[pic] | KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ |

V Bruselu dne 23.12.2005

KOM(2005) 570 v konečném znění

VÝROČNÍ ZPRÁVA KOMISE

O KONTROLE PROVÁDĚNÍ PRÁVA SPOLEČENSTVÍ (2004){SEC(2005)1446}{SEC(2005)1447}

VÝROČNÍ ZPRÁVA KOMISE

O KONTROLE PROVÁDĚNÍ PRÁVA SPOLEČENSTVÍ (2004)

Na základě žádostí Evropského parlamentu (usnesení ze dne 9. února 1983) a členských států (bod 2 prohlášení č. 19 připojeného ke smlouvě podepsané v Maastrichtu dne 7. února 1992) vydává Evropská komise každý rok zprávu o kontrole provádění práva Společenství. V této zprávě rovněž odpovídá na dotazy Evropské rady nebo Rady, které se týkají konkrétních odvětví.

1.1 Úvod

Při výkonu svých výlučných funkcí strážkyně Smluv Komise podle článku 211 Smlouvy o ES zaručuje a kontroluje jednotné provádění práva Společenství členskými státy. Článek 226 Smlouvy o ES stanoví, že Komise může zahájit řízení s členským státem, který přijal nebo nezrušil právní předpisy nebo pravidla, která jsou v rozporu se základními zásadami práva Společenství stanovenými ve Smlouvách.

Bílá kniha o evropské správě věcí veřejných[1], kterou Komise zveřejnila v roce 2001, zdůrazňuje, že odpovědnost za provádění práva Společenství nesou v první řadě správní a soudní orgány členských států. Hlavním cílem řízení o nesplnění povinnosti je působit na členské státy, aby dobrovolně a co nejrychleji dosáhly souladu s právem Společenství. Komise se snažila zlepšovat spolupráci s členskými státy pomocí doplňkových nebo alternativních metod řešení problémů.

Kontrola provádění práva Společenství má zásadní význam pro dodržování práva obecně a přispívá k tomu, aby se zásada Společenství založeného na dodržování práva stala pro evropské občany i hospodářské subjekty realitou. Mnohé stížnosti občanů členských států významně napomáhají při zjišťování případů porušení práva Společenství.

22. výroční zpráva, včetně statistických příloh (SEK(2005)1447) a příloh, které mají podobu „pracovních dokumentů“ a příspěvků útvarů Komise (SEK(2005)1446), shrnuje činnost Komise související s kontrolou provádění práva Společenství v roce 2004.

1.2. Rozšíření Unie

V roce 2004 se Evropská unie rozšířila o deset nových členských států. Dne 3. května 2004 začal fungovat integrovaný systém pro elektronické oznamování vnitrostátních opatření k provedení směrnic pro 25 členských států. Na konci roku 2004 do tohoto systému nebyly zapojeny pouze Francie, Nizozemsko a Švédsko, u nichž nicméně probíhala příprava na začlenění.

Velké úsilí deseti nových členských států, které využívaly elektronický systém předběžného oznamování vyvinutý Komisí, usnadnilo doručení údajů o velké většině opatření nutných k provedení veškerého „předvstupního acquis communautaire“ v oblasti směrnic.

Již v srpnu 2004 deset nových členských států oznámilo v průměru 94,14 % vnitrostátních prováděcích opatření (u zbývajících patnácti států se jednalo o 97,96 %). K 31. prosinci 2004 tento průměr činil 97,69 % ve všech 25 státech, 97,30 % ve skupině 10 nových členských států a 97,95 % ve skupině 15 členských států. Nejlepší výsledky měla Litva (99,45 %), za ní následovalo Španělsko (99,09 %), Rakousko (98,81 %), Dánsko (98,81 %) a Maďarsko (98,66 %).

