplexního plánu očkování, údajů o tom, které populace drůbeže a ptactva mají být do plánu očkování zahrnuty, odhadovaných množství potřebných očkovacích látek, logistického zajištění celé akce, zejména dostupnosti očkovacích látek, kapacit pro skladování a distribuci a dostupnosti lidských zdrojů pro podání očkovacích látek;

10. Přijetí ustanovení, která zajistí, že budou k dispozici údaje o zaregistrovaných komerčních drůbežářských hospodářství na území státu, aniž jsou dotčena jiná platná ustanovení právních předpisů Společenství v této oblasti;

11. Přijetí ustanovení pro uznávání úředně registrovaných vzácných plemen drůbeže a jiného ptactva;

12. Přijetí ustanovení pro určení oblastí s vysokou hustotou výskytu drůbeže;

13. Existence ustanovení umožňujících úzkou spolupráci mezi příslušnými orgány v oblasti veterinární medicíny, veřejného zdraví a životního prostředí;

14. Přijetí ustanovení k zajištění pravomocí nezbytných pro provedení pohotovostních plánů.

PŘÍLOHA XI

SROVNÁVACÍ TABULKA

Tato směrnice | Směrnice 92/40 EHS |

Čl. 1 odst. 1 písm. a), c) | - |

Čl. 1 odst. 1 písm. b) | Článek 1, první pododstavec |

Čl. 1 odst. 2 | - |

Čl. 1 odst. 3 | Článek 1, druhý pododstavec |

Čl. 2 odst. 1 | Příloha III, třetí pododstavec |

Čl. 2 odst. 2, 3 | - |

Čl. 3 odst. 1 až l4, odst. 17, 18, 20, 22 až 33 | - |

Čl. 3 odst. 15 | Čl. 2 písm. a) |

Čl. 3 odst. 16 | Čl. 2 písm. b) |

Čl. 3 odst. 19 | Čl. 2 písm. d) |

Čl. 3 odst. 21 | Čl. 2 písm. e) |

Článek 4 | - |

Čl. 5 odst. 1 | Článek 3 |

Čl. 5 odst. 2 | - |

Čl. 6 odst. 1 | - |

Čl. 6 odst. 2 | Čl. 7 odst. 1 |

Čl. 6 odst. 3 a 4 | - |

Čl. 7 odst. 1 | Čl. 4 odst. 1 |

Čl. 7 odst. 2 písm. a) a b) | Čl. 4 odst. 2 písm. a) |

Čl. 7 odst. 2 písm. c) | Čl. 4 odst. 2 písm. b) |

Čl. 7 odst. 2 písm. d) | Čl. 4 odst. 2 písm. c) |

Čl. 7 odst. 2 písm. e) a g) | Čl. 4 odst. 2 písm. d) |

Čl. 7 odst. 2 písm. f) | Čl. 4 odst. 2 písm. e) |

Čl. 7 odst. 2 písm. h) | Čl. 4 odst. 2 písm. f) |

Čl. 7 odst. 3 | Čl. 4 odst. 2 písm. g) |

Článek 8 | - |

Článek 9 | Čl. 4 odst. 5 |

Článek 10 | - |

Čl. 11 odst. 1 |

Čl. 11 odst. 2 a 3 | Čl. 5 odst. 1 písm. a) |

Čl. 11 odst. 4 | Čl. 5 odst. 1 písm. d) |

Čl. 11 odst. 5 | Čl. 5 odst. 1 písm. c) |

Čl. 11 odst. 6, 7 | Čl. 5 odst. 1 písm. b) |

Čl. 11 odst. 8 | Čl. 5 odst. 1 písm. e) |

Čl. 11 odst. 9 a 10 | - |

Článek 12 | - |

Článek 13 | - |

Článek 14 | Článek 6 |

Článek 15 | Článek 8 |

Čl. 16 odst. 1 a 2 | Čl. 9 odst. 1 |

Čl. 16 odst. 3 | - |

Čl. 16 odst. 4 | Čl. 9 odst. 6 |

Čl. 17 odst. 1 | Článek 10 |

Čl. 17 odst. 2 | Článek 13 |

Čl. 18 písm. a) | Čl. 9 odst. 2 písm. a) |

Čl. 18 písm. b) | Čl. 9 odst. 2 písm. b) |

Čl. 18 písm. c) | - |

Čl. 19 písm. a) | Čl. 9 odst. 2 písm. c) |

Čl. 19 písm. b), c) a d) | Čl. 9 odst. 2 písm. d) a e) |

Čl. 19 písm. e) | Čl. 9 odst. 2 písm. f), první pododstavec |

Čl. 19 písm. f), g) a h) | - |

Článek 20 | Čl. 9 odst. 2 písm. g) |

Článek 21 | Čl. 9 odst. 2 písm. h) |

Článek 22 | Čl. 9 odst. 2 písm. e) |

Článek 23 | Čl. 9 odst. 2 písm. f) bod i) |

Článek 24 | Čl. 9 odst. 2 písm. f) bod ii) |

Článek 25 | - |

Čl. 26 odst. 1 | Čl. 9 odst. 2 písm. f) bod iii) |

Čl. 26 odst. 2 | - |

Článek 27 | Čl. 9 odst. 2 písm. e) |

Článek 28 | - |

Článek 29 | Čl. 9 odst. 3 |

Čl. 30 písm. a) | Čl. 9 odst. 4 písm. a) |

Čl. 30 písm. b), c) | Čl. 9 odst. 4 písm. b), c) a d) |

Čl. 30 písm. d), e), g) a j) | - |

Čl. 30 písm. f) | Čl. 9 odst. 4 písm. b) |

Čl. 30 písm. h) | Čl. 9 odst. 4 písm. e) |

Čl. 30 písm. i) | Čl. 9 odst. 4 písm. f) |

Článek 31 | Čl. 9 odst. 5 |

Článek 32 | - |

Článek 33 | - |

Článek 34 | - |

Článek 35 | - |

Článek 36 | - |

Článek 37 | - |

Článek 38 | - |

Článek 39 | - |

Článek 40 | - |

Článek 41 | - |

Článek 42 | - |

Článek 43 | - |

Článek 44 | - |

Článek 45 | - |

Článek 46 | - |

Článek 47 | - |

Článek 48 | - |

Článek 49 | Článek 11 |

Článek 50 | - |

Článek 51 | - |

Čl. 52 odst. 1 | Článek 15 |

Čl. 52 odst. 2 a 3 | Článek 14 |

Článek 53 | - |

Článek 54 | Čl. 16 písm. a), první pododstavec |

Článek 55 | Čl. 16 písm. a), první pododstavec |

Článek 56 | Čl. 16 písm. a), druhý pododstavec |

Článek 57 | - |

Článek 58 | - |

Článek 59 | - |

Článek 60 | - |

Článek 61 | Článek 18 |

Článek 62 | - |

Článek 63 | Článek 17 |

Čl. 64 odst. 1, 2 a 4 | - |

Čl. 64 odst. 3 | Článek 20 |

Článek 65 | Článek 21 |

Článek 66 | - |

Článek 67 | - |

Článek 68 | Článek 22 |

Článek 69 | - |

Článek 70 | Článek 23 |

Příloha I | - |

Příloha II | - |

Příloha III | Příloha I |

Příloha IV | - |

Příloha V | - |

Příloha VI | Příloha II |

Příloha VII | Příloha V |

Příloha VIII | Příloha IV |

Příloha IX | - |

Příloha X | Příloha VI |

Příloha XI | - |

LEGISLATIVE FINANCIAL STATEMENT

Policy area(s): Health and Consumers Protection Activity: Food safety, animal health, animal welfare and plant health |

TITLE OF ACTION: PROPOSAL FOR A COUNCIL DIRECTIVE ON COMMUNITY MEASURES FOR THE CONTROL OF AVIAN INFLUENZA |

1. BUDGET LINE(S) + HEADING(S)

17 01: Administrative expenditure of health and consumer protection policy area

17 04 02: Other measures in the veterinary, animal welfare and public-health field

