[pic] | KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ |

V Bruselu dne 9.11.2005

KOM(2005) 562 v konečném znění

SDĚLENÍ KOMISE

Stanovisko Komise k žádosti Bývalé jugoslávské republiky Makedonie o členství v Evropské unii {SEK(2005) 1425}{SEK(2005) 1429}

A. ÚVOD

a) Předmluva

Bývalá jugoslávská republika Makedonie podala dne 22. března 2004 žádost o členství v Evropské unii a Rada ministrů požádala dne 17. května 2004 Komisi, aby jí k této žádosti předložila stanovisko v souladu s postupem stanoveným v článku 49 Smlouvy o Evropské unii, který stanoví toto: „Každý evropský stát, který uznává zásady uvedené v čl. 6 odst. 1, může požádat o členství v Unii. Svou žádost podává Radě, která rozhoduje jednomyslně po konzultaci s Komisí a po obdržení souhlasu Evropského parlamentu, vyjádřeného nadpoloviční většinou všech jeho členů.“

Čl. 6 odst. 1 stanoví toto: „Unie je založena na zásadách svobody, demokracie, dodržování lidských práv a základních svobod a právního státu, zásadách, které jsou společné členským státům.“

Na základě výše uvedeného právního rámce předkládá Komise toto stanovisko.

Žádost o členství Bývalé jugoslávské republiky Makedonie je součástí historického procesu, v jehož rámci překonávají země západního Balkánu politickou krizi ve svém regionu a usilují o přistoupení k oblasti míru, stability a prosperity, kterou vytváří Unie. V „Soluňské agendě pro země západního Balkánu“ přijaté Evropskou radou na zasedání v červnu 2003 zdůraznila EU, „ že rychlost dalšího směřování zemí západního Balkánu k EU mají země plně ve svých rukou a tato rychlost bude záležet na pokrocích jednotlivých zemí při provádění reforem a zároveň na dodržování kritérií stanovených Evropskou radou na zasedání v Kodani v roce 1993 a podmínek procesu stabilizace a přidružení “.

Evropská rada dospěla v Kodani v roce 1993 k tomuto závěru:

„Přidružené země střední a východní Evropy, které si to přejí, se stanou členy Unie. K přistoupení dojde v okamžiku, kdy země bude moci převzít závazky vyplývající z členství po splnění hospodářských a politických podmínek.

Podmínkou členství je:

- institucionální stabilita kandidátské země zaručující demokracii, právní stát, dodržování lidských práv a respektování a ochranu menšin,

- funkční tržní hospodářství a schopnost odolat konkurenčnímu tlaku a tržním silám v rámci Unie,

- schopnost převzít závazky vyplývající z členství, mezi něž patří dodržování cílů politické, hospodářské a měnové unie.

Významným hlediskem, k němuž se přihlíží v obecném zájmu Unie i kandidátských zemí, je také schopnost Unie přijímat nové členy a zároveň udržovat dynamiku evropské integrace.“

Evropská rada zmínila na zasedání v Madridu v prosinci roku 1995 potřebu „vytvořit podmínky pro postupné, harmonické začlenění žadatelských zemí, zejména rozvinutím tržního hospodářství, přizpůsobením jejich správní struktury, vytvořením stabilního hospodářského a měnového prostředí.“

Podmínky procesu stabilizace a přidružení stanovila Rada dne 29. dubna 1997 a připojila k nim spolupráci s Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii a regionální spolupráci. Uvedené podmínky jsou základním prvkem procesu stabilizace a přidružení a jsou začleněny do dohody o stabilizaci a přidružení s Bývalou jugoslávskou republikou Makedonie, jež vstoupila v platnost v dubnu 2004.

Ve svém stanovisku proto Komise analyzuje žádost Bývalé jugoslávské republiky Makedonie na základě schopnosti této země splnit kritéria stanovená na zasedání Evropské rady v Kodani v roce 1993 a podmínky stanovené pro proces stabilizace a přidružení, zejména podmínky, které uvedla Rada ve svých závěrech ze dne 29. dubna 1997.

Při přípravě tohoto stanoviska byla použita stejná metodika jako u předchozích stanovisek. Komise provedla analýzu současné situace i střednědobého výhledu. Pro účely tohoto stanoviska a bez předjímání jakéhokoli budoucího termínu přistoupení byla střednědobá perspektiva určena na období pěti let. Během vypracovávání doporučení o zahájení vyjednávání o přistoupení se Komise obzvláště zaměřila na stávající schopnost Bývalé jugoslávské republiky Makedonie splnit politická kritéria.