Celkový počet řízení o nesplnění zahájených Komisí tak vzrostl z 2709 řízení v roce 2003 (pro 15 členských států) na 2993 v roce 2004 (pro 25 států). U 15 členských států se počet řízení v roce 2004 snížil na 2146. S novými členskými státy se zacházelo stejně jako s 15 ostatními členy. K 31. prosinci 2004 se projednávalo 2531 z 2993 zaevidovaných věcí.

Počet stížností, které Komise obdržela v souvislosti s 15 členskými státy, se snížil z 1290 stížností v roce 2003 na 1080 v roce 2004. Celkový počet stížností týkající se všech 25 členských států vzrostl až na 1146. Všechny stížnosti (na 25 členských států) představují 38 % z celkového počtu případů nesplnění povinností zjištěných v roce 2004.

Zvýšil se počet řízení, která Komise zahájila na základě svého vlastního šetření, a to pro skupinu 15 členských států z 253 v roce 2003 na 285 v roce 2004. V případě všech 25 států se jednalo o 328 řízení.

V EU s 25 členskými státy se zvýšil počet řízení vedených kvůli neoznámení prováděcích opatření na 1519 případů (781 případů zjištěných ve skupině 15 států a 738 případů zjištěných ve skupině 10 států). Statistiky za rok 2004 ukazují 50,8% nárůst oproti předchozímu roku (z 1166 na 1519 případů). Údaje za rok 2004 zahrnují jak řízení pro neprovedení směrnic, u nichž uplynula lhůta pro provedení v 15 členských státech, tak řízení z důvodu neoznámení prováděcích opatření 10 novými členskými státy ohledně veškerého „předvstupního acquis communautaire“.

Podrobné údaje jsou uvedeny v tabulkách ve statistické příloze SEK(2005)1447.

1.3 Nejvýznamnější údaje z jednotlivých oblastí činnosti Komise

Tato část podává přehled nejdůležitějších informací z každého odvětví. Podrobné analýzy jsou uvedeny v přiloženém pracovním dokumentu útvarů Komise SEK(2005)1446.

V oblasti zemědělství se kontrola provádění práva Společenství zaměřila na odstraňování překážek, které brání volnému pohybu zemědělských produktů, a na účinné a správné provádění mechanismů zemědělských právních předpisů.

Potvrdila se silná tendence ke snižování klasických překážek volnému pohybu zemědělských produktů. U nových překážek volnému pohybu zemědělských produktů se Komise snažila zamezit rozšíření neoprávněné diskriminace producentů z jiných členských států.

Při kontrolách provádění specifických pravidel společné zemědělské politiky musela Komise zasahovat v různých oblastech, například u zeměpisných označení. V oblasti strukturálních fondů se Komise zaměřila na dodržování ustanovení, podle něhož se příjemcům vyplácí celá částka, protože toto ustanovení bylo v Portugalsku narušeno vybíráním poplatků platební agenturou IFADAP. Zasáhla, aby zaručila dodržování limitů stanovených pro využívání a určení produktů, na něž se vztahují výhody politiky Společenství ve prospěch nejvzdálenějších regionů, zejména v případě cukru transformovaného na Azorských ostrovech. Komise rovněž členským státům připomínala jejich povinnost zasílat výroční zprávy o stávajících režimech státních podpor.

Většina vnitrostátních právních předpisů k provedení směrnic byla oznámena.

Ve vzdělávání a kultuře je jednou z hlavních oblastí, kterou se Komise zabývá, volný pohyb studentů. Překážky vznikají buď v důsledku administrativních postupů byrokratické povahy, nebo v důsledku diskriminace na základě státní příslušnosti.

Komise v této oblasti zahájila řízení o nesplnění povinnosti kvůli technickým a administrativním zpožděním při uznávání diplomů.

Dále jednala o správních poplatcích, které musejí platit žadatelé o uznání diplomů. Jestliže je finanční poplatek, který je po studentovi požadován, nepřiměřený, může mu znemožnit výkon jeho práv, zejména práva na přístup ke vzdělání a práva na volný pohyb.