17 04 03: Emergency fund for veterinary complaints and other animal contaminations which are a risk to public health

2. OVERALL FIGURES

2.1. Total allocation for action (Part B): 18,810 € million for commitment

2.2. Period of application:

Action is open ended

2.3. Overall multiannual estimate of expenditure:

(a) Schedule of commitment appropriations/payment appropriations (financial intervention) (see point 6.1.1)

€ million ( to three decimal places)

Year [2006] | [n+1] | [n+2] | [n+3] | [n+4] | [n+5 and subs. Years] | Total |

Commitments | 3.135 | 3.135 | 3.135 | 3.135 | 3.135 | 3.135 | 18.810 |

Payments | 3.135 | 3.135 | 3.135 | 3.135 | 3.135 | 3.135 | 18.810 |

(b) Technical and administrative assistance and support expenditure (see point 6.1.2)

Commitments | 0.000 | 0.000 | 0.000 | 0.000 | 0.000 | 0.000 |

Payments | 0.000 | 0.000 | 0.000 | 0.000 | 0.000 | 0.000 |

Subtotal a+b |

Commitments | 3.135 | 3.135 | 3.135 | 3.135 | 3.135 | 3.135 | 18.810 |

Payments | 3.135 | 3.135 | 3.135 | 3.135 | 3.135 | 3.135 | 18.810 |

(c) Overall financial impact of human resources and other administrative expenditure (see points 7.2 and 7.3)

Commitments/ payments | 0.195 | 0.195 | 0.195 | 0.195 | 01195 | 01195 | 1.170 |

TOTAL a+b+c |

Commitments | 3.330 | 3.330 | 3.330 | 3.330 | 3.330 | 3.330 | 19.980 |

Payments | 3.330 | 3.330 | 3.330 | 3.330 | 3.330 | 3.330 | 19.980 |

2.4. Compatibility with financial programming and financial perspective

Proposal is compatible with existing financial programming.

2.5. Financial impact on revenue: [24]

Proposal has no financial implications (involves technical aspects regarding implementation of a measure)

3. BUDGET CHARACTERISTICS

Type of expenditure | New | EFTA contribution | Contributions form applicant countries | Heading in financial perspective |

Comp | Non-diff | NO | NO | NO | No 5 – 1a |

4. LEGAL BASIS

Council Decision 90/424/EEC

5. DESCRIPTION AND GROUNDS

5.1. Need for Community intervention [25]

5.1.1. Objectives pursued

It is envisaged to update current Community legislation on avian influenza laid down in Council Directive 92/40/EEC, with the objective to achieve better prevention and control of outbreaks and to reduce the health risks, the costs and losses and the negative impact to the whole of society due to Avian Influenza.

Since live poultry is listed in Annex II of the Treaty, one of the Community's tasks in the veterinary field is to improve the health status of poultry, thereby facilitating trade in poultry and poultry products to ensure the development of this sector. Furthermore, a high level of human health protection is to be ensured in the definition and implementation of all Community policies and activities.

Furthermore, thanks to the adoption of other disease control measures envisaged under the current proposal, including vaccination, other savings should result from the expected reduced size of future AI epidemics. It is, however, extremely difficult to quantify these savings.

Results would be achieved by means of surveillance and control measures targeted to the low pathogenic form of disease - to prevent virus mutation into its highly pathogenic form- by means of vaccination where appropriate and by other measures that take into account the most recent scientific knowledge on this disease, the lessons learned during recent outbreaks and the need to avoid massive killing and destruction of animals as much as possible. As mentioned already, these actions as such have no financial implications for the EU-budget.

However, in combination with Council Decision 90/424/EC the following actions, as it is already the case with existing avian influenza legislation, have financial consequences:

Objective 1: emergency fund eradication of the disease

Objective 2: surveillance

Objective 3: establishment of a vaccine bank

Objective 4: establishment of a Community Reference Laboratory for avian influenza

5.1.2. Measures taken in connection with ex ante evaluation

In view of the increased knowledge on the risks for human health posed by AI viruses, (which, particularly in the context of the ongoing outbreak in certain Asian countries, have prompted several actions by International organisations such the FAO, the WHO and the OIE), the opinions of the Scientific Committee and the most recent knowledge on the pathogenesis, the epidemiology and the distribution of AI, there is now a clear need to revise and update current legislation to reflect these new advances and experience and to improve disease control of both LPAI and HPAI in future. This will be of direct benefit to animal health and indirectly also human health.[26]

5.1.3. Measures taken following ex post evaluation

Not applicable

5.2. Action envisaged and budget intervention arrangements

Not applicable

5.3. Methods of implementation

Not applicable

6. FINANCIAL IMPACT

6.1. Total financial impact on Part B - (over the entire programming period)

(The method of calculating the total amounts set out in the table below must be explained by the breakdown in Table 6.2.)

