V Bruselu dne 27.4.2005

KOM(2005) 170 v konečném znění

2003/0107 (COD)

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU podle čl. 251 odst. 2 druhého pododstavce Smlouvy o ES týkající se

společného postoje Rady k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady o nakládání s odpady z těžebního průmyslu

2003/0107 (COD)

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU podle čl. 251 odst. 2 druhého pododstavce Smlouvy o ES týkající se

společného postoje Rady k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady o nakládání s odpady z těžebního průmyslu

1. SOUVISLOSTI

Datum předání návrhu EP a Radě(dokument KOM(2003)319 v konečném znění – 2003/0107 COD): | 2.6.2003 |

Datum vydání stanoviska Evropského hospodářského a sociálního výboru: | 11.12.2003 |

Datum vydání stanoviska Evropského parlamentu, první čtení: | 31.3.2004 |

Datum přijetí společného postoje: | 12.4.2005. |

2. CÍL NÁVRHU KOMISE

Cílem návrhu je stanovit minimální požadavky a zlepšit tak způsob nakládání s odpady z těžebního průmyslu. Dva hlavní technické cíle navržené směrnice jsou:

- minimalizovat účinky znečištěných průsakových vod ze zařízení na nakládání s odpady (odvaly a odkaliště) na životní prostředí a zdraví lidí, které mohou z důvodu velkého objemu a vlastností uložených odpadů vyvolávat dlouhodobé environmentální dopady přetrvávající i poté, co byly zařízení a připojený důl nebo povrchový důl uzavřeny;. a

- předcházet dopadům nehod nebo je minimalizovat, a zejména zajistit dlouhodobou stabilitu odkališť a jejich hrází, protože protržení hráze může způsobit rozsáhlou škodu na životním prostředí, včetně ohrožení lidských životů.

Cílů návrhu by mělo být dosaženo prostřednictvím opatření založených na nejdostupnějších technikách a měly by zahrnovat plánování, udělování povolení, provoz a případné uzavření zařízení spojených s těžebným průmyslem a následná péče o ně, přičemž důraz by měl být kladen na stabilitu takových zařízení a na prevenci znečištění vody a půdy.

3. PŘIPOMÍNKY KE SPOLEČNÉMU POSTOJI

3.1 Všeobecné připomínky

Komise během prvního čtení přijala v plném rozsahu, částečně nebo v zásadě 46 ze 74 změn navržených Evropským parlamentem. 41 změn bylo do společného postoje začleněno doslova, nebo v jejich duchu.

Komise přijala všechny změny, které zaručují větší právní jasnost textů, rozšiřují oblast působnosti návrhu ve smyslu rozsahu surovin, na něž se návrh vztahuje, podporují dlouhodobé bezpečné provozování zařízení na nakládání s odpady zejména prostřednictvím zpřísnění ustanovení týkajících se uzavření těchto zařízení a následné péče o ně, a které se zabývají se znečištěním způsobeným starými lokalitami.

Komise odmítla zejména změny, které jsou příliš normativní a podrobné nebo které podstatně rozšiřují oblast působnosti návrhu.

Rada vzala do značné míry v úvahu změny Parlamentu a provedla řadu dalších změn. Ačkoli by Komise dala přednost širší oblasti působnosti směrnice, čímž by se vyhnula možnostem odchylek, zejména pokud jde o neinertní odpad neklasifikovaný jako nebezpečný, zastává názor, že společný postoj jako celek nemění přístup a cíle návrhu, a že jej proto může podpořit.

3.2 Podrobné p řipomínky

3.2.1. Změny Parlamentu přijaté Komisí a začleněné do společného postoje v plném rozsahu, částečně, nebo v zásadě

Následující změny, které Komise přijala v plném rozsahu, částečně, nebo v zásadě, byly rovněž začleněny do společného postoje: změny 2, 3, 5, 6, 7, 11, 12, 13, 14, 16, 17, 21, 25, 27, 28, 29, 30, 31, 32, 35, 37, 39, 44, 47, 50, 51, 52, 57, 59, 60, 63, 66, 67, 70, 71, 72, 75, 76, 86, 93, 98.

3.2.2. Změny Parlamentu zamítnuté Komisí a Radou a nezačleněné do společného postoje

Změny 4 a 8 navrhují vypustit text, který poskytuje užitečné objasnění. Je proto nezbytné tento text ponechat.

Změny 9, 90, 24, 38, 53, 61 a 64 navrhují dodatky, které nejsou nezbytné, jelikož většina z nich je explicitně nebo implicitně obsažena v jiných ustanoveních tohoto znění.

