P6_TA(2005)0224

Politické výzvy a rozpočtové prostředky rozšířené Evropské unie v letech 2007 – 2013

Usnesení Evropského parlamentu o politických výzvách a rozpočtových prostředcích rozšířené Unie v letech 2007 – 2013 (2004/2209(INI))

Evropský parlament,

- s ohledem na Smlouvu o ES, a zejména na články 268–276 této smlouvy,

- s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 6. května 1999 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a zdokonalení rozpočtového procesu [1],

- s ohledem na sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu ze dne 10. února 2004 - Budování naší společné budoucnosti: Politické výzvy a rozpočtové prostředky rozšíření Evropské unie (KOM(2004)0101) a ze dne 14. července 2004 o finančním výhledu na roky 2007 – 2013 (KOM(2004)0487), pracovní dokument Komise ze dne 14. července 2004 Návrh na prodloužení interinstitucionání dohody o rozpočtové kázni a zdokonalení rozpočtového procesu (KOM(2004)0498), návrh Komise ze dne 14. července 2004 na rozhodnutí Rady o systému vlastních zdrojů Společenství (KOM(2004)0501) a zprávu Komise ze dne 14. července 2004 o provozování systému vlastních zdrojů (KOM(2004)0505),

- s ohledem na Smlouvu o Ústavě pro Evropu [2],

- s ohledem na rozhodnutí Rady 2000/597/ES, Euratom ze dne 29. září 2000 o systému vlastních zdrojů Evropských společenství [3];

- s ohledem na své usnesení ze dne 22. dubna 2004 o budování společné budoucnosti: politické výzvy a rozpočtové prostředky rozšířené Unie v letech 2007 – 2013 [4],

- s ohledem na své rozhodnutí ze dne 15. září 2004 o zřízení dočasného výboru pro politické výzvy a rozpočtové prostředky rozšířené Unie v letech 2007 – 2013 [5],

- s ohledem na svou otázku k ústnímu zodpovězení O-0067/2004 (B6-0130/2004) určenou Radě a své usnesení o finančním výhledu ve vztahu k zasedání Evropské rady v prosinci 2004 [6],

- s ohledem na svou otázku k ústnímu zodpovězení O-0068/2004 (B6-0131/2004) určenou Komisi,

- s ohledem na článek 175 jednacího řádu,

- s ohledem na zprávu dočasného výboru pro politické výzvy a rozpočtové prostředky rozšířené Unie v letech 2007 – 2013 a na stanoviska Výboru pro rozpočtovou kontrolu, Hospodářského a měnového výboru, Výboru pro zaměstnanost a sociální věci, Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin, Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku, Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů, Výboru pro dopravu a cestovní ruch, Výboru pro regionální rozvoj, Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova, Výboru pro rybolov, Výboru pro kulturu a vzdělávání, Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci, Výboru pro ústavní záležitosti, Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví, Výboru pro zahraniční věci, Výboru pro rozvoj a Výboru pro mezinárodní obchod (A6-0153/2005),

A. vzhledem k tomu, že platnost stávajícího finančního výhledu a interinstitucionální dohody ze dne 6. května 1999 o rozpočtové kázni a zdokonalení rozpočtového procesu skončí v zásadě v roce 2006;

B. vzhledem k tomu, že doba platnosti většiny právních předpisů Společenství s finančními dopady skončí v roce 2006;

C. vzhledem k tomu, že příprava dalšího finančního výhledu je jednou z největších výzev, kterým bude Unie v nadcházejících měsících čelit, protože bude formovat novou rozšířenou Evropu s ohledem na nové vnitřní a globální výzvy a úkoly;

D. vzhledem k tomu, že se Evropský parlament rozhodl zřídit dočasný výbor s tímto mandátem:

a) vymezit politické priority Evropského parlamentu pro budoucí finanční výhled jak z legislativního, tak z rozpočtového hlediska,

b) navrhnout strukturu budoucího finančního výhledu v souladu s těmito prioritami,

c) odhadnout finanční prostředky, které mají být přiděleny na výdaje Evropské unie v letech 2007 – 2013,

d) navrhnout orientační rozdělení prostředků mezi jednotlivé okruhy finančního výhledu a v rámci těchto okruhů v souladu s prioritami a navrhovanou strukturou,

E. vzhledem k tomu, že dočasný výbor by měl předložit závěrečnou zprávu předtím, než Evropská rada přijme společný postoj;

F. vzhledem k tomu, že v souladu s odstavcem 26 interinstitucionální dohody ze dne 6. května 1999 zahájila Komise proces přípravy nového finančního výhledu a nové interinstitucionální dohody předložením návrhů ve dnech 10. února 2004 a 14. července 2004;

G. vzhledem k tomu, že Smlouva o Ústavě pro Evropu (dále jen "Ústava") posiluje roli Evropského parlamentu v mnoha legislativních oblastech, rozšiřuje rozpočtové pravomoci Evropského parlamentu a v článku I-55 a v čl. III-402 odst. 5 stanoví, že víceletý finanční rámec se stane evropským zákonem Rady, o němž Rada rozhoduje jednomyslně po projednání v dohodovacím výboru a po získání souhlasu Evropského parlamentu, který se usnáší většinou hlasů všech svých členů;

H. vzhledem k tomu, že odstavec 26 interinstitucionální dohody ze dne 6. května 1999 stanoví, že platnost stávajícího finančního výhledu se prodlužuje, pokud jej některá ze stran této dohody výslovně nevypoví;

I. vzhledem k tomu, že v případě neexistence interinstitucionální dohody umožňuje Smlouva o založení ES přijmout roční rozpočty podle ustanovení článků 272 a 273, pokud nebyl rozpočet schválen do začátku finančního roku;

J. vzhledem k tomu, že nová Komise oficiálně podpořila návrhy předchozí Komise ohledně struktury, doby platnosti a úrovně finančních zdrojů na rok a okruh výdajů nového finančního výhledu a veškeré legislativní návrhy, které jsou společně označovány jako "Prodiho balíček";

K. vzhledem k tomu, že ve svém výše uvedeném usnesení ze dne 22. dubna 2004 Evropský parlament zdůraznil, že "pokud nedojde k dohodě mezi Evropským parlamentem a Radou ohledně finančního balíčku, nebude existovat žádný finanční výhled, neboť stávající Smlouva povinnost vytvořit finanční výhled nestanoví a upravuje pouze roční rozpočty";

L. vzhledem k tomu, že se příjmy z DPH a HNP (které byly v době svého zavedení zamýšleny jako dodatečné příjmy k vlastním prostředkům Unie) staly postupně hlavním zdrojem financování rozpočtu Společenství; vzhledem k tomu, že spolu s ustanoveními o výjimkách, o která byl tento systém doplněn, jej učinily ještě složitějším a neprůhlednějším pro občany a stále méně spravedlivějším, a vedly k systému financování, jehož výsledkem jsou nepřijatelné nerovnosti mezi členskými státy;

M. vzhledem k tomu, že závěry Evropské rady z prosince 2004 potvrdily "Prodiho balíček" jako pracovní základ pro Radu, která souhlasila s tím, že povede institucionální dialog prostřednictvím pravidelných kontaktů s Evropským parlamentem;

N. vzhledem k tomu, že v závěrech Evropské rady z prosince 2004 je jasně stanovena vazba mezi finančním výhledem, otázkou vlastních zdrojů a opravným mechanismem;

O. vzhledem k tomu, že dočasný výbor v uplynulých šesti měsících:

- provedl hloubkovou analýzu návrhů Komise,

- úzce spolupracoval se všemi stálými výbory, jejichž stanoviska byla pečlivě posouzena,

- se zájmem sledoval pracovní metodu "stavebních kamenů", kterou uplatňovalo nizozemské předsednictví, a udržoval časté a konstruktivní kontakty s lucemburským předsednictvím,

- určil pozitivní politické priority s cílem stanovit postoj Evropského parlamentu při vyjednávání,

- předložil návrhy ohledně doby platnosti, struktury a finančních zdrojů příštího finančního výhledu v souladu s mandátem, který mu byl svěřen;

P. vzhledem k tomu, že Ústava stanoví možnost zavést nové kategorie vlastních zdrojů EU, jakož i zrušit některou ze stávajících kategorií,

Obecný kontext

1. trvá na tom, že rozšířená Evropská unie by měla mít dostatečné finanční zdroje odpovídající rozsahu jejích rostoucích politických cílů a dostačující jejím rostoucím domácím i mezinárodním závazkům; dále trvá na tom, že veškeré výdaje z rozpočtu EU by měly být určeny k přidání evropské hodnoty k veřejným výdajům členských států a že zásada subsidiarity by měla být přísně dodržována při všech rozhodnutích o výdajích v oblasti nevýlučných pravomocí – zejména kritérium, že akce EU může vzhledem ke svému rozsahu nebo účinkům lépe dosáhnout cílů Unie;

2. v zájmu řádné finanční správy, zjednodušení a demokratické odpovědnosti požaduje zlepšení a zjednodušení mechanismů finanční kontroly jak na úrovni orgánů, tak i v členských státech, aby byla zajištěna skutečná veřejná odpovědnost za všechny výdaje EU;