V oblasti přístupu ke vzdělání obdržela Komise po přistoupení nových členských států dvě stížnosti, podle nichž se se studenty z těchto států zachází jiným způsobem než s ostatními občany Společenství. Komise zaslala výzvu příslušnému členskému státu.

Komise obdržela stížnosti na to, že některé členské státy odmítají zapsat absolventy právnických fakult v jiných členských státech na seznam advokátních koncipientů. Věc se projednává na základě případu Morgenbesser.

V oblasti audiovizuální politiky se se zúčastněnými stranami jedná o případném přezkumu směrnice Televize bez hranic z důvodů vývoje technologií i trhu.

V oblasti zaměstnanosti se ve věci volného pohybu pracovníků jedná zejména o problémy s nesprávným prováděním Smlouvy o ES a příslušných nařízení, o němž se Komise dozvídá ze stížností občanů. V ostatních věcech (rovné zacházení se ženami a muži, pracovní podmínky, bezpečnost a ochrana zdraví při práci, rovné zacházení / nediskriminace (článek 13 Smlouvy o ES)) se řízení o nesplnění povinnosti zabývá zejména problémy, které souvisejí s nesouladem vnitrostátních prováděcích opatření se směrnicemi nebo s neoznámením vnitrostátních opatření.

Jednou z nejvýznamnějších skutečností je podání první žaloby na neprovedení směrnic založených na článku 13 (rovné zacházení / nediskriminace) Soudu prvního stupně.

Soudnímu dvoru byl rovněž podán podnět na zahájení řízení podle článku 228 Smlouvy o ES proti Itálii z důvodu nevykonání rozsudku Soudního dvora ve věci neuznání práv některých lektorů cizích jazyků některými italskými univerzitami („ Lettori “). Komise požádala Soudní dvůr, aby uložil pokutu ve výši 309 750 EUR za každý den zpoždění.

Další prioritou byla kontrola provádění acquis communautaire novými členskými státy. Proces periodického a systematického dohledu pokračoval i po 1. květnu. Různá dvoustranná jednání umožnila vymezit hlavní problémy při provádění acquis communautaire v sociální oblasti a rovněž přispěla k vyřešení některých z nich. První jednání se konalo v prosinci a věnovalo se především nedostatkům při oznamování prováděcích opatření.

V oblasti podniky a průmysl existovalo na konci roku 2004 480 směrnic, z nichž 23 vstoupilo v platnost v roce 2004.

Počet stížností a řízení o nesplnění povinností vedených v této oblasti vzrostl a v roce 2004 představoval přibližně 12 % veškerých případů vyšetřovaných Komisí.

Ve skupině 15 členských států se však celkový počet řízení o nesplnění povinnosti snížil. Lze to považovat za výsledek dialogu, který byl v předchozích letech navázán proto, aby se zajistilo dodržování lhůt pro provedení, zejména u tří nových farmaceutických směrnic.

Postup oznamování návrhů technických pravidel, který byl stanovený ve směrnici 98/34/ES, se i v tomto roce osvědčil a umožnil nalézt řešení odpovídající právu Společenství v 95 % případů. Komise kromě toho využila i další prostředky pro prevenci a komunikaci s členskými státy, například jednání ve skupinách odborníků nebo dvoustranná jednání s členskými státy, zejména ve farmaceutickém a kosmetickém průmyslu, aby zjistila, zda při provádění směrnic nenastaly obtíže, a mohla případně poskytnout technickou pomoc, která by umožnila zajistit řádné provedení směrnic do vnitrostátního práva a jejich jednotné provádění.

Po rozšíření Společenství se zvýšil počet řízení z důvodů neoznámení vůči 10 novým členským státům. Vzhledem k počtu směrnic, které je nutno provést do vnitrostátního práva, se však jedná o ojedinělé případy. Tohoto výsledku bylo dosaženo díky úsilí, které členské státy vynaložily během fáze příprav na rozšíření, a díky činnosti, kterou Komise prováděla v rámci dohod o hodnocení souladu.