Změny 20 a 88 jsou jazykové povahy a nejsou považovány za nezbytné.

Změny 22, 34, 40, 41, 48, 55, 56 a 74 navrhují doplnění, která jsou na začlenění do směrnice považována za příliš podrobná.

Změny 43, 45 a 65 rozšiřují ustanovení týkající se ukládání odpadů do těžebních jam, jež nespadá do oblasti působnosti návrhu.

Změny 58, 62 a 73 přidávají odkazy na jiné právní předpisy Společenství, které se v případě potřeby uplatní každopádně.

Změna 69 upravuje formulaci převzatou z Úmluvy OSN o hodnocení vlivu na životní prostředí přesahujícího hranice států (Úmluva z Espoo).

3.2.3. Změny Parlamentu přijaté Komisí v plném rozsahu, částečně, nebo v zásadě, ale nezačleněné do společného postoje

Změna 19 je považována za změnu jazykové povahy.

Změna 26 zdůrazňuje možnosti nakládání s odpady, které je třeba vzít v úvahu v plánu nakládání s odpady. Ačkoli Komise cítila, že navrhované doplnění by zvýšilo jasnost textu, Rada byla toho názoru, že doplnění je příliš normativní, než aby mohlo být začleněno.

Změna 42 navrhuje, aby se ustanovení uplatňovaná na odpad ukládaný zpět do těžebních jam vztahovala rovněž na jiné odpady z výroby. Komise přijala doplnění v částečně jiné formulaci, aby se tak vyhnula právní nejasnosti ve věci uloženého materiálu. Rada však byla toho názoru, že se nejedná o otázku odpadů, a proto nespadá do oblasti působnosti návrhu.

Změna 46 určuje chráněné oblasti jako důležitý faktor, který je třeba vzít v úvahu při určení lokality pro zařízení na nakládání s odpady. Požadavky Společenství týkající se chráněných přírodních oblastí je však třeba vhodným způsobem zohlednit i tak.

Změna 54 upřesňuje, že opatření, která mají být přijata pro uzavřená zařízení na nakládání s odpady, budou zaměřena na soulad s environmentálními normami Společenství. Tyto normy se však uplatní v jakémkoli případě a toto doplnění není považováno za nezbytné.

3.2.4. Změny Parlamentu nepřijaté Komisí a začleněné do společného postoje plném rozsahu, částečně, nebo v zásadě

Rada má za to, že změny 36 a 68 jsou ve společném postoji zohledněny. Komise nepovažovala za nutné tyto změny přijmout, protože soudí, že jejich obsah byl již do návrhu Komise zahrnut.

3.2.5. Dodatečné změny návrhu provedené Radou

Body odůvodnění

Několik změn má za cíl upravit text tak, aby zohledňoval různé změny provedené v článcích. Kromě toho zdůrazňuje tyto změny:

Ve 4. bodu odůvodnění se vysvětluje, že na odpad, který vznikl během předvýrobní vývojové fáze, se rovněž vztahuje definice pojmu „odpad“.

V 6. bodě odůvodnění se doplňuje odkaz na definici pojmu „odpad z těžby“.

V 8. bodě odůvodnění se objasňuje, že na jiný odpad než z těžby a stejně tak na odpad z těžby převezený do lokality, která není zařízením na nakládání s odpadem z těžby, se náležitě uplatní jiné právní předpisy o odpadech.

Nově přidaný 11. bod odůvodnění objasňuje, že na odpad z těžby nerostů používaných pro radioaktivní vlastnosti se směrnice nevztahuje, pokud se na ně již vztahují právní předpisy podle Smlouvy o Euratomu. Komise zdůrazňuje, že z bodů odůvodnění 10 a 11 společně vyplývá, že na takový odpad se nemá směrnice vztahovat, pokud existují jiné právní předpisy přijaté podle Smlouvy o Euratomu, které prosazují tytéž environmentální cíle a řádně se zabývají aspekty, jež jsou předmětem této směrnice.

Nově přidaný 16. bod odůvodnění ujasňuje, že zařazení zařízení na nakládání s odpady do kategorie A nemá se provádět jen na základě rizik pro zdraví a bezpečnost pracovníků, protože tato otázka je obsažena v jiných příslušných právních předpisech Společenství.

Nově přidaný 23. bod odůvodnění zdůrazňuje potřebu stanovit vhodné období následné péče pro monitorování a kontrolu zařízení kategorie A.