3. připomíná, že finanční výhled představuje finanční rámec, jehož cílem je zabezpečit rozvoj priorit EU v kontextu rozpočtové kázně, a není víceletým rozpočtem na dobu sedmi let; zdůrazňuje, že finanční výhled zůstává na zřeteli, a proto musí umožňovat nezbytnou flexibilitu za účelem reflexe střednědobých politických cílů a poskytovat finanční zdroje potřebné k tomu, aby mohly být budoucí výzvy řešeny efektivně a spravedlivě, jak stanoví Smlouva o ES; je odhodlán plně využít pravomocí, která mu dává článek 272 Smlouvy, na jehož základě je vytvořen roční rozpočtový proces pro účely schvalování výdajů Evropské unie;

4. bere na vědomí, že nová Barrosova Komise plně podpořila návrhy předložené Prodiho Komisí v posledních měsících jejího funkčního období; odmítá však systém, který zavazuje volené a výkonné orgány Evropské unie na tři po sobě jdoucí funkční období;

5. je si vědom složité politické, hospodářské a sociální situace v několika členských státech, ale připomíná, že rozpočet EU vzrostl v letech 1996 až 2002 o 8,2 %, zatímco průměrný nárůst národních rozpočtů (EU-15) činil 22,9 %; upozorňuje na to, že MacDougallova zpráva zastává názor, že evropský rozpočet by měl činit 2 až 2,5 % HDP členských států [7]; využívá této příležitosti k připomenutí toho, že strop vlastních zdrojů určený v roce 1993 pro 15 členských zemí zůstal od té doby nezměněn, tzn. 1,31 % HNP EU pro položky závazků a 1,24 % HNP EU pro položky plateb; připomíná, že výše rozpočtu EU v současné době činí méně než 2,5 % celkových veřejných výdajů v Unii oproti průměru 47 % HNP EU na celkové veřejné výdaje;

6. je toho názoru, že náklady rozšíření, ke kterým je nutno přistupovat spravedlivým a nestranným způsobem, na sebe může zcela převzít 15 starých členských států Unie a že je nutno považovat tyto výdaje za minimální vzhledem k politickým, sociálním a hospodářským výhodám, které sjednocení Evropy představuje pro celou Unii;

7. je přesvědčen, že finanční výhled může umožnit vyvážený rozvoj finančních prostředků přidělených Unii, jestliže:

- budou využívány na akce se skutečnou evropskou přidanou hodnotou, jasně definovanými prioritami a viditelností pro občany,

- budou optimalizovat koncentraci a komplementaritu s činnostmi probíhajícími na národní, regionální a místní úrovni, aby se co nejvíce omezilo zatížení daňových poplatníků,

- se budou vynakládat v souladu se zásadami řádné finanční správy, se zaměřením na účinnost a efektivnost; upozorňuje na to, že výdaje vynaložené na evropské úrovni mohou být zdrojem úspor na úrovni členských států, zejména proto, že umožňují úspory z objemu nebo mohou vytvářet příjmy na úrovni členských států;

8. zdůrazňuje, že diskuse o finančním výhledu je úzce spojena s otázkou vlastních zdrojů, opravného mechanismu, různých forem spolufinancování a finančních nástrojů a potřeby upravit stávající systém, jak potvrdila Evropská rada ve svých závěrech z prosince 2004; vyjadřuje politování nad tím, že Komise nepředložila ambicióznější návrhy na nahrazení současného systému zároveň s novým finančním výhledem;

9. přihlédne při svém závěrečném hlasování ke způsobu, jakým Rada uzná nutnost zásadní reformy současného systému vlastních zdrojů, na jejímž základě bude možné rozdělit nové výdaje spravedlivě mezi členské státy a následně se navrátit k původnímu principu financování společných politik ze skutečných vlastních zdrojů podle průhledného, spravedlivého a demokratického systému, který by měl vstoupit v platnost nejpozději na počátku příštího finančního výhledu;

10. upozorňuje na skutečnost, že se vstupem Ústavy v platnost se změní legislativní postup u řady návrhů a bude zaveden postup spolurozhodování; uvědomuje si, že není možné Ústavu právně předjímat před skončením procesu ratifikace; naléhavě vyzývá Radu, aby přistoupila na čestnou dohodu s cílem zaručit legislativní pravomoci Evropského parlamentu a zavést doložku o revizi legislativních aktů, u nichž se změní legislativní postup po vstupu Ústavy v platnost;

11. domnívá se, že

- s ohledem na nesmírný politický význam příštího finančního výhledu,

- s ohledem na to, že Ústava vyžaduje, aby byl budoucí zákon Rady obsahující víceletý finanční rámec (VFR) schválen většinou poslanců Parlamentu,

- s ohledem na to, že příští finanční výhled bude zasahovat i do období po vstupu Ústavy v platnost, přičemž se bude mít velmi pravděpodobně za to, že plní funkci VFR umožňujícího přijetí prvního ročního rozpočtu podle nové Ústavy,

by se Evropský parlament měl zavázat formou dohody o příštím finančním výhledu pouze tehdy, schválí-li ho většina jeho poslanců;

12. připomíná, že podle stávajících smluv nemá finanční výhled statut formálního dokumentu a může být stanoven pouze se souhlasem Evropského parlamentu na dobrovolném základě; dále zdůrazňuje, že nedojde-li k dohodě, bude uplatněna Smlouva o ES za účelem regulace přijímání ročních rozpočtů; zdůrazňuje, že nebude souhlasit s příštím finančním výhledem, pokud Rada ve svém konečném postoji nezohlední jeho priority;

13. vítá do určité míry návrhy Komise týkající se následujícího finančního rámce na léta 2007 – 2013 a související legislativní návrhy, které tvoří součást "Prodiho balíčku" a měly by nahradit většinu současné legislativy končící v roce 2006, jako příležitost rozšířené Unie dále rozvíjet nový politický program; po hloubkové analýze provedené dočasným výborem a 17 výbory, které sdělily svá stanoviska, se domnívá, že návrhy Komise získaly kvalifikovanou podporu a jako takové jsou přijatelnou základnou pro analýzu a budoucí jednání; upozorňuje však Radu na některé politické priority, v nichž má evropská přidaná hodnota pro Unii a její občany zásadní význam;

14. považuje rovněž za velmi důležité schválit finanční výhled co nejdříve, aby byl plně účinný od 1. ledna 2007, a aby se tak zamezilo jakémukoliv přerušení práce EU, zejména pokud jde o legislativní návrhy Komise;

Část I Politické výzvy

Konkurenceschopnější a soudržnější Evropa

Soudržnost

15. vítá plánovanou reformu politiky soudržnosti s cílem využít jí k dosažení cílů růstu, zaměstnanosti a udržitelného rozvoje; domnívá se, že evropská regionální politika je nezbytným nástrojem podpory sociální a hospodářské a územní soudržnosti, který umožňuje Unii činit kroky směřující ke snižování rozdílů mezi regiony, s cílem podpořit harmonický rozvoj Unie jako celku, k řešení strukturálních nedostatků (obtížné dostupnosti, vylidňování a nízké hustoty obyvatelstva, odlehlých lokalit atd.) a podpoře udržitelného rozvoje, růstu, konkurenceschopnosti a zaměstnanosti v regionech; zdůrazňuje význam politiky soudržnosti při plnění lisabonských cílů a k překonání rozdílů mezi různými oblastmi Evropské unie by k tomuto účelu měly být využity veškeré zdroje určené na politiku soudržnosti; je přesvědčen, že společná akce na evropské úrovni je z hlediska nákladů efektivní, neboť umožňuje úspory z objemu, racionalizaci postupů a sdružování prostředků, zejména v kontextu přeshraniční spolupráce; zastává názor, že existence silné, dobře financované evropské regionální politiky je nezbytnou podmínkou k tomu, aby se Unie dokázala vyrovnat s postupným rozšiřováním a aby dokázala snižovat rozdíly mezi regiony, a že v tomto postupu musí být podporována základní struktura systému programů pomoci se třemi pilíři, pokud jde o srovnatelné vztahy mezi nimi; zastává proto názor, že částky 0,41 % HNP Unie a 4 % HNP nových členských států jsou přiměřené za předpokladu, že členské státy zajistí vedle konání akcí také národní a regionální opatření a že zajistí odpovídající prostředky na spolufinancování (z veřejných a soukromých zdrojů); je odhodlán monitorovat důsledné uplatňování pravidla N+2 ze strany Komise ve strukturálních fondech, a proto by současná pravidla týkající se Fondu soudržnosti měla být nadále uplatňována;