V oblasti životního prostředí se v průběhu posledních let zlepšilo provádění právních předpisů Společenství členskými státy. Svědčí o tom značné snížení počtu nových stížností zaslaných Komisi. V roce 2004 Komise zaevidovala 336 stížností, zatímco v roce 2002 to bylo 555.

Komise vydala 101 odůvodněných stanovisek podle článku 226 Smlouvy o ES a podala Soudnímu dvoru podnět k 45 řízením. Komise rovněž zaslala 14 výzev a přijala 6 odůvodněných stanovisek podle článku 228 Smlouvy o ES. Komise zahájila řízení o nesplnění povinnosti s osmi novými členskými státy.

Komise využívá k zajištění co nejlepšího provádění práva Společenství i doplňkové prostředky. Patří mezi ně proaktivní iniciativy typu vypracování hlavních směrů a výkladových dokumentů, jednání v technických výborech a bilaterální kontakty s členskými státy, například jednání o souborech témat.

Komise se rovněž snaží ověřovat dodržování právních předpisů co nejsystematičtějším způsobem. V některých oblastech hrají rozhodující úlohu zprávy, zatímco v jiných oblastech Komise shromažďuje a analyzuje významné údaje. Komise si zajistila pomoc externích právníků při přípravě roční strategie ověřování dodržování právních předpisů Společenství. Začala rovněž kontrolovat soulad vnitrostátních předpisů přijatých 10 novými členskými státy.

V oblasti politiky hospodářské soutěže pokračovala kontrola provedení směrnice o hospodářské soutěži, která byla součástí právního rámce o elektronických komunikacích, a provedení směrnice o transparentnosti (obě směrnice vycházejí z článku 86 Smlouvy o ES). Pokud jde o individuální případy, Komise řešila několik stížností, na něž se vztahoval článek 86 spolu s článkem 82 Smlouvy o ES. Přijala zejména rozhodnutí určené Německu, které se týkalo jeho vnitrostátních právních předpisů o poštovních službách.

V oblasti informační společnosti se právní rámec pro elektronické komunikace z roku 2002 zaměřuje na tři hlavní cíle lisabonské strategie – vytvořit stabilní a předvídatelné právní prostředí, podněcovat k inovaci a podporovat investice do komunikačních sítí a služeb.

Práce v nových skupinách a výborech i pomocí nových koordinačních mechanismů, které byly zřízeny novým právním rámcem, začala v roce 2004 fungovat v plném rozsahu. Zaměřovala se zejména na zavádění nových pravidel a na vytváření společných regulačních přístupů. Komise opět úzce spolupracovala s regulačními orgány ve věci oznamování návrhů opatření podle článku 7 a poprvé využila svého práva veta.

Nadále pozorně sledovala provádění práva Společenství v 15 členských státech, v nichž právní rámec vstoupil v platnost v červenci 2003. Rovněž úzce spolupracovala s novými členskými státy na zavedení nového rámce k datu přistoupení, od něhož pro ně začal být závazný. V roce 2004 dvacet členských států dokončilo přijímání primárních předpisů, jimiž se prováděl rámec z roku 2002, a informovalo o tom Komisi. V průběhu roku 2004 se proto pozornost postupně obracela od provedení k zajišťování úplného souladu a praktického provádění ve všech 25 členských státech.

V prosinci bylo přijato sdělení „Regulace a trhy elektronických komunikací v Evropě v roce 2004“ (10. zpráva o provádění) [2].

V oblasti spravedlnost, svoboda a bezpečnost Komise podala Soudnímu dvoru podněty v řadě případů, které souvisely s neoznámením vnitrostátních opatření k provedení dvou směrnic přijatých v roce 2001.