Zpráva obsahující podrobnou analýzu, z níž toto stanovisko vychází, je zveřejněna jako samostatný dokument ( Analytical Report for the Opinion on the application from the former Yugoslav Republic of Macedonia for EU membership – Analytická zpráva pro stanovisko k žádosti Bývalé jugoslávské republiky Makedonie o členství v EU ).

b) Vztahy mezi EU a Bývalou jugoslávskou republikou Makedonie

Bývalá jugoslávská republika Makedonie, která byla nejjižnější částí bývalé Socialistické federativní republiky Jugoslávie a jejíž počet obyvatel se pohybuje kolem 2 milionů, získala nezávislost v listopadu roku 1991. Země udržuje smluvní vztahy s Evropskými společenstvími od roku 1996. V roce 1997 podepsala dohodu o spolupráci a dohody o obchodu a textilu, které vstoupily v platnost v roce 1998. Dohoda o stabilizaci a přidružení byla podepsána v dubnu 2001 a vstoupila v platnost dne 1. dubna 2004.

Hlavní výzvou pro politickou stabilitu země od její nezávislosti byla krize v roce 2001. Rámcová dohoda z Ochridu podepsaná dne 13. srpna 2001 a odhodlání, které projevovaly úřadující vlády od roku 2001 při jejím provádění, přinesly návrat ke stabilitě. Rámcová dohoda vyžadovala provedení širokého legislativního programu, které bylo završeno v červenci 2005. Vláda nyní pokračuje v účinném provádění nového legislativního rámce, které v zemi dále posílí atmosféru důvěry a stability a podpoří stále příznivější prostředí pro integraci do EU.

Evropská unie tento proces důsledně podporuje. Odhodlání EU podpořit mír a stabilitu v zemi dále ukázala vojenská mise EU „Concordia“ od března do prosince 2003, kterou EU převzala od misí NATO. Po rozhodnutí přijatém v září 2003 na výzvu vlády vyslala EU v prosinci 2003 policejní misi „EUPOL Proxima“. Mise má mandát podporovat upevňování práva a pořádku a reformu policie. Současný mandát EUPOL Proxima bude ukončen dne 15. prosince 2005. Od roku 2001 působí v zemi také Pozorovatelská mise Evropské unie v rámci dohody uzavřené v srpnu 2001.

Komise poskytuje Bývalé jugoslávské republice Makedonie finanční podporu pro její úsilí o integraci do Evropy a zaměří se na opatření k řešení nedostatků uvedených v tomto stanovisku. Byly schváleny národní roční programy CARDS v hodnotě 51 milionů EUR v roce 2004 a 39 milionů EUR v roce 2005.

B. KRITÉRIA ČLENSTVÍ

1. POLITICKÁ KRITÉRIA

Bývalá jugoslávská republika Makedonie má řádně fungující stabilní demokratické instituce, které respektují rozsah svých pravomocí a navzájem spolu spolupracují. Navzdory opakovaným doporučením ze strany OBSE-ODIHR po volbách v roce 2002 vykazovaly místní volby v roce 2005 řadu závažných nedostatků. Včasné a náležité provedení doporučení OBSE-ODIHR a odhodlání politických stran bude rozhodujícím faktorem k zajištění toho, že příští parlamentní volby proběhnou řádně. Ačkoli se opozice obvykle běžně podílí na fungování institucí, od dubna 2005 se jedna z opozičních stran rozhodla neúčastnit se činností parlamentu.

K provádění rámcové dohody z Ochridu existuje velké odhodlání a významný pokrok, jehož bylo od roku 2001 dosaženo, je klíčový pro posílení stability země. V zájmu dalšího posílení atmosféry důvěry a upevnění dosažených výsledků by měla vláda pokračovat v účinném provádění uvedené dohody.

Dochází k postupnému upevňování právního státu. Od krize v roce 2001 bylo vynaloženo značné úsilí na reformu policie. Avšak je stále nutné učinit některá opatření k zajištění právního státu na celém území. Patří sem mimo jiné pokračování v reformě policie, která je základním předpokladem pro účinnější policejní činnost a pro předcházení možnému stupňování konfliktů. Je potřeba vytrvat v úsilí při zvyšování nezávislosti a efektivity soudnictví, počínaje úpravou ústavy v souladu s doporučeními Rady Evropy. Míra korupce je stále vysoká a má nepříznivý vliv na mnoho aspektů hospodářského, společenského a politického života v zemi. Je proto třeba více posílit efektivitu boje proti korupci.