Výzkum

16. zdůrazňuje, že vědecký výzkum, technologický rozvoj a modernizace jsou jádrem ekonomiky založené na znalostech a představují klíčové faktory pro růst a udržitelný rozvoj, konkurenceschopnost firem, zaměstnanost a plnění cílů lisabonské strategie; zastává názor, že úsilí v oblasti výzkumu by mělo být posíleno a konsolidováno na úrovni EU a mělo by vést ke vzniku špičkových vývojových středisek, přinést přidanou hodnotu průmyslu, malým a středním podnikům a evropským občanům a podpořit spolupráci mezi soukromými a veřejnými aktéry zvláště s ohledem na infrastrukturu výzkumu a podporu veřejně-soukromých partnerství; zdůrazňuje, že tento finanční výhled musí podstatnou měrou přispět k tomu, aby bylo dosaženo cíle stanoveného na zasedání Evropské rady v Barceloně v roce 2002, jímž je zvýšit do roku 2010 výdaje na výzkum a vývoj na 3 % HND Evropské unie, a že tyto cíle musejí být zohledněny v budoucích finančních výhledech; domnívá se, že by měly být vyčleněny odpovídající prostředky na plnění vesmírného programu v rámci částky na výzkum, a že po vstupu Ústavy v platnost by legislativní nástroje a finanční prostředky měly mít doložku o revizi; trvá na tom, že do evropského výzkumného prostoru by mělo patřit všech 25 členských států; považuje pro konkurenceschopnost Evropy a pro sociální soudržnost za životně důležité, aby byla překlenuta digitální propast mezi regiony a sociálními skupinami a aby žádný občan EU nebyl vyčleněn z informační společnosti;

Transevropské sítě

17. vítá návrh Komise o prioritních projektech TEN-T; poznamenává však, že prostředky přidělené na 30 prioritních projektů v oblasti dopravy a na program Marco Polo představují minimální částku, u níž je nutno počítat s revizí ve smyslu navýšení; podtrhuje strategický význam dopravních sítí pro konečnou konsolidaci jednotného trhu EU a pro užší vztahy EU s kandidátskými, předkandidátskými a spřátelenými zeměmi; upozorňuje, že propojení dopravních sítí může povzbuzovat rozvoj obchodu a investic, a tím může podporovat nejen udržitelnost a stabilitu, ale také sociální, hospodářskou a zeměpisnou soudržnost; vyzývá k odpovídajícímu financování rozvoje dopravních propojení a společné infrastruktury sdílené zeměmi; trvá na tom, že toto financování by mělo být na straně členských států podmíněno zárukou odpovídající finanční účasti a odpovídajícího přístupu daných regionů k sítím, a je ochoten prozkoumat inovativní finanční nástroje, jako jsou úvěrové záruky, evropské koncese, evropské půjčky a zájmový fond na pokrytí investic veřejného a soukromého sektoru pouze do výzkumu, inovací, vesmíru a významných fyzikálních a nefyzikálních sítí, nebo půjčky EIB;

18. upozorňuje, že nové nařízení by umožnilo rovněž financování infrastruktury v rámci programu TEN-E, což předchozí rámec na léta 2000 – 2006 neumožňoval; je toho názoru, v rámci tohoto programu by měla být podpora soustředěna hlavně na studie;

Program sociální politiky

19. domnívá se, že skromné finanční prostředky přidělené na provádění programu sociální politiky představují minimum, jež je potřebné k tomu, aby bylo možné přispět k lisabonské strategii pro udržitelný růst s větším počtem lepších pracovních míst; zastává názor, že odpovídající úroveň výdajů Společenství na oblast sociální politiky je nadále klíčová, zejména pokud jde o zaměstnanost a sociální ochranu; podtrhuje však skutečnost, že hlavní odpovědnost a pravomoc v oblasti sociální politiky mají členské státy; domnívá se, že navýšení o 200 milionu EUR je nezbytné, má-li být dosaženo cílů programu sociální politiky;

Vzdělávání a odborná příprava

20. považuje celoživotní vzdělávání a odbornou přípravu za jednu z nejvyšších priorit pro příští finanční výhled a za klíčový faktor pro růst, sociální začlenění a konkurenceschopnost; považuje navrhované zvýšení finančních prostředků pro tuto oblast za naprosté minimum nezbytné k dosažení cílů EU v této oblasti; domnívá se, že účinnost evropských programů v oblasti celoživotního vzdělávání a odborné přípravy je prokazatelná, neboť poskytují přidanou hodnotu a jsou nástrojem šíření inovací a osvědčených postupů, které by jinak nepřekročily hranice jednotlivých států; zdůrazňuje, že v celé Unii musí být posílena mobilita pro studenty a pracovníky, aby mohli mít užitek z nových příležitostí; zdůrazňuje, že do společných vzdělávacích aktivit by mělo být zapojeno více studentů; vítá konsolidaci do jediného nástroje; je přesvědčen, že zvýšení o 670 milionu je nezbytné, má-li být dosaženo stanovených cílů;

Lepší kvalita života

Rozvoj venkova

21. domnívá se, že restrukturalizace společné zemědělské politiky (SZP) musí být doprovázena podstatným nárůstem prostředků ve fondech na rozvoj venkova, aby mohly být řešeny problémy zaměstnanosti a konkurenceschopnosti ve venkovských oblastech, a to především v nových členských státech; domnívá se, že investování do rozvoje venkova vyžaduje také podporu pro podniky, které přispívají k diverzifikaci venkova; je toho názoru, že návrh rozpočtu nového Fondu pro rozvoj venkova předložený Komisí je nesmírně omezený, a proto představuje absolutní minimum;

Životní prostředí

22. vítá přístup Komise spočívající v začlenění programu Natura 2000 do fondu pro rozvoj venkova a strukturálních fondů, které by měly být spolu s výrazně posíleným programem Life+ hlavními zdroji finančních prostředků; trvá v této souvislosti na vytvoření právně závazného mechanismu, který by zaručoval řádné provádění programu Natura 2000 a jeho financování ze strany EU ve výši odhadovaného příspěvku EU k plánované celkové částce, která činí pro EU-25 zhruba 6,1 miliard EUR ročně; trvá na tom, že ve finančním výhledu by proto měla být vyčleněna ("vyhrazena") částka 21 miliard eur na program Natura 2000 pro uvedené oblasti; vyslovuje se pro financování opatření k provádění programu Natura 2000 v okruhu 2 finančního výhledu; vyzývá k financování řízení a aktivit programu Natura 2000, které nemohou být financovány jinými nástroji programu Life+; vyzývá v této souvislosti Komisi, aby prozkoumala možnost začlenění programu Natura 2000 do jiných fondů;

Prostor svobody, bezpečnosti a práva

23. stanoví vytvoření prostoru svobody, bezpečnosti a práva jako jednu ze svých politických priorit pro období příštího finančního rámce a bere na vědomí, že Komise navrhla výrazný nárůst přidělených prostředků; domnívá se, že navrhovaný příspěvek ve výši zhruba dvou třetin prostředků předpokládaných v navrhovaném okruhu 3 nemusí být dostačující k pokrytí potřeb a cílů Evropské unie v této oblasti, jak je vymezil Evropský parlament a Rada; domnívá se, že navýšení o 1 miliardu EUR je nezbytné k dosažení jejích cílů; domnívá se proto, že v okruhu 3 musí zůstat dostatečná rezerva k pokrytí nepředvídaných potřeb a nových událostí;

24. vzhledem k přednostnímu zájmu věnovanému boji proti organizované trestné činnosti, včetně terorismu, a posilování soudní spolupráce vyzývá ke sloučení rozpočtových prostředků uvolněných pro Europol a Eurojust; dále vyzývá k tomu, aby uvedené opatření bylo doprovázeno posílením demokratické kontroly Europolu;

Evropa blíže občanovi

Podpora evropského občanství, kultury a rozmanitosti

25. považuje program Mládež v akci za prioritu; věří, že současný program Mládež jasně prokázal evropskou přidanou hodnotu činnosti Společenství v oblasti organizace mnohostranných výměnných pobytů mládeže, evropské dobrovolné služby, vytváření sítí projektů a evropské odborné přípravy mladých pracovníků; vítá navrhovanou racionalizaci nástrojů Společenství v této oblasti; je přesvědčen, že zvýšení částky z 811 milionů EUR na 1000 milionů EUR je nezbytné, má-li program dosáhnout stanovených cílů;

26. vítá racionalizaci nástrojů Společenství v oblasti kultury předpokládanou v návrhu Komise pro program Kultura 2007(KOM (2004)0469); lituje skutečnosti, že v současné době se na umění z rozpočtu EU vydává jen sedm centů na osobu; je přesvědčen, že ke zlepšení financování návrhu Komise je nezbytné zvýšení částky z 360 milionů EUR na 500 milionů EUR;

27. je znepokojen tím, že velká většina evropských občanů říká, že ví jen velmi málo nebo nic o Evropské unii, jejích orgánech, politice nebo úspěších; zdůrazňuje, že Unie musí uvolnit prostředky nezbytné pro podporu účinné informační a komunikační strategie, aby mohla vysvětlovat občanům, jak jim stávající orgány slouží ku prospěchu a proč vyvíjejí takovou politiku dosahování cílů, jakou vyvíjejí; vyzývá k posílení vzájemné provázanosti mezi finančními výhledy a novými ustanoveními Ústavy také s ohledem na participativní demokracii a zejména na rozvinutí občanského dialogu a provádění občanských iniciativ; vítá předložení legislativního návrhu programu, který by byl nástupcem Programu občanské účasti, který zůstává prioritou za účelem podpory aktivní a činorodé občanské společnosti a přiblížení Evropy jejím občanům prostřednictvím procesu "zdola-nahoru";