V oblasti volného pohybu osob Komise zaslala dvě odůvodněná stanoviska Nizozemsku z důvodu vyhoštění dvou italských státních příslušníků, kteří v Nizozemsku dlouhodobě pobývali. Přijetí zákona č. 2003-1119 ve Francii Komisi umožnilo uzavřít řízení o nesplnění povinnosti související s právem studentů na pobyt. Po změně italských pravidel silničního provozu Komise uzavřela řízení o nesplnění povinnosti, které se týkalo jiného a nepřiměřeného zacházení s řidiči vozidel s poznávací značkou jiného členského státu.

V oblasti volebního práva Komise rozhodla o ukončení řízení proti Belgii poté, co Belgie zaslala státním příslušníkům jiných členských států, kteří mají bydliště v obci Honnelles a byli vyškrtnuti ze seznamu voličů do obecních voleb, dopis, v němž je informovala, že budou na základě své původní žádosti zapsáni na seznam voličů pro příští obecní volby. .

V oblasti vnitřního trhu se politika odvíjí kolem tří hlavních os:

Proběhlo několik akcí na posílení spolupráce s členskými státy v oblasti provedení směrnic a v rámci řízení o nesplnění povinnosti. Komise přijala doporučení, v němž vyzývá členské státy, aby se inspirovaly nejlepšími postupy, které jim napomohou dosáhnout rychlého a kvalitního provedení směrnic. Zveřejnění srovnávací tabulky „vnitřní trh“ i pravidelné zveřejňování informací o počtu provedených směrnic přispělo ke zlepšení celkových výsledků. Průměrný deficit počtu provedení ve 25 členských státech klesl ze 7,1 % v červenci 2004 na 3,6 % v lednu 2005. Zvýšil se počet jednání o provedení směrnic jak na dvoustranné (schůzky o souborech témat), tak mnohostranné úrovni. Byly svolány schůze odborníků, na nichž se jednalo o nových směrnicích, které se týkaly pojišťovacích makléřů, zneužívání trhu a penzijních fondů. V oblasti veřejných zakázek bylo uspořádáno několik schůzí o projednávaných případech porušení právních předpisů. Tyto schůze vedly v naprosté většině případů k významným pokrokům.

Kromě toho se rozvíjela síť SOLVIT pro řešení problémů při provádění práva vnitřního trhu. Střediska SOLVIT v 10 nových členských státech byla plně funkční ode dne přistoupení. Síť SOLVIT projednala 289 stížností, což je o 73 % více než v roce 2003. Bylo vyřešeno 80 % stížností oproti 73 % v roce 2003.

Kromě toho se nadále usilovalo o zajištění rychlého a účinného průběhu řízení o nesplnění povinnosti.

V oblasti zdraví a ochrany spotřebitele Komise zahájila 457 řízení z důvodu neoznámení prováděcích opatření a odeslala 37 odůvodněných stanovisek. Komise zaslala 5 odůvodněných stanovisek z důvodu neprovedení směrnice o obecné bezpečnosti produktů a zahájila proti Estonsku řízení o nesplnění povinnosti kvůli neprovedení směrnice o tabáku.

Komise zahájila řízení o porušení předpisů podle článku 228 Smlouvy proti Belgii (neprovedení směrnice o ochraně nosnic) a Francii (neprovedení směrnice o záruce spotřebního zboží).

Inspekce Potravinového a veterinárního úřadu přispěly k lepšímu provádění právních předpisů Společenství v oblasti lidské a živočišné výživy, zdraví zvířat a ochrany rostlin a zvířat. Komise zaslala Řecku výzvu a odůvodněné stanovisko ohledně posílení veterinárních kontrol. Podobné řízení o nesplnění povinnosti mohlo být ukončeno poté, co Spojené království přijalo příslušná opatření.

Soudní dvůr odsoudil Španělsko za nesprávné provedení směrnice o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách.

Bylo vynaloženo velké úsilí na zajištění zapojení deseti nových členských států. Na konci roku 2004 byla úroveň provedení pouze o něco vyšší než u 15 členských států.