6.1.1. Financial intervention

Commitments (in € million to three decimal places)

1 | 2 | 3 | 4=(2X3) |

Action 1 - Measure 1 - Measure 2 Action 2 - Measure 1 - Measure 2 - Measure 3 etc. |

TOTAL COST |

7. IMPACT ON STAFF AND ADMINISTRATIVE EXPENDITURE

7.1. Impact on human resources

Types of post | Staff to be assigned to management of the action using existing and/or additional resources | Total | Description of tasks deriving from the action |

Number of permanent posts | Number of temporary posts |

Officials or temporary staff | A B C | 1 - - | - - - | 1 - - |

Other human resources | - | - |

Total | 1 | - | 1 |

7.2. Overall financial impact of human resources

Type of human resources | Amount (€) | Method of calculation * |

Officials Temporary staff | 108,000 | 1 full time official per year |

Other human resources (specify budget line) |

Total | 108,000 |

The amounts are total expenditure for twelve months.

7.3. Other administrative expenditure deriving from the action

Budget line | Amount € | Method of calculation |

Overall allocation (Title A7) 1701021101 – Missions 1701021102 – Meetings A07031 – Compulsory committees 1 A07032 – Non-compulsory committees 1 A07040 – Conferences A0705 – Studies and consultations Other expenditure (specify) | 35,000 - 52,000 - - - - | Based on 5 missions per year at an average of 7000 Euro per mission - 1meeting of the Standing committee on Food Chain and Animal Health only on the subject of avian influenza - - - |

Information systems (A-5001/A-4300) | - | - |

Other expenditure - Part A (specify) | - | - |

Total | 87,000 |

The amounts are total expenditure for twelve months.

1 Specify the type of committee and the group to which it belongs.

I. Annual total (7.2 + 7.3) II. Duration of action III. Total cost of action (I x II) | 195,000 € 6 years 1,170,000 € |

8. FOLLOW-UP AND EVALUATION

8.1. Follow-up arrangements

The Commission will have at its disposal several ways to evaluate the impact of the proposal:

- the occurrence of future HPAI epidemics giving an overall indication on the effectiveness of the new measures,

- results of the surveillance programmes,

- control measures on LPAI outbreaks.

Already at this stage the Commission has the basic tools to monitor, such as the Standing Committee for the Food Chain and animal health and the network of Community and national reference laboratories.

8.2. Arrangements and schedule for the planned evaluation

As mentioned above, the Commission has at its disposal tools, such as the Standing Committee for the Food Chain and animal health and the network of Community and national reference laboratories; these instruments will allow

9. ANTI-FRAUD MEASURES

Not relevant

ODŮVODNĚNÍ

1. Souvislosti návrhu

• Důvody a cíle tohoto návrhu

- Komise plánuje zmodernizovat stávající způsoby finančního příspívání Společenství na veterinární opatření stanovená v rozhodnutí Rady 90/424/EHS[28] ze dne 26. června 1990 o některých výdajích ve veterinární oblasti.

- Obecným cílem je lépe dosáhnout cíle zvláštních veterinárních opatření týkající se influenzy ptáků

• Obecné souvislosti

- Stávající návrh změny rozhodnutí 90/424/EHS je omezen na influenzu ptáků (AI).

- Návrhem nové směrnice Rady o opatřeních Společenství pro tlumení influenzy ptáků (KOM(2005)171) plánuje Komise aktualizovat stávající opatření stanovená ve směrnici Rady 92/40/EHS[29] s cílem dosáhnout lepší prevence a tlumení ohnisek choroby a snížit zdravotní rizika, náklady, ztráty a negativní vliv na celou společnost, které jsou způsobené influenzou ptáků. Cíle by se dosáhlo prostřednictvím opatření pro dozor a tlumení zaměřených na nízkopatogenní formu choroby, s cílem zabránit mutaci viru na vysoce patogenní formu, prostřednictvím očkování, pokud je to vhodné, a jiných opatření, která zohledňují nejnovější vědecké poznatky o této chorobě, zkušeností nabytých během nedávného výskytu choroby a nutnosti vyloučit co možná nejvíce masové usmrcování a lividaci zvířat.

- Navržené změny v právních předpisech Společenství o tlumení influenzy ptáků by se měly provést souběžně se změnami rozhodnutí Rady 90/424/EHS o některých výdajích ve veterinární oblasti, aby se zabezpečil soulad s novou směrnicí a aby se zajistilo, že členské státy obdrží přiměřenou finanční podporu pro provádění některých nových opatření pro tlumení influenzy ptáků.

- V současnosti podle článku 3 rozhodnutí Rady 90/424/EHS obdrží členský stát finanční příspěvek na některé výdaje, které se mohou objevit při eradikaci vysoce patogenní influenzy ptáků[30], zejména na náhradu vlastníkům za usmrcení a zničení ptáků k eradikaci choroby, za očistu a dezinfekci a za zničení kontaminovaných vajec, krmiv a dalšího vybavení. V souladu s tímto článkem může Společenství také nahradit 100 % výdajů za očkovací látky a 50 % výdajů vynaložených na provedení tohoto očkování (v současnosti lze povolit pouze nouzová očkování, nikoli však preventivní v souladu se směrnicí 92/40/EHS).

• Soulad s ostatními politikami

- Diskuze o prevenci a reakci na sanitární krizové situace právě probíhá. Komise už vypracovala předběžnou studii[31] o modelu rizikového financování epizoocií hospodářských zvířat v EU a doplňková studie je naplánovaná na rok 2005. Komise také započala proces hodnocení politiky Společenství v oblasti zdraví zvířat, který bude zahrnovat otázky nákladů ve vztahu k účinnosti současných finančních nástrojů pro dozor, tlumení a eradikaci chorob zvířat a způsoby, kterými by producenti měli přijmout vhodná opatření ke snížení rizika zavlečení choroby na svá hospodářství. V této souvislosti se zvažují hlavní rizikové ukazatele, jako jsou hustota zvířecí populace a biologická rizika v hospodářstvích spolu se zmírňujícími opatřeními a dopady na rozpočet EU.

- Na základě výsledků těchto studií a hodnocení je možno navrhnout alternativy současných postupů finanční podpory Společenství poskytované členským státům. Považuje se však za vhodné přijmout tento návrh bez čekání na ukončení tohoto procesu vzhledem k naléhavé potřebě revize současných právních předpisů týkajících se závažných zdravotních rizik.