Silnější Evropa v bezpečnějším světě větší solidarity

28. trvá na dostatečné úrovni financování vnějších vztahů, aby se EU mohla stát skutečným "globálním partnerem" ve světě a měla k dispozici prostředky pro své politické ambice a mezinárodní závazky; zdůrazňuje, že není ochoten nadále udržovat stav neustálého tlaku v rámci okruhu 4, který nastal v současném finančním výhledu, a upozorňuje zejména na potřebu vysokého stupně flexibility a dostatečné rezervy pro řešení nepředvídaných událostí; upozorňuje, že je nutné zajistit dostatečné financování, aby bylo zajištěno, že bude uplatňován postup předpokládaný pro tuto oblast v Ústavě, zvláště nová politika sousedství na základě zvláštního partnerství stanoveného v jejím článku I-57;

29. zdůrazňuje potřebu další diverzifikace evropské strategie sousedství, která nabídne atraktivní alternativu také těm zemím, které by se potenciálně mohly stát členskými státy Evropské unie, ale které chtějí nakonec zůstat blízkými partnery Unie; trvá na tom, že Evropský parlament, jakožto složka rozpočtového orgánu, musí být v budoucnu, jako je tomu dnes, zapojen jako rovnoprávný partner do každého rozhodování o přechodu potenciálního kandidáta ke statutu předvstupního kandidáta z důvodu zásadního vlivu na rozpočet; zaujímá zásadní stanovisko, že navýšení prostředků je nezbytné za účelem prohloubení vztahů se sousedskými zeměmi a poskytování přiměřené výše prostředků potenciálním kandidátským a kandidátským zemím, které jim zaručí spravedlivé a rovné zacházení; upozorňuje zejména na skutečnost, že dostupné zdroje k financování vztahů EU s rozvojovými zeměmi musí být považovány za minimum vzhledem k nutnosti dostát evropskému závazku pomoci těmto zemím dosáhnout rozvojových cílů tisíciletí do roku 2015;

30. vyzývá k soudržnosti mezi ustanoveními navrhovaných legislativních nástrojů a pravděpodobnými budoucími ustanoveními Ústavy zvyšující ve všech případech účinnou demokratickou účast Evropského parlamentu v rámci rozhodovacího procesu včetně přijímání a revizí víceletých strategických rámců; upozorňuje, že větší účast Parlamentu je obzvlášť potřebná v případě rozhodnutí o akcích SZBP, zejména pokud mají dopady na rozpočet; v této souvislosti považuje za nezbytné dále rozvíjet současnou praxi informování Evropského parlamentu a konzultování s ním v kontextu SZBP; se domnívá se, že rozdělování prostředků by mělo spadat do "běžného" rozpočtu EU, a tudíž do pravomoci Evropského parlamentu udělovat absolutorium;

31. vítá nadcházející vznik Evropského útvaru pro vnější akce a trvá na tom, že administrativní náklady na tento útvar budou v plném rozsahu hrazeny z rozpočtu EU;

32. vítá obnovené odhodlání vedoucích představitelů EU a USA vytvářet společný politický program včetně společných akcí v otázkách zahraniční politiky; upozorňuje, že v návrzích Komise se tento přístup neodráží a trvá na účasti Parlamentu v rozhodnutích o těchto záležitostech, pokud mají důsledky pro rozpočet;

Část II Organizace a struktura finančního rámce

Trvání

33. bere na vědomí, že Komise navrhla finanční rámec na dobu 7 let; z důvodů demokratické odpovědnosti opakuje své stanovisko, že by bylo vhodné, aby doba platnosti finančního výhledu odpovídala pětiletému funkčnímu období Evropského parlamentu a Evropské komise, a připomíná, že Ústava předpokládá dobu platnosti VFR v délce nejméně pět let, což by umožnilo koordinaci s funkčním obdobím Komise a Evropského parlamentu; upozorňuje, že doba platnosti legislativních návrhů by mohla zůstat nezávislá na časovém rámci finančního výhledu; žádá proto, aby jeho delegace vyjednávající interinstitucionální dohodu trvala na tom, aby budoucí interinstitucionální dohoda obsahovala ustanovení zaručující delší (až sedmiletou) platnost víceletých programů, ve srovnání s platností budoucího finančního výhledu, zvláště pro hlavní oblasti politiky, jako jsou zemědělská politika, strukturální politika a politika soudržnosti a výzkum;

34. podporuje návrh finančního rámce na dobu sedmi let předložený Komisí; domnívá se, že rámec kratšího trvání by byl technicky i politicky nepraktický a že delší finanční výhled přispěje ke stabilitě systému a usnadní plánování politiky soudržnosti a dalších finančních nástrojů společného rozpočtu;

Struktura

35. bere na vědomí návrh Komise na restrukturalizaci příštího finančního rámce, aby lépe odrážel širší politické cíle, posílil sociální a hospodářskou soudržnost a lépe zviditelnil víceleté výdajů pro občany EU, domnívá se však, že v některých případech zavádí zbytečnou přísnost;

36. domnívá se, že lze pochybovat o významu okruhu 3 (Občanství, svoboda, bezpečnost a spravedlnost) vzhledem k objemu přidělených prostředků ve srovnání se všemi ostatními okruhy, nicméně z politického hlediska je jeho význam přijatelný; podporuje vytvoření samostatného podokruhu pro prostor svobody, bezpečnosti a práva v rámci tohoto okruhu, aby tato významná politická priorita EU byla viditelnější, a zároveň si přeje, aby nedocházelo ke snižování finančních prostředků vyčleněných na ostatní části okruhu;

37. připomíná, že poté, co nabude Ústava účinnosti a bude zrušeno rozlišení mezi povinnými a nepovinnými výdaji, nebudou již v rámci okruhu 2 vyčleňovány prostředky na tržní výdaje a na přímé platby;

Správní výdaje

38. je ochoten zachovat strukturu, která rozpočtovému orgánu usnadňuje kontrolu správních výdajů Komise, a staví se tudíž proti návrhu na odstranění těchto výdajů z okruhu 5; soudí však, že by měl být zachován a dále rozvíjen systém sestavování rozpočtu podle činností, který byl zaveden pro rozpočtovou nomenklaturu; podporuje tudíž návrh, aby správní výdaje Komise byly nadále přičleněny k jednotlivým oblastem politiky, ale aby byl zároveň zaveden závazný strop mimo tabulku finančního výhledu, přičemž tento strop by mohl být zvýšen výhradně na základě rozhodnutí rozpočtového orgánu s využitím jakýchkoli prostředků dostupných na základě budoucí interinstitucionální dohody; zdůrazňuje, že rozpočtovou kázeň by měl dodržovat všechny orgány EU;

Agentury

39. je znepokojen stálým nárůstem počtu všech druhů agentur (decentralizovaných, výkonných a regulačních), a s politováním konstatuje, že Komise nebyla schopna poskytnout podrobné informace o víceletém plánování pro agentury na období příštího finančního rámce; vyzývá legislativní orgány, aby při zřizování nových agentur braly v úvahu rozpočtové dopady; ve stejné souvislosti zdůrazňuje, že nárůst pracovních úkolů jednotlivých agentur má také značný rozpočtový dopad na rozpočet EU; vyzývá členské státy v souvislosti se zřizováním nových agentur, aby na sebe braly nutnou odpovědnost za jejich budoucí financování;

40. zdůrazňuje, že vytváření agentur by měly v budoucnu soustavně prověřovat rozpočtové i legislativní orgány, a to nejen proto, že decentralizované orgány představují administrativní zátěž pro rozpočet (2735 zaměstnanců nad rámec plánů Komise pro rozpočet na rok 2005), ale také vzhledem k riziku, že zástupci členských států ve vedení agentur mohou na mezivládní úrovni ovlivňovat společné politiky, a vzhledem k chybějící demokratické odpovědnosti vůči Evropskému parlamentu;

41. vyzývá k uplatňování obdobného postupu, jaký je vyžadován v případě správních výdajů Komise, vycházejícího ze závazného stropu pro agentury, který je stanoven mimo tabulku finančního výhledu a který by mohl být zvýšen pouze rozhodnutím rozpočtového orgánu s využitím veškerých prostředků dostupných na základě budoucí interinstitucionální dohody; těmito prostředky hodlá zlepšit kontrolu a transparentnost činnosti agentur, aniž by tím byly nepříznivě ovlivněny příslušné programy;