Nově přidaný 37. bod odůvodnění vyzývá členské státy, aby prokázaly soulad mezi směrnicí a svými vnitrostátními prováděcími opatřeními.

Články

Článek 1 klade důraz na ochranu vody, živočichů, rostlin, půdy, ovzduší a krajiny.

V článku 2 se analogicky ke směrnici 2000/60/ES z oblasti působnosti směrnice vyjímá vtlačování a zpětné vtlačování odčerpaných podzemních vod. Omezená ustanovení pro inertní odpad (a kam nyní, na základě změny 98, spadá také neznečištěná půda a odpad z geologického průzkumu) byla rozšířena tak, že plně zahrnují ustanovení článku 5. Předmětem těchto omezených ustanovení se stal i odpad z těžby rašeliny. Bylo však upřesněno, že zařízení kategorie A na nakládání s takovým odpadem podléhají v plné míře ustanovením směrnice. Příslušným orgánům byla dána možnost omezit požadavky uplatňující se na odpad z geologického průzkumu neklasifikovaný jako nebezpečný a rovněž na neznečištěnou půdu a odpad z těžby rašeliny. Kromě toho byla vytvořena nová kategorie neinertních odpadů neklasifikovaných jako nebezpečné a členské státy ji mohou vyjmout z ustanovení o finančních zárukách (článek 14) a o oznamování událostí, které mají vliv na stabilitu (čl. 11 odst. 3 a čl. 12 odst. 5 a 6), pokud nepatří do zařízení kategorie A.

V článku 3 byly přidány definice pojmů „neznečištěná půda“, „těžba z moře“ a „geologický průzkum“ a „podstatná změna“. Částečně na základě změny 21 byl zaveden diferencovaný přístup k definici pojmu „zařízení na nakládání s odpady“, v souladu s riziky pro každý typ odpadu, a bylo upřesněno, že tato definice rovněž zahrnuje těžebné jámy, do nichž je odpad přemístěn z jiných než revitalizačních a stavebních důvodů. Bylo upřesněno, že odpovědnost provozovatele zahrnuje též dočasné skladování odpadu.

V článku 4 byly rozšířeny všeobecné požadavky tak, aby se vztahovaly na celé nakládání s odpady, včetně dočasného skladování, a byl začleněn celý článek 4 směrnice 75/442/EHS.

Do článku 5 byly z článku 7 přesunuty požadavky na klasifikaci zařízení na nakládání s odpady a staly se tak součástí plánů pro nakládání s odpady. Byl přidán nový odstavec, který požaduje schválení tohoto plánu příslušným orgánem.

V článku 6 bylo upřesněno, kdy mají být k dispozici různá opatření pro případ závažné havárie.

Článek 9 zjednodušuje klasifikační systém pro zařízení na nakládání s odpady a příslušná kritéria stanovená v příloze III přizpůsobuje definici pojmu „závažná havárie“.

V článku 11 se doplnilo několik dalších prvků, které je třeba zohlednit při výběru lokality pro zařízení na nakládání s odpady.

V článku 13 byly na nejpřísnější úroveň sníženy mezní hodnoty koncentrace kyanidu pro nová zařízení.

Článek 14 upřesňuje, že finanční záruky mohou rovněž zahrnovat rovnocenné systémy. Komise zdůrazňuje, že každý takový systém v jakékoli podobě by měl kdykoli zajistit dostupnost vhodných prostředků na provedení nezbytných revitalizačních prací v případě platební neschopnosti nebo když se provozovatel jinak vyhýbá odpovědnosti. Požadavky odpovědnosti za životní prostředí byly začleněny do zvláštního článku, který upřesňuje, že ustanovení příslušné směrnice se uplatní na celé nakládání s odpady z těžby nerostů.

Článek 20 stanoví priority ohledně úkolů, které se mají řešit prostřednictvím postupu ve výboru, a k těmto úkolům přidává výklad definice pojmu „inertní odpad“.

V článku 22 se přidává nové ustanovení týkající se zařízení na nakládání s odpady, která přestala přijímat odpad ke dni transpozice směrnice, ale ještě nedokončila postupy k uzavření.

Přílohy

V příloze III byla přeformulována první odrážka, aby se vytvořila přímá souvislost s definicí pojmu „závažná havárie“ v návrhu.

4 ZÁVĚR

Změny, které zavedla Rada, pomohou ujasnit pojmy návrhu, a ačkoli rovněž do určité míry omezují jeho oblast působnosti, nesnižují jeho celkový dopad. Komise proto může společný postoj podpořit.