2. Konzultace se zúčastněnými stranami a hodnocení vlivu

• Konzultace se zúčastněnými stranami

- Konzultace se členskými státy v rámci pracovní skupiny Komise a v elektronické podobě o předloze návrhu nové směrnice Rady o opatřeních Společenství pro tlumení influenzy ptáků proběhly v červenci až říjnu 2004. V říjnu 2004 proběhly konzultace o uvedené předloze návrhu s evropskými nevládními organizacemi. Výsledkem konzultací je zohlednění návrhů na zlepšení některých článků a příloh předlohy návrhu.

Shromáždění a využití odborných znalostí

- V souvislosti s influenzou ptáků: nově plánovaná opatření vzala plně v úvahu stanoviska Vědeckého výboru pro influenzu ptáků z let 2000 a 2003.

• Hodnocení vlivu

- Byly hodnoceny možnosti politiky, které určila sekce pro zdraví a dobré životní podmínky zvířat vědeckého výboru ve své zprávě z roku 2000 „Definice influenzy ptáků – využití očkování proti influenze ptáků“. Byly přezkoumány tři vhodné možnosti tlumení choroby a možnost změny definice influenzy ptáků tak, aby zahrnovala i nízkopatogenní formu choroby a stanovila opatření pro tlumení choroby včetně různých typů virů a druhů zvířat, se považuje za nejvýhodnější.Bylo vydáno hodnocení dopadu nově plánovaných opatření pro tlumení influenzy ptáků a změn rozhodnutí Rady 90/424/EHS navržených tímto návrhem (SEK(2005)549).

3. Právní aspekty návrhu

• Shrnutí navrhovaných opatření

- Současný návrh plánuje zejména tyto změny rozhodnutí 90/424/EHS:

- stanovit pro členské státy finanční příspěvek (vyšší než 50%) na každoroční provádění programů dohledu.

- stanovit finanční příspěvek (30 %) pro členské státy na náklady, které vznikly v rámci politiky depopulace uplatňované po vypuknutí nízkopatogenní formy influenzy ptáků. Snížený příspěvek v porovnání s vypuknutím vysoce patogenní formy influenzy ptáků je odůvodněn skutečností, že členské státy by měly využívat možnosti neuplatňovat politiku depopulace v případě nízkopatogenní formy influenzy ptáků a vyšší příspěvek Společenství může způsobit, že přiměřeně nevyužijí této možnosti. Program dohledu spolufinancovaný Společenstvím by na druhé straně měl umožnit včasné odhalení nízkopatogenní formy influenzy ptáků, čímž by se měla snížit potřeba rozšířené depopulace včetně pozitivního vlivu na rozpočty členských států.

- pokud jde o očkování, finanční podpora Společenství, jak bylo uvedeno výše, se udělí pouze v případě nouzového očkování. Podobně se nebudou měnit ani současná ustanovení spolufinancování opatření pro tlumení vysoce patogenní formy influenzy ptáků.

Nadále se předpokládají potřebná přizpůsobení a vysvětlení.

• Právní základ

- Smlouva o založení Evropského společenství, a zejména článek 37 této smlouvy,

• Zásada subsidiarity

- Opatření stanovená v tomto návrhu patří do pravomoci Společenství.

• Zásada proporcionality

- Návrh stanoví finanční podporu Společenství členským státům na minimální opatření, která se mají přijmout v případě vzniku ohniska influenzy ptáků u drůbeže a jiných ptáků, a minimální opatření umožňující víceletý účinný a účelný přístup k programům pro eradikaci, tlumení a sledování chorob zvířat a zoonóz.

• Výběr nástrojů

- Navrženým nástrojem je rozhodnutí. Tento návrh se týká změn stávajících ustanovení o některých výdajích ve veterinární oblasti stanovených v rozhodnutí Rady. Právním nástrojem, který byl vybrán ke změně těchto ustanovení, je tedy jiné rozhodnutí Rady.

4. Vliv na rozpočet

Současný návrh zahrnuje dodatečné náklady pro rozpočty členských států a Společenství v důsledku zavedených opatření pro dohled a tlumení nízkopatogenní formy influenzy ptáků. Předpokládané přibližné náklady na rozpočet Společenství jsou tyto:

a) dohled nad nízkopatogenní formou influenzy ptáků: 1-2 miliony eur ročně. Tyto údaje zohledňují náklady na programy pro dohled nad influenzou ptáků, které se použily v členských státech v letech 2003 a 2004. V budoucnosti se však plánuje, že bude vhodné posílit tyto programy, což povede k dodatečným nákladům;

b) tlumení nízkopatogenní formy influenzy ptáků prostřednictvím depopulace: zhruba 1-4 miliony eur ročně. Tento údaj je založen na:

- výsledcích dohledu nad influenzou ptáků provedeného v členských státech v roce 2003 a předběžných údajích o dohledu nad nízkopatogenní formou influenzy ptáků provedeném v roce 2004, které jsou dostupné;

- průměrných nákladech na každé jednotlivé ohnisko influenzy ptáků, pro které se uplatnila politika depopulace v rámci Společenství v posledních letech (zhruba 150 000 eur na drůbeží hospodářství); a

- nákladech na rozpočet EU pro tyto ohniska (30 % spolufinancování, 50 000 eur na hospodářství).

V případě zhruba 80-320 výskytů nízkopatogenní formy influenzy ptáků za rok v celé EU se předpokládá, že bude potřebné uplatnit politiku depopulace na 20-80 hospodářství zasažených nízkopatogenní formou influenzy ptáků za rok, což představuje 25 % farem, na kterých se zjistila nízkopatogenní forma influenzy ptáků.

Navíc, pokud se nakonec přijme rozhodnutí o zřízení banky pro očkovací látky proti influenze ptáků, zřízení a provoz této banky bude stát přibližně 1-2 miliony eur ročně. Tento údaj se odhaduje s přihlédnutím k nákladům stávající antigenové banky pro slintavku a kulhavku na vyvinutí očkovací látky. V této souvislosti je však třeba zdůraznit, že:

- v souladu s již existujícím ustanovením článku 7 rozhodnutí 90/424/EHS mohou být banky pro očkovací látky Společenství financovány z rozpočtu Společenství;

- nově plánovaná směrnice nezavazuje Společenství ke zřízení banky pro očkovací látky proti influenze ptáků, ale vytváří pouze právní základ pro Společenství, aby tak mohlo učinit.

Současný návrh na změnu rozhodnutí 90/424/EHS proto nebude zvažovat tento zvláštní aspekt. Jak je vysvětleno v hodnocení vlivu, který je součástí dvou návrhů Komise o influenze ptáků, roční doplňkové náklady na rozpočet Společenství týkající se přijetí a provádění výše uvedených opatření (včetně možného zřízení banky pro očkovací látky) představuje zhruba 3-8 milionů eur, tj. průměrně zhruba 5 -6 milionů eur.