Přezkum, pružnost, rezervy

42. připomíná, že během platnosti stávajícího finančního výhledu byly využívány všechny možné nástroje určené ke zvýšení stropu finančního výhledu, jako je revize, přizpůsobení, pružnost a Fond solidarity, na základě společné dohody pro účely řešení trvalých a strukturálních potřeb nebo financování nepředvídaných potřeb; zdůrazňuje, že ve víceletém kontextu je nástroj pružnosti nezbytným nástrojem; připomíná, že do roku 1999 byl finanční výhled revidován při mnoha příležitostech a že v nedávných letech, a především během platnosti stávajícího finančního výhledu na léta 2000 – 2006, byl nástroj pružnosti využíván v šesti letech ze sedmi, což jednoznačně ukazuje, že některé okruhy byly podfinancovány; do budoucna požaduje, aby mechanismy pružnosti nebyly používány ke každoročnímu financování trvalých potřeb;

43. zdůrazňuje, že pružnost bude hrát klíčovou roli ve vyjednávacím postavení Evropského parlamentu; zamítne jakýkoli pokus Rady dohodnout se na finančním rámci bez použití odpovídajících mechanismů, které by umožnily uzpůsobit jej budoucím potřebám, a soudí, že jednou ze zásadních povinností rozpočtového orgánu je takové mechanismy stanovovat; domnívá se, že rozsah a nástroje pružnosti jsou úzce spojeny s rozhodnutím o celkových částkách, konečné struktuře a trvání finančního rámce;

44. proto navrhuje:

- přijmout návrh Komise o revizním procesu s víceletým účinkem, který by pokrýval dlouhodobé změny finančního rámce, což by mohlo být usnadněno tím, že budou schvalovány stejnou většinou jako rozpočet (kvalifikovanou většinou v Radě a absolutní většinou v Evropském parlamentu),

- přijmout návrh Komise ohledně pružnosti pro legislativní akty, ale zvýšit tuto pružnost o 10 % nad nebo pod částky stanovované v rámci spolurozhodování,

- odmítnout návrh Komise ohledně pružnosti při převodu prostředků mezi jednotlivými okruhy,

- vytvořit významné rezervy pro flexibilitu mimo finanční rámec, aby tak Evropská unie mohla reagovat na nepředvídané potřeby a neočekávané krize,

- vypracovat plán na přepracování finančního výhledu, pokud se změní základní předpoklady týkajících se hospodářského rozvoje, například dojde-li k výrazné odchylce od předpokládaného tempa růstu ve výši 2,3 %;

45. zdůrazňuje, že zásada tvorby rezerv pro pružnost je tou částí celkové dohody o finančním rámci, jež nepodléhá dalšímu vyjednávání; zastává názor, že úroveň pružnosti by měla být těsněji svázána s globálním stropem finančního rámce a že finanční částky věnované na nepředvídané potřeby by měly:

- být mimo finanční rámec,

- být uvolňovány podle návrhu Komise rozhodnutím rozpočtového orgánu,

- být financovány:

- prostřednictvím změn programů v rámci okruhů,

- prostřednictvím převodu nevyužitých finančních prostředků v rámci okruhů i mezi nimi,

- prostřednictvím nových finančních prostředků v případě, že první dva způsoby financování nepostačují;

požaduje, aby v případě nových finančních prostředků bylo od členských států požadováno poskytnutí zdrojů výhradně poté, co bylo učiněno rozhodnutí, aby se zátěž daňových poplatníků snížila na absolutní minimum; navrhuje, aby rozpočtový orgán schválil zjednodušený postup, a tím urychlil provedení každého rozhodnutí;

46. zastává názor, že tato celková pružnost by měla tvořit 0,03 % HND (v souladu s bodem 20 interinstitucionální dohody ze dne 6. května 1999) a měla by být použita pro tyto cíle:

- Rezerva pro konkurenceschopnost (až do maximální výše 7 miliard EUR):

nový nástroj nahrazující Fond přizpůsobení růstu, jenž byl navržen Komisí, aby posílil růst a konkurenceschopnost a umožnil Unii reagovat na ekonomické změny;

- Rezerva pro soudržnost (až do maximální výše 3 miliardy EUR):

nový nástroj, jehož cílem je rozvoj mechanismu schopného reagovat na ekonomické otřesy a prudké změny v regionech Evropské unie a členských států, jež na něj mají nárok podle okruhu 1 písm. b) i prostřednictvím změny programů u nevyužitých finančních prostředků;

- Rezerva: Pomoc při mimořádných událostech (až do maximální výše 1,5 miliardy EUR):

stávající nástroj, který by měl stát mimo rámec finančního výhledu;

- Rezerva: Fond solidarity (až do maximální výše 6,2 miliardy EUR):

stávající nástroj, který již stojí mimo rámec finančního výhledu a který Komise navrhuje jako rozpočtový strop;

- Rezerva na záruky za úvěry (až do maximální výše 3 miliard EUR):

část této rezervy existovala podle okruhu 4; tento nástroj by se měl rozšířit, aby poskytl záruky pro financování projektů dopravy a infrastruktury; tento nástroj by měl stát mimo rámec finančního výhledu;

- Rezerva na pružnost (až do maximální výše 3,5 miliardy EUR):

stávající nástroj již stojí mimo rámec finančního výhledu a byl navýšen na 500 milionů EUR;

Část III Rozpočtové prostředky a alternativy

47. domnívá se, že návrh Komise je celkově přijatelný; soudí, že některé okruhy byly nadhodnoceny, zatímco jiné naopak neodrážejí ambice, které by rozšířená Unie s 490 miliony obyvatel mohla v oblasti politiky, hospodářství a solidarity v následujících letech očekávat;

48. soudí, že je nezbytné hledat možnosti a alternativy s cílem dosáhnout kompromisu mezi snahou o prohloubení evropské integrace, rozpočtovou kázní, oprávněnými očekáváními nových členských států a návrhy Komise; hodlá rovněž do budoucna přehodnotit celkový objem výdajů podle vlastních politických priorit;

49. uvádí tudíž jako možné alternativy ve vztahu k návrhu Komise a podle tabulky v příloze:

- Zemědělství:

konstatuje, že v souladu s návrhem Komise bude objem finančních prostředků vyčleněný na zemědělství snížen z 45 % v roce 2007 na 35 % v roce 2013; konstatuje, že přestože se finanční prostředky v daném období zvyšují pouze o 3 %, je jejich objem stále neúměrný, a tento nepoměr se ještě prohloubí, budou-li některé politiky ve srovnání s jinými omezeny; odmítne jakoukoli snahu o vrácení zemědělské politiky do pravomoci členských států; obává se, že nedojde-li k politické a finanční dohodě, budou přetrvávat pochyby o financování opatření týkajících se trhu a přímých plateb pro Bulharsko a Rumunsko nad rámec stropu schváleného Radou v roce 2002 pro EU čítající 25 členů, a proto navrhuje, aby v zájmu zajištění úrovně podpory stanovené rozhodnutím Evropské rady v říjnu 2002 byla v rámci evropské patnáctky iniciována možnost postupného zavádění povinného spolufinancování, pokud budou potřeby vyšší než původní předpovědi,

- Evropský rozvojový fond:

připomíná, že Evropský parlament silně podporuje začlenění Evropského rozvojového fondu (ERF) do souhrnného rozpočtu na základě zásady jednotnosti rozpočtu a z důvodu transparentnosti, konstatuje však, že z finančního hlediska by jeho začlenění do rozpočtu nemělo ohrozit ostatní politiky; zdůrazňuje však proto, že toto začlenění je přijatelné, pouze pokud celkový strop finančního rámce přinese dodatečné zdroje do souhrnného rozpočtu; zdůrazňuje, že prostředky z rozpočtu by měly být přesně vymezeny, aby se předešlo nepříznivému dopadu na země AKT; zdůrazňuje, že zásada partnerství se zeměmi AKT musí být respektována při začlenění ERF do souhrnného rozpočtu,

- Fond přizpůsobení růstu:

zaujímá negativní stanovisko k návrhu Komise; dává přednost rezervě pružnosti pro konkurenceschopnost, jak je uvedeno v bodě 47,

- Fond solidarity:

zastává názor, že je výhodnější zachovat stávající systém financovaný jako rezervu mimo rozpočtové stropy, přičemž maximální částka by byla využita pouze v případě nutnosti, jak je uvedeno v bodě 47,

- Pomoc při mimořádných událostech:

Zaujímá negativní stanovisko k návrhu Komise na začlenění pomoci při mimořádných událostech do rámce rozpočtových stropů; navrhuje vytvořit mechanismus pomoci při mimořádných událostech, přesně vymezený mimo rozpočtové stropy, který by byl v případě potřeby financován na základě stejného mechanismu, jaký platí pro stávající Fond solidarity, jak je uvedeno v bodě 47,

- Záruky za úvěry:

Zaujímá negativní stanovisko k návrhu Komise ohledně tohoto mechanismu podle okruhu 4 a navrhuje rozšířit podobný mechanismus na jiné okruhy, jak je uvedeno v bodě 47,