V oblasti dodržování základních práv nejsou žádné větší problémy. Byla provedena řada ústavních a legislativních změn, které zajistily vysokou úroveň ochrany práv menšin. Je důležité, aby tato legislativní ustanovení byla nadále náležitě prováděna.

Země plně spolupracuje s Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii. Ratifikovala dvoustrannou dohodu o imunitě s USA ohledně Mezinárodního trestního soudu, která není v souladu s příslušnými hlavními zásadami EU. Země je odhodlána k regionální spolupráci. V této oblasti je zapotřebí vyvíjet trvalé úsilí, zejména k vyřešení otázky názvu společně s Řeckem v zájmu dobrých sousedských vztahů.

2. HOSPODÁřSKÁ KRITÉRIA

V Bývalé jugoslávské republice Makedonie panuje široká politická shoda ohledně základních otázek hospodářských politik. Hospodářství dosáhlo vysoké úrovně makroekonomické stability s nízkou inflací, vyváženými veřejnými financemi a nízkou veřejnou zadlužeností. Liberalizace cen a obchodu je společně s privatizací z větší části dokončena. Finanční sektor se jeví stabilní. Pracovní síla je vybavena solidním základním vzděláním a země má poměrně dobrou dopravní a telekomunikační infrastrukturu. Hospodářská integrace do EU je na pokročilé úrovni.

Avšak řádnému fungování tržní ekonomiky brání institucionální nedostatky jako například pomalé a těžkopádné správní postupy, nedostatky v soudnictví a omezené pokroky v evidenci pozemků a nemovitostí. V důsledku toho nepodněcuje podnikatelské prostředí oživení investic, zejména zahraničních přímých investic, ani růst. Kromě toho je fungování pracovního a finančního trhu nedostatečné, což je překážkou pro snížení obzvláště vysoké nezaměstnanosti a pro poskytování úvěrů podnikům. Domácí i zahraniční investice jsou nedostačující, což způsobuje nízký růst produktivity a zhoršení konkurenceschopnosti. Přítomnost rozvinuté stínové ekonomiky je příčinou výrazné deformace hospodářství. Struktura vyváženého zboží je nevyvážená. V této fázi by se tedy hospodářství potýkalo se závažnými problémy, kdyby mělo čelit konkurenčním tlakům jednotného trhu. Řešení těchto zjištěných nedostatků prostřednictvím pokračujících strukturálních reforem by mělo přispět ke zlepšení fungování tržního hospodářství a jeho konkurenceschopnosti.

3. SCHOPNOST PřEVZÍT ZÁVAZKY VYPLÝVAJÍCÍ Z čLENSTVÍ

Schopnost Bývalé jugoslávské republiky Makedonie převzít závazky vyplývající z členství byla hodnocena podle těchto ukazatelů:

- závazky stanovené v dohodě o stabilizaci a přidružení,

- pokrok při přijímání, provádění a prosazování acquis .

Bývalá jugoslávská republika Makedonie dosáhla pokroku při uplatňování dohody o stabilizaci a přidružení, avšak je potřeba náležitě respektovat lhůty stanovené v dohodě.

Země vyvinula značné úsilí při sbližování svých právních předpisů s acquis , zejména v oblastech, které se týkají vnitřního trhu a obchodu. V tomto úsilí je třeba pokračovat. Země však musí řešit zásadní otázky při provádění, a zejména při účinném prosazování právních předpisů. Správní a soudní kapacity zůstávají v řadě oblastí nedostatečné a bude nutné je výrazně posílit, aby bylo acquis náležitě zavedeno.

Pokud ve svém úsilí Bývalá jugoslávská republika Makedonie vytrvá, neměla by se ve střednědobém horizontu při zavádění acquis potýkat se zásadnějšími problémy v těchto oblastech:

- rybolov,

- hospodářská a měnová politika,

- statistika,

- podniky a průmyslová politika,

- transevropské sítě,

- věda a výzkum,

- vzdělávání a kultura,

- vnější vztahy,

- zahraniční, bezpečnostní a obranná politika,

- finanční a rozpočtové předpisy.

Země bude muset ve střednědobém horizontu vyvinout větší úsilí při sbližování právních předpisů s acquis a při jeho účinném provádění a prosazování v těchto oblastech:

- volný pohyb pracovníků,

- právo usazování a volný pohyb služeb,

- volný pohyb kapitálu,

- finanční služby,

- ochrana spotřebitele a ochrana zdraví.