Předpokládá se však, že tyto náklady se vyváží úsporami vyplývajícími ze sníženého rizika budoucích epizoocií vysoce patogenní formy influenzy ptáků. Samozřejmě, že není možné přesně určit, do jaké míry povedou navrhovaná opatření ke snížení počtu budoucích epizoocií vysoce patogenní formy influenzy ptáků, jejíž výskyt je stále ještě kvůli povaze daného rizika z větší části nepředvídatelný a nedá se úplně vyloučit. Pokud by však byla plánovaná opatření v posledních pěti letech již v EU platná a prováděná, mohlo se předejít s největší pravděpodobností jedné ze dvou největších epizoocií, která se ve Společenství objevila. V této souvislosti je možné předpokládat, že prováděním navržených opatření by se mohlo úspěšně předejít dvoum hlavním epizoociím vysoce patogenní formy influenzy ptáků v následujících deseti letech.

2005/0063 (CNS)

Návrh

ROZHODNUTÍ RADY

kterým se mění rozhodnutí Rady 90/424/EHS o některých výdajích ve veterinární oblasti

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 37 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise[32],

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu[33],

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru[34],

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Influenza ptáků dříve nazývaná „drůbeží mor“, je velmi vážná infekce ptáků, která způsobuje vážné riziko pro zdraví zvířat. Virus influenzy ptačího původu může také představovat riziko pro lidské zdraví.

(2) Rozhodnutí 90/424/EHS[35] o některých výdajích ve veterinární oblasti stanoví možnost finančního příspěvku Společenství členským státům na eradikaci některých chorob zvířat. V současnosti stanoví toto rozhodnutí možnost udělit takový příspěvek na eradikaci influenzy ptáků způsobenou tzv. „vysoce patogenními“ kmeny viru.

(3) Ohniska choroby způsobené virem nízkopatogenní influenzy ptáků, který se následně změnil na vysoce patogenní virus, způsobila během posledních epizoocií ničivé následky a riziko pro veřejné zdraví. Jakmile virus zmutuje, je velice těžké ho tlumit. Směrnice xxx o opatřeních Společenství pro tlumení influenzy ptáků stanovuje povinná opatření pro dozor a tlumení[36] také ve vztahu k nízkopatogenním virům, aby se zamezil vznik ohnisek vysoce patogenní influenzy ptáků.

(4) Na základě přijetí směrnice xxx 5 je vhodné změnit rozhodnutí 90/424/EHS tak, aby finanční pomoc Společenství mohla být udělena na opatření pro eradikaci provedená členskými státy k boji s kmeny virů influenzy ptáků s nízkou patogenitou, které by se mohly změnit na vysoce patogenní kmeny.

(5) Odkaz na článek 40 v čl. 3 odst. 4 rozhodnutí Rady 90/424/EHS je chybný, jelikož uvedený postup se nachází v článku 41.

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Rozhodnutí Rady 90/424/EHS se mění takto:

1. Článek 3 se mění takto:

a) v odstavci 1 se zrušuje šestá odrážka;

b) v odstavci 2 se první odrážka nahrazuje tímto:

- „poražení zvířat vnímavých druhů, která jsou postižena nebo infikována nebo podezřelá z choroby nebo infekce, a jejich zničení a, v případě influenzy ptáků, zničení vajec,“

c) odstavec 4 se nahrazuje tímto:

„Jestliže, vzhledem k vývoji situace ve Společenství, se ukáže být nutným pokračovat v opatřeních uvedených v odstavci 2, může být přijato postupem podle článku 41 nové rozhodnutí týkající se finančního příspěvku poskytnutého Společenstvím, který může přesahovat 50 %, stanovených v odstavci 5 první odrážce. Když je přijato toto rozhodnutí, musí dotyčný členský stát přijmout veškerá opatření, aby byl zaručen úspěch, a zejména jiná opatření, než která jsou uvedena v odstavci.“

2. Vkládá se článek 3a, který zní:

„Článek 3a

1. Tento článek se použije v případě vzniku ohniska influenzy ptáků na území členského státu.

2. Dotčený členský stát obdrží finanční příspěvek od Společenství na eradikaci influenzy ptáků, jestliže budou plně a účinně provedena minimální opatření pro tlumení stanovená směrnicí xxx 5 v souladu s právními předpisy Společensví a v případě zabití zvířat vnímavých druhů, která jsou postižena nebo infikována nebo podezřelá z choroby nebo infekce, dostanou vlastníci hospodářských zvířat rychlou a přiměřenou náhradu.

3. Finanční příspěvek Společenství, rozdělený podle potřeby na několik částí, musí být:

- v případě vysoce patogenní formy influenzy ptáků 50 % a v případě nízkopatogenní formy influenzy ptáků 30 % výdajů vynaložených členským státem jako náhrada vlastníkům za poražení, zničení zvířat a jejich produktů, za očistu a dezinfekci hospodářství a vybavení a za zničení kontaminovaných krmiv a kontaminovaného vybavení, jestliže ho nelze dezinfikovat,

- jestliže bylo rozhodnuto o nouzovém očkování v souladu s článkem 55 směrnice xxx5, 100 % výdajů za zásobu očkovací látky a 50 % výdajů vynaložených na provedení tohoto očkování.“

3. V příloze ve skupině 1 se vkládá nová odrážka, která zní:

- „influenza ptáků.“

Článek 2

Toto rozhodnutí je určeno členským státům.

V Bruselu dne […].