- Podokruh 1a) Konkurenceschopnost pro růst a zaměstnanost:

domnívá se, že "lisabonské cíle" by měly zůstat pro Unii prioritou i v příštím finančním rámci a že k dosažení těchto cílů je třeba vyvinout značné úsilí; soudí, že rozpočtové prostředky by měly být odpovídající, ale zároveň realistické, navýšené a přitom ne nadhodnocené, omezené na subsidiaritu a jasnou evropskou přidanou hodnotu; proto plně podporuje návrh Komise na výzkum a TEN-T, navrhuje globální převod 4,7 miliardy EUR z rezervy a neprioritních aktivit do okruhu 3 (+ 1,3 miliardy EUR), okruhu 4 (+ 2,7 miliardy EUR) a celoživotního vzdělávání (+ 670 milionů EUR); navíc navrhuje vnitřní převod 200 milionů EUR z TEN-E na sociální program,

- Okruh 3: Občanství, svoboda, bezpečnost a právo:

má za to, že politiky, které mají být financovány v rámci tohoto okruhu, zejména svoboda, bezpečnost a právo, a též mládež a kultura, představují pro Evropský parlament vysoké priority; proto by celkový objem finančních prostředků měl vzrůst o 1,3 miliardy EUR, z nichž + 1 miliarda EUR na základní práva a boj proti trestné činnosti, 140 milionů EUR na kulturu a 189 milionů EUR na mládež,

- Okruh 4: EU jako globální partner (a SZBP):

je toho názoru, že ambice rozšířené Unie pro příští období, zejména nástroje předvstupní (IPA), sousedské a partnerské politiky (ENPI), potřeba financovat krizové situace a reformu zahraniční politiky, jež je obsažena v Ústavě, umožňují zvýšit objem příspěvků o 2,7 miliardy EUR a převést 1,2 miliardy EUR; zdůrazňuje, že navýšení prostředků na SZBP o 900 milionů EUR by bylo možné pouze po dohodě s Radou o roli Evropského parlamentu při rozhodování,

- Správní výdaje:

Soudí, že správní výdaje Komise by měly být sníženy o 2,9 miliardy EUR v souladu s přísností, jež je ukládána vnitrostátním správním orgánům, a s ohledem na rozvoj nových forem řízení (agentury) a s ohledem na to, že následná rozšíření by neměla plánovitě vytvářet nové zdroje;

50. domnívá se, že jednání by se měla zaměřit nejenom na procenta a čísla, ale měla by také přinést nové prvky – jako zásady spravedlivosti a postupného rozvoje, jež mají pro EU zásadní význam – ve snaze dosáhnout rovnováhy, kdy je možné naplnit očekávání jak členských států, tak i občanů; vyzývá Komisi a Radu, aby tyto prvky považovaly za podmínky nezbytné pro dosažení dohody s Evropským parlamentem; v tomto ohledu konstatuje, že:

- Aspekty vztahující se k Ústavě:

je odhodlán odmítnout jakýkoli právní závazek, který by mohl mít negativní závazný účinek poté, co vstoupí v platnost Ústava; naléhavě proto žádá Radu a Komisi, aby uzavřely gentlemanskou dohodu chránící legislativní pravomoc Parlamentu a aby zavedly doložku o revizi těch legislativních aktů, jejichž postup se změní vstupem Ústavy v platnost, posilující roli Evropského parlamentu; naléhavě žádá Komisi a Radu, aby tento závazek schválily v příští interinstitucionální dohodě,

- Finanční nařízení:

je přesvědčen, že zásady řádného řízení obsažené ve finančním nařízení a jeho prováděcích předpisech je třeba přehodnotit s cílem usnadnit jejich uplatňování a urychlit kompenzace (nebo refundace) členským státům; vyzývá Komisi a Radu, aby se dohodly na přepracování těchto ustanovení, která musí zajistit uplatňování a zjednodušení postupů,

- Administrativní zátěž:

zdůrazňuje, že Komise by měla učinit kroky ke zjednodušení a zlepšení efektivity administrativního řízení s ohledem na uplatňování programů Společenství na své vlastní služby, členské státy a konečné uživatele, zejména pokud jde o projekty menšího rozsahu; soudí, že by se měla provést pečlivá analýza efektivity administrativního řízení právních předpisů Společenství na každé ze čtyřech následujících úrovní, a určit tak možnosti pro zvýšení efektivity a účinnosti využívání administrativních nákladů; navrhuje, aby se tato analýza týkala souhrnně celého rozpočtu,

- Potvrzení členskými státy

soudí, že Evropský parlament nese jako součást rozpočtového orgánu odpovědnost za zajištění optimálního využívání finančních zdrojů, kterými členské státy přispívají do rozpočtu EU; hodlá zkvalitnit uplatňování programů, které mají být financovány v rámci příštího finančního rámce; vyzývá členské státy, aby potvrdily své finanční závazky pro všechny politiky organizované v rámci sdílených pravomocí prostřednictvím formálního prohlášení o zveřejnění informací vydaného ex-ante a výročního prohlášení o věrohodnosti vydaného ex-post nejvyšším politickým a řídícím orgánem členských zemí (ministr financí); žádá tudíž Komisi, aby zavedla odpovídající mechanismy pro pozastavení plateb v případě nesplnění této povinnosti; nepočítá s navržením žádného podstatného navýšení financování programů bez záruk členských států, v nichž se zavážou k poskytnutí finančních prostředků; považuje přijetí koncepce "prohlášení o zveřejnění informací" za podmínku souhlasu Parlamentu s novou interinstitucionální dohodou o finančním výhledu,

- Vlastní zdroje a opravný mechanismus:

podporuje závěry Evropské rady z prosince 2004, že jednání o výdajích Unie musí být posuzována ve všech souvislostech, včetně otázky vlastních zdrojů, opravného mechanismu a zvážení případného zjednodušení systému; žádá o revizi systému vlastních zdrojů, který povede v krátké době ke spravedlivějšímu rozdělení čistých finančních nákladů a před koncem příštího finančního výhledu vytvoří samostatný systém financování EU; navrhuje, aby příprava takové revize byla projednána na meziparlamentní konferenci zahrnující Evropský parlament a národní parlamenty v duchu protokolu Ústavy o roli národních parlamentů,

- Finanční nástroje a spolufinancování

žádá Komisi, aby předložila návrhy nových finančních nástrojů a mechanismů spolufinancování, které by doprovázely uplatňování všech společných politik; tyto nástroje by měly řešit selhání trhu a fungovat jako katalyzátor pro soukromé investory; optimalizace rozpočtu a vysoký pákový efekt by měly být hlavními cíli; těch lze dosáhnout zejména nástroji, jako jsou záruky pro malé a střední podniky, ale také cílená podpora rizikového kapitálu, včetně podpory sítím "obchodních andělů" a transferu technologií;

Část IV Doporučení stálým výborům k právním aspektům

51. zastává názor, že následující doporučení by měla představovat základní orientaci pro odborné výbory, aniž jsou dotčena budoucí legislativní rozhodnutí;

Konkurenceschopnost a modernizace

52. je nadále znepokojen skutečností, že předchozí programy modernizace a hospodářské soutěže nedokázaly zajistit potřebné spojení mezi základním a aplikovaným výzkumem a průmyslovými inovacemi, zčásti proto, že přidělené finanční zdroje byly poměrně omezené; je přesvědčen, že podpora evropské veřejnosti je pro uskutečnění lisabonských cílů nezbytná; zastává názor, že Komise by měla navrhnout zjednodušení svých finančních postupů, aby usnadnila zavádění politiky výzkumu; domnívá se, že finanční nástroje musí být přehodnoceny ve smyslu lepšího doladění a přesnějšího zacílení a že vytvoření ambiciózního programu věnovaného konkurenceschopnosti a modernizaci podpořeného odpovídajícími finančními zdroji je nezbytnou podmínkou pro podporu průmyslové politiky zaměřené na "prosperitu", zejména ve vztahu k malým a středním podnikům, která by úspěšně těžila z výsledků výzkumu prostřednictvím průmyslových aplikací, jako je např. transfer technologií z univerzit a výzkumných ústavů do průmyslu; zastává názor, že by měly být přijaty další kroky na podporu rozvoje informační společnosti, jak navrhuje Komise, rozvoje a prosazování mezinárodních norem ICT (informačních a komunikačních technologií) a mobilních telekomunikačních technologií, monitorování realizace legislativního rámce pro elektronické komunikace a na podporu evropských testovacích činností v oblasti iniciativ a akčních plánů eEvropy a dalšího posílení bezpečnostního výzkumu v EU; je toho názoru, že tento program je zásadní pro dosažení cílů Lisabonské strategie v oblasti nových technologií a ekotechnologií; domnívá se, že je nezbytné zajistit dostatečné financování prostřednictvím 7. Evropského výzkumného programu (FP7) a Rámcových programů Konkurenceschopnost a Inovace (CIP) pro Evropský akční plán pro ekologické technologie (ETAP); vyzývá k přiměřenému financování na podporu inovativních malých a středních podniků a iniciativ zaměřených na pomoc komercializaci výzkumu a transferu technologií, zejména prostřednictvím EIF;