V oblasti energetiky a dopravy se projednávalo 458 případů nesplnění povinnnosti, z toho se 266 případů týkalo neoznámení opatření k provedení směrnic a 192 nesprávného provedení směrnic nebo nesprávného provádění práva Společenství. Došlo tedy k nárůstu počtu případů, přestože bylo mnoho případů v tomto období uzavřeno (154, z toho 103 o neoznámení). Tato situace je důsledkem rychlejšího provedení směrnic v oblasti „doprava“, přestože členské státy často nedodržují lhůty pro provedení. V daném období bylo zahájeno projednávání 223 nových případů (ve 183 případech z důvodů neoznámení) a bylo zaevidováno 38 stížností. Soudní dvůr vynesl rozsudky v řízení o nesplnění povinnosti ve 22 případech. V oblasti dopravy je nutno poznamenat, že lhůta pro provedení skončila u 8 směrnic (oproti 15 v roce 2003). Míra provedení směrnic v odvětví energie a dopravy stále zůstává hluboko pod cíli stanovenými v Lisabonu (98,5 %).

V oblasti energetiky byly 18 členským státům zaslány výzvy kvůli neoznámení vnitrostátních opatření k provádění dvou směrnic, které se týkaly vnitřního trhu s elektrickou energií a/nebo plynem. Několik členských států bylo stíháno za nedodržování směrnice o minimálních zásobách ropy a/nebo ropných produktů. Projednávají se stížnosti, které se týkají nesprávného provádění směrnice o podpoře elektrické energie vyrobené z obnovitelných zdrojů energie. Útvary Komise posílily stíhání porušování právních předpisů v oblasti ochrany zdraví před ionizujícím zářením a v oblasti ochrany populace v případě mimořádných radiačních situací.

V oblasti dopravy probíhala řízení, která se týkala bezpečnosti silničního provozu, zejména technických předpisů a řidičských průkazů.

U souboru směrnic „železniční infrastruktura“ Soudní dvůr odsoudil členské státy, které dosud neoznámily vnitrostátní prováděcí opatření k některé ze tří dotčených směrnic.

Po rozsudku „Otevřené nebe“ ze dne 19. listopadu 2002 Komise požádala členské státy, aby přijaly opatření k nápravě situace. Byla zahájena nová řízení na ukončení diskriminačních dvoustranných dohod se třetími zeměmi. Byla rovněž zahájena řízení z důvodů nedodržování právních předpisů souvisejících s bezpečností civilního letectví.

V oblasti námořní bezpečnosti se Komise rozhodla podat Soudnímu dvoru stížnost na osm členských států, které dosud neprovedly směrnice o kontrolním a informačním systému pro provoz plavidel.

V oblasti rybolovu Komise kvůli překročení některých rybolovných kvót přijala opatření vůči některým členským státům, které neplnily svou povinnost kontroly a povinnost oznamovat určité údaje o úlovcích a intenzitě rybolovu. .

Soudní dvůr odsoudil tři členské státy za překročení kvót. Komise podala Soudnímu dvoru stížnost na Řecko, neboť nedodrželo lhůtu pro zavedení Systému satelitního sledování rybářských plavidel.

V oblasti daní a cel zasílají občané stále více stížností na členské státy. V oblasti přímých daní se dopisy většinou týkají vnitrostátních právních předpisů a jednání, které ukládají vyšší daně na činnosti a investice v jiných členských státech. Komise však v této oblasti konstatovala, že členské státy pozitivně zareagovaly na její dvě sdělení[3] o systémech zaměstnaneckého penzijního pojištění a zdanění dividend a uvedly své vnitrostátní systémy do souladu se zásadami Společenství. V jednom případě však bylo nutné podat žalobu pro neplnění povinností (Dánsko, pokud jde o důchody, věc C-150/04).

Mimo jiné byla zahájena řada nových řízení o nesplnění povinnosti. V oblasti nepřímých daní se velká pozornost věnovala například případům, které měly dopad na vlastní zdroje, a nadále se intenzivně kontrolovalo správné provádění směrnic (zejména směrnice 2000/65/ES o daňovém dlužníku a směrnice 2001/115/ES o fakturaci), kdy byla v několika případech situace uvedena do souladu během řízení.