Za Radu

předseda

LEGISLATIVE FINANCIAL STATEMENT

Policy area(s): Health and Consumers Protection Activity: Food safety, animal health, animal welfare and plant health |

TITLE OF ACTION: PROPOSAL FOR A COUNCIL DECISION AMENDING COUNCIL DECISION 90/424/EEC ON EXPENDITURE IN THE VETERINARY FIELD |

1. BUDGET LINE(S) + HEADING(S)

17 04 01: Animal disease eradication and monitoring programmes and monitoring of the physical conditions of animals that could pose a public-health risk linked to an external factor

17 04 02: Other measures in the veterinary, animal welfare and public-health field

17 04 03: Emergency fund for veterinary complaints and other animal contaminations which are a risk to public health

2. OVERALL FIGURES

2.1. Total allocation for action (Part B): 33 € million for commitment

2.2. Period of application:

Action is open ended

2.3. Overall multiannual estimate of expenditure:

(a) Schedule of commitment appropriations/payment appropriations (financial intervention) (see point 6.1.1)

€ million ( to three decimal places)

Year [2006] | [n+1] | [n+2] | [n+3] | [n+4] | [n+5 and subs. Years] | Total |

Commitments | 5.5 | 5.5 | 5.5 | 5.5 | 5.5 | 5.5 | 33.0 |

Payments | 5.5 | 5.5 | 5.5 | 5.5 | 5.5 | 5.5 | 33.0 |

(b) Technical and administrative assistance and support expenditure (see point 6.1.2)

Commitments | 0.000 | 0.000 | 0.000 | 0.000 | 0.000 | 0.000 |

Payments | 0.000 | 0.000 | 0.000 | 0.000 | 0.000 | 0.000 |

Subtotal a+b |

Commitments | 5.5 | 5.5 | 5.5 | 5.5 | 5.5 | 5.5 | 33.0 |

Payments | 5.5 | 5.5 | 5.5 | 5.5 | 5.5 | 5.5 | 33.0 |

(c) Overall financial impact of human resources and other administrative expenditure (see points 7.2 and 7.3)

Commitments/ payments | 0.216 | 0.216 | 0.216 | 0.216 | 0.216 | 0.216 | 1.296 |

TOTAL a+b+c |

Commitments | 5.716 | 5.716 | 5.716 | 5.716 | 5.716 | 5.716 | 34.296 |

Payments | 5.716 | 5.716 | 5.716 | 5.716 | 5.716 | 5.716 | 34.296 |

2.4. Compatibility with financial programming and financial perspective

Proposal is compatible with existing financial programming.

2.5. Financial impact on revenue: [37]

Proposal has no financial implications (involves technical aspects regarding implementation of a measure)

3. BUDGET CHARACTERISTICS

Type of expenditure | New | EFTA contribution | Contributions form applicant countries | Heading in financial perspective |

Comp | Non-diff | YES | NO | NO | No 1a |

Comp | Non-diff | YES | NO | NO | No 1a |

Comp | Non-diff | NO | NO | NO | No 1a |

4. LEGAL BASIS

Council Decision 90/424/EEC

5. DESCRIPTION AND GROUNDS

5.1. Need for Community intervention [38]

5.1.1. Objectives pursued

Objective 1: EXTENSION of the surveillance programmes to avian influenza

Objective 2: EXTENSION of emergency measures (Article 3 of Decision 90/424/EEC) to low pathogenic avian influenza stamping out

Objective 3: POSSIBILITY to establish of an avian influenza vaccine bank

ONLY THE REALIZATION OF OBJECTIVE 2 LEADS TO AN ADDITIONAL DIRECT COST FOR THE EU-BUDGET. HOWEVER, THE STAMPING OUT OF LPAI COULD, COMPARED TO THE EXISTING SITUATION, LEAD TO AN OVERALL ECONOMY BECAUSE THE AIM IS TO PREVENT/REDUCE MUTATION FROM LPAI INTO HPAI.

5.1.1.1. Compulsory surveillance and control measures for LPAI.

Very often LPAI viruses do not cause any clinical signs in domestic poultry and therefore circulate unnoticed in the poultry population, due to direct or indirect contact between poultry farms or movements of poultry. Spread of LPAI viruses in domestic poultry is a major risk factor for their mutation into HPAI viruses, which then cause devastating disease outbreaks. The compulsory surveillance is needed so that disease control measures can be rapidly applied and mutation of LPAI into HPAI is prevented. The prevention of HPAI will protect the EU budget against high costs for its eradication.

5.1.1.2. Possible establishment of an avian influenza vaccine bank

In some cases, it might be necessary to proceed to a rapid vaccination which again will protect the EU budget against high costs for its eradication.

5.1.2. Measures taken in connection with ex ante evaluation

AI is a serious, highly contagious disease of poultry and other birds caused by different types of viruses included in the very large virus family called Influenzaviridae. AI viruses may also spread to mammals, including humans, usually following direct contact with infected birds. In the human host, the disease may vary from mild conjunctivitis to serious disease, sometimes fatal; during the still ongoing AI epidemic in certain Asian countries, the case fatality rate in humans has been very high.

Due to continuous genetic changes of the disease agents and their possible “adaptation” to newly infected animal or human hosts, the risks posed by the different AI viruses to animal and public health is variable and to a large extent unpredictable. However, current knowledge indicates that the health risks posed by the so-called Low Pathogenic AI (LPAI) viruses - are inferior to the one posed by Highly Pathogenic AI (HPAI) viruses, which originate from a mutation of certain LPAI viruses, namely those of types H5 and H7, and which can cause a disease in poultry with a mortality rate as high as 90%.

As regards public health, data available indicate that HPAI viruses of types H5 and H7 have been responsible for the vast majority of the cases of AI reported in humans, and of all cases of human deaths due to AI viruses.

In general, domestic poultry populations are free from AI viruses. However, certain wild birds (particularly migratory waterfowl, such as ducks and geese) act as a permanent “reservoir” of LPAI viruses, from which they occasionally spread to domestic poultry. No measures are currently available or can be envisaged to stop or reduce virus circulation in wild birds living in nature; this means that there is a permanent risk of introduction of potentially very dangerous AI viruses from wild to domestic birds, and ultimately to other animals and humans.

For unclear reasons, an increase of AI outbreaks has occurred in recent years. Serious AI outbreaks (HPAI) have been recently reported in many different species of birds – including domestic poultry, kept under different husbandry and management practices - in several different areas of the world, and across all continents. These outbreaks have caused the death or killing for disease control purposes of hundreds of millions of birds and very serious losses to the poultry industry worldwide. In connection with these outbreaks, several human cases of infection were also reported, some of them fatal.

In the EU, in the last five years, major outbreaks of HPAI have occurred in Italy (1999-2000) and the Netherlands, with secondary spread to Belgium and Germany (2003). These outbreaks had devastating consequences on the poultry sector and a negative impact on the society as a whole - particularly in the Netherlands, where several human cases of disease also occurred. This was despite the draconian control measures applied by the Member States (MSs) including massive killing and destruction of poultry and other birds in the affected areas, which often went far beyond the minimum requirements of Council Directive 92/40/EEC on Community control measures for the control of AI. These outbreaks have also entailed significant costs for the Community budget, in the framework of existing rules laid down in Council decision 90/424/EEC.