Vesmírný program

53. konstatuje, že evropská vesmírná politika je nyní součástí rámcového programu pro výzkum; upozorňuje, že vzhledem k předpokládanému nabytí účinnosti příslušných ustanovení Ústavy, na jejichž základě je vesmírnému programu určen vlastní právní základ (článek III-254), by s tímto programem mělo být nakládáno jako se samostatnou oblastí politiky s vlastním jasně vymezeným právním základem, a měl by být vybaven odpovídajícími finanční zdroji a vhodnými finančními nástroji na podporu činností spojených s výzkumem vesmíru, ale také na rozvoj a fungování infrastruktury projektů Galileo a GMES a na přístup EU do vesmíru; domnívá se, že do rámcového programu by měla být zavedena zvláštní pravidla umožňující realizaci těchto specifických činností;

Transevropské sítě

54. konstatuje, že vzhledem k velikosti těchto projektů a přídělu finančních prostředků na ně neexistuje žádná skutečná alternativa k financování ze strany členských států či Společenství; konstatuje, že často vyjadřovaná naděje na vyšší zapojení soukromých investorů zůstává zatím až na několik vzácných výjimek nenaplněna; bere na vědomí, že bylo schváleno nové nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 807/2004 ze dne 21. dubna 2004, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 2236/95, kterým se stanoví obecná pravidla pro udělování finanční podpory Společenství v oblasti transevropských sítí [8], které umožňuje soustřeďovat pomoc na nejpotřebnější projekty (prioritní přeshraniční projekty nebo projekty překonávající přírodní překážky) a zvyšuje maximální míru podpory pro přednostní projekty na 20 % – 30 %, a ve výjimečných případech na 50 %;

Program sociální politiky

55. bere na vědomí legislativní návrh nového programu PROGRESS a zdůrazňuje význam a nutnost logicky skloubeného evropského programu, včetně odpovídajícího financování v této oblasti, který podněcuje činnosti na úrovni členských států; proto se domnívá, že finanční rámec programu PROGRESS musí být zvýšen, pokud Evropská unie opravdu vážně zamýšlí uskutečnit Lisabonskou strategii a Program sociální politiky;

Soudržnost

56. vyzývá Komisi, aby stanovila "rozvojové cíle" a měřitelné, konkrétní a přesné ukazatele s hospodářským, sociálním a environmentálním hlediskem v souladu se závěry zasedání Evropské rady v Lisabonu a Göteborgu, aby zjednodušila současné administrativní postupy tak, aby snížila administrativní zátěž pro členské státy, v případě nutnosti prostřednictvím revize příslušných ustanovení finančního nařízení; zdůrazňuje, že strop 4 % HND pro platby strukturálních fondů je založen na předchozích zkušenostech, ale mělo by s ním být nakládáno pružnějším způsobem; domnívá se, že v programech EU by se mohlo uvažovat o další dočasné diferenciaci sazeb EU pro spolufinancování; vyzývá členské státy, aby řešily problémy spojené se sdíleným řízením a zlepšily spolehlivost prováděných kontrol a používaných prognostických metod; dále požaduje jasný závazek a přesný harmonogram pro uplatnění zásady pro vydávání prohlášení o zveřejnění informací příslušným nejvyšším politickým a řídícím orgánem členských států (ministr financí);

57. zdůrazňuje, že na regionální politiku nemůže být pohlíženo bez přihlédnutí k zákonu o podpoře regionů, a vyzývá k tomu, aby návrhy byly promyšlené a aby se vyhnuly nadměrným rozdílům při poskytování pomoci sousedním regionům, protože to může vést k výraznému narušení hospodářské soutěže; zdůrazňuje zvláštní situaci nejvzdálenějších regionů (čl. 299 odst. 2 Smlouvy o ES), které vyžadují rozdílné zacházení tváří v tvář charakteristickým rysům politiky soudržnosti; navrhuje přechodový mechanismus, který umožňuje regionům dotčeným statistickým výsledkem i nadále požadovat přiměřenou podporu od EU tak, aby žádný region nepocítil, že je znevýhodněn v důsledku rozšíření; zdůrazňuje dále, že vzájemné působení mezi regionální politikou a politikou hospodářské soutěže v regionech dotčených statistickým výsledkem musí být vzaty v úvahu a musí být zahrnuty do analýzy dopadů, jež současné a budoucí předpisy o státní podpoře mají (nebo budou mít) na tyto regiony, a že regiony v přechodném období, zejména ty, které technicky spadají pod cíl 1, ale i ty, jež spadají pod cíl 2, by měly získávat odpovídající podporu a měly by být zvýhodňovány při uplatňování pravidel státní podpory;

58. vítá zveřejnění návrhu, jímž se Komise pokouší zavést nástroj záruky za úvěry EU pro projekty TEN v oblasti dopravy; domnívá se, že toto řešení by mohlo být rozšířeno také na další oblasti se záměrem podpořit investice nezbytné k uskutečnění cílů Lisabonské strategie;

Zemědělství

59. domnívá se, že jedním z hlavních cílů SZP je zajistit multifunkční model evropského zemědělského odvětví, zaručit fungování vnitřního trhu se zemědělskými produkty a přiměřené příjmy zemědělců, zaručit dostupnost domácích vysoce kvalitních zemědělských produktů, zajistit vysoký standard péče o zdraví zvířat a řádné zacházení s nimi, nadále podporovat venkovské oblasti, které výrazně zaostávají za městskými oblastmi z hlediska příjmů, infrastruktury a přístupu ke službám, stejně jako podporovat udržitelné a k životnímu prostředí šetrné formy hospodaření, jež berou ohled na ochranu životního prostředí, a na pozadí Lisabonské strategie posílit konkurenceschopnost evropského zemědělství tak, aby mohlo přispět k zajištění pracovních míst v zemědělském odvětví;

60. konstatuje, že došlo k významným reformám SZP a při vytváření společného trhu, prováděných Evropskou unií od roku 1999; na základě toho vyzývá Komisi, aby partnerům EU zdůraznila tvrdé zkoušky, jimiž během výše zmíněných reforem producenti EU již prošli, a aby v rámci Rozvojového kola jednání o mezinárodním obchodu v Dauhá hájila model multifunkčnosti evropského zemědělství; zdůrazňuje rovněž potřebu zachovat preference Společenství, zejména dodržením patřičné a spravedlivé rovnováhy mezi požadavky rozvojových zemí ohledně přístupu na trh a stabilitou a životaschopností trhů Společenství tak, aby tyto mohly být účinně řízeny a mohly se vyhnout krizím, které by znamenaly dodatečné finanční zatížení Unie, a tím by zapříčinily nové rozpočtové problémy;

61. připomíná, že zásadní reforma zemědělské politiky z roku 2003, včetně reformy téměř všech organizací společného trhu, vycházela z platnosti finančního rámce stanoveného v rozhodnutí Evropské rady v říjnu 2002; připomíná také, že Evropský parlament schválil Smlouvu a Akt o podmínkách přistoupení 10 nových členských států, jež v oblasti finančních záležitostí týkajících se zemědělství vycházejí ze souhlasu Evropské rady;

Rybolov

62. má za to, že společná rybářská politika (SRP) je, mezi jiným, důležitým prvkem snah EU v oblasti životního prostředí, neboť usiluje o obnovení rovnováhy mořského ekosystému, jehož některé druhy jsou nadměrně využívány; má za to, že prostředky poskytnuté Komisí tvoří naprosté minimum nutné pro ochranu zásob a pro dosažení cílů udržitelného rozvoje, které byly dohodnuty při reformě společné rybářské politiky v roce 2002; zastává názor, že SRP musí více přihlížet k situaci rybářů a věnovat zvláštní pozornost specifickému případu zcela okrajových regionů;

Životní prostředí

63. je toho názoru, že politika EU v oblasti životního prostředí se ukázala být zásadním nástrojem, který přispívá ke zmírňování účinků změny klimatu, zabraňuje zhoršování stavu přirozeného prostředí a biologické rozmanitosti, pomáhá ochraňovat vodní zdroje, zasazuje se o zlepšování stavu životního prostředí, zdraví a kvality života, podporuje udržitelné využívání přírodních zdrojů a hospodaření s nimi, jakož i úsporné nakládání s odpady, rozpracovává strategické postupy pro vytváření a uplatňování příslušné politiky a zvyšování informovanosti/obecného povědomí, stejně jako udržitelného ekonomického růstu a zaměstnanosti a ekologické soudržnosti;

64. upozorňuje, že oblasti politiky životního prostředí přispívají k dosažení cílů Lisabonské a Göteborgské strategie; vyjadřuje jednoznačnou podporu rovnoprávnému začlenění oblastí politiky životního prostředí do jiných oblastí politiky; zdůrazňuje, že hlediska životního prostředí a dopady, jako jsou ekologické technologie, ekologický výzkum a ochrana přírody, musí být plně zohledněny v zásadách finanční politiky podle okruhu 1 a okruhu 2;