Komise musela zároveň zajistit odborné sledování stále většího množství předběžných otázek projednávaných Soudním dvorem.

V oblasti rozpočtu má Komise z důvodu uplatňování zásady řádného finančního hospodaření povinnost zajistit spravedlivé rozložení rozpočtové zátěže mezi členské státy. Dbá na to, aby se stíhalo porušování právních předpisů, které má negativní dopad na vlastní zdroje, neboť v opačném případě by finanční následky takového porušování nesly ostatní členské státy. V oblasti tradičních vlastních zdrojů musel být nedávno Soudní dvůr požádán o objasnění rozdílů při výkladu správného vybírání vlastních zdrojů.

V oblasti statistik Společenství bylo zahájeno 20 nových řízení o nesplnění povinnosti. Jedno řízení bylo zahájeno s Řeckem z důvodu nedodržení povinnosti předávat Komisi statistické údaje o nadměrných schodcích.

Komise rovněž zaslala výzvu Řecku ohledně konjunkturálních statistik a Belgii ohledně sociálních statistik.

V oblasti zemědělských statistik byly 9 členským státům zaslány výzvy upozorňující na neoznámení vnitrostátních prováděcích předpisů. Rozšíření EU si vyžádalo další úsilí. Komise zahájila 8 řízení o porušení právních předpisů s 5 novými členskými státy z důvodů neoznámení vnitrostátních prováděcích opatření.

V oblasti statistik o silniční přepravě zboží Komise podala Soudnímu dvoru žalobu na Řecko.

V oblasti regionální politiky se velká většina řízení pro nesplnění povinnosti kvůli nesrovnalostem při využívání prostředků ze strukturálních fondů týká nesprávného provádění právních předpisů pro dané odvětví, jejichž dodržování je jednou z podmínek pro poskytování prostředků Společenství. Zjištěné nesrovnalosti vedou rovněž k částečnému nebo úplnému zrušení podpory Společenství.

V oblasti rozšíření vycházejí řízení pro porušování povinností ze stížností na nesprávné provádění dohod o přidružení a evropských dohod uzavřených mezi Společenstvím a kandidátskými zeměmi. Po přistoupení deseti nových členských států v květnu 2004 je třeba mít za to, že platnost dohod o přidružení a příslušných evropských dohod skončila po uzavření nových smluv týkajících se téhož tématu.

Tato změna měla dopad na nevyřešené stížnosti několika polských a litevských občanů, které se týkaly nedodržování práva na usazení ze strany rakouských a švédských orgánů. Zahájená analýza nicméně ukázala, že tyto stížnosti byly neodůvodněné.

Stížnosti řady občanů nových členských států, které se týkaly práva nabízet služby, práva na pobyt a práva na získání pracovního povolení, musely být rovněž zamítnuty, protože tyto oblasti ještě nebyly plně liberalizovány.

Komise zahájila přezkum stížností, které se týkají práva na přístup na trh práce členských států v rámci rozhodnutí 1/80 souvisejícího se smlouvou o přidružení mezi EU a Tureckem.

V oblasti zahraničních vztahů bylo zjištěno jedno porušení právních předpisů Společenství, do něhož bylo zapojeno šest členských států. Porušení předpisů souvisí s prováděním článku 27 nařízení Rady č. 2368/2002, z něhož vyplývají opatření týkající se procesu z Kimberley o mezinárodním obchodu se surovými diamanty .

[1] Evropská správa věcí veřejných – bílá kniha (KOM (2001) 428).

[2] KOM(2004)759 ze dne 2.12.2004

[3] Sdělení Komise o odstranění daňových překážek k přeshraničnímu poskytování zaměstnaneckého penzijního pojištění ze dne 19. 4. 2001 (IP/01/575) a sdělení Komise o zdanění dividend v rámci vnitřního trhu (KOM 2003/810) ze dne 19.12.2003.