After previous EU animal health crises (classical swine fever, 1997-1998; foot and mouth disease, 2001) these outbreaks have prompted further criticisms in the MSs against massive slaughter of animals, due to animal welfare, ethical, social, economic and environmental reasons. The implementation of this measure has had a very negative impact on public opinion, and raised serious criticisms in particular in relation to special categories of birds, such as endangered species or breeds, or pets. The Court of Auditors has also often criticised the Commission due to the economic impact of massive slaughter on the Community budget.

Scientists deem that uncontrolled AI outbreaks, particularly those caused by certain virus types may, following transmission of the virus from birds or other animals into humans, eventually lead to the emergence of a virus fully adapted to humans and able to cause an Influenza pandemic, like the “Spanish flu” of 1917-1919. Such a pandemic could cause millions of human deaths and major socio-economic consequences all over the world.

Directive 92/40/EEC establishes compulsory disease control measures only in case of disease in poultry caused by HPAI. Lessons have been learnt during the recent epidemics. Outbreaks of AI caused by LPAI viruses of types H5 and H7, that subsequently mutated into HPAI viruses have caused devastating consequences. Once mutation has occurred, the virus is extremely difficult to control.

Council Decision 90/424/EEC provides for a Community financial contribution (50%) to be granted to the MSs for some of the expenditure which they may incur when eradicating HPAI (Decision 90/424/EEC currently uses the old terminology “avian plague” for HPAI), namely for reimbursement to farmers who have had their birds slaughtered and destroyed to eradicate the disease, for cleansing and disinfection, and for the destruction of eggs, feedingstuff and other materials likely to be contaminated. The Community may also reimburse 100% of vaccine costs.

In view of the increased knowledge on the risks for human health posed by AI viruses, the opinions of the Scientific Committee and the most recent knowledge on the pathogenesis, the epidemiology and the distribution of AI, there is now a clear need to revise and update current legislation to reflect these new advances and experience and to improve disease control of both LPAI and HPAI in future. This will be of direct benefit to animal health and indirectly also human health.

The current proposal envisages the following changes to Decision 90/424/EEC:

- to foresee a financial contribution (30%) to MSs, for the costs which they incurred in case of a stamping out policy being applied following LPAI outbreaks. The reduced contribution compared with HPAI outbreaks is justified by the fact that MSs should keep the option not to apply a stamping-out policy in case of LPAI, and a higher Community contribution might induce them not to make adequate use of this option. On the other hand, the Community co-financed surveillance programme should allow the detection of LPAI in a timely manner and thus the need for extensive stamping out should be reduced, with a positive impact also on MSs budgets;

- to foresee a financial contribution (up to 50%) for the MSs surveillance programmes to be implemented annually in accordance with the first proposal (see also footnote 8).

The current proposal would therefore entail additional costs for the MSs and the Community budget, due to the measures being introduced for the surveillance and control of LPAI.

However, it is expected that the above costs will be counterbalanced by the savings related to the reduced risks for future HPAI epidemics. Of course, it cannot be precisely indicated to what extent the proposed measures would lead to a decrease in the number of future HPAI epidemics, the occurrence of which is still largely unpredictable and can never be totally excluded, given the nature of the risk in question. However, if the envisaged measures had been already in place and implemented in the EU in the last five years, one of the two major epidemics which have occurred in the Community would have been most likely prevented. Based on this, it may therefore be estimated that the implementation of the proposed measures could successfully prevent two major epidemics of HPAI in the next ten years.

The expenditure incurred by the MSs concerned for compensating farmers, for stamping out measures and for cleansing and disinfection (expenditure that are in principle eligible for a 50% Community co-financing in accordance with current provisions of Decision 90/424/EEC) in relation to the two major epidemics which recently occurred in the EU has been between 101 and 174 M€. It can therefore be estimated that at the current costs the prevention of two major epidemics would lead to savings for the Community budget of 100 M€ or more over a ten year period. This would largely outweigh the additional costs foreseen for the new LPAI surveillance and control measures (~50-60 M€ in ten years).

As seen above in this document, a decrease in the AI risk in poultry and other birds in the Community is bound to indirectly but significantly reduce the public health risks posed by AI viruses, including the one of an Influenza pandemic, since the circulation of AI viruses in domestic birds is the main source of the AI risk for humans. The implementation of regular surveillance would also have the positive effect that circulation of any AI virus in domestic poultry having a potential impact on public health could be rapidly detected, so allowing the adoption of any appropriate preventive measures, by both animal and public health authorities.

However, it is not possible to quantify more precisely the benefit of the proposed measures on public health.

As regards the prevention of an Influenza pandemic, this event may have its origin in any country in the world and may then spread into the Community due to human-to-human transmission of virus via movements of people. In this case, animal health control measures in place in the Community would have no effect in reducing that risk. However, the cost and the impact of an Influenza pandemic would be so serious that even a slight reduction of the overall risk stemming from the proposed measures should not be disregarded in the overall cost/benefit evaluation of such measures. Furthermore, if such a catastrophic event originated in the EU in the absence of appropriate and scientifically updated Community legislation on animal health, the Community, as well as MSs, would be exposed to very serious criticisms, probably not inferior to the ones made in the past in relation to the emergence and spread of Bovine Spongiform Encephalopathy.

From all the data above, it emerges that both the Community as a whole and the MSs have a clear interest in the updating of Community policy on AI control, and to allocate appropriate resources for the prevention and control of disease.

5.1.3. Measures taken following ex post evaluation

Not applicable

5.2. Action envisaged and budget intervention arrangements

Not applicable

5.3. Methods of implementation

Not applicable

6. FINANCIAL IMPACT

6.1. Total financial impact on Part B - (over the entire programming period)

(The method of calculating the total amounts set out in the table below must be explained by the breakdown in Table 6.2.)

6.1.1. Financial intervention

Commitments (in € million to three decimal places)

1 | 2 | 3 | 4=(2X3) |

Action 1 - Measure 1 - Measure 2 Action 2 - Measure 1 - Measure 2 - Measure 3 etc. |

TOTAL COST |

7. IMPACT ON STAFF AND ADMINISTRATIVE EXPENDITURE

7.1. Impact on human resources

Types of post | Staff to be assigned to management of the action using existing and/or additional resources | Total | Description of tasks deriving from the action |

Number of permanent posts | Number of temporary posts |

Officials or temporary staff | A B C | 2 - - | - - - | 2 - - |

Other human resources | - | - |

Total | 2 | - | 2 |

7.2. Overall financial impact of human resources

Type of human resources | Amount (€) | Method of calculation * |

Officials Temporary staff | 216,000 | 1 full time official per year |

Other human resources (specify budget line) |

Total | 216,000 |

The amounts are total expenditure for twelve months.