Země bude muset ve střednědobém horizontu vyvinout značné a trvalé úsilí při sbližování právních předpisů s acquis a při jeho účinném provádění a prosazování v těchto oblastech:

- zadávání veřejných zakázek,

- právo společností,

- informační společnost a média,

- zemědělství a rozvoj venkova,

- bezpečnost potravin, veterinární a rostlinolékařská politika,

- dopravní politika,

- energetika,

- daně,

- sociální politika a zaměstnanost,

- regionální politika a koordinace strukturálních nástrojů,

- spravedlnost, svoboda a bezpečnost,

- celní unie.

Pokud nebude urychleně vyvinuto větší úsilí, je možné, že země nebude ve střednědobém horizontu schopna splnit požadavky acquis v těchto oblastech:

- volný pohyb zboží,

- práva duševního vlastnictví,

- politika hospodářské soutěže,

- finanční kontrola.

V oblasti životního prostředí bude nezbytné vyvinout velmi značné úsilí, což mimo jiné zahrnuje rozsáhlé investice a posílení správní kapacity pro prosazování právních předpisů. Plného souladu s acquis by bylo možné dosáhnout pouze v dlouhodobém horizontu a vyžadovalo by zvýšení investic.

C. ZÁVěR A DOPORUčENÍ

- Bývalá jugoslávská republika Makedonie je fungující demokracií se stabilními institucemi, která obecně zaručuje právní stát a dodržování základních práv. Země podepsala dohodu o stabilizaci a přidružení v roce 2001 a od té doby obecně splňuje související povinnosti uspokojivým způsobem. Bývalá jugoslávská republika Makedonie úspěšně provedla legislativní agendu rámcové dohody z Ochridu, která přispěla k zásadnímu zlepšení v oblasti politiky a bezpečnosti v zemi. Tyto právní předpisy je nyní nutné plně prosazovat. Země je nadále odhodlána k regionální spolupráci. Bývalá jugoslávská republika Makedonie musí vyvinout více úsilí zejména v oblastech volebního procesu, reformy policie, reformy soudnictví a boje proti korupci. Na základě celkových pokroků v uskutečněných reformách se Komise domnívá, že se země vydala správným směrem ke splnění politických kritérií stanovených na zasedání Evropské rady v Kodani v roce 1993 a v rámci procesu stabilizace a přidružení.

- Bývalá jugoslávská republika Makedonie učinila významná opatření k zavedení fungujícího tržního hospodářství. Ačkoli by země ve střednědobém horizontu nedokázala čelit konkurenčním tlakům a tržním silám v rámci Unie, zahájila řadu hospodářských reforem, které jí to v případě, že budou důrazně uskutečňovány, v budoucnu umožní.

- Bývalá jugoslávská republika Makedonie bude schopna převzít většinu závazků vyplývajících z členství ve střednědobém horizontu za předpokladu, že bude vyvinuto značné úsilí ke sblížení jejích právních předpisů s acquis , zejména k zajištění provádění a prosazování předpisů. Pokud však nebude urychleně vyvinuto větší úsilí, je možné, že země nebude schopna splnit požadavky acquis ve střednědobém horizontu v oblastech volného pohybu zboží, práv duševního vlastnictví, politiky hospodářské soutěže a finanční kontroly. Plného souladu s acquis v oblasti životního prostředí by bylo možné dosáhnout pouze v dlouhodobém horizontu a vyžadovalo by to zvýšení investic.

Na základě těchto úvah a zejména s ohledem na významný pokrok, jehož země dosáhla dokončením legislativního rámce v souvislosti s rámcovou dohodou z Ochridu z roku 2001, a v návaznosti na čtyři roky provádění dohody o stabilizaci a přidružení (včetně uplatňování obchodních ustanovení v podobě prozatímní dohody) doporučuje Komise, aby Rada přiznala Bývalé jugoslávské republice Makedonie status kandidátské země. Tento status představuje politické uznání užšího vztahu mezi EU a Bývalou jugoslávskou republikou Makedonie při jejím směřování k členství.

Komise se domnívá, že by měla být s Bývalou jugoslávskou republikou Makedonie zahájena přístupová vyjednávání v okamžiku, kdy bude země v dostatečné míře splňovat kritéria pro členství.

K tomuto stanovisku je přiložena předloha evropského partnerství pro Bývalou jugoslávskou republiku Makedonie, které stanoví priority, jež musí země řešit při přípravách na zahájení vyjednávání. EU bude nadále pozorně sledovat pokroky politických reforem. Komise předloží Radě nejpozději do konce roku 2006 zprávu o pokroku, kterého Bývalá jugoslávská republika Makedonie dosáhla.