Prostor svobody, bezpečnosti a práva

65. vítá snahu o zjednodušení a racionalizaci stávající situace v této oblasti definováním tří rámcových programů ("olidarita", "Bezpečnost" a "Právo"), které rovněž umožní větší pružnost při rozdělování priorit mezi jednotlivými akcemi, zdůrazňuje však, že tímto postupem by neměla být omezena politická a rozpočtová kontrola ze strany Evropského parlamentu; varuje, že v souvislosti se zavedením pojmu "sdíleného řízení s členskými státy" v rámci uplatňování programů v této oblasti musí být vytvořeny odpovídající kontrolní mechanismy;

66. vyhrazuje si právo vydat konečné stanovisko ke konkrétnímu obsahu programů až poté, co Komise předloží své legislativní návrhy, zejména ohledně otázky, zda podíl celkových prostředků navrhovaný Komisí pro jednotlivé programy odpovídá účelům potřebného zviditelnění hlavních priorit Evropského parlamentu v této oblasti: podpory základních práv, zvyšování bezpečnosti občanů a účinného provádění společné přistěhovalecké a azylové politiky (zejména s ohledem na Fond pro uprchlíky);

Ochrana spotřebitele a veřejné zdraví

67. vyzývá Komisi, aby bezodkladně předložila legislativní návrhy nového programu spotřebitelské politiky a veřejného zdraví, a umožnila tak Evropskému parlamentu a Radě zahájit legislativní činnost včas, aby příslušné programy mohly nabýt účinnosti na začátku roku 2007; je stále přesvědčen, že rozdělení na nový program spotřebitelské politiky a nový program péče o zdraví veřejnosti bude nejlepším řešením priorit EU; zdůrazňuje, že na nový program je nutno přidělit podstatně vyšší finanční prostředky ve srovnání se stávající situací; konstatuje, že je nutno vzít v úvahu dopad předchozího kola rozšiřování a budoucího rozšíření o země, které mají nedostatky v oblasti zdravotnictví a spotřebitelské politiky, stejně jako navrhovaného rozšíření působnosti tohoto programu;

Vzdělávání a odborná příprava

68. domnívá se, že nárůst průměrné finanční podpory v programu mobility studentů Erasmus je nezbytný; domnívá se, že vzhledem k jeho době trvání by podprogram Comenius měl docílit zapojení více žáků do společných vzdělávacích aktivit; soudí, že tato zlepšení programů vyžadují výraznější nárůst v referenčních částkách navržených Komisí;

Posilování evropské kultury a rozmanitosti

69. zdůrazňuje význam audiovizuálního odvětví, pokud jde o technologické změny a inovativní ekonomické procesy, a upozorňuje na jeho možný přínos k vytvoření ekonomiky založené na znalostech, jak to předpokládá lisabonský proces; zdůrazňuje, že rozvoj audiovizuálního odvětví závisí největší měrou na soukromém sektoru, nezávislých médiích a veřejném financování ze strany členských států; zdůrazňuje pozitivní výsledky stávajících programů MEDIA; zdůrazňuje, že programy MEDIA se ukázaly jako velmi efektivní a prokázaly pozoruhodnou evropskou přidanou hodnotu ve vztahu k podpoře rozvoje tohoto odvětví; zdůrazňuje význam přiměřené úrovně financování programu MEDIA 2007 a skutečnost, že částka, kterou navrhuje Komise, představuje minimum nezbytné pro dosažení cílů tohoto programu;

70. vítá začlenění několika činností s velmi omezenými finančními rámci do nového programu KULTURA 2000 a zdůrazňuje, že přiměřená úroveň financování je v této oblasti nadále klíčová, upozorňuje na potřebu zahrnout hlavní činnosti akčního programu na léta 2004 – 2006 do nového víceletého rámce; vyzývá Komisi, aby podněcovala činnosti zahrnuté do Evropského paktu pro mládež, jež byl přijat Evropskou radou ve dnech 22. – 23. března 2005; podporuje názor vyjádřený na setkání ministrů kultury v červenci 2004 v Rotterdamu, že by se rozpočet na kulturu měl podstatně zvýšit;

Vnější politiky

71. v zásadě vítá zjednodušení nástrojů financování v rámci okruhu 4, avšak klade si otázku, zda tyto nástroje, v podobě, počtu a rozdělení navrženými Komisí, jsou vhodné, pokud jde o transparentnost, schopnost zviditelnění a demokratické posouzení využití prostředků; zejména je toho názoru, že:

- právní základy nových nástrojů financování jasně stanovují roli Evropského parlamentu při určování geografických nebo tematických programů, které se budou odvíjet od těchto nástrojů,

- tento návrh týkající se rozvojové a hospodářské spolupráce by měl být přepracován na základě geografických kritérií, s velice zřetelným rozlišením pomoci rozvojovým zemím a spolupráce s průmyslově vyspělými zeměmi, s finančními položkami přidělenými podle tematických hledisek, jež odpovídají prioritám Evropské unie a horizontálním politickým cílům,

- právní základy předvstupního nástroje a nástroje stability by měly být přepracovány tak, aby bylo možno uplatnit postup spolurozhodování,

- životní prostředí je nedílnou součástí vnějších akcí, stejně tak jako vnitřních akcí Evropské unie; zdůrazňuje odpovědnost Evropské unie za řešení globálních výzev ve vztahu k životnímu prostředí prostřednictvím vnějších programů formulovaných spolu s rozvojovými partnerskými zeměmi,

- Komise by měla předložit návrh samostatného nařízení umožňujícího nezbytnou pružnost pro Evropskou iniciativu pro demokracii a lidská práva (položka rozpočtu 19-04) jako jediného vnějšího nástroje EU, který nevyžaduje souhlas hostitelské země, a měla by také Evropskému parlamentu znovu postoupit plný dohled nad tímto programem;

*

* *

72. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a dalším dotčeným institucím a orgánům, vládám a parlamentům členských států Evropské unie.

[1] Úř. věst. C 172, 18.6.1999, s. 1.

[2] Úř. věst. C 310, 16.12.2004, s. 1.

[3] Úř. věst. L 253, 7.10.2000, s. 42.

[4] Úř. věst. C 104 E, 30.4.2004, s. 991.

[5] Přijaté texty, P6_TA(2004)0005.

[6] Přijaté texty, 2.12.2004, P6_TA(2004)0075.

[7] Zpráva předložena v roce 1977 skupinou odborníků na žádost Komise.

[8] Úř. věst. L 143, 30.4.2004, s. 46.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA

Finanční rámec v roce 2007 – 2013

Miliony EUR v cenách roku 2004 |

Položky závazků | 2007 | 2008 | 2009 | 2010 | 2011 | 2012 | 2013 | TOTAL 2007 – 2013 |

1.Udržitelný rozvoj | 57612 | 60612 | 63560 | 65558 | 67699 | 70559 | 73435 | 459035 |

1a.Konkurenceschopnost pro růst a zaměstnanost | 11010 | 13157 | 15377 | 17207 | 19190 | 21272 | 23350 | 120563 |

1b.Soudržnost pro růst a zaměstnanost | 46602 | 47455 | 48183 | 48351 | 48509 | 49287 | 50085 | 338472 |

2.Ochrana na řízení přírodních zdrojů | 56744 | 56866 | 56980 | 56747 | 56524 | 56299 | 56088 | 396248 |

z toho: zemědělství – tržní výdaje a přímé platby | 43120 | 42697 | 42279 | 41864 | 41453 | 41047 | 40645 | 293105 |

3.Občanství, svoboda, bezpečnost a právo | 1777 | 2156 | 2470 | 2778 | 3096 | 3420 | 3741 | 19437 |

4.EU jako globální partner | 8235 | 8795 | 9343 | 10050 | 10782 | 11434 | 12060 | 70697 |

5.Správa | 3675 | 3815 | 3950 | 4090 | 4225 | 4365 | 4500 | 28620 |

Náhrady | 419 | 191 | 190 | — | | | | 800 |

CELKEM prostředky za závazky | 128462 | 132434 | 136493 | 139223 | 142326 | 146077 | 149824 | 974837 |

Položky závazků jako podíl HND [1] | 1,17 % | 1,18 % | 1,19 % | 1,18 % | 1,18 % | 1,19 % | 1,19 % | 1,18 % |

Celkové snížení ve srovnání s návrhem COM | | | | | | | | – 47 518 |

| | | | | | | | |

Strop – správní výdaje Komise | 3 114 | 3 321 | 3 528 | 3 744 | 3 942 | 4 140 | 4 356 | 26 145 |

Strop – agentury (odhad) | 307 | 313 | 320 | 326 | 332 | 339 | 346 | 2 283 |

| | | | | | | | |

CELKEM prostředky na platby [2] | 116 403 | 120 003 | 123 680 | 126 154 | 128 966 | 132 365 | 135 760 | 883 329 |

Platby jako podíl HND [1] | 1,06 % | 1,07 % | 1,08 % | 1,07 % | 1,07 % | 1,07 % | 1,08 % | 1,07 % |

[1] Na základě pracovního dokumentu Komise SEK(2005)0494 v konečném znění (technické úpravy).

[2] Poměr závazků/plateb založený na dokumentu Komise KOM(2004)0498.

--------------------------------------------------