7.3. Other administrative expenditure deriving from the action

Budget line | Amount € | Method of calculation |

Overall allocation (Title A7) 1701021101 – Missions 1701021102 – Meetings A07031 – Compulsory committees 1 A07032 – Non-compulsory committees 1 A07040 – Conferences A0705 – Studies and consultations Other expenditure (specify) |

Information systems (A-5001/A-4300) |

Other expenditure - Part A (specify) |

Total |

The amounts are total expenditure for twelve months.

1 Specify the type of committee and the group to which it belongs.

I. Annual total (7.2 + 7.3) II. Duration of action III. Total cost of action (I x II) | 216,000 € 6 years 1,296,000 € |

8. FOLLOW-UP AND EVALUATION

8.1. Follow-up arrangements

The Commission will have at its disposal several ways to evaluate the future impact of the proposals:

- from the occurrence of future HPAI epidemics on poultry, it will be evident whether the measures put in place have been effective to prevent and control those epidemics;

- from the results of the regular LPAI surveillance programmes, future programmes could be better modulated to ensure that the resources allocated are proportionate to the risks posed by LPAI; this would prevent under- or over-expenditure both for the Community and MSs in connection with surveillance;

- from the control measures applied by the MSs in relation to future LPAI outbreaks and related costs, it will be more clear what the real impact of the new financial measures introduced in relation to LPAI control will be.

The Commission has already in place the necessary basic tools to gather and analyse this information in the proper manner, such as the Standing Committee for the Food Chain and Animal Health, the inspectors of the Food and Veterinary Office and the network of Community and National Reference Laboratories, whose role will be confirmed and strengthened by the current proposal. However, in the future new scientific opinions could also be useful to assist the Commission for policy formulation and fine tuning of legislation, as well as for MSs when implementing disease control measures.

The Commission has also started a process of evaluation of the whole Community Animal Health Policy, which will include questions on the cost/effectiveness of the current financial instruments to cope with animal disease surveillance, control and eradication and on ways in which producers should be induced to take all appropriate measures to reduce the risk of disease introduction onto their farms. In this context major risk factors such as density of animal populations and on-farm biohazards will be considered, together with mitigating measures and consequences on the EU budget. Based on the outcome of these studies and evaluation, alternatives to the current way Community financial support is granted to the MSs might be proposed.

8.2. Arrangements and schedule for the planned evaluation

As mentioned above, the Commission has at its disposal tools, such as the Standing Committee for the Food Chain and animal health and the network of Community and national reference laboratories; these instruments will allow

9. ANTI-FRAUD MEASURES

Not relevant

[1] SEC(2005)549.

[2] Úř. věst. C […], […], s. […].

[3] Úř. věst. C […], […], s. […].

[4] Úř. věst. C […], […], s. […].

[5] Úř. věst. C […], […], s. […].

[6] Úř. věst. L 167, 22.6.1992, s. 1. Směrnice naposledy pozměněná aktem o přistoupení z roku 2003.

[7] Úř. věst. L 278, 31.10.2000, s. 26. Rozhodnutí naposledy pozměněné rozhodnutím 2002/279/ES (Úř. věst. L 99, 16.4.2002, s. 17).

[8] Úř. věst. L 378, 31.12.1982, s. 58. Směrnice naposledy pozměněná rozhodnutím Komise 2004/216/ES (Úř. věst. L 67, 5.3.2004, s. 27).

[9] Úř. věst. L 123, 24.4.1998, s. 1. Směrnice naposledy pozměněná nařízením (ES) č. 1822/2003 (Úř. věst. L 284, 31.10.2003, s. 1).

[10] Úř. věst. L 273, 10.10.2002, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 668/2004 (Úř. věst. L 112, 19.4.2004, s. 1).

[11] Úř. věst. L 226, 25.6.2004, s. 22.

[12] Úř. věst. L 139, 30.4.2004, s. 7.

[13] Úř. věst. L 184, 17.1.1999, s. 23.

[14] Úř. věst. L 311, 28.11.2001, s. 1. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 2004/28/ES.

[15] Úř. věst. L 136, 30.4.2004, s. 1.

[16] Úř. věst. 121, 29.7.1964, s. 1977, naposledy pozměněná nařízením (ES) č. 1/2005 (Úř. věst. L 3, 5.1.2005, s. 1).

[17] Úř. věst. L 340, 31.12.1993, s. 21. Směrnice naposledy pozměněná nařízením (ES) č. 806/2003 (Úř. věst. L 122, 16.5.2003, s. 1).

[18] Úř. věst. L 18, 23.1.2003, s. 11.

[19] Úř. věst. L 38, 12.2.1998, s. 10.

[20] Úř. věst. L 165, 30.4.2004, s. 1.

[21] Úř. věst. L 395, 30.12.1989, s. 13. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 2004/41/ES (Úř. věst. L 157, 30.4.2004, s. 33).

[22] Úř. věst. L 224, 18.8.1990, s. 29. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 2002/33/ES (Úř. věst. L 315, 19.11.2002, s. 14).

[23] Úř. věst. L 146, 11.6.1994, s. 17.

[24] For further information, see separate explanatory note.

[25] For further information, see separate explanatory note.

[26] For minimum information requirements relating to new initiatives, see SEC 2000 (1051)

[27] For further information, see separate explanatory note.

[28] Úř. věst. L 224, 18.8.1990, s. 19. Rozhodnutí naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 806/2003 (Úř. věst. L 122, 16.5.2003, s. 1.).

[29] Úř. věst. L 167, 22.6.1992, s. 1.

[30] Rozhodnutí 90/424/EHS v současnosti používá velice starý termín „avian plague“ (drůbeží mor) pro vysoce patogenní influenzu ptáků.

[31] http://europa.eu.int/comm/food/animal/diseases/financial/risk_financing_model_10-04_en.pdf.

[32] Úř. věst. C […], […], s. […].

[33] Úř. věst. C […], […], s. […].

[34] Úř. věst. C […], […], s. […].

[35] Úř. věst. L 224, 18.8.1990, s. 19. Rozhodnutí naposledy pozměněné směrnicí 2003/99/ES (Úř. věst. L 325, 12.12.2003, s. 1).

[36] KOM(2005)171.

[37] For further information, see separate explanatory note.

[38] For further information, see separate explanatory note.

[39] For further information, see separate explanatory note.